{"id":20578,"date":"2008-03-01T14:30:00","date_gmt":"2008-03-01T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20536"},"modified":"2008-03-01T14:30:00","modified_gmt":"2008-03-01T13:30:00","slug":"falesny-hrac-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/falesny-hrac-12\/","title":{"rendered":"Fale\u0161n\u00fd hr\u00e1\u010d 12."},"content":{"rendered":"<div>S o\u010dima pevn\u011b zaklesnut\u00fdma do sebe se jejich rozru\u0161en\u00e9 tv\u00e1\u0159e kone\u010dn\u011b dotkly. N\u011b\u017en\u00fd, opatrn\u00fd dotek&#8230; k\u016f\u017ee na k\u016f\u017ei&#8230; jemn\u00e1 tv\u00e1\u0159 proti druh\u00e9 stejn\u011b jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. P\u0159esto s \u00fa\u010dinky nejni\u010div\u011bj\u0161\u00ed katastrofy. Odhodl\u00e1n\u00ed, sliby, opovr\u017een\u00ed, nen\u00e1vist, zloba&#8230; v\u0161e smeteno pry\u010d. Z\u016fstala jen touha&#8230; kr\u00e1sn\u00e1, zoufale volaj\u00edc\u00ed&#8230; kter\u00e1 se rod\u00ed z nej\u010dist\u0161\u00edch lidsk\u00fdch cit\u016f&#8230;<\/div>\n<div>Asi by nedok\u00e1zali \u0159\u00edct, kdo se jako prvn\u00ed odhodlal k prvn\u00edmu polibku, ale v tu chv\u00edli to ani nebylo podstatn\u00e9. Jejich rty splynuly. Necht\u011bli uv\u011b\u0159it tomu, co c\u00edt\u00ed p\u0159i tak nepatrn\u00e9m, nevinn\u00e9m doteku&#8230;<\/div>\n<div>&#8222;Nen\u00ed to sen, vi\u010f?&#8220; za\u0161eptal Tom po chv\u00edli. Ud\u00fdchan\u011b, s tv\u00e1\u0159emi rud\u00fdmi p\u0159\u00edvalem vzru\u0161en\u00ed, se na okam\u017eik odtrhl od bratra.<\/div>\n<div>Bill spokojen\u011b zavrt\u011bl hlavou a znovu za\u00fato\u010dil na Tomovy rty. Udivilo ho, jak siln\u011b Tom na jeho doteky reaguje a z\u00e1rove\u0148 to byla ta nejv\u00edc vzru\u0161uj\u00edc\u00ed v\u011bc, jakou kdy za\u017eil. Z\u0159eteln\u011b c\u00edtil, jak Tomovy rty nab\u00edhaj\u00ed pod jeho majetnick\u00fdmi polibky. P\u0159ivlast\u0148oval si ka\u017ed\u00fd milimetr jeho \u00fast, jazykem dychtiv\u011b podnikal st\u00e1le odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed a \u00fato\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdpady.<\/div>\n<div>Dech se zkracoval, divok\u00fdmi polibky se t\u00e9m\u011b\u0159 dusili.<\/div>\n<div>Bill lehce zat\u00e1hl za Tomovy vlasy a t\u00edm ho donutil zaklonit hlavu. Lehce skousl Tomovu bradu, hranu jeho spodn\u00ed \u010delisti. Sjel \u00fasty po dlouh\u00e9m \u0161t\u00edhl\u00e9m krku a\u017e do smysln\u00e9 prohlubn\u011b nad kl\u00ed\u010dn\u00ed kost\u00ed, kde chv\u00edli zadr\u017eel svoji pozornost. Pe\u010dliv\u011b pokryl polibky ka\u017ed\u00fd centimetr Tomovy hrudi. Prsty dr\u00e1\u017edil drobn\u00e9 bradavky, tvrd\u00e9 jak kousky kamene. St\u00e9n\u00e1n\u00ed a nekontrolovateln\u00e9 vzdechy derouc\u00ed se z Tomova hrdla ve st\u00e1le krat\u0161\u00edch intervalech byly jen odm\u011bnou za jeho kon\u00e1n\u00ed.<\/div>\n<div>T\u00e1zav\u011b hledal v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch odpov\u011b\u010f na svoji n\u011bmou ot\u00e1zku, zda sm\u00ed zaj\u00edt d\u00e1l. Ale Tom ho nevid\u011bl, jeho o\u010di byly zast\u0159en\u00e9 z\u00e1vojem touhy a nic jin\u00e9ho ne\u017e Billovy prsty a hladov\u00e1 \u00fasta nebyl schopen vn\u00edmat.