{"id":2067,"date":"2016-05-14T15:00:00","date_gmt":"2016-05-14T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2059"},"modified":"2016-05-14T15:00:00","modified_gmt":"2016-05-14T14:00:00","slug":"shatters-hope-28-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/14\/shatters-hope-28-konec\/","title":{"rendered":"Shatters hope 28. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/p>\n

<\/strong> Posledn\u00ed d\u00edl Shatters hope :-). U\u017eijte si ho podle mo\u017enost\u00ed a kritizujte v koment\u00e1\u0159\u00edch, co se d\u00e1, a\u0165 m\u00e1m taky n\u011bjak\u00e9 to ponau\u010den\u00ed do \u017eivota. Sayurii \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
\n

Deset m\u011bs\u00edc\u016f \u0161el \u017eivot d\u00e1l. N\u011bkter\u00e9 dny se mi sl\u00e9valy v pam\u011bti. Byly bu\u010f nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 a nudn\u00e9, nebo p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e9 a z\u00e1bavn\u00e9. Haddenovic sourozenci mi ale chyb\u011bli ka\u017ed\u00fd den, bez ohledu na jeho kvalitu. Vezm\u011bme to popo\u0159ad\u011b. Konec pr\u00e1zdnin jsem str\u00e1vil leno\u0161en\u00edm v dom\u011b nebo opalov\u00e1n\u00edm na zahrad\u011b. Za domem. Vypo\u0159\u00e1d\u00e1val jsem se s absenc\u00ed sv\u00fdch p\u0159edrah\u00fdch p\u0159\u00e1tel. Po n\u00e1stupu do \u0161koly se m\u016fj \u017eivot alespo\u0148 povrchov\u011b vr\u00e1til do star\u00fdch kolej\u00ed. Hospody ve\u010der po \u0161kole, parta motork\u00e1\u0159\u016f a Diana. U\u017e v\u00edte, \u017ee jsem pro ni choval city, kter\u00e9 ov\u0161em ona neop\u011btovala. Ale zkusili jsme to. \u010cty\u0159i t\u00fddny jsem si myslel, \u017ee to bude fungovat, ne\u017e m\u011b Diana odkopla a vym\u011bnila za ud\u011blan\u00e9ho Afroameri\u010dana, netu\u0161\u00edm, jak se jmenuje. Vyka\u0161lala se na \u0161kolu a pr\u00fd te\u010f \u017eije v Chicagu a \u010dek\u00e1 d\u00edt\u011b. Mam\u010da m\u011b p\u0159ed n\u00ed varovala. M\u00e1 \u010duch na lidi, takov\u00fd \u0161est\u00fd smysl.<\/p><\/div>\n

\n

Po fiasku s rusovl\u00e1skou jsem se rozhodl, \u017ee rad\u0161i investuju \u010das a energii s\u00e1m do sebe ne\u017e do rand\u011bn\u00ed. Potr\u00e1pil jsem se ve \u0161kole, zlep\u0161il si zn\u00e1mky, nau\u010dil se \u010d\u00edst antickou literaturu. Nic moc, ale profesor si to vy\u017eaduje. A dokonce n\u011bco d\u011bl\u00e1m se svou fyzi\u010dkou! Sna\u017e\u00edm se b\u011bhat a zved\u00e1m t\u011b\u017ek\u00fd v\u00e1hy. T\u0159i kila\u2026 Ale kdy\u017e zvednu t\u0159i kila stokr\u00e1t, je to jako bych zvedl t\u0159i sta kil jednou, ne? Ne. Ale n\u011bkde se za\u010d\u00edt mus\u00ed. Za p\u016fl roku se vyhrabu na p\u011bt kilo. To pak ze m\u011b bude velkej kulturista. Nebude. S Edem jsme se stali nerozlu\u010diteln\u00e1 zatracen\u00e1 farm\u00e1\u0159sk\u00e1 dvojka v nez\u00e1vislosti na spole\u010dnosti Haddenovic sourozenc\u016f. Taky m\u011b nau\u010dil jezdit na koni. Na rozd\u00edl od Toma k tomu Edovi nechyb\u011bla trp\u011blivost. D\u0159el jsem na sob\u011b a za sedm m\u011bs\u00edc\u016f ka\u017edodenn\u00edho tr\u00e9ninku jsem zvl\u00e1dal na kon\u011b s\u00e1m nasednout, spr\u00e1vnou stranou, a bez doprovodu jin\u00e9ho jezdce jsem byl schopn\u00fd p\u0159im\u011bt kon\u011b ud\u011blat po farm\u011b p\u00e1r kol. \u010c\u00edm v\u00edc mi to \u0161lo, t\u00edm v\u00edc jsem tomu p\u0159ich\u00e1zel na chu\u0165. P\u0159ekonat strach z t\u011bch ob\u0159\u00edch savc\u016f bylo t\u011b\u017ek\u00e9, ale kdy\u017e jsem sebejist\u011b sed\u011bl ve vlastn\u00edm sedle a da\u0159ilo se mi ovl\u00e1dat mohutn\u00e9ho h\u0159ebce, aby hnal kup\u0159edu, v\u0161echno \u00fasil\u00ed, kter\u00e9 jsem musel vynakl\u00e1dat je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci, abych p\u0159ed sudokopytn\u00edky neutekl s k\u0159ikem, se za\u010dalo vypl\u00e1cet. Kdy\u017e mi v\u00edtr pro\u010des\u00e1val vlasy, \u0161vihal m\u011b po tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e jsem zav\u0159el o\u010di a rozpa\u017eil ruce a nechal kon\u011b, a\u0165 uh\u00e1n\u00ed loukou, \u0159ekl jsem si, \u017ee jsem byl opravdu blb\u00fd a hysterick\u00fd, zat\u00edmco jsem ani netu\u0161il, o co se p\u0159ipravuju. O l\u00e1sku a o d\u016fv\u011bru tak kr\u00e1sn\u00e9ho a inteligentn\u00edho stvo\u0159en\u00ed, o nezkrotn\u00fd, osvobozuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u017eitek na ko\u0148sk\u00e9m h\u0159bet\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

