{"id":20643,"date":"2008-02-29T17:12:00","date_gmt":"2008-02-29T16:12:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20601"},"modified":"2008-02-29T17:12:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:12:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-8\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 8."},"content":{"rendered":"
Le\u017eel na posteli se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a sna\u017eil se na nic nemyslet. Koncentroval sv\u00e9 my\u0161lenky pouze na koncert, kter\u00fd je za n\u011bkolik hodin \u010dekal.<\/div>\n
„Ty, Bille, m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ ozval se Gustav opatrn\u011b a nadzdvihl se na lokti na sv\u00e9 posteli.<\/div>\n
„Klidn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, ani\u017e by otev\u0159el o\u010di nebo se jakkoli pohnul.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, tenkr\u00e1t jak jsme p\u0159i\u0161li s Davidem k Tomovi, p\u0159edt\u00edm ne\u017e Tom spadl do t\u011bch depres\u00ed, no\u2026 ty v\u00ed\u0161, co mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, jak jsi n\u00e1s p\u0159istihl na t\u00e9 podlaze?“ zeptal se jasn\u00fdm hlasem Bill.<\/div>\n
„No \u2026 to je ono,“ vylezlo z Gustava, \u00fapln\u011b zrudnul studem. „Vy\u2026 spolu \u2026to\u2026 ehm\u2026 pokra\u010dujete?“<\/div>\n
„Ne, neboj. Tom mi dal dost jasn\u011b najevo, \u017ee u\u017e nem\u00e1 z\u00e1jem,“ pronesl Bill zd\u00e1nliv\u011b \u00fapln\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
„A\u2026 ty m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nen\u00ed to jedno?“ otev\u0159el Bill kone\u010dn\u011b o\u010di a pod\u00edval se po Gustavovi. „Stejn\u011b to na tom nic nezm\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
Gustav se st\u00e1hnul, „to m\u00e1\u0161 pravdu. Promi\u0148.“<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
„Nehledal m\u011b n\u011bkdo? M\u011bl jsem pocit, jako kdyby sem n\u011bkdo p\u0159i\u0161el, nebo se mi to zd\u00e1lo?“ zeptal se David, kdy\u017e vylezl cel\u00fd rozeh\u0159\u00e1t\u00fd z koupelny.<\/div>\n
Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b zdvihl hlavu od telefonu: „Co? Jo\u2026ne, nikdo tu nebyl, to se ti jen zd\u00e1lo,“ a znovu se sklonil k telefonu.<\/div>\n
Zap\u0159el jsem ho. Je mi jasn\u00fd, \u017ee sem nep\u0159i\u0161el za Davidem, ale kv\u016fli tomu, aby m\u011b provokoval, aby mi p\u0159ipomenul, \u017ee on je po\u0159\u00e1d tady. A\u0165 se hnu kamkoli, Bill je vedle m\u011b jako m\u016fj st\u00edn.<\/em> „Tome?“ oslovil ho David znovu, aby ho donutil se na n\u011bj pod\u00edvat.<\/div>\n
Tom k n\u011bmu znovu zdvihl hlavu, zaregistroval, \u017ee se David m\u00edrn\u011b zhoupl v boc\u00edch, zat\u00edmco k n\u011bmu kr\u00e1\u010del. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u00fapln\u011b stejn\u00fd pohyb v\u017edycky d\u011bl\u00e1val i Bill, kdy\u017e vylezl ze sprchy a \u0161el ke mn\u011b, v\u017edycky jsem byl tak netrp\u011bliv\u00fd, cht\u011bl jsem, aby \u0161el rychleji, abych se ho u\u017e mohl dotknout… A je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee stejn\u00fd pohyb, kter\u00fd u Billa p\u016fsobil neuv\u011b\u0159iteln\u011b sexy, p\u016fsob\u00ed u Davida trapn\u011b, alespo\u0148 pro m\u011b.<\/em><\/div>\n
Ru\u010dn\u00edk kolem Davidov\u00fdch bok\u016f hrozil, \u017ee se sesune k zemi ka\u017edou vte\u0159inou. Tom znechucen\u011b odvr\u00e1til pohled a doufal, \u017ee si David nev\u0161imne odporu, kter\u00fd v sob\u011b jen t\u011b\u017eko p\u0159em\u00e1hal.<\/div>\n
