{"id":20604,"date":"2008-02-29T19:03:00","date_gmt":"2008-02-29T18:03:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20562"},"modified":"2008-02-29T19:03:00","modified_gmt":"2008-02-29T18:03:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-47","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-47\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 47."},"content":{"rendered":"
Sex byl v\u017edycky silnou str\u00e1nkou na\u0161eho vztahu… mo\u017en\u00e1 proto jsem ho pou\u017eil i jako prost\u0159edek, jak si p\u0159ipoutat Billa je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, pevn\u011bji. Nen\u00ed to f\u00e9r. Nen\u00ed… stokr\u00e1t nen\u00ed, ale jinou zbra\u0148 ne\u017e s\u00e1m sebe v ruce nem\u00e1m. Ta hrozba tu st\u00e1le je. Je v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 a mn\u011b je jasn\u00e9, \u017ee kdy\u017e Lucas vstoup\u00ed na sc\u00e9nu v pln\u00e9 s\u00edle… n\u011bco se stane. J\u00e1 vlastn\u011b nev\u00edm… t\u0159eba by se nic nestalo. T\u0159eba je to v\u0161echno jen souhra n\u00e1hod… Nav\u00edc… Bill m\u011b miluje, u\u017e mnohokr\u00e1t uk\u00e1zal s\u00edlu sv\u00e9 l\u00e1sky, tak pro\u010d m\u00e1m takov\u00fd divn\u00fd pocit?<\/em><\/div>\n
Tom oto\u010dil hlavu a sklouzl pohledem k Billovi. Sledoval jeho pohyby, jak sb\u00edr\u00e1 ze zem\u011b v\u011bci, kter\u00e9 shodili p\u0159i bou\u0159liv\u00e9m p\u0159esunu z koupelny… z ka\u017ed\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky jeho t\u011bla vyza\u0159ovala \u00fanava, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i nesm\u00edrn\u011b spokojen\u00fd v\u00fdraz. Uspokojen\u00fd. Tom se p\u0159eto\u010dil na bok. M\u011bl bych se j\u00edt um\u00fdt… ale jsem tak zni\u010den\u00fd…<\/em><\/div>\n
„Tome?“ Bill si kleknul k posteli a jemn\u011b Toma po\u0161imral na nose. I on byl je\u0161t\u011b nah\u00fd, se stopami jejich milov\u00e1n\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. „M\u011bl bys asi vst\u00e1t. M\u00e1\u0161 tu sch\u016fzku s Davidem.“<\/div>\n
Tom si ho p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de a s nosem zabo\u0159en\u00fdm do jeho rozcuchan\u00fdch vlas\u016f zamumlal. „Nikam se mi nechce. Chci b\u00fdt s tebou…“ Najednou se odt\u00e1hl, aby vid\u011bl do jeho tv\u00e1\u0159e. „Poj\u010f se mnou!“ Byl to moment\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee David cht\u011bl mluvit jen s n\u00edm, najednou prost\u011b pot\u0159eboval Billa vedle sebe.<\/div>\n
„Ale j\u00e1–“ zarazil se Bill. Kdy\u017e v\u0161ak vid\u011bl Tom\u016fv prosebn\u00fd v\u00fdraz, rozmyslel si to. „Tak jo. Tak j\u00e1 let\u00edm do koupelny.“<\/div>\n
………………<\/div>\n
„Ahoj. Vy jste p\u0159i\u0161li oba?“ p\u0159iv\u00edtal je David nep\u0159\u00edli\u0161 zdvo\u0159ile a zna\u010dn\u011b rozlad\u011bn\u011b. Od v\u010derej\u0161\u00edho dne, kdy vid\u011bl Toma s Laurou, m\u011bl n\u00e1ladu je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Tak co pot\u0159ebuje\u0161?“ p\u0159e\u0161el Tom hned k v\u011bci.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem probrat tu z\u00e1le\u017eitost s nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnost\u00ed, ale ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee to ani nem\u00e1 cenu zkou\u0161et. Kdy\u017e jste tu pohromad\u011b, nikam se nedostaneme. Ty a Bill se v tomhle prost\u011b neshodnete, to u\u017e v\u00edm.“<\/div>\n
