{"id":20653,"date":"2008-02-29T17:00:00","date_gmt":"2008-02-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20611"},"modified":"2008-02-29T17:00:00","modified_gmt":"2008-02-29T16:00:00","slug":"erf-llende-tr-umen-i-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-i-16\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen I 16."},"content":{"rendered":"
A byl tady \u0159\u00edjen. Kr\u00e1sn\u00e9 l\u00e9to, kter\u00e9 toho roku trvalo tolik m\u011bs\u00edc\u016f, se pomalu lou\u010dilo a p\u0159enech\u00e1valo vl\u00e1du podzimu, ulice pokrylo spadan\u00e9 pestrobarevn\u00e9 list\u00ed. Do za\u010d\u00e1tku turn\u00e9 zb\u00fdvalo pouh\u00fdch deset dn\u016f. V\u0161ichni z kapely za\u010dali poci\u0165ovat m\u00edrnou nervozitu, ob\u010dasn\u00e9 brn\u011bn\u00ed kdesi hluboko uvnit\u0159, kter\u00e9 jim p\u0159ipom\u00ednalo, \u017ee rozhoduj\u00edc\u00ed chv\u00edle v jejich \u017eivot\u011b se bl\u00ed\u017e\u00ed. Ka\u017ed\u00fd z nich m\u011bl sv\u00e9 touhy a sv\u00e9 sny, kter\u00e9 ukr\u00fdval hluboko, a p\u0159ed ostatn\u00edmi to op\u011bt byli ti sebejist\u00ed kluci, kte\u0159\u00ed let\u011bli vzh\u016fru za sl\u00e1vou.<\/div>\n
David se je sna\u017eil maxim\u00e1ln\u011b povzbudit. P\u0159\u00edprav\u011b dali v\u0161echno, co mohli, te\u010f u\u017e z\u00e1le\u017eelo jen na tom, jak je p\u0159ijmou fanou\u0161ci. Zajistil jim je\u0161t\u011b n\u011bkolik vystoupen\u00ed v r\u00e1diu nebo kr\u00e1tk\u00fd \u010dl\u00e1nek v \u010dasopise, v\u011bd\u011bl, \u017ee se mus\u00ed nau\u010dit obrnit se p\u0159ed dot\u011brn\u00fdmi dotazy novin\u00e1\u0159\u016f a v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdmi blesky bulv\u00e1rn\u00edch fotograf\u016f. Pomalu si zvykali na pozornost, kter\u00e1 se na n\u011b up\u00edrala.<\/div>\n
Jedin\u00fd, kdo si to ale u\u017e\u00edval se v\u0161\u00edm v\u0161udy, byl Bill. P\u0159ed objektivy kamer a fotoapar\u00e1t\u016f se c\u00edtil naprosto samoz\u0159ejm\u011b, jako kdyby to d\u011blal odjak\u017eiva. Davida tahle jeho samoz\u0159ejmost a sebejistota, kter\u00e9 z\u00edsk\u00e1val, jakmile vystoupil do pop\u0159ed\u00ed, st\u00e1le je\u0161t\u011b udivovaly. Bill p\u016fsobil dojmem, \u017ee se narodil proto, aby st\u00e1l s mikrofonem p\u0159ed davy lid\u00ed a promlouval k nim, a\u0165 u\u017e sv\u00fdm zp\u011bvem nebo slovy. Nikdy si nest\u011b\u017eoval, \u017ee je unaven\u00fd, \u017ee ho to nebav\u00ed, \u017ee nikam nepojede. Ne, naopak. Bill dod\u00e1val energii zbyl\u00fdm \u010dlen\u016fm kapely, pro n\u011b\u017e cokoli krom\u011b hran\u00ed bylo ztr\u00e1tou \u010dasu. Bill byl profesion\u00e1l a v\u011bd\u011bl, \u017ee bez pat\u0159i\u010dn\u00e9 publicity jim hran\u00ed sta\u010dit nebude. Bylo to tvrd\u00e9, ale byla to realita.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Posledn\u00edch p\u011bt dn\u00ed p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem turn\u00e9 dostali kluci volno. Tom a Bill se sna\u017eili vyu\u017e\u00edt ka\u017ed\u00e9 voln\u00e9 chvilky, kterou pro sebe m\u011bli. Bylo jim jasn\u00e9, \u017ee a\u017e vyraz\u00ed na \u0161\u0148\u016fru, bude mnohem obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed z\u00edskat pro sebe trochu \u010dasu a ukr\u00e1st p\u00e1r polibk\u016f a letm\u00fdch dotek\u016f.<\/div>\n
