{"id":20611,"date":"2008-02-29T18:49:00","date_gmt":"2008-02-29T17:49:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20569"},"modified":"2008-02-29T18:49:00","modified_gmt":"2008-02-29T17:49:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-40\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 40."},"content":{"rendered":"
\u010cty\u0159i dny, kter\u00e9 m\u011bla dvoj\u010data str\u00e1vit na ostrov\u011b sama, utekly tak stra\u0161n\u011b rychle, \u017ee kdy\u017e se jich jejich kamar\u00e1di po p\u0159\u00edjezdu ptali, jak se m\u011bli a co celou dobu d\u011blali, jen se po sob\u011b rozpa\u010dit\u011b pod\u00edvali a ml\u010deli.<\/div>\n
Cel\u00e1 \u010dty\u0159ka sed\u011bla pr\u00e1v\u011b na terase p\u0159ed hotelem, p\u0159ed sebou pestrobarevn\u00e9 koktejly ozdoben\u00e9 exotick\u00fdm ovocem. Bylo to neobvykl\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee je p\u00e1r dn\u00ed po V\u00e1noc\u00edch, a p\u0159itom sed\u011bt v kr\u00e1tk\u00fdch kalhot\u00e1ch a v tri\u010dku na terase hotelu a d\u00edvat se na slunce zapadaj\u00edc\u00ed daleko na obzoru do klidn\u00e9 modro\u0161ed\u00e9 vodn\u00ed hladiny… Prob\u00edrali v\u0161echno, V\u00e1noce, d\u00e1rky, rodi\u010de, spole\u010dn\u00e9 kamar\u00e1dy… v\u017edy\u0165 se nevid\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 m\u011bs\u00edc, rozhodn\u011b bylo co doh\u00e1n\u011bt.<\/div>\n
Gustav vypr\u00e1v\u011bl Billovi o nov\u00fdch pali\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 na\u0161el pod strome\u010dkem. Bill vypo\u010d\u00edt\u00e1val m\u00f3dn\u00ed dopl\u0148ky a kosmetick\u00e9 prost\u0159edky nov\u011b nabyt\u00e9 z fondu Je\u017e\u00ed\u0161ek s.r.o.<\/div>\n
Georg zklaman\u011b sv\u011b\u0159il Tomovi, \u017ee jeho nov\u00fd objev, kter\u00fd si p\u0159edp\u0159ipravil ke sbl\u00ed\u017een\u00ed p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e odjeli na podzimn\u00ed turn\u00e9, si mezit\u00edm na\u0161el n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/div>\n
„No jo, \u017eensk\u00fd,“ uzav\u0159el celou anab\u00e1zi zku\u0161en\u011b Tom. „Co jin\u00fdho od nich m\u016f\u017ee\u0161 \u010dekat?“<\/div>\n
„A nezabralo ani to, \u017ee jsem byl v televizi,“ nech\u00e1pal Georg. „Pochop\u00ed\u0161 to? \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee tohle mus\u00ed zabrat a ono houby.“ A\u010dkoli byl o dva roky star\u0161\u00ed ne\u017e jeho dredat\u00fd kamar\u00e1d, v t\u011bchhle ot\u00e1zk\u00e1ch mu zcela podl\u00e9hal.<\/div>\n
„Vyka\u0161li se na ni, Geo,“ pozdvihl Tom svoji do t\u0159\u00ed \u010dtvrtin plnou sklenici. „Budou lep\u0161\u00ed, bude jich v\u00edc a nebude\u0161 v\u011bd\u011bt, kterou by sis m\u011bl vybrat. V\u011b\u0159 mi.“ Sv\u011bt\u00e1cky na n\u011bj mrknul a energicky t\u0159\u00edsknul svou sklenic\u00ed o tu jeho.<\/div>\n
