{"id":20704,"date":"2008-02-28T19:03:00","date_gmt":"2008-02-28T18:03:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20662"},"modified":"2008-02-28T19:03:00","modified_gmt":"2008-02-28T18:03:00","slug":"dar-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/28\/dar-27\/","title":{"rendered":"Dar 27."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Kiara le\u017eela na sv\u00e9 posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lela. Prom\u00edtala si cel\u00fd v\u010derej\u0161\u00ed rozhovor, na kter\u00fd si pozd\u011bji vzpomn\u011bla, a nev\u011b\u0159ila, \u010deho byla schopn\u00e1. Nech\u00e1pala, co ji mohlo tak stra\u0161n\u011b vykolejit, \u017ee poru\u0161ila v\u0161echna sv\u00e1 pravidla\u2026 co ji mohlo takhle rozhodit? V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to moment\u00e1ln\u011b vypad\u00e1, \u017ee prohr\u00e1la, a to se j\u00ed nel\u00edbilo\u2026 ona byla zvykl\u00e1 vyhr\u00e1vat a takhle to nem\u016f\u017ee nechat\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano?“ zvedla telefon a dala si ho d\u00e1l od ucha, proto\u017ee j\u00ed st\u00e1le bolela hlava. Byl to David\u2026 dneska u\u017e volal asi pop\u00e1t\u00e9, ale a\u017e te\u010f se rozhodla p\u0159ijmout hovor. Rawen j\u00ed sice pomohl, aby ji nejv\u011bt\u0161\u00ed bolest p\u0159e\u0161la, ale z\u00e1rove\u0148 ji p\u0159ipravil na to, \u017ee se j\u00ed hned tak nezbav\u00ed. Tohle byl opravdu siln\u00fd z\u00e1sah a hojit se bude je\u0161t\u011b dlouho.<\/div>\n
„Avo, l\u00e1sko, zapomn\u011bla sis u m\u011b v\u010dera diktafon,“ sd\u011blil j\u00ed nat\u011b\u0161en\u011b David, proto\u017ee tu\u0161il, \u017ee se s n\u00ed zase uvid\u00ed… a tentokr\u00e1t u\u017e byl rozhodnut\u00fd, \u017ee Avu dostane, i kdyby ji snad m\u011bl donutit n\u00e1sil\u00edm. Z n\u011bj si nikdo legraci d\u011blat nebude\u2026 na to nebyl zvykl\u00fd.<\/div>\n
Byl \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e mu sl\u00edbila, \u017ee se ve\u010der sejdou v hotelov\u00e9m baru a doufal, \u017ee u\u017e to tentokr\u00e1t opravdu vyjde.<\/div>\n
<\/div>\n
Kiara ov\u0161em nad\u0161en\u00e1 nebyla. Necht\u011bla u\u017e Davida ani vid\u011bt, ale vypadalo by divn\u011b, kdyby mu \u0159ekla, \u017ee diktafon s rozhovorem nepot\u0159ebuje\u2026 Zapila t\u0159i tablety proti bolesti a zni\u010den\u011b se svezla zp\u00e1tky na pol\u0161t\u00e1\u0159\u2026 to mu nedaruju, \u010f\u00e1bl\u00edkovi, tohle si vypije\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Rawen sed\u011bl zamy\u0161len\u00fd u sv\u00e9ho notebooku, prob\u00edral se fotkami, kter\u00e9 si jeho sv\u011b\u0159enka st\u00e1hla do speci\u00e1ln\u00ed slo\u017eky, a propaloval o\u010dima \u010dernovlas\u00e9ho \u010darod\u011bje. Te\u010f teprve pochopil, \u017ee narazila na opravdovou hv\u011bzdu ve sv\u00e9m oboru. Kiara mu podrobn\u011b vyl\u00ed\u010dila cel\u00fd jejich rozhovor a z n\u011bj bylo jasn\u00e9, \u017ee ten chlapec nejen \u017ee ovl\u00e1d\u00e1 v\u0161echny druhy energi\u00ed, ale je dokonce oboustrann\u00fd telepat, co\u017e u\u017e se d\u00e1 pova\u017eovat mezi m\u00e1gy za velikou zvl\u00e1\u0161tnost. Meg