{"id":20630,"date":"2008-02-29T17:35:00","date_gmt":"2008-02-29T16:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20588"},"modified":"2008-02-29T17:35:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:35:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-21\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 21."},"content":{"rendered":"
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to je tv\u016fj bratr,“ pokra\u010doval David po chvilce. „Ale nev\u00edm, s k\u00fdm jin\u00fdm bych o tom mohl mluvit, ani\u017e by toho zneu\u017eil.“<\/div>\n
Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, Davide, poslouch\u00e1m.“ Sna\u017eil se p\u016fsobit klidn\u011b a nedat najevo ohromnou zv\u011bdavost a z\u00e1rove\u0148 pl\u00ed\u017eiv\u00fd strach. Strach z toho, \u017ee se dozv\u00ed n\u011bco, co se mu rozhodn\u011b l\u00edbit nebude.<\/div>\n
„Ani nev\u00edm, kde m\u00e1m za\u010d\u00edt,“ za\u0161eptal ne\u0161\u0165astn\u011b David.<\/div>\n
„Vezmi to od za\u010d\u00e1tku,“ poradil mu Bill.<\/div>\n
David jen pok\u00fdval hlavou. „Dob\u0159e, zkus\u00edm to\u2026 Potkal jsem Toma p\u0159ibli\u017en\u011b p\u0159ed rokem. Mo\u017en\u00e1 to bude rok a p\u016fl, nev\u00edm. Prost\u011b vloni n\u011bkdy v l\u00e9t\u011b to bylo. Hr\u00e1vali s Georgem a Gust\u00edkem v jednom berl\u00ednsk\u00fdm klubu, kam jsem docela r\u00e1d chodil. Lidi je brali, hr\u00e1li tam ka\u017ed\u00fd \u010dtvrtek.“<\/div>\n
Povzdechl si a pevn\u011b spojil dlan\u011b. O\u010dima hypnotizoval podlahu. „V\u00ed\u0161, asi bych ti je\u0161t\u011b m\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1m pro kluky docela slabost, holky mi tolik ne\u0159\u00edkaj\u00ed.“ B\u00e1l se na Billa pod\u00edvat, m\u011bl spoustu \u0161patn\u00fdch zku\u0161enost\u00ed s t\u00edm, jak lid\u00e9 tuhle informaci dok\u00e1\u017eou p\u0159ijmout.<\/div>\n
Bill se ale rozhodn\u011b netv\u00e1\u0159il, \u017ee by ho cht\u011bl soudit, naopak n\u011bkde hluboko v jeho o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl snad pochopen\u00ed?<\/em><\/div>\n
Ti\u0161e se zeptal: „Tob\u011b to nep\u0159ijde odpudiv\u00fd?“<\/div>\n
Bill zakroutil hlavou. „Ne, nevad\u00ed mi to. Pokra\u010duj.“ Ujistil ho.<\/div>\n
Znovu si zhluboka povzdechl. M\u00edrn\u00e1 opilost, kterou poci\u0165oval, kdy\u017e za Billem p\u0159i\u0161el, za\u010dala odezn\u00edvat.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem je v klubu vid\u011bl poprv\u00e9, v\u016fbec nev\u00edm, co hr\u00e1li, vn\u00edmal jsem jen jeho. Byl tak\u2026 tak stra\u0161n\u011b sexy, \u0161la z n\u011bj ohromn\u00e1 vnit\u0159n\u00ed s\u00edla a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle kluk je naprosto v\u00fdjime\u010dnej. Podobn\u00fd pocit jsem za\u017eil jen u dvou lid\u00ed – u n\u011bj a – u tebe, kdy\u017e jsem t\u011b poprv\u00e9 spat\u0159il p\u0159ed klubem na konkurzu.“ Odml\u010del se, ale za mal\u00fd okam\u017eik op\u011bt pokra\u010doval.