<\/div>\n<div>Opatrn\u011b st\u00e1hl \u0161irok\u00e9 kalhoty, v nich\u017e Tom sp\u00e1val, a nechal je klesnout na zem.<\/div>\n<div>Na mal\u00fd okam\u017eik poodstoupil, aby si mohl Toma prohl\u00e9dnout. Vlastn\u011b i p\u0159es v\u0161echno, co u\u017e spolu nebo vedle sebe pro\u017eili, nikdy nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost d\u00edvat se svobodn\u011b na bratrovu nahotu. A to, co uvid\u011bl, ho fascinovalo. Netu\u0161il, \u017ee jeho bratr, jeho druh\u00e1 polovina m\u016f\u017ee skr\u00fdvat tak n\u00e1dhern\u00e9 a vzru\u0161uj\u00edc\u00ed t\u011blo. Poklekl. Zdvihl hlavu a zat\u00edmco se dot\u00fdkal jeho kotn\u00edk\u016f, o\u010dima se sna\u017eil vst\u0159ebat ka\u017ed\u00fd z\u00e1hyb t\u011bla ty\u010d\u00edc\u00edho se vyz\u00fdvav\u011b nad n\u00edm.<\/div>\n<div>Zasn\u011bn\u011b hladil jemn\u011b op\u00e1lenou k\u016f\u017ei, dlan\u011bmi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po dlouh\u00fdch stehnech&#8230; kdy\u017e b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f spo\u010dinul na vystoupl\u00fdch kloubech ky\u010dl\u00ed, Tomovo t\u011blo se prudce ot\u0159\u00e1slo. Ten nepatrn\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00fd dotek j\u00edm projel jak ost\u0159\u00ed no\u017ee.<\/div>\n<div>Tom trochu zavr\u00e1voral. Musel se pevn\u011b chytit desky kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu, aby neupadl. Nohy mu za\u010d\u00ednaly vypov\u00eddat slu\u017ebu, t\u0159\u00e1sl se jak v hore\u010dce. Neklidn\u00e1 krev pulzovala pod jemnou k\u016f\u017e\u00ed a mysl ovl\u00e1dla jedin\u00e1 my\u0161lenka&#8230; Sklouzl o\u010dima k tmav\u00e9 hlav\u011b, tak nesnesiteln\u011b bl\u00edzko jeho napjat\u00e9ho kl\u00edna. Tou\u017eil po tom, aby Bill vzal jeho vzru\u0161en\u00ed do \u00fast. Pot\u0159eboval to. Pot\u0159eboval c\u00edtit to vlhkou horkost&#8230; Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee se podv\u011bdom\u011b p\u0159ibli\u017euje boky k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Ten se jen v\u011bdoucn\u011b usm\u00e1l a s o\u010dima zabodnut\u00fdma do Tomov\u00fdch zast\u0159en\u00fdch panenek sev\u0159el jeho vzru\u0161en\u00ed pevn\u011b v dlani. Tom prudce vydechl. C\u00edtil, \u017ee vrchol je velmi bl\u00edzko. Neodolal. Ruku zabo\u0159il do Billov\u00fdch rozcuchan\u00fdch vlas\u016f a nekompromisn\u011b p\u0159itla\u010dil jeho obli\u010dej ke sv\u00e9mu kl\u00ednu.<\/div>\n<div>Tak razantn\u00ed krok Billa p\u0159ekvapil a zazmatkoval. Tom ho ale pustit z\u0159ejm\u011b nehodlal. Ne\u010dekan\u011b jist\u011b natla\u010dil sv\u00e9 vzru\u0161en\u00ed do Billov\u00fdch \u00fast a p\u0159irazil. Se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm zvr\u00e1til hlavu. Zopakoval to. Jednou. Podruh\u00e9. Pot\u0159et\u00ed&#8230;<\/div>\n<div>Bill se sna\u017eil zm\u00edrnit pohyb Tomov\u00fdch bok\u016f. Prsty s \u010dern\u00fdmi nehty zu\u0159iv\u011b tiskly jeho t\u011blo. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edrazem m\u011bl co d\u011blat, aby se neza\u010dal d\u00e1vit a doufal, \u017ee Tom u\u017e brzy skon\u010d\u00ed. Bylo to poprv\u00e9, kdy d\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho a Tom mu to rozhodn\u011b neuleh\u010doval.