m\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed na \u017e\u00e1ka, kter\u00fd j\u00ed vyr\u016fstal cel\u00e1 l\u00e9ta v jej\u00ed vesnici\u2026 nedivil se, \u017ee si ho r\u00e1da vychovala k obrazu sv\u00e9mu, taky by po n\u011bm sko\u010dil. Nen\u00ed nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e z\u00edskat talentovan\u00e9ho \u017e\u00e1ka. On byl \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e na\u0161el Avu, ale proti Meg byl naprost\u00fd b\u0159\u00eddil. Ta si dovedla vybrat\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Doufal, \u017ee Kiara pochopila, \u017ee proti n\u011bmu nem\u00e1 \u0161anci a \u017ee se p\u0159estane sna\u017eit ho dostat. Mluvili o tom dnes r\u00e1no, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b s jeho vydatnou pomoc\u00ed zbavila t\u00e9 nejhor\u0161\u00ed bolesti hlavy a sl\u00edbila mu, \u017ee ho nech\u00e1 b\u00fdt. Ov\u0161em jak znal Kiaru\u2026 bude ji rad\u0161i sledovat, aby neprovedla n\u011bjakou hloupost. Kdyby na ni v\u010dera ne\u010dekal v hotelov\u00e9m baru, musela by jet dom\u016f tax\u00edkem.<\/div>\n
<\/div>\n
xXx<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi,“ zavolal na sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku Bill, kdy\u017e se probral z dopoledn\u00edho sp\u00e1nku. St\u00e1le je\u0161t\u011b pot\u0159eboval hodn\u011b odpo\u010d\u00edvat, aby nabral dostatek sil. Tom hr\u00e1l ti\u0161e na kytaru, cvi\u010dil alespo\u0148 prstoklad na akustice, proto\u017ee v hotelu nem\u011bli k dispozici \u017e\u00e1dnou zku\u0161ebnu, a byl viditeln\u011b spokojen\u00fd, \u017ee mu to jde. Kdy\u017e usly\u0161el, \u017ee se Bill probral, odlo\u017eil sv\u016fj n\u00e1stroj a s radost\u00ed ho \u0161el pozdravit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, l\u00e1sko, jak ti je?“ zeptal se starostliv\u011b a vtiskl Billovi polibek na \u010delo. Posadil se vedle n\u011bho na postel a vzal jeho ruku do sv\u00fdch.<\/div>\n
„U\u017e je to dobr\u00fd,“ odv\u011btil s \u00fasm\u011bvem Bill. „Kolik je hodin?“ zeptal se, proto\u017ee mu bylo divn\u00e9, \u017ee je je\u0161t\u011b nikdo nesh\u00e1n\u011bl. „Bude jeden\u00e1ct a David se dneska je\u0161t\u011b neuk\u00e1zal, tak jsem t\u011b nechal sp\u00e1t. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude\u0161 schopen odpoledne d\u011blat tu televizi?“ zeptal se starostliv\u011b Tom a mimod\u011bk zastr\u010dil Billovi neposednou ofinu za ucho. Roz\u010dilovalo ho, kdy\u017e mu nevid\u011bl ob\u011b o\u010di\u2026 byly pro n\u011bj kr\u00e1sn\u00e9, jen kdy\u017e byly ob\u011b pohromad\u011b a ta \u010dern\u00e1 z\u00e1clona, co si na n\u00ed br\u00e1\u0161ka tak zakl\u00e1dal, mu dost \u010dasto up\u00edrala jeho kr\u00e1sn\u00fd pohled. Bill jen sebev\u011bdom\u011b zak\u00fdval hlavou na souhlas a posadil se. Vypadalo to, \u017ee bude moci norm\u00e1ln\u011b fungovat, Meg m\u011bla svatou pravdu.<\/div>\n
<\/div>\n