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ti asi p\u0159ijde divn\u00fd, \u017ee takhle mluv\u00edm o tv\u00e9m br\u00e1chovi, ale…“ pla\u0161e vyhledal Bill\u016fv pohled. Sm\u00ed\u0159en\u00ed, kter\u00e9 z n\u011bj c\u00edtil, ho posilovalo, aby pokra\u010doval ve sv\u00e9 zpov\u011bdi. „Nemohl jsem na n\u011bj p\u0159estat myslet. Dlouho jsem je chodil poslouchat, pravideln\u011b, ka\u017ed\u00fd t\u00fdden, a\u017e jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee si m\u011b v\u0161iml. D\u00edval jsem se do jeho o\u010d\u00ed a c\u00edtil jsem, \u017ee s t\u00edmhle klukem bych mohl str\u00e1vit cel\u00fd \u017eivot a nepot\u0159eboval bych nic jin\u00e9ho. \u017d\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze, \u017e\u00e1dnou kari\u00e9ru… Trvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, ne\u017e jsem se odv\u00e1\u017eil j\u00edt a sezn\u00e1mit se s nimi. B\u011bhem t\u011bch t\u00fddn\u016f jsem si uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b nehrajou a\u017e tak \u0161patn\u011b a p\u0159i spr\u00e1vn\u00e9m veden\u00ed by to i n\u011bkam mohli dot\u00e1hnout. A tak jsem za nimi p\u0159i\u0161el a oslovil je s nab\u00eddkou. Nechali si \u010das na rozmy\u0161lenou, ale tu\u0161il jsem, \u017ee p\u0159ijmou. Takov\u00e1 nab\u00eddka se neodm\u00edt\u00e1.“<\/div>\n
Prohr\u00e1bl si prsty tmav\u00e9 vlasy. Hledal vhodn\u00e1 slova, jak d\u00e1l co nejsrozumiteln\u011bji p\u0159ibl\u00ed\u017eit, k \u010demu tehdy vlastn\u011b do\u0161lo. Nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by na sebe byl hrd\u00fd, ale Tom se zachoval vcelku rozumn\u011b, dok\u00e1zal se s t\u00edm docela dob\u0159e vyrovnat, a t\u00edm i Davidovi usnadnil jeho situaci.<\/div>\n
„A co bylo d\u00e1l?“ zeptal se Bill netrp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„P\u0159ijali, p\u0159esn\u011b jak jsem \u010dekal. Za\u010dali jsme se pravideln\u011b sch\u00e1zet, pozn\u00e1vat se, abychom zjistili, co od t\u00e9 spolupr\u00e1ce vlastn\u011b \u010dek\u00e1me. Byly to nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed dny v m\u00e9m \u017eivot\u011b\u2026 V\u00ed\u0161, on mus\u00ed po\u0159\u00e1d pozn\u00e1vat a za\u017e\u00edvat n\u011bco nov\u00e9ho. Dokud jsem byl nov\u00fdm \u010dlenem t\u00fdmu, bylo v\u0161echno ok, ale pak\u2026 pak u\u017e to zase byl Tom, jak\u00e9ho zn\u00e1\u0161. Holky, holky a zase holky. Trp\u011bl jsem t\u00edm. Stra\u0161n\u011b moc. Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl, jak se na n\u011bj v klubu v\u017edycky po vystoupen\u00ed n\u011bkter\u00e1 p\u0159ilep\u00ed a p\u0159\u00ed\u0161t\u011b je tam jin\u00e1, jak se s nimi obj\u00edm\u00e1, jak je l\u00edb\u00e1 a jak s nimi pak v\u017edycky n\u011bkam zmiz\u00ed a po\u0159\u00e1d d\u00e1l a d\u00e1l\u2026 Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee m\u011b to bolelo. Ale nen\u00e1vid\u011bt jsem ho nedok\u00e1zal.“<\/div>\n
Ti\u0161e vzlyknul, jako kdyby mu vy\u0159\u010den\u00e1 slova st\u00e1le je\u0161t\u011b po takov\u00e9 dob\u011b mohla p\u016fsobit bolest. Bill c\u00edtil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed to rozhoduj\u00edc\u00ed, to co mezi nimi z\u0159ejm\u011b dodnes le\u017e\u00ed jako tmav\u00fd st\u00edn. Jeho dech se v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed toho nejhor\u0161\u00edho n\u00e1padn\u011b zrychlil a prohloubil.<\/div>\n
