{"id":20667,"date":"2008-02-29T16:52:00","date_gmt":"2008-02-29T15:52:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20625"},"modified":"2008-02-29T16:52:00","modified_gmt":"2008-02-29T15:52:00","slug":"erf-llende-tr-umen-i-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/29\/erf-llende-tr-umen-i-2\/","title":{"rendered":"Erf\u00fcllende Tr\u00e4umen I 2."},"content":{"rendered":"
Bylo skoro p\u011bt odpoledne a p\u0159ed klubem se ma\u010dkalo asi t\u0159icet mlad\u00fdch lid\u00ed. Bill vystoupil z otcova auta. Celou cestu byl stra\u0161n\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, ale jakmile dojeli na m\u00edsto, nervozita z n\u011bj jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku spadla. Nevn\u00edmal, \u017ee na n\u011bj otec je\u0161t\u011b ukazuje, \u017ee mu dr\u017e\u00ed palce. Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, kde st\u00e1l ramenat\u00fd chlap\u00edk. „Jestli jde\u0161 na konkurz, mus\u00ed\u0161 po\u010dkat. Dojde na tebe \u0159ada.“ Bill pot\u0159\u00e1sl vlasy a v o\u010d\u00edch mu hn\u011bviv\u011b zajisk\u0159ilo. „J\u00e1 nebudu \u010dekat.“ Chl\u00e1pek se zasm\u00e1l. „Nemus\u00ed\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt, nikdo t\u011b tady nedr\u017e\u00ed. Lid\u00ed je tady dost“. Billovy o\u010di se z\u00fa\u017eily. „Pus\u0165te m\u011b dovnit\u0159, jinak budete litovat.“ Odpov\u011bd\u00ed mu bylo nesouhlasn\u00e9 zakroucen\u00ed hlavou.<\/div>\n
Opod\u00e1l st\u00e1l \u010dernovlas\u00fd mlad\u00fd mu\u017e v upnut\u00e9m tri\u010dku s tmavou k\u0161iltovkou. Kou\u0159il cigaretu a p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval v\u00fdm\u011bnu n\u00e1zor\u016f mezi Billem a chl\u00e1pkem od vstupu. Kdy\u017e to vypadalo, \u017ee Bill odejde st\u0159edem, za\u0161l\u00e1pl zbytek cigarety, kterou sv\u00edral prsty a n\u011bkolika kroky Billa dohonil. „Jde\u0161 na konkurz?“ zeptal se ho. „Jo, cht\u011bl jsem. Ale v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nebudu \u010dekat, a\u017e v\u0161ichni tihle odzp\u00edvaj\u00ed“. Pohodil vzpurn\u011b hlavou. Mu\u017e se pobaven\u011b usm\u00e1l. Tenhle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kluk se mu l\u00edbil. C\u00edtil, \u017ee je n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed, i kdy\u017e ho v\u016fbec neznal. „Pro\u010d nechce\u0161 \u010dekat?“ Bill se kone\u010dn\u011b zastavil a odpov\u011bd\u011bl „Proto\u017ee j\u00e1 jsem ten nejlep\u0161\u00ed, koho m\u016f\u017eou dostat.“ Mu\u017e k n\u011bmu nap\u0159\u00e1hl ruku. „Jmenuju se David a ty?“ Bill op\u011btoval pod\u00e1n\u00ed ruky „Jsem Bill \u2026 Bill Tr\u00fcmper“.<\/div>\n
Ve\u0161li spolu do klubu. Chl\u00e1pek u vstupu Davidovi uctiv\u011b ustoupil a Billa si p\u0159em\u011b\u0159il mrzut\u00fdm v\u00fdrazem. David dovedl Billa k mal\u00e9mu prostoru, kter\u00fd nahrazoval jevi\u0161t\u011b. „Tak uka\u017e, co um\u00ed\u0161“, vyzval ho. Bill se nadechl. V\u011bd\u011bl, \u017ee do toho te\u010f mus\u00ed d\u00e1t v\u0161echno. Takov\u00e1 jedine\u010dn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost se u\u017e v\u00edckr\u00e1t opakovat nemus\u00ed. Kdy\u017e skon\u010dil, David byl naprosto nad\u0161en\u00fd. To bylo p\u0159esn\u011b to, co hledal. Tenhle kluk byl zt\u011blesn\u011bn\u00edm v\u0161eho, co chyb\u011blo, aby se kapela prosadila ve v\u011bt\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku ne\u017e dosud. Krom\u011b toho, \u017ee um\u011bl zp\u00edvat, c\u00edtil z n\u011bj n\u011bco v\u00edc, c\u00edtil, \u017ee kdy\u017e bude cht\u00edt, dok\u00e1\u017ee vyvolat v lidech ty nejkrajn\u011bj\u0161\u00ed emoce, pocity \u0161t\u011bst\u00ed i beznad\u011bje, \u0161\u00edlenstv\u00ed i davovou hysterii. A to David pot\u0159eboval.<\/div>\n