Bill se p\u0159i ostr\u00e9m zvuku sr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho se skla p\u00e1trav\u011b pod\u00edval po zbyl\u00fdch dvou \u010dlenech kapely. Tom mu pohled oplatil a v jeho o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl l\u00e1skypln\u00e9 pohlazen\u00ed. \u00dapln\u011b ho zah\u0159\u00e1lo na du\u0161i.<\/div>\n
Mezit\u00edm Georg pokra\u010doval.<\/div>\n
„A co ty, Tome? Tak se p\u0159iznej,“ spustil, „kter\u00e1 to byla tentokr\u00e1t? Zase jsi oslavil p\u0159\u00edchod nov\u00e9ho roku po\u0159\u00e1dn\u00fdm sexem?“<\/div>\n
Tom polo\u017eil svoji sklenici na st\u016fl a nerv\u00f3zn\u011b zam\u00edchal ledov\u00e9 kostky br\u010dkem. „Ehm… j\u00e1…“ O\u010dima rentgenoval d\u0159ev\u011bnou desku stolu. St\u0159e\u017eil se toho, aby se pod\u00edval na Billa. Po\u0159\u00e1dn\u00fd kopanec do holen\u011b ho k tomu ale p\u0159inutil. Billovo obo\u010d\u00ed se t\u00e9m\u011b\u0159 ztr\u00e1celo ve vlasech a zlostn\u011b sta\u017een\u00e9 rty sebou vztekle \u0161kubly.<\/div>\n
„Ale? Tak o tom jsi mi je\u0161t\u011b nevypr\u00e1v\u011bl,“ poznamenal ironicky. „Tak sex na Silvestra… pod\u00edvejme se, to je ale origin\u00e1ln\u00ed a netradi\u010dn\u00ed zp\u016fsob oslavy… A na to\u00b4s p\u0159i\u0161el \u00fapln\u011b s\u00e1m?“<\/div>\n
Gustav ml\u010del a nete\u010dn\u011b sledoval ohnivou slune\u010dn\u00ed kouli. \u010cekal, \u017ee ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem mus\u00ed zasy\u010det, a\u017e se dotkne mo\u0159e.<\/div>\n
Georg, pot\u011b\u0161en\u00fd t\u00edm, \u017ee p\u0159i\u0161el s n\u011bjakou informac\u00ed, kter\u00e1 ostatn\u00ed zaujala, cht\u011bl pokra\u010dovat ve v\u00fdkladu. „To si mus\u00ed\u0161, Bille, poslechnout, jak loni na Silvestra sbalil tu holku a pak–„<\/div>\n
„Billa to nezaj\u00edm\u00e1.“ Zarazil Tom Georg\u016fv slovn\u00ed p\u0159\u00edval. „Vi\u010f, br\u00e1\u0161ko?“ Na posledn\u00edm slov\u011b si dal nesm\u00edrn\u011b z\u00e1le\u017eet. Musel Billovi p\u0159ipomenout, \u017ee jsou p\u0159ed ostatn\u00edmi jen bratry a ti na sebe p\u0159ece ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u017e\u00e1rl\u00ed.<\/div>\n
„Ne,“ odsekl Bill, „ani v nejmen\u0161\u00edm m\u011b to nezaj\u00edm\u00e1. M\u00e1\u0161 pravdu.“ Zlostn\u011b bouchnul svoj\u00ed sklenic\u00ed o st\u016fl. „Jdu sp\u00e1t. Dobrou.“ Rozlou\u010dil se chvatn\u011b a dlouh\u00fdmi kroky zmizel v \u0161eru.<\/div>\n
„Co je?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b Georg.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0159ekl lehce Tom, „asi mu do\u0161la ple\u0165ov\u00e1 voda.“ A oba se tomu vtipu zasm\u00e1li. N\u011bkde uvnit\u0159 v\u0161ak Tom a\u017e tak vesel\u00fd nebyl. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Bill se na\u0161tval a rozhodn\u011b ho je\u0161t\u011b na pokoji \u010dek\u00e1 druh\u00e9 kolo. Nicm\u00e9n\u011b si v\u011b\u0159il… v\u011b\u0159il, \u017ee dok\u00e1\u017ee Billa usm\u00ed\u0159it a p\u0159iv\u00e9st na p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky.<\/div>\n
„Mus\u00edm si odsko\u010dit,“ zamumlal Georg asi po p\u016fl hodin\u011b.<\/div>\n
Tom s Gustavem osam\u011bli.<\/div>\n
