{"id":20612,"date":"2008-02-29T18:45:00","date_gmt":"2008-02-29T17:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20570"},"modified":"2008-02-29T18:45:00","modified_gmt":"2008-02-29T17:45:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-39\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 39."},"content":{"rendered":"
Pozoruju sn\u00edh, kter\u00fd se sype za oknem. Zat\u00edmco tu sed\u00edm v teple, venku je hotov\u00e1 Sibi\u0159. M\u00e1m zlost. Jindy by m\u011b pohled na jem\u0148ou\u010dk\u00e9 b\u00edl\u00e9 vlo\u010dky naladil na p\u0159\u00edjemn\u011b romantickou zimn\u00ed n\u00e1ladu, ale te\u010f rozhodn\u011b ne.<\/em><\/div>\n
Po tom co se mi zd\u00e1l ten divn\u00fd sen… cht\u011bl jsem na n\u011bj nemyslet… ale pak jsem si vzpomn\u011bl na m\u00e1mina slova o tom, \u017ee co se zd\u00e1 prvn\u00ed noc na nov\u00e9m m\u00edst\u011b, \u017ee se vypln\u00ed… a docela m\u011b to vyd\u011bsilo. Nechci, aby k tomuhle je\u0161t\u011b n\u011bkdy do\u0161lo… Bill mi \u0159\u00edkal, \u017ee prvn\u00ed noc, kdy spal u n\u00e1s doma, se mu zd\u00e1lo o n\u00e1s dvou… a splnilo se mu to. Jsem v pytli, jestli tohle byl n\u00e1hled do budoucnosti… tohle p\u0159ece m\u011bla b\u00fdt minulost! J\u00e1 nechci, aby se to stalo znovu!<\/em><\/div>\n
„Nad \u010d\u00edm uva\u017euje\u0161? Nad Davidem?“ Tom ani nesly\u0161el bratra p\u0159ij\u00edt, a\u017e kdy\u017e se dv\u011b \u0161t\u00edhl\u00e9 pa\u017ee obto\u010dily kolem jeho ramen, lehce sebou trhnul.<\/div>\n
„Hm,“ odtu\u0161il nep\u0159\u00edtomn\u011b.<\/div>\n
„Nezlob se na n\u011bj,“ \u0159ekl ti\u0161e Bill, „\u017e\u00e1rl\u00ed… to je v\u0161echno.“<\/div>\n
„To nen\u00ed v\u0161echno,“ oto\u010dil se prudce Tom od okna. „Tohle p\u0159ece nejde.“<\/div>\n
Bill se n\u011b\u017en\u011b usm\u00e1l a m\u011bkce pohladil dlan\u00ed bratra po rozho\u0159\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tome, Tome,“ vyslovil s lehce patetick\u00fdm n\u00e1dechem, „v\u017edycky m\u011b p\u0159ekvap\u00ed, jak dok\u00e1\u017ee\u0161 b\u00fdt nech\u00e1pav\u00fd… kdy\u017e p\u0159ece n\u011bkoho miluje\u0161, je docela p\u0159irozen\u00e9, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161, kdy\u017e nen\u00ed s tebou nebo dokonce kdy\u017e tvoje city neop\u011btuje… v\u00ed\u0161, \u017ee David byl do tebe zamilovan\u00fd, v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1 po\u0159\u00e1d r\u00e1d… tak se mu nediv, \u017ee prost\u011b ob\u010das ujede. Dej mu \u010das, on se s t\u00edm zas srovn\u00e1.“<\/div>\n
Tom nesouhlasn\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Jestli toho rychle nenech\u00e1, tak–“ nedopov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Bill se neptal. Objal Toma a konej\u0161iv\u011b ho hladil po vlasech.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ho mrz\u00ed, co ti \u0159ekl.“<\/div>\n
Jeho pohled se sto\u010dil k bud\u00edku na Tomov\u011b stolku.<\/div>\n
„M\u011bli bychom si zabalit,“ podotknul s n\u00e1znakem sm\u00edchu v hlase. „Tak poj\u010f… \u010dek\u00e1 na n\u00e1s ten n\u00e1\u0161 exotick\u00fd r\u00e1j.“<\/div>\n
………….druh\u00fd den, Maledivy<\/em>……….<\/div>\n