Dva dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edce utekly, s Hayley jsem byl neust\u00e1le v kontaktu, v\u0161e \u0161lo hladce a zpr\u00e1vy jsem po v\u011bt\u0161inu \u010dasu dost\u00e1val u\u017e jen dobr\u00e9. R\u00e1no jsem \u0161el do \u0161koly, po \u0161kole jsem si n\u011bco m\u00e1lo nastudoval na dal\u0161\u00ed den, zacvi\u010dil jsem si, vzal si taxi a jel k farm\u011b. Abych u\u0161et\u0159il pen\u00edze vyd\u011blan\u00e9 v cukr\u00e1rn\u011b, ano, to\u010dil jsem zmrzlinu, moje vysn\u011bn\u00e1 brig\u00e1da z d\u011btstv\u00ed, zastavil jsem taxik\u00e1\u0159e dva kilometry p\u0159ed p\u0159\u00edjezdovou cestou Edovy a Tomovy farmy a zbytek cesty jsem dob\u011bhl. Sledoval jsem cvi\u010ditele, jak p\u0159ipravuj\u00ed kon\u011b na z\u00e1vody. J\u00e1 byl skromn\u00fd, sta\u010dilo mi, \u017ee jsem se nau\u010dil, jak nepadat na zadek, a\u017e se mnou za\u010dne k\u016f\u0148 cv\u00e1lat do kopce. V\u011bt\u0161inou jsem teda jezdil s h\u0159ebci a valachy, klisny na m\u011b prskaly.<\/p><\/div>\n

\n
„\u010cau!“ Kevin mi zam\u00e1val zd\u00e1lky, jakmile si v\u0161iml, \u017ee stoj\u00edm za d\u0159ev\u011bn\u00fdm plotem. P\u0159edal Urielovy ot\u011b\u017ee Bradovi a dob\u011bhl ke mn\u011b.<\/div>\n
„\u010cau,“ pozdravil jsem nazp\u011bt.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to nad\u011bjn\u011b.“ Kevin k\u00fdvl k nejrychlej\u0161\u00edmu h\u0159ebci na farm\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 se v tom nevyzn\u00e1m.“ Zareagoval jsem up\u0159\u00edmn\u011b. Kevin se na m\u011b kr\u00e1tce pod\u00edval, usm\u00e1l se a d\u00e1l si v\u0161\u00edmal Uriela, hlavou n\u011bkde na z\u00e1vodech.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, jak dlouho budou Hayley a Tom v Austr\u00e1lii?“ Zaj\u00edmal se Kevin po chv\u00edli ticha.<\/div>\n
„Do \u0161est\u00e9ho srpna asi. Ty jsi s Hayley nemluvil?“ Divil jsem se.<\/div>\n
„Mluvil, ale\u2026 zapomn\u011bl jsem se zeptat.“<\/div>\n
S ch\u00e1pav\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Vy spolu \u0159e\u0161\u00edte nejsp\u00ed\u0161 trochu jin\u00e9 v\u011bci.“ Zachechtal jsem se a rukou se oh\u00e1n\u011bl po otravn\u00e9m hmyzu. L\u00e9to u\u017e bylo zn\u00e1t, i p\u0159esto, \u017ee \u010derven je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b neotev\u0159el o\u010di na sv\u011bt. Kevinova tv\u00e1\u0159 z\u00edskala lehce na\u010dervenal\u00fd odst\u00edn. Mo\u017en\u00e1 ho\u0159el t\u00edm teplem, ale j\u00e1 to pochopil tak, \u017ee k tomuhle t\u00e9matu se vyjad\u0159ovat nebude. Je mi to jasn\u00e9, deset m\u011bs\u00edc\u016f se se svou holkou nevid\u011bl, tak si p\u0159es Skype ud\u011blali hezkou chvilku. To j\u00e1 si m\u016f\u017eu u\u017e\u00edvat tak leda se sebou. Ne \u017ee bych si st\u011b\u017eoval. M\u00e1m se r\u00e1d. Jen\u017ee Tom m\u011b v\u017edy jen pozdravil nebo se mnou prohodil p\u00e1r slov. Hayley \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se mus\u00ed soust\u0159edit na terapii, a \u017ee bych ho rozptyloval. Ale co j\u00e1? J\u00e1 si n\u011bjak\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00ed zaslou\u017e\u00edm!<\/div>\n
\n

