{"id":20655,"date":"2008-02-29T16:59:00","date_gmt":"2008-02-29T15:59:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20613"},"modified":"2008-02-29T16:59:00","modified_gmt":"2008-02-29T15:59:00","slug":"erf-llende-tr-umen-i-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-i-14\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen I 14."},"content":{"rendered":"
Bill se probudil do de\u0161tiv\u00e9ho r\u00e1na. Jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku bylo pry\u010d kr\u00e1sn\u00e9 letn\u00ed po\u010das\u00ed, i kdy\u017e byl teprve za\u010d\u00e1tek z\u00e1\u0159\u00ed, podzim u\u017e o sob\u011b dal v\u011bd\u011bt. Obloha byla zata\u017een\u00e1 \u0161ediv\u00fdmi mraky, z nich\u017e se ka\u017edou chv\u00edli spou\u0161t\u011bly de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, v\u00edtr honil po ulici drobn\u00e9 smet\u00ed. Bill st\u00e1l u okna a d\u00edval se ven. Byla ned\u011ble. Kdy\u017e je\u0161t\u011b bydlel doma v Magdeburgu, m\u011bl ned\u011ble docela r\u00e1d. V\u017edycky vst\u00e1val pozd\u011b, skoro k ob\u011bdu a do nosu ho \u0161imrala v\u016fn\u011b m\u00e1mina ned\u011bln\u00edho kol\u00e1\u010de. C\u00edtil trochu nostalgie, \u017ee tyhle vzpom\u00ednky pat\u0159\u00ed jeho d\u011btstv\u00ed a u\u017e nikdy to nebude stejn\u00e9. Pohrou\u017een\u00fd do d\u00e1vn\u00fdch vzpom\u00ednek odtrhl se od okna pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9ho de\u0161\u0165ov\u00fdmi kapkami a uva\u017eoval, jak s voln\u00fdm dnem nalo\u017e\u00ed.<\/div>\n
V kr\u00e1tk\u00e9 tmav\u011b \u0161ed\u00e9 bund\u011b a \u010dern\u00e9 \u010depi\u010dce s k\u0161iltem hluboko nara\u017een\u00fdm do \u010dela vy\u0161el dlouh\u00fdmi kroky do nevl\u00eddn\u00e9ho dne. Na ulic\u00edch nikoho nepotk\u00e1val, m\u011bsto bylo naprosto vylidn\u011bn\u00e9. P\u0159ed vysok\u00fdm \u010din\u017eovn\u00edm domem oblo\u017een\u00fdm za\u017eloutl\u00fdmi obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdmi dla\u017edicemi se zastavil. Ramenem se op\u0159el do dve\u0159\u00ed, zask\u0159\u00edp\u011bly, ale povolily. S bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem vystoupal do t\u0159et\u00edho patra. Od t\u00e9 doby, co se to stalo poprv\u00e9, jsem tady vlastn\u011b nebyl, nic se tu nezm\u011bnilo,<\/em> pomyslel si. P\u0159ilo\u017eil prst ke zvonku a n\u011bkolikr\u00e1t zprudka vydechl. Za malou chvilku se ozvaly t\u011b\u017ek\u00e9 kroky. K Billovu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed v\u0161ak ve dve\u0159\u00edch nest\u00e1l dredat\u00fd Tom, ale vysok\u00fd \u0161t\u00edhl\u00fd mu\u017e. Tom\u016fv otec.<\/em> „Dobr\u00fd den, jsem Tom\u016fv kamar\u00e1d, je doma?“ Mu\u017e si ho zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eel. „Bohu\u017eel nen\u00ed, \u0161el n\u011bco koupit, ale u\u017e by m\u011bl b\u00fdt ka\u017edou chv\u00edli zp\u00e1tky. Chce\u0161 na n\u011bj po\u010dkat? Poj\u010f d\u00e1l, pros\u00edm.“ Ustoupil, aby Bill mohl proj\u00edt. „Ne, to je dobr\u00fd, d\u011bkuju. Jenom mu \u0159ekn\u011bte, \u017ee jsem se tady zastavil. Nashle.“ a u\u017e p\u00e1dil ze schod\u016f. „Po\u010dkej,“ volal za n\u00edm otec, „j\u00e1 ale nev\u00edm, jak se jmenuje\u0161.“ „BILL“ neslo se jako ozv\u011bna schodi\u0161t\u011bm.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
