{"id":20637,"date":"2008-02-29T17:16:00","date_gmt":"2008-02-29T16:16:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20595"},"modified":"2008-02-29T17:16:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:16:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-14\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 14."},"content":{"rendered":"
Dohoda zn\u011bla jasn\u011b. Do konce turn\u00e9 zb\u00fdvaj\u00ed necel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny. Tom nap\u00ed\u0161e otci i matce zpr\u00e1vu, aby se uklidnili, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed do Berl\u00edna, v\u0161ichni se sejdou a promluv\u00ed si. Bill poc\u00edtil z\u00e1chv\u011bv pocitu velmi bl\u00edzk\u00e9mu pocitu \u0161t\u011bst\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee matku Tomova zpr\u00e1va moc pot\u011b\u0161\u00ed a m\u011bl z toho s\u00e1m velkou radost. S otcem to bylo slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Bill pana Kaulitze st\u00e1le moc nevn\u00edmal jako sv\u00e9ho otce. Gordon byl ten, kter\u00fd ho vychoval a kter\u00fd pana Kaulitze v jeho roli nahradil. Bill nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 s otcem komunikovat, ale v\u011b\u0159il tomu, \u017ee kdy\u017e budou v\u0161ichni cht\u00edt, cestu k sob\u011b najdou.<\/div>\n
V\u0161echno vypadalo tak r\u016f\u017eov\u011b. Karta se obr\u00e1tila. Odte\u010f u\u017e to bude jen dobr\u00e9! Zaslou\u017e\u00edme si to!<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n
„P\u016fjdeme nakupovat,“ rozhodl Bill. P\u0159ehraboval se ve sv\u00fdch kufrech a dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee opravdu nutn\u011b pot\u0159ebuje n\u011bco nov\u00e9ho, \u010d\u00edm by si ud\u011blal radost.<\/div>\n
Tom se rozvaloval na posteli, v ruce d\u00e1lkov\u00fd ovlada\u010d od televize a monot\u00f3nn\u011b p\u0159ep\u00ednal jeden program za druh\u00fdm v intervalu n\u011bkolika m\u00e1lo vte\u0159in. Ob\u010das zabloudil pohledem k bratrovi, kter\u00fd poskakoval vedle otev\u0159en\u00fdch zavazadel jako indi\u00e1n u ob\u011btn\u00edho ohn\u011b.<\/div>\n
„Nikam se mi nechce,“ prot\u00e1hl se Tom l\u00edn\u011b a zaz\u00edval na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
Bill si zalo\u017eil ruce v bok. „Nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu, \u017ee bys ne\u0161el se mnou. Ani to nezkou\u0161ej.“<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b mu\u010dit? V\u00ed\u0161 jak nesn\u00e1\u0161\u00edm obchody?“ nenechal se Tom jen tak lehce zviklat.<\/div>\n
Ale Bill se nehodlal vzd\u00e1t. „Bude\u0161 tam jenom sed\u011bt a pom\u016f\u017ee\u0161 mi vybrat. A dost \u0159e\u010d\u00ed. D\u011blej, oble\u010d se\u2026 Tome, no tak. Z\u00edtra vyr\u00e1\u017e\u00edme do Kol\u00edna, to nebude \u010das a poz\u00edt\u0159\u00ed n\u00e1s \u010dek\u00e1 prvn\u00ed koncert, kterej bude nat\u00e1\u010det ten televizn\u00ed t\u00fdm. P\u0159ece nechce\u0161, abych tam \u0161el ve star\u00fdch v\u011bcech?“ Zakoulel ne\u0161\u0165astn\u011b o\u010dima. Hbit\u00fdm pohybem se p\u0159em\u00edstil k bratrovi na postel. Mazliv\u011b se p\u0159itulil a jemn\u011b Toma pol\u00edbil na bradu.<\/div>\n
„Hmmm\u2026 a co kdybychom to nakupov\u00e1n\u00ed nechali na pozd\u011bji?“ zamrkal nevinn\u011b Tom, zat\u00edmco rukama u\u017e \u0161\u00e1tral po jeho t\u011ble.<\/div>\n
