{"id":20647,"date":"2008-02-29T17:10:00","date_gmt":"2008-02-29T16:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20605"},"modified":"2008-02-29T17:10:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:10:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-4\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 4."},"content":{"rendered":"
Nev\u011bd\u011bl, jak je to dlouho, co usnul, kdy\u017e ho probudila tup\u00e1 r\u00e1na a n\u00e1sledn\u011b ho n\u011bkdo ude\u0159il do b\u0159icha. „Co to\u2026?“ Tom se m\u00e1to\u017en\u011b posadil na posteli a nev\u011b\u0159il sv\u00fdm o\u010d\u00edm. V jeho posteli se Bill ve sv\u00fdch \u010dern\u00fdch boxerk\u00e1ch, zcela evidentn\u011b \u00fapln\u011b namol, pr\u00e1v\u011b ukl\u00e1dal ke sp\u00e1nku, sna\u017eil se mu sebrat deku a zachumlat se do n\u00ed a z\u0159ejm\u011b si Toma vedle sebe v\u016fbec nev\u0161iml. „Bille, ty se\u0161 opilej?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Co to vyv\u00e1d\u00ed\u0161? Kdes byl? Vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b trochu? Seber se, se\u0161 na blb\u00fdm pokoji, bydl\u00ed\u0161 vedle\u2026 sly\u0161\u00ed\u0161?“ Sna\u017eil se s Billem trochu zat\u0159\u00e1st, ale bezv\u00fdsledn\u011b. Bill n\u011bco zamumlal a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vytuhnul. Tom se rozpa\u010dit\u011b podrbal rukou ve vlasech. „S tebou je taky pr\u00e1ce\u2026 tak mi aspo\u0148 dej kousek deky.“ Kdy\u017e se nic ned\u011blo, jednodu\u0161e dekou \u0161kubnul, a\u017e povolila a p\u0159ehodil ji p\u0159es n\u011b oba. By m\u011b zaj\u00edmalo, kde a hlavn\u011b s k\u00fdm se takhle z\u0159\u00eddil. Aspo\u0148 \u017ee p\u0159i\u0161el ke mn\u011b, kdyby vlezl na pokoj k n\u011bkomu jin\u00fdmu, kdo v\u00ed, jak by to dopadlo. T\u0159eba k Davidovi,<\/em> u\u0161kl\u00edbl se pro sebe. P\u0159itiskl tv\u00e1\u0159 k bratrov\u00fdm nah\u00fdm z\u00e1d\u016fm. „Dobrou\u2026“ za\u0161eptal a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Ale sp\u00e1nek nep\u0159ich\u00e1zel. K \u010dertu s tebou, Bille. Vtrhne\u0161 sem v noci, zlitej jak sl\u00edva a lehne\u0161 si ke mn\u011b do postele. A j\u00e1 m\u00e1m sp\u00e1t?<\/em> Nasupen\u011b se oto\u010dil k br\u00e1\u0161kovi z\u00e1dy, ale a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, v \u00fazk\u00e9 posteli se v\u017edycky jejich t\u011bla n\u011bkterou \u010d\u00e1st\u00ed dot\u00fdkala. Tom ten dotek vn\u00edmal jako velmi intenzivn\u00ed hork\u00fd bod, nedok\u00e1zal se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho ne\u017e na ten kousek k\u016f\u017ee, kter\u00fd ho\u0159el v Billov\u011b bl\u00edzkosti. Rozru\u0161en\u011b se oto\u010dil zp\u011bt k Billovi, naklonil se nad n\u011bj: „Bille, sp\u00ed\u0161? Bille \u2026“ Opatrn\u011b p\u0159itiskl rty k odhalen\u00e9mu rameni. Vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 se rychle \u0161\u00ed\u0159ilo jeho t\u011blem jako po\u017e\u00e1r, bylo p\u0159\u00edmo mu\u010div\u011b n\u00e1dhern\u00e9. L\u00e1sko moje, \u00fapln\u011b bych zapomn\u011bl, co se mnou d\u011bl\u00e1\u0161. Nevydr\u017e\u00edm to, jak u\u017e to je dlouho, co jsem t\u011b m\u011bl naposledy? Dva t\u00fddny nebo dva roky?<\/em> P\u0159itiskl sv\u00e9 rty je\u0161t\u011b pevn\u011bji k Billov\u011b poko\u017ece, klouzal jimi sm\u011brem ke \u0161t\u00edhl\u00e9mu krku, citliv\u011b bral hladkou k\u016f\u017ei mezi sv\u00e9 rty, zat\u00edmco rukou klouzal po linii Billova boku, a\u017e se zastavil u okraje spodn\u00edho pr\u00e1dla. Chv\u00edli zav\u00e1hal, ale pak jej bez pov\u0161imnut\u00ed minul a sjel dlan\u00ed k dlouh\u00e9mu stehnu. S po\u017eitkem se dot\u00fdkal hebk\u00e9 k\u016f\u017ee a z\u00e1rove\u0148 se st\u00e1le siln\u011bji a siln\u011bji tiskl sv\u00fdmi boky k drobn\u00e9mu zade\u010dku p\u0159ed sebou. Vzru\u0161ovalo ho u\u017e i jeho vlastn\u00ed st\u00e9n\u00e1n\u00ed, prudce se obr\u00e1til na z\u00e1da a pevn\u011b stiskl o\u010di. