{"id":20616,"date":"2008-02-29T17:45:00","date_gmt":"2008-02-29T16:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20574"},"modified":"2008-02-29T17:45:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:45:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-35\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 35."},"content":{"rendered":"
„Kluci,“ ozval se na chodb\u011b Simonin hlas. „Kde jste? Poj\u010fte si vyp\u00edt \u010daj a vz\u00edt tro\u0161ku cukrov\u00ed!“<\/div>\n
Bill bleskurychle zdvihl hlavu z Tomova ramene. P\u0159ekulil se p\u0159es n\u011bj a vstal. Dv\u011bma kroky p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00ed\u0148ce s c\u00e9d\u00e9\u010dky. Prudk\u00fdm pohybem hr\u00e1bl do p\u0159ihr\u00e1dky, a\u017e n\u011bkolik plastov\u00fdch obal\u016f dopadlo s rachotem na zem.<\/div>\n
„Sakra,“ zaklel a klekl si na zem, aby je sesb\u00edral.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se udiven\u011b Tom. Poda\u0159ilo se mu zapnout p\u00e1sek a urovnat sv\u00e9 oble\u010den\u00ed tak, aby nebylo poznat, co je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed prov\u00e1d\u011bli. Zku\u0161en\u011b nat\u0159\u00e1sl deku, narovnal pol\u0161t\u00e1\u0159 a usedl zp\u00e1tky na ustlanou postel.<\/div>\n
Zv\u011bdav\u011b si prohl\u00ed\u017eel Billa, kmitaj\u00edc\u00edho po koberci.<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely a Simone nakoukla dovnit\u0159. „Poj\u010fte na chv\u00edli zase k n\u00e1m dol\u016f, a\u0165 si v\u00e1s taky trochu u\u017eijeme,“ pronesla a z\u00e1libn\u011b se na Toma usm\u00e1la. Po\u0159\u00e1d nemohla uv\u011b\u0159it, jak kr\u00e1sn\u00fd a okouzluj\u00edc\u00ed kluk z jej\u00edho mal\u00e9ho chlape\u010dka vyrostl.<\/div>\n
„Bille,“ obo\u0159ila se na druh\u00e9ho syna naoko mrzut\u011b, „to, \u017ee jsem ti tu uklidila, neznamen\u00e1, \u017ee tu mus\u00ed\u0161 ud\u011blat stejnej bordel, jak\u00fd tu byl p\u0159edt\u00edm.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem jen Tomovi n\u011bco pustit,“ zahuhlal a \u0161pi\u010dkou nohy kopnul zbytek c\u00e9d\u00e9\u010dek pod sk\u0159\u00ed\u0148ku.<\/div>\n
„To si uklid\u00ed\u0161,“ sykla Simone p\u0159es rameno, zat\u00edmco vzt\u00e1hla ruku po Tomovi. „Tak u\u017e poj\u010fte, a\u0165 jsme taky v\u0161ichni spolu.“<\/div>\n
Tom j\u00ed v\u011bnoval \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, na Billa jen spiklenecky mrknul a svou nezam\u011bnitelnou houpavou ch\u016fzi vy\u0161el z pokoje ven.<\/div>\n
………………..<\/div>\n
„Chovej se tady slu\u0161n\u011b, Tome,“ sna\u017eil se otec uplatnil n\u011bco ze sv\u00e9 rodi\u010dovsk\u00e9 autority, zat\u00edmco se lou\u010dili. Byla u\u017e tma a on m\u011bl p\u0159ed sebou nejm\u00e9n\u011b hodinu a p\u016fl j\u00edzdy zp\u011bt do Berl\u00edna.<\/div>\n
„Neboj, tati, nejsem malej,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a op\u011btoval otcovo drsn\u00e9 objet\u00ed.<\/div>\n
