{"id":20625,"date":"2008-02-29T17:39:00","date_gmt":"2008-02-29T16:39:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20583"},"modified":"2008-02-29T17:39:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:39:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-26\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 26."},"content":{"rendered":"
Uplynulo teprve n\u011bkolik minut od chv\u00edle, kdy Laura opustila Tom\u016fv pokoj.<\/div>\n
I kdy\u017e si to nedok\u00e1zal nijak racion\u00e1ln\u011b zd\u016fvodnit, byl si jist\u00fd, \u017ee z jej\u00ed strany u\u017e nebezpe\u010d\u00ed nehroz\u00ed. Tahle zku\u0161enost Lauru zlomila. C\u00edtil to. Naprosto p\u0159esn\u011b poznal okam\u017eik, kdy pochopila, kdy pora\u017een\u011b klesla na kolena.<\/div>\n
Vid\u011bl jej\u00ed zklam\u00e1n\u00ed, obrovsk\u00fd pocit zmaru, ne\u0161t\u011bst\u00ed i smutek. A kupodivu poc\u00edtil l\u00edtost. Dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mi nab\u00edz\u00ed l\u00e1sku a kter\u00e9mu jsem ubl\u00ed\u017eil. Kolik u\u017e takov\u00fdch bylo? Nespo\u010d\u00edtal bych to. Ubli\u017euju lidem, kte\u0159\u00ed m\u011b miluj\u00ed a nedok\u00e1\u017eu jejich l\u00e1sku op\u011btovat. Um\u00edm jen ubli\u017eovat a ni\u010dit. A p\u0159es to p\u0159ese v\u0161echno b\u00fdt s\u00e1m… Jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho jsem schopn\u00fd milovat, by naopak moje l\u00e1ska zni\u010dila. Jak\u00e9 to paradoxy v lidsk\u00e9m \u017eivot\u011b…jak\u00e1 to krutost!<\/em><\/div>\n
Dvojice tmav\u00fdch o\u010d\u00ed zv\u00fdrazn\u011bn\u00fdch tmav\u00fdmi st\u00edny v bled\u00e9m obli\u010deji se v\u00fdstra\u017en\u011b zjevila p\u0159ed jeho o\u010dima jako truchliv\u00fd st\u00edn.<\/div>\n
Z jejich smutku a ne\u0161t\u011bst\u00ed rostlo Tomovo odhodl\u00e1n\u00ed. Tohle bylo varov\u00e1n\u00ed a j\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt ten rozumn\u011bj\u0161\u00ed. Mus\u00edme s t\u00edm skon\u010dit, dokud to jde. Co na tom, \u017ee jsme si p\u0159\u00edsahali, \u017ee se nikdy neopust\u00edme… P\u0159ece budeme i d\u00e1l spolu, jeden pro druh\u00e9ho… i kdy\u017e trochu jinak…<\/em><\/div>\n
Vlastn\u011b jsem si sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed u\u017e vybral. Poznal jsem, jak\u00e9 to je milovat. N\u011bkomu se to nepo\u0161t\u011bst\u00ed za cel\u00fd \u017eivot. A j\u00e1 jsem to poznal a tak\u00e9 jsem poznal, jak\u00e9 to je, kdy\u017e milovan\u00fd \u010dlov\u011bk tenhle bolestn\u011b kr\u00e1sn\u00fd cit op\u011btuje. Je to mnohem v\u00edc ne\u017e jsem mohl \u010dekat! J\u00e1 p\u0159itom ne\u010dekal, j\u00e1 jen doufal…<\/em><\/div>\n
………druh\u00fd den ve\u010der<\/em>………..<\/div>\n
„D\u011bkujeme, d\u011bkujeme… byli jste v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00ed!“ zak\u0159i\u010del Bill ud\u00fdchan\u011b do mikrofonu a zatleskal rukama nad hlavou.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b naposledy se rozhl\u00e9dl po aplauduj\u00edc\u00edm s\u00e1le. Byl dojat\u00fd. Pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1li posledn\u00ed koncert sv\u00e9ho prvn\u00edho turn\u00e9 a jemu p\u0159ed o\u010dima defilovaly v\u0161echny sc\u00e9ny, na nich\u017e v uplynul\u00fdch dvou m\u011bs\u00edc\u00edch hr\u00e1li… Ty k\u0159i\u010d\u00edc\u00ed davy fanou\u0161k\u016f, obrovsk\u00e9 transparenty, poletuj\u00edc\u00ed ply\u0161\u00e1ci, srd\u00ed\u010dka, fotky… a nezapomenuteln\u00fd ve\u010der, kdy\u017e se tehdy poprv\u00e9 nat\u00e1\u010dely z\u00e1b\u011bry pro dokument. N\u00e1dhern\u00e9 noci s Tomem, pln\u00e9 milov\u00e1n\u00ed, n\u011b\u017en\u00fdch sl\u016fvek a horouc\u00edch p\u0159\u00edsah nekone\u010dn\u00e9 l\u00e1sky . Tome!<\/em><\/div>\n