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl Billa tak, jak se spolu naposledy milovali, a p\u0159edstavoval si, \u017ee ruka, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u00falevu jeho ztr\u00e1pen\u00e9mu t\u011blu, pat\u0159\u00ed t\u00e9 sladk\u00e9 bytosti le\u017e\u00edc\u00ed nete\u010dn\u011b vedle n\u011bj.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
„Auuuu, moje hlava\u2026mn\u011b je zle\u2026m\u011b je tak \u0161patn\u011b.“ Tom neochotn\u011b otev\u0159el jedno oko. „Mn\u011b je blb\u011b,“zaskuhral znovu Bill. „Nem\u00e1\u0161 p\u00edt, kdy\u017e to neum\u00ed\u0161.“ zamumlal Tom a zase zav\u0159el o\u010di s \u00famyslem pokra\u010dovat ve span\u00ed. „J\u00e1 necht\u011bl\u2026 to David \u2026po\u0159\u00e1d mi dolejval auuu\u2026 moje hlava\u2026“ Bill zak\u0148u\u010del, z\u0159ejm\u011b trochu vyst\u0159\u00edzliv\u011bl, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 sl\u00e1va to nebyla.<\/div>\n
„Po\u010dkej\u2026 co tady\u2026 d\u011bl\u00e1\u0161?“ lekl se najednou Tomovy p\u0159\u00edtomnosti ve sv\u00e9 posteli. Tom znovu zdvihl hlavu z pol\u0161t\u00e1\u0159e. „Jak co tady d\u011bl\u00e1m? Tohle je m\u016fj pokoj, tak se koukej zklidnit.“ Bill se vypla\u0161en\u011b rozhl\u00e9dl po pokoji, alespo\u0148 jak mu to jeho aktu\u00e1ln\u00ed zdravotn\u00ed stav dovoloval. „No jo, to je tv\u016fj pokoj… a kde jsem se tu vzal j\u00e1?“ „Sem t\u011b m\u011bl v noci vyhodit, aspo\u0148 bych se vyspal\u2026“odsekl nerudn\u011b Tom. „J\u00e1 jsem sem p\u0159i\u0161el s\u00e1m?“ „Panebo\u017ee Bille, vid\u00ed\u0161 tady snad v\u00edc lid\u00ed, kter\u00fd by se je\u0161t\u011b s n\u00e1ma ma\u010dkali v posteli? Prost\u011b jsi sem v noci p\u0159i\u0161el a necht\u011bl ses hnout.“ „V\u00e1\u017en\u011b?“ „Jo v\u00e1\u017en\u011b nebo mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem t\u011b sem dot\u00e1hl j\u00e1?“ Tom u\u017e byl hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Spal jen p\u00e1r hodin, byl unaven\u00fd a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, nec\u00edtil se nejl\u00edp, pot\u0159eboval se trochu d\u00e1t dohromady.<\/div>\n
Bill se zt\u011b\u017eka zdvihl z Tomovy postele: „Tak j\u00e1 jdu k sob\u011b, promi\u0148\u2026“, prohodil sm\u011brem k vlasat\u00e9 hlav\u011b zahraban\u00e9 do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Trochu zavr\u00e1voral na nejist\u00fdch nohou, ale ust\u00e1l to a vydal se state\u010dn\u011b sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Zvuky, kter\u00e9 Bill vyd\u00e1val, nar\u00e1\u017eej\u00edce cestou do v\u0161eho, co potkal, p\u0159im\u011bly Toma vyhrabat se z pe\u0159in a oto\u010dit se po sv\u00e9m dvoj\u010d\u00e1tku, kter\u00e9 se te\u010f ne\u0161\u0165astn\u011b pokou\u0161elo trefit do dve\u0159\u00ed a otev\u0159\u00edt je. „Bille, \u2026“ pozd\u011b. Ne\u017e stihl do\u0159\u00edct v\u011btu, poda\u0159ilo se Billovi vyklouznout z pokoje ven.<\/div>\n