\u010c\u00edm d\u00e9le se na n\u011bj d\u00edval, t\u00edm v\u00edc m\u011bl pocit, \u017ee u\u017e ho n\u011bkde vid\u011bl. N\u011bkoho mu p\u0159ipom\u00ednal, ale nemohl si vzpomenout koho. Pro tuto chv\u00edli to v\u0161ak nebylo podstatn\u00e9. Podstatn\u00e9 bylo dohodnout se s Billov\u00fdmi rodi\u010di, aby syna sv\u011b\u0159ili do jeho p\u00e9\u010de a kone\u010dn\u011b rozjet projekt, kter\u00fd p\u0159ipravoval u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. Kdy\u017e Billovi nab\u00eddl spolupr\u00e1ci, odpov\u011bd\u00ed byl nad\u0161en\u00fd souhlas, jak p\u0159edpokl\u00e1dal. S Billov\u00fdm otcem to bylo trochu slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Nakonec se ale nechal p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee Bill z\u016fstane v Berl\u00edn\u011b a v\u011bci mu co nejd\u0159\u00edve p\u0159iveze auto s \u0159idi\u010dem, kter\u00e9 po\u0161le David.<\/div>\n
Rozlou\u010den\u00ed s Billem prob\u011bhlo ve sp\u011bchu a otec celou cestu dom\u016f p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak p\u0159ijme jeho \u017eena skute\u010dnost, \u017ee nechal syna v ciz\u00edm m\u011bst\u011b s naprosto ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem. \u00dat\u011bchou mu byl fakt, \u017ee s t\u00edm trochu po\u010d\u00edtat musela, kdy\u017e Billa do t\u00e9hle akce vlastn\u011b zat\u00e1hla.<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/div>\n
T\u0159i kluci netrp\u011bliv\u011b \u010dekali na p\u0159\u00edchod jejich mana\u017eera. Volal, \u017ee pro n\u011b m\u00e1 nov\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka a sejdou se v sedm ve studiu. V\u0161ichni byli netrp\u011bliv\u00ed a zv\u011bdav\u00ed, koho to David vybral. Hlavn\u011b Tom. St\u00e1l u okna a nerv\u00f3zn\u011b si okusoval nehet na mal\u00ed\u010dku. U\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to je kluk a z nad\u0161en\u00ed, kter\u00e9 v Davidov\u011b hlase zn\u011blo, kdy\u017e mu telefonoval, usoudil, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt skute\u010dn\u011b trefa do \u010dern\u00e9ho. Kone\u010dn\u011b se rozrazily dve\u0159e a David ve\u0161el dovnit\u0159. S\u00e1m. „Nazdar, kluci. Tak v\u00e1m ho vedu. Na\u0161el jsem p\u0159esn\u011b to, co jsem hledal. Je skv\u011blej, ale uvid\u00edte sami. Tak poj\u010f“, oto\u010dil se zp\u00e1tky do dve\u0159\u00ed. Do m\u00edstnosti vstoupil vysok\u00fd, huben\u00fd kluk v modr\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch a \u010dern\u00e9m \u00fazk\u00e9m tri\u010dku s \u010derven\u00fdm n\u00e1pisem SATAN. Rovn\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy mu spl\u00fdvaly na ramena. Z bled\u00e9ho obli\u010deje vystupovaly o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di zv\u00fdrazn\u011bn\u00e9 \u010dernou linkou a kou\u0159ov\u011b \u0161ed\u00fdmi st\u00edny, tak\u017ee vypadaly tmav\u0161\u00ed ne\u017e ve skute\u010dnosti byly. „Tohle je Bill“ p\u0159edstavil ho David kluk\u016fm.<\/div>\n