„To je b\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1je\u010dn\u00fd,“ zak\u0159i\u010del Bill a s rozb\u011bhem sko\u010dil na obrovskou postel, stoj\u00edc\u00ed uprost\u0159ed b\u00edl\u00e9 lo\u017enice, zalit\u00e9 slune\u010dn\u00edm sv\u011btlem. „Tom\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ zaje\u010del, „poj\u010f sem, to mus\u00ed\u0161 vid\u011bt!“ P\u0159\u00edmo z postele byl n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na nekone\u010dnou vodn\u00ed hladinu… sta\u010dilo se jen posadit a trochu nat\u00e1hnout hlavu a \u010dlov\u011bk mohl spat\u0159it i vrcholky vzrostl\u00fdch palem.<\/div>\n
Tom nakoukl do lo\u017enice. „No, to nen\u00ed v\u016fbec \u0161patn\u00fd,“ hv\u00edzdnul uznale a o\u010dima rychle p\u0159ejel vybaven\u00ed pokoje. „Poj\u010f,“ vyz\u00fdvav\u011b mrknul na Billa, „mysl\u00edm, \u017ee tu je je\u0161t\u011b n\u011bco, co bys m\u011bl vid\u011bt.“<\/div>\n
Bill zv\u011bdav\u011b vysko\u010dil a rozb\u011bhl se k Tomovi. Rozvern\u011b hupsnul na jeho m\u00edrn\u011b p\u0159ihrben\u00e1 z\u00e1da a chytil se ho pevn\u011b kolem krku. „Bille,“ vyjeknul Tom p\u0159ekvapen\u011b. „Chce\u0161 m\u011b odrovnat hned po p\u0159\u00edjezdu?“ a sna\u017eil se Billa set\u0159\u00e1st. Ten se ale dr\u017eel jako kl\u00ed\u0161t\u011b, dlouh\u00e9 nohy pevn\u011b omotan\u00e9 kolem jeho pasu, rukama ho t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161krtil.<\/div>\n
„Co mi chce\u0161 uk\u00e1zat?“ fouknul mu do ucha.<\/div>\n
Tom se o\u0161il. „Nech toho!“Zm\u00e1\u010dkl kliku nejbli\u017e\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed. „Koukej.“ P\u0159ed nimi se objevila ta nejv\u011bt\u0161\u00ed koupelna, jakou kdy vid\u011bli. S rohovou v\u00ed\u0159ivou vanou… m\u011bkou\u010dk\u00e9 b\u00edl\u00e9 ru\u010dn\u00edky volaly po tom, aby do nich \u010dlov\u011bk zabo\u0159il obli\u010dej.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ p\u0159ekvapen\u011b \u0159ekl Bill a sklouzl z Tomov\u00fdch zad. „To je kr\u00e1sn\u00fd!“ Rukou se dotkl hladk\u00e9ho obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho zrcadla um\u00edst\u011bn\u00e9ho p\u0159\u00edmo proti van\u011b, p\u0159es celou st\u011bnu opticky je\u0161t\u011b cel\u00fd prostor zv\u011bt\u0161ovalo.<\/div>\n
„Napad\u00e1 t\u011b to sam\u00fd co m\u011b?“ Tom\u016fv hlas zazn\u011bl tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b dr\u00e1\u017ediv\u011b.<\/div>\n
Bill jen horliv\u011b pok\u00fdval bradou.<\/div>\n
„Tak na co \u010dek\u00e1\u0161?“ za\u0161eptal a vzt\u00e1hl k n\u011bmu ruku.<\/div>\n
………Silvestr, druh\u00fd den pobytu<\/em>………..<\/div>\n
Bill se p\u0159edklonil. Vlhk\u00e9 vlasy set\u0159\u00e1sl ke stran\u011b, aby Tomovi sed\u00edc\u00edmu za n\u00edm nep\u0159ek\u00e1\u017eely.<\/div>\n
„Tak tohle bych vydr\u017eel asi po\u0159\u00e1d,“ zamumlal spokojen\u011b a prohnul se pod laskav\u00fdm dotekem mo\u0159sk\u00e9 houby. U\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b hodiny si vychutn\u00e1vali b\u00e1je\u010dnou horkou koupel, prokl\u00e1danou v\u00ed\u0159ivou mas\u00e1\u017e\u00ed.