O\u010dima vyhledal bratra. St\u00e1l jako obvykle po jeho prav\u00e9 ruce. Kolem krku m\u011bl p\u0159ehozen\u00fd b\u011blostn\u00fd ru\u010dn\u00edk, kytaru st\u00e1le zav\u011b\u0161enou p\u0159es rameno, zdravil prava\u010dkou fanou\u0161ky. Vid\u011bl v jeho tv\u00e1\u0159i stejn\u00fd pocit uspokojen\u00ed z dob\u0159e odehran\u00e9ho koncertu, kter\u00fd c\u00edtil on s\u00e1m, s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed nostalgie, \u017ee to v\u0161echno neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 kon\u010d\u00ed…<\/div>\n
Gust\u00edk opustil vyv\u00fd\u0161en\u00e9 m\u00edsto se svoj\u00ed bic\u00ed soupravou. Se\u0161el za nimi na kraj p\u00f3dia a rozm\u00e1chl\u00fdm pohybem hodil pali\u010dky mezi fanou\u0161ky v prvn\u00edch \u0159ad\u00e1ch. V\u0161ichni \u010dty\u0159i se objali vedle sebe v \u0159ad\u011b a je\u0161t\u011b naposledy se d\u011bkovali fanou\u0161k\u016fm hlubok\u00fdm \u00faklonem.<\/div>\n
Bill k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral Tomovo propocen\u00e9 tri\u010dko a zoufale se k n\u011bmu tiskl. Chyb\u011bl mu, tolik mu chyb\u011bl… a odm\u00edtal si p\u0159iznat, \u017ee takhle z\u0159ejm\u011b vypad\u00e1 konec. Konec velk\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00e1 nedok\u00e1zala p\u0159e\u017e\u00edt d\u00e9le ne\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f… Odm\u00edtal tuhle my\u0161lenku p\u0159ijmout.<\/div>\n
Gustav, kter\u00fd st\u00e1l vedle Billa z druh\u00e9 strany se s je\u0161t\u011b posledn\u00edm zam\u00e1v\u00e1n\u00edm oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il do z\u00e1kulis\u00ed. V z\u00e1v\u011bsu za n\u00edm i Georg a Tom se sv\u00fdmi kytarami. Bill z\u016fstal je\u0161t\u011b okam\u017eik st\u00e1t na okraji p\u00f3dia.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptal s o\u010dima zabo\u0159en\u00fdma do tolika rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ed nimi.<\/div>\n
„Tome!“ zak\u0159i\u010del z pln\u00fdch plic. V hluku, kter\u00fdm byl s\u00e1l napln\u011bn\u00fd k prasknut\u00ed a\u017e po strop, nebylo jeho slov\u016fm rozum\u011bt. Jemu samotn\u00e9mu to zn\u011blo sp\u00ed\u0161 jako konec… Ne, l\u00e1sko, takhle to nem\u016f\u017ee skon\u010dit. M\u00e1me \u0161anci m\u00edt \u00fapln\u011b v\u0161echno, o \u010dem jsme kdy snili… Nenech\u00e1m t\u011b vzd\u00e1t to! Kdy\u017e jsem dok\u00e1zal to, abych tady te\u010f st\u00e1l, dok\u00e1\u017eu v\u0161echno! Nenech\u00e1m t\u011b rozhodnout to za n\u00e1s oba…<\/em><\/div>\n
……….<\/div>\n
Z \u00fatrob velk\u00e9 sportovn\u00ed haly bylo st\u00e1le je\u0161t\u011b sly\u0161et dun\u011bn\u00ed a hluk, jak fanou\u0161ci opou\u0161t\u011bli sv\u00e1 m\u00edsta.<\/div>\n
