{"id":20617,"date":"2008-02-29T17:44:00","date_gmt":"2008-02-29T16:44:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20575"},"modified":"2008-02-29T17:44:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:44:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-34\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 34."},"content":{"rendered":"
………. o \u010dty\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji…….<\/em><\/div>\n
T\u00fddny od skon\u010den\u00ed turn\u00e9 ub\u011bhly jak voda.<\/div>\n
Mezi Magdeburgem a Berl\u00ednem se denn\u011b vym\u011bnilo mno\u017estv\u00ed smsek pln\u00fdch n\u011b\u017en\u00fdch slov a jednoho r\u00e1na se Bill probudil a uv\u011bdomil si, \u017ee den D, kdy m\u00e1 Tom p\u0159ijet do Magdeburgu, pr\u00e1v\u011b nastal.<\/div>\n
C\u00edtil se n\u00e1hle tak nerv\u00f3zn\u00ed a rozechv\u011bl\u00fd… jako kdyby to bylo poprv\u00e9, co se maj\u00ed setkat. Hore\u010dnat\u011b pob\u00edhal po dom\u011b… po\u0159\u00e1d n\u011bco hledal. P\u0159ed \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u00ed str\u00e1vil dob\u0159e hodinu, aby mohl zoufale konstatovat, \u017ee nem\u00e1 v\u016fbec nic vhodn\u00e9ho, v \u010dem by mohl Toma p\u0159iv\u00edtat.<\/div>\n
Tom s otcem m\u011bli dorazit na ob\u011bd. Pan Kaulitz se cht\u011bl je\u0161t\u011b b\u011bhem odpoledne vr\u00e1tit zp\u00e1tky do Berl\u00edna, zat\u00edmco Tom z\u016fstane v Magdeburgu a spolu s Billem pak p\u0159ijede t\u011bsn\u011b p\u0159ed odletem do exotick\u00e9ho r\u00e1je<\/em>, jak s oblibou naz\u00fdvali maledivsk\u00fd ostrov, kter\u00fd pro n\u011b David vybral.<\/div>\n
„U\u017e by tady m\u011bli b\u00fdt,“ zahu\u010del Bill a u\u017e nejm\u00e9n\u011b po des\u00e1t\u00e9 v posledn\u00ed p\u016flhodin\u011b se pod\u00edval na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 kuchy\u0148sk\u00e9 hodiny. N\u011bkolika kroky p\u0159e\u0161el k oknu a nedo\u010dkav\u011b vyhl\u00e9dl ven.<\/div>\n
„Neboj se, p\u0159ijedou,“ zasm\u00e1la se matka jeho nervozit\u011b. St\u00e1la u linky a n\u011bco m\u00edchala v m\u00edse.<\/div>\n
„Jen aby se jim nic nestalo,“ prorocky zas\u00fd\u010dkoval Bill.<\/div>\n
„Co by se jim m\u011blo st\u00e1t? Uklidni se, Bille, uvid\u00ed\u0161, \u017ee p\u0159ijedou v po\u0159\u00e1dku…“<\/div>\n
„U\u017e jsou tady!“ vyk\u0159ikl nap\u016fl zd\u011b\u0161en\u011b a nap\u016fl nad\u0161en\u011b Bill, kdy\u017e spat\u0159il na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b velk\u00fd \u010dern\u00fd v\u016fz s tmav\u00fdmi kou\u0159ov\u00fdmi skly, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee pat\u0159\u00ed panu Kaulitzovi. „Co m\u00e1m d\u011blat?“ zak\u0159i\u010del hystericky na matku.<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv by ses mohl uklidnit,“ zdvihla tro\u0161ku obo\u010d\u00ed, “ a pak bys jim mohl j\u00edt otev\u0159\u00edt, ne?“<\/div>\n
„No jo, m\u00e1\u0161 pravdu,“ pok\u00fdval Bill hlavou.<\/div>\n
„Ale nejd\u0159\u00edv se uklidni, jo?“ doporu\u010dila mu je\u0161t\u011b jednou matka. P\u0159i pohledu na jeho nap\u016fl \u0161\u00edlen\u00fd v\u00fdraz v\u00e1\u017en\u011b zapochybovala o jeho du\u0161evn\u00edm zdrav\u00ed.<\/div>\n