„P\u0159ijde\u0161 z\u00edtra? \u0158ekn\u011bme v poledne a zajdeme si na n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 j\u00eddlo, ano?“ za\u0161eptal Bill a nedo\u010dkav\u011b se k Tomovi p\u0159itiskl cel\u00fdm t\u011blem. Necht\u011bl, aby Tom ode\u0161el, tolik si p\u0159\u00e1l, aby spolu mohli b\u00fdt 24 hodin denn\u011b, ale ne\u0161lo to. Pap\u00e1 Kaulitz zas po n\u011bkolika dnech dorazil dom\u016f a Tom musel p\u0159edst\u00edrat vzorn\u00e9ho syna. „P\u0159ijdu, l\u00e1sko, d\u00e1me si b\u00e1je\u010dn\u00fd ob\u011bd a pak \u2026“ Jeho slova se ztratila v Billov\u00fdch vlasech. Mazliv\u011b se ot\u00edral m\u011bkk\u00fdmi rty o Billovo ou\u0161ko a \u0161eptal mu horouc\u00ed slova, kter\u00e1 nesm\u011bla Billa nechat na pochyb\u00e1ch, \u017ee ho \u010dekaj\u00ed sam\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
Ve\u010der u Kaulitz\u016f prob\u011bhl v pohod\u011b. Od doby, co se mezi Billem a Tomem v\u0161e vyjasnilo, zlep\u0161il se i Tom\u016fv vztah k otci. Najednou si m\u011bli v\u00edc co \u0159\u00edct, jejich hovor byl mnohem uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm, i kdy\u017e si byl Tom jist\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b zdaleka nen\u00ed vhodn\u00e1 chv\u00edle, aby otce sezn\u00e1mil se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee se zamiloval a \u017ee jeho l\u00e1ska nen\u00ed tak docela „ko\u0161er“.<\/div>\n
Dopoledne je\u0161t\u011b prohodil p\u00e1r slov s otcem, ne\u017e odjel do pr\u00e1ce, a nedo\u010dkav\u011b se postavil p\u0159ed otev\u0159enou sk\u0159\u00ed\u0148. Tak co dneska na sebe? Chci se mu l\u00edbit, chci, aby byl r\u00e1d, \u017ee se mnou jde na ob\u011bd zrovna on. Je tak sladk\u00fd, kdy\u017e si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed a j\u00e1 mu vid\u00edm na o\u010d\u00edch, \u017ee je stra\u0161n\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. I j\u00e1 jsem \u0161\u0165astn\u00fd. Nikdy jsem k nikomu nic podobn\u00e9ho nec\u00edtil. Je mi tak bl\u00edzko\u2026<\/em> Tom si spokojen\u011b pohvizdoval p\u00edsni\u010dku, kterou zaslechl r\u00e1no v r\u00e1diu. Po dlouh\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vybral sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 d\u017e\u00edny, tri\u010dko, mikinu s po\u0159\u00e1dnou kapucou a nezbytnou k\u0161iltku. Zamkl dve\u0159e a vydal se za Billem.<\/div>\n
\u0160el rychle, cht\u011bl u\u017e b\u00fdt s Billem, nemohl se do\u010dkat, a\u017e budou zase spolu. Zahnul za posledn\u00ed roh a u\u017e byl v ulici, kde m\u011bli studio. Zb\u00fdvalo p\u00e1r posledn\u00edch metr\u016f, kdy\u017e s prudk\u00fdm zahv\u00edzd\u00e1n\u00edm brzd zastavil p\u0159\u00edmo p\u0159ed studiem tax\u00edk. Tom se zarazil. Kdo to k \u010dertu m\u016f\u017ee b\u00fdt?<\/em> Z auta vystoupila \u017eena, v jedn\u00e9 ruce sv\u00edrala kabelku a ve druh\u00e9 mal\u00fd kuf\u0159\u00edk. Bokov\u00e9 d\u017e\u00edny a \u00fazk\u00e9 tri\u010dko obep\u00ednaly \u0161t\u00edhlou hezkou postavu. Hm, sice u\u017e nebude nejmlad\u0161\u00ed, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b kus,<\/em> pomyslel si Tom. Nat\u00e1hla ruku ke zvonku, st\u00e1la p\u0159ed budovou a vypadala ztracen\u011b.<\/div>\n
