{"id":20624,"date":"2008-02-29T17:39:00","date_gmt":"2008-02-29T16:39:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20582"},"modified":"2008-02-29T17:39:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:39:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-27\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 27."},"content":{"rendered":"
……o hodinu pozd\u011bji…..<\/em><\/div>\n
„Bille? Jsi tady?“ zavolal Tom ode dve\u0159\u00ed. Opatrn\u011b nahl\u00ed\u017eel do Billova pokoje, ale nikde ho nevid\u011bl.<\/div>\n
„Tady jsem,“ zazn\u011bl Bill\u016fv zast\u0159en\u00fd hlas.<\/div>\n
„Kde „tady“?“<\/div>\n
„V koupeln\u011b… Poj\u010f sem…“<\/div>\n
„No… j\u00e1 rad\u0161i… ehm…“ Tom si nerv\u00f3zn\u011b odka\u0161lal. „Po\u010dk\u00e1m tady. David ti vzkazuje, \u017ee sebou m\u00e1\u0161 hodit.“<\/div>\n
„Tome?“ Tentokr\u00e1t byl zvuk Billova hlasu sly\u0161et mnohem bl\u00ed\u017e, ale po\u0159\u00e1d ho je\u0161t\u011b nevid\u011bl.<\/div>\n
„Snad se m\u011b neboj\u00ed\u0161?“ Tom nemohl p\u0159eslechnout lehce posm\u011b\u0161n\u00fd t\u00f3n, kter\u00fdm ta slova vyslovil, ale tak n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Jako kdyby v\u011bd\u011bl n\u011bco v\u00edc…<\/div>\n
„Ne, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne. Pro\u010d bych m\u011bl?“ pohotov\u011b ze sebe vychrlil Tom.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b vy\u0161el Bill z koupelny. Tmav\u00e9 vlasy mu spl\u00fdvaly kolem obli\u010deje… pouze velmi pozorn\u00fd pozorovatel by mohl post\u0159ehnout stopy lehk\u00e9ho make-upu… \u010dern\u00e1 tu\u017eka jen zv\u00fdraznila p\u0159irozenou kr\u00e1su jeho o\u010d\u00ed. V tmav\u00e9m oble\u010den\u00ed se zd\u00e1l b\u00fdt je\u0161t\u011b \u0161t\u00edhlej\u0161\u00ed a k\u0159eh\u010d\u00ed ne\u017e ve skute\u010dnosti.<\/div>\n
Je tak bled\u00fd… vypad\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nadpozemsky, padl\u00fd and\u011bl…<\/em><\/div>\n
Tom hlasit\u011b polkl.<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval mil\u00fd \u00fasm\u011bv a zam\u00ed\u0159il ke krabi\u010dce s n\u00e1ramky, le\u017e\u00edc\u00ed na stolku u postele. Vyt\u00e1hl jeden jedin\u00fd… siln\u00fd n\u00e1ramek z \u010dern\u00e9 k\u016f\u017ee s matn\u00fdm pl\u00ed\u0161kem z b\u00edl\u00e9ho kovu, na n\u011bm\u017e z\u00e1\u0159ilo \u0161est vyryt\u00fdch p\u00edsmen. Tom nehnut\u011b sledoval jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Vid\u011bl, jak Bill z\u00e1pas\u00ed se slo\u017eit\u00fdm zap\u00edn\u00e1n\u00edm, ale st\u0159e\u017eil se jedin\u00e9ho pohybu, jedin\u00e9ho slova, \u017ee by mu n\u011bjak pomohl, jedin\u00e9ho, by\u0165 n\u00e1hodn\u00e9ho doteku…<\/div>\n
„Mohl bys…?“ Bill v\u011btu nedopov\u011bd\u011bl, jen nata\u017eenou rukou nazna\u010dil, co m\u00e1 na mysli.<\/div>\n
„Ji-jist\u011b,“ zamumlal Tom a doufal, \u017ee si Bill nev\u0161imne jeho rozt\u0159esen\u00fdch kon\u010detin.<\/div>\n
„Tak, hotovo,“ za\u0161eptal po chvilce usilovn\u00e9ho z\u00e1pasu s nezveden\u00fdm n\u00e1ramkem. V\u00e1\u017en\u011b to nebylo jednoduch\u00e9 p\u0159ipevnit jej na Billovo \u00fatl\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed bez toho, \u017ee by se ho dotkl.<\/div>\n
Bill si s n\u00edm spokojen\u011b n\u011bkolikr\u00e1t po ruce posunul.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se. Znovu tak z\u00e1\u0159iv\u011b a mile.<\/div>\n
