{"id":20601,"date":"2008-02-29T19:08:00","date_gmt":"2008-02-29T18:08:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20559"},"modified":"2008-02-29T19:08:00","modified_gmt":"2008-02-29T18:08:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-49","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-49\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 49."},"content":{"rendered":"
………sou\u010dasn\u011b v dom\u011b Lucase Wagnera…….<\/em><\/div>\n
Laura si nerv\u00f3zn\u011b poposedla a p\u0159ehodila si nohu p\u0159es nohu.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ p\u0159ijala nab\u00edzenou sklenici ban\u00e1nov\u00e9ho d\u017eusu. Boj\u00e1cn\u011b zdvihla o\u010di. „Co mu m\u00e1m podle tebe \u0159\u00edct, kdy\u017e se znovu zept\u00e1?“<\/div>\n
Lucas usedl do k\u0159esla naproti n\u00ed. Zkoumav\u011b si ji prohl\u00ed\u017eel. C\u00edtila se pod jeho pohledem jak na rentgenu. „Jsi neopatrn\u00e1… kolikr\u00e1t jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee o tom nikdo v\u011bd\u011bt nesm\u00ed?“<\/div>\n
Sklopila o\u010di. „J\u00e1 v\u00edm… v\u016fbec netu\u0161\u00edm, kde se ten zapalova\u010d u m\u011b v kabelce vzal. J\u00e1 to nev\u00edm.“ Odlo\u017eila sklenici na stolek a zk\u0159\u00ed\u017eila ruce na hrudi.<\/div>\n
„To je fuk. Prost\u011b m\u00e1\u0161 b\u00fdt opatrn\u00e1…“ vyjel na ni znovu.<\/div>\n
„Pro\u010d ti to vlastn\u011b tolik vad\u00ed? Pro\u010d o tom nesm\u00ed nikdo v\u011bd\u011bt? Styd\u00ed\u0161 se za m\u011b?“ zeptala se pla\u010dtiv\u011b. Nespo\u010d\u00edtala by, kolik\u00e1t\u00e1 debata na tohle t\u00e9ma to je.<\/div>\n
Trochu se zarazil.<\/div>\n
„O tom to nen\u00ed, hol\u010di\u010dko,“ vstal a p\u0159isedl si na op\u011bradlo jej\u00edho k\u0159esla. Nerv\u00f3zn\u011b ji pohladil po vlasech. „Takhle to nesm\u00ed\u0161 br\u00e1t. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee se za tebe nestyd\u00edm. Jak t\u011b to, pros\u00edm t\u011b, mohlo napadnout?“<\/div>\n
Naklonil se k n\u00ed a jemn\u011b ji pol\u00edbil na \u010delo. „V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d.“<\/div>\n
…………………<\/div>\n
Tom si nat\u00e1\u010del na prst pramen Billov\u00fdch vlas\u016f a sledoval, jak po stropu b\u011b\u017e\u00ed pruh sv\u011btla. Je\u0161t\u011b chvilku a skryje se za z\u00e1v\u011bsem v rohu pokoje.<\/em> Zhluboka vydechnul. C\u00edtil se p\u0159\u00edjemn\u011b unaven\u00fd, spokojen\u00fd… Na hrudi ho h\u0159\u00e1la Billova tv\u00e1\u0159, kolem pasu m\u011bl p\u0159ehozenou jeho pravou ruku, nohy navz\u00e1jem propleten\u00e9. Mohl bych cht\u00edt n\u011bco v\u00edc? Ne… to by bylo rouh\u00e1n\u00ed. Nic v\u00edc u\u017e cht\u00edt nem\u016f\u017eu. Dostal jsem v\u0161echno, po \u010dem jsem tou\u017eil… a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Je to stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kdy\u017e si takhle vym\u011bn\u00edme role,“ pronesl najedou Bill.<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l, ani\u017e by spustil pohled se sv\u011btla na strop\u011b. Nic ne\u0159\u00edkal. N\u011bjak vyc\u00edtil, \u017ee Bill si to sp\u00ed\u0161 pot\u0159ebuje srovnat s\u00e1m v sob\u011b… jen \u0159\u00edct, nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, aby jeho \u00favahy z\u00edskaly konkr\u00e9tn\u00ed obrys. „V\u00ed\u0161,“ trochu se zavrt\u011bl, „j\u00e1 m\u00e1m stra\u0161n\u011b r\u00e1d ten pohyb, kdy\u017e se nade mnou skl\u00e1n\u00ed\u0161. Se\u0161 op\u0159enej o loket a skl\u00e1n\u00ed\u0161 ke mn\u011b hlavu a druhou rukou se m\u011b dot\u00fdk\u00e1\u0161. To je n\u011bco, co prost\u011b vn\u00edm\u00e1m stra\u0161n\u011b siln\u011b…“ Tom se znovu pousm\u00e1l, tak tohle o tob\u011b v\u00edm u\u017e d\u00e1vno.