Usadil se na jeho postel, t\u011bsn\u011b vedle jeho nohou, skryt\u00fdch v \u0161irok\u00fdch kalhot\u00e1ch, zdoben\u00fdch na prav\u00e9m stehn\u011b b\u00edlou v\u00fd\u0161ivkou. Tom st\u00e1le sv\u00edral v rukou telefon, jako by to byl k\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fdm se br\u00e1n\u00ed \u010f\u00e1blovi.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti pod\u011bkovat, Tome,“ pronesl David ti\u0161e a nen\u00e1padn\u011b se dotkl Tomova kolene. Rychle v\u0161ak ruku st\u00e1hl zp\u00e1tky, b\u00e1l se Tomova odm\u00edtnut\u00ed. Nechci to za\u017e\u00edt znovu!<\/em><\/div>\n
„Za co?“ nech\u00e1pal Tom.<\/div>\n
„\u017de ses rozhodl tu b\u00fdt se mnou\u2026“ Nev\u00edm, co ho k tomu vedlo, ale chci si ponechat tu iluzi, \u017ee t\u0159eba zm\u011bnil n\u00e1zor a je tady kv\u016fli mn\u011b, proto\u017ee to tak chce\u2026 Pro\u010d by se to nemohlo st\u00e1t? I z\u00e1zraky se p\u0159ece n\u011bkdy st\u00e1vaj\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom neur\u010dit\u011b a poo\u010dku se zad\u00edval na sv\u016fj mobil. Z displeje se na n\u011bj usm\u00edvala Billova tv\u00e1\u0159. Byla to fotka, kterou Tom ud\u011blal posledn\u00ed den, kter\u00fd spolu str\u00e1vili nikoli jako brat\u0159i, ale jako zamilovan\u00e1 dvojice. Povzdechl si. Ach jo, Bille, co v\u0161echno kv\u016fli tob\u011b mus\u00edm vydr\u017eet!<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Koncert, kter\u00fd ve\u010der odehr\u00e1li byl zd\u00e1nliv\u011b stejn\u00fd nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm velmi podobn\u00fd v\u0161em t\u011bm koncert\u016fm, kter\u00e9 m\u011bli v uplynul\u00fdch \u010dty\u0159ech t\u00fddnech za sebou, ale v n\u011b\u010dem se p\u0159ece li\u0161il. To, co jej odli\u0161ovalo od ostatn\u00edch, bylo jeho po\u0159adov\u00e9 \u010d\u00edslo. Byl des\u00e1t\u00fd v po\u0159ad\u00ed. V\u0161ichni ho pov\u011br\u010div\u011b brali jako zlomov\u00fd, proto z\u016fstali v \u0161atn\u011b o n\u011bco d\u00e9le a m\u011bli pot\u0159ebu n\u011bjak zhodnotit dosavadn\u00ed pr\u016fb\u011bh turn\u00e9.<\/div>\n
Do hotelu odj\u00ed\u017ed\u011bli pom\u011brn\u011b pozd\u011b.<\/div>\n
Bill celou dobu uva\u017eovat, co by m\u011bl ud\u011blat, aby odd\u00e1lil tu chv\u00edli, kdy se za Davidem a Tomem zav\u0159ou dve\u0159e jejich spole\u010dn\u00e9ho pokoje. Cel\u00fd ve\u010der se sna\u017eil p\u0159it\u00e1hnout pozornost na svoji osobu\u2026 M\u011bl pocit, \u017ee si ho nikdo po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u0161\u00edm\u00e1. Nerozum\u011bl tomu, pro\u010d se s n\u00edm David nebav\u00ed tak jako obvykle, pro\u010d se jeho pohled \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji st\u00e1\u010d\u00ed k Tomovi a hlavn\u011b v\u016fbec nech\u00e1pal, pro\u010d jsou spolu najednou ubytovan\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eila noc, t\u00edm v\u00edce se toho b\u00e1l.<\/div>\n
Kdy\u017e se lou\u010dili u v\u00fdtahu, u\u010dinil posledn\u00ed zoufal\u00fd pokus.<\/div>\n
„Tome? Myslel jsem, jestli je\u0161t\u011b nejsi moc ospal\u00fd, \u017ee bychom mohli t\u0159eba na chv\u00edli dol\u016f do baru\u2026“ zkusil nejist\u011b.<\/div>\n
„No, nev\u00edm, jestli to je nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. M\u00e1te za sebou n\u00e1ro\u010dnej koncert, m\u011bli byste si odpo\u010dinout\u2026 Tome, nem\u011bl by ses je\u0161t\u011b p\u0159ep\u00ednat.“ vm\u00edsil se do toho David starostliv\u011b.<\/div>\n
Bill po n\u011bm vztekle st\u0159elil pohledem. „Je snad dosp\u011blej, ne? P\u0159ece v\u00ed, jestli je unavenej nebo ne, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom se vskrytu dob\u0159e bavil. Dostal je oba tam, kam cht\u011bl. Najednou z nich byli protivn\u00edci a sta\u010dilo tak m\u00e1lo.<\/div>\n
