{"id":20645,"date":"2008-02-29T17:11:00","date_gmt":"2008-02-29T16:11:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20603"},"modified":"2008-02-29T17:11:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:11:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-6\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 6."},"content":{"rendered":"
\u2026\u2026o t\u00fdden pozd\u011bji\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Sed\u011bl v hotelov\u00e9m pokoji s kytarou v rukou a vybrnk\u00e1val melodie, kter\u00e9 ho napadaly. V posledn\u00edch dnech takhle tr\u00e1vil ve\u0161ker\u00e9 voln\u00e9 chv\u00edle. Znovu se uzav\u0159el do sebe\u2026 odm\u00edtal s k\u00fdmkoli komunikovat, ut\u00edkal p\u0159ed Billem, zamykal se p\u0159ed Davidem\u2026 jeho depresivn\u00ed stavy ho stahovaly hloub\u011bji a hloub\u011bji. Jen na koncertech pro\u017e\u00edval chv\u00edle uvoln\u011bn\u00ed a osvobozen\u00ed se od temn\u00fdch beznad\u011bjn\u00fdch my\u0161lenek, jen koncerty mu d\u00e1valy zapomenout na v\u0161echno, co t\u00ed\u017eilo jeho mysl.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
„Tak jak jste se rozhodli? Mus\u00edm dnes kontaktovat televizi ohledn\u011b t\u00e9 report\u00e1\u017ee. Tak se mi k tomu vyj\u00e1d\u0159ete.“ nadhodil David v \u0161atn\u011b, kde se kluci vzpamatov\u00e1vali z dal\u0161\u00edho \u00fa\u017easn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho koncertu. Pohledy v\u0161ech se sto\u010dily k Tomovi. Sed\u011bl stranou od ostatn\u00edch, s ru\u010dn\u00edkem kolem krku a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima odpo\u010d\u00edval. Sna\u017eil se prodlou\u017eit sv\u011btlou chv\u00edli alespo\u0148 o p\u00e1r minut, ne\u017e se op\u011bt pono\u0159\u00ed do tmy.<\/div>\n
Bill vstal a do\u0161el k n\u011bmu. Sklonil se k sed\u00edc\u00ed postav\u011b a m\u011bkce, aby ho p\u0159\u00edli\u0161 neru\u0161il, ho oslovil: „Tome?“ Osloven\u00fd otev\u0159el p\u0159ekvapen\u011b o\u010di: „Ano?“ Bill se usm\u00e1l a poklekl vedle jeho \u017eidle. „Tak jak to provedeme s tou report\u00e1\u017e\u00ed? Opravdu mysl\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad?“ zeptal se opatrn\u011b. Tomovy unaven\u00e9 o\u010di se zad\u00edvaly n\u011bkam za Billovu hlavu. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel a pak odpov\u011bd\u011bl: „Dob\u0159e, a\u0165 tedy p\u0159ijede. Kdy\u017e mysl\u00ed\u0161, \u017ee to je p\u0159esn\u011b to, co pot\u0159ebujeme, tak to ud\u011blej. Je mi to jedno.“ Bill se na n\u011bj mile usm\u00e1l: „D\u011bkuju, Tome, uvid\u00ed\u0161, \u017ee nebudeme litovat.“ Musel se ovl\u00e1dnout, aby nevzt\u00e1hl ruce a neuchopil tu vy\u010derpanou tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed a nep\u0159itiskl ji k sob\u011b. Tom se znovu op\u0159el a zav\u0159el o\u010di: „Snad m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u011bl sv\u00e9 t\u011blo za to, \u017ee ho neust\u00e1le zrazuje a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 mu, \u017ee je pouh\u00fdm smrteln\u00fdm \u010dlov\u011bkem se v\u0161emi jeho pot\u0159ebami a pocity. B\u00e1l se usnout, ve snech se mu prol\u00ednaly