<\/em> Roztr\u017eit\u011b ho pohladil po rameni. „J\u00e1 bych cht\u011bl b\u00fdt pro tebe rovnocenn\u00fdm partnerem… se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Nechci, aby sis o m\u011b myslel, \u017ee jsem jak n\u011bjak\u00e1 uf\u0148ukan\u00e1 holka nebo n\u011bco takov\u00fdho…“ Povzdechl si. „Ale v n\u011bkter\u00fdch v\u011bcech mi d\u011bl\u00e1 docela dob\u0159e, kdy\u017e se ti m\u016f\u017eu pod\u0159\u00eddit. L\u00edb\u00ed se mi to. L\u00edb\u00ed se mi tv\u00e1 s\u00edla a moc, kterou ti t\u00edm d\u00e1v\u00e1m.“ Tom mu vtiskl do vlas\u016f jemn\u00fd polibek. „Takhle je mi stra\u0161n\u011b dob\u0159e, kdy\u017e u tebe le\u017e\u00edm, ty m\u011b hlad\u00ed\u0161 a j\u00e1 se c\u00edt\u00edm tak hrozn\u011b moc v bezpe\u010d\u00ed, schovan\u00fd u tebe p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem… to je tak stra\u0161n\u011b siln\u00fd pocit, \u017ee se t\u00edm a\u017e dus\u00edm.“<\/div>\n
Tomova hru\u010f se zdvihla v hlubok\u00e9m n\u00e1dechu. „Bille,“ promluvil kone\u010dn\u011b, „pod\u00edvej se na m\u011b.“ Rozcuchan\u00e1 hlava se nepatrn\u011b pohnula a na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i spo\u010dinula dvojice tmav\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom se kr\u00e1tce p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm ne\u017e pokra\u010doval. „J\u00e1 jsem moc r\u00e1d, \u017ee se se mnou c\u00edt\u00ed\u0161 v bezpe\u010d\u00ed. I ty mi tenhle pocit d\u00e1v\u00e1\u0161, i kdy\u017e o tom n\u011bkdy ani nemus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt… ale to, \u017ee jsi vedle m\u011b, to jak m\u011b n\u011bkdy t\u0159eba vezme\u0161 za ruku nebo se na m\u011b jen pod\u00edv\u00e1\u0161… \u0161patn\u011b se to popisuje, ale nevym\u011bnil bych to za nic na sv\u011bt\u011b.“ P\u0159itiskl si Billovu p\u0159\u00edjemn\u011b teplou dla\u0148 na srdce. „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d a beru t\u011b jako rovnocenn\u00e9ho partnera a je \u00fapln\u011b fuk, jestli se mi v sexu rad\u0161i pod\u0159izuje\u0161 nebo se\u0161 dominantn\u00ed. To s t\u00edm v\u016fbec nesouvis\u00ed…“ Tlumen\u011b se zasm\u00e1l. „Prost\u011b kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt cokoli vyzkou\u0161et, \u0159ekni mi to. J\u00e1 jsem p\u0159ece pro ka\u017edou \u0161patnost… to u\u017e p\u0159ece v\u00ed\u0161.“ V o\u010d\u00edch mu \u0161ibalsky zajisk\u0159ilo.<\/div>\n
Bill\u016fv obli\u010dej rozt\u00e1l v \u0161irok\u00e9m \u00fasm\u011bvu. „V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b pochop\u00ed\u0161,“ \u0159ekl spokojen\u011b. Vyt\u00e1hl se o kousek v\u00fd\u0161 a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k Tomovu uchu. „A m\u016f\u017eu ti te\u010f \u0159\u00edct, co bych cht\u011bl vyzkou\u0161et p\u0159\u00ed\u0161t\u011b?“<\/div>\n
„Jdou na tebe znova choutky?“ rozesm\u00e1l se Tom a st\u00e1hl si ho na sebe. „V\u00ed\u0161 o tom, \u017ee se\u0161 neuv\u011b\u0159itelnej?“<\/div>\n