„Pak se objevila jedna. Z\u0159ejm\u011b j\u00ed nesta\u010dilo to, \u017ee se s n\u00ed vyspal, a cht\u011bla v\u00edc. Obvinila ho, \u017ee ji zn\u00e1silnil, co\u017e byla samoz\u0159ejm\u011b blbost. Kluk jako Tom nem\u00e1 zapot\u0159eb\u00ed br\u00e1t si nikoho n\u00e1sil\u00edm, v\u017edy\u0165 on p\u0159ed nima v\u017edycky musel sp\u00ed\u0161 ut\u00edkat. Sehnal jsem pr\u00e1vn\u00edka. V\u0161echno se nakonec vy\u0159e\u0161ilo, ta holka p\u0159iznala, \u017ee s n\u00edm byla dobrovoln\u011b a jen se mu cht\u011bla pomst\u00edt, kdy\u017e pochopila, \u017ee bohu\u017eel od n\u011bj v\u00edc ne\u017e jednu noc o\u010dek\u00e1vat nem\u016f\u017ee.“<\/div>\n
Bill si uv\u011bdomil, \u017ee o tom u\u017e n\u011bco kdysi zaslechl. Snad Gustav? Jo, tenkr\u00e1t kdy\u017e mu Tom \u0159ekl o n\u00e1s dvou\u2026<\/em><\/div>\n
„V t\u00fdhle kritick\u00fd dob\u011b jsme se sbl\u00ed\u017eili. Teda ne \u017ee by mezi n\u00e1mi n\u011bkdy k n\u011b\u010demu do\u0161lo, to ne, ale byl mi vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee mu pom\u00e1h\u00e1m, \u017ee se o n\u011bj star\u00e1m, \u017ee\u2026 ho m\u00e1m r\u00e1d, \u017ee jsem tu pro n\u011bj. Tolik jsem si p\u0159\u00e1l, aby z toho vzniklo n\u011bco v\u00edc. A moje touha zp\u016fsobila, \u017ee jsem \u00fapln\u011b p\u0159estal logicky uva\u017eovat.“<\/div>\n
Zase si p\u0159ejel nerv\u00f3zn\u011b rukama p\u0159es obli\u010dej.<\/div>\n
„Vlastn\u011b v\u016fbec nev\u00edm, pro\u010d ti to tady vykl\u00e1d\u00e1m\u2026 Promi\u0148.“<\/div>\n
Vcelku rychle se postavil na nohy a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„No po\u010dkej, to nejde, te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt,“ zak\u0159i\u010del na n\u011bj Bill. „\u0158ekni mi, co se vlastn\u011b stalo?“ Prudce strhnul Davida zp\u00e1tky. O\u010di mu pl\u00e1ly zlost\u00ed. „Cos mu ud\u011blal?“<\/div>\n
David se polekal. N\u011bjak si neuv\u011bdomil, \u017ee mluv\u00ed s jeho bratrem. Stejn\u011b impulzivn\u00edm a \u017eiveln\u00fdm jako Tom.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nic jsem mu neud\u011blal. V\u00e1\u017en\u011b.“ Te\u010f litoval, \u017ee s touhle zpov\u011bd\u00ed v\u016fbec za\u010d\u00ednal.<\/div>\n
„Jestli zjist\u00edm, \u017ee jsi mu ubl\u00ed\u017eil, zabiju t\u011b,“ zasy\u010del varovn\u011b Bill.<\/div>\n
„Hele, o co ti jde?“ David nech\u00e1pal tu prom\u011bnu. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edli p\u0159ece Bill vypadal tak klidn\u011b, sm\u00ed\u0159liv\u011b. Pozorn\u011b ho poslouchal a te\u010f? \u0160el z n\u011bj strach. „Nic jsem mu neud\u011blal. Byli jsme u m\u011b doma, trochu jsme pili a j\u00e1… j\u00e1 … myslel jsem, \u017ee to taky chce, kdy\u017e u m\u011b z\u016fstal, \u017ee mu na m\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Zni\u010den\u011b se odml\u010del.<\/div>\n
„Ty jsi s n\u00edm spal?“ vykulil Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b o\u010di. Adrenalin nahromad\u011bn\u00fd v jeho ledvin\u00e1ch byl t\u011bsn\u011b p\u0159ed exploz\u00ed.<\/div>\n
David jen zavrt\u011bl odm\u00edtav\u011b hlavou.<\/div>\n
„Tak co? Sakra mluv, nebav\u00ed m\u011b z tebe tahat ka\u017ed\u00fd slovo.“ Bill popadl Davida za ramena a siln\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. Dot\u00e1hl ho zp\u00e1tky ke k\u0159eslu a \u0161\u0165ouchl do n\u011bj, a\u017e zapadl do m\u011bkk\u00e9ho polstrov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Na, napij se,“ nat\u00e1hl k n\u011bmu Bill ruku se sklenic\u00ed vody.<\/div>\n
