{"id":20722,"date":"2008-02-28T18:51:00","date_gmt":"2008-02-28T17:51:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20680"},"modified":"2008-02-28T18:51:00","modified_gmt":"2008-02-28T17:51:00","slug":"dar-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/28\/dar-10\/","title":{"rendered":"Dar 10."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Tom m\u011bl po r\u00e1nu v\u00fdbornou n\u00e1ladu. I kdy\u017e byl spole\u010dn\u00fd ve\u010der s Billem dost smutn\u00fd, pro n\u011bj znamenal i radost. Dostal od n\u011bj n\u011bco, co opravdu ne\u010dekal\u2026 ten prvn\u00ed lehk\u00fd polibek do dlan\u011b ho tak vykolejil, \u017ee v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co d\u011bl\u00e1 a uv\u011bdomil si to, a\u017e kdy\u017e bylo po v\u0161em. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u011bl br\u00e1\u0161ka zav\u0159en\u00e9 o\u010di, kdy\u017e ho l\u00edbal\u2026 kdyby se d\u00edval, kdo v\u00ed, co by s jeho schopnostmi vy\u010detl z t\u011bch jeho? Samoz\u0159ejmost, s jakou mu Bill jeho polibek vr\u00e1til, pro n\u011bj byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1. Jeho srdce v tu chv\u00edli posko\u010dilo radost\u00ed tak, \u017ee se div dojet\u00edm nerozbre\u010del. D\u016fv\u011bra, kterou k n\u011bmu jeho br\u00e1\u0161ka m\u011bl, kdy\u017e se mu zabo\u0159il do n\u00e1ru\u010de a usnul, ho h\u0159\u00e1la u srdce. Chvilku s n\u00edm jen tak le\u017eel a u\u017e\u00edval si jeho neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 bl\u00edzkosti, pak z n\u011bj opatrn\u011b st\u00e1hl kalhoty, aby ho nevzbudil, a po\u0159\u00e1dn\u011b ho p\u0159ikryl pe\u0159inou. Byl sladk\u00fd, kdy\u017e spal, musel ho je\u0161t\u011b alespo\u0148 jednou pol\u00edbit, ne\u017e ode\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
Oba brat\u0159i se malinko b\u00e1li rann\u00edho setk\u00e1n\u00ed\u2026 p\u0159ece jen, intimn\u00ed chvilka, kterou v\u010dera pro\u017eili, je svazovala svoj\u00ed neobvyklost\u00ed. Bill se p\u0159\u00edli\u0161 dlouho r\u00e1chal v koupeln\u011b a s ka\u017edou jednotlivou \u0159asou si p\u011bt minut pov\u00eddal, ne\u017e ji s l\u00e1skou na\u010dernil, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee jednou bude muset vyl\u00e9zt ven a pod\u00edvat se pravd\u011b do o\u010d\u00ed\u2026 do t\u011bch hn\u011bd\u00fdch hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 ho k sob\u011b poutaly ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm mrknut\u00edm v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom na tom byl o n\u011bco l\u00e9pe. Byl si \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm jist\u011bj\u0161\u00ed sv\u00fdmi city, kter\u00e9 se s ka\u017ed\u00fdm nov\u00fdm bratrov\u00fdm polibkem zintenziv\u0148ovaly. On, narozd\u00edl od Billa, znal \u00fa\u010dinky jeho rt\u016f u\u017e d\u00e9le ne\u017e rok. Cel\u00fd ten dlouh\u00fd rok neminul den, aby si na polibek sp\u00edc\u00edho br\u00e1\u0161ky nevzpomn\u011bl. Poka\u017ed\u00e9 znovu a znovu c\u00edtil to vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 j\u00edm projelo, a a\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee je to n\u011bco, co se nesm\u00ed, tou\u017eil si to zopakovat. Sice se rozumem sna\u017eil, moc se sna\u017eil s t\u00edm bojovat, ale srdce nakonec v\u017edycky zv\u00edt\u011bzilo. Nech\u00e1val ho v sob\u011b postupn\u011b vyhr\u00e1vat. Posledn\u00ed dobou u\u017e dokonce za\u010d\u00ednal fandit sv\u00e9mu srdci, aby ten z\u00e1pas vyhr\u00e1lo\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no!“ pozdravil Tom rozvern\u011b, kdy\u017e do\u0161el do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ahoj,“ ozvala se nesm\u011bl\u00e1 odpov\u011b\u010f jeho bratra. Sn\u00eddal a soust\u0159ed\u011bn\u011b m\u00edchal kakao, kter\u00e9 to u\u017e ur\u010dit\u011b d\u00e1vno nepot\u0159ebovalo\u2026<\/div>\n
„Zbylo tu na m\u011b n\u011bco?“ z\u00edvl a prot\u00e1hl se Tom p\u0159i t\u011bch slovech a zv\u011bdav\u011b nakukoval do ledni\u010dky za Billov\u00fdmi z\u00e1dy. Nic\u2026 ticho\u2026 „Co je s tebou?“ naklonil se Tom zezadu k Billovi a fouknul mu sv\u016fj peprmintov\u00fd dech od zubn\u00ed pasty za krk. „Boj\u00ed\u0161 se?“ vzpomn\u011bl si Tom, co ho \u010dek\u00e1 dnes odpoledne p\u0159i pohledu na bratrovu \u0161\u00edji.<\/div>\n
„Trochu\u2026“ p\u00edpl Bill a v duchu litoval sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 ud\u011blal, v z\u00e1chvatu neboj\u00e1cnosti minul\u00fd t\u00fdden. Bohu\u017eel p\u0159ed sv\u011bdky. Nemohl couvnout, ani kdyby cht\u011bl. Byl by v kapele za mluvku, kter\u00fd nepln\u00ed sv\u00e9 sliby.<\/div>\n
<\/div>\n
– flashback-<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00fd\u00fd\u00fd\u00fd jo, to je p\u011bkn\u00fd logo,“ z\u00edrali v\u0161ichni na propojen\u00e1 p\u00edsmena TH v kruhu. N\u00e1vrh, na kter\u00e9m se pod\u00edleli v\u0161ichni, byl vyti\u0161t\u011bn\u00fd daleko hez\u010d\u00ed ne\u017e nakreslen\u00fd jejich rukou. Dr\u017eeli v\u00fdtisk bookletu, kter\u00fd pat\u0159il k nov\u00e9mu singlu.<\/em><\/div>\n
„To si d\u00e1m na kytaru,“ prohl\u00e1sil Geo, a hned hledal m\u00edsto, kam by se znak nejl\u00e9pe hodil.<\/em><\/div>\n
„To by bylo p\u011bkn\u00fd vytetovan\u00fd\u2026“ prohodil Gustav jen tak do \u00e9teru.<\/em><\/div>\n
„Na to zapome\u0148!“ d\u016frazn\u011b mu doporu\u010dil Tom, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co t\u00edm buben\u00edk myslel. „Nikdo na m\u011b jehlama ani nes\u00e1hne, to bych ho zabil!“ roz\u010diloval se d\u00e1l Tom p\u0159i t\u00e9 \u0161\u00edlen\u00e9 p\u0159edstav\u011b. Bill jen ti\u0161e poslouchal jeho projev a n\u011bco v n\u011bm najednou cht\u011blo trumfnout bratra\u2026 alespo\u0148 v n\u011b\u010dem\u2026 Tom byl v\u017edycky z nich dvou ten odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, ten, kter\u00fd se za n\u011b pral\u2026 ale jehly\u2026 ty opravdu nem\u011bl r\u00e1d.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 si to d\u00e1m vytetovat,“ pronesl do tich\u00e9 zku\u0161ebny. T\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed se k n\u011bmu s \u00fadivem oto\u010dily. „Kam mysl\u00edte, \u017ee by to bylo nejlep\u0161\u00ed?“ ptal se moment\u00e1ln\u00ed hrdina sv\u00fdch kamar\u00e1d\u016f. Z\u00edrali na n\u011bj v\u0161ichni, jako kdy\u017e spadl z jablon\u011b naznak.<\/em><\/div>\n
