{"id":20635,"date":"2008-02-29T17:18:00","date_gmt":"2008-02-29T16:18:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20593"},"modified":"2008-02-29T17:18:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:18:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-16\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 16."},"content":{"rendered":"
M\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed. Dvoj\u010data je\u0161t\u011b st\u00e1la u v\u00fdtahu a \u010dekala na kabinu. St\u00e1li vedle sebe, tolik podobn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 tak jin\u00ed… Podle \u017eiv\u00e9 gestikulace a rychl\u00e9ho pohybu Billov\u00fdch rt\u016f usoudila, \u017ee bratrovi vypr\u00e1v\u00ed n\u011bco, co hodn\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1. Byli tak zabran\u00ed do sebe, \u017ee si j\u00ed ani nev\u0161imli. \u017d\u00e1rliv\u011b sledovala, jak se Bill k Tomovi naklonil a n\u011bco mu po\u0161eptal do ucha. Tom se jen usm\u00e1l, ti\u0161e odpov\u011bd\u011bl a pod\u00edval se na n\u011bj. Ten pohled ji zabolel. Vysta\u010dili si naprosto sami, sv\u011bt nepot\u0159ebovali.<\/div>\n
Zapomn\u011bla, co cht\u011bla probrat s Billem. Jej\u00ed touha b\u00fdt chv\u00edli po boku jeho bratra, p\u0159ebila smysl pro povinnost.<\/div>\n
Kdy\u017e kabina v\u00fdtahu kone\u010dn\u011b p\u0159ijela, po\u010dkala, a\u017e dvoj\u010data nastoup\u00ed a na posledn\u00ed chv\u00edli vsunula nohu mezi dve\u0159e a prot\u00e1hla se dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ahoj kluci, svezete m\u011b?“ zeptala se s p\u0159\u00e1telsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Neu\u0161lo j\u00ed, \u017ee Bill ztuhnul a vrhnul na bratra vylekan\u00fd pohled. C\u00edt\u00ed se mnou ohro\u017een\u00fd?<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b,“odpov\u011bd\u011bl Tom klidn\u011b, „jak\u00fd patro?“<\/div>\n
„P\u00e1t\u00fd.“<\/div>\n
„Ty bydl\u00ed\u0161 na stejn\u00fdm pat\u0159e jako my?“ podivil se Bill. Uv\u011bdomoval si po\u0161etilost sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed, mus\u00edm se l\u00edp ovl\u00e1dat, jinak to v\u0161ichni poznaj\u00ed.<\/em> S velk\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm se d\u00edval, jak Laura Toma t\u00e9m\u011b\u0159 svl\u00e9k\u00e1 o\u010dima. Vadila mu, tahle holka mu tak stra\u0161n\u011b vadila. U\u017e v Berl\u00edn\u011b, kdy\u017e se spolu setkali poprv\u00e9, ji nesn\u00e1\u0161el a m\u011bl pocit, \u017ee ona jeho pocity sd\u00edl\u00ed\u2026<\/div>\n
Tom k n\u011bmu vyslal povzbuzuj\u00edc\u00ed pohled. Cht\u011bl, aby se Bill uklidnil. Nemohli si dovolit prozrazen\u00ed a zejm\u00e9na ne p\u0159ed n\u00ed. Kdy\u017e se zeptala, jestli by je\u0161t\u011b ne\u0161el k n\u00ed na pokoj, \u017ee s n\u00edm pot\u0159ebuje n\u011bco probrat, jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Zd\u00e1nliv\u011b lhostejn\u011b prohodil k Billovi: „Tak \u010dau, br\u00e1cha, uvid\u00edme se pozd\u011bji.“<\/div>\n