M\u011bl na v\u00fdb\u011br spole\u010dnost jednoho z nich. Musel si zvolit. Rozhodov\u00e1n\u00ed nakonec nebylo a\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e9. Sta\u010dilo, kdy\u017e si vybavil David\u016fv p\u0159\u00edchod ze sprchy a m\u011bl jasno. „Je mi fajn, p\u016fjdu je\u0161t\u011b s Billem.“<\/div>\n
Billovo srd\u00ed\u010dko \u0161\u0165astn\u011b posko\u010dilo. Nen\u00ed to ztracen\u00e9!<\/em><\/div>\n
Zastavili se v hale hotelu.<\/div>\n
„Tak kam p\u016fjdeme?“ zeptal se Bill nerozhodn\u011b.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi p\u0159ece Davidovi, \u017ee do baru?“<\/div>\n
„A chce\u0161 tam j\u00edt?“ usm\u00e1l se nevinn\u011b Bill. „M\u011bl bych lep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Naho\u0159e na st\u0159e\u0161e je terasa s vyhl\u00eddkou. Co kdybychom \u0161li tam?“ a vykro\u010dil k v\u00fdtah\u016fm.<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l, tu\u0161il, kam Bill sm\u011b\u0159uje. „Mysl\u00edm, \u017ee Davidovi by se to nel\u00edbilo,“ nicm\u00e9n\u011b bratra n\u00e1sledoval.<\/div>\n
Bill se pot\u011b\u0161en\u011b ohl\u00e9dl p\u0159es rameno a zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko na p\u0159ivol\u00e1n\u00ed kabiny.<\/div>\n
V\u00fdhled z nejvy\u0161\u0161\u00edho patra hotelu byl skute\u010dn\u011b nep\u0159ekonateln\u00fd. P\u0159ed sebou jako na dlani m\u011bli cel\u00e9 m\u011bsto. V\u00fd\u0161kov\u00e9 budovy, kostely se \u0161t\u00edhl\u00fdmi v\u011b\u017ei\u010dkami, \u0161irok\u00e9 osv\u011btlen\u00e9 ulice. V t\u00e9 v\u00fd\u0161ce nad sp\u00edc\u00edm m\u011bstem panoval takov\u00fd klid, \u017ee \u010dlov\u011bk zapom\u00ednal na p\u0159\u00edtomnost dal\u0161\u00edho t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl milionu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v tomhle m\u011bst\u011b \u017eili.<\/div>\n
Op\u0159en\u00fd o \u017eelezn\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed nas\u00e1val Tom tu \u00fa\u017easnou no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ru prosycenou tolika emocemi. Na tv\u00e1\u0159 mu dopadaly odlesky tmav\u011b \u017elut\u00e9ho sv\u011btla z pouli\u010dn\u00edch lamp hluboko pod n\u00edm.<\/div>\n
Bill st\u00e1l vedle n\u011bj a st\u0159\u00eddav\u011b sledoval m\u011bsto a sv\u00e9ho bratra. Ml\u010deli, nebylo pot\u0159eba kazit slovy ten jedine\u010dn\u00fd okam\u017eik. Co ud\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e se t\u011b dotknu? Odm\u00edtne\u0161 m\u011b, jako u\u017e tolikr\u00e1t? Ned\u011blej to, toho tr\u00e1pen\u00ed u\u017e bylo dost. Pro\u010d si po\u0159\u00e1d lh\u00e1t, \u017ee mezi n\u00e1mi nic nen\u00ed? C\u00edt\u00ed\u0161 to sam\u00e9, v\u00edm to. Tvoje t\u011blo se bou\u0159\u00ed v m\u00e9 bl\u00edzkosti, tak pro\u010d mu nenaslouch\u00e1\u0161?
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Le\u017eel na posteli se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a sna\u017eil se na nic nemyslet. Koncentroval sv\u00e9 my\u0161lenky pouze na koncert, kter\u00fd je za n\u011bkolik hodin \u010dekal. „Ty, Bille, m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ ozval se Gustav opatrn\u011b a nadzdvihl se na lokti na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20643","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20643","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20643"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20643\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20643"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20643"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20643"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}