„A co Tom, s t\u00edm jsi mluvil?“<\/p><\/div>\n

„P\u00e1rkr\u00e1t,“ p\u0159ipustil Kevin. „Vypad\u00e1 to, \u017ee mu l\u00e9\u010dba prosp\u00edv\u00e1.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Jak se m\u00e1?“ Vyhrkl jsem. Mimochodem Kevinovi to kr\u00e1tk\u00e9 sv\u011btl\u00e9 strni\u0161t\u011b taky moc prosp\u00edv\u00e1. Kdyby nebyl zadan\u00fd\u2026 za Hayley\u2026 No, je co z\u00e1vid\u011bt. J\u00e1 nejsem zoufalej! Nesb\u00edhaj\u00ed se mi bisexu\u00e1ln\u00ed sliny, jasn\u00fd? Jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee je Kevin pohlednej mladej mu\u017e. Nediv\u00edm se, \u017ee po n\u011bm Hayley sko\u010dila, taky bych to ud\u011blal. Spoustu se toho zm\u011bnilo. A j\u00e1 si pln\u011b uv\u011bdomil, \u017ee jsem oboj\u017eiveln\u00edk. Holt nejsem n\u00e1ro\u010dn\u00fd.<\/div>\n
„S tebou nemluv\u00ed?“<\/div>\n
V\u0161iml jsem si z\u00e1blesku \u0161ibalstv\u00ed v Kevinov\u00fdch modr\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Ne.“ Utnul jsem jak\u00fdkoliv my\u0161lenkov\u00fd pochod tvo\u0159\u00edc\u00ed se v Kevinov\u011b mozku ohledn\u011b m\u011b a Toma. „Zn\u00e1\u0161 ho, nic moc v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fdho.“ M\u00e1vl jsem rukou v lhostejn\u00e9m gestu.<\/div>\n
„M\u00e1 se dob\u0159e, mysl\u00edm. Vypad\u00e1 \u017eiv\u011bji, energi\u010dt\u011bji,“ informoval m\u011b.<\/a><\/div>\n
„D\u00edk, br\u00e1cho.“ Popl\u00e1cal jsem Kevina po rameni a \u0161el se p\u0159evl\u00e9ct do rajtek a jezdeck\u00fdch hol\u00ednek.<\/div>\n
\n

Pobral jsem sv\u00e9 sedlo, ot\u011b\u017ee, uzde\u010dku a dal\u0161\u00ed blbosti a obt\u011b\u017ekal jsem t\u00edm v\u0161\u00edm vybaven\u00edm jedin\u00e9ho kon\u011b, jen\u017e m\u011b ze sebe nikdy neshodil, aby se mi pak mohl \u0159ehtat jako opice, Lorda. Posledn\u00ed m\u011bs\u00edc je tenhle krasavec m\u016fj mil\u00e1\u010dek. Nen\u00ed tak mohutn\u00fd jako v\u0161echny ostatn\u00ed kon\u011b, tak\u017ee ve mn\u011b nevyvol\u00e1v\u00e1 ani kousek nepokoje, ale hlavn\u011b nen\u00ed tak cenn\u00fd jako ostatn\u00ed h\u0159ebci tady na farm\u011b. Nen\u00ed dostihov\u00fd, tak\u017ee ho m\u016f\u017eu bezstarostn\u011b utahat, u\u0161pinit a nikdo mi za to neutrhne ucho. Lord a j\u00e1 si nesm\u00edrn\u011b rozum\u00edme, jako by m\u011bl lidskou du\u0161i. Zlob\u00ed se na m\u011b, jen kdy\u017e mu spl\u00e9t\u00e1m z \u010dern\u00e9 h\u0159\u00edvy cop\u00e1nky. Nem\u016f\u017eu si pomoct, je tak fe\u0161n\u00fd. Spole\u010dn\u011b p\u0159ekon\u00e1v\u00e1me i jeho averzi k jin\u00fdm sudokopytn\u00edk\u016fm, sice ho mus\u00edm kontrolovat, aby nedo\u0161lo ke ko\u0148sk\u00e9 bitce, ale jinak sm\u00ed b\u00fdt s ostatn\u00edmi na pastv\u011b, co\u017e d\u0159\u00edv ne\u0161lo. Jsme pa\u0161\u00e1ci!<\/p><\/div>\n