Bill se na n\u011bm zavrt\u011bl. „V\u00edm,“ p\u0159ejel jazykem po jeho spodn\u00edm rtu, „a proto m\u011b taky miluje\u0161.“<\/div>\n
Zad\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed, hluboce, bez jedin\u00e9ho mrknut\u00ed.<\/div>\n
\u00dasm\u011bv na Tomov\u011b rozesm\u00e1t\u00e9 tv\u00e1\u0159i ztuhnul. „Jo, to m\u00e1\u0161 pravdu,“ potvrdil chraptiv\u011b.<\/div>\n
T\u00e9 noci se u\u017e k dal\u0161\u00edmu pov\u00edd\u00e1n\u00ed nedostali a kdy\u017e se Bill nad r\u00e1nem kone\u010dn\u011b dopot\u00e1cel do sv\u00e9 postele, netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e sp\u00e1t a sp\u00e1t a sp\u00e1t…<\/div>\n
……………………<\/div>\n
Odpoledne se se\u0161li s Gustavem a Georgem ve studiu. David cht\u011bl zn\u00e1t jejich definitivn\u00ed stanovisko ohledn\u011b podeps\u00e1n\u00ed smlouvy s LW records.<\/div>\n
„Tak\u017ee va\u0161e rozhodnut\u00ed zn\u00ed, \u017ee Lucasovu nab\u00eddku chcete odm\u00edtnout?“ zeptal se David a rozhl\u00e9dl se po \u010dty\u0159ech tv\u00e1\u0159\u00edch, kter\u00e9 si ho prohl\u00ed\u017eely. Dalo mu hodn\u011b pr\u00e1ce se ovl\u00e1dnout a nevybuchnout vzteky, zejm\u00e9na p\u0159i pohledu na Toma a jeho klidn\u00fd, spokojen\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill na znamen\u00ed, \u017ee jeho slova pochopil mana\u017eer naprosto spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
„A d\u016fvod?“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Nechceme se un\u00e1hlit a vrhnout se na prvn\u00ed nab\u00eddku, kterou jsme dostali. To je cel\u00e9.“ Davidovi neu\u0161lo, jak se oto\u010dil po Tomovi. Jako kdyby snad \u010dekal pochvalu!<\/em> napadlo ho.<\/div>\n
„A vy s t\u00edm takhle souhlas\u00edte?“ obr\u00e1til se na m\u00e9n\u011b v\u00fd\u0159e\u010dnou polovinu skupiny.<\/div>\n
Gustav p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Dohodli jsme se na tom,“ potvrdil Georg.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ David rozhodil rezignovan\u011b rukama. „Je to va\u0161e v\u011bc. Ale nem\u016f\u017eu si odpustit ne\u0159\u00edct v\u00e1m, \u017ee podle m\u00e9ho n\u00e1zoru d\u011bl\u00e1te chybu. Takov\u00e1hle nab\u00eddka se b\u011b\u017en\u011b neodm\u00edt\u00e1.“<\/div>\n
„B\u011b\u017en\u011b mo\u017en\u00e1 ne,“ p\u0159ipustil Bill, „ale kdybychom d\u011blali jenom to, co se pova\u017euje za b\u011b\u017en\u00fd, nikdy bychom nedos\u00e1hli toho, co m\u00e1me u\u017e te\u010f.“<\/div>\n
Tomovi p\u0159el\u00e9tl p\u0159es tv\u00e1\u0159 kr\u00e1tk\u00fd \u00fasm\u011bv. L\u00edbilo se mu, jak Bill reaguje. Jeho slova byla dob\u0159e promy\u0161len\u00e1, David proti tomu nem\u011bl \u0161anci nic nam\u00edtat.<\/div>\n
Bohu\u017eel jeho \u00fasm\u011bv neunikl Davidov\u00fdm pozorn\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
Posledn\u00ed dny byl nesnesiteln\u011b v\u00fdbu\u0161n\u00fd, sta\u010dila jen sebemen\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednka Toma a David explodoval. Jeho zoufalstv\u00ed ho pohlcovalo a on ztr\u00e1cel jakoukoli sebekontrolu. A nejinak tomu bylo i dnes. Jeden jedin\u00fd \u00fasm\u011bv v\u011bnovan\u00fd Billovi a lavina se zachv\u011bla. „Jsi spokojenej?“ za\u0159val na n\u011bj ne\u010dekan\u011b.<\/div>\n