Dvoj\u010data si vym\u011bnila rychl\u00fd pohled.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsme nem\u011bli \u010das o tom mluvit,“ promluvil Bill jako prvn\u00ed. „Ale mo\u017en\u00e1 m\u00e1 Tom pravdu, mo\u017en\u00e1 bychom opravdu nem\u011bli k\u00fdvnout na prvn\u00ed nab\u00eddku, kterou dostaneme. Co kdy\u017e p\u0159ijde je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 lep\u0161\u00ed?“ Tom ho odm\u011bnil obdivn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Tak\u017ee chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1m Lucase odm\u00edtnout?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b David.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „To netvrd\u00edm… ale a\u0165 n\u00e1m d\u00e1 v\u00edc \u010dasu na rozmy\u0161lenou.“<\/div>\n
David si p\u0159ipl\u00e1cnul dla\u0148 na \u010delo a zprudka se op\u0159el do \u017eidle.<\/div>\n
„To je tvoje pr\u00e1ce, vi\u010f?“ vystartoval zprudka po Tomovi. Ve\u0161ker\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed a frustrace hromad\u00edc\u00ed se v n\u011bm v posledn\u00edch dnech se draly na povrch, c\u00edt\u00edc vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost k uvoln\u011bn\u00ed. Zap\u0159el se do kolen a naklonil se t\u011blem sm\u011brem k n\u011bmu. „\u0158ekni mi, jak se ti povedlo ho p\u0159esv\u011bd\u010dit? Pro\u010d v\u017edycky v\u0161ichni d\u011blaj\u00ed to, co ty chce\u0161? Pro\u010d?“<\/div>\n
Tom ml\u010del, necht\u011bl se nechat vyprovokovat. T\u00e9m\u011b\u0159 lhostejn\u011b se oto\u010dil, aby se na Davida nemusel d\u00edvat a up\u0159el sv\u016fj pohled ven z okna. Rukou si zamy\u0161len\u011b pohladil bradu.<\/div>\n
David od n\u011bj nemohl odtrhnout pohled. Byl tak stra\u0161n\u011b moc zoufal\u00fd. Miloval Toma. Miloval ho cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem a jeho nedosa\u017eitelnost ho p\u0159iv\u00e1d\u011bla k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Ovl\u00e1dal se st\u00e1le h\u016f\u0159 a h\u016f\u0159. D\u00edval se na n\u011bj a v jeho nitru v\u0161echno k\u0159i\u010delo, bou\u0159ilo se… cht\u011bl ho chytit za ramena a zat\u0159\u00e1st s n\u00edm. Zak\u0159i\u010det na n\u011bj, aby se pod\u00edval, co s n\u00edm ud\u011blal, co z n\u011bj zbylo… nam\u00edsto toho v\u0161ak jen zni\u010den\u011b sed\u011bl na sv\u00e9 \u017eidli a d\u00edval se na linii Tomova nosu a rt\u016f… tak bolestn\u011b kr\u00e1sn\u00fdch… a najednou… najednou p\u0159ed sebou uvid\u011bl vzpom\u00ednku, na kterou u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl… Toma dot\u00fdkaj\u00edc\u00edho se Lau\u0159in\u00fdch rt\u016f, jeho ruce na jej\u00edm t\u011ble na chodb\u011b hotelu… No jasn\u011b! \u017de m\u011b to netrklo d\u0159\u00edv… j\u00e1 jsem tak natvrdlej… v\u017edy\u0165 u\u017e jednou jsem je p\u0159istihl, jak se l\u00edbali!<\/em> Davidovy o\u010di st\u00e1le t\u011bkaly po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, oto\u010den\u00e9 k n\u011bmu profilem. Jak jsem jen mohl zapomenout? Oni to spolu t\u00e1hnou u\u017e d\u00e1vno!<\/em> Jednotliv\u00e9 d\u00edlky skl\u00e1da\u010dky do sebe perfektn\u011b zapadaly. Ano, tohle d\u00e1v\u00e1 smysl. Flirtoval s n\u00ed a pak ji z\u0159ejm\u011b nechal. Proto byla Laura tak divn\u00e1, ona se do n\u011bj zamilovala… a ten posledn\u00ed ve\u010der v baru… to O N\u00cd mluvil, to do n\u00ed se z\u0159ejm\u011b zamiloval a necht\u011bl si to p\u0159iznat…<\/em> David zt\u011b\u017eka polknul. To ne! Tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda! J\u00e1 nechci, aby se do n\u00ed zamiloval… budu rad\u0161i, kdy\u017e bude st\u0159\u00eddat holky jako dote\u010f, anonymn\u011b, nikoho koho bych znal… rad\u0161i ne\u017e aby z\u016fstal jen s n\u00ed, aby j\u00ed pat\u0159il, aby mu na n\u00ed z\u00e1le\u017eelo… jen na n\u00ed.