„\u0158ekne\u0161 mi, co se tam stalo?“ zeptal se opatrn\u011b Tom, kdy\u017e se Bill vr\u00e1til z koupelny. Vid\u011bl na n\u011bm, \u017ee je zamy\u0161len\u00fd, ale na br\u00e1\u0161ku se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Saki m\u011bl pravdu\u2026 nejrad\u0161i by m\u011b se\u017erala\u2026 i s t\u00edm piercingem,“ hodil na Toma pobaven\u00fd \u0161kleb, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jejich rozhovor o tomhle t\u00e9matu. „Jen\u017ee j\u00e1 se nenechal, v\u00ed\u0161?“ Tom jen udiven\u011b zvedl jedno obo\u010d\u00ed a \u010dekal na podrobnosti.<\/div>\n
„Jmenuje se Ava a je to asi Davidova p\u0159\u00edtelkyn\u011b\u2026 ale zjevn\u011b jede sp\u00ed\u0161 po mn\u011b, ne\u017e po n\u011bm,“ zasm\u00e1l se Bill, ve snaze celou situaci zleh\u010dit. „Ze za\u010d\u00e1tku v\u0161echno prob\u00edhalo jako norm\u00e1ln\u00ed rozhovor, ale postupn\u011b do sebe nalila p\u00e1r skleni\u010dek whisky a za\u010dala b\u00fdt divn\u00e1. Kdy\u017e jsem j\u00ed necht\u011bl odpov\u011bd\u011bt na dot\u011brnou ot\u00e1zku, zkou\u0161ela se mi nabourat do hlavy, ale odhalil jsem ji a v duchu jsem na n\u00ed za\u0159val a\u0165 vypadne\u2026 ale ona nereagovala\u2026 nev\u00edm, co m\u00e1 vlastn\u011b za schopnosti\u2026“ zamyslel se Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„No a pak se najednou zvedla, do\u0161la si pro fla\u0161ku, aby nemusela po\u0159\u00e1d vst\u00e1vat\u2026 u\u017e p\u011bkn\u011b vr\u00e1vorala, a m\u00edsto naproti si sedla vedle m\u011b. Nejd\u0159\u00edv se jen nen\u00e1padn\u011b p\u0159isunovala, ale pak po mn\u011b vyjela, \u017ee jsem se nesta\u010dil ani vzpamatovat. Najednou jsem m\u011bl jej\u00ed jazyk a\u017e v krku a rukama po mn\u011b \u0161mejdila v\u0161ude, kam dos\u00e1hla,“ sklopil o\u010di, aby se nemusel d\u00edvat do t\u011bch p\u0159ekvapen\u00fdch, kter\u00e9 se na n\u011bj te\u010f up\u00edraly. Tom se zvedl z k\u0159es\u00edlka, na kter\u00e9m dote\u010f sed\u011bl a objal bezradn\u011b stoj\u00edc\u00edho Billa kolem pasu. Ochranitelsky ho p\u0159itiskl na sv\u00e9 t\u011blo a v duchu si vy\u010d\u00edtal, \u017ee tam nechal Billa j\u00edt samotn\u00e9ho\u2026 m\u011bl ho hl\u00eddat, byla to p\u0159ece jeho pr\u00e1ce\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Byl jsem stra\u0161n\u011b unaven\u00fd,“ pokra\u010doval ti\u0161e Bill a mluvil br\u00e1\u0161kovi do vlas\u016f. Hlavu si polo\u017eil na jeho rameno a tiskl ho k sob\u011b siln\u011b, snad pro v\u011bt\u0161\u00ed pocit bezpe\u010d\u00ed, kter\u00fd mu najednou tak chyb\u011bl. „B\u00e1l jsem se, \u017ee kdy\u017e ji odm\u00edtnu, pou\u017eije svoje schopnosti a dot\u00e1hne m\u011b a\u017e tam, kam si usmyslela. Musel jsem bez varov\u00e1n\u00ed za\u00fato\u010dit, tak jsem ji omr\u00e1\u010dil. Byla to sebeobrana, nedalo se nic jin\u00e9ho d\u011blat\u2026“ omlouval s\u00e1m sebe Bill, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee proti lidem by sv\u016fj dar pou\u017e\u00edvat nem\u011bl. Jen\u017ee ona nebyla norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Bohu\u017eel jsem na to spot\u0159eboval v\u00edc energie, ne\u017e jsem v tu chv\u00edli m\u011bl, proto jsi m\u011b musel odn\u00e9st,“ dokon\u010dil sv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a pod\u00edval se Tomovi s \u00fasm\u011bvem do obli\u010deje. „V\u0161echno si pamatuju a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jako