T\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed se po n\u011bm p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edvaly, ale on si toho nev\u0161\u00edmal. Pro n\u011bj existovaly jen Tomovy o\u010di. Ty tmav\u00e9 t\u016f\u0148ky, ve kter\u00fdch se tou\u017eil utopit a zni\u010dit tak tu bolest, kter\u00e1 ho trhala na kusy. „P\u011bkn\u011b sis omotal Billa kolem prstu, jen co je pravda.“ Vy\u0161t\u011bkl. „A co jsi nakecal jim?“ uk\u00e1zal prstem na Georga a Gustava. Cht\u011bl ho donutit, aby se na n\u011bj pod\u00edval. Aby aspo\u0148 na chv\u00edli byl on t\u00edm, na kom jeho pohled spo\u010dine, koho bude vn\u00edmat.<\/div>\n
„Ale Davide,“ ozval se Bill. „Takhle to nen\u00ed.“ Byl p\u0159ipraven br\u00e1nit Toma za ka\u017edou cenu.<\/div>\n
Tom ml\u010del a d\u00edval se stranou. C\u00edtil, \u017ee David spr\u00e1vn\u011b vytu\u0161il, \u017ee Bill ustoupil kv\u016fli n\u011bmu a kluci se jen solid\u00e1rn\u011b p\u0159idali, nem\u011bli r\u00e1di probl\u00e9my a h\u00e1dky a nav\u00edc mu d\u016fv\u011b\u0159ovali, \u017ee v\u00ed, co d\u011bl\u00e1. Vstal a popot\u00e1hl si \u0161irok\u00e9 kalhoty. „To, co jsme pot\u0159ebovali, jsme probrali…“ pronesl klidn\u011b. „Kdy se zase sejdeme?“<\/div>\n
Jeho slova byla jak ledov\u00e1 sprcha… ale v pravou chv\u00edli. Probrala i ostatn\u00ed.<\/div>\n
„No jasn\u011b,“ p\u0159idal se Georg. „Taky u\u017e bych pot\u0159eboval vypadnout. Tak kdy se sejdeme?“<\/div>\n
Bylo vid\u011bt, jak David z\u00e1pas\u00ed s\u00e1m se sebou. Nab\u011bhl\u00e1 \u017eilka na jeho sp\u00e1nku neklidn\u011b tepala, ale ovl\u00e1dl se. Vyt\u00e1hl di\u00e1\u0159 a nalistoval p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd term\u00edn. „Nejbli\u017e\u0161\u00ed vystoupen\u00ed m\u00e1me za dva t\u00fddny v televizi. Te\u010f jste m\u011bli havaj… m\u00e1te je\u0161t\u011b t\u0159i dny a sejdeme se tady v p\u00e1tek v p\u011bt? Vyhovuje v\u00e1m to?“ V\u0161ichni pok\u00fdvali hlavou. Chvatn\u011b se rozlou\u010dili a rozpa\u010dit\u011b se roze\u0161li, ka\u017ed\u00fd po sv\u00e9m.<\/div>\n
„P\u0159eh\u00e1n\u00ed to,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e vy\u0161li s Billem na ulici. „V\u00e1\u017en\u011b to p\u0159eh\u00e1n\u00ed, nech\u00e1pu, pro\u010d se do m\u011b po\u0159\u00e1d tak nav\u00e1\u017e\u00ed. Nic jsem mu p\u0159ece neud\u011blal.“ V\u00fdhru\u017en\u011b se pod\u00edval po Billovi. „A jestli mi zase za\u010dne\u0161 \u0159\u00edkat, jak m\u011b m\u00e1 r\u00e1d, na\u0161tvu se.“<\/div>\n
Bill po n\u011bm st\u0159elil pohledem a hm\u00e1tl do svoj\u00ed kapsy. „J\u00e9, zapomn\u011bl jsem tam mobil… po\u010dkej na m\u011b, hned jsem zp\u00e1tky.“ Oto\u010dil se, aby se vr\u00e1til zp\u00e1tky do studia.<\/div>\n
„Nebudu tu mrznout,“ zabru\u010del Tom. „D\u011blej.“<\/div>\n
„Tak jdi nap\u0159ed, sejdeme se doma,“ Bill se k n\u011bmu naklonil a vtiskl mu rychl\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159. Dlouh\u00fdmi kroky se vydal zp\u00e1tky.<\/div>\n
………………<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem si tady mobil,“ \u0159ekl omluvn\u011b, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e. Na\u0161el Davida jak stoj\u00ed u okna a z\u00e1dum\u010div\u011b se d\u00edv\u00e1 na z\u0161e\u0159el\u00e9 m\u011bsto. Cht\u011bl jen telefon sebrat a co nejnen\u00e1padn\u011bji se vytratit. Nest\u00e1l o dal\u0161\u00ed rozm\u00ed\u0161ky a h\u00e1dky.<\/div>\n
„Promi\u0148, Bille,“ pronesl najednou David zkrotle. Oto\u010dil se od okna, ruce zalo\u017een\u00e9 na hrudi. „Necht\u011bl jsem na tebe b\u00fdt hrub\u00fd.“<\/div>\n
