{"id":20636,"date":"2008-02-29T17:17:00","date_gmt":"2008-02-29T16:17:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20594"},"modified":"2008-02-29T17:17:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:17:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-15\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 15."},"content":{"rendered":"
\u2026\u2026.druh\u00fd den \u2026\u2026\u2026..<\/em><\/div>\n
„Slib mi, \u017ee se na ni ani nepod\u00edv\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Jak ti to m\u00e1m sl\u00edbit, kdy\u017e s n\u00e1mi bude pracovat, mluvit s n\u00e1mi \u2026 To p\u0159ece nejde.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, ale jestli uvid\u00edm, \u017ee se j\u00ed kouk\u00e1\u0161 jinam ne\u017e do o\u010d\u00ed, tak si m\u011b nep\u0159ej!“<\/div>\n
„Nevyhro\u017euj, neslu\u0161\u00ed ti to\u2026“<\/div>\n
Klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e p\u0159eru\u0161ilo jejich hovor.<\/div>\n
Tom se l\u00edn\u011b zdvihl z postele, tak jak byl, do p\u016fl t\u011bla svle\u010den\u00fd, jen v d\u017e\u00edn\u00e1ch. O\u010dek\u00e1val, \u017ee to bude n\u011bkdo z kapely, tak otev\u0159el.<\/div>\n
„Ahoj, m\u016f\u017eu s tebou mluvit?“<\/div>\n
„A-a-ahoj\u2026 jasn\u011b, jen\u2026 po\u010dkej chv\u00edli, ano?“ rychle zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Oto\u010dil se k bratrovi, kter\u00fd se povaloval na jeho rozh\u00e1zen\u00e9 posteli. „Bille, oble\u010d se, pros\u00edm t\u011b, je tu Laura.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Co ta tady pohled\u00e1v\u00e1?“ rozzlobil se okam\u017eit\u011b a z postele se nehnul ani o milimetr.<\/div>\n
„Psssst, ne tak nahlas\u2026 David p\u0159ece \u0159\u00edkal, \u017ee s n\u00e1mi bude cht\u00edt mluvit.“ Tom se sna\u017eil n\u011bjak ze situace vybruslit. „Tak pohni, oble\u010d se\u2026“ hodil po Billovi zmuchlan\u00e9 tri\u010dko. S\u00e1m se nat\u00e1hl na druhou stranu postele, kde, jak tu\u0161il, skon\u010dilo pro zm\u011bnu jeho triko.<\/div>\n
„Tomi\u2026 ty m\u011b vyh\u00e1n\u00ed\u0161?“ prot\u00e1hl sladce Bill a nat\u00e1hl k n\u011bmu dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce.<\/div>\n
„To nen\u00ed f\u00e9r, takhle m\u011b vyd\u00edrat. Bille, pros\u00edm t\u011b, oble\u010d se, u\u017e te\u010f to vypad\u00e1, jako kdy\u017e tu n\u011bkoho m\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„Tak j\u00e1 se schov\u00e1m. Do koupelny, ano?“<\/div>\n
„No\u2026 dob\u0159e, tak d\u011blej, ale jestli provede\u0161 n\u011bjak\u00fd podraz, tak si m\u011b nep\u0159ej.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ l\u00edbnul ho Bill na \u0161pi\u010dku nosu a spiklenecky za sebou zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l,“ otev\u0159el Tom znovu dve\u0159e a mile pozval Lauru dovnit\u0159.<\/div>\n
Op\u011btovala jeho \u00fasm\u011bv a rozpa\u010dit\u011b usedla do nab\u00edzen\u00e9ho k\u0159esla. O\u010dima rychle p\u0159elet\u011bla pokoj, nad rozh\u00e1zenou postel\u00ed jen m\u00edrn\u011b zdvihla obo\u010d\u00ed. „Vyru\u0161ila jsem t\u011b?“ zeptala se \u0161k\u00e1dliv\u011b.<\/div>\n