„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee ne?“ vzpamatoval se Tom a v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fdm krokem se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Billovi. „Zakazuju ti to, jasn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
„Ty mi nem\u00e1\u0161 co zakazovat, bolet to bude m\u011b, ne tebe,“ odpov\u011bd\u011bl se stejn\u011b v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fdm v\u00fdrazem Bill. Jeho rozhodnut\u00ed u\u017e nebylo zdaleka tak sk\u00e1lopevn\u00e9 jako p\u0159ed minutou, kdy\u017e to vyslovoval, ale couvnout u\u017e nemohl. Je\u0161t\u011b mu zb\u00fdvala posledn\u00ed mo\u017enost, jak se tomu vyhnout. Musela by mu to zak\u00e1zat m\u00e1ma, ale to se dozv\u00ed a\u017e doma.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Matka ov\u0161em zklamala na cel\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e a s klidem mu jeho z\u00e1m\u011br odsouhlasila\u2026 a to se ani nesna\u017eil moc ukec\u00e1vat. Te\u010f ho \u010dek\u00e1 velmi bolestiv\u00fd z\u00e1krok, za kter\u00fd si m\u016f\u017ee s\u00e1m. Nakonec se rozhodl pro m\u00edsto, kter\u00e9 se v p\u0159\u00edpad\u011b nouze mohlo schovat pod vlasy. Vzadu na krku se to dalo p\u0159ikr\u00fdt, pokud by to nedopadlo dob\u0159e.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
– konec flashbacku –<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Pevn\u011b drtil bratrovu ruku a v le\u017ee, op\u0159en\u00fd bradou, ti\u0161e trp\u011bl. Bolelo to tak stra\u0161n\u011b, \u017ee by nejrad\u011bji bre\u010del. Bzu\u010den\u00ed tat\u00e9rovy jehly mu p\u0159ipom\u00ednalo hejno rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdch sr\u0161\u0148\u016f a p\u0159esn\u011b tak to taky bolelo. Tich\u00e9 slzy bolesti mu ob\u010das tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch, ale br\u00e1\u0161ka je v\u017edycky v\u010das set\u0159el, aby si jich nikdo nepovolan\u00fd nev\u0161iml. Nejrad\u0161i by mu je sl\u00edbal, ale to si prozat\u00edm nemohl dovolit. Obdivoval Billa za to, \u017ee to nevzdal a dodr\u017eel, co sl\u00edbil. Nech\u00e1pal ho, ale obdivoval. On by se k tomu nikdy neodhodlal. Ti\u0161e pozoroval trp\u00edc\u00edho bratra a sev\u0159en\u00e9 tat\u00e9rovy rty, b\u00edl\u00e9 od soust\u0159ed\u011bn\u00ed, s jak\u00fdm se vy\u017e\u00edval v bratrov\u011b bolesti. Tyhle lidi musej b\u00fdt sadisti, to jinak nen\u00ed mo\u017en\u00fd<\/em>, myslel si. Jak to m\u016f\u017eou d\u011blat, kdy\u017e v\u011bd\u00ed, jak to bol\u00ed? Tat\u00e9r m\u011bl pa\u017ee potetovan\u00e9 odshora a\u017e dol\u016f a vypadal opravdu hroziv\u011b.<\/div>\n
