{"id":20650,"date":"2008-02-29T17:06:00","date_gmt":"2008-02-29T16:06:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20608"},"modified":"2008-02-29T17:06:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:06:00","slug":"erf-llende-tr-umen-ii-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-ii-1\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen II 1."},"content":{"rendered":"
Od Tomova n\u00e1vratu z nemocnice uplynuly dva dny. Rodi\u010de Kaulitzovi nav\u0161t\u00edvili sv\u00e9 znovunalezen\u00e9 d\u011bti, ale dvoj\u010data shodn\u011b trvaj\u00ed na tom, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed \u010das, aby se s novou situac\u00ed vyrovnala. Zklaman\u00e1 matka odj\u00ed\u017ed\u00ed zp\u011bt do Magdeburgu a otec se v\u011bnuje sv\u00e9 pr\u00e1ci. Doufaj\u00ed, \u017ee \u010das skute\u010dn\u011b krizi v jejich rodin\u011b p\u0159ekon\u00e1. Necel\u00e9 dva dny, kter\u00e9 zb\u00fdvaly do odjezdu, jsou pry\u010d. Pro dvoj\u010data je velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 spolu komunikovat. Kone\u010dn\u011b odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed \u2026<\/em><\/div>\n
„Tak pohn\u011bte, u\u017e jsme d\u00e1vno m\u011bli vyjet\u2026 Bille, sly\u0161\u00ed\u0161? M\u00e1me u\u017e v\u00edc ne\u017e dv\u011b hodiny zpo\u017ed\u011bn\u00ed\u2026 Kde je Tom? J\u00e1 se z v\u00e1s jednou zbl\u00e1zn\u00edm, jste jeden jako druhej,“ roz\u010diloval se David a sna\u017eil se dvoj\u010data p\u0159im\u011bt k rychlej\u0161\u00edmu odchodu. Bill se leniv\u011b proch\u00e1zel po byt\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by si je\u0161t\u011b m\u011bl vz\u00edt s sebou, Tom byl zalezl\u00fd v koupeln\u011b a odm\u00edtal vyl\u00e9zt, trucoval. T\u011bsn\u011b p\u0159ed Davidov\u00fdm p\u0159\u00edchodem se dvoj\u010data poh\u00e1dala. Oba byli nerv\u00f3zn\u00ed, dva m\u011bs\u00edce te\u010f budou obj\u00ed\u017ed\u011bt N\u011bmecko a hr\u00e1t jeden koncert za druh\u00fdm, dva m\u011bs\u00edce budou tr\u00e1vit v\u011bt\u0161inou v aut\u011b a p\u0159esp\u00e1vat po hotelov\u00fdch pokoj\u00edch \u2026 No a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b taky spolu budou tr\u00e1vit 24 hodin denn\u011b, co\u017e v jejich p\u0159\u00edpad\u011b bude asi ten nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem hotovej,“ prohl\u00e1sil kone\u010dn\u011b Bill a zp\u016fsobn\u011b se postavil ke dve\u0159\u00edm, vedle sebe n\u011bkolik obrovsk\u00fdch zavazadel. „Aspo\u0148 n\u011bco,“ ulevil si David. „Tome, d\u011blej \u2026 otev\u0159i ty dve\u0159e nebo je vyraz\u00edm,“ bu\u0161il netrp\u011bliv\u011b do dve\u0159\u00ed. Chv\u00edli se nic ned\u011blo a pak se kone\u010dn\u011b ozvalo cvaknut\u00ed z\u00e1mku. Tom nasupen\u011b vyplul ven. „M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co se zase d\u011bje?“ „Se zeptej jeho,“ hodil hlavou sm\u011brem k Billovi. „Bille?“ zvedl David t\u00e1zav\u011b obo\u010d\u00ed. „Co by \u2026 ,“ tv\u00e1\u0159il se jako and\u00edlek a zamrkal dlouh\u00fdmi na\u010dern\u011bn\u00fdmi \u0159asami. „Ne, takhle to nep\u016fjde. M\u00e1m z v\u00e1s nervy v k\u00fdblu a to jsme je\u0161t\u011b ani nevyjeli\u2026 Klidn\u011b se tu pozab\u00edjejte, jdu dol\u016f a jestli tam nebudete do deseti minut, tak jedeme bez v\u00e1s. A v\u00fddaje dostanete k n\u00e1hrad\u011b.