Pod\u00edval se stejn\u00fdm sm\u011brem. „Odpo\u010d\u00edval jsem,“ odpov\u011bd\u011bl pohotov\u011b. „Nevyru\u0161ila jsi m\u011b, nespal jsem, neboj,“ dodal je\u0161t\u011b, aby j\u00ed bylo jasn\u00e9, \u017ee jej\u00ed nar\u00e1\u017eku nepost\u0159ehl, necht\u011bl post\u0159ehnout.<\/div>\n
Odvr\u00e1tila pohled, chv\u00edli se p\u0159ehrabovala ve velk\u00e9 kabele, kterou si p\u0159edt\u00edm odlo\u017eila u nohou, a pak vyt\u00e1hla siln\u00e9 zelen\u00e9 desky napln\u011bn\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi pap\u00edry.<\/div>\n
„Jestli m\u00e1\u0161 chv\u00edli \u010das, mohli bychom probrat n\u00e1vrh sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd jsem p\u0159ipravila. S Davidem to je projednan\u00e9, nem\u00e1 n\u00e1mitky, tak\u017ee je to sp\u00ed\u0161 na v\u00e1s, co n\u00e1m dovol\u00edte a co ne,“ usm\u00e1la se a zdvihla pohled od pap\u00edr\u016f k Tomovi.<\/div>\n
„Posad\u00ed\u0161 se nebo tu bude\u0161 takhle nade mnou st\u00e1t?“<\/div>\n
Tom se za\u010dervenal. „Sednu si, promi\u0148.“<\/div>\n
Naklonil se k n\u00ed, aby vid\u011bl do pap\u00edr\u016f, kter\u00e9 dr\u017eela na kl\u00edn\u011b. Nep\u0159\u00edjemn\u00e1 kombinace. Bill v koupeln\u011b a ona tady vedle m\u011b.<\/em> Do nosu ho ude\u0159ila zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b. Pou\u017e\u00edv\u00e1 stejn\u00fd \u0161ampon jako Bill, von\u00ed \u00fapln\u011b stejn\u011b. T\u0159eba to je speci\u00e1ln\u00ed \u0161ampon na \u010dern\u00e9 vlasy.<\/em> P\u0159iv\u0159el o\u010di a znovu se zhluboka nadechl, tuhle v\u016fni m\u011bl opravdu r\u00e1d.<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv by m\u011blo b\u00fdt p\u00e1r z\u00e1b\u011br\u016f, jak zkou\u0161\u00edte, jak se p\u0159ipravujete \u2026z koncertu \u2026“ Jej\u00ed slova se slila do monot\u00f3nn\u00edho \u0161um\u011bn\u00ed. Prohl\u00ed\u017eel si ji zbl\u00edzka. Sklouzl o\u010dima od jej\u00ed tv\u00e1\u0159e na \u0161t\u00edhl\u00fd krk a zastavil se u okraje hluboko rozepnut\u00e9 \u00fazk\u00e9 mikiny. Lehce op\u00e1len\u00e1 k\u016f\u017ee p\u0159\u00edjemn\u011b kontrastovala se sv\u011btlou l\u00e1tkou. Jej\u00ed sv\u016fdn\u011b zaoblen\u00e9 t\u011blo bylo tak odli\u0161n\u00e9 od Billov\u00fdch chlapeck\u00fdch tvar\u016f. Uv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e v\u00edc ne\u017e dva m\u011bs\u00edce se \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u00edvky nedotkl.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi nikdy nezavolal?“ zeptala se ti\u0161e.<\/div>\n
P\u00e1r minut ho pozorovala. Vlastn\u011b od t\u00e9 doby co zjistila, \u017ee ji v\u016fbec neposlouch\u00e1. C\u00edtila jeho pohled a lhala by, kdyby tvrdila, \u017ee je j\u00ed to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Dob\u0159e si pamatovala jejich posledn\u00ed setk\u00e1n\u00ed, l\u00edbil se j\u00ed, hodn\u011b se j\u00ed l\u00edbil, a proto kdy\u017e dostala nab\u00eddku jet za nimi na turn\u00e9 a str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd \u010das v jeho p\u0159\u00edtomnosti, nev\u00e1hala ani minutu a souhlasila.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi p\u0159ede mnou utekla?“ odpov\u011bd\u011bl stejn\u011b ti\u0161e ot\u00e1zkou. Leniv\u011b vr\u00e1til sv\u016fj pohled k jej\u00edm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