Zni\u010den\u011b dopadl zp\u00e1tky do postele. O\u010dima hypnotizoval malou skvrnu na strop\u011b p\u0159\u00edmo nad sebou. Mus\u00edm za n\u00edm, p\u0159ece ho nenech\u00e1m b\u011bhat polonah\u00e9ho po hotelu. Ur\u010dit\u011b na pokoj netref\u00ed.<\/em> Tom odhodil deku a bos\u00fd, jen v trenk\u00e1ch, vy\u0161el z pokoje na chodbu. Klidn\u011b by mohl zav\u0159\u00edt o\u010di a jenom podle sluchu by naprosto p\u0159esn\u011b uh\u00e1dl, kde se jeho br\u00e1\u0161ka pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00ed. Zat\u0159epal hlavou, aby se ujistil, \u017ee se mu to nezd\u00e1 a vydal se k velik\u00e9mu kv\u011btin\u00e1\u010di, ve kter\u00e9m vedle exotick\u00e9 palmy tr\u016fnil nyn\u00ed i jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka.<\/div>\n
Do\u0161el a\u017e k n\u011bmu. „Bille vst\u00e1vej, jdeme do postele.“ „To jako my dva? Spolu?“ breptal p\u0159iopile Bill. „D\u011blej, zvedej se. Nebudu se s tebou tahat.“ Bill bezmocn\u011b nat\u00e1hl ruce k Tomovi a po tv\u00e1\u0159i se mu rozlil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e ho Tom vyt\u00e1hl z kv\u011btin\u00e1\u010de a postavil zp\u00e1tky na nohy. „Tomi\u2026 v\u00ed\u0161, co bych cht\u011bl?“ Tom si jen povzdechl a sna\u017eil se Billa nasm\u011brovat k jeho pokoji. „Tak v\u00ed\u0161, co bych cht\u011bl?“ nedal se odb\u00fdt Bill. „Nev\u00edm, Bille\u2026“ „Cht\u011bl bych pusinku.“ Tom se zarazil. „Bille, se\u0161 opilej, nev\u00ed\u0161, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“ „To nen\u00ed pravda, j\u00e1 v\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1m. No tak, Tome, jednu pusinku. Co ti to ud\u011bl\u00e1?“ \u0161kemral Bill. „P\u0159esta\u0148, Bille.“ odstr\u010dil Tom Billovy nenechav\u00e9 ruce, kter\u00e9 se sna\u017eily dostat na jeho zadek. „V\u017edycky se ti to se mnou l\u00edbilo, pro\u010d m\u011b te\u010f nechce\u0161?“ breptal pla\u010dtiv\u011b Bill. „No tak, seber se tro\u0161ku.“ zat\u0159\u00e1sl Tom jeho \u0161t\u00edhl\u00fdmi rameny. „Poj\u010f, nebudeme tady d\u011blat divadlo“. P\u0159ehodil si Billovu pa\u017ei okolo sv\u00fdch ramen a t\u00e1hl ho k jeho pokoji. Ani jeden z nich si nev\u0161iml postavy stoj\u00edc\u00ed v pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch, kter\u00e1 byla sv\u011bdkem jejich mal\u00e9 sc\u00e9ny.<\/div>\n
Ulo\u017eil Billa do postele a p\u0159inesl mu plnou sklenici vody. „Vypij to, d\u011blej, pot\u0159ebuje\u0161 tro\u0161ku na\u0159edit krev, abys dostal ten alkohol pry\u010d.“ Sledoval, jak s nejv\u011bt\u0161\u00edm sebezap\u0159en\u00edm br\u00e1\u0161ka vodu poslu\u0161n\u011b vypil. „No vid\u00ed\u0161, takhle to je spr\u00e1vn\u00fd. Tak\u2026 a te\u010f zkus je\u0161t\u011b usnout. Pom\u016f\u017ee ti to\u2026“ Pohladil Billa po \u010dern\u00fdch vlasech, na okam\u017eik zav\u00e1hal, ne\u017e st\u00e1hl ruku zase zp\u00e1tky. „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Bille,“ za\u0161eptal a p\u0159itiskl sv\u00e9 m\u011bkk\u00e9 rty k bratrovu \u010delu. D\u00edval se, jak se mu kl\u00ed\u017e\u00ed o\u010di a upad\u00e1 do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Teprve pak ode\u0161el.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
Druh\u00fd den v poledne se Bill probudil s obrovsk\u00fdm bolehlavem. Je\u0161t\u011b se nikdy nec\u00edtil tak hrozn\u011b, v\u016fbec si nepamatoval, co v noci d\u011blal, jen tak n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee to m\u011blo n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s Tomem. Sed\u011bl jsem s Davidem dole v baru, prob\u00edrali jsme v\u0161echno mo\u017en\u00e9, trochu jsme pili\u2026 Pak jsem se probudil u Toma v posteli\u2026To je tak zhruba v\u0161echno, co si pamatuju. Sakra, to je trapas. No po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdybych se probudil u n\u011bkoho jin\u00e9ho, ale v\u016fbec nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, jestli jsem s n\u00edm n\u011bco m\u011bl nebo ne. Nesn\u00e1\u0161\u00edm tyhle stavy.