\n

Zrovna jsem s Lordem obkrou\u017eil celou farmu. Zastavili jsme asi osmdes\u00e1t metr\u016f od st\u00e1j\u00ed, aby se Lord mohl je\u0161t\u011b p\u00e1st. Slezl jsem ze sedla a ud\u011blal p\u00e1r \u0161irok\u00fdch krok\u016f, abych rozh\u00fdbal ztuhl\u00e1 stehna, zadek a tak r\u016fzn\u011b v\u0161echno. Slunce p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1lo, zat\u00edmco pomali\u010dku zapadalo za horizont. Polo\u017eil jsem se do tr\u00e1vy a nechal paprsky dopadat\u2026<\/p><\/div>\n

„Lorde uhni! St\u00edn\u00ed mi tv\u016fj velkej zadek.“ Zavolal jsem na zlatav\u00e9ho savce, ten se na m\u011b s nez\u00e1jmem pod\u00edval, p\u0159e\u017ev\u00fdkal tr\u00e1vu v tlam\u011b a o p\u00e1r centimetr\u016f odstoupil. „D\u011bkuju, brachu.“ Zav\u0159el jsem o\u010di a kone\u010dn\u011b se i slunil. Zhruba p\u011bt minut jsem neru\u0161en\u011b odpo\u010d\u00edval, ne\u017e mi ten po\u0161uk zar\u017e\u00e1l p\u0159\u00edmo u hlavy. Vyst\u0159elil jsem do sedu a pod\u00edval se, co se d\u011bje. Kde, co, jak, pro\u010d?<\/div>\n
\n

„Lorde! M\u00e1lem jsem-“ zmlkl jsem a civ\u011bl na osobu stoj\u00edc\u00ed po Lordov\u011b boku.<\/p><\/div>\n

„Promi\u0148, \u017ee jsme t\u011b vylekali.“ Omluvil se za sebe a Lordovo hlasit\u00e9 projevov\u00e1n\u00ed, je\u017e mi m\u00e1lem p\u0159ivodilo infarkt. Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku, aby mi pomohl vst\u00e1t, av\u0161ak j\u00e1 se na nic nezmohl. „Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli jsi ten sam\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se p\u0159ed rokem b\u00e1l ke koni jen p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Chv\u00edli jsem t\u011b sledoval, jak jezd\u00ed\u0161.“ Ujal se slova, kdy\u017e j\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 nenach\u00e1zel. „Po\u0159\u00e1d se mi nechce v\u011b\u0159it, \u017ee jsi to ty, Bille.“<\/div>\n
„Tak to jsme dva.“ Bu\u010f jsem um\u0159el a on je duch, nebo m\u011b Lord kopl do hlavy a trp\u00edm halucinacemi. Ale to brzo zjist\u00edm. Chytl jsem se Tomovy nab\u00eddnut\u00e9 ruky a s jeho pomoc\u00ed jsem vstal.<\/div>\n
„Zd\u00e1 se ti, \u017ee je srpen?“ Opr\u00e1\u0161il jsem si zadek a z\u00e1da a sna\u017eil se nedat najevo \u017e\u00e1dn\u00e9 emoce, kter\u00e9 m\u011b p\u0159epadly.<\/div>\n
„Nejsi r\u00e1d, \u017ee m\u011b vid\u00ed\u0161?“ Zeptal se Tom. Blb\u00e1 ot\u00e1zka. Jsem a jak, ale na\u010dapal m\u011b psychicky nep\u0159ipraven\u00e9ho. V\u00e1\u017en\u011b, chlape, stoj\u00ed\u0161 moc bl\u00edzko, dostanu klaustrofobick\u00fd z\u00e1chvat. My\u0161lenky se mi na okam\u017eik spla\u0161ily, vznikaly a zanikaly. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee se celou v\u011b\u010dnost nic ned\u011bje, p\u0159itom jsme ml\u010deli maxim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i sekundy. \u010cum\u00edm mu na rty? Zapomn\u011bl jsem, na co se m\u011b ptal. \u0158\u00edkal v\u016fbec n\u011bco?<\/div>\n
„Cos \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
\n

Tom neodpov\u011bd\u011bl, jen se usm\u00e1l do zem\u011b. Nic hez\u010d\u00edho nikdy neud\u011blal.<\/p><\/div>\n