Bill k\u00fdvnul, jako \u017ee bere jeho slova na v\u011bdom\u00ed. Na okam\u017eik se zarazil a pak se v\u00e1hav\u011b zeptal: „Dave, m\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct jednu v\u011bc?“ Mana\u017eer ho vyzval o\u010dima, aby pokra\u010doval. „Pro\u010d jsi na Toma takov\u00fd? Co se stalo?“<\/div>\n
„Bille… to nen\u00ed moc vesel\u00e9 t\u00e9ma,“ \u0159ekl zasmu\u0161ile David. „Neud\u011blal mi nic men\u0161\u00edho ne\u017e to, \u017ee se zamiloval… ale ne do m\u011b. A j\u00e1 se s t\u00edm nedok\u00e1\u017eu vyrovnat.“ Zvedl k n\u011bmu unaven\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
V Billovi by se v tu chv\u00edli krve nedo\u0159ezal. Zbledl jako st\u011bna. To nen\u00ed mo\u017en\u00fd! Jak to mohl zjistit?<\/em> Pomyslel si zoufale. Te\u010f je s n\u00e1mi konec!<\/em> P\u0159esto sebral odvahu a rozetnul to \u010derviv\u00e9 jablko ve dv\u00ed. „A ty v\u00ed\u0161 do koho?“<\/div>\n
David smutn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a sklopil o\u010di. „V\u00edm, bohu\u017eel…“<\/div>\n
S Billem se zato\u010dil cel\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
„A ty… ehm… jak jsi to zjistil?“<\/div>\n
„S\u00e1m mi o tom \u0159ekl…“ Bylo divn\u00e9, \u017ee David i p\u0159es tolik o\u017eehav\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 spolu prob\u00edrali, p\u016fsobil podivuhodn\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
„On ti o tom s\u00e1m \u0159ekl? To je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd…“ Bill odvr\u00e1til pohled od Davida a zad\u00edval se na svoje \u0161pi\u010dat\u00e9 boty. „Pro\u010d by to d\u011blal a nic mi o tom ne\u0159ekl?“ Zauva\u017eoval nahlas.<\/div>\n
„T\u0159eba se b\u00e1l, \u017ee by t\u011b to mrzelo,“ \u0159ekl David.<\/div>\n
„Pro\u010d by m\u011b to m\u011blo mrzet?“ nech\u00e1pal Bill.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010dil David rameny, „t\u0159eba se b\u00e1l, aby t\u011b neranilo, \u017ee on si n\u011bkoho na\u0161el a ty ne.“<\/div>\n
Bill se viditeln\u011b zarazil.<\/div>\n
„Po\u010dkej, jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Te\u010f zase nech\u00e1pal David. „V\u017edy\u0165 ti to celou dobu \u0159\u00edk\u00e1m.“<\/div>\n
„Do koho<\/em> se to Tom zamiloval?“ Bill c\u00edtil, \u017ee se mu najednou d\u00fdch\u00e1 h\u016f\u0159 a zpotily se mu dlan\u011b.<\/div>\n
„Do Laury p\u0159ece.“<\/div>\n
To bylo n\u011bco, s \u010d\u00edm ani n\u00e1hodou Bill nepo\u010d\u00edtal.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

………sou\u010dasn\u011b v dom\u011b Lucase Wagnera……. Laura si nerv\u00f3zn\u011b poposedla a p\u0159ehodila si nohu p\u0159es nohu. „D\u011bkuju,“ p\u0159ijala nab\u00edzenou sklenici ban\u00e1nov\u00e9ho d\u017eusu. Boj\u00e1cn\u011b zdvihla o\u010di. „Co mu m\u00e1m podle tebe \u0159\u00edct, kdy\u017e se znovu zept\u00e1?“ Lucas usedl do k\u0159esla naproti n\u00ed. Zkoumav\u011b si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20601","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20601","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20601"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20601\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20601"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20601"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20601"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}