„No, zn\u00e1\u0161 se,“ neodpustil si mal\u00e9 r\u00fdpnut\u00ed otec a popl\u00e1cal Toma po rameni.<\/div>\n
„M\u011bj se, Bille,“ v\u00e1hav\u011b obejmul i mlad\u0161\u00edho syna. Kdy\u017e sev\u0159el ve velk\u00fdch dlan\u00edch jeho \u0161t\u00edhl\u00e1 ramena, uv\u011bdomil si, jak moc se Bill od Toma li\u0161\u00ed, i kdy\u017e jsou to vlastn\u011b dvoj\u010data. Je k\u0159eh\u010d\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eensk\u00fd…<\/em> „Moc r\u00e1d t\u011b v Berl\u00edn\u011b uvid\u00edm.“<\/div>\n
Se Simone i jej\u00edm man\u017eelem se p\u0159\u00e1telsky rozlou\u010dil a pak u\u017e jen nasedl do auta, bliknul na pozdrav d\u00e1lkov\u00fdmi sv\u011btly a opatrn\u011b vycouval po p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b. \u010cty\u0159i postavy st\u00e1ly p\u0159ed v\u00e1no\u010dn\u011b rozsv\u00edcen\u00fdm domem a sledovaly jej. Dokonal\u00e1 rodina<\/em>, pomyslel si ho\u0159ce.<\/div>\n
…………………..<\/div>\n
„Jak to provedeme se span\u00edm?“ zamyslela se matka nahlas. Bylo po ve\u010de\u0159i. Dvoj\u010data fun\u011bla u televize, proto\u017ee takov\u00e9 mno\u017estv\u00ed j\u00eddla, jak\u00e9 dok\u00e1zali sn\u00edst, nemohly jejich \u017ealudky jen tak zpracovat.<\/div>\n
„Myslela jsem, \u017ee kdybychom rozt\u00e1hli ten Bill\u016fv gau\u010d, \u017ee byste se tam mohli docela pohodln\u011b vyspat, co?“ nap\u016fl t\u00e1zav\u011b a nap\u016fl omluvn\u011b se pod\u00edvala po sv\u00fdch synech. „Cht\u011bla bych, abys tu m\u011bl vlastn\u00ed pokoj, Tome, ale je\u0161t\u011b jsme to nesta\u010dili p\u0159ipravit… tak kdyby ti to nevadilo… a nebo ti Bill nech\u00e1 sv\u016fj pokoj a usteleme mu tady v ob\u00fdv\u00e1ku.“<\/div>\n
Kluci si vym\u011bnili rychl\u00fd pohled. Tom uml\u010del Billa o\u010dima. Vid\u011bl na n\u011bm, jak se tetel\u00ed nad\u0161en\u00edm ze zpr\u00e1vy, \u017ee spolu budou moct \u010dty\u0159i noci sp\u00e1t v jedn\u00e9 posteli… naprosto leg\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„No…“ spustil Tom v\u00e1hav\u011b. Necht\u011bl, aby na n\u011bm bylo vid\u011bt, \u017ee i jeho nedostatek m\u00edsta pot\u011b\u0161il. „Nechci Billa p\u0159ipravit o pokoj, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee se tam n\u011bjak srovn\u00e1me.“<\/div>\n
Bill horliv\u011b pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Jasn\u011b, mami, ned\u011blej si z toho hlavu….“<\/div>\n
Tom docela intenzivn\u011b uva\u017eoval nad t\u00edm, jestli si i ostatn\u00ed v\u0161imli, jak se Bill po t\u00e9hle zpr\u00e1v\u011b zm\u011bnil. Evidentn\u011b se nemohl do\u010dkat okam\u017eiku, a\u017e si budou moci j\u00edt lehnout. Od p\u016fl dev\u00e1t\u00e9 velmi okat\u011b z\u00edval a ostentativn\u011b d\u00e1val v\u0161em najevo, jak je unaven\u00fd a ospal\u00fd. Byl tak n\u00e1padn\u00fd, \u017ee ho Tom musel jednou i kopnout… v\u00e1\u017en\u011b to p\u0159eh\u00e1n\u011bl.<\/div>\n
„Auuu,“ zasku\u010del Bill a promnul si l\u00fdtko, do kter\u00e9ho ho Tom pom\u011brn\u011b neciteln\u011b zas\u00e1hnul. „Co blbne\u0161?“<\/div>\n
