{"id":20582,"date":"2008-03-01T14:27:00","date_gmt":"2008-03-01T13:27:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20540"},"modified":"2008-03-01T14:27:00","modified_gmt":"2008-03-01T13:27:00","slug":"falesny-hrac-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/falesny-hrac-8\/","title":{"rendered":"Fale\u0161n\u00fd hr\u00e1\u010d 8."},"content":{"rendered":"<div>Prvn\u00ed se vzpamatoval Bill. Trochu zat\u0159epal hlavou, jako kdyby se pr\u00e1v\u011b probudil z hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Snad trochu v\u00e1hav\u011b st\u00e1hl ruku z Tomovy tv\u00e1\u0159e a lehce si odsedl.<\/div>\n<div>&#8222;Ehm&#8230;,&#8220; odka\u0161lal si nep\u0159\u00edtomn\u011b. N\u011bjak mu do\u0161la slova a to rozhodn\u011b byla situace, kterou ne\u010dekal. Jen z\u0159\u00eddkakdy se c\u00edtil tak rozpa\u010dit\u011b jako nyn\u00ed.<\/div>\n<div><em>Ned\u00edvej se tak na m\u011b. Tome, sly\u0161\u00ed\u0161? Tla\u010d\u00ed\u0161 m\u011b n\u011bkam, kam se vydat nechci. Nechci p\u0159istoupit na tvoji hru. Zapomn\u011bls? Tahle hra p\u0159ece v\u017edycky pat\u0159ila mn\u011b. To j\u00e1 to za\u010dal. To j\u00e1 stanovil pravidla. To j\u00e1 si ji v\u017edycky u\u017e\u00edval. Tak u\u017e dost. Ned\u00edvej se tak!&#8230; Po p\u0159\u00edkrovem noci je v\u0161echno mnohem snaz\u0161\u00ed, denn\u00ed sv\u011btlo v\u0161ak sn\u00edm\u00e1 masky a my m\u016f\u017eeme spat\u0159it pravdu v cel\u00e9 sv\u00e9 nahot\u011b. Ned\u00edvej se na m\u011b&#8230; Vid\u00edm v tob\u011b v\u0161echno, co jsem i j\u00e1. Tedy&#8230; co jsem byl i j\u00e1. Dneska jsem jin\u00fd. Tome! Tak dost!<\/em><\/div>\n<div>&#8222;Tak dost!&#8220; vybuchl Bill. \u0160pi\u010dky prst\u016f pevn\u011b p\u0159itiskl k rozru\u0161en\u00fdm sp\u00e1nk\u016fm. Nerv\u00f3zn\u011b vstal. N\u011bkolik vte\u0159in jen zmaten\u011b st\u00e1l na m\u00edst\u011b. Pak se oto\u010dil zp\u011bt k bratrovi.<\/div>\n<div>&#8222;Tohle ne,&#8220; za\u0161eptal.<\/div>\n<div>&#8222;Bille?&#8220; oslovil ho m\u011bkce Tom. &#8222;Co ne? Co je ti?&#8220; Rovn\u011b\u017e vstal a \u00fa\u010dastn\u011b se k bratrovi naklonil. Op\u0159el si jeho \u010delo o svou hru\u010f a dlan\u011bmi pohladil \u0161t\u00edhl\u00e1, chv\u011bj\u00edc\u00ed se ramena. Nerozum\u011bl tomu. Billovo chov\u00e1n\u00ed prost\u011b v\u016fbec nech\u00e1pal. Co p\u0159ijeli dom\u016f choval se nep\u0159edv\u00eddateln\u011b a bl\u00e1zniv\u011b. <em>A to jsme tu teprve dva dny. Nechci vid\u011bt ten posledn\u00ed t\u00fdden&#8230;<\/em><\/div>\n<div>Mnul mezi prsty bratrovy hebk\u00e9 vlasy. Tolik mu cht\u011bl pomoci, ale st\u00e1le je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el na to jak.<\/div>\n<div>Po chv\u00edli zdvihl Bill unaven\u011b hlavu. \u00damysln\u011b se vyhnul Tomov\u00fdm zkoumav\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n<div>&#8222;Jdu si lehnout, m\u00e1lo jsem spal,&#8220; prohl\u00e1sil a ne\u017e stihl Tom jakkoli zareagovat, vytratil se z pokoje pry\u010d.