„Hotovo, \u0161\u00e9fe,“ ukon\u010dil tat\u00e9r utrpen\u00ed, kter\u00e9 Billovi zp\u016fsoboval, a je\u0161t\u011b si za to nechal zaplatit.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Vypadli z tetovac\u00edho sal\u00f3nu na ulici a Tom br\u00e1\u0161ku nen\u00e1padn\u011b podp\u00edral, aby se neslo\u017eil. Sedli si naproti na lavi\u010dku a chvilku se jen tak ti\u0161e rozhl\u00ed\u017eeli. „Rad\u0161i brnknu m\u00e1m\u011b, jo?“ zeptal se Tom a ne\u010dekal na souhlas. „Mami, p\u0159ije\u010f pro n\u00e1s, pros\u00edm\u2026“ mluvil u\u017e do telefonu a za malou chvilinku ho s \u00fasm\u011bvem t\u00edpnul. „Za p\u016fl ho\u010fky je tady, mus\u00ed jen n\u011bco dova\u0159it,“ sd\u011blil s \u00falevou Billovi. U\u017e se na jej\u00ed ve\u010de\u0159i t\u011b\u0161il, v \u017ealudku mu kru\u010delo.<\/div>\n
<\/div>\n
Ani jeden z nich nemluvil. Oba shodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161leli nad tou samou v\u011bc\u00ed\u2026 M\u00e1m o tom v\u010derej\u0161ku mluvit, nebo nem\u00e1m?\u2026 to jim ob\u011bma b\u011b\u017eelo hlavou, a\u017e oba do\u0161li v jednu chv\u00edli ke stejn\u00e9mu rozhodnut\u00ed. Budou o tom ml\u010det. T\u011b\u017eko by se to vysv\u011btlovalo, tak to rad\u0161i nechaj\u00ed b\u00fdt, dokud s t\u00edm t\u0159eba nep\u0159ijde ten druh\u00fd. Auto za chv\u00edli zatroubilo z druh\u00e9 strany silnice a oni mohli kone\u010dn\u011b nasednout a odjet dom\u016f, do bezpe\u010d\u00ed sv\u00fdch pokoj\u016f. Ani netu\u0161ili, jak jim za p\u00e1r t\u00fddn\u016f tyhle pokoje budou chyb\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Meg z jeho tetov\u00e1n\u00ed moc nad\u0161en\u00e1 nebyla. Nech\u00e1pala dne\u0161n\u00ed mlad\u00e9 lidi, pro\u010d si dobrovoln\u011b ni\u010d\u00ed k\u016f\u017ei obr\u00e1zky, kter\u00e9 v\u011bt\u0161inou ani nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd magick\u00fd v\u00fdznam\u2026 ch\u00e1pala by to, kdyby to n\u011bjak fungovalo\u2026 t\u0159eba jako ochrana\u2026 ale takhle? A\u017e budou sta\u0159\u00ed a vr\u00e1s\u010dit\u00ed, budou poseti divn\u00fdmi zdeformovan\u00fdmi obr\u00e1zky a budou sm\u011b\u0161n\u00ed\u2026 takhle to alespo\u0148 vid\u011bla ona. Dokonce Billovi vy\u010detla, \u017ee j\u00ed to ne\u0159ekl p\u0159edem, proto\u017ee by ho mohla p\u0159ipravit na bolest a nau\u010dit ho, jak ji v pr\u016fb\u011bhu z\u00e1kroku zm\u00edrnit.<\/div>\n
<\/div>\n
Postup u\u010den\u00ed ov\u0161em b\u011b\u017eel zd\u00e1rn\u011b. Jej\u00ed \u017e\u00e1k byl p\u0159ipraven\u00fd posko\u010dit do nov\u00e9ho levelu sv\u00fdch schopnost\u00ed. Dote\u010f dok\u00e1zal jen zlomek z toho, co ho \u010dekalo, a bylo na \u010dase za\u010d\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Hv\u011bzdi\u010dko moje z\u00e1\u0159iv\u00e1\u2026 m\u00e1me p\u0159ed sebou t\u011b\u017ek\u00fd \u00fakol. Dneska za\u010dneme s telekinez\u00ed. V\u00ed\u0161 co to je?“ zeptala se pro jistotu a \u010dekala na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Pohyb p\u0159edm\u011bt\u016f pomoc\u00ed mysli?