Kluci sed\u011bli v \u0161atn\u011b a odpo\u010d\u00edvali. Up\u00edjeli neperlivou vodu z mal\u00fdch plastov\u00fdch lahvi\u010dek a ob\u010das n\u011bkdo n\u011bco prohodil. V\u017edycky bezprost\u0159edn\u011b po koncertu c\u00edtili obrovskou \u00fanavu. A po tomhle koncertu se k n\u00ed p\u0159ipojil je\u0161t\u011b jak\u00fdsi smutek, \u017ee v\u0161echno jednou mus\u00ed skon\u010dit.<\/div>\n
„Tak… a je to,“ David spojil svisle sv\u00e9 dlan\u011b a rozm\u00e1chl\u00fdm gestem je zase rozpojil. „Posledn\u00ed koncert. Chci v\u00e1m pod\u011bkovat za to, s jak\u00fdm nasazen\u00edm a energi\u00ed jste to cel\u00e9 zvl\u00e1dli. Mysl\u00edm, \u017ee to je hodn\u011b dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek a \u00fasp\u011bch tohohle turn\u00e9 v\u00e1m ur\u010dit\u011b dopom\u016f\u017ee k n\u011bjak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 smlouv\u011b. Jsem si jist\u00fd. M\u00e1m u\u017e n\u011bjak\u00e9 n\u00e1znaky… a\u017e se vr\u00e1t\u00edme do Berl\u00edna budeme samoz\u0159ejm\u011b jednat o podm\u00ednk\u00e1ch a podobn\u011b, ale na ja\u0159e by mo\u017en\u00e1 c\u00e9d\u00e9\u010dko… no, nechci p\u0159edb\u00edhat ud\u00e1lostem. Prost\u011b te\u010f jsme tady, vy jste byli senza\u010dn\u00ed a te\u010f si zaslou\u017e\u00edte n\u011bjakou odm\u011bnu.“ Mrknul na kluky, kte\u0159\u00ed si st\u00e1le je\u0161t\u011b hu\u0148at\u00fdmi ru\u010dn\u00edky st\u00edrali pot ze zarudl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed. Tom se dokonce na chv\u00edli odhodlal sundat i \u010depici, \u0161\u00e1tek a \u010delenku, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b navrstven\u00e9.<\/div>\n
Bill se nemohl naba\u017eit pohledu na jeho odhalen\u00e9 b\u00edl\u00e9 \u010delo, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nevn\u00edmal David\u016fv projev. To, \u017ee by si Tom sundal \u010depici takhle ve\u0159ejn\u011b, bylo n\u011bco tak neobvykl\u00e9ho, \u017ee to rozhodn\u011b p\u016fsobilo velmi intimn\u011b. P\u0159i vzpom\u00ednce na chv\u00edle, kdy se rty mazlil s tou neuv\u011b\u0159iteln\u011b hebkou k\u016f\u017ei, u\u017e l\u00e9ta nedot\u010denou slune\u010dn\u00edmi paprsky, Bill neklidn\u011b poposedl.<\/div>\n
„Odm\u011bnu?“ Georgovi zajisk\u0159ily o\u010di. „Jakou odm\u011bnu?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
David se napjat\u011b rozhl\u00e9dl po jejich unaven\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Jste zv\u011bdav\u00ed?“ zeptal se hrav\u011b.<\/div>\n
Gust\u00edk si sundal br\u00fdle a ru\u010dn\u00edkem p\u0159ele\u0161til jejich skla. „Hele, tak u\u017e n\u00e1m to \u0159ekni a nenap\u00ednej n\u00e1s.“<\/div>\n
„Kdepak. Trochu si v\u00e1s chci vychutnat. Tak\u017ee… te\u010f je odjezd na hotel, d\u00e1te se do kupy a pak se sejdeme dole u auta. Dne\u0161n\u00ed ve\u010der se mus\u00ed zap\u00edt a nechci sly\u0161et, \u017ee n\u011bkoho bol\u00ed hlava“ st\u0159elil pohledem po Billovi, „nebo \u017ee nem\u00e1 n\u00e1ladu“ obr\u00e1til se na Toma, „a podobn\u011b“.<\/div>\n
Bill dychtiv\u011b zamrkal. C\u00edtil svoji p\u0159\u00edle\u017eitost. „Jasn\u011b, neboj, dneska jsme fit, vi\u010f Tome?“ dloubnul do bratra.<\/div>\n
Nad jeho t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btinskou neskr\u00fdvanou radost\u00ed se Tom musel pousm\u00e1t. „Jo, jsem v pohod\u011b.“<\/div>\n
……………<\/div>\n