Tom se opatrn\u011b ohl\u00e9dl, cht\u011bl se ujistit, \u017ee Simone s Gordonem skute\u010dn\u011b zmizeli za dve\u0159mi kuchyn\u011b. „Ovl\u00e1dej se tro\u0161ku, v\u017edy\u0165 to na tob\u011b poznaj\u00ed, jak se stra\u0161n\u011b t\u011b\u0161\u00ed\u0161,“ syknul Billov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Kluci, nechcete kapku n\u011b\u010deho na vytr\u00e1ven\u00ed?“ ozval se z kuchyn\u011b Gordon\u016fv hlubok\u00fd hlas.<\/div>\n
„Nebo t\u0159eba m\u00e1tov\u00fd \u010daj?“ vykoukla mezi dve\u0159mi Simonina hlava.<\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej se rozt\u00e1hl v \u0161irok\u00e9m \u00fasm\u011bvu. „J\u00e1 bych si tu kapku docela dal,“ zavolal na Gordona.<\/div>\n
„A nechce\u0161 rad\u0161i ten \u010daj?“ zji\u0161\u0165ovala matka.<\/div>\n
„Dej pokoj s \u010dajem,“ utrousil Gordon a k Tomov\u00fdm u\u0161\u00edch dolehlo cink\u00e1n\u00ed tenk\u00e9ho skla. „Bill\u00e9\u00e9\u00e9, chce\u0161 taky?“<\/div>\n
„Jenom tro\u0161ku,“ zklaman\u011b pronesl Bill. Zti\u0161en\u00fdm hlasem se obr\u00e1til k Tomovi. „Ne \u017ee se nama\u017ee\u0161, jasn\u00fd? Chci, abys byl dneska fit.“<\/div>\n
Tom vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed do v\u00fd\u0161ky. „To vypad\u00e1, \u017ee m\u00e1\u0161 s dne\u0161n\u00edm ve\u010derem nebo dokonce noc\u00ed n\u011bjak\u00e9 pl\u00e1ny,“ nemohl si odpustit Billa tro\u0161ku nepo\u0161k\u00e1dlit.<\/div>\n
Bill okam\u017eit\u011b vylet\u011bl jak \u010dert\u00edk z krabi\u010dky. „No jo, ty sis odpoledne u\u017eil, tak\u017ee nejse\u0161 tak stra\u0161n\u011b frustrovanej jako j\u00e1.“<\/div>\n
„Chudinko moje mal\u00e1,“ zasm\u00e1l se Tom a n\u011b\u017en\u011b pohladil Billa po stehn\u011b. „Tak ty takhle stra\u0161n\u011b trp\u00ed\u0161? To je hrozn\u00fd,“ utahoval si z n\u011bj d\u00e1l.<\/div>\n
„Nech toho, Tome, nebo se na\u0161tvu. J\u00e1 to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. V\u00ed\u0161 jak dlouho jsem se na tebe t\u011b\u0161il? A\u017e budeme spolu sami?“<\/div>\n
Vypadalo to, \u017ee se Bill v\u00e1\u017en\u011b na\u0161tve a to Tom necht\u011bl. Byl to jeden z nejhez\u010d\u00edch dn\u016f v jeho \u017eivot\u011b a necht\u011bl to pokazit t\u00edm, \u017ee by Billa sv\u00fdm \u0161pi\u010dkov\u00e1n\u00edm vyprovokoval p\u0159\u00edli\u0161.<\/div>\n
„Tak, tady to m\u00e1me,“ Gordon p\u0159ed n\u011b postavil mal\u00e9 skleni\u010dky napln\u011bn\u00e9 tmav\u011b hn\u011bdou tekutinou.<\/div>\n
Tom hned po jedn\u00e9 s\u00e1hnul a znalecky p\u0159i\u010dichnul. „Co to je?“ zeptal se, v\u016fn\u011b mu pov\u011bdom\u00e1 byla, ale nedok\u00e1zal ur\u010dit, co to je.<\/div>\n
Gordon na n\u011bj mrknul. „Neptej se a dej si. Ur\u010dit\u011b ti to neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Ble,“ ot\u0159\u00e1sl se Bill. „To je ten tv\u016fj blivajs,“ znechucen\u011b se u\u0161kl\u00edbl a vypil cel\u00fd obsah sklenky nar\u00e1z.<\/div>\n