ud\u00e1losti posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f, m\u00edsily se v nich osoby, kter\u00e9 se v jeho \u017eivot\u011b objevily a on jen ut\u00edkal, po\u0159\u00e1d p\u0159ed nimi v\u0161emi ut\u00edkal a oni ho st\u00e1le doh\u00e1n\u011bli. Byl pohubl\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. Jeho voln\u00e9 oble\u010den\u00ed na n\u011bm viselo je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm, ale jemu to bylo jedno. Der Blick zur\u00fcck ist schwarz und vor uns liegt die Nacht\u2026<\/em> U\u017e p\u00e1r dn\u00ed se mu tahle slova po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola objevovala v mysli. Es gibt kein Zur\u00fcck, zum Gl\u00fcck\u2026 Nikdy jsem nem\u011bl pot\u0159ebu zapisovat si my\u0161lenky, ale tahle slova jsou tak neodbytn\u00e1. Nem\u016f\u017eu se jich zbavit. Es ist dunkel hier im Licht, es gibt alles und nichts \u2026<\/em> Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b vzal do ruky tu\u017eku s \u00famyslem zaznamenat tok sv\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n
Jsem v\u00e1\u017en\u011b na dn\u011b, kdy\u017e hled\u00e1m pomoc u ne\u017eiv\u00e9ho pap\u00edru, jako kdyby mi m\u011bl pomoci vy\u0159e\u0161it m\u016fj zpackan\u00fd \u017eivot.<\/em> Zav\u0159el o\u010di a slova sama, jedno za druh\u00fdm, k n\u011bmu p\u0159ich\u00e1zela. Po\u010dkej, zpomal, nestihnu tak rychle ps\u00e1t\u2026<\/em> Jeho ruka v\u0161ak reagovala obdivuhodn\u011b rychle. Pap\u00edr se pomalu plnil zprvu nesouvisl\u00fdmi \u00fatr\u017eky slov. Kdy\u017e skon\u010dil, zad\u00edval se na popsan\u00fd pap\u00edr. Slova, zd\u00e1nliv\u011b nesouvisl\u00e1, v\u0161ak naprosto p\u0159esn\u011b vystihla jeho rozpolo\u017een\u00ed. Kdybych to cht\u011bl takhle napsat, nikdy se mi to nepovede\u2026<\/em><\/div>\n
Die Welt ist umgekehrt,<\/em><\/div>\n
Jeder Stein wurde verr\u00fcckt,<\/em><\/div>\n
Angst haben wir nicht, noch nicht<\/em><\/div>\n
Was kommt ist unbekannt,<\/em><\/div>\n
Wir sind die letzten Meter gerannt,<\/em><\/div>\n
Es fehlt nur noch \u00b4n St\u00fcck, noch \u00b4n St\u00fcck<\/em><\/div>\n
Der Blick zur\u00fcck ist schwarz,<\/em><\/div>\n
Und vor uns liegt die Nacht,<\/em><\/div>\n
Es gibt kein Zur\u00fcck,<\/em><\/div>\n
Zum Gl\u00fcck, zum Gl\u00fcck<\/em><\/div>\n
Kein Zur\u00fcck<\/em><\/div>\n
Wo sind alle hin, Lyrics<\/em><\/div>\n
Die sonst mit uns sind<\/em><\/div>\n
Haben sie uns schon l\u00e4ngst verloren?<\/em><\/div>\n
Es ist dunkel hier im Licht,<\/em><\/div>\n
Es gibt alles und nichts<\/em><\/div>\n
Und daf\u00fcr wurden wir geboren\u2026<\/em><\/div>\n
(pou\u017eit text p\u00edsn\u011b Schwarz, autor textu: Tom Kaulitz)<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026o t\u0159i dny pozd\u011bji\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Od chv\u00edle, kdy se mu poda\u0159ilo zaznamenat ta smutn\u00e1 slova na pap\u00edr, za\u010dalo se v\u0161e obracet k lep\u0161\u00edmu. Sice trvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed, ne\u017e hlavn\u00ed n\u00e1por jeho depresivn\u00edch stav\u016f pominul, ale sv\u011btl\u00e9 chvilky se za\u010daly objevovat st\u00e1le \u010dast\u011bji a \u010dast\u011bji. A kdy\u017e jednoho dne vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje a bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed za\u0161el za kluky, kte\u0159\u00ed hr\u00e1li dole stoln\u00ed fotb\u00e1lek, v\u011bd\u011bl, \u017ee nejhor\u0161\u00ed u\u017e m\u00e1 za sebou. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 mu trochu kazila radost, se t\u00fdkala jeho bratra. Nemohl si nev\u0161imnout, \u017ee mezi Billem a Davidem se mezit\u00edm vytvo\u0159ilo jak\u00e9si spojenectv\u00ed.<\/div>\n
Nel\u00edbilo se mu, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jeho bratr se \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji obrac\u00ed k jejich mana\u017eerovi, rad\u00ed se s n\u00edm, prob\u00edr\u00e1 s n\u00edm, co se mu zd\u00e1lo, co v pr\u016fb\u011bhu dne za\u017eil, jestli si m\u00e1 koupit tohle nebo ono tri\u010dko. To p\u0159ece se mnou v\u017edycky tohle \u0159e\u0161il, tak pro\u010d najednou s Davidem?<\/em> Marn\u011b s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee Bill na tohle p\u0159ece m\u00e1 pr\u00e1vo.<\/div>\n
Jak smutek a beznad\u011bj ustupovaly do pozad\u00ed, tak se op\u011bt st\u00e1valy dominantn\u00edmi Tomovy p\u0159irozen\u00e9 vlastnosti: prudkost, \u017e\u00e1rlivost, majetnick\u00e9 sklony a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i neovladateln\u00e1 touha po tom \u010dernovlas\u00e9m stvo\u0159en\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed ud\u011blat n\u011bco, aby to ne\u017e\u00e1douc\u00ed spojenectv\u00ed zni\u010dil. Cht\u011bl je m\u00edt ka\u017ed\u00e9ho zvl\u00e1\u0161\u0165, jedin\u011b tak si mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee mezi nimi k ni\u010demu nedojde.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b m\u011bli tedy za sebou to zl\u00e9 obdob\u00ed a mohli se pokusit obnovit zp\u0159etrhan\u00e9 nitky jejich slo\u017eit\u00e9ho vztahu. A\u010dkoli v\u0161e nebylo \u00fapln\u011b ide\u00e1ln\u00ed, Bill se c\u00edtil \u0161\u0165astn\u00fd. Hlavn\u011b kdy\u017e s n\u00edm Tom mluvil a byl vedle n\u011bj.<\/div>\n
Sed\u011bli v aut\u011b a cestou do dal\u0161\u00edho m\u011bsta nahlas p\u0159em\u00fd\u0161leli, jak asi bude prob\u00edhat nat\u00e1\u010den\u00ed report\u00e1\u017ee z jejich turn\u00e9. David jim ozn\u00e1mil, \u017ee vybran\u00fd novin\u00e1\u0159 se k nim p\u0159ipoj\u00ed z\u0159ejm\u011b za t\u00fdden, tedy n\u011bkdy za\u010d\u00e1tkem listopadu. Po dlouh\u00e9 dob\u011b ut\u00edkala cesta vesele, kluci se navz\u00e1jem p\u0159ek\u0159ikovali a v\u0161em se viditeln\u011b ulevilo, \u017ee Tom je zase Tomem.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u2026\u2026o t\u00fdden pozd\u011bji\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026 Sed\u011bl v hotelov\u00e9m pokoji s kytarou v rukou a vybrnk\u00e1val melodie, kter\u00e9 ho napadaly. V posledn\u00edch dnech takhle tr\u00e1vil ve\u0161ker\u00e9 voln\u00e9 chv\u00edle. Znovu se uzav\u0159el do sebe\u2026 odm\u00edtal s k\u00fdmkoli komunikovat, ut\u00edkal p\u0159ed Billem, zamykal se p\u0159ed Davidem\u2026 jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}