\u010cerven\u00e1, \u010dern\u00e1, \u0161ed\u00e1 nebo b\u00edl\u00e1?<\/em> Bill st\u00e1l p\u0159ed kufrem s posledn\u00edmi \u010dist\u00fdmi v\u011bcmi na sebe a zoufale \u0159e\u0161il, co si obl\u00e9knout na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed oslavu. Cht\u011bl b\u00fdt kr\u00e1sn\u00fd, cht\u011bl b\u00fdt dokonal\u00fd, cht\u011bl b\u00fdt neodolateln\u00fd, cht\u011bl m\u00edt jistotu, \u017ee Tom na n\u011bj bude jen ohromen\u011b z\u00edrat a … nebude schopen celou noc myslet na cokoli jin\u00e9ho ne\u017e na n\u011bj.<\/div>\n
Bill se zasnil. Spadl po z\u00e1dech na postel, v jedn\u00e9 ruce sv\u00edral \u010derven\u00e9 tri\u010dko, kter\u00e9 si zrovna cht\u011bl vyzkou\u0161et. Ukazov\u00e1\u010dkem se dotkl sv\u00fdch pln\u00fdch rt\u016f. Zav\u0159el o\u010di a vzpom\u00ednal, jak se jich pr\u00e1v\u011b takhle Tom tak r\u00e1d dot\u00fdkal. Povzdechl si. Pro\u010d je v\u0161echno tak slo\u017eit\u00e9?<\/em><\/div>\n
……………<\/div>\n
Dobr\u00fdch dvacet minut vydr\u017eel st\u00e1t pod proudem chladiv\u00e9 vody. Stejn\u011b jako d\u0159\u00edv zbo\u017e\u0148oval horkou koupel, v posledn\u00ed dob\u011b se vy\u017e\u00edval v ledov\u00e9 spr\u0161e. Dredy m\u011bl vy\u010desan\u00e9 nahoru, aby si je nenamo\u010dil. P\u0159ece jen… byl konec listopadu. Prvn\u00ed sn\u00edh sice rozt\u00e1l, ale nevl\u00eddn\u00e9, sychrav\u00e9 po\u010das\u00ed neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednalo, \u017ee podzim u\u017e brzy p\u0159enech\u00e1 vl\u00e1du zim\u011b.<\/div>\n
Lhal by, kdyby \u0159ekl, \u017ee nen\u00ed zv\u011bdav\u00fd, jak\u00e9 \u017ee to p\u0159ekvapen\u00ed pro n\u011b David p\u0159ichystal. Znal ho dost dob\u0159e na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee v tomhle sm\u011bru od n\u011bj m\u016f\u017ee o\u010dek\u00e1vat skute\u010dn\u011b cokoli.<\/div>\n
V hlav\u011b si znovu p\u0159ehr\u00e1val dne\u0161n\u00ed koncert. Bylo to jedno z nejlep\u0161\u00edch vystoupen\u00ed, jak\u00e1 jsme na t\u00e9hle \u0161\u0148\u016f\u0159e p\u0159edvedli… Snad se d\u00e1 srovnat jen s t\u00edm pam\u00e1tn\u00fdm koncertem, kdy Bill skute\u010dn\u011b dok\u00e1zal nemo\u017en\u00e9…<\/em> P\u0159i vzpom\u00ednce na siln\u00e9 emoce a vzru\u0161en\u00ed, kter\u00fdm byl cel\u00fd ve\u010der tehdy prostoupen\u00fd, na bou\u0159liv\u00e9 reakce publika, na rychl\u00e9 uspokojen\u00ed Billov\u00fdmi hebou\u010dk\u00fdmi \u00fasty v t\u011bsn\u00e9m prostoru p\u00e1nsk\u00fdch toalet i n\u00e1slednou noc plnou v\u00e1\u0161n\u011b a nekone\u010dn\u00e9ho milov\u00e1n\u00ed, se Tom zachv\u011bl. Ani se nesna\u017eil p\u0159edst\u00edrat s\u00e1m p\u0159ed sebou, \u017ee to je chladem z vody. Dlan\u00ed jemn\u011b sklouzl ke sv\u00e9mu kl\u00ednu. Kone\u010dky prst\u016f pohladil jemnou tk\u00e1\u0148. Druhou rukou se nat\u00e1hl k vodovodn\u00ed baterii a nastavil ji na 38\u25e6. Voda se pom\u011brn\u011b rychle zm\u011bnila z ledov\u00e9 na horkou. Jeho t\u011blo se pod dotekem t\u011bch horouc\u00edch kapek zimom\u0159iv\u011b ot\u0159\u00e1slo.<\/div>\n
Nepatrn\u011b pohnul prsty ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b P\u0159i p\u0159edstav\u011b jin\u00fdch citliv\u00fdch prst\u016f a jejich nenapodobiteln\u00e9ho lask\u00e1n\u00ed nemohl z\u016fstat klidn\u00fd. Zav\u0159el o\u010di. Zhluboka vydechl a op\u0159el se z\u00e1dy o studen\u00e9 dla\u017edice. Mechanicky se za\u010dal uspokojovat s vidinou sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho dvoj\u010dete p\u0159ed o\u010dima. Ty p\u0159edstavy byly tak \u017eivouc\u00ed, \u017ee v ur\u010ditou chv\u00edli m\u011bl pocit, \u017ee Bill skute\u010dn\u011b kle\u010d\u00ed p\u0159ed n\u00edm a sv\u00fdmi hbit\u00fdmi prsty je to pr\u00e1v\u011b on, kdo jej posouv\u00e1 k hranici rozko\u0161e.<\/div>\n
