{"id":20626,"date":"2008-02-29T17:38:00","date_gmt":"2008-02-29T16:38:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20584"},"modified":"2008-02-29T17:38:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:38:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-25\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 25."},"content":{"rendered":"
Vystoupil z tax\u00edku p\u0159ed hotelem, na jeho\u017e jm\u00e9no a adresu si po chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vzpomn\u011bl. Na recepci si vyzvedl kl\u00ed\u010de a s tich\u00fdm pobrukov\u00e1n\u00edm Rette mich<\/em> stoupal po sko\u0159icov\u00e9m koberci zakr\u00fdvaj\u00edc\u00edm schody a\u017e do \u010dtvrt\u00e9ho patra.<\/div>\n
Za dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zakopl o zavazadla, kter\u00e1 mu David nechal do pokoje poslat. Hodil jednu z ta\u0161ek na postel a roztr\u017eit\u011b se v n\u00ed za\u010dal p\u0159ehrabovat s \u00famyslem naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 \u010dist\u00e9 v\u011bci, do nich\u017e by se mohl p\u0159evl\u00e9knout. My\u0161lenky na horkou vanu plnou p\u011bny ho pln\u011b zam\u011bstnaly.<\/div>\n
Nevt\u00edrav\u00e9, p\u0159esto d\u016frazn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e p\u0159im\u011blo Toma, aby kone\u010dn\u011b vylezl z vany. Nedbale kolem sebe omotal m\u011bkou\u010dk\u00fd ru\u010dn\u00edk a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Na n\u00edzk\u00e9m koberci za n\u00edm z\u016fst\u00e1valy mokr\u00e9 \u0165\u00e1poty.<\/div>\n
Otev\u0159el, ale nikdo na chodb\u011b nest\u00e1l. Vy\u0161el jeden krok z pokoje a zv\u011bdav\u011b vyhl\u00e9dl na chodbu, ale zela pr\u00e1zdnotou. Cht\u011bl zav\u0159\u00edt, kdy\u017e tu si v\u0161iml mal\u00e9 \u017elut\u00e9 ob\u00e1lky le\u017e\u00edc\u00ed na prahu.<\/div>\n
Sh\u00fdbl se pro ni. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b ji ot\u00e1\u010del mezi prsty. Krom\u011b jeho jm\u00e9na na n\u00ed nic napsan\u00e9ho nebylo. P\u00edsmo nep\u016fsobilo pov\u011bdom\u011b. Roztrhl \u017elut\u00fd pap\u00edr a vyt\u00e1hl malou tuhou karti\u010dku.<\/div>\n
Uvid\u00edme se dnes ve\u010der. P\u0159ijdu k Tob\u011b v dev\u011bt. L.<\/em><\/div>\n
………….<\/div>\n
U ve\u010de\u0159e panovalo nezvykl\u00e9 ticho. Gustav si n\u011bco \u010detl, Georg se sluch\u00e1tky na u\u0161\u00edch pokyvoval hlavou do rytmu a strnule \u017ev\u00fdkal prope\u010den\u00fd steak. David si smskoval, Rick s Lucy nep\u0159i\u0161li… Tom se sna\u017eil ned\u00edvat ani na Lauru ani na Billa, i kdy\u017e c\u00edtil jejich \u017ehav\u00e9 pohledy ve sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. V\u016fbec netu\u0161il, co j\u00ed a popravd\u011b mu to bylo \u00fapln\u011b jedno.<\/div>\n
Odlo\u017eil tmav\u011b \u010derven\u00fd ubrousek, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd v kl\u00edn\u011b, vedle tal\u00ed\u0159e s nedojedenou ve\u010de\u0159\u00ed. Nemohl si nev\u0161imnout Lau\u0159ina dychtiv\u00e9ho pohledu. Z\u0159ejm\u011b o\u010dek\u00e1vala n\u011bjak\u00fd n\u00e1znak, \u017ee si jej\u00ed vzkaz p\u0159e\u010detl. Z jeho neutr\u00e1ln\u00edho pohledu v\u0161ak nic nevy\u010detla.<\/div>\n