Jen v tri\u010dku a tmav\u00fdch d\u017e\u00ednsech vyb\u011bhl Bill p\u0159ed d\u016fm. Nem\u011bl \u010das se obouvat do vlastn\u00edch bot, tak\u017ee jen vklouzl do mat\u010din\u00fdch d\u0159ev\u00e1\u010dk\u016f, kter\u00e9 nosila na zahradu. Sice mu byly o n\u011bkolik centimetr\u016f krat\u0161\u00ed, ale ne\u0159e\u0161il to. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b si nabral do bot sn\u00edh, ale promo\u010den\u00e9 pono\u017eky byly v tu chv\u00edli t\u00edm posledn\u00edm, \u010demu by v\u011bnoval pozornost. Jeho o\u010di hypnotizovaly \u010deln\u00ed sklo v m\u00edstech, kde tu\u0161il tu nejdra\u017e\u0161\u00ed bytost na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b auto zastavilo a Tom sv\u00fdm klidn\u00fdm, sebejist\u00fdm pohybem vystoupil. Bill se rozz\u00e1\u0159il. Nejrad\u0161i by se mu okam\u017eit\u011b vrhnul kolem krku, p\u0159itiskl se k jeho rt\u016fm a u\u017e nikdy ho nepustil, ale natolik byl je\u0161t\u011b schopn\u00fd se ovl\u00e1dnout, \u017ee se omezil jen na bratrsk\u00e9 popl\u00e1c\u00e1n\u00ed po rameni.<\/div>\n
„Ahoj Tome,“ vydechl. O\u010dima pohladil Tomovu tv\u00e1\u0159. „Moc r\u00e1d t\u011b vid\u00edm.“<\/div>\n
„Ahoj Bille, taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm,“ zopakoval po n\u011bm Tom. Navenek skute\u010dn\u011b vypadal velmi klidn\u011b, ale uvnit\u0159 se neuv\u011b\u0159iteln\u011b chv\u011bl.<\/div>\n
Poprv\u00e9 se m\u011bl \u00fa\u010dastnit n\u011b\u010deho takov\u00e9ho jako je rodinn\u00fd ob\u011bd o v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tc\u00edch. V\u017edycky b\u00fdvali s otcem sami a te\u010f najednou tady byl nejen t\u00e1ta, ale i m\u00e1ma, Gordon a… Bill. Moje l\u00e1ska.<\/em><\/div>\n
Mezit\u00edm u\u017e vy\u0161la ven i Simone. P\u0159\u00e1telsky si pot\u0159\u00e1sla rukou se sv\u00fdm b\u00fdval\u00fdm man\u017eelem a tro\u0161ku rozechv\u011ble p\u0159istoupila k Tomovi. Billa musela odstr\u010dit kousek stranou, proto\u017ee vypadal, \u017ee se od Toma nehodl\u00e1 vzd\u00e1lit ani na milimetr.<\/div>\n
„Ahoj Tome.“<\/div>\n
„Ahoj mami<\/em>.“<\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m t\u011b tady, Tome, douf\u00e1m, \u017ee se ti tu bude l\u00edbit. Byla bych moc r\u00e1da, kdybys tu byl tak \u010dasto, jak jen to p\u016fjde. Mus\u00edme toho tolik dohnat,“ dodala a v jej\u00edm hlase byly zn\u00e1t slzy. Usm\u00e1la se a pohladila Toma po tv\u00e1\u0159i. D\u00edvali se na sebe… Tom t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchal. Neznal doteky \u017eensk\u00e9 dlan\u011b, tohle bylo n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho ne\u017e jeho letm\u00e9 zn\u00e1mosti. Tohle bylo naprosto \u010dist\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9, tohle byla m\u00e1ma.<\/em> C\u00edtil, \u017ee by m\u011bl n\u011bco ud\u011blat. Nemotorn\u011b proto popo\u0161el je\u0161t\u011b o krok bl\u00ed\u017e a ne\u017e se nad\u00e1l, Simone ho pevn\u011b dr\u017eela v n\u00e1ru\u010di a ti\u0161e mu bre\u010dela do bundy.<\/div>\n
…………………<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b se mi st\u00fdskalo,“ \u0161eptal Bill rozechv\u011ble mezi drobn\u00fdmi polibky, kter\u00fdmi pokr\u00fdval Tom\u016fv obli\u010dej.<\/div>\n