<\/div>\n<div>Kone\u010dn\u011b uc\u00edtil teplo, kter\u00e9 prudce zaplavilo jeho \u00fasta. Bylo toho tolik, \u017ee reflexivn\u011b za\u010dal polykat. Uv\u011bdomoval si, \u017ee jeho vlastn\u00ed vzru\u0161en\u00ed se t\u00edm trochu utlumilo&#8230; ale pohled na Toma nap\u016fl zhroucen\u00e9ho na stole zni\u010duj\u00edc\u00edm vyvrcholen\u00edm mu byl dostate\u010dnou n\u00e1hradou&#8230;<\/div>\n<div>*<\/div>\n<div>St\u00e1li proti sob\u011b. V o\u010d\u00edch ml\u010denliv\u00e1 ot\u00e1zka, co d\u00e1l&#8230;<\/div>\n<div>&#8222;D\u011bkuju,&#8220; za\u0161eptal Tom a provinile uhnul pohledem.<\/div>\n<div>Bill se usm\u00e1l. &#8222;Nem\u00e1\u0161 za\u010d.&#8220;<\/div>\n<div>P\u0159ejel jazykem po sv\u00fdch rtech. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b c\u00edtil Tomovu chu\u0165 a m\u011bl pocit, \u017ee u\u017e se j\u00ed nikdy nezbav\u00ed. U\u017e to nebylo tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9 jako z po\u010d\u00e1tku. Dokonce si uv\u011bdomil, \u017ee se mu pomy\u0161len\u00ed na to, jak Toma znovu uspokojuje, docela zamlouv\u00e1 a rozhodn\u011b u\u017e mu nep\u0159ijde tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9 jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Tohle se nem\u011blo st\u00e1t,&#8220; \u0159ekl ti\u0161e Tom. C\u00edtil se hloup\u011b. M\u011bl jedine\u010dnou \u0161anci to cel\u00e9 skon\u010dit a zase to pokazil. <em>Nechal jsem se vyprovokovat, o nic jin\u00e9ho mu p\u0159ece ne\u0161lo. Dostal m\u011b tam, kam pot\u0159eboval&#8230; na kolena, obrazn\u011b \u0159e\u010deno&#8230; i kdy\u017e na kolenou fakticky byl on&#8230; Jestli te\u010f z\u016fstanu, do konce sv\u00e9ho \u017eivota se nebudu moct pod\u00edvat s\u00e1m sob\u011b do o\u010d\u00ed&#8230;<\/em><\/div>\n<div>Sebral zbytky odvahy postavit se Billovi zp\u0159\u00edma.<\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148, mus\u00edm si j\u00edt zabalit. M\u00e1m Andyho vyzvednout za hodinu, nechci ho nechat \u010dekat.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Tome?!? To&#8230; nejde! Necho\u010f pry\u010d! A co j\u00e1?&#8220; Zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 zazn\u011blo v Billov\u00fdch slovech, nebylo hran\u00e9. Bylo tak opravdov\u00e9 a skute\u010dn\u00e9, jak jen m\u016f\u017ee b\u00fdt.<\/div>\n<div>Ale nic to na Tomov\u011b odchodu nezm\u011bnilo&#8230;<\/div>\n<div>*<\/div>\n<div>Ne\u0161\u0165astn\u011b poslouchal kroky k\u0159i\u017euj\u00edc\u00ed sousedn\u00ed pokoj. I kdy\u017e si tiskl ruce na u\u0161i ve snaze zlikvidovat ten zvuk, po\u0159\u00e1d je sly\u0161el. Byly to <em>jeho<\/em> kroky. V\u016fbec netu\u0161il, jak p\u0159e\u017eije t\u0159i t\u00fddny s\u00e1m&#8230; bez n\u011bj. Je\u0161t\u011b nikdy nebyli od sebe odd\u011blen\u00ed v\u00edc ne\u017e jeden den a te\u010f? T\u0159i t\u00fddny. T\u0159i dlouh\u00e9 t\u00fddny. <em>Bez n\u011bj! A nav\u00edc po dne\u0161ku!<\/em><\/div>\n<div>Bill se c\u00edtil pon\u00ed\u017een\u011b, zklaman\u011b, vyu\u017eit\u011b&#8230; jako kus hadru, se kter\u00fdm si \u010dlov\u011bk p\u0159ele\u0161t\u00ed \u0161pi\u010dky lakovan\u00fdch bot a odhod\u00ed jej pry\u010d.