„Ne ne ne, naopak. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv vyraz\u00edme, t\u00edm d\u0159\u00edv budeme zp\u00e1tky a m\u016f\u017eeme d\u011blat, co bude\u0161 cht\u00edt,“ zkou\u0161el to takticky Bill.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b co budu cht\u00edt?“ Chytil se Tom pohotov\u011b.<\/div>\n
Bill horliv\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
U\u017e ani nepo\u010d\u00edtal, kolik\u00e1t\u00fd obchod nav\u0161t\u00edvili. Bill se choval, jako kdy\u017e je poprv\u00e9 ve m\u011bst\u011b a nakupuje, v\u0161echno se mu l\u00edbilo, v\u0161echno ho zaj\u00edmalo, v\u0161echno si cht\u011bl vyzkou\u0161et.<\/div>\n
Tom sed\u011bl otr\u00e1ven\u011b na polstrovan\u00e9 seda\u010dce, lokty zap\u0159en\u00fd o kolena se rozhl\u00ed\u017eel po obchod\u011b. On a Bill tam byli snad jedin\u00ed kluci. Trochu ho ten nepom\u011br sil d\u011bsil. Op\u0159el se, ruce zalo\u017eil na op\u011bradlo a pohledem zkoumal jednotliv\u00e9 nakupuj\u00edc\u00ed. Jeho pohled upoutala tmavovlas\u00e1 d\u00edvka stoj\u00edc\u00ed pr\u00e1v\u011b u pokladny.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u00edm si poposedl. Nemohlo b\u00fdt pochyb. Byla to ona, ta, kterou vid\u011bl p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der v klubu. V ruce dr\u017eela malou pen\u011b\u017eenku, do kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b ukl\u00e1dala platebn\u00ed kartu. Usm\u00e1la se na prodava\u010dku, pod\u011bkovala a sebrala z pultu \u010dervenou ta\u0161ku s b\u00edle provedenou zna\u010dkou obchodu. Obr\u00e1tila se od pokladny a zat\u00edmco si pen\u011b\u017eenku d\u00e1vala do velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 kabelky, m\u00ed\u0159ila ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Kousek od n\u00ed st\u00e1l Bill a prob\u00edral se ram\u00ednky, na kter\u00fdch visela nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed tri\u010dka. Byla u\u017e od n\u011bj jen dva \u010di t\u0159i kroky, kdy\u017e si ho v\u0161imla. Zarazila se a trochu couvla, okam\u017eit\u011b se vylekan\u011b rozhl\u00e9dla po obchod\u011b.<\/div>\n
Tom zv\u011bdavost\u00ed dokonce vstal, jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed bylo rozhodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Skoro jako kdyby Bila znala\u2026<\/em> Po\u0159\u00e1d uva\u017eoval, kde se s n\u00ed jen setkal, ale po\u0159\u00e1d si nemohl vzpomenout. Jej\u00ed pohled se zastavil, kdy\u017e na\u0161el toho, koho hledal. Na vzd\u00e1lenost n\u011bkolika metr\u016f se up\u0159en\u011b d\u00edvala do Tomov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00fdch o\u010d\u00ed. Trvalo to jen n\u011bkolik vte\u0159in\u2026 ale bylo to pro n\u011bj n\u011bco tak nov\u00e9ho, po tolika t\u00fddnech znovu z\u00e1blesk nevinn\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. Jakmile zaregistrovala jeho pohyb sm\u011brem k n\u00ed, prudce se oto\u010dila, \u0161ikovn\u011b se vyhnula Billovi a n\u011bkolika rychl\u00fdmi kroky vyb\u011bhla ven z obchodu.<\/div>\n
Tom ji n\u00e1sledoval, ale kdy\u017e se ocitl na zapln\u011bn\u00e9 ulici, nikde ji nevid\u011bl, zmizela beze stopy. Zklaman\u011b se vr\u00e1til zp\u00e1tky do obchodu.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ ptal se hned starostliv\u011b Bill.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsi ji?“ vyhrkl Tom.<\/div>\n
