{"id":20746,"date":"2008-02-28T17:56:00","date_gmt":"2008-02-28T16:56:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20704"},"modified":"2008-02-28T17:56:00","modified_gmt":"2008-02-28T16:56:00","slug":"hledani-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/28\/hledani-16\/","title":{"rendered":"Hled\u00e1n\u00ed 16."},"content":{"rendered":"
Cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce, co spolu dvoj\u010data za\u010dala bydlet, se jim st\u00e1le da\u0159ilo dr\u017eet sv\u016fj vztah v tajnosti. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b i d\u00edky tomu, \u017ee ve\u0161ker\u00fd voln\u00fd \u010das tr\u00e1vili doma spolu a vyh\u00fdbali se v\u0161em kamar\u00e1d\u016fm a zn\u00e1m\u00fdm. Ani jeden z nich by nep\u0159ipustil, \u017ee v jejich dokonal\u00e9m vztahu by se n\u011bkdy mohly objevit trhlinky.<\/div>\n
„Co kdybychom \u0161li do kina? U\u017e jsem tak dlouho nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd film v kin\u011b, v televizi to nen\u00ed ono.“ Bill se zavrt\u011bl na kuchy\u0148sk\u00e9 \u017eidli a zat\u00edmco studoval program kin v p\u00e1te\u010dn\u00edch novin\u00e1ch, nat\u00e1hl se pro o\u0159\u00ed\u0161ky do misky, kter\u00e1 st\u00e1la uprost\u0159ed stolu. Tom sed\u011bl na pohovce, nohy hozen\u00e9 na stolku a nep\u0159\u00edtomn\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bl v\u0161ech 30 program\u016f, kter\u00e9 kabelovka nab\u00edzela. „To bysme mohli, co d\u00e1vaj?“ „Zrovna n\u011bco hled\u00e1m\u2026 A nen\u00ed to jedno? Prost\u011b na n\u011bco p\u016fjdeme“ zasm\u00e1l se Bill. Tom se pod\u00edval na hodiny na sv\u00e9m mobilu „Asi bysme sebou m\u011bli hodit, ne?“<\/div>\n
„Kdybys sis je\u0161t\u011b nemusel f\u00e9novat vlasy, mohli jsme stihnout i za\u010d\u00e1tek“ utrousil mrzut\u011b Tom, kdy\u017e se pl\u00ed\u017eili potemn\u011bl\u00fdm s\u00e1lem na dv\u011b m\u00edsta, kter\u00e1 byla jako naschv\u00e1l uprost\u0159ed \u0159ady. „Promi\u0148te“ za\u0161eptal Bill na adresu \u017eeny, kter\u00e9 \u0161l\u00e1pl na nohu. Kone\u010dn\u011b dosedl na polstrovan\u00e9 sedadlo a za chv\u00edli i Tom. „Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e nevid\u00edm za\u010d\u00e1tek filmu. U\u017e m\u011b to pak nebav\u00ed“ cedil Tom skrz sev\u0159en\u00e9 rty. Bill jenom proto\u010dil o\u010di v sloup. „Tak se budu d\u00edvat j\u00e1 a ty m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b sp\u00e1t“ sna\u017eil se odleh\u010dit situaci. Nech\u00e1pal, co se Tomovi d\u011bje, \u017ee je takov\u00fd. Tom nech\u00e1pal s\u00e1m sebe. Film ho v\u016fbec nezaj\u00edmal a byl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee tam \u0161li. Zabloudil pohledem po polopr\u00e1zdn\u00e9m s\u00e1le. Asi \u010dty\u0159i \u0159ady p\u0159ed nimi sed\u011bla na kraji mlad\u00e1 \u010dernovlas\u00e1 \u017eena. Sv\u011btlo z pl\u00e1tna oza\u0159ovalo profil jej\u00ed tv\u00e1\u0159e. Tomovi se lehce rozbu\u0161ilo srdce. Je to ona nebo nen\u00ed? Jak u\u017e je to dlouho, co jsem ji vid\u011bl naposledy?<\/em> Vzpomn\u011bl si na tu posledn\u00ed noc v parku na lavi\u010dce, byli si tak bl\u00edzko, vytvo\u0159ilo se mezi nimi jak\u00e9si neviditeln\u00e9 pouto. \u010casto o n\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi d\u011bl\u00e1, jestli s n\u011bk\u00fdm \u017eije a tak. C\u00edtil trochu v\u00fd\u010ditky, \u017ee s n\u00ed nehr\u00e1li \u010distou hru. S Billem to ale prob\u00edrat nemohl, znal jeho v\u00fdbu\u0161nou a \u017e\u00e1rlivou povahu. Sna\u017eil se sledovat d\u011bj na pl\u00e1tn\u011b, ale neubr\u00e1nil se, aby se pohledem ob\u010das nezatoulal k m\u00edstu, kde sed\u011bla. Kone\u010dn\u011b film skon\u010dil. Bill se z\u0159ejm\u011b v\u00fdborn\u011b bavil, v o\u010d\u00edch mu sv\u00edtily vesel\u00e9 ohn\u00ed\u010dky. „Tak u\u017e m\u00e1\u0161 lep\u0161\u00ed n\u00e1ladu? Byl to fakt dobrej film, ne?“ ptal se hned nad\u0161en\u011b. „No, super“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom a nen\u00e1padn\u011b se sna\u017eil pohledem vyhledat \u010dernovl\u00e1sku, aby zjistil, jestli se nem\u00fdlil. Jej\u00ed m\u00edsto v\u0161ak u\u017e bylo pr\u00e1zdn\u00e9.<\/div>\n