Pod z\u00e1minkou \u017ee uk\u00e1\u017ee Tomovi sv\u016fj pokoj, se hned po ob\u011bd\u011b vypa\u0159ili do horn\u00edho patra. Jen co se za nimi zav\u0159ely dve\u0159e, dychtiv\u011b se k Tomovi p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, co to pro m\u011b znamen\u00e1, \u017ee tu te\u010f s tebou jsem,“ pronesl polohlasn\u011b Tom a rozvalil se na Billovu postel. P\u0159it\u00e1hl si bratra k sob\u011b a hladil ho po z\u00e1dech, tv\u00e1\u0159\u00ed se n\u011b\u017en\u011b ot\u00edral o jeho krk.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e budeme jen spolu, vi\u010f?“ za\u0161eptal dychtiv\u011b Bill. Rozko\u0161nicky zamrkal. Zdvihl bradu, aby poskytl Tomovi v\u011bt\u0161\u00ed prostor k mazlen\u00ed.<\/div>\n
„Stejn\u011b je ten \u017eivot tak hezkej…“ pokra\u010doval Bill polohlasn\u011b. “ Uva\u017eoval jsem nad t\u00edm cel\u00fd V\u00e1noce. D\u011bl\u00e1me to, co n\u00e1s bav\u00ed, jsme spolu, milujeme se, rodi\u010de se neh\u00e1daj\u00ed, do ni\u010deho n\u00e1m nemluv\u00ed, m\u00e1me b\u00e1je\u010dn\u00fd kamar\u00e1dy… no nen\u00ed to skv\u011bl\u00fd?“<\/div>\n
„Je,“ p\u0159isv\u011bd\u010dil spokojen\u011b Tom. A byla to pravda. Nikdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b se nec\u00edtil tolik milovan\u00fd a tak v bezpe\u010d\u00ed jako pr\u00e1v\u011b te\u010f, v tuhle chv\u00edli. Dal by za ni cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot… po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee od te\u010f u\u017e t\u0159eba jeho samota definitivn\u011b skon\u010dila. U\u017e nikdy nebudu s\u00e1m? Bez tebe?<\/em><\/div>\n
„Bille, l\u00e1sko, no tak…“ uv\u011bdomil si bratrovu aktivitu. Zat\u00edmco se zaob\u00edral sv\u00fdmi p\u0159epln\u011bn\u00fdmi pocity \u0161t\u011bst\u00ed, Billovi se t\u00e9m\u011b\u0159 poda\u0159ilo z n\u011bj st\u00e1hnout tri\u010dko. „Neblbni, v\u017edy\u0165 sem m\u016f\u017ee kdokoli p\u0159ij\u00edt.“ Stahoval chvatn\u011b m\u011bkkou l\u00e1tku zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Pro\u010d by sem n\u011bkdo chodil?“ zamumlal Bill. S \u00fasty pevn\u011b p\u0159iti\u0161t\u011bn\u00fdmi k Tomov\u00fdm \u017eebr\u016fm, vyhrnul mu tri\u010dko zp\u00e1tky nahoru. Dlan\u00ed p\u0159itom letmo p\u0159ejel p\u0159es hladk\u00fd hrudn\u00edk, prsty se jen jakoby n\u00e1hodou ot\u0159ely o drobn\u00e9, ztuhl\u00e9 bradavky.<\/div>\n
Tom hlasit\u011b polkl a polekan\u011b pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„No tak, brou\u010dku, nech\u00e1me si to na pozd\u011bji.“ Jeho prosba v\u0161ak z\u016fstala bez odezvy.<\/div>\n
Billovy vlasy hladily Tomovu p\u0159\u00edjemn\u011b rozeh\u0159\u00e1tou k\u016f\u017ei, jeho dlan\u011b a \u00fasta… byly v\u0161ude. Tom trhan\u011b vydechl, prohnul se v boc\u00edch a zvr\u00e1til hlavu dozadu, kdy\u017e se dlouh\u00e9 prsty s \u010dern\u00fdmi nehty jemn\u011b dotkly jeho slabin.<\/div>\n
Tohle ne\u0161lo. Bylo v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 s Billem bojovat. Tom se cht\u011bl br\u00e1nit, opravdu cht\u011bl… ale Bill dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e uplynul t\u00e9m\u011b\u0159 m\u011bs\u00edc od jejich posledn\u00edho milov\u00e1n\u00ed… a p\u0159edt\u00edm ta drobn\u00e1 krize… prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nebude m\u00edt na to, aby se mu ubr\u00e1nil. A podle toho se tak\u00e9 choval.<\/div>\n