“ zeptal se nejist\u011b jej\u00ed sv\u011b\u0159enec a zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt \u00fadivem otev\u0159enou pusu. Tohle \u017ee se bude u\u010dit? O tom se mu ani ve snu nezd\u00e1lo\u2026 to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, \u017ee by n\u011bco takov\u00e9ho mohl n\u011bkdy um\u011bt\u2026 l\u00edtaly mu hlavou my\u0161lenky jak spla\u0161en\u00e9. V\u017edycky si myslel, \u017ee jsou to v\u0161echno jen filmov\u00e9 triky\u2026 i kdy\u017e on to vlastn\u011b vid\u011bl jen ve filmech, tak\u017ee to tak bylo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak za\u010dneme,“ pronesla Meg. „Jenom se d\u00edvej,“ vydala vl\u00eddn\u00fd rozkaz a zam\u011b\u0159ila sv\u016fj pohled na zapalova\u010d, kter\u00fd le\u017eel mezi nimi na stole. Pou\u017e\u00edvala ho b\u011b\u017en\u011b k zapalov\u00e1n\u00ed sv\u00ed\u010dek a Bill v\u011bd\u011bl jist\u011b, \u017ee kdy\u017e s n\u00edm p\u0159ed chv\u00edli jednu z nich rozsv\u00edtila, \u017e\u00e1dn\u00fd prov\u00e1zek na jeho konci nevid\u011bl\u2026 te\u010f to ov\u0161em tak vypadalo. Zapalova\u010d se vydal pomalou cestou ke kraji stolu a Bill nastavil ruku p\u0159esn\u011b do m\u00edsta, kde by spadl na zem. Zachytil jej pohotov\u011b do dlan\u011b a hned si ho str\u010dil p\u0159ed zv\u011bdav\u00fd nos. Studoval ho opravdu detailn\u011b, ale kdy\u017e nena\u0161el nic podez\u0159el\u00e9ho, zahled\u011bl se do Megyin\u00fdch rozesm\u00e1t\u00fdch o\u010d\u00ed. S pobaven\u00edm sledovala jeho \u00fadiv a m\u011bla radost, \u017ee je p\u0159ekvapen\u00fd jej\u00edmi schopnostmi. Tohle jen tak n\u011bkomu uk\u00e1zat nemohla, vlastn\u011b to nevid\u011bl je\u0161t\u011b nikdy nikdo\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vydechl s obdivem ke sv\u00e9 velk\u00e9 u\u010ditelce a byl cel\u00fd dychtiv\u00fd to hned um\u011bt. To budou kluci \u010dum\u011bt, a\u017e jim posune\u2026<\/div>\n
„Na nic takov\u00fdho ani nemysli!“ p\u0159eru\u0161il ho z uva\u017eov\u00e1n\u00ed r\u00e1zn\u00fd hlas Meg. „Tohle bude jen pro nejvy\u0161\u0161\u00ed nouzi\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161 to pou\u017e\u00edvat jako atrakci pro pobaven\u00ed kamar\u00e1d\u016f\u2026 zav\u0159eli by t\u011b jako pokusn\u00fdho kr\u00e1l\u00edka n\u011bkam do cvokhauzu a u\u017e by ses odtamtud nevyhrabal,“ d\u00edvala se na n\u011bj v\u00e1\u017en\u00fdma o\u010dima. Vid\u011bla jeho zklam\u00e1n\u00ed v o\u010d\u00edch, ale za chvilku je u\u017e zase vyst\u0159\u00eddalo to z\u00e1\u0159iv\u011b sv\u011btlo, kter\u00e9 v nich norm\u00e1ln\u011b bydlelo. Rozlou\u010dil se s mo\u017enost\u00ed chlubit se s t\u00edm kluk\u016fm, ale ty schopnosti cht\u011bl m\u00edt. Bylo to tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee byl ochoten na tom str\u00e1vit klidn\u011b i m\u011bs\u00edc pr\u00e1ce.<\/div>\n
„Tolik snad ani nebudeme pot\u0159ebovat,“ odpov\u011bd\u011bla mu Meg a znovu mu uk\u00e1zala svoje um\u011bn\u00ed \u010d\u00edst my\u0161lenky\u2026 za posledn\u00ed minutu u\u017e podruh\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