Bill pochopil Tomovu taktiku, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee tohle ud\u011blat musel, aby nevzbudil zbyte\u010dn\u00e9 podez\u0159en\u00ed, p\u0159esto se nemohl ubr\u00e1nit jist\u00e9mu roz\u010darov\u00e1n\u00ed a zklam\u00e1n\u00ed. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a sledoval Toma, jak suver\u00e9nn\u011b odch\u00e1z\u00ed s n\u00ed. S tou stra\u0161nou holkou.<\/em> P\u0159esv\u011bd\u010doval s\u00e1m sebe, \u017ee nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod propadat \u017e\u00e1rlivosti. Tom je p\u0159ece \u00fapln\u011b jin\u00fd, ne\u017e b\u00fdval d\u0159\u00edv. To, \u010d\u00edm jsme pro\u0161li, ho zm\u011bnilo. Mus\u00ed\u0161 mu v\u011b\u0159it, Bille, l\u00e1ska je p\u0159ece hlavn\u011b o d\u016fv\u011b\u0159e. On by t\u011b nezklamal!<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si n\u011bco?“ zeptala se, zat\u00edmco zkoumala obsah hotelov\u00e9ho minibaru.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky. P\u0159ed koncertem nic nej\u00edm ani nepiju.“ Tom se uvelebil na pohodln\u00e9 seda\u010dce a zv\u011bdav\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji. Byl to oby\u010dejn\u00fd hotelov\u00fd pokoj, podobn\u00fd tomu, kde byl ubytovan\u00fd i on. V\u0161echny hotelov\u00e9 pokoje jsou si tak podobn\u00e9. Kamkoli se \u010dlov\u011bk pod\u00edv\u00e1, vid\u00ed stopy v\u0161ech t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tady spali, milovali se, sm\u00e1li i plakali. Kdyby tahle zrcadla mohla vypr\u00e1v\u011bt o v\u0161ech osudech, kter\u00fdch tu byla sv\u011bdkem, asi bychom se podivili, jak moc jsme pr\u016fhledn\u00ed a \u010diteln\u00ed \u2026 a stejn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Asketick\u00fd \u017eivot mlad\u00e9 hv\u011bzdy? Ne\u0159\u00edkej\u2026“ zasm\u00e1la se pobaven\u011b. „Je\u0161t\u011b mi taky \u0159ekni, \u017ee t\u011b nezaj\u00edmaj\u00ed holky a j\u00e1 to tady m\u016f\u017eu zabalit.“ Narovnala se, kdy\u017e na\u0161la, co hledala. V ruce sv\u00edrala malou plechovku lehk\u00e9 coly.<\/div>\n
„Jak to?“ podivil se Tom.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee va\u0161i fanou\u0161ci jsou zv\u011bdav\u00ed na to, jak skl\u00e1d\u00e1te p\u00edsni\u010dky a zkou\u0161\u00edte? Kdepak. Zaj\u00edm\u00e1 je, kdy kde a s k\u00fdm se st\u00fdk\u00e1te, bav\u00edte, co d\u011bl\u00e1te ve voln\u00e9m \u010dase, co m\u00e1te r\u00e1di, koho obdivujete\u2026 Prost\u011b jac\u00ed jste jako lidi\u2026“. nedala se Laura. Se zasy\u010den\u00edm otev\u0159ela st\u0159\u00edb\u0159itou plechovku.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b si ned\u00e1\u0161?“ zeptala se je\u0161t\u011b jednou a nat\u00e1hla ruku s plechovkou k Tomovi.<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou. „Na\u0161i fanou\u0161ci n\u00e1s maj\u00ed r\u00e1di, maj\u00ed r\u00e1di na\u0161i hudbu. Berou n\u00e1s jako dobrou kapelu, zbytek je tak nezaj\u00edm\u00e1\u2026“ ohradil se proti jej\u00edmu \u00fatoku.<\/div>\n