„Ty se\u0161 takov\u00fd pako, Tome,“ Gustav se pohodln\u011b op\u0159el do d\u0159ev\u011bn\u00e9ho k\u0159es\u00edlka a nat\u00e1hl si nohy na Billovu pr\u00e1zdnou \u017eidli. Kupodivu jeho slova ale nezn\u011bla nikterak k\u00e1rav\u011b. „P\u0159iznej se, \u017ee na n\u011bj zkou\u0161\u00ed\u0161 stejn\u00fd triky jako na holky, kter\u00fd jsi m\u011bl p\u0159ed n\u00edm?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a u\u0161kl\u00edbl se. „A no tak… jo, asi jo. Pro\u010d?“<\/div>\n
Gustav se polohlasn\u011b zasm\u00e1l a zato\u010dil ledem ve sv\u00e9 sklenici. „Pak se nediv, \u017ee se na\u0161tve, kdy\u017e sly\u0161\u00ed od Geeho vypr\u00e1v\u011bt v podstat\u011b to sam\u00fd, co d\u011bl\u00e1\u0161 s n\u00edm, ale o n\u011bkom jin\u00fdm. Chud\u00e1k. To mu v\u016fbec nez\u00e1vid\u00edm.“<\/div>\n
Tom zaklonil hlavu p\u0159es op\u011bradlo a zad\u00edval se na hv\u011bzdami posetou oblohu. „Ale on p\u0159ece mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee te\u010f je to jin\u00fd.“<\/div>\n
„On to v\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl Gustav v\u011bdoucn\u011b, „ur\u010dit\u011b to n\u011bkde v hloubi du\u0161e v\u00ed, ale stejn\u011b ho to na\u0161tve… v\u00ed\u0161 co se \u0159\u00edk\u00e1, ne? Chlap \u017e\u00e1rl\u00ed na sv\u00e9 p\u0159edch\u016fdce a \u017eena na ty, co p\u0159ijdou po n\u00ed…. A j\u00e1 se vsad\u00edm, o co chce\u0161, \u017ee v Billovi se tohle v\u0161echno spojuje. V\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm. Sice m\u00e1 v sob\u011b n\u011bco \u017eensk\u00e9ho, ale po\u0159\u00e1d je to kluk…“ Kopnul \u0161pi\u010dkou boty do Tomova kolene. „Sly\u0161\u00ed\u0161, co ti \u0159\u00edk\u00e1m? Nebo jsi usnul?“<\/div>\n
„Ne, poslouch\u00e1m t\u011b,“ vr\u00e1til Tom hlavu do p\u016fvodn\u00ed pozice, „p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm. A taky uva\u017euju, jak dlouho to vydr\u017e\u00edme je\u0161t\u011b tajit p\u0159ed Georgem.“<\/div>\n
„Jo, to je ot\u00e1zka,“ pok\u00fdval Gustav hlavou. „Ale v\u016fbec si netroufnu \u0159\u00edct, jak\u00e1 by byla jeho reakce, kdyby to zjistil.“<\/div>\n
„Hmm, to j\u00e1 taky,“ odtu\u0161il Tom. „Sp\u00ed\u0161 se boj\u00edm, \u017ee by to nevzal moc dob\u0159e.“<\/div>\n
„Tak mu to zat\u00edm ne\u0159\u00edkej.“<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu. Jen douf\u00e1m, \u017ee to nepozn\u00e1 s\u00e1m.“<\/div>\n
To Gustava rozesm\u00e1lo. „Nechci bejt moc kritickej, ale mysl\u00edm, \u017ee Geovi pozorovac\u00ed talent tohohle druhu rozhodn\u011b chyb\u00ed. S t\u00edm si hlavu ned\u011blej.“<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l. Gustav m\u011bl pravdu. V mezilidsk\u00fdch vztaz\u00edch byl Georg tro\u0161ku tu\u017e\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u011bl bys j\u00edt za Billem?“ vr\u00e1til se Gustav na za\u010d\u00e1tek jejich hovoru. „Ur\u010dit\u011b na tebe \u010dek\u00e1 a ur\u010dit\u011b pot\u0159ebuje ujistit, \u017ee ta leto\u0161n\u00ed oslava Nov\u00e9ho roku byla zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e1. Ne jako ta p\u0159edt\u00edm,“ dodal je\u0161t\u011b s pobaven\u00fdm \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