\u00damysln\u011b minul Billovy smutn\u00e9 o\u010di. Nemohl se na n\u011bj pod\u00edvat, to zat\u00edm nedok\u00e1zal…<\/div>\n
K\u00fdvnul hlavou na pozdrav p\u0159\u00edtomn\u00fdm a zam\u00ed\u0159il k v\u00fdchodu z j\u00eddelny. U\u017e u\u017e sahal po nale\u0161t\u011bn\u00e9 klice, kdy\u017e uc\u00edtil na rameni lehk\u00fd dotek drobn\u00e9 ruky. Pooto\u010dil hlavou. Laura!<\/em><\/div>\n
„Dostal jsi vzkaz? Zastav\u00edm se ve\u010der, ano?“ za\u0161eptala dychtiv\u011b. V\u0161imla si, \u017ee p\u0159i t\u00e9 informaci se jeho \u010delisti pevn\u011b sev\u0159ely. Rovn\u011b\u017e tak ruce, klouby na jeho rukou \u00fapln\u011b zb\u011blely.<\/div>\n
„Nejsi r\u00e1d? Net\u011b\u0161\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b se t\u011b\u0161\u00edm,“ poznamenal chladn\u011b.<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbla se. I p\u0159es jeho zjevn\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00fd postoj, nem\u011bla o \u00fasp\u011b\u0161nosti sv\u00e9 mise nejmen\u0161\u00edch pochyb…<\/div>\n
Oto\u010dila se na pat\u011b a zam\u00ed\u0159ila zp\u00e1tky ke stolu. Tom chv\u00edli st\u00e1l nehnut\u011b na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. Jsi dost siln\u00fd, abys to zvl\u00e1dl, v\u011b\u0159 si!<\/em><\/div>\n
V z\u00e1dech c\u00edtil hroty Billov\u00fdch pohled\u016f. Bylo to nesnesiteln\u00e9. V\u011bd\u011bl, \u017ee bratr \u010dek\u00e1 na vysv\u011btlen\u00ed, co se stalo, co je mezi n\u00edm a Laurou, pro\u010d se mu vyh\u00fdb\u00e1 a pro\u010d jsou jeho dve\u0159e celou noc zam\u010den\u00e9.<\/div>\n
Vydr\u017e l\u00e1sko, nejd\u0159\u00edv to mus\u00edm vy\u0159e\u0161it s n\u00ed… tebe si nech\u00e1m na konec…<\/em><\/div>\n
……………<\/em><\/div>\n
P\u0159\u00edprav\u011b na ve\u010dern\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu u Toma v\u011bnovala Laura maxim\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpravu. P\u0159il\u00e9hav\u00e9 tmav\u00e9 oble\u010den\u00ed, l\u00ed\u010den\u00ed, kter\u00e9 podtrhlo hezk\u00e9 rysy jej\u00ed tv\u00e1\u0159e, hladce s\u010desan\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy. D\u00edvala se na sv\u016fj odraz v zrcadle. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee vs\u00e1z\u00ed v\u0161echno na jednu jedinou kartu. Tahle p\u0159\u00edle\u017eitost se u\u017e nevr\u00e1t\u00ed!<\/em> Na okam\u017eik zapochybovala o spr\u00e1vnosti toho, co se pr\u00e1v\u011b chyst\u00e1 ud\u011blat. C\u00edtila, \u017ee se dost\u00e1v\u00e1 na samou hranici toho, \u010deho, jak si myslela, je schopn\u00e1. Je\u0161t\u011b nikdy nemusela o n\u011bjak\u00e9ho kluka takhle bojovat. Je\u0161t\u011b nikoho nemusela takhle pracn\u011b dob\u00fdvat a sv\u00e1d\u011bt. Jej\u00ed pochybnosti tedy byly naprosto p\u0159irozen\u00e9.<\/div>\n
Nebl\u00e1zni! Je to on, Tom Kaulitz. Ten \u00fa\u017easn\u00fd a nesm\u00edrn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fd kluk, kr\u00e1sn\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra posledn\u00edch t\u00fddn\u016f… A te\u010f je tady. M\u00e1\u0161 ho nadosah a ty bys to cht\u011bla vzd\u00e1t? Te\u010f kdy\u017e je ot\u00e1zkou jen n\u011bkolika minut, ne\u017e ti bude pat\u0159it \u00fapln\u011b?<\/em><\/div>\n