„Pobyt v Austr\u00e1lii u\u017e nebyl pot\u0159eba.“ Vysv\u011btlil mi sv\u016fj brzk\u00fd p\u0159\u00edjezd.<\/div>\n
„A kde je Hayley?“ Napadlo m\u011b okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Jela dom\u016f s Karen. Byly unaven\u00e9 z cesty.“<\/div>\n
„A ty? Nejsi unaven\u00fd? C\u00edt\u00ed\u0161 se dob\u0159e?“ To se mi pr\u00e1v\u011b zat\u0159\u00e1sl hlas? Jenom ke mn\u011b necho\u010f bl\u00ed\u017e, bu\u010f t\u00e9 dobroty.<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom. Nedocvaklo mi hned, co v\u0161e to m\u016f\u017ee u Toma znamenat. M\u016fj mozek se mus\u00ed vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat se spoustou v\u011bc\u00ed, ok? Je \u010derven, u\u017e si vzal dovolenou. Je\u0161t\u011b \u017ee u\u017e m\u00e1m skoro uzav\u0159en\u00e9 zn\u00e1mky.<\/div>\n
„Ou. C\u00edt\u00ed\u0161? A co c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u0161echno, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee jsi zp\u00e1tky?“<\/div>\n
„Nev\u00edm. M\u00e1m v tom trochu zmatek.“<\/div>\n
Na to si budu muset zvyknout. Na otev\u0159en\u00e9 odpov\u011bdi celou v\u011btou od Thomase Haddena. Je to v\u016fbec ten sam\u00fd Tom? D\u0159\u00edv jsem si pov\u00eddal sp\u00ed\u0161 s\u00e1m se sebou, i kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee vedu konverzaci s Tomem.<\/div>\n
\n

Do\u0161li jsme s Lordem ke st\u00e1j\u00edm, kde jsem sv\u00e9ho fuf\u00edka zavedl do boxu a sundal mu sedlo a ostatn\u00ed kraviny. P\u0159edal jsem p\u00e1r t\u011bch blbost\u00ed Tomovi na podr\u017een\u00ed, abych se mohl s Lordem rozlou\u010dit, jak m\u00e1me ve zvyku. Vlepil jsem mu pusu na \u010dum\u00e1k, popl\u00e1cal jsem ho a zav\u0159el jeho box.<\/p><\/div>\n

„P\u00e1p\u00e1.“ Zam\u00e1val jsem a Lord na m\u011b za\u0159ehtal. Potom jsem se roze\u0161el do sedlovny ukl\u00edzet. P\u0159evzal jsem si od Toma sedlo a vr\u00e1til postupn\u011b i v\u0161e ostatn\u00ed na m\u00edsto.<\/div>\n
„Jak\u00fd to je, po takov\u00fd dob\u011b zase c\u00edtit?“ Vyzv\u00eddal jsem mezit\u00edm.<\/div>\n
„Nepopsateln\u00fd.“ Ohodnotil to Tom. S pr\u00e1zdn\u00fdma rukama jsem se oto\u010dil k Tomovi \u010delem.<\/div>\n
„Zkus to.“<\/div>\n
„Je to jako,“ spustil Tom, ale odml\u010del se a vzal si chv\u00edli na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. „Jako bych byl znovuzrozen\u00fd. V\u0161echno, co d\u011bl\u00e1m, je jin\u00e9 ne\u017e d\u0159\u00edv, jako bych to d\u011blal poprv\u00e9. A emoce jsou mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jak si je pamatuju.“<\/div>\n
D\u00edval jsem se Tomovi do tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed. Bu\u010f jsem debil a nepamatuju si, jak vypadaly, nebo jsou \u00fapln\u011b jin\u00e9. Jsem debil. Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee u sebe stoj\u00edme n\u011bjak bl\u00ed\u017e. Nadechl jsem se p\u0159ipraven\u00fd n\u011bco \u0159\u00edct, ale u\u017e jsem nedostal p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
\n