<\/em> Nesm\u011ble zaklepal na bratrovy dve\u0159e. „Ano,“ ozvalo se zevnit\u0159. Ve\u0161el do pokoje. Tom nap\u016fl sed\u011bl a nap\u016fl le\u017eel v pohodln\u00e9m k\u0159esle, v ruce dr\u017eel mobil, z\u0159ejm\u011b hr\u00e1l n\u011bjakou hru. „Ahoj, Tome,“ za\u0161eptal Bill nesm\u011ble. Tom k\u00fdvnul hlavou na pozdrav a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vstal z k\u0159esla. „J\u00e1\u2026 p\u0159i\u0161el jsem se ti omluvit, jestli jsem dneska v noci \u2026n\u011bco\u2026 j\u00e1, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, si v\u016fbec nic nepamatuju, tak pro jistotu\u2026n\u011bjak jsem to p\u0159ep\u00edskl.“. Tom se na Billa zkoumav\u011b zad\u00edval, a\u017e se Bill nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il, Tom\u016fv pohled byl a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u00fd, p\u0159i\u0161el si jak na rentgenu, jako kdyby mu cht\u011bl dohl\u00e9dnout do nejhlub\u0161\u00edch z\u00e1kout\u00ed jeho t\u011bla. „Nic si nepamatuje\u0161?“ Bill rud\u00fd snad a\u017e na z\u00e1dech jen zavrt\u011bl hlavou: „Ne.“ Netu\u0161il, pro\u010d si ho Tom tak prohl\u00ed\u017e\u00ed, a jeho ot\u00e1zka v n\u011bm probouzela zv\u011bdavost, jestli n\u00e1hodou o n\u011bco nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
P\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak se Billa v noci dot\u00fdkal a jak\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed mu to p\u0159ineslo, se v Tomov\u011b b\u0159i\u0161e op\u011bt rozlet\u011blo hejno mot\u00fdl\u016f a p\u0159\u00edjemn\u00e9 mraven\u010den\u00ed c\u00edtil a\u017e v kone\u010dc\u00edch prst\u016f. Vstal z k\u0159esla a krok za krokem se p\u0159ibli\u017eoval ke sv\u00e9mu zmaten\u00e9mu bratrovi. „Boj\u00ed\u0161 se m\u011b?“ za\u0161eptal. „Ty p\u0159ece nemus\u00ed\u0161.“ Bill z n\u011bj nespou\u0161t\u011bl o\u010di. Nerozum\u011bl t\u00e9 n\u00e1hl\u00e9 zm\u011bn\u011b. Stalo se v noci n\u011bco, co bych si m\u011bl pamatovat?!?<\/em> V Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se odr\u00e1\u017eely pocity, kter\u00fdch byl pln\u00fd, jeho dech se zrychlil, pro tuhle jedinou chv\u00edli se rozhodl p\u0159estat kontrolovat sv\u00e9 emoce, pot\u0159eboval se Billa dotknout, kdy\u017e o tom v\u00ed, ochutnat jeho pln\u00e9 rty, pohladit to n\u011b\u017en\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se za\u010d\u00ednalo chv\u011bt u\u017e z pouh\u00e9 Tomovy p\u0159\u00edtomnosti. O\u010dima st\u00e1le \u010dast\u011bji sklouz\u00e1val k t\u011bm dychtiv\u011b pootev\u0159en\u00fdm \u00fast\u016fm. „No tak, na co \u010dek\u00e1\u0161, ud\u011blej to,“ za\u0161eptal Bill nedo\u010dkav\u011b.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nev\u011bd\u011bl, jak je to dlouho, co usnul, kdy\u017e ho probudila tup\u00e1 r\u00e1na a n\u00e1sledn\u011b ho n\u011bkdo ude\u0159il do b\u0159icha. „Co to\u2026?“ Tom se m\u00e1to\u017en\u011b posadil na posteli a nev\u011b\u0159il sv\u00fdm o\u010d\u00edm. V jeho posteli se Bill ve sv\u00fdch \u010dern\u00fdch boxerk\u00e1ch, zcela evidentn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20647","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20647","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20647"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20647\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20647"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20647"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20647"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}