<\/em> Davidovi se rozt\u0159\u00e1sly ruce.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ Bill si ho ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b prohl\u00ed\u017eel a popo\u0161el i p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k \u017eidli, na n\u00ed\u017e mana\u017eer sed\u011bl. „Je ti \u0161patn\u011b?“ zeptal se a dlouh\u00fdmi prsty p\u0159ejel jeho orosen\u00e9 \u010delo. „Tak sly\u0161\u00ed\u0161?“<\/div>\n
David sebou p\u0159i tom letm\u00e9m doteku trhnul. „Dobr\u00fd,“ vym\u00e1\u010dkl ze sebe, „nic mi nen\u00ed.“ Uhnul hlavou, jako kdyby ho Billova ruka sp\u00e1lila.<\/div>\n
Bill se st\u00e1hnul. „Jak mysl\u00ed\u0161,“ pronesl pomalu.<\/div>\n
Nel\u00edbil se mu… vid\u011bl na n\u011bm, \u017ee ho n\u011bco rozhodilo, \u017ee se sna\u017e\u00ed n\u011bco vst\u0159ebat, s n\u011b\u010d\u00edm vyrovnat… ale nev\u011bd\u011bl co a u\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, jak by mu mohl pomoci.<\/div>\n
……………….<\/div>\n
„By m\u011b docela zaj\u00edmalo, co se mu zas stalo,“ pronesl Bill nap\u016fl k Tomovi, nap\u016fl k sob\u011b, kdy\u017e se pomalu loudali dom\u016f. B\u011bhem toho co byli ve studiu, trochu nasn\u011b\u017eilo a lehk\u00fd popra\u0161ek sn\u011bhu p\u0159ikryl \u0161ediv\u00e9 berl\u00ednsk\u00e9 ulice. Bylo lednov\u00e9 pozdn\u00ed odpoledne… brzy je tma, m\u00e1lo lid\u00ed, v\u0161ude kolem je ticho, jen sn\u00edh jisk\u0159\u00ed a ti\u0161e k\u0159upe pod nohama, m\u011bsto je\u0161t\u011b z\u00e1\u0159\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdobou… a \u010dlov\u011bk si u\u017e\u00edv\u00e1 to ticho a tu kr\u00e1snou atmosf\u00e9ru.<\/div>\n
Tom vyt\u00e1hl jednu ruku z kapsy sv\u00e9 rozm\u011brn\u00e9 bundy a posunul si \u010depici. „Netu\u0161\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl, “ ale p\u011bkn\u011b m\u011b \u0161tve… Co proti m\u011b po\u0159\u00e1d m\u00e1?“<\/div>\n
Bill vklouzl studenou rukou do Tomovy kapsy a propletl s bratrem prsty. Tom se na n\u011bj usm\u00e1l a stiskl jeho ruku pevn\u011b ve sv\u00e9 dlani. Byla p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e1 proti Billov\u00fdm zk\u0159ehl\u00fdm prst\u016fm. „Pro\u010d se po\u0159\u00e1dn\u011b neoble\u010de\u0161?“ k\u00fdvl bradou sm\u011brem k jeho kr\u00e1tk\u00e9 \u010dern\u00e9 bund\u011b. Sice m\u011bla na kapuce ko\u017ee\u0161inu, ale kon\u010dila p\u0159esn\u011b v \u00farovni jeho p\u00e1sku na kalhot\u00e1ch.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem<\/em> po\u0159\u00e1dn\u011b oble\u010denej,“ oponoval Bill. Kdy\u017e tak roztomile vzdorn\u011b vystr\u010dil bradu, Tom se neudr\u017eel, zastavil se a kr\u00e1tce ho na p\u0159ekvapen\u00e1 \u00fasta pol\u00edbil.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily, odr\u00e1\u017eel se v nich b\u00edl\u00fd sn\u00edh a na\u017eloutl\u00e9 sv\u011btlo lamp. „Ale ruce m\u00e1\u0161 prost\u011b studen\u00fd po\u0159\u00e1d, vi\u010f?“ dob\u00edral si ho \u0161k\u00e1dliv\u011b.<\/div>\n
Bill se popla\u0161en\u011b rozh\u00e9dl. „Co kdy\u017e n\u00e1s n\u011bkdo uvid\u00ed?“<\/div>\n
Jeho obavy Toma maxim\u00e1ln\u011b pobavily. „Stejn\u011b by si myslel, \u017ee se\u0161 moje holka, tak o co jde?“<\/div>\n