Prvn\u00ed k Billovi p\u0159istoupil Gustav. „Tak Bille, douf\u00e1m, \u017ee n\u00e1m to bude klapat.“ P\u0159\u00e1telsky se pozdravili a ob\u011bma bylo jasn\u00e9, \u017ee si budou m\u00edt rozhodn\u011b co \u0159\u00edct. Georg p\u016fsobil trochu neohraban\u011b, ale p\u0159esto z n\u011bj vyza\u0159ovala pohoda a klid, jak\u00e9 Bill u \u017e\u00e1dn\u00e9ho ze sv\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch v Magdeburgu neza\u017eil.<\/div>\n
Tom st\u00e1l opod\u00e1l a nespustil z nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho pohled. Na kluka vypadal dost neobvykle, ale zjevn\u011b z n\u011bj vyza\u0159ovala ohromn\u00e1 s\u00edla. Ano, tomuhle se \u0159\u00edk\u00e1 charisma.<\/em> Pomyslel si Tom a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k nov\u00e9mu zp\u011bv\u00e1kovi. Fakticky nem\u00e1m daleko k tomu, abych padnul na zadek a koukal na n\u011bj s pusou doko\u0159\u00e1n. Co blbnu? V\u017edy\u0165 je to jenom norm\u00e1ln\u00ed kluk, kterej bude s n\u00e1mi zp\u00edvat. Tak se zklidni, jo?<\/em> \u010c\u00edm d\u00e9le si ho prohl\u00ed\u017eel, t\u00edm intenzivn\u011bji c\u00edtil lehk\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed v oblasti b\u0159icha, ledov\u00e9 ruce t\u0159el o oble\u010den\u00ed, aby v nich rozproudil trochu krve. Bill si ho zat\u00edm nev\u0161iml, bavil se s G\u00e9\u010dky. Tom si lehce odka\u0161lal, aby upoutal jeho pozornost. Nedok\u00e1zal popsat sv\u00e9 pocity, ale jeho obvykl\u00e1 sebejistota byla ta tam. „A tohle je Tom, n\u00e1\u0161 kytarista“, popl\u00e1cal ho p\u0159\u00e1telsky Georg po rameni. Tom se pousm\u00e1l a podal Billovi ruku. P\u0159i tom doteku m\u011bl pocit d\u016fv\u011brn\u00e9 bl\u00edzkosti, tohle snad je d\u00e9ja vu<\/em>, proti sv\u00e9 v\u016fli se zachv\u011bl.<\/div>\n
Pro Billa bylo prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s Tomem jako \u00fader blesku. Nikdy nevid\u011bl tak p\u0159ita\u017eliv\u00e9ho kluka. T\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl d\u00fdchat. Ty podmaniv\u00e9 o\u010di, smysln\u00e9 rty, dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce \u2026 Jen doufal, \u017ee na n\u011bm nen\u00ed poznat, jak na n\u011bj p\u0159\u00edtomnost tohohle extravagantn\u00edho kytaristy zap\u016fsobila. Zad\u00edval se do jeho o\u010d\u00ed a m\u011bl pocit, \u017ee se d\u00edv\u00e1 do zrcadla. „Ahoj Tome, r\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m“, usm\u00e1l se na n\u011bj. „Tak\u017ee kytarista, jo?“ Tom si znovu rozpa\u010dit\u011b odka\u0161lal. „No jo, hraju u\u017e odmala“. St\u00e1hl se do sebe. N\u011bjak nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, aby nevypadal jako tot\u00e1ln\u00ed pako. Situaci zachr\u00e1nil David. „Mysl\u00edm, \u017ee nebudete proti, kdy\u017e si zajdeme na b\u00e1je\u010dnou ve\u010de\u0159i a v\u0161echno probereme. Rezervoval jsem st\u016fl na osmou, tak kdy\u017e sebou hod\u00edme, m\u016f\u017eeme to stihnout“ a u\u017e je hrnul sm\u011brem k autu, kter\u00e9 \u010dekalo p\u0159ed studiem. Kluci se po sob\u011b pobaven\u011b pod\u00edvali a v\u0161ichni nar\u00e1z se rozesm\u00e1li uvol\u0148uj\u00edc\u00edm sm\u00edchem.<\/div>\n