pytel s hlavou dol\u016f jsem se nec\u00edtil moc pohodln\u011b\u2026“ za\u0161klebil se na sv\u00e9ho zachr\u00e1nce a objal ho je\u0161t\u011b siln\u011bji kolem krku. „D\u011bkuju, \u017ee sis pro m\u011b p\u0159i\u0161el a nenechal m\u011b tam s n\u00ed,“ pol\u00edbil ho n\u011b\u017en\u011b na usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se \u00fasta a p\u0159ivinul ho k sob\u011b. Nedovedl si \u017eivot bez n\u011bho u\u017e v\u016fbec p\u0159edstavit. Pot\u0159eboval Toma stejn\u011b tak jako vodu, vzduch a hudbu\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
xXx<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e budu muset j\u00edt, nen\u00ed mi je\u0161t\u011b dob\u0159e,“ prohodila Kiara jen tak mimochodem k Davidovi a s diktafonem v ruce se zvedla od stolu. U\u017e skoro hodinu j\u00ed tu vy\u010d\u00edtal v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der, pak j\u00ed chv\u00edli vnucoval, jak ji miluje\u2026 ach jak nudn\u00e9\u2026 kladl neuv\u011b\u0159iteln\u011b dot\u011brn\u00e9 ot\u00e1zky, jak to mezi nimi bude d\u00e1l a ji to pr\u00e1v\u011b p\u0159estalo bavit. Za celou tu dobu, co k n\u00ed tak nudn\u011b mluvil, prob\u00edrala jeho my\u0161lenky a hledala informace o dal\u0161\u00edm pohybu skupiny, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat\u2026 m\u011bla svoje pl\u00e1ny a na ty se musela pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravit\u2026 ne jako minule\u2026 to byla fat\u00e1ln\u00ed chyba a nehodl\u00e1 ji znova opakovat.<\/div>\n
<\/div>\n
No to snad nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b!<\/em> prob\u011bhlo Davidovi hlavou, kdy\u017e se zvedala k odchodu\u2026 j\u00e1 se tu sna\u017e\u00edm, celou hodinu do n\u00ed hust\u00edm, jak ji miluju a co bych pro ni v\u0161echno ud\u011blal a ona se jen tak sebere a odejde? M\u00e1m toho pr\u00e1v\u011b dost\u2026! Chytil Avu za z\u00e1p\u011bst\u00ed a zad\u00edval se j\u00ed pevn\u011b do udiven\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nikam necho\u010f, je\u0161t\u011b jsme spolu v\u0161echno neprobrali!“ skoro na ni vy\u0161t\u011bkl a v tu chv\u00edli vid\u011bl zlobu v jej\u00edch o\u010d\u00edch. Lekl se, ale tu\u0161il, \u017ee u\u017e stejn\u011b nem\u00e1 co ztratit. „Co jsi v\u010dera d\u011blala s Billem?!?“ vy\u0161t\u011bkl na ni a donutil ji bolestiv\u00fdm stiskem ruky, aby se zase posadila zp\u011bt ke stolu. O\u0161kliv\u00fd \u0161kleb, kter\u00fd mu byl odpov\u011bd\u00ed na jeho ot\u00e1zku, mu prozradil mnoh\u00e9. N\u011bco se tam d\u011blo, to mu bylo jasn\u00e9. Nevid\u011bl dneska Billa ani na chvilinku o samot\u011b, aby se ho na to zeptal a celou dobu ho to tr\u00e1pilo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co bych s n\u00edm m\u011bla d\u011blat\u2026 rozhovor p\u0159ece\u2026“ udiven\u011b mrkla na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka a nasadila ten nejnevinn\u011bj\u0161\u00ed kuku\u010d, jak\u00e9ho byla v tu chv\u00edli schopna. Necht\u011bla se prozradit d\u0159\u00edv, ne\u017e to bylo nutn\u00e9.<\/div>\n