„Bl\u00e1zne, tomu v\u00e1\u017en\u011b v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ vyk\u0159ikla t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b a posadila se vedle n\u011bj na seda\u010dku, bokem, s jednou nohou zkroucenou pod sebou. „Je to byznys, nic jin\u00fdho ne\u017e tvrdej byznys. Jasn\u011b, hrajete dobrou hudbu, lidem se to l\u00edb\u00ed, to jo, ale mysl\u00ed\u0161, \u017ee bez tebe a tv\u00e9ho br\u00e1chy by to bylo stejn\u00fd?“ V jej\u00edm hlase zazn\u011bla v\u00fdzva.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Jak to \u0159\u00edk\u00e1m\u2026“ odsekla mrzut\u011b. „David dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, kdy\u017e se za\u010dal o v\u00e1s starat. Na tohle on m\u00e1 nos. Vypr\u00e1v\u011bl mi, jak objevil Billa\u2026 Tv\u016fj br\u00e1\u0161ka je milionov\u00fd trumf v ruce. Nev\u011b\u0159\u00ed\u0161? Copak sis nev\u0161iml, jak p\u016fsob\u00ed na lidi? V\u0161ichni v\u011bd\u00ed, \u017ee nen\u00ed dokonale kr\u00e1sn\u00fd, nen\u00ed perfektn\u00ed zp\u011bv\u00e1k, ur\u010dit\u011b nen\u00ed bezchybn\u00fd i jako \u010dlov\u011bk, ale ta iluze, kterou um\u00ed vytvo\u0159it\u2026 ty n\u011bkde v podv\u011bdom\u00ed tu\u0161\u00ed\u0161, \u017ee to je jen iluze, ale nikdy bys nep\u0159iznal nahlas, \u017ee Bill Kaulitz nen\u00ed dokonal\u00fd. Zp\u011bv\u00e1k jako on je snem ka\u017ed\u00e9ho mana\u017eera\u2026“<\/div>\n
„Kecy\u2026to nen\u00ed pravda, Bill JE dokonal\u00fd\u2026 to nen\u00ed iluze, on takov\u00fd je\u2026“<\/div>\n
„Ale Tome\u2026“ zp\u016fsob, jak\u00fdm tak d\u011btsky up\u0159\u00edmn\u011b br\u00e1nil sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra, j\u00ed vytvo\u0159il na rtech lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. A to, jak ho oslovila, n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednalo mat\u010dino pok\u00e1r\u00e1n\u00ed mal\u00e9ho naivn\u00edho d\u00edt\u011bte.<\/div>\n
Ml\u010del a m\u011b\u0159il si ji neproniknuteln\u00fdm pohledem. Jej\u00ed slova se mu vr\u00fdvala do mozku, nev\u011b\u0159il, \u017ee to, co \u0159\u00edk\u00e1, m\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b. My p\u0159ece nejsme \u017e\u00e1dn\u00fd reklamn\u00ed trh\u00e1k, my jsme opravdov\u00e1 kapela\u2026 Hrajeme hudbu, kterou m\u00e1me r\u00e1di, chceme d\u00e1t lidem to nejlep\u0161\u00ed z n\u00e1s\u2026<\/em><\/div>\n
Sledovala jeho m\u011bn\u00edc\u00ed se v\u00fdraz. C\u00edtila, \u017ee se mu jej\u00ed slova nel\u00edb\u00ed, \u017ee s nimi nesouhlas\u00ed, \u017ee je ochoten Billa i kapelu br\u00e1nit do posledn\u00edho dechu. Ale nemohla si poru\u010dit, aby nepokra\u010dovala.<\/div>\n
„Ani u tebe, Tome, nevsadil David na \u0161patnou kartu. Rebel\u2026 nespoutan\u00fd a sebejist\u00fd, s dokonalou tv\u00e1\u0159\u00ed a t\u011blem. Tohle holky milujou. Vzru\u0161uj\u00edc\u00ed dareb\u00e1k. Mysl\u00edm, \u017ee to snad ani nen\u00ed prvopl\u00e1nov\u00e1 p\u00f3za, snad takov\u00fd opravdu jsi\u2026 A to je na tob\u011b tolik l\u00e1kav\u00e9. J\u00e1 nev\u00edm, jestli si uv\u011bdomuje\u0161, jak stra\u0161n\u011b \u2026sexy? ano sexy, to je to spr\u00e1vn\u00e9 slovo\u2026 p\u016fsob\u00ed\u0161. Tvoje ruce, dlan\u011b, prsty\u2026 V\u00ed\u0161 ty v\u016fbec, jak\u00fd p\u0159edstavy tvoje ruce v holk\u00e1ch probouz\u00ed? Ne? \u2026 Ani se rad\u0161i neptej\u2026“ Zav\u0159ela o\u010di, zhluboka se nadechla a znovu se na n\u011bj pod\u00edvala. Rozechv\u011ble dodala. „Tvoje ch\u016fze, tv\u016fj \u00fasm\u011bv, o\u010di\u2026“ Hlas j\u00ed selhal. Vy\u0159\u010den\u00e1 slova ji pohlcovala, chv\u011bla se rozru\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Kdy\u017e stoj\u00edte s Billem na jevi\u0161ti vedle sebe, jste jako ohe\u0148 a led, ty Billovy p\u00f3zy a pohyby, ty jeho pohledy sm\u011brem k tob\u011b, tvoje zd\u00e1nliv\u00e1 nev\u0161\u00edmavost a zaujet\u00ed kytarou\u2026 n\u011bco naprosto fantastick\u00e9ho a strhuj\u00edc\u00edho. Vid\u011bl jsi to n\u011bkdy alespo\u0148 ze z\u00e1znamu?“<\/div>\n
Pomalu zakroutil hlavou, na v\u00edc se nevzmohl. Jej\u00ed slova p\u0159ipom\u00ednala plamenn\u00e9 projevy starov\u011bk\u00fdch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f, nedok\u00e1zal ji p\u0159eru\u0161it.<\/div>\n
Pohodila hlavou nazad. „Nev\u00edm, jak to popsat, je to tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed souzn\u011bn\u00ed, tolik vzru\u0161uj\u00edc\u00ed\u2026 Z\u00e1vid\u00edm Billovi, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt s tebou, \u017ee s tebou tohle pro\u017e\u00edv\u00e1\u2026“ Emocemi prosycen\u00e1 slova ji naprosto dostala a Laura najednou nev\u011bd\u011bla jak d\u00e1l. U\u017e dlouho to v sob\u011b dusila. Rozhodla se vsadit v\u0161echno na jednu kartu. S pohledem up\u0159en\u00fdm na ta smysln\u00e1 \u00fasta se k n\u011bmu opatrn\u011b nat\u00e1hla. Byl tak bl\u00edzko, tak n\u00e1dhern\u00fd a tak p\u0159ita\u017eliv\u00fd. Tolik t\u00fddn\u016f o tomhle snila, po\u0159\u00e1d si vybavovala jejich setk\u00e1n\u00ed, to, jak ji tak legra\u010dn\u011b cvrnknul do nosu, jeho v\u016fni, ten dr\u00e1\u017ediv\u00fd opar, kter\u00fd ho obklopoval. Chci t\u011b, tolik t\u011b chci. Ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka m\u00e9ho t\u011bla, ka\u017ed\u00fd nerv k\u0159i\u010d\u00ed touhou po tv\u00fdch dotec\u00edch. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak\u00e9 to je, tou\u017eit po n\u011bkom, kdo o tob\u011b vlastn\u011b ani nev\u00ed, pro koho nic neznamen\u00e1\u0161\u2026 A p\u0159itom ty z n\u011bj \u0161\u00edl\u00ed\u0161.<\/em> Myslela, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00ed \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e kone\u010dn\u011b zmizelo v\u0161e, co je od sebe odd\u011blovalo a jejich rty se st\u0159etly.<\/div>\n
Moment p\u0159ekvapen\u00ed j\u00ed hr\u00e1l do karet. A Tom taky vy\u0161el ze cviku. Naprosto jej\u00ed reakci neo\u010dek\u00e1val a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ho paralyzovala i jej\u00ed slova. Neodstr\u010dil ji, nechal ji, a\u0165 se ho dot\u00fdk\u00e1, a\u0165 se mazl\u00ed s jeho hebk\u00fdmi rty. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026 a p\u0159ece tak jin\u00e9 ne\u017e s Billem.<\/div>\n
„Po\u010dkej, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vzpamatoval se po chv\u00edli.<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159e j\u00ed jen ho\u0159ely. „Promi\u0148\u2026 nemohla jsem si pomoct. J\u00e1\u2026 cht\u011bla jsem v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 to je\u2026 l\u00edbat se s tebou…“ Sklopila o\u010di, nejist\u011b t\u011bkala pohledem po tvrd\u00e9 l\u00e1tce sv\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f.<\/div>\n