U\u010den\u00ed nebylo slo\u017eit\u00e9 na pochopen\u00ed, ale na soust\u0159ed\u011bn\u00ed a shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed obrovsk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed voln\u00e9 energie z prostoru, jej\u00ed koncentraci a n\u00e1sledn\u011b c\u00edlen\u00fd v\u00fddej. Bill se s t\u00edm mo\u0159il neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, ale necht\u011bl to vzd\u00e1t. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e si n\u011bco usmysl\u00ed, v\u017edycky se to poda\u0159\u00ed, a tak se sna\u017eil. Kdy\u017e se d\u00edky jeho mysli poprv\u00e9 pohnula lehounk\u00e1 sirka le\u017e\u00edc\u00ed na stole p\u0159ed n\u00edm, div neshodil radost\u00ed st\u016fl. Vysko\u010dil a \u0159val sv\u00fdm mutuj\u00edc\u00edm hlasem takov\u00e9 HUR\u00c1\u00c1\u00c1, \u017ee by zahanbil i voj\u00e1ky z nedalek\u00e9 pos\u00e1dky p\u0159i n\u00e1stupu. Tro\u0161ku mu to, pravda, p\u0159eskakovalo, ale m\u011blo to gr\u00e1dy. Jakmile p\u0159i\u0161el na princip cel\u00e9 v\u011bci, nebyl pro n\u011bj probl\u00e9m posunout o metr i Meg se \u017eidl\u00ed. U\u017e\u00edval si to a zkou\u0161el si to v\u0161ude, kde nebyly zv\u011bdav\u00e9 o\u010di ostatn\u00edch lid\u00ed. Jedin\u00fd, kdo se tuhle novinu sm\u011bl dozv\u011bd\u011bt, byl jeho br\u00e1\u0161ka. P\u0159ipravil si na n\u011bj samoz\u0159ejm\u011b takovou malou pasti\u010dku, aby se u toho pobavil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm t\u011b, m\u016f\u017ee\u0161 mi podat s\u016fl?“ zeptal se nevinn\u011b p\u0159i spole\u010dn\u00e9 ve\u010de\u0159i ve chv\u00edli, kdy se bratrova ruka nat\u00e1hla k solni\u010dce. Zabral\u2026 a frnk\u2026 solni\u010dka odjela o deset \u010d\u00edsel vedle. Tom hm\u00e1tl do pr\u00e1zdna a zvedl k Billovi udiven\u00e9 o\u010di. Kdy\u017e vid\u011bl, jak se na n\u011bj bratr cul\u00ed, pochopil, \u017ee je to zase n\u011bjak\u00e1 jeho kuli\u0161\u00e1rna a tv\u00e1\u0159il se, jako by se nic nestalo. J\u00e1 ti d\u00e1m\u2026<\/em> myslel si v duchu. Sklopil o\u010di zp\u00e1tky do tal\u00ed\u0159e a zabru\u010del: „Jsi levej, \u017ee si to neum\u00ed\u0161 podat s\u00e1m?“ a d\u00e1l se tv\u00e1\u0159il jakoby nic. Bill zklaman\u011b posmutn\u011bl, ale nedal se jen tak.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to bl\u00ed\u017e ne\u017e j\u00e1\u2026“ zak\u0148oural prosebn\u011b a u\u017e soust\u0159edil dal\u0161\u00ed d\u00e1vku na posun. To by ov\u0161em Tom nesm\u011bl b\u00fdt takov\u00fd pali\u010d\u00e1k.<\/div>\n
„Podej si to s\u00e1m, ruce m\u00e1\u0161 dlouh\u00fd jako pavouk,“ odv\u011btil a p\u0159i vysloven\u00ed posledn\u00edho slova hodil po bratrovi sv\u016fj neodolateln\u00fd \u0161kleb. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nesn\u00e1\u0161\u00ed tenhle odporn\u00fd hmyz a nesm\u00ed se p\u0159ed n\u00edm vyslovit ani jeho jm\u00e9no\u2026 \u00fapln\u011b to sta\u010d\u00ed, aby se mu zje\u017eily v\u0161echny chloupky na t\u011ble hnusem. Taky jo\u2026 Bill se ot\u0159\u00e1sl odporem a nam\u00ed\u0159il v\u0161echnu svoji shrom\u00e1\u017ed\u011bnou energii na Tomovu \u010depici. Pr\u00e1\u00e1\u00e1sk, vrhnul po n\u011bm svoji d\u00e1vku a bratrova \u010depice vyst\u0159elila do vzduchu. Neb\u00fdt prostr\u010den\u00fdch dred\u016f, kter\u00e9 ji zachytily, v\u00e1lela by se u\u017e d\u00e1vno na zemi.<\/div>\n