Ten kluk. Bill.<\/em> Srdce pana Kaulitze bu\u0161ilo o z\u00e1vod, zat\u00edmco st\u00e1l u okna a d\u00edval se za vysokou hubenou postavou, sp\u011b\u0161n\u011b p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159es silnici a mizej\u00edc\u00ed za prot\u011bj\u0161\u00edm rohem. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Byla by to stra\u0161n\u00e1 n\u00e1hoda. Tom by se ur\u010dit\u011b zm\u00ednil. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nikdy ne\u0159\u00edkal o \u017e\u00e1dn\u00e9m kamar\u00e1dovi, kter\u00fd by se jmenoval Bill. M\u016f\u017eou b\u00fdt p\u0159ibli\u017en\u011b ve stejn\u00e9m v\u011bku, ur\u010dit\u00e1 podoba by tu byla. Jenom ty \u010dern\u00e9 vlasy tam nesed\u00ed. Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Jenom si n\u011bco namlouv\u00e1m. V N\u011bmecku \u017eije ur\u010dit\u011b v\u00edc sedmn\u00e1ctilet\u00fdch kluk\u016f, kte\u0159\u00ed se jmenuj\u00ed Bill\u2026 Ur\u010dit\u011b by mi \u0159ekla, \u017ee se setkali\u2026<\/em><\/div>\n
„Tati, tak jsem tady. Ufff.“ Tom hodil plnou n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161ku na kuchy\u0148skou linku a svl\u00e9kl promo\u010denou mikinu. Sna\u017eil se b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u00fd a ud\u011blat t\u00edm otci radost, tak\u017ee ji i p\u0159ehodil p\u0159es \u017eidli, aby l\u00e9pe proschla. „Tak snad jsem na nic nezapomn\u011bl.“prohodil, zat\u00edmco vykl\u00e1dal jednotliv\u00e9 bal\u00ed\u010dky ven z ta\u0161ky. „Tati, mluv\u00edm na tebe. D\u011bje se n\u011bco?“ Otcova vysok\u00e1 postava se kone\u010dn\u011b odlepila od okna. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl zachmu\u0159en\u00fd v\u00fdraz. „N\u011bkdo t\u011b tady hledal.“ „M\u011b?“ op\u00e1\u010dil Tom p\u0159ekvapen\u011b. „A kdo? Co cht\u011bl?“ „Co cht\u011bl, to nev\u00edm, ne\u0159ekl mi to. Jenom \u0159ekl, \u017ee ti m\u00e1m vy\u0159\u00eddit, \u017ee t\u011b hledal. Pr\u00fd se jmenuje Bill.“ S nap\u011bt\u00edm \u010dekal, jak bude syn na to jm\u00e9no reagovat.<\/div>\n
Tom se zarazil, z jeho v\u00fdrazu bylo patrn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. „Bill sem p\u0159i\u0161el?“ „Jo. Nikdy jsi o n\u011bm nemluvil, kdo je to?“ „No, on \u2026 Je to n\u00e1\u0161 nov\u00fd zp\u011bv\u00e1k. Hraje s n\u00e1mi asi m\u011bs\u00edc.“ „Aha“, pok\u00fdval hlavou otec. Cht\u011bl se je\u0161t\u011b d\u00e1l vypt\u00e1vat, ale Tom mu nedal \u0161anci. „Mus\u00edm te\u010f odej\u00edt, kv\u016fli zkou\u0161ce, v\u00ed\u0161?“ Chvatn\u011b na sebe obl\u00e9kal st\u00e1le je\u0161t\u011b vlhkou mikinu. „Kam jde\u0161?“ „Do studia, \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl, \u017ee jsme se tam m\u011bli sej\u00edt.“ Drobn\u00e1 le\u017e, nem\u011bl bych to d\u011blat, ale stane se. Ob\u010das to nevad\u00ed. Byl tady. On za mnou p\u0159i\u0161el. T\u0159eba mu na m\u011b taky z\u00e1le\u017e\u00ed a t\u0159eba s Davidem opravdu nic nem\u00e1.<\/em> „Tome, p\u0159ij\u010f brzy.“ usly\u0161el je\u0161t\u011b otc\u016fv hlas ne\u017e za sebou zabouchl dve\u0159e.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Nal\u00e9hav\u00e9 zvon\u011bn\u00ed Billa probudilo. Rozespale si promnul o\u010di a chv\u00edli uva\u017eoval, co se d\u011bje. \u0160el jsem za Tomem, nebyl doma, zmokl jsem, byla mi zima, tak jsem si vlezl do postele.J\u00e9\u00e9\u00e9 a asi jsem usnul.<\/em> Na displeji telefonu z\u00e1\u0159il \u010das 13.45. Tak n\u011bjak nap\u016fl p\u0159i v\u011bdom\u00ed \u0161el otev\u0159\u00edt. „Davide? Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ zamumlal m\u00edsto pozdravu. „Ty je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161?“ podivil se David. „No, byl jsem dopoledne venku a zmokl jsem, byla mi zima a asi jsem usnul.“ vysv\u011btloval Bill rozpa\u010dit\u011b. „Aha \u2026 mus\u00edm s tebou mluvit. Je to fakt d\u016fle\u017eit\u00fd.“ Bill poodstoupil ze dve\u0159\u00ed, v nich\u017e st\u00e1l, tak, aby David mohl proj\u00edt dovnit\u0159.<\/div>\n
