{"id":20665,"date":"2008-02-29T16:53:00","date_gmt":"2008-02-29T15:53:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20623"},"modified":"2008-02-29T16:53:00","modified_gmt":"2008-02-29T15:53:00","slug":"erf-llende-tr-umen-i-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-i-4\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen I 4."},"content":{"rendered":"
P\u0159ed domem u\u017e \u010dekalo auto, kter\u00e9 je m\u011blo odv\u00e9zt do studia. Bill se choval, jakoby se nic nestalo, a\u010dkoli dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co n\u00e1sledovalo po jeho odchodu a d\u011blalo mu to moc dob\u0159e. Bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy Toma dostane, v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e bude trp\u011bliv\u00fd, jeho chv\u00edle rozhodn\u011b p\u0159ijde.<\/div>\n
Ve studiu na Billa \u010dekalo p\u0159ekvapen\u00ed v podob\u011b jeho prvn\u00edho samostatn\u00e9ho bytu. Ve stejn\u00e9 budov\u011b, kde zkou\u0161eli, byl v podkrov\u00ed mal\u00fd byt, kter\u00fd David Billovi pronajal. Billovy v\u011bci dorazily v\u010das a se\u0159azen\u00e9 v chodb\u011b \u010dekaly a\u017e se jejich majitel rozhodne je otev\u0159\u00edt a vybalit. Bill pot\u011b\u0161en\u011b konstatoval, \u017ee matka si dala opravdu z\u00e1le\u017eet, poslala mu snad polovinu jeho pokoje, nezapomn\u011bla i na n\u011bjak\u00e9 dobr\u016ftky a dlouhat\u00e1nsk\u00fd dopis, na co v\u0161echno si m\u00e1 d\u00e1vat pozor a tak d\u00e1le. Jeho prvn\u00ed samostatn\u00fd byt mu dodal pocit dosp\u011blosti. C\u00edtil, \u017ee od te\u010f u\u017e je definitivn\u011b pry\u010d jeho d\u011btstv\u00ed i dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, nyn\u00ed se stav\u00ed na vlastn\u00ed nohy a mus\u00ed p\u0159ijmout v\u0161echno, co je s t\u00edm spojen\u00e9.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Prvn\u00ed den ve studiu prob\u011bhl nad o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dob\u0159e. Prakticky v\u0161echno, co kluci m\u011bli v reperto\u00e1ru, Billovi sedlo. Kdy\u017e Bill a Tom p\u0159edvedli Rette<\/em> mich, sklidili ohromnou pochvalu. Z nov\u00e9 p\u00edsni\u010dky byli v\u0161ichni nad\u0161eni. Bill a Tom ji museli hr\u00e1t n\u011bkolikr\u00e1t, m\u011bla \u00fasp\u011bch a David si gratuloval ke \u0161\u0165astn\u00e9 ruce p\u0159i konkurzu.<\/div>\n
Kluky \u010dekala spousta pr\u00e1ce, chystaly se jejich prvn\u00ed velk\u00e9 koncerty, zat\u00edm jen jako p\u0159edkapely, ale za za\u010d\u00e1tku to byla ohromn\u00e1 \u0161ance a na p\u0159\u00edpravu u\u017e jim zb\u00fdvalo m\u00e1lo \u010dasu. Museli zkou\u0161et ka\u017ed\u00fd den a ka\u017ed\u00fd den znamenal krok v jejich kari\u00e9\u0159e.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
U\u017e tomu byl p\u0159esn\u011b t\u00fdden, co se Bill p\u0159est\u011bhoval do Berl\u00edna. Jeho nov\u00fd \u017eivot se mu stra\u0161n\u011b l\u00edbil, kluci v kapele byli senza\u010dn\u00ed, v\u0161e jelo podle pl\u00e1nu. Kdy\u017e od Davida dostal n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, vrhl se i na svoji velkou z\u00e1libu – nakupov\u00e1n\u00ed oble\u010den\u00ed. Berl\u00edn mu nab\u00edzel mnohem v\u00edc ne\u017e Magdeburg. Mohl m\u00edt cokoli si vzpomn\u011bl.<\/div>\n