Tom rad\u011bji uhnul pohledem. Necht\u011bl se na n\u011bj d\u00edvat. Necht\u011bl obdivovat, jak stra\u0161n\u011b moc mu to slu\u0161\u00ed, jak stra\u0161n\u011b p\u0159irozen\u011b, a o to v\u00edc p\u0159ita\u017eliv\u011b, dnes p\u016fsob\u00ed. D\u00fdchala z n\u011bj tak b\u00e1je\u010dn\u011b uvoln\u011bn\u00e1 a spokojen\u00e1 n\u00e1lada…<\/div>\n
Ne, nechci se na tebe d\u00edvat. Alespo\u0148 ne te\u010f, kdy\u017e tu stoj\u00edme vedle sebe… bl\u00ed\u017e ne\u017e na vzd\u00e1lenost tv\u00e9 ruky… Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji, a\u017e bude kolem n\u00e1s spousta lid\u00ed a ty si m\u011b nebude\u0161 v\u0161\u00edmat… mo\u017en\u00e1 potom… Chci hladit tvoji hebkou tv\u00e1\u0159… alespo\u0148 o\u010dima. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by m\u011b ruce nezradily… Jeden dotek a necht\u011bly by t\u011b pustit<\/em>…<\/div>\n
Dost, Tome! Jsi sm\u011b\u0161n\u00fd. Hodiny p\u0159esv\u011bd\u010duje\u0161 s\u00e1m sebe o tom, jak je nezbytn\u00e9 a rozumn\u00e9 tohle v\u0161echno ukon\u010dit a pak sta\u010d\u00ed p\u00e1r minut str\u00e1ven\u00fdch s n\u00edm o samot\u011b a kde je tv\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed? Kde je tv\u00e1 rozhodnost a tv\u00e1 nov\u011b objeven\u00e1 s\u00edla?<\/em><\/div>\n
Bill dob\u0159e post\u0159ehl jeho protikladn\u00e9 pocity, vy\u010detl z pohledu t\u011bch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed nebezpe\u010dnou sm\u011bsici lehk\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed a vyd\u0159en\u00e9ho od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Posledn\u00ed pohled do zrcadla, posledn\u00ed pohozen\u00ed dlouh\u00fdmi vlasy, spikleneck\u00fd \u00fasm\u011bv na sebe sama. Ano, takhle p\u0159esn\u011b to m\u00e1 za\u010d\u00edt. Vid\u00edm na n\u011bm, jak je nesv\u016fj. V\u00ed, \u017ee se p\u0159ipravuju na dal\u0161\u00ed tah, v\u00ed, \u017ee jsem na \u0159ad\u011b… a boj\u00ed se. Boj\u00ed se, \u017ee znovu prohraje.<\/em><\/div>\n
M\u00e1\u0161 pravdu… Jsem p\u0159ipraven\u00fd. A bu\u010f si jist\u00fd, \u017ee jsem lep\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d ne\u017e ty… Jsem toti\u017e ochoten ob\u011btovat \u00fapln\u011b v\u0161echno… Ale ty to v\u00ed\u0161, vi\u010f? Jinak bys tu te\u010f nest\u00e1l p\u0159ede mnou, s rukama bezmocn\u011b zabo\u0159en\u00fdma v hlubok\u00fdch kaps\u00e1ch a tvoje o\u010di by nerv\u00f3zn\u011b net\u011bkaly po cel\u00e9 m\u00edstnosti, jen aby se nemusely zastavit NA MN\u011a. Tome, usnad\u0148uje\u0161 mi to… Uv\u011bdomuje\u0161 si to?<\/em><\/div>\n
„Jdeme?“ pob\u00eddl Bill kone\u010dn\u011b bratra k odchodu. Nat\u00e1hl se pro ko\u017eenou bundou pohozenou na n\u00edzk\u00e9m stolku. Tom zprudka nas\u00e1l smyslnou v\u016fni, kter\u00e1 ho obklopovala. Znal ji, vybavil si i \u010dern\u00fd flak\u00f3nek zdoben\u00fd \u0161ediv\u00fdm kv\u011btem r\u016f\u017ee a gotick\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi p\u00edsmeny Black XS, kter\u00fd st\u00e1val na Billov\u011b poli\u010dce v koupeln\u011b. N\u00e1dhern\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 jit\u0159ila jeho citliv\u00e9 smysly… Pat\u0159ila prost\u011b k n\u011bmu… Tohle je Bill!<\/em><\/div>\n