Tom do sebe kopnul zbytek sv\u00e9ho koktejlu a hlu\u010dn\u011b postavil sklenici na st\u016fl. „Tak jo. Jdu za n\u00edm. Dobrou a Geovi n\u011bco namluv, jo?“ Mrknul na Gustava okem. Kdy\u017e u\u017e byl dva kroky od stolu, zarazil se a znovu se oto\u010dil po kamar\u00e1dovi. Jejich pohledy se setkaly.<\/div>\n
„D\u011bkuju… d\u011bkuju, \u017ee to ch\u00e1pe\u0161.“ Tom\u016fv hlas se nepatrn\u011b zat\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
Gustav se usm\u00e1l. „To je v pohod\u011b…. tak u\u017e za n\u00edm b\u011b\u017e.“<\/div>\n
……………………<\/div>\n
„Bill\u00ed? Sp\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal Tom. St\u00e1l nad bratrovou nehybnou siluetou ti\u0161e le\u017e\u00edc\u00ed na okraji rozestlan\u00e9 postele. Sesunul se na kolena a p\u0159ibl\u00ed\u017eil obli\u010dej tak, aby vid\u011bl do Billovy tv\u00e1\u0159e. Jemn\u011b odhrnul \u010dern\u00e9 vlasy, kter\u00e9 vrhaly na tu t\u00e9m\u011b\u0159 dokonale kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159 tmav\u00fd st\u00edn. Sklonil se a p\u0159itiskl rty na jeho \u010delo.<\/div>\n
„Nesp\u00edm,“ zazn\u011bl dut\u00fd hlas.<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
„Nev\u00edm… asi ne. Teda tro\u0161ku jo.“ Bill se posadil na posteli. Deka se mu svezla z ramen a odhalila jeho jen m\u00edrn\u011b op\u00e1len\u00e9 t\u011blo. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nejsem prvn\u00ed, s k\u00fdm jsi v \u017eivot\u011b spal… to v\u00edm moc dob\u0159e… p\u0159esto m\u011b hrozn\u011b bol\u00ed, kdy\u017e o tom sly\u0161\u00edm. A je\u0161t\u011b v\u00edc m\u011b bol\u00ed, kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee jsem ti nalet\u011bl na stejnou taktiku, kterou sis u\u017e na n\u011bkom vyzkou\u0161el.“ Dodal a bojovn\u011b vysunul bradu dop\u0159edu.<\/div>\n
Tom se posadil k n\u011bmu. „To m\u011b mrz\u00ed, ale bylo to u\u017e tak d\u00e1vno… nechci, aby ses tr\u00e1pil.“ N\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou prstu po h\u0159betu jeho ruky. „Z\u00e1le\u017e\u00ed mi jen na tob\u011b, na nikom jin\u00e9m. To si pamatuj. Jsi to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b.“ Spont\u00e1nn\u011b uchopil jeho ruce do sv\u00fdch dlan\u00ed. „Nikdy se to nezm\u011bn\u00ed. V\u017edycky bude\u0161 pro m\u011b jedine\u010dn\u00fd… pak v\u0161echno ostatn\u00ed ztr\u00e1c\u00ed v\u00fdznam, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Chv\u00edli na sebe hled\u011bli v potemn\u011bl\u00e9m pokoji, oz\u00e1\u0159en\u00e9m jen m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem. Bill se naklonil a polo\u017eil si hlavu unaven\u011b na Tomovo rameno. Povzdechl si. „Je to t\u011b\u017ek\u00fd… a hlavn\u011b kdy\u017e nejsme na turn\u00e9. Tam to bylo jin\u00e9. Bu\u010f byl koncert nebo jsme byli spolu na hotelu