David ji p\u0159ijal a s povd\u011bkem svla\u017eil vyprahl\u00e1 \u00fasta.<\/div>\n
„Byl jsem blbej… Tom trochu p\u0159ebral a j\u00e1 toho … no, vyu\u017eil. Cht\u011bl jsem ho nechat u m\u011b jen p\u0159espat, ale kdy\u017e tam tak p\u0159ede mnou le\u017eel a vypadal, \u017ee sp\u00ed… prost\u011b jsem se n\u00edm tro\u0161ku mazlil, no.“ \u010cerve\u0148 se vlila do Davidov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e Billovi vypr\u00e1v\u011bl n\u011bco tak stra\u0161n\u011b intimn\u00edho a je\u0161t\u011b k tomu nemravn\u00e9ho. „Jenom\u017ee jsem to n\u011bjak p\u0159ehnal, taky jsem m\u011bl n\u011bco upito a nakonec jsem usnul svle\u010denej vedle n\u011bj.“<\/div>\n
Bill ani nedutal, b\u00e1l se nadechnout. Srdce mu bilo jako spla\u0161en\u00e9. Vid\u011bl tu sc\u00e9nu v barv\u00e1ch, bylo to tak \u017eiv\u00e9, a\u017e se mu zato\u010dila hlava.<\/div>\n
„R\u00e1no, kdy\u017e se probudil, a zjistil, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b jenom trenky a na\u0161el m\u011b vedle sebe… hrozn\u011b \u0159\u00e1dil. Bylo to stra\u0161n\u00fd. Myslel, \u017ee se mezi n\u00e1mi stalo n\u011bco v\u00edc…“ Hlas se mu zlomil.<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, Bille, jak m\u011b to stra\u0161n\u011b mrzelo. Mrzelo m\u011b, \u017ee jsem se takhle hloup\u011b neovl\u00e1dl a v\u0161echno pokazil, jsem p\u0159ece dosp\u011blej, d\u00e1vno u\u017e bych m\u011bl um\u011bt v tom chodit… No nakonec jsme si to vy\u0159\u00edkali, snad vysv\u011btlili a i kdy\u017e to nejd\u0159\u00edv vypadalo, \u017ee jako mana\u017eer jsem skon\u010dil, dopadlo to, jak to dopadlo. Tolerovali jsme se, ale u\u017e to nebylo ono… A pak ses objevil ty. U tebe jsem znovu objevil ten pocit v\u00fdjime\u010dnosti, kter\u00fd jsem c\u00edtil i z n\u011bj. Hrozn\u011b jsi mi n\u011bkoho p\u0159ipom\u00ednal, dnes u\u017e v\u00edm, \u017ee jeho, ale tenkr\u00e1t jsem to nev\u011bd\u011bl, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jste br\u00e1chov\u00e9, dokonce dvoj\u010data. To d\u00edky tob\u011b jsme spolu zase za\u010dali komunikovat. Zp\u011btn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee se snad b\u00e1l, abych na tebe taky n\u011bco podobn\u00e9ho nezkusil, mo\u017en\u00e1 \u017e\u00e1rlil… nev\u00edm. Prost\u011b sednul jsi mi a j\u00e1 byl r\u00e1d, \u017ee m\u00e1m n\u011bkoho, s k\u00fdm kdy\u017e jsem, tak na n\u011bj nemysl\u00edm. Byl jsi takov\u00e1 moje terapie a kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee jsi jeho dvoj\u010de, dokonce jsem si chv\u00edli myslel, \u017ee by snad mezi n\u00e1mi mohlo n\u011bco vzniknout, ale ne. Nejde to. Nem\u016f\u017eu se od n\u011bj odpoutat, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee to je marn\u00e9. V\u00ed\u0161, Bille, kdy\u017e to r\u00e1no ode m\u011b ode\u0161el, sesypal jsem se. Miloval jsem ho, v\u011b\u0159 mi to. A … miluju ho dodnes. A nic na tom nezm\u011bn\u00ed skute\u010dnost, \u017ee j\u00e1 nikdy nebudu ten, na koho se bude d\u00edvat s l\u00e1skou v o\u010d\u00edch…“<\/div>\n
Oba ml\u010deli. Bill c\u00edtil v krku knedl\u00edk. Davidova slova ho dojala, c\u00edtil z nich ten smutn\u00fd a marn\u00fd cit. Uv\u011bdomil si, co by asi tak David dal za to, kdyby znal Toma po t\u00e9 str\u00e1nce, po jak\u00e9 ho zn\u00e1 on, kdyby s n\u00edm za\u017eil jen zlomek toho, co oni dva spolu za tak kr\u00e1tkou dobu stihli pro\u017e\u00edt, kdyby se na n\u011bj jen jedenkr\u00e1t pod\u00edval tak, jak se um\u011bl pod\u00edvat na Billa r\u00e1no po probuzen\u00ed…<\/div>\n