Pokr\u010dila rameny. T\u011bkala o\u010dima po jeho obli\u010deji, znerv\u00f3z\u0148ovalo ho to. Kdy\u017e se up\u0159en\u011b zad\u00edvala na jeho m\u011bkk\u00e9 rty, prudce vstal.<\/div>\n
Netu\u0161il, pro\u010d krev v jeho t\u011ble ob\u00edh\u00e1 rychleji ne\u017e obvykle, pro\u010d dlan\u011b pokrylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vlhko.<\/div>\n
Jedin\u00e9 co v\u011bd\u011bl, \u017ee v tom nesm\u00ed pokra\u010dovat.<\/div>\n
Naprosto odosobn\u011bn\u00fdm t\u00f3nem procedil skrz sev\u0159en\u00e9 zuby: „Probereme to jindy, ano? U\u017e bys m\u011bla j\u00edt, m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjakou pr\u00e1ci.“<\/div>\n
Zorni\u010dky modr\u00fdch o\u010d\u00ed se p\u0159ekvapen\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily, zlostn\u011b se v nich zabl\u00fdsklo, cht\u011bla je\u0161t\u011b n\u011bco poznamenat, ale v posledn\u00ed chv\u00edli se zarazila a ne\u0159ekla nic. „Dob\u0159e, uvid\u00edme se pozd\u011bji.“ Vstala, kabelu p\u0159ehodila p\u0159es rameno. Vykro\u010dila ke dve\u0159\u00edm. S rukou na klice se je\u0161t\u011b oto\u010dila. „Mimochodem\u2026 nev\u00ed\u0161, kde bych na\u0161la tv\u00e9ho bratra?“<\/div>\n
Pomalu zavrt\u011bl hlavou. „Nev\u00edm, kde m\u016f\u017ee b\u00fdt, promi\u0148.“<\/div>\n
„Aha\u2026 dob\u0159e, tak zat\u00edm.“<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli se d\u00edval na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, kter\u00fdmi ode\u0161la, ne\u017e se vydal vysvobodit Billa z koupelny.<\/div>\n
„Tak u\u017e je pry\u010d.“<\/div>\n
Bill vylezl z pr\u00e1zdn\u00e9 vany, ve kter\u00e9 le\u017eel a odpo\u010d\u00edval. „Co cht\u011bla?“ \u0161el za Tomem, kter\u00fd mezit\u00edm hupnul zp\u00e1tky na postel.<\/div>\n
„Ale nic, ten sc\u00e9n\u00e1\u0159, nebavilo m\u011b to, tak jsem ji poslal pry\u010d,“ rychl\u00fdm pohybem se zbavil tri\u010dka a odhodil ho kamsi za svoji hlavu. „Poj\u010f ke mn\u011b…“<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
„Georgu, tak p\u0159esn\u011b tebe jsem te\u010f pot\u0159ebovala,“ zasm\u00e1la se Laura dvojsmysln\u011b. Pot\u00e9 co ode\u0161la z Tomova pokoje, zkusila je\u0161t\u011b jednou \u0161t\u011bst\u00ed u Billa, ale bezv\u00fdsledn\u011b. Dve\u0159e byly st\u00e1le zam\u010den\u00e9 a na jej\u00ed intenzivn\u00ed klep\u00e1n\u00ed nikdo nereagoval. V hotelov\u00e9 hale narazila na Georga.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed. Nezajdeme do baru na n\u011bco k pit\u00ed? A p\u0159itom m\u016f\u017eeme v\u0161echno probrat,“ Georg se sna\u017eil d\u00e1t do sv\u00e9ho pohledu co nejv\u00edc p\u0159esv\u011bd\u010divosti a \u0161armu. Vid\u011bl svou p\u0159\u00edle\u017eitost, jak na Lauru ud\u011blat dojem.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak jdeme,“ usm\u00e1la se na n\u011bj. Zatv\u00e1\u0159il se tak v\u00edt\u011bzoslavn\u011b, \u017ee nemohla odolat a lehce se dotkla jeho ruky. Je fakt, \u017ee tyhle drobn\u00e9 pozornosti jsou tak nesm\u00edrn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 a povzbuzuj\u00edc\u00ed\u2026<\/em>pomyslela si sebev\u011bdom\u011b a ve\u0161la za Georgem do m\u00edstnosti.<\/div>\n