“ David za sebou pr\u00e1skl na\u0161tvan\u011b dve\u0159mi. Sakra, \u0161tvou m\u011b. Oba dva. Nebylo lep\u0161\u00ed, kdy\u017e nev\u011bd\u011bli, \u017ee jsou br\u00e1chov\u00e9? Jasn\u011b \u017ee to bylo lep\u0161\u00ed. Vych\u00e1zeli spolu, byli kamar\u00e1di, a te\u010f? Oni se snad nen\u00e1vid\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee je to rychle p\u0159ejde, kdy\u017e te\u010f budou skoro po\u0159\u00e1d spolu, proto\u017ee j\u00e1 nehodl\u00e1m nijak urovn\u00e1vat jejich h\u00e1dky\u2026 Na to v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m chu\u0165!<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
„Nazdar kluci, tak jak se t\u011b\u0161\u00edte?“ p\u0159iv\u00edtal se Bill s Gustavem a Georgem, kdy\u017e se\u0161el dol\u016f k autu. \u010cekalo se u\u017e jen na Toma. David se roz\u010dilen\u011b dohadoval s \u0159idi\u010dem, jak to ud\u011blat, aby dvouhodinov\u00fd skluz st\u00e1hli co nejd\u0159\u00edve. Georg visel na telefonu a s n\u011bk\u00fdm vzru\u0161en\u011b debatoval, tak\u017ee Billa p\u0159iv\u00edtal pouze \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem a pok\u00fdv\u00e1n\u00edm hlavou, a\u017e se mu pe\u010dliv\u011b uhlazen\u00e9 vlasy sklouzly do obli\u010deje. Gustav tak\u00e9 k\u00fdvnul, zkoumav\u011b si prohl\u00ed\u017eel Billovu tv\u00e1\u0159 pod siln\u00fdm n\u00e1nosem make upu. „Tak co?“ zeptal se ti\u0161e. „Pokud se pt\u00e1\u0161, jestli spolu je\u0161t\u011b sp\u00edme, tak \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ne.“ Nad Billovou bezprost\u0159edn\u00ed reakc\u00ed se Gustav m\u00edrn\u011b za\u010dervenal, nicm\u00e9n\u011b ji p\u0159e\u0161el bez koment\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Jak mu je?“ zeptal se \u00fa\u010dastn\u011b. Bill si povzdechl, „nic moc. Nechce se mnou mluvit, nechce mluvit s nik\u00fdm. V\u010dera u n\u011bj byl chv\u00edli David, nev\u00edm, co si \u0159ekli, ale k\u0159i\u010deli na sebe a David ode\u0161el p\u011bkn\u011b vyto\u010denej. Nev\u00edm, jak mu pomoct, nechce m\u011b v\u016fbec pustit k sob\u011b.“ Gustav lehce povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a o\u010dima zkontroloval Georga, kter\u00fd neust\u00e1val v hlasit\u00e9m hovoru. „Dej mu \u010das, m\u00e1 t\u011b r\u00e1d, z\u00e1le\u017e\u00ed mu na tob\u011b \u2026 jenom to te\u010f bude v trochu jin\u00e9 rovin\u011b, no\u2026“ Bill se po n\u011bm ost\u0159e pod\u00edval, cht\u011bl protestovat, cht\u011bl k\u0159i\u010det, cht\u011bl se sebe dostat ven to, \u010deho byl pln\u00fd. Nikdy se ho nevzd\u00e1m, ch\u00e1pete to? A nikdy nedovol\u00edm, aby se on vzdal m\u011b. Nikdy.<\/em> Ale rozum mu \u0159\u00edkal, \u017ee nesm\u00ed, \u017ee mus\u00ed ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 city dr\u017eet pe\u010dliv\u011b uvnit\u0159 sebe, nikdo nesm\u00ed pojmout sebemen\u0161\u00ed podez\u0159en\u00ed.<\/div>\n
Bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed je upozornilo, \u017ee ten, na koho se \u010dekalo, u\u017e je tady a kone\u010dn\u011b mohou odjet. Tom s naprosto bezv\u00fdrazn\u00fdm obli\u010dejem hodil sv\u00e9 v\u011bci do otev\u0159en\u00e9 zadn\u00ed \u010d\u00e1sti jejich velk\u00e9ho auta a zt\u011b\u017eka dosedl na m\u00edsto vedle Georgov\u00fdch v\u011bc\u00ed. Na nikoho nepromluvil a nep\u0159\u00edtomn\u011b pozoroval palubn\u00ed desku auta. „Tak co, jak\u00fd to je m\u00edt br\u00e1chu?“ zasm\u00e1l se Georg pobaven\u011b, zat\u00edmco zamykal kl\u00e1vesy telefonu a uveleboval se na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Ani\u017e \u010dekal na odpov\u011b\u010f, pokra\u010doval „\u2026bys nev\u011b\u0159il, jakou kost jsem v\u010dera potkal. \u0160koda, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00edme\u2026 u\u017e jsem ji m\u011bl docela slu\u0161n\u011b rozpracovanou \u2026“ Jeho slova se Tomovi slila do jedin\u00e9ho monot\u00f3nn\u00edho toku, nevn\u00edmal obsah, jen uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u0161um\u011bn\u00ed. Op\u0159el hlavu o m\u011bkk\u00e9 polstrov\u00e1n\u00ed a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
„Tak vst\u00e1vejte, u\u017e jsme tady,“ probudil rozespalou pos\u00e1dku auta David\u016fv hlas. „Vezm\u011bte si jenom to nejnutn\u011bj\u0161\u00ed, kufry v\u00e1m nech\u00e1m poslat na pokoje. Te\u010f p\u016fjdeme k recepci, vyzvednu kl\u00ed\u010de a pak si \u0159ekneme organiza\u010dn\u011b jak d\u00e1l.“ Tom si promnul o\u010di a vyhl\u00e9dl ven z auta. Pr\u0161elo a m\u011bsto v\u016fbec nep\u016fsobilo p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fdm dojmem. Nen\u00e1padn\u011b se ohl\u00e9dl po Billovi, kter\u00fd sed\u011bl vzadu za n\u00edm. Je\u0161t\u011b spal, \u0159asy se mu lehce chv\u011bly. Je tak stra\u0161n\u011b bled\u00fd a \u2026 bezbrann\u00fd. P\u0159itom je tak state\u010dn\u00fd, cel\u00e9 to zvl\u00e1d\u00e1 mnohem l\u00edp ne\u017e j\u00e1. J\u00e1 se hrout\u00edm a on? Star\u00e1 se o m\u011b. Odh\u00e1n\u00edm ho a ubli\u017euju mu a on? Trp\u011bliv\u011b to sn\u00e1\u0161\u00ed a \u010dek\u00e1 na m\u011b. V\u00edm, \u017ee \u010dek\u00e1, \u017ee si to rozmysl\u00edm, ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu. Je to jednou m\u016fj bratr a j\u00e1 tohle prost\u011b nem\u016f\u017eu.<\/em> Odhodlan\u011b sev\u0159el v ruce batoh, vystoupil z auta a bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed ve\u0161el do hotelu.<\/div>\n
David je\u0161t\u011b vypl\u0148oval posledn\u00ed formul\u00e1\u0159e k ubytov\u00e1n\u00ed, sp\u011bchal, cht\u011bl u\u017e b\u00fdt na pokoji, um\u00fdt se a hlavn\u011b se na chv\u00edli zbavit v\u0161ech lid\u00ed kolem n\u011bj, kdy\u017e tu ho do nosu ude\u0159ila zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b. „Kterej kl\u00ed\u010d je m\u016fj?“ zeptal se naprosto bez z\u00e1jmu Tom. „Vyber si, kter\u00fd chce\u0161. V\u0161echny pokoje jsou stejn\u00fd. M\u011bli jsme \u0161t\u011bst\u00ed, nemaj\u00ed plno, tak\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee bydlet s\u00e1m.“ \u010cekal n\u011bjakou reakci, t\u0159eba \u017ee to je prima nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, ale marn\u011b. „Nebo ti to nevyhovuje?