\u010cekal, \u017ee bude v\u00edc \u010dasu tr\u00e1vit s Tomem, ale Tom se mu vyh\u00fdbal. Ve studiu bylo v\u0161e perfektn\u00ed, ale kdy\u017e spolu m\u011bli z\u016fstat sami, v\u017edycky se pod n\u011bjakou z\u00e1minkou vytratil. Gustav a Georg mu to ale bohat\u011b vynahrazovali. Nepoznal milej\u0161\u00ed lidi ne\u017e je dva. Jednou se jich nen\u00e1padn\u011b na Toma vypt\u00e1val a dozv\u011bd\u011bl se o jeho osam\u011bl\u00e9m \u017eivot\u011b, v\u011b\u010dn\u011b zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00e9m otci a spoust\u011b holek, kter\u00e9 st\u0159\u00edd\u00e1 \u010dast\u011bji ne\u017e pono\u017eky. Nikde ani n\u00e1znak, \u017ee by Toma zaj\u00edmali kluci, ale Bill nebyl slep\u00fd. Vid\u011bl, co s n\u00edm dok\u00e1zal ud\u011blat. Skoro ka\u017ed\u00fd den \u010dekala na Toma p\u0159ed zku\u0161ebnou n\u011bjak\u00e1 holka. Ani jednou tam nebyla ta stejn\u00e1 v\u00edckr\u00e1t. Bill je v\u017edycky pozoroval z okna a poka\u017ed\u00e9 to m\u011blo stejn\u00fd rychl\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159. Tom ji rychle objal kolem ramen, rychle pol\u00edbil na \u00fasta a rychle odv\u00e1d\u011bl pry\u010d. Billa bolelo u srdce. Bylo mu jasn\u00e9, kam jdou a co se bude d\u00edt. Tr\u00e1pil se p\u0159edstavou, jak se s n\u00ed Tom miluje ve sv\u00e9m pokoji. Rozhodn\u011b se ale nem\u00ednil vzd\u00e1t.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
Byl p\u00e1tek ve\u010der. Kluk\u016fm skon\u010dila zkou\u0161ka v p\u011bt. Tom se rychle rozlou\u010dil a stejn\u011b tak jako v uplynul\u00fdch \u0161esti dnech, vy\u0161el p\u0159ed budovu, kde zkou\u0161eli, a pozdravil se s blond\u00fdnkou, kter\u00e1 tu na n\u011bj \u010dekala. Rozhodl se pokra\u010dovat ve sv\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed k\u00fa\u0159e tak dlouho, dokud se mu Bill nep\u0159estane pl\u00e9st do sn\u016f. Zat\u00edm jen objevoval sv\u00e9 hranice, co v\u0161echno vydr\u017e\u00ed, ale kdy\u017e se uprost\u0159ed noci probouzel, zpocen\u00fd a nehor\u00e1zn\u011b vzru\u0161en\u00fd, tu\u0161il, \u017ee tenhle boj u\u017e asi dlouho nevydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
Cestou dom\u016f k Tomovi blond\u00fdnka ani na chv\u00edli nezav\u0159ela pusu. Tom ji skoro neposlouchal, jen ob\u010das p\u0159ik\u00fdvl a doufal, \u017ee u\u017e to budou m\u00edt brzy za sebou. Doma se na ni vrhl hned u dve\u0159\u00ed. Za hodinu bylo po v\u0161em. Technicky to bylo naprosto dokonal\u00e9, ale nic p\u0159i tom nec\u00edtil. Kdy\u017e s n\u00ed skon\u010dil a vyprovodil ji ze dve\u0159\u00ed, zvedal se mu ze sebe \u017ealudek. St\u00e1l ve spr\u0161e a sm\u00fdval doteky t\u011bch ciz\u00edch rukou. Nech\u00e1pal, co se s n\u00edm d\u011bje. Tohle p\u0159ece d\u011blal v\u017edycky a v\u011bt\u0161inou se mu to l\u00edbilo. Pro\u010d je to te\u010f jin\u00e9? Pro\u010d se c\u00edt\u00edm jako hadr?<\/em> Vylezl ze sprchy a kolem bok\u016f si nedbale omotal modr\u00fd ru\u010dn\u00edk. Do\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, chv\u00edli se p\u0159ehraboval v otcov\u011b baru, je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1 otec takov\u00e9 z\u00e1soby<\/em> a kdy\u017e objevil zlatavou desetihv\u011bzdi\u010dkovou metaxu, zaj\u00e1sal. Vyt\u00e1hl svoji novou kamar\u00e1dku z baru, s bouchnut\u00edm jej zav\u0159el. Nalil si plnou sklenici a zapadl do hlubok\u00e9ho ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla. Po pam\u011bti nahmatal ovlada\u010d a pustil v p\u0159ehr\u00e1va\u010di c\u00e9de\u010dko, kter\u00e9 tam bylo pro podobn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u017edy p\u0159ipraven\u00e9. Temn\u00e1 hudba naplnila cel\u00fd pokoj, c\u00edtil, jak prostupuje jeho t\u011blem a jeho smutek prohlubuje v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