„Takhle o tom, Bille, nemluv, to je l\u00e9k,“ pou\u010dil ho Gordon a znalecky usrknul. „To se nepije na ex, ale postupn\u011b.“<\/div>\n
Tom ochutnal. Bylo to velmi velmi ho\u0159k\u00e9, ale musel uznat, \u017ee na to, co v\u0161echno spl\u00e1cal k ve\u010de\u0159i dohromady, se nic jin\u00e9ho ani p\u00edt nedalo.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ rozlou\u010dila se dvoj\u010data zhruba o dv\u011b hodiny pozd\u011bji, \u00fapln\u011b stylov\u011b unisono.<\/div>\n
Matka je \u0161la je\u0161t\u011b vyprovodit na chodbu. „Dobrou noc,“ \u0159ekla a sledovala jejich huben\u00e9 postavy, jak zt\u011b\u017eka stoupaj\u00ed po schodech nahoru. „Tome?“ zvolala.<\/div>\n
Sv\u011btlovlas\u00fd kluk se oto\u010dil. „Ano?“ zeptal se.<\/div>\n
„Nic… jen… cht\u011bla jsem ti pop\u0159\u00e1t, a\u0165 se ti n\u011bco hezk\u00e9ho zd\u00e1. V\u00ed\u0161 p\u0159ece, co se \u0159\u00edk\u00e1, ne? Kdy\u017e sp\u00ed\u0161 poprv\u00e9 na nov\u00e9m m\u00edst\u011b, tak se ti tv\u016fj sen vypln\u00ed.“<\/div>\n
„Tak to si d\u00e1m z\u00e1le\u017eet,“ zasm\u00e1l se pobaven\u011b Tom.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee mus\u00edme ten gau\u010d rozkl\u00e1dat?“ zeptal se Bill provokativn\u011b, kdy\u017e za sebou zav\u0159eli dve\u0159e jeho pokoje. Objal Toma kolem krku a lehce ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tom ovinul ruce kolem jeho pasu a unaven\u011b si polo\u017eil tv\u00e1\u0159 na bratrovo rameno. „Rad\u0161i jo… mohlo by to bejt podez\u0159el\u00fd, kdybysme se tu r\u00e1no ma\u010dkali,“zamumlal.<\/div>\n
„Hm, mn\u011b by tedy nevadilo se ma\u010dkat,“ zklaman\u011b zahu\u010del Bill. Set\u0159\u00e1sl Toma dol\u016f a pustil se do stlan\u00ed postele.<\/div>\n
„Tak se hned neroz\u010diluj, pom\u016f\u017eu ti, uka\u017e,“ usm\u00e1l se Tom a dloubnul Billa do boku, aby ustoupil kousek stranou.<\/div>\n
I p\u0159es vz\u00e1jemn\u00e9 po\u0161\u0165uchov\u00e1n\u00ed se jim poda\u0159ilo po necel\u00fdch patn\u00e1cti minut\u00e1ch d\u00edlo zd\u00e1rn\u011b dokon\u010dit.<\/div>\n
„Chce\u0161 pomoct?“ zeptal se Bill, ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a zasunul ruce pod okraj Tomova tri\u010dka. Leniv\u00fdm pomal\u00fdm pohybem sunul ruce po jeho t\u011ble vzh\u016fru. Kdy\u017e se mu poda\u0159ilo neskute\u010dn\u011b obrovsk\u00e9 tri\u010dko z bratra st\u00e1hnout, pohodil ho ledabyle na zem. „Kalhoty taky?“ usm\u00e1l se a v o\u010d\u00edch mu \u0161ibalsky jisk\u0159ilo.<\/div>\n
„Kalhoty taky,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil Tom a legra\u010dn\u011b pok\u00fdval hlavou. Za chvilku u\u017e m\u011bl na sob\u011b jen boxerky. „A jde se do pel\u00ed\u0161ku!“ Hupsnul do p\u0159ipraven\u00e9 postele a pohodln\u011b se rozvalil.<\/div>\n
Bill na n\u011bj jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal. „A co j\u00e1?“ zeptal se tro\u0161ku zklaman\u011b. „Kdo pom\u016f\u017ee mn\u011b?“<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161 to s\u00e1m,“ zaz\u00edval Tom na cel\u00e9 kolo. „J\u00e1 u\u017e dneska nem\u00e1m s\u00edlu.“<\/div>\n