Ani si nev\u0161iml, \u017ee Bill st\u00e1le s t\u00edm uvoln\u011bn\u00fdm \u00fasm\u011bvem ve tv\u00e1\u0159i stoj\u00ed vedle n\u011bj a zpytav\u011b sleduje jeho v\u00fdraz.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tu sm\u00edtko,“ za\u0161eptal a n\u011b\u017en\u011b set\u0159el b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f z Tomovy l\u00edcn\u00ed kosti neexistuj\u00edc\u00ed \u0161mouhu. Spokojen\u011b vydechl, kdy\u017e se tmav\u00e9 \u0159asy zat\u0159epetaly jak popla\u0161en\u00ed mot\u00fdlci. Kdyby mohl, k\u0159i\u010del by Bill na cel\u00e9 kolo… k\u0159i\u010del by \u0161t\u011bst\u00edm.<\/div>\n
Jeho obavy z toho, \u017ee si Tom n\u011bkoho na\u0161el, a proto se mu vyh\u00fdb\u00e1, \u017ee pro n\u011bj p\u0159estal b\u00fdt p\u0159ita\u017eliv\u00fd, \u017ee k n\u011bmu nic nec\u00edt\u00ed… v\u0161echny tyhle obavy se r\u00e1zem uk\u00e1zaly jako lich\u00e9. Je rozko\u0161n\u00fd, kdy\u017e se takhle chv\u011bje, kdy\u017e bezmocn\u011b p\u0159iv\u00edr\u00e1 o\u010di, jen aby se na m\u011b nepod\u00edval… Sna\u017e\u00ed se zklidnit rozbou\u0159en\u00fd, neklidn\u00fd dech. Sv\u00edr\u00e1 ruce v p\u011bst, aby odolal poku\u0161en\u00ed sev\u0159\u00edt m\u011b v n\u00e1ru\u010di… Tome, tak si p\u0159iznej, \u017ee ti chyb\u00edm! Ka\u017ed\u00fd milimetr tv\u00e9ho t\u011bla na m\u011b k\u0159i\u010d\u00ed… k\u0159i\u010d\u00ed touhou a l\u00e1skou, tak pro\u010d si hrajeme na to, \u017ee to mezi n\u00e1mi vychl\u00e1d\u00e1? V\u017edy\u0165 ho\u0159\u00ed\u0161! A j\u00e1 jsem p\u0159ipraven\u00fd nechat se zap\u00e1lit a sho\u0159et s tebou…<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Tom se s povzdechem zabo\u0159il do hlubok\u00e9 tmav\u00e9 ko\u017een\u00e9 seda\u010dky v boxu, kter\u00fd pro n\u011b majitel podniku rezervoval. N\u011bjak mu cestou vyschlo v krku. Nedo\u010dkav\u011b nat\u00e1hl ruku po pr\u016fzra\u010dn\u011b \u010dist\u00e9m koktejlu. S po\u017eitkem vychutn\u00e1val v\u00fdrazn\u00e9 aroma m\u00e1ty v kontrastu s limetkami, podpo\u0159en\u00e9 jemnou chut\u00ed b\u00edl\u00e9ho havajsk\u00e9ho rumu. Stiskl \u010derven\u00e9 i \u010dern\u00e9 br\u010dko mezi zuby z\u00e1rove\u0148 a rozko\u0161nicky se napil. Tuhle chu\u0165 miloval. Byla tak osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed a \u010dist\u00e1… Zu\u0159iv\u011b koktejl zam\u00edchal. Drtil br\u010dky ledov\u00e9 kostky, rozd\u00edral nakr\u00e1jen\u00e9 limetky do m\u00e1tov\u00fdch l\u00edstk\u016f, a\u017e se mu poda\u0159ilo je roztrhat na mali\u010dkat\u00e9 kousky.<\/div>\n
Nen\u00e1padn\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe.<\/div>\n
Sice bylo teprve t\u011bsn\u011b po p\u016flnoci, ale bylo tady lid\u00ed tak akor\u00e1t. Nemuseli se prod\u00edrat davy a na druhou stranu nem\u011bli pocit, \u017ee m\u00edstn\u00ed person\u00e1l svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed jen zdr\u017euj\u00ed.<\/div>\n