Tom p\u0159idal do kroku a za n\u011bkolik vte\u0159in u\u017e byl u n\u00ed. Nasadil sv\u016fj obvykl\u00fd sebejist\u00fd v\u00fdraz a zeptal se: „Promi\u0148te, m\u016f\u017eu V\u00e1m n\u011bjak pomoci?“ \u017dena se polekan\u011b oto\u010dila za jeho hlasem. V tu chv\u00edli m\u011bl Tom pocit, \u017ee se \u010das zastavil. Ty o\u010di<\/em> \u2026 j\u00e1 je zn\u00e1m, zn\u00e1m je \u2026<\/em> Hrozn\u011b mu n\u011bkoho p\u0159ipom\u00ednala. Cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale nedostal p\u0159\u00edle\u017eitost. „Ne, d\u011bkuji V\u00e1m.“ Ozval se bzu\u010d\u00e1k a \u017eena rychle ve\u0161la do budovy. Ne\u017e stihl Tom jakkoli zareagovat, byla pry\u010d.<\/div>\n
St\u00e1l na ulici a hore\u010dnat\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. J\u00e1 ji zn\u00e1m. Kde jsem ji jenom vid\u011bl?<\/em> N\u00e1hl\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed osv\u00edtilo jeho mysl. Najednou v\u011bd\u011bl, kdo je ta \u017eena a odkud ji zn\u00e1. Srdce se prudce rozbu\u0161ilo. Zapomn\u011bl na Billa, zapomn\u011bl na v\u0161echno. Mus\u00edm ji naj\u00edt. Nem\u016f\u017eu ji nechat vyklouznout, kdy\u017e jsem ji kone\u010dn\u011b na\u0161el!<\/em> Bleskov\u011b odemkl dve\u0159e a vb\u011bhl do budovy. Pro\u0161el v\u0161echna patra, ale po \u017een\u011b ani pam\u00e1tka. Zklaman\u011b vylezl po schodech a\u017e do posledn\u00edho patra. Vy\u010derpan\u011b se op\u0159el o Billovy dve\u0159e a zazvonil. „J\u00e9, ty u\u017e se\u0161 tady. Cht\u011bl jsem ti zavolat, ale nem\u016f\u017eu naj\u00edt telefon. Nevad\u00ed, poj\u010f d\u00e1l. M\u00e1m n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“ Spiklenecky na n\u011bj mrkl. „B\u011b\u017e d\u00e1l, hned jsem tam.“ A u\u017e postr\u010dil Toma sm\u011brem k ob\u00fdv\u00e1ku, zat\u00edmco s\u00e1m zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, kde u\u017e hv\u00edzdala konvice.<\/div>\n
Ne\u017e se nad\u00e1l, stanul op\u011bt tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 t\u00e9 \u017een\u011b. Vn\u00edmal jen ji. Je mnohem hez\u010d\u00ed ne\u017e na fotce, ani se moc nezm\u011bnila. Je to ona. Jsem si jist\u00fd, c\u00edt\u00edm to. V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ji pozn\u00e1m, a\u017e ji jednou potk\u00e1m.<\/em> P\u0159istoupil k n\u00ed tak t\u011bsn\u011b, a\u017e c\u00edtil jej\u00ed dech na sv\u00e9m krku. Ml\u010dky si prohl\u00ed\u017eela jeho tv\u00e1\u0159, nerozum\u011bla jeho chov\u00e1n\u00ed, snad se i trochu b\u00e1la. Za\u0161eptal: „Mami\u2026“ „Co? Co jsi to \u0159ekl?“ „\u0158ekl jsem MAMI. Jsem Tom. Tom Kaulitz.“ Zd\u011b\u0161en\u011b si zakryla rukou o\u010di. „Tolik jsem t\u011b cht\u011bl naj\u00edt. A te\u010f jsi tady.“ Jemn\u011b j\u00ed odt\u00e1hl p\u011bst\u011bn\u00e9 ruce z obli\u010deje. V jej\u00edch velk\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed se zat\u0159pytily slzy. Vzt\u00e1hla prsty k jeho tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b ho pohladila. „Tome, tak ty jsi Tom!“ Necht\u011bla tomu uv\u011b\u0159it. Dot\u00fdkala se kone\u010dky prst\u016f jeho hladk\u00e9 tv\u00e1\u0159e, jako kdyby se cht\u011bla p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee ten obli\u010dej skute\u010dn\u011b pat\u0159\u00ed mal\u00e9mu chlapci, kter\u00fdm kdysi byl a kter\u00e9ho p\u0159ed tolika lety opustila. Po nekone\u010dn\u00fdch minut\u00e1ch si padli do n\u00e1ru\u010de a vychutn\u00e1vali si ten pocit opojn\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00fd na n\u011b padal.<\/div>\n