„Promi\u0148\u2026“ zakryl si Bill leknut\u00edm \u00fasta dlan\u00ed a ud\u011blal na br\u00e1\u0161ku omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom\u016fv v\u00fdraz v t\u00e9 chv\u00edli byl sice k popuk\u00e1n\u00ed, ale taky v n\u011bm bylo hodn\u011b d\u011bsu.<\/div>\n
„Co\u2026 co\u2026 cos to ud\u011blal?“ vykoktal ze sebe p\u0159ekvapen\u00fd Tom a z\u00edral na br\u00e1\u0161ku s tak vykulen\u00fdma o\u010dima, \u017ee ten m\u011bl strach, aby mu nevypadly do nedojeden\u00e9 ve\u010de\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem ti uk\u00e1zat, co jsem se nau\u010dil\u2026 a tys mi to zkazil,“ zahled\u011bl se s nevinn\u00fdm v\u00fdrazem na Toma. „D\u00edvej,“ \u0159ekl a posunul solni\u010dku na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Ruce m\u011bl p\u0159i tom samoz\u0159ejm\u011b pod stolem a Tom ihned vysko\u010dil a sna\u017eil se odhalit prov\u00e1zek, za kter\u00fd jeho br\u00e1\u0161ka tah\u00e1. Ob\u011bhl st\u016fl a chytil Billa za ob\u011b ruce.<\/div>\n
„Ud\u011blej to znova!“ vydal rozkaz a z\u00edral na solni\u010dku. „Uka\u017e nohy,“ vy\u0161t\u011bkl, kdy\u017e se solni\u010dka posunula o dal\u0161\u00edch patn\u00e1ct \u010d\u00edsel a hrozilo, \u017ee co nejd\u0159\u00edv spadne na zem. Bill zam\u00e1val br\u00e1\u0161kovi p\u0159ed nosem sv\u00fdma dlouh\u00fdma kon\u010detinama, aby mu dok\u00e1zal, \u017ee na nich nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 ovl\u00e1dac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty vole, to je mazec!“ pronesl Tom, kdy\u017e se ti\u0161e hroutil na \u017eidli vedle br\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
„\u017de jo?“ souhlasil \u0161\u0165astn\u00fd Bill. „Sem se to u\u010dil \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed,“ doplnil je\u0161t\u011b, aby m\u011bl Tom \u00fapln\u00e9 informace.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tom m\u011bl po r\u00e1nu v\u00fdbornou n\u00e1ladu. I kdy\u017e byl spole\u010dn\u00fd ve\u010der s Billem dost smutn\u00fd, pro n\u011bj znamenal i radost. Dostal od n\u011bj n\u011bco, co opravdu ne\u010dekal\u2026 ten prvn\u00ed lehk\u00fd polibek do dlan\u011b ho tak vykolejil, \u017ee v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[52],"tags":[],"class_list":["post-20722","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20722","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20722"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20722\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20722"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20722"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20722"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}