<\/div>\n<div>*<\/div>\n<div><em>Cel\u00e9 odpoledne jsem str\u00e1vil s m\u00e1mou na zahrad\u011b. Pov\u00eddali jsme si, bylo kr\u00e1sn\u011b. Po dlouh\u00e9 dob\u011b mi bylo fajn. \u010c\u00edm jsem star\u0161\u00ed, t\u00edm v\u00edc m\u00e1m pocit, \u017ee se s m\u00e1mou d\u00e1 mluvit. Takov\u00e9 to obdob\u00ed, kdy d\u011bti s rodi\u010di vedou tichou v\u00e1lku a navz\u00e1jem se nesn\u00e1\u0161\u00ed, jsme na\u0161t\u011bst\u00ed nikdy nepro\u017eili. Snad to bylo t\u00edm, \u017ee jsme ode\u0161li z domova tak stra\u0161n\u011b brzy, mo\u017en\u00e1 i t\u00edm, \u017ee n\u00e1m m\u00e1ma v\u017edycky d\u00e1vala maxim\u00e1ln\u00ed volnost. \u017de n\u00e1s podporovala v sebev\u011bt\u0161\u00edch klukovin\u00e1ch. Ka\u017ed\u00fd n\u00e1\u0161 n\u00e1pad st\u00e1l za to, aby se o n\u011bm mluvilo, uva\u017eovalo nad n\u00edm&#8230; Tohle je n\u011bco, co \u010dlov\u011bku d\u00e1 stra\u0161n\u011b moc. Ten pocit, \u017ee v\u00e1s n\u011bkdo bere v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee se na v\u00e1s ned\u00edv\u00e1 jako na tvora, kter\u00fd nen\u00ed schopen p\u0159e\u017eit\u00ed, nato\u017e samostatn\u00e9ho my\u0161len\u00ed&#8230;<\/em><\/div>\n<div><em>Sed\u011bli jsme s m\u00e1mou pod obrovsk\u00fdm o\u0159e\u0161\u00e1kem, kter\u00fd roste nedaleko domu a kde snad odnepam\u011bti st\u00e1v\u00e1 kovov\u00fd obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd st\u016fl s opr\u00fdskanou d\u0159ev\u011bnou deskou a spousta \u017eidl\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch tvar\u016f a konstrukc\u00ed. Ka\u017ed\u00fd jsme v\u017edycky m\u011bli n\u011bjakou tu svoji obl\u00edbenou. Ta moje tu je po\u0159\u00e1d, i kdy\u017e u\u017e nevypad\u00e1 nejl\u00edp. Ale je moje a m\u00e1m ji r\u00e1d.<\/em><\/div>\n<div><em>M\u00e1ma se hodn\u011b ptala na to, jak vlastn\u011b te\u010f vypadaj\u00ed na\u0161e \u0161ediv\u00e9 v\u0161edn\u00ed dny. Tomu jsem se musel zasm\u00e1t. Na\u0161e v\u0161edn\u00ed dny rozhodn\u011b nejsou \u0161ediv\u00e9. Mysl\u00edm, \u017ee nar\u00e1\u017eela na jednu z prvn\u00edch p\u00edsni\u010dek, kterou jsme s Billem napsali je\u0161t\u011b jako kluci. Grauer Alltag. \u0160ediv\u00fd v\u0161edn\u00ed den. A \u017ee takov\u00fdch dn\u00ed bylo&#8230; Tolik jsme od toho v\u0161eho cht\u011bli ut\u00e9ct. B\u00fdt slavn\u00ed. Hr\u00e1t. A te\u010f? Jak se na\u0161e c\u00edle zm\u011bnily&#8230; U\u017e se nepacht\u00edme za \u00fasp\u011bchem, uzn\u00e1n\u00edm a sl\u00e1vou&#8230; Tohle v\u0161echno u\u017e m\u00e1me. Te\u010f hrajeme \u0161pinavou, fale\u0161nou hru o city. Tedy v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b. Bill se ani tak daleko nedostal. Sta\u010d\u00ed mu, kdy\u017e m\u00e1 pravideln\u011b v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b kvalitn\u00ed sex a je naprosto spokojen\u00fd. Mo\u017en\u00e1 kdyby o tom je\u0161t\u011b mohl voln\u011b v\u0161ude mluvit a pochlubit se sv\u00fdmi \u00fasp\u011bchy&#8230; Jak n\u00e1s to stra\u0161n\u011b zm\u011bnilo&#8230; Uv\u011bdomuje\u0161 si to v\u016fbec, Bille?<\/em><\/div>\n<div>Tom\u016fv pohled se nev\u011bdomky sto\u010dil k okn\u016fm v prvn\u00edm pat\u0159e, za nimi\u017e se ukr\u00fdvalo Billovo kr\u00e1lovstv\u00ed. Oran\u017eov\u00fd nepo\u0159\u00e1dek. \u017d\u00e1dn\u00fd \u0159\u00e1d, p\u00e1t\u00e9 p\u0159es dev\u00e1t\u00e9. Poc\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nap\u011bt\u00ed, a\u010dkoli jeho zdroj nedok\u00e1zal identifikovat.<\/div>\n<div>&#8222;P\u016fjdu se pod\u00edvat, jak je Billovi, ano?&#8220; obr\u00e1til se na matku.<\/div>\n<div>S \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvla. D\u00edvala se za n\u00edm tak dlouho, dokud jeho vysok\u00e1 huben\u00e1 postava nezmizela v dom\u011b.