{"id":20610,"date":"2008-02-29T18:50:00","date_gmt":"2008-02-29T17:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20568"},"modified":"2008-02-29T18:50:00","modified_gmt":"2008-02-29T17:50:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-41","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-41\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 41."},"content":{"rendered":"
…………..o t\u00fdden pozd\u011bji……………….<\/em><\/div>\n
„Tak Bille, pozor! Vezmeme to je\u0161t\u011b jednou.“ Zazn\u011bl pokyn, klapka cvakla, kamery se rozsv\u00edtily a ve\u0161ker\u00e1 pozornost se znovu, ten den u\u017e asi po stopades\u00e1t\u00e9, up\u0159ela na Billa.<\/div>\n
P\u0159edklonil hlavu a zat\u0159\u00e1sl dlouh\u00fdmi vlasy. Prudce se narovnal, ve tv\u00e1\u0159i n\u00e1hle zcela ciz\u00ed v\u00fdraz. Tom ho zamy\u0161len\u011b pozoroval s rukama zalo\u017een\u00fdma k\u0159\u00ed\u017eem na hrudi. Obdivoval jeho schopnost p\u0159izp\u016fsobovat se situaci a prost\u0159ed\u00ed, kde se zrovna nach\u00e1zel. M\u011bl to prost\u011b v sob\u011b, byl profesion\u00e1l ka\u017ed\u00fdm coulem.<\/div>\n
„Ten dokument z turn\u00e9 u\u017e je hotovej,“ promluvil k n\u011bmu David stoj\u00edc\u00ed vedle n\u011bj s cigaretou \u010doud\u00edc\u00ed mezi sev\u0159en\u00fdmi prsty. „P\u0159ed odjezdem jsem mluvil s Laurou… a\u017e se vr\u00e1t\u00edme, mus\u00edme se na n\u011bj kouknout. N\u011bjak\u00fd drobn\u00fd zm\u011bny by tam asi mo\u017en\u00fd byly, ale v z\u00e1sad\u011b to pojala po sv\u00fdm a j\u00e1 jsem p\u0159esv\u011bd\u010denej, \u017ee to bude dobr\u00fd. Ta holka m\u00e1 na tohle nos.“<\/div>\n
Tom po n\u011bm sto\u010dil pohled. Od toho v\u00fdstupu v Berl\u00edn\u011b spolu moc nemluvili. Sice se navz\u00e1jem nevyh\u00fdbali, ale ani svou spole\u010dnost nevyhled\u00e1vali. Laura? Myslel jsem, \u017ee u\u017e ji nikdy v \u017eivot\u011b neuvid\u00edm… a znovu mi k\u0159\u00ed\u017e\u00ed cestu.<\/em><\/div>\n
„Laura,“ zopakoval nahlas a znovu se vr\u00e1til pohledem k Billovi. „Jak se m\u00e1?“ zeptal se neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Snad u\u017e to je dobr\u00fd,“ pronesl David v\u00e1hav\u011b. „Od t\u00e9 doby co jsme se vr\u00e1tili do Berl\u00edna, byla divn\u00e1. Takov\u00e1 zamlklej\u0161\u00ed, bez energie… rozhodn\u011b to nebyla ta Laura, kterou jsem d\u0159\u00edv zn\u00e1val. Ale kdy\u017e jsem s n\u00ed mluvil te\u010f po V\u00e1noc\u00edch, p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee u\u017e to snad nab\u00edr\u00e1 lep\u0161\u00ed sm\u011br…“ P\u00e1trav\u011b se po Tomovi oto\u010dil.<\/div>\n
„Dlouho jsem ji nevid\u011bl,“ pronesl Tom, ani\u017e by spustil Billa z o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak te\u010f bude\u0161 m\u00edt brzy p\u0159\u00edle\u017eitost.“<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010deli a pozorn\u011b sledovali nat\u00e1\u010den\u00ed.<\/div>\n