„T\u011bm t\u0159em ot\u00e1zk\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1\u0161 rozhovor?“ zasy\u010del na ni u\u017e docela vztekle, proto\u017ee si uv\u011bdomoval, \u017ee jej\u00ed nevinnost je pouze hran\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka.<\/div>\n
„Ano, mn\u011b to sta\u010dilo… krom\u011b toho jsme si pak pov\u00eddali a j\u00e1 zapomn\u011bla ten zpropaden\u00fd p\u0159\u00edstroj znovu zapnout\u2026 ale pamatuju si v\u0161echno, co mi \u0159ekl. Neboj se, d\u00e1m mu to autorizovat, ne\u017e to p\u016fjde do tisku,“ sna\u017eila se ho ubezpe\u010dit, \u017ee je v\u0161e v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku. V tu chv\u00edli se znovu zvedla a vytrhla svoji ruku z jeho sev\u0159en\u00ed. Ne\u017e sta\u010dil cokoliv nam\u00edtnout, byla pry\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
xXx<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Bille,“ ozvalo se z vedlej\u0161\u00edho pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Hmmm,“ zn\u011bla stru\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f unaven\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ pokra\u010doval ti\u0161e hlas do temn\u00e9 m\u00edstnosti, ve kter\u00e9 se je\u0161t\u011b vzn\u00e1\u0161ely jejich \u010derstv\u00e9 projevy vz\u00e1jemn\u00e9 l\u00e1sky. Vzduchem l\u00e9taly vzru\u0161en\u00e9 steny a zast\u0159en\u00e1 slova, pron\u00e1\u0161en\u00e1 v okam\u017eiku t\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed slasti\u2026 kdyby se zhmotnila, byl by pokoj pln\u00fd kr\u00e1sn\u00fdch n\u00e1pis\u016f, proplouvaj\u00edc\u00edch vz\u00e1jemn\u011b kolem sebe a dot\u00fdkaj\u00edc\u00edch se n\u011b\u017en\u011b jeden druh\u00e9ho tak jako t\u011bla jejich tv\u016frc\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ odpov\u011bd\u011bl unaven\u00fd hlas u\u017e z polosp\u00e1nku. Jeho majiteli se pomalu, ale jist\u011b, zav\u00edraly o\u010di a chystal se odej\u00edt do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f. Bral si s sebou z\u00e1sobu n\u011bhy, kterou mu v\u011bnoval ten, kter\u00e9ho miloval na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nejv\u00edc.<\/div>\n
„Boj\u00edm se o tebe,“ za\u0161eptal ustra\u0161en\u011b Tom do tmy a vyhledal ruku sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky. Odpov\u011bd\u00ed mu byl jen slabounk\u00fd stisk pokr\u010den\u00fdch prst\u016f, kter\u00e9 sev\u0159el t\u011bmi sv\u00fdmi. Lehounce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl ztvrdl\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky sv\u00fdch prst\u016f po ostr\u00fdch p\u0159e\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edch kone\u010dc\u00edch dokonale upraven\u00fdch neht\u016f sv\u00e9ho bratra a hlavou mu l\u00edtaly chmurn\u00e9 my\u0161lenky.