„M\u00e1-\u00e1\u0161 zam-\u010deno?“ vydechl Tom p\u0159er\u00fdvan\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal Bill, „m\u00e1ma sem norm\u00e1ln\u011b nechod\u00ed.“<\/div>\n
Jeho posledn\u00ed slova u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nebyla sly\u0161et. C\u00edtil, \u017ee i jeho vlastn\u00ed t\u011blo reaguje na Tomovu bl\u00edzkost, \u017ee jeho penis s ka\u017ed\u00fdm nov\u011b odhalen\u00fdm m\u00edstem Tomova t\u011bla tvrdne a sna\u017e\u00ed se z\u00edskat v t\u011bsn\u00fdch kalhot\u00e1ch v\u00edc prostoru… vn\u00edmal svou vlastn\u00ed dychtivost, touhu sv\u00e9ho t\u011bla po osvobozuj\u00edc\u00edm uvoln\u011bn\u00ed… ale vlastn\u00ed uspokojen\u00ed nebylo to, co te\u010f cht\u011bl. S po\u017eitkem se p\u0159\u00edmo pono\u0159il do tr\u00fdzniv\u00e9ho sebemu\u010den\u00ed. Jeho touha rostla s ka\u017ed\u00fdm Tomov\u00fdch zachv\u011bn\u00edm, s ka\u017ed\u00fdm jeho smysln\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm… Nedo\u010dkav\u011b rozepnul bratrovy \u0161irok\u00e9 kalhoty. Z\u0159etelnou vybouleninu pod tenkou l\u00e1tkou pr\u00e1dla ne\u0161lo p\u0159ehl\u00e9dnout. Opatrn\u011b se j\u00ed dotkl dlan\u00ed. Celou plochou citliv\u00e9 k\u016f\u017ee vst\u0159eb\u00e1val drobn\u00e9 chv\u011bn\u00ed… nepatrn\u00e9, neovladateln\u00e9 pohyby… tolik vzru\u0161uj\u00edc\u00ed<\/em>. Pohl\u00e9dl na Toma… jeho tv\u00e1\u0159 byla zr\u016fzn\u011bn\u00e1 v\u0161emi pocity, kter\u00e9 v sob\u011b m\u011bl… a Bill musel p\u0159ipustit, \u017ee nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho snad v \u017eivot\u011b nevid\u011bl.<\/div>\n
Kdy\u017e dv\u011bma prsty obkreslil obrys Tomova citliv\u00e9ho m\u00edste\u010dka, pln\u00e9 rty s kovovou ozd\u016fbkou se p\u0159ekvapen\u011b st\u00e1hly. Bill se pousm\u00e1l a hbit\u011b vsunul prsty pod tenkou tmavou l\u00e1tku. Kone\u010dn\u011b se dotkl nah\u00e9 hork\u00e9 k\u016f\u017ee. Tomovo vzru\u0161en\u00ed dychtiv\u011b vklouzlo do p\u0159ipraven\u00e9 dlan\u011b a kdy\u017e jej Bill stiskl, z Tomov\u00fdch \u00fast se vydral neskute\u010dn\u011b proc\u00edt\u011bn\u00fd vzlyk.<\/div>\n
„L\u00e1sko,“ zast\u00e9nal, „j\u00e1–pros\u00edm…“<\/div>\n
Bill se znovu nad Tomovou reakc\u00ed pousm\u00e1l.<\/div>\n
„A o co pros\u00ed\u0161?“ zeptal se \u0161k\u00e1dliv\u011b. P\u0159i zvuku jeho touhou zdrsn\u011bl\u00e9ho hlasu projelo Tomov\u00fdmi \u00fatrobami nesnesiteln\u00e9 mraven\u010den\u00ed, bezmocn\u011b s sebou trhnul.<\/div>\n
„Chci-chci abys…“<\/div>\n
„Abych co?“ Bill sklonil hlavu a n\u011b\u017en\u011b rty pohladil sametov\u00fd vrcholek.<\/div>\n
„Jo–po-pokra\u010duj,“ zast\u00e9nal Tom.<\/div>\n
Bill se narovnal. „J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee te\u010f pot\u0159ebuje\u0161 sp\u00ed\u0161 n\u011bco… ehm… drsn\u011bj\u0161\u00edho, nemysl\u00ed\u0161?“ Naklonil se k Tomov\u00fdm \u00fast\u016fm a ostr\u00fdmi zuby siln\u011b stiskl spodn\u00ed ret. Tom p\u0159ekvapen\u011b vyk\u0159ikl a jeho penis sebou v Billov\u011b dlani prudce \u0161kubnul.<\/div>\n
