{"id":20764,"date":"2008-02-28T17:37:00","date_gmt":"2008-02-28T16:37:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20722"},"modified":"2008-02-28T17:37:00","modified_gmt":"2008-02-28T16:37:00","slug":"mesic-se-zalije-krvi-a-na-svet-prijde-dite-bez-duse","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/02\/28\/mesic-se-zalije-krvi-a-na-svet-prijde-dite-bez-duse\/","title":{"rendered":"M\u011bs\u00edc se zalije krv\u00ed a na sv\u011bt p\u0159\u00edjde d\u00edt\u011b bez du\u0161e"},"content":{"rendered":"
(A\/N: V\u011bnov\u00e1no Ad\u00e9lce. M\u00e1m T\u011b r\u00e1da : ))<\/em><\/div>\n
Hodiny odb\u00edj\u00ed p\u016flnoc a star\u00e1 pan\u00ed v houpac\u00edm k\u0159esle unaven\u011b pokl\u00e1d\u00e1 pletac\u00ed jehlice. Dnes si svou obvyklou ve\u010derku prot\u00e1hla. \u010cekala na posledn\u00ed \u00fahoz n\u00e1st\u011bnn\u00fdch hodin, na tu jedine\u010dnou chv\u00edli. Na vte\u0159inu, kdy se jeden den m\u011bn\u00ed v ten druh\u00fd, kdy se propl\u00e9taj\u00ed lidsk\u00e9 osudy, kdy se rod\u00ed nejm\u00e9n\u011b d\u011bt\u00ed. – A\u017e na ty dva<\/em>. T\u011bm byla tato hodina p\u0159edur\u010dena. Jeden u\u017e se narodil. Deset minut p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed. Znamen\u00e1 to pro n\u011bj pln\u00fd \u017eivot. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed v ne\u0161t\u011bst\u00ed. Je prvn\u00ed. Druh\u00fd, ten st\u00e1le \u010dek\u00e1. \u017d\u00e1dn\u00fd doktor nedok\u00e1\u017ee posoudit, zda se narodil je\u0161t\u011b onoho prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed, nebo snad u\u017e druh\u00e9ho. Kdyby jen tu\u0161ili, \u017ee dny v jeho osudu nehraj\u00ed \u017e\u00e1dnou roli. Rozhoduj\u00ed vte\u0159iny, setiny.<\/div>\n
Sudi\u010dky rozhodly u\u017e p\u0159ed v\u011bky. Jejich rozsudek ji\u017e nic nezm\u011bn\u00ed. Jen z\u00e1zrak.<\/em><\/div>\n
A\u010d dvoj\u010data, narozeni t\u00e9m\u011b\u0159 v jin\u00e9m dni, a\u010d stejn\u00ed, vyj\u00edmaj\u00edc\u00ed se odli\u0161n\u00fdmi charaktery, a\u010d dv\u011b t\u011bla, jen jedna du\u0161e. V\u0161echny protiklady se v\u0161ak m\u011bly jednou zru\u0161it. A ona to v\u011bd\u011bla, proto jen ti\u0161e a s neskr\u00fdvanou l\u00e1skou v o\u010d\u00edch p\u0159ihl\u00ed\u017eela. S pletac\u00edmi jehlicemi v ruk\u00e1ch, na houpac\u00edm k\u0159esle\u2026<\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m v\u00e1s na sv\u011bt\u011b, chlapci.“<\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Simone se unaven\u011b usm\u00edvala. V ruk\u00e1ch t\u0159\u00edmala dv\u011b mal\u00e1 klubka \u017eivota a byla na n\u011b pr\u00e1vem py\u0161n\u00e1. Dvoj\u010data; jej\u00ed dva mal\u00fd chlape\u010dci. Tak se na n\u011b t\u011b\u0161ila a te\u010f je kone\u010dn\u011b m\u016f\u017ee obejmout, pohladit, pol\u00edbit.<\/div>\n
Spokojen\u011b se pod\u00edvala na man\u017eela, pozvedla chlape\u010dka v lev\u00e9 ruce „Tom,“ v prav\u00e9 ruce „Bill.“ Na chv\u00edli se na n\u011b pod\u00edvala, zapitvo\u0159ila, nato ale probodla man\u017eela pohledem a p\u0159\u00edsn\u011b dodala :<\/div>\n