Kamera na okam\u017eik zhasla. Bill zdvihl hlavu a prop\u00e1tr\u00e1val p\u0159\u00edtomn\u00e9 p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed pohledem. Kone\u010dn\u011b na\u0161el toho, koho hledal. Rozpustile na Toma m\u00e1vnul a pak u\u017e poslu\u0161n\u011b oto\u010dil obli\u010dej k mask\u00e9rce, kter\u00e1 na n\u011bj za\u00fato\u010dila s velikou krabic\u00ed pudru. O\u010dima ale st\u00e1le sklouz\u00e1val k bratrovi. Tom se na n\u011bj usm\u00e1l a taky na n\u011bj zam\u00e1val.<\/div>\n
„Mimochodem… v\u00ed\u0161 kdo produkuje tenhle klip?“ zeptal se David po chv\u00edli ticha.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom po pravd\u011b a zv\u011bdav\u011b se k Davidovi obr\u00e1til.<\/div>\n
„Zkus h\u00e1dat,“ zasm\u00e1l se David, „zn\u00e1\u0161 ho.“<\/div>\n
Tom zbledl. „Ne\u0159\u00edkej, \u017ee ten klip bude produkovat Lucas…“<\/div>\n
David spokojen\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ne bude<\/em>, on ho skute\u010dn\u011b produkuje. A financuje v\u0161echno… v\u010detn\u011b t\u00e9 va\u0161\u00ed dovolen\u00e9 tady.“<\/div>\n
Tomovy rty se vztekle sev\u0159ely do tenk\u00e9 linky. Sakra. Nev\u00edm pro\u010d, ale toho chlapa z du\u0161e nen\u00e1vid\u00edm… ty jeho mrtvoln\u00fd o\u010di a siln\u00fd ruce… a ten pohled, kter\u00fdm si m\u011b\u0159il Billa… jako kus v\u00fdstavn\u00edho zbo\u017e\u00ed…<\/em> „A co si od toho slibuje?“<\/div>\n
David m\u00edrn\u011b pokr\u010dil rameny. „Mysl\u00ed si, \u017ee m\u00e1te budoucnost… je to pro n\u011bj vhodn\u00e1 investice.“<\/div>\n
„Tak\u017ee to ned\u011bl\u00e1 kv\u016fli Billovi?“ vylet\u011blo z n\u011bj rychleji, ne\u017e si sta\u010dil uv\u011bdomit, co \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„P\u0159ipou\u0161t\u00edm, \u017ee Bill na n\u011bj mimo\u0159\u00e1dn\u011b zap\u016fsobil… u\u017e p\u0159i jejich prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed loni na podzim, u Lucase doma na ve\u010d\u00edrku… byl z Billa nad\u0161en\u00fd. Tvrd\u00ed, \u017ee m\u00e1 hodn\u011b velk\u00fd potenci\u00e1l, kter\u00fd je \u0161koda nevyu\u017e\u00edt.“ David se odml\u010del a vrhnul rychl\u00fd pohled po Billovi. Tom jeho pohled n\u00e1sledoval. „Jo… on je mimo\u0159\u00e1dn\u00fd,“ procedil skrz sev\u0159en\u00e9 zuby, “ ale bu\u010f si jistej, \u017ee si pohl\u00edd\u00e1m, aby ho nikdo nevyu\u017e\u00edval.“<\/div>\n
……………………<\/div>\n
„Ale bylo tu kr\u00e1sn\u011b, vi\u010f?“ Bill se je\u0161t\u011b naposledy oto\u010dil ve dve\u0159\u00edch jejich hotelov\u00e9ho pokoje, kter\u00fd jim po dva b\u00e1je\u010dn\u00e9 t\u00fddny nahrazoval domov. Povzdechl si. A te\u010f u\u017e to bude jin\u00e9… vrac\u00edme se do Berl\u00edna a za\u010dne koloto\u010d. Douf\u00e1m, \u017ee jsem na to p\u0159ipraven\u00fd.<\/em><\/div>\n
Uc\u00edtil dotek Tomovy ruky na sv\u00e9m boku. Posmutn\u011ble se usm\u00e1l a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. „Bylo mi tu s tebou moc dob\u0159e,“ Tom\u016fv dech sm\u00ed\u0161en\u00fd se slovy mazliv\u011b vnikl do jeho ucha. Propletl s n\u00edm prsty a pevn\u011b sev\u0159el jeho dla\u0148.<\/div>\n