„Koho?“ nech\u00e1pal Bill a p\u0159estal s prohl\u00ed\u017een\u00edm tri\u010dek. Tomovo rozru\u0161en\u00ed se mu pranic nel\u00edbilo.<\/div>\n
„St\u00e1la kousek od tebe, takov\u00e1 \u010dernovlas\u00e1 holka\u2026 Odn\u011bkud ji zn\u00e1m, ale nem\u016f\u017eu si vzpomenout\u2026“ \u0159ekl Tom zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
Na Billov\u011b hladk\u00e9m \u010dele se objevila vr\u00e1ska. „Tob\u011b se l\u00edbila?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n
„Co?… Ne, jen nev\u00edm, kdo to byl\u2026“ Tom se opatrn\u011b pod\u00edval po bratrovi. Uv\u011bdomil, \u017ee za\u010d\u00ednat s Billem tuhle debatu nebylo zrovna nejtakti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„L\u00edbila se ti, vi\u010f?“ nedal se Bill. „Nel\u017ei mi, Tome.“<\/div>\n
Tom trochu z\u010dervenal. „Nech toho,“ odbyl ho m\u00edrn\u011b rozmrzele.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Cestou zp\u00e1tky do hotelu spolu prohodili jen p\u00e1r nepodstatn\u00fdch slov. Na n\u011bjak\u00e9 hr\u00e1tky nebylo ani pomy\u0161len\u00ed. Bill ura\u017een\u011b zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu pokoji. Tomova reakce ho nep\u0159\u00edjemn\u011b zasko\u010dila.<\/div>\n
Vlastn\u011b posledn\u00ed dobou ani nemyslel na to, \u017ee by Toma mohl zaj\u00edmat i n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e on. Jasn\u011b, trochu \u017e\u00e1rlil na Davida, ale to bylo n\u011bco jin\u00e9ho, c\u00edtil z\u00e1jem z Davidovy strany, ale z Tomovy tam nikdy ani n\u00e1znak z\u00e1jmu nebyl. Tahle holka ho n\u011b\u010d\u00edm zaujala\u2026 Snad je v tom skute\u010dn\u011b jen zv\u011bdavost. P\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby m\u011b u\u017e m\u011bl dost. V\u017edy\u0165 jsme spolu tak kr\u00e1tce\u2026 Dva a p\u016fl m\u011bs\u00edce, ale vlastn\u011b ve skute\u010dnosti jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f\u2026 Ne, nev\u011b\u0159\u00edm tomu. Miluje m\u011b, p\u0159ece mi to \u0159ekl a on by mi nelhal!<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026. druh\u00fd den \u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Byl ve\u010der, jeden z m\u00e1la dn\u016f, kdy nehr\u00e1li \u017e\u00e1dn\u00fd koncert. Za sebou m\u011bli dal\u0161\u00ed des\u00edtky kilometr\u016f, kter\u00e9 od r\u00e1na urazili, aby dojeli do Kol\u00edna. Dvoj\u010data spole\u010dn\u011b odpo\u010d\u00edvala v Billov\u011b pokoji. Tom se prob\u00edral Billov\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy. Pokou\u0161el se v n\u011bm probudit jisk\u0159i\u010dku z\u00e1jmu o lask\u00e1n\u00ed, kter\u00fdm ho zahrnoval, ale bratr byl my\u0161lenkami n\u011bkde jinde. Nep\u0159\u00edtomn\u00fd pohled jeho o\u010d\u00ed byl toho jasn\u00fdm d\u016fkazem.<\/div>\n
Bill se sna\u017eil vyt\u011bsnit ze sv\u00e9 mysli v\u010derej\u0161\u00ed incident s nezn\u00e1mou d\u00edvkou. Cht\u011bl Tomovi v\u011b\u0159it, \u017ee on by ho nikdy nezklamal. Cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee se spolu p\u0159enesou p\u0159es v\u0161echny t\u011b\u017ekosti, kter\u00e9 je v \u017eivot\u011b mohou potkat. Cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee l\u00e1ska jako ta jejich se narod\u00ed jen jednou za sto let.<\/div>\n
„Ty se zlob\u00ed\u0161?“ ozval se do tmy Tom\u016fv hlas.<\/div>\n
Povzdechl si a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Odpov\u011bz mi, zlob\u00ed\u0161 se?“ nedal se odb\u00fdt.<\/div>\n