Takhle se Tom ut\u00e1p\u011bl ve sv\u00e9m smutku a ne\u0161t\u011bst\u00ed v posledn\u00edm t\u00fddnu skoro denn\u011b. R\u00e1no se c\u00edtil mizern\u011b. Na zkou\u0161k\u00e1ch z n\u011bj sice v\u0161echno spadlo, ale jakmile vyc\u00edtil, \u017ee k n\u011bmu Bill m\u00ed\u0159\u00ed a chce s n\u00edm mluvit o samot\u011b, musel pry\u010d. Nedok\u00e1zal by se na n\u011bj jen d\u00edvat a nedat najevo, jak moc po n\u011bm tou\u017e\u00ed.<\/div>\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jej vytrhl zvuk mobilu. Neochotn\u011b po n\u011bm nat\u00e1hl ruku. „Pros\u00edm,“ ohl\u00e1sil se, proto\u017ee \u010d\u00edslo na displeji mu nic ne\u0159\u00edkalo. „Ahoj Tome, tady Bill. Neru\u0161\u00edm?“ „Co \u2026 Bille? Ne, neru\u0161\u00ed\u0161. D\u011bje se n\u011bco?“, zeptal se p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. „Ne, ned\u011bje. Vlastn\u011b jo, d\u011bje. Je p\u00e1tek ve\u010der a m\u011b je smutno. M\u016f\u017eu se na chv\u00edli zastavit?“ Tomovo srdce za\u010dalo b\u00edt o pozn\u00e1n\u00ed rychleji. Po chvilce ze sebe vydoloval „Jasn\u011b, p\u0159ij\u010f. Budu r\u00e1d.“ Vyc\u00edtil, \u017ee se Bill usm\u00e1l. „Dob\u0159e“. Jen co skon\u010dil hovor, ozval se zvuk zvonku ode dve\u0159\u00ed. Tom nech\u00e1pav\u011b odvr\u00e1til pohled od telefonu a pomal\u00fdm, nejist\u00fdm krokem \u0161el otev\u0159\u00edt. Za dve\u0159mi st\u00e1l Bill. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem t\u011b tak p\u0159epadl, ale zavolal jsem alespo\u0148 p\u0159edem, ne?“ Zasm\u00e1l se uli\u010dnicky a u\u017e se hrnul dovnit\u0159.<\/div>\n
Tom se za n\u00edm udiven\u011b pod\u00edval. N\u011bjak nest\u00edhal. P\u0159\u00edli\u0161 mnoho z\u00e1\u017eitk\u016f b\u011bhem chv\u00edle. \u0160el za Billem do ob\u00fdv\u00e1ku. „Teda takhle depkoidn\u00ed atmosf\u00e9ru jsem u\u017e dlouho nevid\u011bl. Nechala t\u011b?“ Bill p\u0159el\u00e9tl o\u010dima sklen\u011bn\u00fd stolek, kde osamocen\u00e1 st\u00e1la t\u00e9m\u011b\u0159 pln\u00e1 l\u00e1hev metaxy a jedna skleni\u010dka. „Ne, to j\u00e1 jen tak. D\u00e1\u0161 si se mnou? Klidn\u011b si nalej, sklenice jsou v baru. Skon\u010d\u00edm na sebe n\u011bco hodit“. Bill se jen uculil „D\u00e1m si s tebou, n\u011bco jsem i p\u0159inesl \u2026 A kv\u016fli mn\u011b na sebe nic h\u00e1zet nemus\u00ed\u0161“. Tom se tv\u00e1\u0159il, \u017ee to p\u0159eslechl a ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Zav\u0159el za sebou dve\u0159e, do\u0161el a\u017e ke stolu a op\u0159el se o n\u011bj dlan\u011bmi, hlavu sv\u011b\u0161enou mezi rameny. C\u00edtil, \u017ee je to zase tady. P\u0159ejel dlan\u00ed po sv\u00e9m vzru\u0161en\u00ed a vydechl. „Bille!“ Nev\u00edm, jak to dneska dopadne. Chci ho, tak moc ho chci.<\/em> Ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee ru\u010dn\u00edk mu le\u017e\u00ed u nohou a on se rychl\u00fdmi pohyby sna\u017e\u00ed zbavit sv\u00e9ho tr\u00e1pen\u00ed.<\/div>\n