„Nepople\u0165 to!“ potom se oba za\u010dali sm\u00e1t; s pocitem, \u017ee maj\u00ed osud sv\u00fdch milovan\u00fdch d\u011bt\u00ed v rukou. Pomalu se oba nechali ukol\u00e9bat starostnou bezstarostnost\u00ed, kter\u00e1 s p\u0159\u00edchodem nov\u00fdch \u010dlen\u016f rodiny, synk\u016f, p\u0159i\u0161la. Nev\u0161imli si sest\u0159i\u010dky, kter\u00e1 l\u00e1skypln\u011b oba chlapce odnesla do spole\u010dn\u00e9ho pokoje pro novorozence, nev\u0161imli si podivn\u00e9ho ticha noci. Mocn\u00fd p\u00e1n \u0161\u00e1lil jejich smysly, pot\u0159eboval klid pro zrealizov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch zlomysln\u00fdch pl\u00e1n\u016f. Jen star\u00e1 pan\u00ed v k\u0159esle a novorozen\u011b s \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima mu byli sv\u011bdky. N\u011bm\u00fdmi, slep\u00fdmi sv\u011bdky. A to jim bylo osudn\u00fdm\u2026<\/div>\n
Spravedlnost v p\u0159\u00edko\u0159\u00ed, l\u00e1ska v nen\u00e1visti.<\/em><\/div>\n
Jednou zl\u00e9 kouzlo poko\u0159\u00ed, t\u00edm si m\u016f\u017eeme b\u00fdt jisti.<\/em><\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Tomova hlava zt\u011b\u017eka dopadla na pol\u0161t\u00e1\u0159. M\u011bl toho dost. Dneska mu jeho spolu\u017ea\u010dka vyznala l\u00e1sku. A on? \u0158ekl jen hloup\u00e9 „Promi\u0148\u2026“. Nezmohl se nav\u00edc. Nemohl j\u00ed p\u0159ece vyzvonit, \u017ee miluje svoje dvoj\u010de. \u017de cel\u00fdch \u0161estn\u00e1ct let, co je na tomhle sv\u011bt\u011b, vis\u00ed na ka\u017ed\u00e9m jeho pohledu, pohybu a slov\u011b. A \u017ee si ho Bill nev\u0161\u00edm\u00e1\u2026 Nikoho si nev\u0161\u00edm\u00e1. D\u011bsilo jej, jak moc dok\u00e1\u017eou b\u00fdt Billovy o\u010di chladn\u00e9. Nebyla v nich kapi\u010dka citu. V\u0161ichni to \u0159\u00edkali, ale on v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkde tam, za nekone\u010dn\u00fdmi mo\u0159i \u010dokol\u00e1dy se skr\u00fdv\u00e1 l\u00e1ska a chu\u0165 \u017e\u00edt \u017eivot naplno. Jen se nau\u010dit plavat. Oce\u00e1ny jsou ale hlubok\u00e9 a pln\u00e9 n\u00e1strah. Mus\u00ed mu n\u011bjak pomoct.<\/div>\n
Zvedl se a potichu do\u0161el do bratrova pokoje. Bill spal. S hlavou lehce naklon\u011bnou sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, s \u00fasm\u011bvem na rtech. \u00dasm\u011bv\u2026 Tom si nepamatoval, kdy naposled vid\u011bl Billa sm\u00e1t se. Jestli v\u016fbec n\u011bkdy.<\/div>\n
Rty jeho br\u00e1\u0161ky se do jemn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu vlnily pr\u00e1v\u011b jen tehdy, kdy\u017e spal. Jen v tu chv\u00edli se poda\u0159ilo du\u0161i, uv\u011bzn\u011bn\u00e9 n\u011bkde hluboko v n\u011bm, proniknout napovrch. Jen tehdy dok\u00e1zala ovl\u00e1dat alespo\u0148 z \u010d\u00e1sti Billovo t\u011blo, jeho smysly a vn\u00edm\u00e1n\u00ed. Jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed v\u0161ak bylo prost\u0161\u00ed. Cht\u011bla, aby si chlapec zapamatoval svoje sny. Sny pln\u00e9 l\u00e1sky a \u0161t\u011bst\u00ed, radosti a sm\u00edchu. Cht\u011bla, aby se r\u00e1no probudil a mohl si \u0159\u00edct „Dneska se mi ale zd\u00e1l divnej sen\u2026“. Jen\u017ee to on nem\u016f\u017ee. Sny jsou city a ty on nem\u00e1. V okam\u017eiku narozen\u00ed mu byly odep\u0159eny. Nemohl c\u00edtit, nen\u00e1vid\u011bt, milovat. Te\u010f je\u0161t\u011b ne\u2026<\/div>\n