Pohyby jeho dlan\u011b se st\u00e1valy prud\u0161\u00edmi a rychlej\u0161\u00edmi, a\u017e p\u0159e\u0161ly v posledn\u00edch p\u00e1r trhav\u00fdch stisk\u016f. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se zad\u00edval na lepkavou b\u00edlou tekutinu st\u00e9kaj\u00edc\u00ed l\u00edn\u011b po sev\u0159en\u00fdch prstech. Sledoval, jak zvolna skap\u00e1v\u00e1 k jeho bos\u00fdm noh\u00e1m a miz\u00ed spolu s proudem vody ve st\u0159\u00edbrn\u00e9 m\u0159\u00ed\u017ece na dn\u011b sprchy. Kone\u010dn\u011b zhluboka vydechl.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee dne\u0161n\u00ed ve\u010der bude zkou\u0161kou. Jsem si jist\u00fd, \u017ee mi Bill dneska nic nedaruje. U\u017e z jeho pohledu jsem \u010detl to odhodl\u00e1n\u00ed. Mus\u00edm to ust\u00e1t, mus\u00edm b\u00fdt siln\u00fd… Nesm\u00edm mu podlehnout, jinak to v\u0161echno za\u010dne nanovo…<\/em><\/div>\n
Jeho fantazie pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky. U\u017e s Billem ledaccos za\u017eil a v\u011bd\u011bl, \u017ee um\u00ed b\u00fdt velmi rafinovan\u00fd, pokud jde o to, aby dos\u00e1hl sv\u00e9ho.<\/div>\n
Nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed noc neo\u010dek\u00e1v\u00e1 pln\u00fd dychtiv\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
Na jednu stranu tou\u017eil po tom, je\u0161t\u011b jednou b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti… Moci se ho znovu dotknout… P\u0159ejet prstem po kontur\u00e1ch t\u00e9 n\u011b\u017en\u00e9 tv\u00e1\u0159e… D\u00edvat se zbl\u00edzka na chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u010dern\u00e9 \u0159asy, r\u016f\u017eov\u00e1 \u00fasta pootev\u0159en\u00e1 ve sv\u00e9 dychtivosti… Zbavit to k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo ve\u0161ker\u00e9ho zbyte\u010dn\u00e9ho oble\u010den\u00ed a splynout s n\u00edm v jedin\u00e9m dlouh\u00e9m pohybu. Zcela spout\u00e1vaj\u00edc\u00edm a p\u0159itom n\u00e1dhern\u011b svobodn\u00fdm…<\/div>\n
Na druhou stranu v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle pr\u00e1v\u011b dopustit nesm\u00ed…<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Uplynulo teprve n\u011bkolik minut od chv\u00edle, kdy Laura opustila Tom\u016fv pokoj. I kdy\u017e si to nedok\u00e1zal nijak racion\u00e1ln\u011b zd\u016fvodnit, byl si jist\u00fd, \u017ee z jej\u00ed strany u\u017e nebezpe\u010d\u00ed nehroz\u00ed. Tahle zku\u0161enost Lauru zlomila. C\u00edtil to. Naprosto p\u0159esn\u011b poznal okam\u017eik, kdy pochopila, kdy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20625","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20625","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20625"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20625\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20625"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20625"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20625"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}