„Tak cos mi cht\u011bl? D\u00e1\u0161 si n\u011bco?“ „Ne, d\u00edky, nezdr\u017e\u00edm se dlouho\u2026 Bille, \u0159ekni mi, jak jsi v kapele spokojen\u00fd? Jak vych\u00e1z\u00ed\u0161 s klukama?“ Bill jen povyt\u00e1hl prav\u00e9 obo\u010d\u00ed. „D\u011bje se n\u011bco?“ „Ne, nic se ned\u011bje. Jenom m\u00e1m o v\u00e1s starost, chci, aby v\u0161echno b\u011b\u017eelo, jak m\u00e1. \u010cek\u00e1 n\u00e1s n\u00e1ro\u010dn\u00e9 obdob\u00ed. Tak se tak pt\u00e1m.“ „V\u0161echno v pohod\u011b, neboj.“ Bill potla\u010dil z\u00edvnut\u00ed. „A co Tom?“ zeptal se opatrn\u011b David. Bill\u016fv tep zrychlil, p\u0159esto zd\u00e1nliv\u011b nete\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bl „Co by? Norm\u00e1lka.“ „V\u00ed\u0161, Bille, jen jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct, aby sis na n\u011bj dal pozor. On \u2026 nen\u00ed zl\u00fd, ale um\u00ed p\u011bkn\u011b ubl\u00ed\u017eit. A j\u00e1 nechci, aby ti ubl\u00ed\u017eil. V\u0161iml jsem si, \u017ee jste si celkem \u2026 bl\u00edzc\u00ed, tak jsem \u2026 jen \u2026“ Ani nev\u011bd\u011bl jak, ale najednou dr\u017eel Billovu ruku ve sv\u00e9 a jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prstem po jej\u00edm h\u0159betu. „Neboj se, j\u00e1 se um\u00edm o sebe postarat s\u00e1m.“ odsekl Bill a vytrhl mu ruku. „A te\u010f – kdybys dovolil – cht\u011bl bych se j\u00edt vysprchovat a tak podobn\u011b.“ David jen popla\u0161en\u011b zamrkal. „Jasn\u011b, promi\u0148. U\u017e jdu.“<\/div>\n
Bill doprovodil rozt\u011bkan\u00e9ho mana\u017eera ke dve\u0159\u00edm. David vy\u0161el na chodbu a zam\u00ed\u0159il k v\u00fdtahu, ale neodpustil si je\u0161t\u011b „Kdybys cokoli pot\u0159eboval, v\u00ed\u0161, \u017ee se na m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 obr\u00e1tit, ano?“ „Jasn\u011b, d\u00edky. Budu si to pamatovat.“ Bill mu na rozlou\u010denou je\u0161t\u011b m\u00e1vnul a s \u00falevou zav\u0159el dve\u0159e. Z n\u011bjak\u00e9ho zat\u00edm nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu mu Davidova n\u00e1v\u0161t\u011bva nebyla p\u0159\u00edjemn\u00e1. \u017de by to bylo t\u00edm, jak m\u011b Tom obvinil, \u017ee s n\u00edm n\u011bco m\u00e1m? D\u00edv\u00e1m se na n\u011bj najednou jinak?<\/em><\/div>\n
Nechal jsem se un\u00e9st. Mus\u00edm b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed. Co to se mnou d\u011bl\u00e1? V\u017edy\u0165 tenhle kluk je nejm\u00e9n\u011b o patn\u00e1ct let mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, jsem dosp\u011bl\u00fd mu\u017e, on je kluk t\u011bsn\u011b po pubert\u011b a p\u0159esto ho poslechnu na slovo. Div\u00edm se tomu a p\u0159itom kv\u016fli tomuhle jsem si ho p\u0159ece j\u00e1 s\u00e1m vybral. Probud\u00ed v lidech ty nejkrajn\u011bj\u0161\u00ed emoce. Ano, to m\u011b p\u0159ece napadlo, kdy\u017e jsem ho poprv\u00e9 uvid\u011bl. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, moc zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kluk. Byla by \u0161koda, kdyby ho Tom zni\u010dil. \u0158\u00edkal jsem mu pravdu, Tom nen\u00ed zl\u00fd, ale dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bka tot\u00e1ln\u011b rozlo\u017eit. J\u00e1 s\u00e1m jsem toho \u017eiv\u00fdm d\u016fkazem. Billovi se tohle st\u00e1t nesm\u00ed, to by byl s kapelou konec. Mus\u00edm ho p\u0159ed Tomem uchr\u00e1nit\u2026 Jen jestli u\u017e nen\u00ed pozd\u011b.<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
