{"id":20584,"date":"2008-03-01T14:25:00","date_gmt":"2008-03-01T13:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20542"},"modified":"2008-03-01T14:25:00","modified_gmt":"2008-03-01T13:25:00","slug":"falesny-hrac-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/01\/falesny-hrac-6\/","title":{"rendered":"Fale\u0161n\u00fd hr\u00e1\u010d 6."},"content":{"rendered":"
Kdy\u017e v\u00e1s zklame n\u011bkdo, kdo je v\u00e1m hrozn\u011b moc bl\u00edzk\u00fd, kdo pro v\u00e1s tolik znamen\u00e1, \u017ee si neum\u00edte p\u0159edstavit \u017eivot bez n\u011bj, bol\u00ed to. Samoz\u0159ejm\u011b, zklam\u00e1n\u00ed v\u017edycky bol\u00ed, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsou ve h\u0159e je\u0161t\u011b tak po\u0161etil\u00e9 city jako l\u00e1ska.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e se to stane jednou, je p\u0159irozenou obrannou reakc\u00ed lidsk\u00e9ho t\u011bla odpustit. Uv\u011b\u0159it, \u017ee se to stalo ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou, \u017ee to byl jen pouh\u00fd omyl… a jede se d\u00e1l. Ale co kdy\u017e se to stane podruh\u00e9? Pot\u0159et\u00ed? Jen bl\u00e1zen by byl schopn\u00fd znovu a znovu odpou\u0161t\u011bt. Jsem tedy bl\u00e1zen? S t\u011bmi d\u011bsiv\u00fdmi sny, kter\u00e9 m\u011b prov\u00e1zej\u00ed u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, si tak ob\u010das p\u0159ipad\u00e1m…<\/em><\/div>\n
R\u00e1no zastihlo Toma nevyspal\u00e9ho s \u0161ediv\u00fdmi kruhy pod o\u010dima. Hlava ho k nesnesen\u00ed t\u0159e\u0161tila a o\u010di p\u00e1lily, jako by v nich m\u011bl nasypan\u00e9 \u017ehav\u00e9 uhl\u00edky. Otev\u0159el malou z\u00e1suvku hned pod deskou stolku pobl\u00ed\u017e postele a vyt\u00e1hl poni\u010denou pap\u00edrovou krabi\u010dku. Popam\u011bti vyloupl n\u011bkolik pestrobarevn\u00fdch fazolek a nasucho je zku\u0161en\u011b spolkl. M\u00edrn\u011b se mu zhoupl \u017ealudek, p\u0159ece jen bylo r\u00e1no a polykat n\u011bco bez vody je v\u017edycky nep\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
Bos\u00e9 nohy spustil na se\u0161lapan\u00fd koberec a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik asi tak m\u016f\u017ee b\u00fdt hodin. Odm\u00edtal myslet na v\u010derej\u0161\u00ed noc a na obyvatele vedlej\u0161\u00edho pokoje.<\/div>\n
„Tome! Bille! Sn\u00eddan\u011b!“ dolehl k n\u011bmu m\u00e1min hlas z kuchyn\u011b.<\/div>\n
Neochotn\u011b vstal. V koupeln\u011b bylo jak v parn\u00ed l\u00e1zni. Bylo evidentn\u00ed, \u017ee si Bill dop\u0159\u00e1l vanu hned zr\u00e1na, ovocn\u00e1 v\u016fn\u011b zapl\u0148ovala m\u00edstnost a\u017e po strop.<\/div>\n
Tom odmalinka nem\u011bl r\u00e1d \u010dist\u011bn\u00ed zub\u016f, takov\u00e1 k uzouf\u00e1n\u00ed nudn\u00e1 \u010dinnosti,<\/em> tak\u017ee se do toho hned pustil, aby to m\u011bl za sebou. Bezmy\u0161lenkovit\u011b pustil mokr\u00fd kart\u00e1\u010dek do skleni\u010dky mezi zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed t\u0159i.<\/div>\n