<\/div>\n<div>&#8222;Bille?&#8220;<\/div>\n<div>Jemn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e jeho pokoje ho p\u0159im\u011blo vst\u00e1t z k\u0159esla. Najednou nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. Tou\u017eil po tom vt\u00e1hnout Toma do sv\u00e9ho pokoje, zamknout dve\u0159e, aby nemohl nikam odej\u00edt, aby musel z\u016fstat s n\u00edm, aby ho neopustil&#8230;<\/div>\n<div>Ml\u010del a poslouchal rychl\u00e9 \u00fadery sv\u00e9ho srdce. Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm s rukou nata\u017eenou ke klice, ale nemohl ten pohyb dokon\u010dit. V\u011bd\u011bl, \u017ee on stoj\u00ed z druh\u00e9 strany. T\u00e9m\u011b\u0159 sly\u0161el jeho dech&#8230;<\/div>\n<div>A&#8230; najednou byl pry\u010d. Sly\u0161el ty t\u011b\u017ek\u00e9 kroky vzdaluj\u00edc\u00ed se pry\u010d, \u0161ustiv\u00fd zvuk Tomovy sportovn\u00ed ta\u0161ky&#8230; a n\u00e1sledn\u011b u\u017e jen klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n<div>&#8222;Tome! Vra\u0165 se!&#8220; vyk\u0159ikl do pr\u00e1zdn\u00e9ho domu.<\/div>\n<div>Ticho&#8230; \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n<div>*<\/div>\n<div>Uchopil ob\u011bma rukama volant a zni\u010den\u011b o n\u011bj op\u0159el \u010delo. Zoufale tiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b, aby zahnal nep\u0159\u00edjemn\u00fd, vlhk\u00fd tlak uvnit\u0159.<\/div>\n<div>Najednou n\u011bjak nem\u011bl chu\u0165 jet pry\u010d. Najednou by nejrad\u011bji v\u0161echno odvolal a vr\u00e1til se zp\u00e1tky. Zp\u00e1tky&#8230; <em>k n\u011bmu<\/em>. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad&#8230; Mus\u00ed zp\u0159etrhat pouta, kter\u00e1 ho s Billem pevn\u011b svazovala. Ta \u0161ance se znovu nevr\u00e1t\u00ed. A jestli chce kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edt \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot, ud\u011blat to prost\u011b mus\u00ed&#8230; Vybral si.<\/p>\n<p>autor: <strong>Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>S o\u010dima pevn\u011b zaklesnut\u00fdma do sebe se jejich rozru\u0161en\u00e9 tv\u00e1\u0159e kone\u010dn\u011b dotkly. N\u011b\u017en\u00fd, opatrn\u00fd dotek&#8230; k\u016f\u017ee na k\u016f\u017ei&#8230; jemn\u00e1 tv\u00e1\u0159 proti druh\u00e9 stejn\u011b jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. P\u0159esto s \u00fa\u010dinky nejni\u010div\u011bj\u0161\u00ed katastrofy. Odhodl\u00e1n\u00ed, sliby, opovr\u017een\u00ed, nen\u00e1vist, zloba&#8230; v\u0161e smeteno pry\u010d. Z\u016fstala jen touha&#8230; kr\u00e1sn\u00e1,<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/falesny-hrac-12\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[50],"tags":[],"class_list":["post-20578","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-falesny-hrac"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20578","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20578"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20578\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20578"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20578"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20578"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}