Zdvihl hlavu a zad\u00edval se do t\u011bch kr\u00e1sn\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed. Tolik by mu cht\u011bl vypov\u011bd\u011bt, co se odehr\u00e1v\u00e1 uvnit\u0159 n\u011bj… v\u0161echny sv\u00e9 temn\u00e9 obavy z budoucnosti… v\u0161echnu tu nahromad\u011bnou l\u00e1sku, kter\u00e1 ho stravuje… m\u00edsto toho jen sklopil pohled… „A je to pry\u010d,“ za\u0161eptal. Silou v\u016fle zam\u00e1\u010dkl slzy tla\u010d\u00edc\u00ed se do pe\u010dliv\u011b nal\u00ed\u010den\u00fdch o\u010d\u00ed. Jen letmo se ot\u0159el o Tomovy rty, c\u00edtil, \u017ee on na to \u010dek\u00e1…<\/div>\n
„Tak jdeme,“pronesl ti\u0161e a vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Opravdu u\u017e chce\u0161 odej\u00edt? Takhle?“ Tom\u016fv pohled se do n\u011bj zavrt\u00e1val, musel mu vid\u011bt a\u017e do \u017ealudku.<\/div>\n
„U\u017e na n\u00e1s \u010dekaj\u00ed.“<\/div>\n
„Na to jsem se neptal… Chce\u0161 takhle odej\u00edt?“ Udivilo ho, jak nekompromisn\u00ed a tvrdohlav\u00fd um\u00ed Tom n\u011bkdy b\u00fdt.<\/div>\n
Zavrt\u011bl sklopenou hlavou. Nikdy bych nev\u011b\u0159il, jak ve mn\u011b dok\u00e1\u017ee \u010d\u00edst… nemus\u00edm nic \u0159\u00edct a on hned v\u00ed, jak mi je, co bych cht\u011bl… co c\u00edt\u00edm. Jen ve vypjat\u00fdch situac\u00edch tenhle jeho instinkt selh\u00e1v\u00e1. Pro\u010d?<\/em><\/div>\n
Vzpurn\u011b pohodil uhlazen\u00fdmi vlasy. „Nechci.“<\/div>\n
Odpov\u011bd\u00ed mu byl Tom\u016fv v\u011bdoucn\u00fd \u00fasm\u011bv. P\u0159it\u00e1hl si ho za ruku do n\u00e1ru\u010de a siln\u011b p\u0159itiskl k sob\u011b. „Tohle n\u00e1m mus\u00ed vydr\u017eet a\u017e dom\u016f.“ O\u010dima dr\u017eel Billa v t\u011bsn\u00e9m sev\u0159en\u00ed, kdy\u017e se jejich rty setkaly. Zprvu jemn\u00fd dotek se r\u00e1zem zm\u011bnil… dobyva\u010dn\u011b vnikl Tom\u016fv jazyk do Billov\u00fdch \u00fast… neptal se, jestli sm\u00ed, ne\u010dekal na pozv\u00e1n\u00ed… prost\u011b jen z\u00edsk\u00e1val ji\u017e tis\u00edckr\u00e1t dobyt\u00e9 \u00fazem\u00ed… znovu a znovu se uji\u0161\u0165oval o sv\u00e9m vlastnictv\u00ed… hladce klouzal po jemn\u00e9 tk\u00e1ni, sr\u00e1\u017eel se se sv\u00fdm protivn\u00edkem… aby ho p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee krom\u011b jejich l\u00e1sky nic neexistuje…<\/div>\n
……….po n\u00e1vratu do Berl\u00edna<\/em>…………<\/div>\n
„Tak jak jste se m\u011bli? Mus\u00edte mi v\u0161echno pov\u011bd\u011bt,“ pan Kaulitz odlo\u017eil na st\u016fl skleni\u010dku a ot\u0159el si rty tmav\u011b \u010derven\u00fdm ubrouskem.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ k\u00fdvl na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kter\u00fd pohotov\u011b posb\u00edral t\u0159i \u0161pinav\u00e9 tal\u00ed\u0159e se zbytky j\u00eddla a s \u00fahledn\u011b slo\u017een\u00fdmi p\u0159\u00edbory.<\/div>\n
„P\u0159ejete si je\u0161t\u011b n\u011bco, pane? K\u00e1vu? Dezert pro d\u00e1mu?“ Otec vyd\u011b\u0161en\u011b zamrkal a sklouzl pohledem k mlad\u0161\u00edmu synovi.<\/div>\n
„Pro d\u00e1mu?“ vydechl p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„D\u011bkujeme, te\u010f nic nepot\u0159ebujeme.“ Vlo\u017eil se do toho Tom. Necht\u011bl, aby otec, by\u0165 nepl\u00e1novan\u011b, rozvinul debatu, \u017ee p\u016fvabn\u00e1 \u010dernovl\u00e1ska je ve skute\u010dnosti jeho synem.<\/div>\n
\u010c\u00ed\u0161n\u00edk s m\u00edrnou \u00faklonou zmizel.<\/div>\n