Pot\u0159eboval se trochu vzpamatovat. Ledovou vodu \u0161pl\u00edchnul na sv\u016fj obli\u010dej. C\u00edtil se, jako kdyby ho p\u0159ejel parn\u00ed v\u00e1lec, rozl\u00e1man\u00fd, nevyspal\u00fd, bez energie. Ru\u010dn\u00edkem ot\u0159el zaml\u017een\u00e9 zrcadlo. Moc to sice nepomohlo, ale trochu lep\u0161\u00ed to bylo. Zad\u00edval se na sv\u016fj odraz. V obli\u010deji m\u011bl veps\u00e1nu t\u011b\u017ekou noc. \u00danava a vy\u010derp\u00e1n\u00ed tam zanechaly hlubok\u00e9 r\u00fdhy.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zamumlal sm\u011brem k matce a usedl k velk\u00e9mu kuchy\u0148sk\u00e9mu stolu naproti Billovi. Automaticky si popot\u00e1hl \u0161irok\u00e9 kalhoty od py\u017eama, ve kter\u00fdch tak r\u00e1d spal. Nemohl si nev\u0161imnout, \u017ee ani Bill se nenam\u00e1hal s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm a ve sv\u00fdch obta\u017een\u00fdch \u010dern\u00fdch boxerk\u00e1ch si ho zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed, ale sna\u017eil se ho ignorovat.<\/div>\n
„Jak jste se vyspali? Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b doma…“ prohodila matka a zm\u011b\u0159ila si oba sv\u00e9 syny l\u00e1skypln\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Bill se kone\u010dn\u011b pohledem odpoutal od Tomova rozmrzel\u00e9ho obli\u010deje. „Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl matce bezstarostn\u011b. Nat\u00e1hl se pro tal\u00ed\u0159ek a pln\u011b si ho nalo\u017eil v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi dobr\u016ftkami, kter\u00e9 jim matka ob\u011btav\u011b p\u0159ipravila, aby je doma jak se pat\u0159\u00ed p\u0159iv\u00edtala.<\/div>\n
Z konvice zavon\u011bl jasm\u00edn. M\u00e1mina rann\u00ed specialitka: zelen\u00fd \u010daj s jasm\u00ednov\u00fdm aroma. \u00dadajn\u011b m\u00e1 navodit pohodu a p\u0159\u00edjemn\u011b \u010dlov\u011bka nastartovat do nov\u00e9ho dne.<\/em> Bill rozko\u0161nicky p\u0159iv\u0159el o\u010di, zat\u00edmco p\u0159es Tomovu tv\u00e1\u0159 p\u0159eb\u011bhl nehezk\u00fd st\u00edn. Nemohl pochopit, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt Bill tak stra\u0161n\u011b klidn\u00fd a vyrovnan\u00fd. Jako kdyby p\u0159edchoz\u00ed noc v\u016fbec nebyla! Jako kdyby to, co se stalo, bylo naprosto v\u0161edn\u00ed a norm\u00e1ln\u00ed!<\/em><\/div>\n
„A ty, Tome?“ Z mat\u010dina hlasu zazn\u00edvala starost. Sice te\u010f kluky nev\u00eddala tak \u010dasto, jak by cht\u011bla, ale nemohla j\u00ed uniknout prom\u011bna, kter\u00e1 se v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch s Tomem stala. Ur\u010dit\u00e1 bezstarostnost a jisk\u0159i\u010dky, kter\u00e9 m\u011bl v\u017edycky v o\u010d\u00edch, n\u011bkam zmizely. M\u011bkce pohladila dlan\u00ed jeho bledou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku, brou\u010dku?“<\/div>\n
St\u00edn z jeho tv\u00e1\u0159e na okam\u017eik zmizel a Tom matce v\u011bnoval mil\u00fd \u00fasm\u011bv. „Jsem, neboj se, mami.“ V\u011bd\u011bla, \u017ee j\u00ed ne\u0159\u00edk\u00e1 pravdu, ale znala ho a bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee nal\u00e9hat na n\u011bj by k ni\u010demu nevedlo. Je\u0161t\u011b naposledy se dotkla siln\u00fdch pramen\u016f tmav\u011b plav\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 mu voln\u011b padaly do obli\u010deje, a obr\u00e1tila se i k druh\u00e9mu synovi.<\/div>\n