U\u017e pot\u0159et\u00ed b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edle vyloudila Tomova reakce na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i lehk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Ot\u0159el se rty o rozp\u00e1lenou tv\u00e1\u0159 a blizou\u010dko citliv\u00e9ho ucha za\u0161eptal: „Nechci t\u011b tr\u00e1pit, jen ti chci uk\u00e1zat, co v\u0161echno na tebe \u010dek\u00e1… pozd\u011bji… v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom rozechv\u011ble pok\u00fdval hlavou, jako \u017ee rozum\u00ed, nicm\u00e9n\u011b se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout, aby nestiskl Billovu ruku na sv\u00e9m vzru\u0161en\u00ed a nep\u0159inutil ji k rychlej\u0161\u00edmu pohybu. Bill si z\u00e1libn\u011b prohl\u00ed\u017eel, jak se Tom krout\u00ed, jak jeho doteky pro\u017e\u00edv\u00e1, jak se p\u0159ipravuje na siln\u00e9 vyvrcholen\u00ed… byl tak kouzeln\u00fd a tak zatracen\u011b sexy.<\/em> Jen letmo se dotkl vlastn\u00edho kl\u00edna, v\u0161ak on mi to vynahrad\u00ed,<\/em> pomyslel si rozko\u0161nicky. Je\u0161t\u011b naposledy pohnul rukou v Tomov\u011b kl\u00edn\u011b, pak jej\u00ed pohyb zarazil, jen mal\u00fd okam\u017eik po\u010dkal a opatrn\u011b sv\u00e9 d\u00edlo dokon\u010dil.<\/div>\n
N\u011b\u017en\u011b pohladil bou\u0159liv\u011b se zdvihaj\u00edc\u00ed hru\u010f pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00fdmi prsty.<\/div>\n
Tom zhluboka oddechoval, sna\u017eil se uklidnit a uv\u00e9st se do pon\u011bkud norm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edho stavu. Hlava se mu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b trochu to\u010dila… c\u00edtil, \u017ee kdyby po n\u011bm te\u010f n\u011bkdo cht\u011bl vybrnkat na kytaru p\u00e1r nejjednodu\u0161\u0161\u00edch akord\u016f, rozhodn\u011b by to nezvl\u00e1dl. Bill si pe\u010dliv\u011b ot\u00edral prsty pap\u00edrov\u00fdm kapesn\u00edkem a s potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem Toma pozoroval.<\/div>\n
„L\u00edbilo?“ zeptal se dom\u00fd\u0161liv\u011b. Bylo na n\u011bm jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee je s\u00e1m se sebou spokojen\u00fd, ale chce to sly\u0161et je\u0161t\u011b nahlas.<\/div>\n
Tom m\u00e1to\u017en\u011b pok\u00fdval hlavou. „Moc… moc se mi to l\u00edbilo. Bylo to n\u00e1dhern\u00fd, brou\u010dku. D\u011bkuju.“<\/div>\n
Bill odhodil kapesn\u00edk stranou. St\u00e1hl Tomovi tri\u010dko p\u0159es rozepnut\u00e9 kalhoty a mazliv\u011b se p\u0159itulil.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tome,“ za\u0161eptal \u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju,“ zazn\u011bla nem\u00e9n\u011b \u0161\u0165astn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

………. o \u010dty\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji……. T\u00fddny od skon\u010den\u00ed turn\u00e9 ub\u011bhly jak voda. Mezi Magdeburgem a Berl\u00ednem se denn\u011b vym\u011bnilo mno\u017estv\u00ed smsek pln\u00fdch n\u011b\u017en\u00fdch slov a jednoho r\u00e1na se Bill probudil a uv\u011bdomil si, \u017ee den D, kdy m\u00e1 Tom p\u0159ijet do Magdeburgu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20617","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20617","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20617"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20617\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20617"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20617"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20617"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}