„Nezlob\u00edm. V\u011b\u0159\u00edm ti, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee m\u011b nikdy nezklame\u0161,“ za\u0161eptal ten druh\u00fd.<\/div>\n
„Nikdy t\u011b nezklamu…“ zazn\u011bla v\u00e1\u0161niv\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Nikdy t\u011b neopust\u00edm\u2026“ potvrdil Bill sv\u016fj d\u00e1vn\u00fd slib.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
„R\u00e1d bych v\u00e1m p\u0159edstavil n\u011bkoho, kdo te\u010f s n\u00e1mi bude tr\u00e1vit p\u00e1r dn\u00ed, mo\u017en\u00e1 i t\u00fddn\u016f, aby umo\u017enil va\u0161im fanou\u0161k\u016fm nahl\u00e9dnout do soukrom\u00ed TH,“ za\u010dal David svoji \u0159e\u010d, kdy\u017e se odpoledne se\u0161li v hotelov\u00e9m sal\u00f3nku. „Douf\u00e1m, \u017ee v\u0161echno bude prob\u00edhat bez probl\u00e9m\u016f, kdyby se cokoli d\u011blo, nebojte se mi o tom \u0159\u00edct, ano? Chceme p\u0159ece, aby v\u00fdsledek byl skv\u011bl\u00fd, a to, jak sami dob\u0159e v\u00edte, bez d\u016fv\u011bry a ochoty spolupracovat nejde.“ David se na chv\u00edli odml\u010del a oto\u010dil se ke dv\u011bma osob\u00e1m stoj\u00edc\u00edm vedle n\u011bj.<\/div>\n
Kluci si je ml\u010dky prohl\u00ed\u017eeli.<\/div>\n
„Tenhle mlad\u00fd mu\u017e se jmenuje Rick, je fotograf a taky kameraman, bude obstar\u00e1vat v\u0161echny obrazov\u00e9 a technick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti.“ U\u017e od pohledu nabru\u010den\u00fd mu\u017e s v\u00fdrazn\u00fdm nosem pok\u00fdvnul hlavou na pozdrav, ale jinak se netv\u00e1\u0159il p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00e1telsky. M\u011bl na tyhle mlad\u00e9 kapely s rychl\u00fdm startem vlastn\u00ed n\u00e1zor, kter\u00fd jen tak nehodlal m\u011bnit.<\/div>\n
David p\u0159istoupil k vysok\u00e9 mlad\u00e9 \u017een\u011b s n\u00e1padn\u011b nal\u00ed\u010den\u00fdm obli\u010dejem a nenucen\u011b ji objal kolem ramen. „Tohle je Lucy, absolutn\u00ed poklad, alespo\u0148 pokud jde o v\u0161echno, co souvis\u00ed s viz\u00e1\u017e\u00ed. Zn\u00e1me se u\u017e dlouho, vi\u010f, zlat\u00ed\u010dko? Jak u\u017e to je dlouho, co jsme spolu pracovali poprv\u00e9? Ehm\u2026 rad\u0161i to nebudu po\u010d\u00edtat. Ona je v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00e1!“ Lucy se afektovan\u011b zasm\u00e1la, pohodila dlouh\u00fdmi odbarven\u00fdmi kade\u0159emi a la\u0161kovn\u011b Davida pleskla p\u0159es ruku.<\/div>\n
Kluci se po sob\u011b pod\u00edvali s m\u00edrn\u00fdm zd\u011b\u0161en\u00edm v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
Tom m\u011bl co d\u011blat, aby nevyprskl sm\u00edchy. Bill si mezit\u00edm s neskr\u00fdvan\u00fdm z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eel obrovsk\u00fd kosmetick\u00fd kufr, kter\u00fd st\u00e1l vedle Lucyin\u00fdch dlouh\u00fdch nohou, obut\u00fdch do v\u00fdst\u0159edn\u00edch jehlov\u00fdch st\u0159ev\u00ed\u010dk\u016f.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b n\u00e1m chyb\u00ed posledn\u00ed \u010dlen t\u00fdmu,“ dodal David, „je-“ Ani nedopov\u011bd\u011bl v\u011btu. Klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed p\u0159im\u011blo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny \u00fa\u010dastn\u00edky sed\u00e1nku, aby se oto\u010dili.<\/div>\n