„D\u00e1me si l\u00e1hev \u010derven\u00e9ho a n\u011bco k tomu, t\u0159eba \u2026 “ diktoval Bill \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi, hned jak se usadili v zadn\u00edm boxu p\u0159\u00edjemn\u00e9 restaurace nedaleko kina. Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral na ulici p\u0159es velik\u00e9 okno. P\u0159\u00edmo p\u0159ed oknem se zastavila dvojice. Mu\u017e \u017eenu pevn\u011b obejmul, pohladil ji po tv\u00e1\u0159i, sklonil se k n\u00ed a m\u011bkce ji pol\u00edbil. Usm\u00e1la se na n\u011bj a jej\u00ed tmav\u00e9 o\u010di v osv\u011btlen\u00ed pouli\u010dn\u00edch lamp p\u0159\u00edmo jisk\u0159ily. Tom je fascinovan\u011b pozoroval, byla to ta \u017eena z kina. Jakoby vyc\u00edtila Tom\u016fv pohled, pooto\u010dila tv\u00e1\u0159 a zad\u00edvala se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Vid\u011bl ten \u00fa\u017eas, kter\u00fd j\u00ed p\u0159eb\u011bhl p\u0159es tv\u00e1\u0159. „Bille“ za\u0161eptal Tom, ani\u017e od n\u00ed uhnul pohledem. Bill se pod\u00edval ven. Zbledl. Byla to Nell.<\/div>\n
Tome!<\/em> Srdce se j\u00ed rozb\u011bhlo mnohem rychleji. Nedok\u00e1zala se odpoutat od Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Byly jak magnet. To snad nen\u00ed pravda. Doufala jsem, \u017ee u\u017e ani jednoho z nich nikdy v \u017eivot\u011b neuvid\u00edm.<\/em> „Mil\u00e1\u010dku, jsi v po\u0159\u00e1dku? Stalo se n\u011bco?“ Rychle se probrala. Tahle n\u00e1hoda ji doslova \u0161okovala. Pot\u0159\u00e1sla hlavou. Sklopila o\u010di k zemi. Chytila se ruky mu\u017ee, kter\u00fd ji st\u00e1le dr\u017eel v objet\u00ed, a sp\u011b\u0161n\u011b ho t\u00e1hla pry\u010d od toho proklet\u00e9ho okna. Jeho pozv\u00e1n\u00ed na skleni\u010dku odm\u00edtla. Alespo\u0148 ji tedy doprovodil dom\u016f. Kdy\u017e za n\u00edm zaklaply dve\u0159e, ani se nenam\u00e1hala svl\u00e9k\u00e1n\u00edm. Zni\u010den\u011b si sedla na b\u00edlou ko\u017eenou seda\u010dku, kter\u00e1 byla sv\u011bdkem tolika zvrat\u016f v jej\u00edm \u017eivot\u011b. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se j\u00ed spustily obrovsk\u00e9 slzy. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d to nep\u0159ebolelo. A to jsem byla p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee u\u017e jsem na n\u011b zapomn\u011bla. Je to t\u011b\u017ek\u00e9. Tolik mi ubl\u00ed\u017eili. Z\u0159ejm\u011b jim to klape, kdy\u017e tam byli spolu. Po\u0159\u00e1d je vid\u00edm v objet\u00ed. Je to o to hor\u0161\u00ed, \u017ee spolu jsou naprosto dokonal\u00ed. Tvo\u0159\u00ed dohromady jedine\u010dnou bytost se dv\u011bma t\u011bly. U\u017e z toho za\u010d\u00edn\u00e1m bl\u00e1znit \u2026<\/em><\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
U stolu bylo chv\u00edli hrobov\u00e9 ticho. „Vid\u011bls ji? Asi s n\u011bk\u00fdm chod\u00ed“ ti\u0161e \u0159ekl Tom. Bill pok\u00fdval hlavou a b\u00e1l se pod\u00edvat Tomovi do o\u010d\u00ed. Necht\u011bl, aby Tom poznal, co se v n\u011bm odehr\u00e1v\u00e1. Tom nat\u00e1hl k Billovi ruku, sev\u0159el pevn\u011b jeho prsty „L\u00e1sko, miluju t\u011b a v\u017edycky budu“. „Taky t\u011b miluju“ za\u0161eptal Bill a v odpov\u011b\u010f stiskl Tomovy dlouh\u00e9 prsty. Ob\u010das m\u011b u\u017e napadlo, co asi d\u011bl\u00e1. Jsem s Tomem naprosto \u0161\u0165astn\u00fd, ale na ni jsem nezapomn\u011bl. Dneska m\u011b to vylo\u017een\u011b vyvedlo z m\u00edry, mus\u00edm se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b l\u00edp ovl\u00e1dat. Tom nemus\u00ed nic v\u011bd\u011bt o tom, \u017ee vzpom\u00edn\u00e1m na Nell. Tr\u00e1pilo by ho to, proto\u017ee by si myslel, \u017ee se k n\u00ed chci vr\u00e1tit. A j\u00e1 nechci Toma tr\u00e1pit a u\u017e v\u016fbec o n\u011bj nechci p\u0159ij\u00edt.<\/em><\/div>\n
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce, co spolu dvoj\u010data za\u010dala bydlet, se jim st\u00e1le da\u0159ilo dr\u017eet sv\u016fj vztah v tajnosti. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b i d\u00edky tomu, \u017ee ve\u0161ker\u00fd voln\u00fd \u010das tr\u00e1vili doma spolu a vyh\u00fdbali se v\u0161em kamar\u00e1d\u016fm a zn\u00e1m\u00fdm. Ani jeden z nich by nep\u0159ipustil, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[47],"tags":[],"class_list":["post-20746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hledani"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}