„Holka?“ vyprsknul Bill. „Tak holka, jo? J\u00e1 ti d\u00e1m holku!“ vy\u0161kubnul svou ruku z Tomovy kapsy tak prudce, \u017ee mu ji skoro utrhl. „J\u00e1 ti \u017e\u00e1dnou holku d\u011blat nebudu.“ K\u0159iknul na n\u011bj na\u0161tvan\u011b. Oto\u010dil se na pat\u011b a ura\u017een\u011b se vydal sm\u011brem dom\u016f. Od t\u00e9 ve\u010de\u0159e s otcem, kde si ho \u010d\u00ed\u0161n\u00edk spletl s d\u00edvkou, byl na pozn\u00e1mky tohohle druhu nesm\u00edrn\u011b alergick\u00fd.<\/div>\n
Sta\u010dil ud\u011blat sotva p\u00e1r krok\u016f, kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00fdch boc\u00edch Tomovy dlan\u011b. Pevn\u011b ho chytil kolem pasu a zastavil. P\u0159itiskl se k jeho z\u00e1d\u016fm. „Ale no tak,“ zamumlal mu do ucha. „Tak se hned tak neroz\u010diluj… v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d takov\u00e9ho, jak\u00fd jsi… necht\u011bl bych, abys byl jin\u00fd.“ P\u0159esv\u011bd\u010doval ho tlumen\u011b. Jeho hork\u00fd dech se sr\u00e1\u017eel v drobn\u00e9 kapi\u010dky p\u00e1ry, kter\u00e1 se usazovala na dlouh\u00fdch tmav\u00fdch pramenech Billov\u00fdch vlas\u016f, spadaj\u00edc\u00edch mu na ramena.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu nato\u010dil tv\u00e1\u0159 a v\u00fdhru\u017en\u011b pronesl: „Jen po\u010dkej ve\u010der… to co ti hodl\u00e1m ud\u011blat, by ti rozhodn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 holka neud\u011blala… nemohla by,“ u\u0161kl\u00edbl se dvojzna\u010dn\u011b.<\/div>\n
P\u0159i p\u0159edstav\u011b jejich spojen\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl Bill samoz\u0159ejm\u011b na mysli, Tomovi lehce zatrnulo ve slabin\u00e1ch. U\u017e to bylo docela dlouho, kdy se s n\u00edm Bill miloval naposledy. Tom se c\u00edtil p\u0159irozen\u011bji v situaci, kdy to byl on, kdo si bral toho druh\u00e9ho… a Bill jeho dobyva\u010dnou roli ochotn\u011b p\u0159ij\u00edmal. Ob\u010das ale neza\u0161kod\u00ed ud\u011blat malou zm\u011bnu,<\/em> pomyslel si Tom nat\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
………………..<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mluvit?“ ozval se z telefonu Gust\u00edk\u016fv hlas.<\/div>\n
„Jo,“ Tom se pro jistotu rozhl\u00e9dl, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee Bill skute\u010dn\u011b nen\u00ed v dosahu.<\/div>\n
„Tak jak to s n\u00ed dopadlo? A kde jsme v\u0161ude byli, kdyby se m\u011b Bill na to ptal?“ zji\u0161\u0165oval buben\u00edk.<\/div>\n
„Byli jsme v tom obchod\u011b, kam v\u017edycky chod\u00ed\u0161… nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.“ Od\u0159\u00edk\u00e1val Tom nau\u010den\u011b. „A s n\u00ed to dopadlo norm\u00e1ln\u011b. Omluvila se mi za svoje chov\u00e1n\u00ed. J\u00e1 se j\u00ed taky omluvil, jak jsem se k n\u00ed zachoval. Pak se rozbre\u010dela a kdy\u017e se uklidnila, \u0161li jsme dom\u016f. A je\u0161t\u011b mi pod\u011bkovala za to, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el,“ dodal poctiv\u011b.<\/div>\n
„Nic jsi s n\u00ed nem\u011bl?“ ujistil se Gustav. „Ani jste se nel\u00edbali?“<\/div>\n
„Ne, opravdu ne.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ Tom \u00fapln\u011b vid\u011bl Gustava, jako kdyby ho m\u011bl p\u0159ed sebou, jak souhlasn\u011b pokyvuje hlavou, „ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b m\u011b do toho netahej.“<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nebude,“ Tom nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 podobnou sch\u016fzku opakovat. „A d\u00edky, \u017ees m\u011b kryl… m\u00e1\u0161 to u m\u011b.“<\/div>\n
„Jo, to teda m\u00e1m,“ souhlasil kamar\u00e1d. „Tak se m\u011bj. Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Jo, ty taky.“<\/div>\n