„J\u00e1… ehm.“ Otec se nerv\u00f3zn\u011b zat\u00e1hl za kravatu.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, tati,“ \u0159ekl Tom pobaven\u011b, „ob\u010das se to st\u00e1v\u00e1, zvykne\u0161 si, vi\u010f?“ Spiklenecky \u0161\u0165ouchnul do Billa loktem.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem si tedy je\u0161t\u011b nezvykl.“ Billa se tentokr\u00e1t \u010d\u00ed\u0161n\u00edk\u016fv omyl dotknul v\u00edc ne\u017e obvykle, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee byl s nimi otec. Mo\u017en\u00e1 pro ten otc\u016fv nejist\u00fd pohled, kter\u00fdm ho vz\u00e1p\u011bt\u00ed obda\u0159il.<\/div>\n
„V klidu.“ Tomova dla\u0148 konej\u0161iv\u011b p\u0159ist\u00e1la na Billov\u011b p\u0159edlokt\u00ed. „On to tak nemyslel, prost\u011b ho zm\u00e1tly tvoje vlasy a to l\u00ed\u010den\u00ed.“ P\u00e1rkr\u00e1t ho popl\u00e1cal po nata\u017een\u00e9 ruce a zase se st\u00e1hl. „No tak… Bille, t\u00e1ta to ch\u00e1pe, vi\u010f?“ Vyz\u00fdvav\u011b k\u00fdvnul na otce, aby jeho slova podpo\u0159il.<\/div>\n
„Jasn\u011b Bille, ch\u00e1pu to… to je p\u0159ece naprosto b\u011b\u017en\u00e1 v\u011bc.“ Najednou jako by mu do\u0161la absurdnost cel\u00e9 situace, rozesm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo. Nat\u00e1hl se p\u0159es st\u016fl a stejn\u011b jako Tom, i on pohladil syna po ruce. „Je mi to jedno, Bille, m\u00e1m t\u011b r\u00e1d takov\u00e9ho, jak\u00fd jsi. Je to jasn\u00e9?“<\/div>\n
Bill k n\u011bmu d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b zdvihl nejist\u00e9 o\u010di. „Opravdu, t a t i?“<\/div>\n
Pan Kaulitz n\u011bkolikr\u00e1t prudce zamrkal. Sly\u0161el dob\u0159e? Skute\u010dn\u011b mu Bill poprv\u00e9 \u0159ekl tati<\/em>?<\/div>\n
„Opravdu,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil dojat\u011b. „A te\u010f u\u017e honem vypr\u00e1v\u011bjte!“<\/div>\n
……..o dva dny pozd\u011bji……….<\/em><\/div>\n
A\u010dkoli si tis\u00edckr\u00e1t opakoval, \u017ee se setk\u00e1n\u00ed s Laurou neboj\u00ed a rozhodn\u011b ho nech\u00e1v\u00e1 zcela lhostejn\u00fdm, kdy\u017e sledoval Bill\u016fv \u010dern\u00fd nehet, jak ve v\u00fdtahu ma\u010dk\u00e1 tla\u010d\u00edtko s \u010d\u00edslem p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho patra, musel si p\u0159iznat, \u017ee je trochu nerv\u00f3zn\u00ed. David jim \u0159ekl, \u017ee se sejdou v televizi, pro kterou Laura p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b pracuje. Zajistila prostory, kde shl\u00e9dnou dokument, \u0159eknou j\u00ed k tomu sv\u016fj n\u00e1zor, proberou p\u0159\u00edpadn\u00e9 zm\u011bny a zase p\u016fjdeme pry\u010d. A nic se nestane. Je to tak, ne? Je to mezi v\u00e1mi vy\u0159e\u0161en\u00e9… Skute\u010dn\u011b je? Od chv\u00edle, kdy opustila tehdy ve\u010der m\u016fj pokoj, jsme spolu nepromluvili. Jak se k n\u00ed m\u00e1m chovat? Co kdy\u017e n\u00e1s n\u011b\u010d\u00edm prozrad\u00ed? Sakra… to je situace. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to.<\/em> Zat\u00edmco Tom hore\u010dn\u011b uva\u017eoval nad velmi bl\u00edzkou budoucnost\u00ed, byli na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