„Zvl\u00e1dnu to,“ za\u0161eptala si sama pro sebe.<\/div>\n
Rozechv\u011blou rukou zaklepala na dve\u0159e z tmav\u011b namo\u0159en\u00e9ho dubu.<\/div>\n
„Ano,“ ozval se jasn\u00fd hlas zevnit\u0159.<\/div>\n
Zhluboka se nadechla a stiskla kliku…<\/div>\n
Vzduch v m\u00edstnosti rozechv\u00edvala rapov\u00e1 melodie z\u0159ejm\u011b zasekl\u00e1 v podivn\u00e9 smy\u010dce a opakuj\u00edc\u00ed se st\u00e1le dokola.<\/div>\n
Tom nap\u016fl sed\u011bl nap\u016fl le\u017eel na pohovce se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima. Bez k\u0161iltovky, bez \u0161\u00e1tku, vlasy sta\u017een\u00e9 v t\u00fdle silnou tmavou gumi\u010dkou… Laura si uv\u011bdomila, \u017ee ho vlastn\u011b takhle vid\u00ed poprv\u00e9, a napadlo ji, \u017ee by mohl \u010depici odkl\u00e1dat \u010dast\u011bji. Jeho jemn\u00fd obli\u010dej takhle vynikl mnohem v\u00edc, a\u017e se Lau\u0159e rozt\u0159\u00e1sla kolena. Nemohla se od n\u011bj odtrhnout pohledem…<\/div>\n
Kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee se na ni po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nepod\u00edval, uplynuly u\u017e od jej\u00edho p\u0159\u00edchodu nejm\u00e9n\u011b t\u0159i minuty. Po\u0159\u00e1d ve stejn\u00e9 pozici, zaposlouchan\u00fd do hudby, vypadal jak kr\u00e1sn\u00e1 voskov\u00e1 figur\u00edna z muzea madame Tussaud, naprosto nehybn\u00e1.<\/div>\n
„Co to poslouch\u00e1\u0161?“ zeptala se, jen aby n\u011bco \u0159ekla.<\/div>\n
„Nezn\u00e1\u0161 to?“ promluvil. Jeho hlas zn\u011bl nep\u0159irozen\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bla po pravd\u011b.<\/div>\n
„50 Cent… Outta Control.“<\/div>\n
„Aha.“ Rozpa\u010dit\u011b se rozhl\u00e9dla po pokoji.<\/div>\n
Popravd\u011b o\u010dek\u00e1vala, \u017ee ho najde v jednom ze dvou extr\u00e9m\u016f: zni\u010den\u00e9ho z rozpadu vztahu s Billem nebo naopak zv\u011bdav\u00e9ho na to, co s n\u00ed za\u017eije. Ale takhle klidn\u00e9ho a vyrovnan\u00e9ho … to prost\u011b ne\u010dekala.<\/div>\n
„Nemohl bys to, pros\u00edm t\u011b, vypnout?“<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di, pobaven\u011b si ji p\u0159em\u011b\u0159il. „Znerv\u00f3z\u0148uje t\u011b ta smy\u010dka?“<\/div>\n
„Jo, vad\u00ed mi to.“ Prudce zamrkala dlouh\u00fdmi \u0159asami.<\/div>\n
„Ale m\u011b se to l\u00edb\u00ed,“ usm\u00e1l se. „A ty jsi v m\u00e9m pokoji… a nikdo t\u011b nezval, pokud se dob\u0159e pamatuju.“<\/div>\n
Up\u0159en\u011b sledovala jeho hezkou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Vyz\u00fdvav\u011b j\u00ed pohled opl\u00e1cel.<\/div>\n
Znerv\u00f3z\u0148ovalo ji, \u017ee v\u016fbec nedal najevo, \u017ee by si v\u0161iml, jak j\u00ed to dneska slu\u0161\u00ed. Zcela evidentn\u011b mu to bylo \u00fapln\u011b jedno.<\/div>\n
Na vzd\u00e1lenost n\u011bkolika metr\u016f od sebe vy\u010dk\u00e1vali, kdo prvn\u00ed za\u010dne.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 tu stra\u0161nou p\u00edsni\u010dku kone\u010dn\u011b vypnout?“ vybuchla Laura po dal\u0161\u00edch n\u011bkolika minut\u00e1ch trapn\u00e9ho ml\u010den\u00ed.<\/div>\n