David sjel v\u00fdtahem do p\u0159\u00edzem\u00ed a chvatn\u011b vy\u0161el ven. Byl natolik zamy\u0161len\u00fd, \u017ee si ani nev\u0161iml Toma, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho z opa\u010dn\u00e9 strany. Zato Tomovi Davidova p\u0159\u00edtomnost neunikla. Uc\u00edtil pronikavou bolest v ledvin\u00e1ch, jak adrenalin rychle vyst\u0159elil do jeho t\u011bla. Vte\u0159inu v\u00e1hal, jestli se m\u00e1 za Davidem rozb\u011bhnout a vyml\u00e1tit z n\u011bj p\u0159izn\u00e1n\u00ed, \u017ee ho Bill svedl, nebo si to j\u00edt vy\u0159\u00edkat s Billem. Jeliko\u017e David vcelku rychle odjel, zbyla Tomovi druh\u00e1 mo\u017enost. Sakra, jdu za n\u00edm, abych se mu omluvil a on m\u011b takhle podv\u00e1d\u00ed. Nenajde m\u011b doma, tak si hned zavol\u00e1 n\u00e1hradu, ale tohle mu neprojde!<\/em><\/div>\n
P\u0159ed o\u010dima m\u011bl \u00fapln\u011b rudo, kdy\u017e tiskl zvonek u Billov\u00fdch dve\u0159\u00ed. Chv\u00edli se nic ned\u011blo, ale pak usly\u0161el n\u011bjak\u00fd \u0161ramot za dve\u0159mi. „Tome, co ty tady?“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b Bill, po t\u011ble mu je\u0161t\u011b st\u00e9kaly kapi\u010dky vody, pr\u00e1v\u011b vylezl ze sprchy. Bez jedin\u00e9ho slova vpadl Tom dovnit\u0159. Popadl Billa za ruku a zu\u0159iv\u011b s n\u00edm sm\u00fdkl proti zdi. „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill se podv\u011bdom\u011b p\u0159ikr\u010dil a p\u0159it\u00e1hl si bl\u00ed\u017e k t\u011blu vlhk\u00fd ru\u010dn\u00edk. „Tak jak\u00fd to s n\u00edm bylo? Ud\u011blal ti to l\u00edp ne\u017e j\u00e1, co? P\u0159inutil t\u011b, abys taky tolik k\u0159i\u010del jako se mnou?“ Zap\u0159el se rukama vedle Billovy hlavy, zprudka oddechoval. „Ses \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil.“ Tomova tv\u00e1\u0159 se hroziv\u011b p\u0159ibli\u017eovala. „Jo, zbl\u00e1znil jsem se. A je to tvoje vina.“ Na\u0161tvan\u011b se od Billa odvr\u00e1til a divoce p\u0159ech\u00e1zel malou halou, t\u0159i kroky sem, t\u0159i kroky tam. „Tome, k\u0159ivd\u00ed\u0161 mi, j\u00e1 t\u011b p\u0159ece nepodv\u00e1d\u00edm, fakt ne. J\u00e1 \u2026“<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill se probudil do de\u0161tiv\u00e9ho r\u00e1na. Jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku bylo pry\u010d kr\u00e1sn\u00e9 letn\u00ed po\u010das\u00ed, i kdy\u017e byl teprve za\u010d\u00e1tek z\u00e1\u0159\u00ed, podzim u\u017e o sob\u011b dal v\u011bd\u011bt. Obloha byla zata\u017een\u00e1 \u0161ediv\u00fdmi mraky, z nich\u017e se ka\u017edou chv\u00edli spou\u0161t\u011bly de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, v\u00edtr honil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[48],"tags":[],"class_list":["post-20655","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20655","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20655"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20655\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20655"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20655"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20655"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}