Lekl se, kdy\u017e do jeho ucha promluvil v\u00e1biv\u00fd hlas “ Nechce\u0161 s t\u00edm pomoct?“ Oto\u010dil se. Vte\u0159iny, po kter\u00e9 se oba d\u00edvali do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho, se zd\u00e1ly jako hodiny. Tom d\u00fdchal jako p\u0159i marat\u00f3nu. Nedok\u00e1zal \u010dekat. Svl\u00e9kl Billovi tri\u010dko a dlan\u00ed pevn\u011b p\u0159ejel po jeho hrudn\u00edku. Palcem objel drobnou bradavku. O\u010dek\u00e1val, \u017ee se zachv\u011bje a skute\u010dn\u011b se tak stalo. Samolib\u011b se usm\u00e1l. Nikdy je\u0161t\u011b nic nem\u011bl s klukem, ale v\u011b\u0159il, \u017ee to nebude takov\u00fd rozd\u00edl, jako kdy\u017e byl s holkou. A tam m\u011bl zku\u0161enosti v\u00edc ne\u017e bohat\u00e9. Kone\u010dn\u011b nabyl svoji jistotu. Zam\u00ed\u0159il rukou vzh\u016fru. P\u0159ejel linii kl\u00ed\u010dn\u00edch kost\u00ed a krku. Zastavil se u m\u011bkk\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 ho p\u0159itahovaly sv\u00fdm dokonal\u00fdm tvarem. Obkrou\u017eil jejich obrys ukazov\u00e1\u010dkem a zkusil proniknout za hradbu b\u00edl\u00fdch zub\u016f. \u0160lo to l\u00e9pe ne\u017e \u010dekal. P\u0159ibl\u00ed\u017eil svoji tv\u00e1\u0159 dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko a nahradil ukazov\u00e1\u010dek hbit\u00fdm jazykem. Jejich polibek trval nekone\u010dn\u011b dlouho. Ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1brany \u0161ly stranou. Strhl z Billa zbytky jeho oble\u010den\u00ed. Kone\u010dn\u011b p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l nah\u00fd. Tom si neodpustil, aby si ho d\u016fkladn\u011b neprohl\u00e9dl. Spokojen\u011b p\u0159ejel dlan\u00ed po sv\u00e9m vzru\u0161en\u00ed, op\u0159el se o st\u016fl a s neskr\u00fdvan\u00fdm z\u00e1jmem si prohl\u00ed\u017eel Billovo t\u011blo. „Tak se uka\u017e“, vydechl posl\u00e9ze.<\/div>\n
Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile p\u016fjde za Tomem, u\u017e nebude cesty zp\u00e1tky. Bylo tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed vid\u011bt Toma, \u00fapln\u011b vykolejen\u00e9ho, jak se pokou\u0161\u00ed s\u00e1m uspokojit, jen co Bill p\u0159i\u0161el. Neodolal. Musel to ud\u011blat. Tu\u0161il, \u017ee zku\u0161enost s Tomem p\u0159ekon\u00e1 v\u0161echny jeho dosavadn\u00ed z\u00e1\u017eitky. A nem\u00fdlil se. Tomovy doteky byly jedine\u010dn\u00e9. V\u011bd\u011bl, kam s\u00e1hnout a jak\u00fd \u00fa\u010dinek to vyvol\u00e1. Kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm Bill z\u016fstal st\u00e1t tak, jak ho p\u00e1nb\u016fh stvo\u0159il, trochu se styd\u011bl, na druhou stranu ho to moc vzru\u0161ovalo. V\u011bd\u011bl, \u017ee to, co bude n\u00e1sledovat, nebude m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho s l\u00e1skou. Ale tak moc po Tomovi tou\u017eil, \u017ee byl ochoten do toho j\u00edt i za tuhle cenu.<\/div>\n
Odstr\u010dil Tomovi ruku a polo\u017eil ji na st\u016fl. Sh\u00fdbl se, dlan\u011bmi p\u0159ejel po linii Tomova t\u011bla od kotn\u00edk\u016f a\u017e k ramen\u016fm, na boc\u00edch lehce p\u0159itla\u010dil. Nen\u00e1padn\u011b se p\u0159itom ot\u0159el o jeho kl\u00edn. \u017d\u00e1dn\u00fd sten ani z\u00e1chv\u011bv, ale Bill si dob\u0159e v\u0161iml, \u017ee Tomovi zb\u011blely klouby prst\u016f, kter\u00fdmi k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral desku stolu. Ot\u00edral se sv\u00fdm t\u011blem o jeho. Ruce bloudily po jemn\u00e9 k\u016f\u017ei a vyvol\u00e1valy st\u00e1le intenzivn\u011bj\u0161\u00ed chv\u011bn\u00ed. P\u0159i doteku hork\u00fdch rt\u016f kone\u010dn\u011b vy\u0161el z Tomov\u00fdch \u00fast t\u00e1hl\u00fd sten. Bill sv\u00fdmi polibky dr\u00e1\u017edil Tom\u016fv krk tak dlouho, a\u017e k\u016f\u017ee cel\u00e1 zr\u016f\u017eov\u011bla, jazykem prozkoumal ka\u017edi\u010dk\u00fd kout jeho smysln\u00fdch \u00fast. Kdy\u017e se od sebe odtrhli, Tom mali\u010dko zav\u00e1hal, ale nebyl by to on, kdyby neud\u011blal v\u0161e pro sv\u00e9 uspokojen\u00ed. „Chci t\u011b, Bille \u2026 te\u010f a tady. Dovol mi to, bude se ti to l\u00edbit, uvid\u00ed\u0161 \u2026“ Ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a hbit\u00fdm pohybem si s Billem vym\u011bnil polohu, oto\u010dil ho k sob\u011b z\u00e1dy a donutil ho op\u0159\u00edt se o st\u016fl. „Neboj se, uvolni se.