“ podivil se. „Ne, chci bejt s\u00e1m.“ Sebral jeden z kl\u00ed\u010d\u016f a zam\u00ed\u0159il k v\u00fdtahu. „Sejdeme se za hodinu tady dole, sly\u0161\u00ed\u0161?“ volal za n\u00edm David a zkoumav\u011b sledoval jeho vysokou postavu, jak \u010dek\u00e1 na v\u00fdtah. Chov\u00e1 se jako rozmazlenej, nevychovanej fracek, ale \u2026 k n\u011bmu to prost\u011b tak n\u011bjak pat\u0159\u00ed. M\u011bl bych si s n\u00edm promluvit, a\u0165 si rozmysl\u00ed, jak se bude chovat, d\u0159\u00edv ne\u017e mu to \u0159ekne n\u011bkdo jin\u00fd.<\/em> Povzdechl si. Je tak jin\u00fd ne\u017e Bill, ale z\u00e1rove\u0148 v sob\u011b oba maj\u00ed n\u011bco dr\u00e1\u017ediv\u00e9ho, ka\u017ed\u00fd sv\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem, co \u010dlov\u011bku nedovol\u00ed na n\u011b nemyslet. A zapomenout\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem mu kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal odpustit, i kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee to nikdy nedok\u00e1\u017eu. Je to t\u00edm, \u017ee jsem poznal Billa? Mo\u017en\u00e1.<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Tom za sebou zav\u0159el dve\u0159e od hotelov\u00e9ho pokoje, batoh hodil na k\u0159eslo a rozhl\u00e9dl se po pokoji. Ale jo, docela to ujde. Hlavn\u011b tu budu s\u00e1m a budu m\u00edt absolutn\u00ed klid. Ten dne\u0161n\u00ed koncert m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 docela znerv\u00f3z\u0148ovat, m\u00e1m strach, \u017ee se n\u011bco pokaz\u00ed, zahrajeme to blb\u011b, p\u0159estane mi hr\u00e1t kytara nebo Billovi sel\u017ee hlas, zapomene text \u2026 No prost\u011b v\u0161echny hr\u016fzy, kter\u00fd si um\u00edm p\u0159edstavit, \u017ee by se dneska mohly st\u00e1t, m\u011b skute\u010dn\u011b d\u011bs\u00ed.<\/em> St\u00e1hl si \u010depici a zat\u0159\u00e1sl uvoln\u011bn\u00fdmi vlasy. Sprcha, pot\u0159ebuju sprchu.<\/em> Rychle ze sebe st\u00e1hl oble\u010den\u00ed a nah\u00fd zam\u00ed\u0159il do koupelny. Trochu ho p\u0159ekvapilo, \u017ee v koupeln\u011b jsou z opa\u010dn\u00e9 strany je\u0161t\u011b jedny dve\u0159e, ale v tu chv\u00edli ho ani nenapadlo pod\u00edvat se, co se za nimi skr\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
N\u011bkolik minut se pozoroval v dlouh\u00e9m zrcadle, byl se sebou docela spokojen\u00fd. No, ty svaly by sice mohly b\u00fdt trochu vyr\u00fdsovan\u011bj\u0161\u00ed, ale zas tak \u0161patn\u011b to nevypad\u00e1,<\/em> usm\u00e1l se na sebe. Vlezl do sprchov\u00e9ho koutu a pustil horkou vodu. Zav\u0159el o\u010di a nechal na sebe dopadat miliony rozeh\u0159\u00e1t\u00fdch kapek, c\u00edtil, \u017ee jeho t\u011blo se p\u0159\u00edjemn\u011b uvol\u0148uje a nap\u011bt\u00ed a strach pozvolna miz\u00ed. Nalil si do dlan\u00ed ost\u0159e zelen\u00fd sprchov\u00fd gel a s po\u017eitkem jej rozt\u00edral po sv\u00e9m hladk\u00e9m t\u011ble. Poda\u0159ilo se mu vytvo\u0159it bohatou p\u011bnu, kter\u00e1 jen velmi neochotn\u011b mizela pod proudem vody. \u00dapln\u011b osv\u011b\u017een\u00fd otev\u0159el dve\u0159e sprchov\u00e9ho koutu, ale to co vid\u011bl, mu naprosto vyrazilo dech. P\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l Bill v upnut\u00fdch \u010dern\u00fdch boxerk\u00e1ch, o\u010di \u0161iroce rozev\u0159en\u00e9 a v ruce ru\u010dn\u00edk. O\u010dima klouzal po Tomov\u011b mokr\u00e9m t\u011ble, nemohl p\u0159estat a odtrhnout se.<\/div>\n