<\/div>\n<div>Povzdechla si. Tu\u0161ila, \u017ee n\u011bco nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b, ale ch\u00e1pala, \u017ee te\u010f u\u017e to nen\u00ed jej\u00ed v\u011bc. Jej\u00ed d\u011bti dosp\u011bly. Postavily se na vlastn\u00ed nohy. Te\u010f u\u017e to byl jen a jen jejich \u017eivot. Jej\u00ed role skon\u010dila. <em>Jsou dva, snad to pro n\u011b bude v\u0161echno leh\u010d\u00ed, kdy\u017e budou m\u00edt jeden druh\u00e9ho&#8230;<\/em><\/div>\n<div>*<\/div>\n<div>Zamy\u0161len\u011b stoupal po d\u0159ev\u011bn\u00fdch schodech do prvn\u00edho patra, kde m\u011bli s bratrem sv\u00e9 pokoje. Zkusmo se zhoupl na \u010dtvrt\u00e9m schodu. Usm\u00e1l se, kdy\u017e se ozval zn\u00e1m\u00fd vrzav\u00fd zvuk. <em>Tenhle schod vr\u017ee snad odnepam\u011bti. Kolikr\u00e1t u\u017e m\u00e1ma Gordonovi \u0159\u00edkala, aby to spravil, a zat\u00edm nic. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d vr\u017ee.<\/em><\/div>\n<div>Zaklepal na dve\u0159e bratrova pokoje a s uchem p\u0159itisknut\u00fdm ke d\u0159ev\u011bn\u00e9mu oblo\u017een\u00ed trp\u011bliv\u011b naslouchal. \u017d\u00e1dn\u00fd zvuk v\u0161ak nevy\u0161el. Zkusil to znovu. Nic.<\/div>\n<div>Opatrn\u011b stiskl kliku. Jak\u00e9 v\u0161ak bylo Tomovo p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e na\u0161el pokoj \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. &#8222;Bille? Jsi tady?&#8220; zkusil to je\u0161t\u011b, a\u010dkoli mu bylo jasn\u00e9, \u017ee se odpov\u011bdi nedo\u010dk\u00e1.<\/div>\n<div>Letmo p\u0159elet\u011bl o\u010dima po stole, poli\u010dk\u00e1ch, posteli&#8230; hledal n\u011bjakou stopu, n\u011bjak\u00fd vzkaz, z\u00e1chytn\u00fd bod, kde asi tak Bill m\u016f\u017ee b\u00fdt.<\/div>\n<div>Oto\u010dil se na pat\u011b a bez rozmyslu ve\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Nic. Bill se prost\u011b vypa\u0159il beze stopy.<\/div>\n<div>Zt\u011b\u017eka dosedl na ustlanou postel a rukama p\u0159ejel p\u0159es zasmu\u0161il\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n<div>Kone\u010dn\u011b jeho pohled zabloudil k poli\u010dce, kam odkl\u00e1dal kl\u00ed\u010de a doklady od auta. Byly pry\u010d! P\u0159eb\u011bhl p\u0159es chodbu do lo\u017enice a vyklonil se z okna na ulici. Auto bylo pry\u010d.<\/div>\n<div><em>Bille, sakra! Co tohle m\u00e1 znamenat? Kam jsi jel? A pro\u010d? A za k\u00fdm?<br \/><\/em><br \/>autor: <strong>Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Prvn\u00ed se vzpamatoval Bill. Trochu zat\u0159epal hlavou, jako kdyby se pr\u00e1v\u011b probudil z hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Snad trochu v\u00e1hav\u011b st\u00e1hl ruku z Tomovy tv\u00e1\u0159e a lehce si odsedl. &#8222;Ehm&#8230;,&#8220; odka\u0161lal si nep\u0159\u00edtomn\u011b. N\u011bjak mu do\u0161la slova a to rozhodn\u011b byla situace, kterou ne\u010dekal.<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/falesny-hrac-8\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[50],"tags":[],"class_list":["post-20582","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-falesny-hrac"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20582","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20582"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20582\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20582"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20582"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20582"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}