Nam\u00ed\u0159il ovlada\u010dem k \u010dern\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce um\u00edst\u011bn\u00e9 u st\u011bny bl\u00edzko dve\u0159\u00ed. R\u00e1zem se pokojem rozhostilo hrobov\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed?“ zeptal se.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky,“ zamumlala.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom mohli p\u0159ej\u00edt k tomu, kv\u016fli \u010demu jsi asi p\u0159i\u0161la, ne? Abychom zbyte\u010dn\u011b neztr\u00e1celi \u010das…Chce\u0161 se se mnou vyspat, vi\u010f?“ Vstal a s rukama, palci zav\u011b\u0161en\u00fdma na spon\u011b sv\u00e9ho p\u00e1sku, zam\u00ed\u0159il k n\u00ed. Zastavil se pouh\u00fdch p\u00e1r centimetr\u016f p\u0159ed \u0161pi\u010dkami jej\u00edch \u010dern\u00fdch vysok\u00fdch koza\u010dek. „Tak jdeme na to?“ zdvihl t\u00e1zav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
\u017daludek se j\u00ed zachv\u011bl nervozitou. Rozhodn\u011b o\u010dek\u00e1vala jin\u00fd pr\u016fb\u011bh.<\/div>\n
Nejist\u011b vyhledala jeho pohled. Ty kr\u00e1sn\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u011b tepl\u00e9 o\u010di byly tak ledov\u011b chladn\u00e9, zcela bez emoc\u00ed, a\u017e ji zamrazilo. Ta krut\u00e1, ciz\u00ed slova… Takhle ji je\u0161t\u011b nikdy nikdo do postele nezval.<\/div>\n
Bylo to tak zra\u0148uj\u00edc\u00ed. Se sklopenou hlavou se d\u00edvala na jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce, lehce se op\u00edraj\u00edc\u00ed o kovovou sponu. V\u0161e nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee si je zcela v\u011bdom toho, co d\u011bl\u00e1. \u017d\u00e1dn\u00e9 k\u0159e\u010dovit\u00e9 sev\u0159en\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 nap\u011bt\u00ed… Byl naprosto klidn\u00fd a uvoln\u011bn\u00fd.<\/div>\n
„Tak co? P\u0159ipraven\u00e1?“ znovu ten stejn\u00fd t\u00f3n. Kdy\u017e si v baru objedn\u00e1v\u00e1 pit\u00ed, je v tom v\u00edc emoc\u00ed ne\u017e te\u010f.<\/em><\/div>\n
Ne\u010dekal na jej\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak mi uka\u017e, jak jsi skv\u011bl\u00e1… Uka\u017e mi, pro\u010d bych t\u011b m\u011bl cht\u00edt.“<\/div>\n
Dv\u011bma prsty ji uchopil za bradu a zdvihl jej\u00ed tv\u00e1\u0159 ke sv\u00e9. Sklonil se k jej\u00edm rt\u016fm. Prvotn\u00ed dotek trval jen zlomek vte\u0159iny, pak jej\u00ed rty zku\u0161en\u011b rozev\u0159el a za\u010dal ji l\u00edbat. Jednou rukou si p\u0159idr\u017eoval jej\u00ed hlavu za vlasy, druhou p\u0159ejel po d\u00e9lce jej\u00edho krku p\u0159es hru\u010f a\u017e na stehno. Vklouzl pod okraj tenk\u00e9 sukn\u011b a vracel se zp\u00e1tky, s dlan\u00ed pevn\u011b p\u0159iti\u0161t\u011bnou k hladk\u00e9 k\u016f\u017ei. Nad \u0161irok\u00fdm krajkov\u00fdm lemem pun\u010doch se jen pousm\u00e1l, ale nic v\u00edc. Dost jasn\u011b dal najevo, \u017ee od n\u011bj nem\u016f\u017ee \u010dekat \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u011b\u017enosti, o to p\u0159ece mezi n\u00e1mi nejde… nebo jsi na to u\u017e zapomn\u011bla? N\u011bhu si nem\u016f\u017ee\u0161 vynutit, ta mus\u00ed j\u00edt od srdce…<\/em> Ka\u017ed\u00fd dotek ji bolel, a\u010dkoli se sna\u017eila p\u0159esv\u011bd\u010dit sama sebe, \u017ee tomu tak nen\u00ed.<\/div>\n