No to snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd,<\/em> strnul Bill s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1, tak tady ji m\u00e1me.“ David nat\u00e1hl ruku k p\u0159\u00edchoz\u00ed d\u00edvce.<\/div>\n
„Promi\u0148te, m\u011bla jsem d\u016fle\u017eit\u00fd telefon, mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jdu pozd\u011b,“ omlouvala se.<\/div>\n
„Nevad\u00ed, zat\u00edm jsem p\u0159edstavil ostatn\u00ed \u010dleny tv\u00e9ho t\u00fdmu.“ Obr\u00e1til se ke skupin\u011b. „Kluci, tohle je Laura, ur\u010dit\u011b si ji pamatujete. D\u011blala s v\u00e1mi rozhovor v televizi, je\u0161t\u011b v Berl\u00edn\u011b, ne\u017e jsme vyjeli na turn\u00e9.“<\/div>\n
„Jo jasn\u011b\u2026 Georg“ chytil se Geo p\u0159\u00edle\u017eitosti se zviditelnit, tuhle kr\u00e1sku si docela p\u0159esn\u011b pamatoval. Mile se na n\u011bj usm\u00e1la a podala mu op\u00e1lenou ruku, kterou bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed stiskl.<\/div>\n
„Gustave? M\u00e1\u0161 se?“ pozdravila se s buben\u00edkem.<\/div>\n
„A na\u0161e dvoj\u010d\u00e1tka,“ zad\u00edvala se Laura zamy\u0161len\u011b na Toma a Billa. Sed\u011bli vedle sebe, Tom po sv\u00e9m zp\u016fsobu rozvalen\u00fd a Bill zp\u016fsobn\u011b s nohou p\u0159ehozenou p\u0159es koleno druh\u00e9. „Vypad\u00e1\u0161 b\u00e1je\u010dn\u011b, Bille,“ podala ruku i jemu. Nemohla si nev\u0161imnout nep\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 \u0161lo z jeho o\u010d\u00ed. Ignorovala to.<\/div>\n
„D\u011bkuju, ty taky,“ odsekl, chvatn\u011b jej\u00ed ruku pustil a znovu se posadil vedle Toma. Byl na\u0161tvan\u00fd, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee m\u00edt zlost tak akor\u00e1t na sebe. To on p\u0159ece p\u0159esv\u011bd\u010doval Toma, aby souhlasil s p\u0159\u00edjezdem novin\u00e1\u0159e. No jo, jen\u017ee m\u011b p\u0159ece nemohlo napadnout, \u017ee p\u0159ijede tahle pitom\u00e1 holka!<\/em><\/div>\n
Tom se sna\u017eil tv\u00e1\u0159it klidn\u011b a lhostejn\u011b.<\/div>\n
„Dlouho jsme se nevid\u011bli, Tome.“<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm.“<\/div>\n
Jej\u00ed pohled na n\u011bm spo\u010dinul o vte\u0159inku d\u00e9le, ne\u017e bylo vhodn\u00e9, ale doufala, \u017ee si toho nikdo nev\u0161iml. Uklidni se, chov\u00e1\u0161 se jak mal\u00e1 pobl\u00e1zn\u011bn\u00e1 holka. P\u0159ece nechce\u0161 v\u0161echno zni\u010dit vlastn\u00ed nedo\u010dkavost\u00ed?<\/em> napomenula se v duchu. Pustila jeho ruku a sna\u017eila se potla\u010dit chv\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se v nen\u00e1padn\u00fdch vln\u00e1ch rozproudilo do cel\u00e9ho jej\u00edho t\u011bla.<\/div>\n
Oto\u010dila se zp\u011bt k Davidovi.<\/div>\n
„Laura bude d\u011blat celou report\u00e1\u017e. M\u00e1 p\u0159ipraven\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, kter\u00fd spolu je\u0161t\u011b probereme a pak by asi bylo dobr\u00e9, kdyby se se\u0161la s v\u00e1mi v\u0161emi i jednotliv\u011b, abyste si vyjasnili, co by asi tak v report\u00e1\u017ei mohlo b\u00fdt\u2026 co jste ochotni odhalit,“ neodpustil si David jemn\u00fd \u017eert na z\u00e1v\u011br sv\u00e9 \u0159e\u010di. „Te\u010f si dejte rozchod, jestli nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 dotazy, a zastav\u00edm se pak za v\u00e1mi a domluv\u00edme se jak d\u00e1l. Proberu to nejd\u0159\u00edv s Laurou s\u00e1m.“<\/div>\n