Bill opatrn\u011b uchopil do dlan\u00ed Davidovu ruku. „Je mi to l\u00edto, Davide. Netu\u0161il jsem, jak moc se tr\u00e1p\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Sed\u011bli tam proti sob\u011b, hlavu plnou osoby, kter\u00e1 byla pro n\u011b oba tolik drah\u00e1, tolik milovan\u00e1.<\/div>\n
David za\u0161eptal: „A kdy\u017e jsem ho pak dneska–„<\/div>\n
„Tak to by snad sta\u010dilo, ne?“ zazn\u011bl ode dve\u0159\u00ed Tom\u016fv posm\u011b\u0161n\u00fd hlas. Ani David ani Bill ho nesly\u0161eli p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Tome,“ vydechli oba sou\u010dasn\u011b.<\/div>\n
Bill pustil Davida a sv\u011bsil pa\u017ee pod\u00e9l t\u011bla.<\/div>\n
„Jak\u2026 co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ vym\u00e1\u010dkl ze sebe David p\u0159i\u0161krcen\u011b.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem za br\u00e1chou nebo nesm\u00edm?“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„V\u016fbec se mi nel\u00edb\u00ed, co tady \u0159e\u0161\u00edte. Tohle je jen mezi mnou a Davidem.“ Procedil skrz sev\u0159en\u00e9 zuby Tom. Obr\u00e1til se k Davidovi. „Nedohodli jsme se n\u00e1hodou, \u017ee to z\u016fstane jen mezi n\u00e1mi? Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee zrovna ty se t\u00edm je\u0161t\u011b bude\u0161 chlubit.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem necht\u011bl\u2026“ drmolil David. V duchu si nad\u00e1val, \u017ee s t\u00edm za\u010d\u00ednal. Bylo mu hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b. P\u016fvodn\u00ed rozho\u0159\u010den\u00ed a roz\u010darov\u00e1n\u00ed z toho, \u017ee Toma p\u0159istihl, jak se l\u00edb\u00e1 s Laurou, mu p\u0159i\u0161lo nicotn\u00e9 ve srovn\u00e1n\u00ed se situac\u00ed, v jak\u00e9 se te\u010f nach\u00e1zel.<\/div>\n
Bill propaloval o\u010dima bratrovu tv\u00e1\u0159. Informace, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b dov\u011bd\u011bl, odsunuly jejich neshody do pozad\u00ed a Bill si p\u0159edstavoval to, k \u010demu tehdy do\u0161lo. Ano, Davide, ani nev\u00ed\u0161, jak ti rozum\u00edm. I j\u00e1 se do n\u011bj zamiloval na prvn\u00ed pohled… i j\u00e1 bych byl pro n\u011bj schopen jak\u00e9koli hlouposti.
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to je tv\u016fj bratr,“ pokra\u010doval David po chvilce. „Ale nev\u00edm, s k\u00fdm jin\u00fdm bych o tom mohl mluvit, ani\u017e by toho zneu\u017eil.“ Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „To je v po\u0159\u00e1dku, Davide, poslouch\u00e1m.“ Sna\u017eil se p\u016fsobit klidn\u011b a nedat najevo ohromnou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20630","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20630","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20630"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20630\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20630"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20630"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20630"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}