Sed\u011bli u stolu asi hodinu. Pracovn\u00ed v\u011bci probrali celkem rychle, ale Georg ji necht\u011bl pustit, kdy\u017e u\u017e ji tady m\u011bl. Vypr\u00e1v\u011bl j\u00ed z\u00e1\u017eitky z koncert\u016f a v\u0161emo\u017en\u011b se sna\u017eil ji pobavit. Ob\u010das se usm\u00e1la nebo n\u011bco \u0159ekla, ale s\u00e1m c\u00edtil, \u017ee to nen\u00ed ono, \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed, duchem mimo.<\/div>\n
Netrp\u011bliv\u011b se pod\u00edvala na hodinky. „U\u017e budu muset j\u00edt, v\u0161echno jsme probrali. D\u011bkuju ti,“ usm\u00e1la se na Georga mile.<\/div>\n
„Nesp\u011bchej, je p\u0159ece je\u0161t\u011b \u010das. Koncert za\u010d\u00edn\u00e1 zhruba za \u010dty\u0159i hodiny, neboj, stihne\u0161 se p\u0159ipravit,“ mrkl na ni Georg spiklenecky, jako by cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee v\u00ed, jak prob\u00edh\u00e1 \u017eensk\u00e1 p\u0159\u00edprava na takovou akci.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b. Budu muset j\u00edt. Mus\u00edm si n\u011bco za\u0159\u00eddit a je\u0161t\u011b se stav\u00edm za Billem, pot\u0159ebuju s n\u00edm mluvit, ale nemohla jsem ho nikde sehnat.“<\/div>\n
Dlouhovlas\u00fd kluk zklaman\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „\u0160el s Tomem pry\u010d, vid\u011bl jsem je asi p\u0159ed hodinou. Mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b nebudou zp\u00e1tky\u2026 obvykle jsou pry\u010d i n\u011bkolik hodin, vrac\u00ed se a\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed koncertem. Z\u016fsta\u0148 tu je\u0161t\u011b.“<\/div>\n
Dopila zbytek ban\u00e1nov\u00e9ho d\u017eusu a znovu se pod\u00edvala na hodinky.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, kam chod\u00ed?“<\/div>\n
„Ne, to netu\u0161\u00edm. Nikdy jsem se jich neptal. Od t\u00e9 doby co zjistili, \u017ee jsou br\u00e1chov\u00e9, nehnou se od sebe na krok. Teda\u2026 kdy\u017e byl Tom nemocnej, tak ne, ale te\u010f u\u017e je zase v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Tom byl nemocnej?“<\/div>\n
„No\u2026 ty to nev\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Zmaten\u011b zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„Bylo toho v\u0161ude plno\u2026i v televizi. Kdy\u017e se dov\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 m\u00e1mu a Bill je jeho br\u00e1cha, tot\u00e1ln\u011b se zhroutil. Byl i v nemocnici, ale brzy ho pustili. P\u00e1r t\u00fddn\u016f na tom je\u0161t\u011b nebyl nejl\u00edp, ale pak se srovnal.“ Georg se najednou c\u00edtil d\u016fle\u017eit\u011b, \u017ee m\u00e1 informace, kter\u00e9 ji kone\u010dn\u011b zaj\u00edmaj\u00ed. „Teda, mezi n\u00e1ma\u2026 \u0159eknu ti, Billa bych za br\u00e1chu necht\u011bl. P\u0159edstav si, \u017ee on mu kec\u00e1 i do toho, jestli n\u011bjakou holku sbal\u00ed nebo ne\u2026 vlastn\u011b mu je sp\u00ed\u0161 zakazuje“ dodal a zasm\u00e1l se sv\u00e9mu hodnocen\u00ed.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b zdvihla obo\u010d\u00ed. „Skute\u010dn\u011b?“ P\u0159imhou\u0159ila p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b o\u010di. „A\u2026 m\u00e1 te\u010f Tom n\u011bkoho?“<\/div>\n
Georg pot\u0159\u00e1sl hlavou. „O tom bych nem\u011bl mluvit.“<\/div>\n