Tom m\u011b chytl za tv\u00e1\u0159, p\u0159it\u00e1hl si m\u016fj obli\u010dej ke sv\u00e9mu a pol\u00edbil m\u011b. V\u00e1\u0161niv\u011bji ne\u017e jsem si p\u0159edstavoval (n\u011bkolikr\u00e1t), \u017ee by svedl. Stoupl jsem si na \u0161pi\u010dky, abychom byli stejn\u011b vysoc\u00ed, a rukou jsem se op\u0159el o Tomovu hru\u010f. Pro jistotu. Spadnout na zadek v t\u00e9hle situaci by bylo mrzut\u00e9. Velice p\u0159ekvapen\u011b jsem Tomovi opl\u00e1cel dech berouc\u00ed polibek. Sly\u0161el jsem vlastn\u00ed srdce bouchat v m\u00e9m t\u011ble jako kosteln\u00ed zvon. Tak na tohle jsem \u010dekal deset m\u011bs\u00edc\u016f? Jak jsem to mohl vydr\u017eet? Polo\u017eil jsem druhou ruku na Tomovo rameno a mimod\u011bk ma\u010dkal jeho tri\u010dko v p\u011bst. Na\u0161e rty se vzd\u00e1lily a j\u00e1 ihned nas\u00e1val tolik vzduchu, kolik moje nenasytn\u00e9 pl\u00edce snesly. Kdy\u017e jsem pootev\u0159el o\u010di, zjistil jsem, \u017ee se Tomova hru\u010f mocn\u011b zved\u00e1. Byli jsme u sebe tak bl\u00edzko, a\u017e jsem c\u00edtil \u0161pi\u010dku jeho nosu, jak m\u011b \u0161imr\u00e1 na \u010dele. Musel jsem se usm\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„Na n\u011bkoho, kdo se t\u0159i roky nezaj\u00edmal o fyzick\u00fd kontakt, l\u00edb\u00e1\u0161 dob\u0159e.“ Konstatoval jsem ti\u0161e a lehce zad\u00fdchan\u011b. M\u011bl bych \u0159\u00edct zatracen\u011b \u00fa\u017easn\u011b, abych byl p\u0159esn\u00fd, ale to bych p\u0159ikrmoval Tomovo ego. V podb\u0159i\u0161ku mi explodoval pytel s mot\u00fdly a ti za\u010dali chaoticky poletovat kolem dokola.<\/div>\n
„Na n\u011bkoho, kdo se p\u0159ed rokem d\u011bsil ko\u0148sk\u00e9ho embrya, m\u00e1\u0161 docela \u00fazk\u00fd vztah s m\u00fdm Lordem.“<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl jsem od Tomova v\u00fdst\u0159ihu, ve kter\u00e9m se r\u00fdsovaly prsn\u00ed svaly, a pod\u00edval se do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch jisk\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To je to, co t\u011b te\u010f tr\u00e1p\u00ed? \u017d\u00e1rl\u00ed\u0161 snad?“<\/div>\n
„M\u011bl bych?“<\/div>\n
„No, vzhledem k tomu, \u017ee u\u017e ti Lorda nevr\u00e1t\u00edm\u2026 mo\u017en\u00e1?“<\/div>\n
Tom mi v\u011bnoval dal\u0161\u00ed oslniv\u00fd \u00fasm\u011bv. Nikdy jsem u n\u011bj nevid\u011bl \u00fasm\u011bv podobn\u00fd tomuhle. Asi odpadnu\u2026 Pro\u010d m\u011b nechal na takov\u00fd \u00fasm\u011bv \u010dekat tak dlouho? Konec. Sta\u010d\u00ed mi tohle a m\u016f\u017eu spokojen\u011b um\u0159\u00edt. To je v\u0161e, v\u00edc toho vid\u011bt nepot\u0159ebuju. V\u0161e, co jsem cht\u011bl, jen jsem o tom nev\u011bd\u011bl. „Ne\u017e jsi odjel, \u0159ekl jsem ti, aby ses moc nezm\u011bnil. Neposlechl jsi m\u011b.“<\/div>\n
„To ty m\u011b taky ne.“<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se a pokr\u010dil rameny. „Jsem rebel.“<\/div>\n
\n

Vn\u00edmal jsem Tomovu horkou dla\u0148 p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed po m\u00e9 \u0161\u00edji do vlas\u016f a i tu, kterou m\u011b dr\u017eel kolem pasu, a ujasnil jsem si dv\u011b v\u011bci. A) kdyby m\u011b nedr\u017eel, a kdybych j\u00e1 nedr\u017eel jeho, d\u00e1vno bych se v\u00e1lel na zemi, proto\u017ee moje kolena vypnula funk\u010dnost a moje nohy pohromad\u011b dr\u017eely jen rajtky, b) i p\u0159es to, jak kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di Tom m\u00e1, jeho pln\u00e9 rty v\u017edy p\u0159il\u00e1kaly moji pozornost, jako sir\u00e9na l\u00e1kala lod\u011b do sv\u00fdch vod. Nekontrolovateln\u011b. A moje my\u0161lenky opisovaly malou osmi\u010dku, to\u010dily se dokola, ale nakonec se v\u017edy sto\u010dily k jedin\u00e9 hlavn\u00ed my\u0161lence. Chci ho. Bylo nebezpe\u010dn\u00e9 ocitnout se v tak t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti s n\u011bk\u00fdm, komu jsem se zat\u00edm nenau\u010dil odol\u00e1vat, jeliko\u017e jsem teprve okusil, jak lahodn\u011b chutn\u00e1, zvl\u00e1\u0161\u0165 po dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u00edch na suchu, jestli v\u00edte, jak to mysl\u00edm. Zkr\u00e1tka jsem se ho musel dot\u00fdkat. Jeho tri\u010dko mi zp\u0159\u00edstup\u0148ovalo kousek hol\u00e9 hrudi. Vyu\u017eil jsem toho a kone\u010dky prst\u016f jsem kreslil na lehce op\u00e1lenou k\u016f\u017ei. Vyjel jsem k vystoupl\u00fdm kl\u00ed\u010dn\u00edm kostem, b\u016fhv\u00ed pro\u010d m\u00e1m takovou slabost zrovna pro tuhle \u010d\u00e1st t\u011bla, naklonil jsem hlavu na stranu a pol\u00edbil Toma na jednu z nich. Pokra\u010doval jsem pomalu v\u00fd\u0161, aby mi nic neuniklo, a\u017e jsem se dostal na hladkou bradu ke rt\u016fm. Ne\u017e jsem ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok, pod\u00edval jsem se vzh\u016fru a zjistil, \u017ee Tom dr\u017e\u00ed o\u010di zav\u0159en\u00e9. Pol\u00edbil jsem jej na rty jen kr\u00e1tce. Pousm\u00e1l jsem se a zeptal se, jestli chce v\u00edc. Tom o\u010di neotev\u0159el, jen si m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskl v\u00edc za boky. Takovou odpov\u011b\u010f jsem miler\u00e1d p\u0159ijal. Vpil jsem se do jeho sladko-slan\u00fdch rt\u016f. Vloupal jsem se mu rukama pod tri\u010dko a odhalil, jak\u00e9 poklady k ukradnut\u00ed tam ukr\u00fdv\u00e1. Slu\u0161n\u00e1 v\u00fdbava sval\u016f, kter\u00e9 se okam\u017eit\u011b st\u00e1hly a napjaly pod m\u00fdm dotekem.<\/p><\/div>\n