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal a znovu se o Toma op\u0159el, stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Usrknul \u0161ampa\u0148sk\u00e9 z dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhle skleni\u010dky. „V\u00ed\u0161, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u00e1m ten mal\u00fd kam\u00ednek, cos mi jednou dal? Takovou tu malou kuli\u010dku…“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ podivil se Tom. Pamatoval si na to r\u00e1no, kdy Billovi p\u0159inesl mal\u00fd talisman pro \u0161t\u011bst\u00ed a Bill ho samou radost\u00ed opa\u0159il horkou k\u00e1vou. A pak mu velmi \u0161etrn\u011b pop\u00e1len\u00e1 z\u00e1da chladil… a j\u00e1 ho tolik cht\u011bl, ale ne\u0161lo to… byli jsme n\u011bkde jinde. B\u00e1li jsme se ujistit jeden druh\u00e9ho, \u017ee n\u00e1m tolik z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, abychom spolu mohli b\u00fdt… vlastn\u011b Bill se neb\u00e1l, od za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, co chce, a byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee k sob\u011b prost\u011b pat\u0159\u00edme… to j\u00e1 pochyboval, to j\u00e1 m\u011bl strach…<\/em> Dlan\u00ed jemn\u011b hladil rameno jen lehce se dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed jeho hrudi. Najednou ho n\u011bco napadlo. Dolil si bublinky do skleni\u010dky a tro\u0161ku vylil na tu b\u011blostnou k\u016f\u017ei. Rozpustile za\u0161um\u011bly, ne\u017e se spojily s vodou. Zal\u00edbilo se mu to. Ud\u011blal to znovu.<\/div>\n
„Tenhle rok byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, vi\u010f?“ pronesl ti\u0161e Bill a znovu se napil. Tomovu hru s bublinkami na sv\u00e9m t\u011ble vn\u00edmal jen nap\u016fl.<\/div>\n
„Hm, to teda byl,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil Tom. O\u010dima klouzal po Billov\u011b t\u011ble a skr\u00e1p\u011bl ho tenk\u00fdm pram\u00ednkem \u0161umiv\u00e9ho chladn\u00e9ho v\u00edna.<\/div>\n
„Kdyby mi n\u011bkdo na za\u010d\u00e1tku pr\u00e1zdnin \u0159ekl, \u017ee za p\u016fl roku budu m\u00edt v\u0161echno, o \u010dem jsem kdy snil, \u0159ekl bych mu, \u017ee je bl\u00e1zen. A p\u0159itom se to v\u0161echno stalo. Konkurz, kapela, ty… tolik v\u011bc\u00ed b\u011bhem pouh\u00e9ho p\u016fl roku. Zn\u00ed to skoro jako poh\u00e1dka.“ Pokra\u010doval Bill zasn\u011bn\u011b. „Vi\u010f?“<\/div>\n
„To teda jo.“ Tom ne\u00fanavn\u011b pol\u00e9val Billa t\u0159et\u00ed skleni\u010dkou.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ probral se najednou Bill. Nech\u00e1pav\u011b se zad\u00edval na tenk\u00e9 sklo, z n\u011bho\u017e se na jeho k\u016f\u017ei sn\u00e1\u0161ela chladiv\u00e1 spr\u0161ka.<\/div>\n
Tom se zatv\u00e1\u0159il tak, jak to um\u00ed jen on. „P\u0159ipravuju si t\u011b, abys mi chutnal.“ Zasm\u00e1l se tlumen\u011b. Dv\u011bma prsty si k sob\u011b nato\u010dil bratrovu tv\u00e1\u0159. P\u00e1r vte\u0159in mapoval n\u011b\u017en\u00fd obli\u010dej, tentokr\u00e1t beze stop makeupu a tmav\u00fdch st\u00edn\u016f, prstem velmi \u0161etrn\u011b pohladil oblouk obo\u010d\u00ed. „Takhle t\u011b m\u00e1m nejrad\u0161i… takhle t\u011b zn\u00e1m jenom j\u00e1,“ za\u0161eptal. Sklouzl o\u010dima k r\u016f\u017eov\u00fdm rt\u016fm.<\/div>\n
„Nezklame\u0161 m\u011b, vi\u010f?“ zeptal se z ni\u010deho nic velmi ti\u0161e Bill.<\/div>\n
Tom se zarazil. „Pro\u010d se na to pt\u00e1\u0161? Zrovna te\u010f?“<\/div>\n
„Odpov\u011bz,“ nal\u00e9hal Bill.<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou. „Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne. Miluju t\u011b.“<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 se rozt\u00e1hla do \u0161\u0165astn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. P\u0159ik\u00fdvl. „Taky t\u011b miluju. Nikdy t\u011b neopust\u00edm, slibuju.“<\/div>\n