Tom odlo\u017eil mobil vedle sebe a dlouze se na n\u011bj zad\u00edval. Nestoj\u00ed mi za to, abych kv\u016fli n\u00ed tolik riskoval. Tohle bylo u\u017e v\u00e1\u017en\u011b naposledy…<\/em><\/div>\n
Jen je\u0161t\u011b p\u0159ij\u00edt na to, co je mezi n\u00ed a Lucasem…<\/em><\/div>\n
……………………<\/div>\n
Tom z\u00edvnul. „Jdu sp\u00e1t,“ prohodil sm\u011brem k otci. Nen\u00e1padn\u011b se pod\u00edval na Billa a nazna\u010dil mu o\u010dima, aby \u0161el za n\u00edm.<\/div>\n
„Dobrou, Tome,“ \u0159ekl otec. V\u011bnoval mu jen rychl\u00fd pohled a hned se zase zabral do po\u0159adu, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b sledoval v televizi.<\/div>\n
Bill vstal a \u0161el do kuchyn\u011b. „Chce\u0161 n\u011bco k pit\u00ed?“ zeptal se otce.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky,“ zazn\u011bla \u00fase\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Zmizel ve dve\u0159\u00edch. Nalil si plnou sklenici chladn\u00e9 vody. \u010cekal, a\u017e se Tom objev\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, cos mi dneska sl\u00edbil?“ usly\u0161el za sebou Tom\u016fv zti\u0161en\u00fd hlas.<\/div>\n
S tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i se za n\u00edm oto\u010dil. „Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee to v\u00edm.“ Trochu upil vody. „Jde\u0161 se na to du\u0161evn\u011b p\u0159ipravit?“<\/div>\n
„Ty!“ Tom si ho p\u0159it\u00e1hl kolem pasu. „Nejrad\u0161i bych si p\u0159ipravil j\u00e1 tebe… klidn\u011b tady.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 chu\u0165 na po\u0159\u00e1dnej adrenalin?“ dob\u00edral si ho Bill. Letmo se dotkl jeho rt\u016f, jen kr\u00e1tce, aby si p\u0159ipomn\u011bl jejich chu\u0165.<\/div>\n
„Ty se mi chce\u0161 sm\u00e1t?“ Tom ztrestal Billovu drzost jedin\u00fdm dotekem. Jedin\u00e9 pohlazen\u00ed jeho kl\u00edna sta\u010dilo, aby se Bill zakuckal.<\/div>\n
„Neblbni, tady ne,“ vyd\u011b\u0161en\u011b se p\u0159es Toma pod\u00edval ke dve\u0159\u00edm. Volnou rukou ho odstr\u010dil, a\u017e narazil na hranu stolu. „Asi bys u\u017e m\u011bl j\u00edt do postele… cht\u011blo se ti p\u0159ece sp\u00e1t, ne?“ Obloukem ho obe\u0161el a zam\u00ed\u0159it zp\u011bt do ob\u00fdv\u00e1ku. D\u00e1val si z\u00e1le\u017eet, aby dostate\u010dn\u011b pohupoval boky. Byl si jist\u00fd, \u017ee pr\u00e1v\u011b tuhle \u010d\u00e1st jeho t\u011bla te\u010f Tom pozorn\u011b sleduje. Ve dve\u0159\u00edch se je\u0161t\u011b p\u0159es rameno oto\u010dil. „Dobrou noc, Tome,“ pronesl nahlas a nezapomn\u011bl na n\u011bj s p\u0159\u00edslibem v o\u010d\u00edch mrknout.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Sex byl v\u017edycky silnou str\u00e1nkou na\u0161eho vztahu… mo\u017en\u00e1 proto jsem ho pou\u017eil i jako prost\u0159edek, jak si p\u0159ipoutat Billa je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, pevn\u011bji. Nen\u00ed to f\u00e9r. Nen\u00ed… stokr\u00e1t nen\u00ed, ale jinou zbra\u0148 ne\u017e s\u00e1m sebe v ruce nem\u00e1m. Ta hrozba tu st\u00e1le je.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20604","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20604","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20604"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20604\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20604"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20604"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20604"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}