„Jste oba tak stra\u0161n\u011b huben\u00ed, neberete si toho na sebe moc?“<\/div>\n
Bill divoce pot\u0159\u00e1sl \u010dern\u00fdmi vlasy. Nat\u00e1hl se pro dal\u0161\u00ed rohl\u00edk. „Kdepak… je to skv\u011bl\u00fd. V\u00e1\u017en\u011b. Kdybys vid\u011bla ty lidi, jak z n\u00e1s \u0161\u00edl\u00ed. To je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd… Ty holky… ud\u011blaly by pro n\u00e1s cokoli.“ Jeho tmav\u00e9 o\u010di se v\u00e1\u0161niv\u011b p\u0159iv\u0159ely. „Vi\u010f, Tome?<\/div>\n
Tom zt\u011b\u017eka polkl. Kone\u010dn\u011b se donutil pod\u00edvat se bratrovi do o\u010d\u00ed. Je to tam zase… to, co tolik nen\u00e1vid\u00edm… Bille! Zastav to! U\u017e dost, sly\u0161\u00ed\u0161?<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Listoval obs\u00e1hl\u00fdm \u0161anonem, kde matka shroma\u017e\u010fovala nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159i\u017eky z \u010dasopis\u016f, jejich fotky, rozhovory, zpr\u00e1vy o ocen\u011bn\u00ed z rozli\u010dn\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed. Vzal do ruky str\u00e1nku z \u010dasopisu, kde byl jeden z jejich prvn\u00edch rozhovor\u016f. U\u017e si ani nepamatoval, pro jak\u00fd \u010dasopis to bylo.<\/div>\n
„Tom: Nejsem si jist\u00fd, jestli skute\u010dn\u00e1 l\u00e1ska existuje…“<\/em><\/div>\n
„Bill: V\u011b\u0159\u00edm na velkou l\u00e1sku a po\u0159\u00e1d na ni \u010dek\u00e1m… J\u00e1 nejsem jako m\u016fj bratr!“<\/em><\/div>\n
Tom trpce zav\u0159el desky a \u00fahledn\u011b si je urovnal na kolenou. Dlan\u00ed p\u0159ejel po hran\u011b jejich h\u0159betu. Ano, Bille, m\u011bl jsi tenkr\u00e1t pravdu. A\u010dkoli moje dvoj\u010de, nejsi jako j\u00e1. Proto\u017ee kdybys byl, nikdy bychom nemuseli pro\u017e\u00edvat to, co te\u010f. M\u011bl bys m\u011b r\u00e1d stejn\u011b jako j\u00e1 tebe, nikoho jin\u00e9ho bys nepot\u0159eboval… to j\u00e1 bych byl smyslem tv\u00e9ho \u017eivota…
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdy\u017e v\u00e1s zklame n\u011bkdo, kdo je v\u00e1m hrozn\u011b moc bl\u00edzk\u00fd, kdo pro v\u00e1s tolik znamen\u00e1, \u017ee si neum\u00edte p\u0159edstavit \u017eivot bez n\u011bj, bol\u00ed to. Samoz\u0159ejm\u011b, zklam\u00e1n\u00ed v\u017edycky bol\u00ed, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsou ve h\u0159e je\u0161t\u011b tak po\u0161etil\u00e9 city jako l\u00e1ska. Kdy\u017e se to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[50],"tags":[],"class_list":["post-20584","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-falesny-hrac"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20584","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20584"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20584\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20584"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20584"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20584"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}