nebo tak n\u011bjak… ale te\u010f to nejde. Mus\u00edme b\u00fdt s ostatn\u00edmi, na sebe budeme m\u00edt po\u0159\u00e1d m\u00ed\u0148 a m\u00ed\u0148 \u010dasu a je\u0161t\u011b mus\u00edme p\u0159edst\u00edrat, \u017ee mezi n\u00e1mi nic nen\u00ed… Nejsem si jist\u00fd, jestli to dok\u00e1\u017eu… jestli dok\u00e1\u017eu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee n\u011bco nen\u00ed… Sta\u010dil dne\u0161n\u00ed den. A to je teprve za\u010d\u00e1tek.“ Zdvihl hlavu a zad\u00edval se up\u0159en\u011b Tomovi do o\u010d\u00ed. „Miluju t\u011b tak, \u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee m\u011b to roztrh\u00e1 na kusy… n\u011bco takov\u00e9ho jako je mezi n\u00e1mi nejde skr\u00fdt<\/em>… m\u011bl jsi pravdu, kdy\u017e jsi tohle \u0159\u00edkal. Dneska jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsi m\u011bl pravdu a boj\u00edm se, Tome. Jsem s tebou tak stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astn\u00fd a boj\u00edm se, \u017ee se n\u011bco stane.“<\/div>\n
Tom vzt\u00e1hl ruku a pohladil jeho vystra\u0161enou tv\u00e1\u0159. „Neboj se, l\u00e1sko. Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, aby ses b\u00e1l. Co by se mohlo st\u00e1t? Jestli je ti se mnou dob\u0159e, jsem jedin\u011b r\u00e1d.“ Jemn\u011b se ot\u0159el o jeho rozechv\u011bl\u00e9 rty. Ten proc\u00edt\u011bn\u00fd dotek pln\u00fd l\u00e1sky p\u016fsobil na Billa hrozn\u011b klidn\u011b… c\u00edtil, jak strach a obavy zvolna ustupuj\u00ed a miz\u00ed. Soust\u0159edil se jen na to jedno jedin\u00e9 m\u00edsto, kde se jejich t\u011bla tak bl\u00edzce dot\u00fdkala. Pootev\u0159el \u00fasta, aby poskytl Tomovi v\u011bt\u0161\u00ed prostor. Pomalu, leniv\u011b se jejich polibek prohloubil. Jazyky se navz\u00e1jem hladili, vp\u00edjeli jeden do druh\u00e9ho… a\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu od sebe odtrhli. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se rozz\u00e1\u0159ily snad v\u0161echny hv\u011bzdy letn\u00ed no\u010dn\u00ed oblohy…<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal. „P\u0159esn\u011b tohle jsem pot\u0159eboval.“<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010cty\u0159i dny, kter\u00e9 m\u011bla dvoj\u010data str\u00e1vit na ostrov\u011b sama, utekly tak stra\u0161n\u011b rychle, \u017ee kdy\u017e se jich jejich kamar\u00e1di po p\u0159\u00edjezdu ptali, jak se m\u011bli a co celou dobu d\u011blali, jen se po sob\u011b rozpa\u010dit\u011b pod\u00edvali a ml\u010deli. Cel\u00e1 \u010dty\u0159ka sed\u011bla pr\u00e1v\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20611","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20611","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20611"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20611\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20611"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20611"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20611"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}