\n

Opatrn\u011b, abych ho nepolekal, jsem mu \u0161pi\u010dkou jazyka vnikl do \u00fast. Krajn\u011b jsem se obezn\u00e1mil s Tomem zevnit\u0159, pak jsem kr\u00e1tk\u00fdm tahem ol\u00edzl \u0161pi\u010dkou Tom\u016fv spodn\u00ed ret, nas\u00e1l jsem ho mezi svoje vlastn\u00ed rty a slab\u011b skousl zuby. Dostalo se mi naka\u017eliv\u00e9ho, bohu\u017eel kr\u00e1tk\u00e9ho stenu, kter\u00fd m\u011b donutil zavzdychat. Dal\u0161\u00ed vlna vzru\u0161en\u00ed mi projela t\u011blem a zakotvila v b\u0159i\u0161e. Do h\u00e1je, je to tady\u2026 l\u00edb\u00e1 m\u011b na krk.<\/p><\/div>\n

„Rozpus\u0165 si vlasy.“ Nemysl\u00edm si, \u017ee mn\u011b by se to povedlo. Tom m\u011b na\u0161t\u011bst\u00ed poslechl a j\u00e1 se mohl p\u0159ehrabovat v jeho hn\u011bdo-blon\u010fat\u00fdch dredech. V\u017edycky jsem to cht\u011bl zkusit. Zaznamenal jsem jeho ruce na m\u00fdch stehnech, p\u0159\u00edmo pod zadkem. N\u00e1hle jsem u\u017e nest\u00e1l nohama pevn\u011b na zemi.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Beru t\u011b do n\u00e1ru\u010de.“<\/div>\n
Ok\u2026 zah\u00e1kl jsem nohy kolem Tomov\u00fdch bok\u016f a objal jsem ho kolem krku. Je\u0161t\u011b jsem Toma pol\u00edbil, ne\u017e za\u010dal mluvit.<\/div>\n
\n

„Moc se zat\u00edm ve sv\u00fdch nov\u011b nalezen\u00fdch emoc\u00edch nevyzn\u00e1m, ale v\u00edm, \u017ee co c\u00edt\u00edm nejv\u00edc, je bolest.“<\/p><\/div>\n

„Bolest?“ Zopakoval jsem.<\/div>\n
„Te\u010f si pln\u011b uv\u011bdomuju, co jsem ztratil p\u0159ed t\u0159emi lety a co jsem ztratit mohl. Hayley m\u00e1lem um\u0159ela a t\u00e1ta\u2026 um\u0159el. Kdy\u017e jsem byl otupen\u00fd, nebolelo to, ale te\u010f\u2026“ Tomova tv\u00e1\u0159 se na vte\u0159inu zk\u0159ivila, nadechl se, aby potla\u010dil p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed slzy, kter\u00e9 se mu leskly v o\u010d\u00edch. Sna\u017eil se rozd\u00fdchat pl\u00e1\u010d, aby se nedostal ven.<\/div>\n
„Klidn\u011b pla\u010d, dosta\u0148 to ven. Mn\u011b to nevad\u00ed.“ Za\u0161eptal jsem. Tom mi uhnul pohledem, n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, dlouze vydechl a semkl rty k sob\u011b, proto\u017ee se za\u010daly t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Bre\u010del jsem u\u017e mockr\u00e1t od t\u00e9 doby, co jsem zjistil, \u017ee to jde.“ Prolomil nastal\u00e9 ticho. „A n\u011bkolikr\u00e1t jsem si \u0159ekl, \u017ee jsem ud\u011blal chybu, kdy\u017e jsem se \u0161el l\u00e9\u010dit. Ale te\u010f v\u00edm, \u017ee kdybych to neud\u011blal, p\u0159ipravil bych se o to nejlep\u0161\u00ed, co mi zbylo.“<\/div>\n
„Rodina a farma.“ Odtu\u0161il jsem a povzbudiv\u011b jsem se na Toma pousm\u00e1l.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b,“ souhlasil. “ Ale na n\u011bco jsi zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„Na co?“ Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Na sebe.“ Odpov\u011bd\u011bl a usm\u00e1l se t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm\u2026 A do prdele!<\/div>\n
\n