Bill si k n\u011bmu p\u0159isedl a siln\u011b ho \u0161\u0165ouchl do ramene.<\/div>\n
„Jau, co je?“ promnul si Tom posti\u017een\u00e9 m\u00edsto a tv\u00e1\u0159il se nech\u00e1pav\u011b. Pak se jeho obli\u010dej spokojen\u011b rozz\u00e1\u0159il. „Tak j\u00e1 se na tebe budu koukat, jo?“<\/div>\n
„Ne, nebude\u0161, u\u017e nikdy se na m\u011b nebude\u0161 koukat,“ \u010dertil se Bill a rozko\u0161n\u011b p\u0159itom pohazoval rozcuchan\u00fdmi vlasy.<\/div>\n
„Ale jdi ty,“ Tom po n\u011bm hr\u00e1bnul rukou a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. Polo\u017eil si jeho horkou hlavu na nahou hru\u010f a prsty vklouzl mezi jemn\u00e9 vlasy. „Je mi s tebou tak dob\u0159e… nikdy jsem si nemyslel, \u017ee bych tohle mohl za\u017e\u00edt,“ za\u0161eptal Tom, zat\u00edmco se prob\u00edral \u010dern\u00fdmi vlasy. P\u0159itiskl si Billovu hlavu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a n\u011b\u017en\u011b jej pol\u00edbil na temeno. „\u0158ekni, \u017ee se mi to nezd\u00e1… \u0159ekni, \u017ee to opravdu pro\u017e\u00edv\u00e1me,“ zaprosil.<\/div>\n
„Nen\u00ed to sen, tohle v\u00e1\u017en\u011b \u017eijeme,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a pevn\u011b sev\u0159el Toma ob\u011bma rukama.<\/div>\n
Sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed povolil teprve tehdy, kdy\u017e zjistil, \u017ee pohyby Tomov\u00fdch prst\u016f v jeho vlasech ustaly a i jeho dech se prohloubil. Jemn\u011b vyklouzl z jeho sev\u0159en\u00ed a opatrn\u011b p\u0159es n\u011bj p\u0159ehodil deku. Je\u0161t\u011b dlouho jen st\u00e1l a d\u00edval se na sp\u00edc\u00edho Toma, v\u0161echno uvnit\u0159 n\u011bj se sv\u00edralo. Tolik tou\u017eil vyk\u0159i\u010det svoji l\u00e1sku do cel\u00e9ho sv\u011bta, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle nikdy nep\u016fjde.<\/div>\n
„Alespo\u0148 tob\u011b to m\u016f\u017eu \u0159\u00edct,“ sklonil se k Tomovi a pohladil ho po hrub\u00fdch vlasech, „jsi to nejlep\u0161\u00ed, co m\u011b v \u017eivot\u011b mohlo potkat.“<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Kluci,“ ozval se na chodb\u011b Simonin hlas. „Kde jste? Poj\u010fte si vyp\u00edt \u010daj a vz\u00edt tro\u0161ku cukrov\u00ed!“ Bill bleskurychle zdvihl hlavu z Tomova ramene. P\u0159ekulil se p\u0159es n\u011bj a vstal. Dv\u011bma kroky p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00ed\u0148ce s c\u00e9d\u00e9\u010dky. Prudk\u00fdm pohybem hr\u00e1bl do p\u0159ihr\u00e1dky,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20616","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20616","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20616"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20616\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20616"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20616"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20616"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}