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m strach, \u017ee se n\u011bco stane. \u017de o tebe p\u0159ijdu\u2026 nev\u00edm pro\u010d, ale po\u0159\u00e1d na to mus\u00edm myslet. Miluju t\u011b, v\u00ed\u0161? Je to stra\u0161n\u011b siln\u00e9, nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy za\u017eil\u2026 nechci tu z\u016fstat s\u00e1m\u2026 zabilo by m\u011b to\u2026 slib mi, \u017ee na sebe bude\u0161 d\u00e1vat pozor,“ skon\u010dil sv\u016fj smutn\u00fd monolog Tom a naklonil se nad tv\u00e1\u0159 sv\u00e9 l\u00e1sky. Jeho o\u010di byly ale u\u017e pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 a pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed znamenalo jedin\u00e9\u2026 sp\u00ed. Nesly\u0161el, co se mu sna\u017eil \u0159\u00edct. Naklonil se s \u00fasm\u011bvem nad ten bo\u017esk\u00fd obli\u010dej, kter\u00fd tak miloval a pol\u00edbil ho jemn\u011b na rty. Ne\u010dekal na odezvu, v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e je v pokoji s\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
Le\u017eel, otev\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval sv\u011bteln\u00e9 z\u00e1blesky m\u00edhaj\u00edc\u00ed se na strop\u011b hotelov\u00e9ho pokoje a poslouchal zvuky berl\u00ednsk\u00e9 ulice, kter\u00e1 \u017eila pod jejich okny. St\u00e1le sv\u00edral Billovu hebkou dla\u0148 a d\u00fdchal ve stejn\u00e9m rytmu jako on. Byl \u0161\u0165astn\u00fd. V\u0161echno, po \u010dem spolu tou\u017eili, se jim z\u00edt\u0159kem za\u010dne plnit a on najednou nev\u011bd\u011bl, jestli jsou schopni to spolu zvl\u00e1dnout. N\u011bco mu v hlav\u011b neust\u00e1le hlodalo a \u010derv\u00ed\u010dek pochybnosti se ka\u017edou chv\u00edli ozval. Vydr\u017e\u00ed jejich vztah n\u00e1por toho v\u0161eho, co je \u010dek\u00e1? Nebude to pro oba p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e1 z\u00e1t\u011b\u017e? Jsou ochotn\u00ed jeden pro druh\u00e9ho ob\u011btovat svou svobodu a nez\u00e1vislost? On ano, v\u011bd\u011bl to jist\u011b. L\u00e1ska, kterou m\u011bl ve sv\u00e9 hrudi, byla siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v\u0161echno, co dosud v \u017eivot\u011b c\u00edtil a nehodlal se j\u00ed jen tak dobrovoln\u011b vzd\u00e1t. On ano, ale co Bill? Pod\u00edval se na jeho sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 a usm\u00e1l se. Ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd pohled, kter\u00fdm spo\u010dine na br\u00e1\u0161kovi, ho nab\u00edj\u00ed novou a novou energi\u00ed a je pro n\u011bj jako \u017eiv\u00e1 voda. Najednou nepochyboval\u2026 sta\u010dil jedin\u00fd pohled a on v\u011bd\u011bl\u2026 jsou na tom oba stejn\u011b\u2026<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kiara le\u017eela na sv\u00e9 posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lela. Prom\u00edtala si cel\u00fd v\u010derej\u0161\u00ed rozhovor, na kter\u00fd si pozd\u011bji vzpomn\u011bla, a nev\u011b\u0159ila, \u010deho byla schopn\u00e1. Nech\u00e1pala, co ji mohlo tak stra\u0161n\u011b vykolejit, \u017ee poru\u0161ila v\u0161echna sv\u00e1 pravidla\u2026 co ji mohlo takhle rozhodit? V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[52],"tags":[],"class_list":["post-20704","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20704","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20704"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20704\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20704"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20704"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20704"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}