„Lauro,“ vydechl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. Cht\u011bl ji n\u011bjak uklidnit, vysv\u011btlit j\u00ed nesmyslnost jej\u00edho jedn\u00e1n\u00ed a p\u0159itom ji neranit. Hledal vhodn\u00e1 slova, ale v hlav\u011b m\u011bl tot\u00e1ln\u00ed pr\u00e1zdno, jako by n\u011bjak\u00fd mrak zast\u0159el jeho rozumn\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed. P\u0159irozen\u00e9 lidsk\u00e9 pudy se draly na povrch. C\u00edtil jej\u00ed touhu po n\u011bm, znal ten pocit, d\u016fv\u011brn\u011b jej znal\u2026 Kolikr\u00e1t se u\u017e ocitl v podobn\u00e9 situaci? Nespo\u010d\u00edtal by to. Kdy\u017e se obkro\u010dmo posadila na jeho kl\u00edn a t\u011bsn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskla rozp\u00e1len\u00fdm t\u011blem, vybavily se mu d\u00e1vno zapomenut\u00e9 pocity z milov\u00e1n\u00ed s d\u00edvkou. Jeho ruce si samy nach\u00e1zely cestu k m\u00edst\u016fm, kter\u00fdch se d\u0159\u00edve s takovou oblibou dot\u00fdkal.<\/div>\n
Jako v\u00fdstra\u017en\u00fd sign\u00e1l se najednou v jeho mozku rozblikalo Billovo jm\u00e9no. Dvojice smutn\u00fdch kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed. N\u011b\u017en\u00e1 \u00fasta.<\/div>\n
Tom se zad\u00fdchan\u011b odtrhl od Laury. Shodil ji ze sv\u00e9ho kl\u00edna zp\u00e1tky na seda\u010dku a rozru\u0161en\u011b vstal. Z\u00e1dy k n\u00ed, dotkl se h\u0159betem ruky nab\u011bhl\u00fdch rt\u016f. Tohle se nem\u011blo st\u00e1t!<\/em><\/div>\n
Oto\u010dil se zp\u00e1tky k d\u00edvce. Naprosto nech\u00e1pala jeho reakci. Srdce j\u00ed prudce bu\u0161ilo a jeho doteky st\u00e1le p\u00e1lily na hork\u00e9 k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Promi\u0148, Lauro, j\u00e1 tohle nem\u016f\u017eu,“ vyhrkl.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ necht\u011bla pochopit jeho slova.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl. „N\u011bkoho m\u00e1m.“<\/div>\n
„Na sex? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1?“ vyp\u00e1lila ost\u0159e slova, kter\u00e1 p\u0159edt\u00edm sly\u0161ela od Georga.<\/div>\n
Jeho tv\u00e1\u0159 zra\u010dila p\u0159ekvapen\u00ed. Znejist\u011bl. Netu\u0161il, co t\u00edm mysl\u00ed. Co m\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt?<\/em> Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k n\u00ed. Ml\u010dky ji pozoroval.<\/div>\n
Svezla se ze seda\u010dky na zem. Tmav\u00e9 vlasy se rozprost\u00edraly po ramenou a tolik p\u0159ipom\u00ednaly jin\u00e9 tmav\u00e9 vlasy. Jin\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo. Bylo mu j\u00ed l\u00edto. Vypadala jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed. Tohle jsem necht\u011bl. J\u00e1 j\u00ed p\u0159ece necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit.<\/em><\/div>\n
Nat\u00e1hl k n\u00ed ruku. „Lauro, vsta\u0148, pros\u00edm. J\u00e1\u2026 necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit. Omlouv\u00e1m se, jestli jsem ti t\u00edmhle dal n\u011bjakou nad\u011bji\u2026“. Dotkl se t\u011bch hebk\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Zase ta podobnost s Billem! Sakra. Pro\u010d nem\u016f\u017ee bejt aspo\u0148 blond\u00fdna?<\/em><\/div>\n