Bill sed\u011bl jen kousek od n\u011bj. \u017div\u011b diskutoval s Davidem. Tom mu nerozum\u011bl, co \u0159\u00edk\u00e1, jen se na n\u011bj d\u00edval. Nejd\u0159\u00edv opatrn\u011b, p\u0159ipraven\u00fd kdykoli zm\u011bnit \u00fahel a sm\u011br sv\u00e9ho pohledu, ale postupn\u011b, jak zji\u0161\u0165oval, \u017ee Bill si ho nev\u0161\u00edm\u00e1 a je zcela zaujat\u00fd Davidem, odv\u00e1\u017eil se ke st\u00e1le del\u0161\u00edm a del\u0161\u00edm v\u00fdprav\u00e1m… zasn\u011bn\u011b sledoval rychl\u00fd pohyb jeho \u00fast, zav\u00ed\u0159en\u00ed rukou, poklep\u00e1v\u00e1n\u00ed \u0161pi\u010dkou nohy… Jeden by nev\u011b\u0159il, \u017ee tenhle \u017eiv\u00fd, emotivn\u00ed a netrp\u011bliv\u00fd kluk je schopn\u00fd d\u011blat n\u011bco pomalu, vychutn\u00e1vat si to.<\/em> Hlavou mu prolet\u011bla vzpom\u00ednka na pomal\u00e9, leniv\u00e9 milov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 p\u0159inutit jejich t\u011bla znovu za\u017e\u00edt ten omamn\u00fd pocit… dotek nebes…<\/div>\n
Povzdechl si.<\/div>\n
Bylo mu fajn.<\/div>\n
Sice m\u011bl v sob\u011b u\u017e asi t\u0159et\u00ed koktejl za tu hodinu, co tady sed\u011bli, ale c\u00edtil se b\u00e1je\u010dn\u011b uvoln\u011bn\u011b. M\u00edrn\u011b prot\u00e1hl ztuhl\u00e9 ruce a spojil je za hlavou.<\/div>\n
„Co je na Billovi tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, \u017ee na n\u011bj civ\u00ed\u0161 u\u017e dobrou hodinu?“ zaslechl vedle sebe Georg\u016fv potm\u011b\u0161il\u00fd hlas. „Nebo snad kouk\u00e1\u0161 na Davida?“ Sv\u00e9mu vt\u00edpku se pobaven\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Hele… nem\u00e1\u0161 nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci ne\u017e m\u011b pozorovat?“ nenechal se Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nepozoruju–.“ Georg cht\u011bl je\u0161t\u011b pokra\u010dovat, ale Tom mu nedal \u0161anci.<\/div>\n
„Tak jak v\u00ed\u0161, \u017ee hodinu kouk\u00e1m na Billa? To teda znamen\u00e1, \u017ee tu hodinu ty kouk\u00e1\u0161 na m\u011b… Pro\u010d?“ sme\u010doval.<\/div>\n
„Neh\u00e1dejte se,“ naklonil se k nim Gustav. St\u00e1le nep\u0159est\u00e1val doufat, \u017ee to mezi dvoj\u010daty skon\u010dilo. M\u011bl kapelu r\u00e1d a necht\u011bl, aby se kv\u016fli takov\u00e9 hlouposti n\u011bco pokazilo. Na druhou stranu nebylo nutn\u00e9, aby do t\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9, prek\u00e9rn\u00ed situace musel b\u00fdt zasv\u011bcen\u00fd i Georg.<\/div>\n
„Neh\u00e1d\u00e1me se,“ Tom pobaven\u011b zamrkal. U\u017e dlouho si z Georga neutahoval a te\u010f se mu nab\u00edzela b\u00e1je\u010dn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
Strhla se doslova slovn\u00ed p\u0159est\u0159elka a v\u0161ichni t\u0159i se tak zabrali do rozvern\u00e9 z\u00e1bavy, \u017ee ani jeden nepost\u0159ehl, \u017ee zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dv\u011b m\u00edsta v jejich boxu u\u017e hodnou chv\u00edli zej\u00ed pr\u00e1zdnotou…<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

……o hodinu pozd\u011bji….. „Bille? Jsi tady?“ zavolal Tom ode dve\u0159\u00ed. Opatrn\u011b nahl\u00ed\u017eel do Billova pokoje, ale nikde ho nevid\u011bl. „Tady jsem,“ zazn\u011bl Bill\u016fv zast\u0159en\u00fd hlas. „Kde „tady“?“ „V koupeln\u011b… Poj\u010f sem…“ „No… j\u00e1 rad\u0161i… ehm…“ Tom si nerv\u00f3zn\u011b odka\u0161lal. „Po\u010dk\u00e1m tady. David<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20624","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20624","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20624"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20624\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20624"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20624"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20624"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}