M\u00edstnost s \u010d\u00edslem, kter\u00e9 jim David poslal smskou, na\u0161li pom\u011brn\u011b snadno. Z pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed se oz\u00fdval nep\u0159eslechnuteln\u00fd hluk, \u00fatr\u017eky hovoru prom\u00edchan\u00e9 s \u00faryvky jejich song\u016f.<\/div>\n
Bill zbyst\u0159il pozornost. „To bylo Rette mich<\/em>!“ Jeho o\u010di se na okam\u017eik zasnily. „Pamatuje\u0161 je\u0161t\u011b, jak ta p\u00edsni\u010dka vznikla?“ oto\u010dil se k bratrovi.<\/div>\n
Zm\u00ednka o jejich neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m propojen\u00ed dok\u00e1zala Toma na chv\u00edli vytrhnout z trudn\u00fdch my\u0161lenek. „Pamatuju,“ odpov\u011bd\u011bl, „a pamatuju se i na to prvn\u00ed r\u00e1no, kdy\u017e jsem t\u011b p\u0159i\u0161el vzbudit a ty ses tak roztomile styd\u011bl… byl jsi tak zavrtan\u00fd pod pe\u0159inou, jako by ses cht\u011bl n\u011bkam vypa\u0159it.“ Jeho tv\u00e1\u0159 se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce rozz\u00e1\u0159ila. Bill vzt\u00e1hl ruku a letmo stiskl Tomovu dla\u0148. Druhou rukou se nat\u00e1hl po dve\u0159\u00edch a rychl\u00fdm pohybem je otev\u0159el doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
Uvnit\u0159 u\u017e byla spousta lid\u00ed. Z\u0159ejm\u011b se \u010dekalo jen na n\u011b.<\/div>\n
Tom se pohotov\u011b rozhl\u00e9dl. Krom\u011b Davida a zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch dvou \u010dlen\u016f kapely, tu bylo n\u011bkolik chl\u00e1pk\u016f, z\u0159ejm\u011b technici<\/em>, Lauru vid\u011bl st\u00e1t u okna s mobilem p\u0159ilepen\u00fdm u ucha a … ne\u017e stihl sv\u016fj pr\u016fzkum dokon\u010dit, v\u0161iml si, \u017ee se k nim n\u011bco rozlo\u017eit\u00e9ho \u0159\u00edt\u00ed. A ne\u017e se nad\u00e1l, u\u017e mizela Billova \u0161t\u00edhl\u00e1 dla\u0148 v siln\u00e9 op\u00e1len\u00e9 ruce mu\u017ee s nep\u0159irozen\u011b sv\u011btle blond vlasy.<\/div>\n
„Bille, hrozn\u011b r\u00e1d t\u011b vid\u00edm,“ zadun\u011bl jeho hlas nep\u0159\u00edjemn\u011b bl\u00edzko. „Ahoj Tome.“<\/div>\n
Tom se nevzmohl na v\u00edc, ne\u017e na p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Jestli se n\u011bkdy c\u00edtil bl\u00edzko toho, aby doslova puknul vzteky, byla to pr\u00e1v\u011b tahle situace.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

…………..o t\u00fdden pozd\u011bji………………. „Tak Bille, pozor! Vezmeme to je\u0161t\u011b jednou.“ Zazn\u011bl pokyn, klapka cvakla, kamery se rozsv\u00edtily a ve\u0161ker\u00e1 pozornost se znovu, ten den u\u017e asi po stopades\u00e1t\u00e9, up\u0159ela na Billa. P\u0159edklonil hlavu a zat\u0159\u00e1sl dlouh\u00fdmi vlasy. Prudce se narovnal, ve tv\u00e1\u0159i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20610","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20610","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20610"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20610\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20610"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20610"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20610"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}