“ Dlan\u011bmi uchopil jeho zade\u010dek a chv\u00edli si s n\u00edm jen hr\u00e1l a pak do n\u011bj zvolna pronikl. Znal tenhle pocit, u\u017e d\u0159\u00edv to zkou\u0161el s holkami, kter\u00e9 si pozval dom\u016f. On m\u00e1 tak mal\u00fd zadek, \u017ee to sev\u0159en\u00ed ani t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed b\u00fdt nem\u016f\u017ee.<\/em> Pomyslel si spokojen\u011b. Cht\u011bl myslet i na Billovo pot\u011b\u0161en\u00ed, ale v t\u00e9hle f\u00e1zi se u\u017e nedok\u00e1zal tak dob\u0159e ovl\u00e1dat. Teprve kdy\u017e bou\u0159e v jeho t\u011ble odezn\u011bla a on z n\u011bj vystoupil, p\u0159itiskl jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo k sob\u011b. N\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edbil do vlas\u016f, dlan\u00ed sjel k jeho podb\u0159i\u0161ku. C\u00edtil, \u017ee nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity z jejich spojen\u00ed trochu utlumily Billovo vzru\u0161en\u00ed, ale zku\u0161en\u00fdmi doteky jej zase nap\u0159\u00edmil. „Jak to chce\u0161?“ za\u0161eptal se z\u00e1bleskem nov\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed v o\u010d\u00edch. Bill se cel\u00fd chv\u011bl. „J\u00e1, nev\u00edm“. Tom vyc\u00edtil jeho nejistotu, l\u00edbila se mu jeho nezku\u0161enost a \u010distota. „Co takhle?“ zeptal se provokativn\u011b a p\u0159ejel jazykem po \u0161pi\u010dce jeho vzru\u0161en\u00ed. Billovi se zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. „Nebo rad\u0161i takhle?“ stiskl jej pevn\u011b v dlani. Billovi se t\u0159\u00e1sly nohy, \u017ee nedok\u00e1zal st\u00e1t. Tom ho vysadil na st\u016fl, donutil ho op\u0159\u00edt se o lokty, aby vid\u011bl, co s n\u00edm bude d\u011blat. Opatrn\u011b mu skous\u00e1val jemnou k\u016f\u017ei na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehen a dr\u00e1\u017ediv\u011b pomalu se posouval st\u00e1le v\u00fd\u0161. Ob\u010das st\u0159elil pohledem po Billovi, aby vid\u011bl jeho reakci. Jeho o\u010di byly zast\u0159en\u00e9 touhou „To..Tome \u2026 u\u017e m\u011b \u2026ne-netrap!“ zast\u00e9nal a zaklonil hlavu. Tom se jen usm\u00e1l a vzal jej cel\u00e9ho do \u00fast. Za chv\u00edli se u\u017e Billovo t\u011blo unaven\u011b zhroutilo na desku stolu.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ed domem u\u017e \u010dekalo auto, kter\u00e9 je m\u011blo odv\u00e9zt do studia. Bill se choval, jakoby se nic nestalo, a\u010dkoli dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co n\u00e1sledovalo po jeho odchodu a d\u011blalo mu to moc dob\u0159e. Bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy Toma dostane, v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[48],"tags":[],"class_list":["post-20665","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20665","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20665"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20665\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20665"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20665"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20665"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}