Ve\u010de\u0159e byla skute\u010dn\u011b skv\u011bl\u00e1. A n\u00e1lada u stolu je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed. V\u0161ichni mluvili jeden p\u0159es druh\u00e9ho, sna\u017eili se co nejv\u00edc poznat nov\u00e9ho \u010dlena t\u00fdmu a i jemu o sob\u011b sd\u011blit v\u0161echno podstatn\u00e9. Cel\u00fd ve\u010der se Bill skv\u011ble bavil, v\u0161ichni byli tak p\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed. Nikdo ne\u0159e\u0161il, pro\u010d m\u00e1 namalovan\u00e9 o\u010di a nalakovan\u00e9 nehty. Brali ho takov\u00e9ho, jak\u00fd byl. Po tom p\u0159ece v\u017edycky tou\u017eil a najednou se mu jeho sny za\u010d\u00ednaly plnit jeden za druh\u00fdm. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 mu zp\u016fsobovala mrazen\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble, byly o\u010di toho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho kytaristy. P\u0159i pohledu do nich c\u00edtil, jak pad\u00e1 do hlubin, ze kter\u00fdch nen\u00ed n\u00e1vratu. C\u00edtil nedefinovatelnou soun\u00e1le\u017eitost, d\u016fv\u011brnou bl\u00edzkost a nezn\u00e1m\u00e9 vnit\u0159n\u00ed spojen\u00ed.<\/div>\n
Hodiny let\u011bly zb\u011bsil\u00fdm tempem. U\u017e byla skoro p\u016flnoc, kdy\u017e David kone\u010dn\u011b vyrovnal \u00fa\u010det a jelo se dom\u016f. „A kde bude Bill dneska sp\u00e1t?“ napadlo z ni\u010deho nic Gustava. Bill se pod\u00edval t\u00e1zav\u011b po Davidovi. Pod vlivem v\u0161ech t\u011bch ud\u00e1lost\u00ed dne\u0161n\u00edho dne n\u011bjak zapomn\u011bl, \u017ee dom\u016f to m\u00e1 hodn\u011b daleko. „Dneska u m\u011b a z\u00edtra to n\u011bjak vy\u0159e\u0161\u00edme“ odpov\u011bd\u011bl David a m\u00edrn\u011b z\u00edvnul. Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel a pak z n\u011bj vypadlo: „No \u2026 kdyby cht\u011bl, m\u016f\u017ee p\u0159espat i u n\u00e1s. T\u00e1ta stejn\u011b nen\u00ed doma. Vrac\u00ed se a\u017e za p\u00e1r dn\u00ed.“ Billovi se rozbu\u0161ilo srdce, skoro se b\u00e1l na n\u011bkoho pod\u00edvat. B\u00e1l se, \u017ee v\u0161ichni u\u017e d\u00e1vno museli poznat, \u017ee tenhle dlouhovlas\u00fd rebel si ho podma\u0148uje v\u00edc a v\u00edc minutu po minut\u011b. David p\u0159estal z\u00edvat a za\u010dal si ospale t\u0159\u00edt lev\u00e9 oko. „M\u011b to je fuk, jestli chce p\u0159espat u Toma, tak klidn\u011b. Stejn\u011b se r\u00e1no sejdeme ve studiu. Jo, Bille, u\u017e jsem poslal auto k v\u00e1m, aby ti va\u0161i poslali n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, tak\u017ee r\u00e1no ve studiu u\u017e je bude\u0161 m\u00edt“. Bill zvedl hlavu. „D\u00edky, Davide, to je skv\u011bl\u00fd“. Pod\u00edval se na Toma, n\u011bco v jeho v\u00fdrazu donutilo Billa sebrat odvahu: „Kdyby to nevadilo, tak z\u016fstanu u Toma.“ Jejich o\u010di se st\u0159etly.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bylo skoro p\u011bt odpoledne a p\u0159ed klubem se ma\u010dkalo asi t\u0159icet mlad\u00fdch lid\u00ed. Bill vystoupil z otcova auta. Celou cestu byl stra\u0161n\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, ale jakmile dojeli na m\u00edsto, nervozita z n\u011bj jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku spadla. Nevn\u00edmal, \u017ee na n\u011bj otec je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[48],"tags":[],"class_list":["post-20667","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erfullende-traumen-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20667","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20667"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20667\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20667"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20667"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20667"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}