S nad\u011bj\u00ed k n\u011bmu zdvihla hlavu. Rukou hm\u00e1tla po jeho nata\u017een\u00e9 dlani a dychtiv\u011b ji uchopila. Mazliv\u011b se o ni ot\u0159ela tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Necho\u010f pry\u010d, Tome,“ za\u0161eptala. Modr\u00e9 o\u010di se zat\u0159pytily.<\/div>\n
Cht\u011bl se j\u00ed vytrhnout, ale nepustila jeho ruku. Vstala. O\u010dima ho p\u0159ipoutala k sob\u011b, sna\u017eila se odhadnout jeho reakci. Vte\u0159inu \u010di dv\u011b v\u00e1hala a pak \u2026 provokativn\u011b rozepnula zip na sv\u00e9 mikin\u011b.<\/div>\n
\u010cekala.<\/div>\n
Tomova reakce ji nezklamala. Tmav\u00e9 o\u010di t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b sklouzly k jej\u00edmu odhalen\u00e9mu t\u011blu. Hladov\u011b si ji prohl\u00ed\u017eel. Vzru\u0161en\u00ed bylo zp\u00e1tky. Odm\u00edtal vn\u00edmat zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se tlak ve sv\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
Uchopila jeho dla\u0148 a p\u0159itiskla si k ji k hebk\u00e9 k\u016f\u017ei. C\u00edtila horkost, kter\u00e1 z n\u011bj s\u00e1lala, v\u00e1\u0161e\u0148, kter\u00e9 by mohl b\u00fdt schopen, jeho skrytou \u017eivo\u010di\u0161nost. Om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159ela o\u010di.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee jestli z\u016fstane v tomhle pokoji je\u0161t\u011b minutu, bude se s n\u00ed milovat a pust\u00ed z hlavy v\u0161echny my\u0161lenky na Billa a na sv\u016fj slib, \u017ee ho nikdy nezklame. Nevn\u00edmal ji jako konkr\u00e9tn\u00ed d\u00edvku, Lauru, byla pro n\u011bj zt\u011blesn\u011bn\u00edm v\u0161ech osob \u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed, kter\u00e9 pro\u0161ly jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, kter\u00e9 poskytly jeho t\u011blu to, co pr\u00e1v\u011b pot\u0159ebovalo, kter\u00e9 ani nemohly doufat, \u017ee by jim byl ochoten d\u00e1t n\u011bco v\u00edc ne\u017e tu chvilku v\u00e1\u0161n\u011b a rozko\u0161e. Kter\u00e9 byly tak kr\u00e1sn\u011b nen\u00e1ro\u010dn\u00e9 a anonymn\u00ed. Jak je to u\u017e d\u00e1vno!
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

M\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed. Dvoj\u010data je\u0161t\u011b st\u00e1la u v\u00fdtahu a \u010dekala na kabinu. St\u00e1li vedle sebe, tolik podobn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 tak jin\u00ed… Podle \u017eiv\u00e9 gestikulace a rychl\u00e9ho pohybu Billov\u00fdch rt\u016f usoudila, \u017ee bratrovi vypr\u00e1v\u00ed n\u011bco, co hodn\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1. Byli tak zabran\u00ed do sebe, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20635","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20635","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20635"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20635\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20635"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20635"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20635"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}