Na p\u016fvabn\u00e9 tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevil neoby\u010dejn\u011b mil\u00fd \u00fasm\u011bv. M\u00edrn\u011b se p\u0159edklonila, a\u017e uc\u00edtil v nose jej\u00ed lehk\u00fd parf\u00e9m. \u0160pi\u010dkou ostr\u00e9ho nehtu se dotkla jeho ruky, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159e\u0161la po svalnat\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed. „Mn\u011b to p\u0159ece m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, z\u016fstane to jen mezi n\u00e1mi.“ Sklopila pohled ke sv\u00e9 ruce, aby se v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku zas \u0161k\u00e1dliv\u011b pod\u00edvala do Georgov\u00fdch chladn\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00ed, \u010dern\u00e9 dlouh\u00e9 \u0159asy se jen zachv\u011bly.<\/div>\n
Zav\u00e1hal. Tohle byly zbran\u011b, proti nim\u017e b\u00fdvaj\u00ed mu\u017ei bezmocn\u00ed, a Georg moc praktick\u00fdch zku\u0161enost\u00ed nem\u011bl. „Asi bych to nem\u011bl \u0159\u00edkat, mluv\u00ed o n\u011bjak\u00e9 tajemn\u00e9 kr\u00e1sce, se kterou udr\u017euje vztah, ale chozen\u00ed to rozhodn\u011b nen\u00ed. Z\u0159ejm\u011b ji m\u00e1 jenom na sex. To je prost\u011b Tom, on se neum\u00ed zamilovat, holky prost\u011b bere jen jako zdroj t\u011blesn\u00fdch pot\u011b\u0161en\u00ed, ale k n\u011bmu to tak n\u011bjak pat\u0159\u00ed.“ Odml\u010del se. „Ale stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee a\u017e jednou potk\u00e1 tu pravou, tak to bude nav\u017edycky.“<\/div>\n
Laura pok\u00fdvala hlavou. Dozv\u011bd\u011bla se, co pot\u0159ebovala. V\u0161echno to najednou d\u00e1v\u00e1 jin\u00fd smysl.<\/em><\/div>\n
Nat\u00e1hla se pro kabelku. Jej\u00ed pohled zabloudil ke prosklen\u00fdm dve\u0159\u00edm baru, jimi\u017e bylo vid\u011bt a\u017e do hotelov\u00e9 haly. Pod\u00edvejme, kdo to p\u0159i\u0161el.<\/em> Dvoj\u010data pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zela hotelovou halou a m\u00ed\u0159ila z\u0159ejm\u011b k v\u00fdtahu.<\/div>\n
„Zaplat\u00edm,“ vyhrkla na barmanku, sb\u00edraj\u00edc\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9 sklenice.<\/div>\n
„Po\u010dkej, v\u017edy\u0165 jsme si tak hezky pov\u00eddali,“ sna\u017eil se Georg zachr\u00e1nit situaci.<\/div>\n
„Promi\u0148, u\u017e mus\u00edm,“ odm\u00edtla jeho prosbu. Pohodila na st\u016fl zma\u010dkanou bankovku a rychle vykro\u010dila ke dve\u0159\u00edm, sledovan\u00e1 zklaman\u00fdm pohledem.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u2026\u2026.druh\u00fd den \u2026\u2026\u2026.. „Slib mi, \u017ee se na ni ani nepod\u00edv\u00e1\u0161.“ „Jak ti to m\u00e1m sl\u00edbit, kdy\u017e s n\u00e1mi bude pracovat, mluvit s n\u00e1mi \u2026 To p\u0159ece nejde.“ „Tak dob\u0159e, ale jestli uvid\u00edm, \u017ee se j\u00ed kouk\u00e1\u0161 jinam ne\u017e do o\u010d\u00ed, tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20636","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20636","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20636"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20636\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20636"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20636"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20636"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}