„Co tady, sakra, d\u011bl\u00e1\u0161?“ probral se Tom jako prvn\u00ed a rychle se nat\u00e1hl po velk\u00e9 osu\u0161ce, do kter\u00e9 se cel\u00fd zabalil. „\u0160el jsem se osprchovat \u2026 Copak jsem mohl v\u011bd\u011bt, \u017ee tu bude\u0161 ty?“ sna\u017eil se br\u00e1nit Bill. Teprve te\u010f si Tom v\u0161iml, \u017ee ty druh\u00e9 dve\u0159e jsou otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n a za nimi zrcadlov\u011b um\u00edst\u011bn\u00fd naprosto stejn\u00fd pokoj, jako m\u011bl on s\u00e1m. „Taky nem\u016f\u017ee\u0161 zaklepat?“ zavr\u010del mrzut\u011b. „A ty jsi snad klepal ne\u017e jsi sem \u0161el?“ odsekl mu Bill. „P\u0159\u00ed\u0161t\u011b klepej, jasn\u00fd?“ Bill se pro sebe jen u\u0161kl\u00edbl, sebev\u011bdom\u011b si st\u00e1hl \u010dern\u00e9 boxerky a vlezl si do sprchy. Kdy\u017e se oto\u010dil, aby za sebou zav\u0159el dve\u0159e, st\u0159elil pohledem po Tomovi. Ten st\u00e1l jak soln\u00fd sloup u dve\u0159\u00ed, ruku na klice a d\u00edval se na obrys Billova t\u011bla za polopr\u016fhledn\u00fdmi dve\u0159mi sprchy. „Pot\u0159ebuje\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Tom jen popla\u0161en\u011b zavrt\u011bl hlavou a zmizel za dve\u0159mi sv\u00e9ho pokoje. Bill se rozko\u0161nicky prot\u00e1hl pod proudem hork\u00e9 vody\u2026<\/div>\n
Jeho bratr zat\u00edm st\u00e1l z\u00e1dy p\u0159ilepen\u00fd ke dve\u0159\u00edm z druh\u00e9 strany. Poslouchal \u0161um\u011bn\u00ed sprchy, v rukou drtil vlhkou osu\u0161ku, v\u00ed\u010dka pevn\u011b tiskl k sob\u011b. Sna\u017eil se nemyslet na Billovo t\u011blo zav\u0159en\u00e9 v mal\u00e9m prostoru sprchy a zahalen\u00e9 do vlhk\u00e9 p\u00e1ry. Dost, dost!<\/em> Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se dotkl napjat\u00e9ho ru\u010dn\u00edku, vrhl se k posteli, zabo\u0159il obli\u010dej do b\u00edl\u00e9ho povle\u010den\u00ed a bezmocn\u011b n\u011bkolikr\u00e1t uhodil p\u011bst\u00ed do deky. Dost, dost u\u017e! Bille\u2026
<\/em>
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Od Tomova n\u00e1vratu z nemocnice uplynuly dva dny. Rodi\u010de Kaulitzovi nav\u0161t\u00edvili sv\u00e9 znovunalezen\u00e9 d\u011bti, ale dvoj\u010data shodn\u011b trvaj\u00ed na tom, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed \u010das, aby se s novou situac\u00ed vyrovnala. Zklaman\u00e1 matka odj\u00ed\u017ed\u00ed zp\u011bt do Magdeburgu a otec se v\u011bnuje sv\u00e9 pr\u00e1ci. Doufaj\u00ed,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[49],"tags":[],"class_list":["post-20650","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20650","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20650"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20650\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20650"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20650"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20650"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}