Bill zat\u00edm v kuchyni p\u0159ipravil je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed hrn\u00ed\u010dek. \u0160\u00e1lky pln\u00e9 vo\u0148av\u00e9 k\u00e1vy postavil zku\u0161en\u011b na serv\u00edrovac\u00ed t\u00e1cek a ze sk\u0159\u00ed\u0148ky vydoloval je\u0161t\u011b i su\u0161enky, kter\u00e9 m\u011bly to \u0161t\u011bst\u00ed a zapadly hloub\u011bji, jinak by je s Tomem u\u017e ur\u010dit\u011b sn\u011bdli. C\u00edtil se spokojen\u011b. M\u00e1ma sice p\u0159ijela o den d\u0159\u00edve ne\u017e m\u011bla, ale nevad\u00ed.Tom\u2026 moje l\u00e1ska, za p\u00e1r dn\u00ed u\u017e budeme jen spolu \u2026<\/em><\/div>\n
Mohutn\u00e9 zaka\u0161l\u00e1n\u00ed p\u0159im\u011blo Toma a Simone, \u017ee se od sebe odtrhli. Mezi dve\u0159mi st\u00e1l Bill a vyd\u011b\u0161en\u011b sledoval Toma, jak se obj\u00edm\u00e1 s jeho matkou. On je tak zvr\u00e1cen\u00fd. Nenech\u00e1 nikoho na pokoji, ani moji m\u00e1mu ne. Ale tohle u\u017e p\u0159ehnal. Tohle mu neodpust\u00edm!<\/em> Vztekle si p\u0159em\u011b\u0159oval jejich rozz\u00e1\u0159en\u00e9 obli\u010deje a spojen\u00e9 ruce. N\u011bco tady nehr\u00e1lo. Kdy\u017e ho Tom uvid\u011bl, rozb\u011bhl se k n\u011bmu, sebral mu z rukou t\u00e1c, odlo\u017eil ho stranou a pevn\u011b ho objal. „Bille, p\u0159edstav si, co se stalo. To bys neuhodl, kdo je tady.“ Sm\u00e1l se Tom \u0161\u0165astn\u011b. „No, to bych fakt neuhodl.“ Zatv\u00e1\u0159il se Bill zna\u010dn\u011b kysele a propaloval matku o\u010dima.<\/div>\n
Simone se nemohla pohledem odtrhnout od Toma, moje ztracen\u00e9 d\u00edt\u011b. Jak vyrostl a je tak hezk\u00fd a okouzluj\u00edc\u00ed…<\/em> V\u016fbec j\u00ed nedoch\u00e1zela dramati\u010dnost cel\u00e9 situace. Nebo snad \u010dekala, \u017ee Tom a Bill znaj\u00ed pravdu? Kdo v\u00ed.<\/div>\n
To u\u017e Tom t\u00e1hl Billa za ruku k Simone. „Bille, tak tohle je moje m\u00e1ma.“ Z\u00e1\u0159il jak slun\u00ed\u010dko. poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b mohl \u0159\u00edci tahle slova. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9. Bill se zarazil: „To t\u011b\u017eko, Tome, proto\u017ee tohle je MOJE m\u00e1ma.“ Pohledy obou kluk\u016f se st\u0159etly, pln\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed a n\u00e1hl\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed. Jako kdyby byli domluveni, sto\u010dily se dva p\u00e1ry naprosto stejn\u00fdch o\u010d\u00ed k Simone. Te\u010f bylo na n\u00ed, aby v\u0161echno uvedla na pravou m\u00edru. Nerv\u00f3zn\u011b pohodila rukama a p\u0159istoupila k nim bl\u00ed\u017e. „Kluci, j\u00e1 nev\u00edm, jak v\u00e1m to m\u00e1m \u0159\u00edct, ale \u2026 jste brat\u0159i \u2026 dvoj\u010data.“<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

A byl tady \u0159\u00edjen. Kr\u00e1sn\u00e9 l\u00e9to, kter\u00e9 toho roku trvalo tolik m\u011bs\u00edc\u016f, se pomalu lou\u010dilo a p\u0159enech\u00e1valo vl\u00e1du podzimu, ulice pokrylo spadan\u00e9 pestrobarevn\u00e9 list\u00ed. Do za\u010d\u00e1tku turn\u00e9 zb\u00fdvalo pouh\u00fdch deset dn\u016f. V\u0161ichni z kapely za\u010dali poci\u0165ovat m\u00edrnou nervozitu, ob\u010dasn\u00e9 brn\u011bn\u00ed kdesi hluboko<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[48],"tags":[],"class_list":["post-20653","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20653","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20653"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20653\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20653"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20653"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20653"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}