K \u010dertu s n\u00ed. Vy\u0161kr\u00e1bal bych j\u00ed o\u010di, kdyby to bylo mo\u017en\u00fd. Nen\u00e1vid\u00edm ji, jak j\u00e1 ji nen\u00e1vid\u00edm.<\/em> Bill vyrazil jako st\u0159ela, doslova vylet\u011bl ze salonku. S t\u00e1zav\u011b zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm a s G\u00e9\u010dky v z\u00e1v\u011bsu ho n\u00e1sledoval Tom.<\/div>\n
„Bille, co je s tebou?“<\/div>\n
„Ta holka\u2026 ty si ji nepamatuje\u0161? Nepamatuje\u0161 si, jak po tob\u011b v Berl\u00edn\u011b vyj\u00ed\u017ed\u011bla?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co holek po mn\u011b vyj\u00ed\u017ed\u00ed?“ usm\u00e1l se blahosklonn\u011b Tom.<\/div>\n
„No jo, n\u00e1\u0161 pan neodolatelnej,“ u\u0161kl\u00edbl se vztekle Bill. Cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, ale p\u0159eru\u0161il ho Georg\u016fv hlas. „Tomeee!“ nesl se chodbou a\u017e k dvoj\u010dat\u016fm.<\/div>\n
Tom se zastavil a oto\u010dil se k n\u011bmu. „Co je?“<\/div>\n
„Po\u010dkej na m\u011b\u2026 hele, to je mazec, co?“ Georg se tv\u00e1\u0159il nadm\u00edru spokojen\u011b. „Lep\u0161\u00ed kost n\u00e1m sem poslat nemohli. Jde\u0161 do n\u00ed?“<\/div>\n
Bill vztekle vydechl. Ignoroval Gustav\u016fv pobaven\u00fd v\u00fdraz. „A pro\u010d by do n\u00ed asi tak m\u011bl j\u00edt?“<\/div>\n
„Jako sorry, Bille, ale co se do toho plete\u0161? Tom p\u0159ece m\u016f\u017ee balit koho chce, ne? Taky mu nic nedop\u0159eje\u0161\u2026“ Georg<\/em> nech\u00e1pal, co je na balen\u00ed holek tak \u0161patn\u00e9ho. Ten Bill taky hned vylet\u00ed, chud\u00e1k Tom, takov\u00fdho br\u00e1chu m\u00edt\u2026 nen\u00ed lep\u0161\u00ed bejt jedin\u00e1\u010dek?<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nev\u00edm,“ pronesl Tom rozv\u00e1\u017en\u011b, dob\u0159e rozm\u00fd\u0161lel, co odpov\u011bd\u011bt. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee jestli Billa na\u0161tve, m\u016f\u017ee se rozlou\u010dit s klidnou noc\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 se necht\u011bl shodit. „M\u00e1m rozd\u011blanou tu \u010dernovl\u00e1sku, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
„To jo, ale tahle je taky \u010dernovlas\u00e1 a mimochodem moc p\u011bkn\u00e1\u2026 a mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1 co nab\u00eddnout,“ konstatoval dvojsmysln\u011b Georg. „Tak\u017ee nevad\u00ed, kdy\u017e ji prubnu?“<\/div>\n
Tom jen pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Nevad\u00ed, zkus to a pak mi \u0159ekne\u0161, jak\u00fd to bylo, jo?“<\/div>\n
Spiklenecky si s Georgem pl\u00e1cli a Bill si uleh\u010den\u011b oddychl.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dohoda zn\u011bla jasn\u011b. Do konce turn\u00e9 zb\u00fdvaj\u00ed necel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny. Tom nap\u00ed\u0161e otci i matce zpr\u00e1vu, aby se uklidnili, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed do Berl\u00edna, v\u0161ichni se sejdou a promluv\u00ed si. Bill poc\u00edtil z\u00e1chv\u011bv pocitu velmi bl\u00edzk\u00e9mu pocitu \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20637","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20637","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20637"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20637\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20637"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20637"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20637"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}