Zhluboka vdechovala jeho v\u016fni a ze v\u0161ech sil v sob\u011b vyvol\u00e1vala pocit \u0161t\u011bst\u00ed z jeho bl\u00edzkosti a z jeho dotek\u016f. Vn\u00edmala jeho m\u011bkk\u00e9, tepl\u00e9 rty… tolik obdivovan\u00e9 ruce… p\u0159ita\u017eliv\u00e9 t\u011blo. A\u0165 se sna\u017eila sebev\u00edc, skute\u010dnost ni\u010d\u00edm nep\u0159ipom\u00ednala ty mu\u010div\u011b \u017eiv\u00e9 sny, kter\u00e9 vypl\u0148ovaly jej\u00ed noci posledn\u00edch t\u00fddn\u016f.<\/div>\n
P\u0159ich\u00e1zel k n\u00ed ze stra\u0161n\u011b velk\u00e9 d\u00e1lky. Jako by to ani nebyl on, kdo ji dr\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
„Ne, po\u010dkej, Tome… nech toho,“ odstr\u010dila ho znenad\u00e1n\u00ed a zhluboka vydechla. Zap\u0159ela se rukama o jeho hrudn\u00edk a ustoupila o krok zp\u00e1tky. Rychle si upravila sukni a ruce zk\u0159\u00ed\u017eila na hrudi v obrann\u00e9m gestu.<\/div>\n
Up\u0159en\u011b se d\u00edvala na jeho podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 rty, i ve sv\u00e9 krutosti tak smysln\u00e9, a do o\u010d\u00ed se j\u00ed tla\u010dily slzy. Te\u010f u\u017e naprosto jasn\u011b poznala, \u017ee mu je lhostejn\u00e1, \u017ee s n\u00edm jej\u00ed t\u011blo v\u016fbec nic ned\u011bl\u00e1… \u017de je mo\u017en\u00e1 schopen j\u00ed vyhov\u011bt, ale nebude to on, s k\u00fdm se bude milovat. Jen jeho t\u011blo bude p\u0159\u00edtomn\u00e9 tomu poni\u017euj\u00edc\u00edmu aktu, ale nikoli on s\u00e1m.<\/div>\n
\u010cekal na jej\u00ed reakci. Po\u0159\u00e1d podivn\u011b klidn\u00fd a vyrovnan\u00fd, sm\u00ed\u0159en\u00fd s cel\u00fdm sv\u011btem.<\/div>\n
„J\u00e1… nem\u016f\u017eu, Tome. Takhle ne… J\u00e1 t\u011b miluju, ale nedok\u00e1\u017eu se s tebou vyspat, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee to je jenom vynucen\u00e9… a ty m\u011b ve skute\u010dnosti ani nechce\u0161.“ Jej\u00ed posledn\u00ed slova zanikla v \u0161epotu.<\/div>\n
„Je to tak, vi\u010f? Ty m\u011b nechce\u0161…“ za\u0161eptala. Odv\u00e1\u017eila se k n\u011bmu zdvihnout pohled.<\/div>\n
N\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdval na znamen\u00ed souhlasu.<\/div>\n
V tu chv\u00edli pochopila, \u017ee tuhle hru prohr\u00e1la. Prohr\u00e1la svoji \u0161anci. V modr\u00fdch o\u010d\u00edch se zat\u0159pytily slzy.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vystoupil z tax\u00edku p\u0159ed hotelem, na jeho\u017e jm\u00e9no a adresu si po chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vzpomn\u011bl. Na recepci si vyzvedl kl\u00ed\u010de a s tich\u00fdm pobrukov\u00e1n\u00edm Rette mich stoupal po sko\u0159icov\u00e9m koberci zakr\u00fdvaj\u00edc\u00edm schody a\u017e do \u010dtvrt\u00e9ho patra. Za dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20626","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20626","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20626"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20626\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20626"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20626"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20626"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}