„Na\u0161e star\u00e1 p\u0159\u00edsaha,“ pousm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Star\u00e1?“ Bill t\u00e1zav\u011b zdvihl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d mus\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d zkoumat ka\u017ed\u00e9 slov\u00ed\u010dko?“ Tom se sna\u017eil potla\u010dit rozlad\u011bn\u00ed z podivn\u00e9 konverzace. Cht\u011bl se s Billem l\u00edbat, mo\u017en\u00e1 i milovat, a on mus\u00ed po\u0159\u00e1d mluvit a n\u011bco \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ pot\u0159\u00e1sl Bill mokr\u00fdmi vlasy.<\/div>\n
„Tak nemluv… jsou i p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 bychom mohli d\u011blat.“ V Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch se dychtiv\u011b zabl\u00fdsklo. „Za chv\u00edli bude p\u016flnoc. U\u017e ses n\u011bkdy miloval p\u0159esn\u011b o silvestrovsk\u00e9 p\u016flnoci?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill po pravd\u011b a neklidn\u011b se zavrt\u011bl.<\/div>\n
Tom ho odstr\u010dil kousek stranou. Postavil se a vylezl s vany. Kolem mokr\u00fdch bok\u016f si ledabyle omotal hu\u0148at\u00fd b\u00edl\u00fd ru\u010dn\u00edk. Vzal do rukou osu\u0161ku, rozt\u00e1hl ji a postavil se p\u0159ed vanu. „Tak poj\u010f,“ vyslovil s l\u00e1kav\u00fdm p\u0159\u00edslibem, „u\u017e nem\u00e1me moc \u010dasu.“<\/div>\n
………………..<\/div>\n
Kdy\u017e je noc a v\u0161ichni sp\u00ed, j\u00e1 sed\u00edm s\u00e1m, obklopen\u00fd tmou a tichem. Jen zvuky noci, pl\u00ed\u017eiv\u00e9 a tajemn\u00e9 se p\u0159evaluj\u00ed kolem m\u011b. D\u00edv\u00e1m se do t\u00e9 tmy a v hlav\u011b mi v\u00ed\u0159\u00ed tis\u00edce my\u0161lenek, kter\u00e9 za denn\u00edho sv\u011btla z\u016fst\u00e1vaj\u00ed skryt\u00e9 n\u011bkde hluboko, zastr\u010den\u00e9… Dne\u0161n\u00ed noc je p\u0159esto jin\u00e1. Dnes nejsem jedin\u00fd, kdo bd\u00ed… Je p\u0159ece Nov\u00fd rok. Jak\u00fd asi bude ten nov\u00fd rok? Co n\u00e1s v n\u011bm \u010dek\u00e1? Budeme \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed? Nato\u010d\u00edme desku? Urovn\u00e1 se vztah mezi mnou a Davidem? A co ty, Bille? V\u00edm, \u017ee jsem se vysm\u00edval tv\u00fdm romantick\u00fdm slov\u016fm a p\u0159\u00edsah\u00e1m l\u00e1sky, ale to proto… \u017ee… asi bych nep\u0159e\u017eil, kdybys ode m\u011b ode\u0161el. Nep\u0159e\u017eil bych znovu o tebe p\u0159ij\u00edt. Bille, l\u00e1sko moje… nikdy m\u011b nesm\u00ed\u0161 opustit! Sly\u0161\u00ed\u0161? Nikdy…
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pozoruju sn\u00edh, kter\u00fd se sype za oknem. Zat\u00edmco tu sed\u00edm v teple, venku je hotov\u00e1 Sibi\u0159. M\u00e1m zlost. Jindy by m\u011b pohled na jem\u0148ou\u010dk\u00e9 b\u00edl\u00e9 vlo\u010dky naladil na p\u0159\u00edjemn\u011b romantickou zimn\u00ed n\u00e1ladu, ale te\u010f rozhodn\u011b ne. Po tom co se mi zd\u00e1l<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20612","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20612","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20612"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20612\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20612"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20612"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20612"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}