Zam\u00e1val jsem rukama, zapi\u0161t\u011bl jsem a skon\u010dil na zemi.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsi m\u011b nechal spadnout, Thomasi Haddene!“ Nad\u00e1val jsem.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to, Bille Kaulitzi, ale kdyby ses dr\u017eel po\u0159\u00e1dn\u011b, tak se nic nestalo.“<\/div>\n
„Nein! Kdybys m\u011b nebral do n\u00e1ru\u010de, tak by se nic nestalo.“ Nic se nezm\u011bnilo, je to po\u0159\u00e1d stejnej idiot.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem t\u011b vyt\u00e1hnout, ale ka\u0161lu na to.“ Tom se odebral k odchodu. Tak to teda ne! Byl jsem v dokonal\u00e9 pozici, abych mu mohl podkopnout nohy. A tak jsme oba dva le\u017eeli na zemi v sedlovn\u011b jako idioti. Tom se podrbal mezi dredy.<\/div>\n
„Co? Se\u0161 pra\u0161t\u011bnej?“ Zeptal jsem se pobaven\u011b a zvedl jsem se na lokty.<\/div>\n
„Jo,“ zabru\u010del Tom.<\/div>\n
„Oh, ty m\u016fj chud\u00e1\u010dku.“ Politoval jsem ho.<\/div>\n
„Se\u0161 hroznej.“ Tom se za\u0161klebil a promas\u00edroval si bolav\u00e9 m\u00edsto. To ti pat\u0159\u00ed!<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, bud\u00ed m\u011b to ze span\u00ed.“ Pokr\u010dil jsem lhostejn\u011b rameny, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil jsem nohy, abych si ud\u011blal pohodl\u00ed a sebral jsem ze zem\u011b st\u00e9blo sl\u00e1my natahan\u00e9 do m\u00edstnosti ze st\u00e1j\u00ed. Str\u010dil jsem si sl\u00e1mu mezi zuby a p\u0159e\u017evykoval.<\/div>\n
„Zopakuj to.“ Tom p\u0159ilezl bl\u00ed\u017e a vzty\u010dil se nade mnou, tak\u017ee jedin\u00e9, co jsem vid\u011bl, byl jeho ksicht.<\/div>\n
„Bud\u00edm se ze span\u00ed.“<\/div>\n
„To p\u0159edt\u00edm.“<\/div>\n
„Ehm\u2026 u\u017e si nevzpom\u00edn\u00e1m.“<\/div>\n
„Jsem tv\u016fj?“ Zaj\u00edmal se Tom. Rukou jsem odstr\u010dil jeho hezou\u010dk\u00fd obli\u010dej na druhou stranu.<\/div>\n
„Jsem p\u011bkn\u011b majetnick\u00fd, pamatoval bych si, kdybych vlastnil n\u011bco tak mizern\u011b \u0161kared\u00fdho.“ <\/div>\n
Tom se pouze z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l, a\u017e m\u011b p\u0159im\u011bl usm\u00edvat se taky. „Se\u0161 hroznej.“ Zasm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Nejsi prvn\u00ed ani posledn\u00ed, kdo to \u0159\u00edk\u00e1.“<\/div>\n
„A nen\u00ed to ani poprv\u00e9 a naposledy, co to \u0159\u00edk\u00e1m.“ Dodal jsem.<\/div>\n
„Tomu v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
\n

Objal jsem Toma rukama kolem krku a p\u0159it\u00e1hl jsem si ho bl\u00ed\u017e.<\/p><\/div>\n

„Na tohle jsem \u010dekal deset m\u011bs\u00edc\u016f.“ P\u0159iznal jsem.<\/div>\n
„J\u00e1 \u0161est let.“ Za\u0161eptal Tom.<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii Posledn\u00ed d\u00edl Shatters hope :-). U\u017eijte si ho podle mo\u017enost\u00ed a kritizujte v koment\u00e1\u0159\u00edch, co se d\u00e1, a\u0165 m\u00e1m taky n\u011bjak\u00e9 to ponau\u010den\u00ed do \u017eivota. Sayurii \ud83d\ude00 BILL Deset m\u011bs\u00edc\u016f \u0161el \u017eivot d\u00e1l. N\u011bkter\u00e9 dny se mi sl\u00e9valy v pam\u011bti.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[587],"tags":[],"class_list":["post-2067","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-shatters-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2067","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2067"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2067\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2067"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2067"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2067"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}