Zato v\u0161ak Tomovi byla nad\u011blena dvojit\u00e1 d\u00e1vka bezmoci p\u0159i pohledu na svoje dvoj\u010d\u00e1tko, kter\u00e9 bylo jako bez du\u0161e. Snad jen jako\u2026<\/div>\n
Tom se smutn\u011b usm\u00e1l. Pro\u010d je Bill takov\u00fd? Zm\u011bn\u00ed se n\u011bkdy? S mysl\u00ed plnou nezodpov\u011bditeln\u00fdch ot\u00e1zek opou\u0161t\u011bl Bill\u016fv pokoj. Jak moc cht\u011bl, aby mu br\u00e1\u0161ka jeho city op\u011btoval. Cht\u011bl c\u00edtit alespo\u0148 tu bratrskou l\u00e1sku. Tu dvoj\u010dec\u00ed, kter\u00e1 je pr\u00fd siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v\u0161echna pouta na sv\u011bt\u011b. Bezmoc se mu dostala pod k\u016f\u017ei, dr\u00e1pala se po srdci a nedala se zadr\u017eet.<\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Babi\u010dka v houpac\u00edm k\u0159esle si povzdychla. Jak dlouho to je\u0161t\u011b potrv\u00e1? Jak dlouho se budou oba tr\u00e1pit? Necht\u011bla se na to d\u00edvat, ale jej\u00ed sudi\u010dka j\u00ed obda\u0159ila schopnost\u00ed vid\u011bt nevid\u011bn\u00e9. V\u011bd\u011bla o dvoj\u010datech v\u00edc, ne\u017e snad sama o sob\u011b. Musela to jednomu z nich \u0159\u00edct. N\u011bjak, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem. Sny\u2026<\/em> napadla ji sp\u00e1sn\u00e1 my\u0161lenka. Mus\u00ed svou alternativu Tomovi dostat do snu. Mus\u00ed to urychlit a jejich tr\u00e1pen\u00ed ukon\u010dit. Snad to pochop\u00ed.<\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Tomem projel zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Jakoby se mu n\u011bkdo dost\u00e1val do v\u011bdom\u00ed. Byl u\u017e ale natolik ospal\u00fd, \u017ee to nedok\u00e1zal dostate\u010dn\u011b vn\u00edmat. Se slzami v o\u010d\u00edch a my\u0161lenkami na sv\u00e9ho bratra se nechal un\u00e1\u0161et vlnou sn\u016f. Temnotu v jeho srdci zaplnil jas sv\u011btla, smutn\u00e9 my\u0161lenky odplavila vlna klidu. D\u016fle\u017eitost noci se op\u011bt projevovala\u2026.<\/div>\n
Tenkr\u00e1t se m\u011bs\u00edc zalil krv\u00ed a va\u0161e spole\u010dn\u00e1 du\u0161e p\u0159ipadla tob\u011b\u2026 Tome\u2026<\/em><\/div>\n
Jmenovan\u00fd se prudce posadil. Noc byla uprost\u0159ed vl\u00e1dy a rozhodn\u011b se sv\u00e9ho \u017eezla je\u0161t\u011b nehodlala vzd\u00e1t. \u00daplnou tmu ni\u010dily jen hv\u011bzdy, jejich st\u0159\u00edbrn\u00fd, kouzeln\u00fd lesk a m\u011bs\u00edc\u2026 M\u011bs\u00edc<\/em>, prob\u011bhlo Tomovi hlavou\u2026 Tv\u00e1\u0159e mu ho\u0159ely, o\u010di t\u00e1paly po m\u00edstnosti. B\u00e1l se. Nebyla tu takov\u00e1 tma, jako tam, odkud p\u0159ed chv\u00edl\u00ed p\u0159i\u0161el. Vr\u00e1til se z temnoty. Z t\u00e9 prav\u00e9, \u010derno\u010dern\u00e9 tmy, kde nevid\u00edte ani sv\u00e9 ruce. Nepamatoval si nic. Jen v\u011btu, kterou vyslovil ten tich\u00fd, p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas. Neb\u00e1l se. V tu chv\u00edli ne. C\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00edtomnost. N\u011bkdo jej chr\u00e1nil a z\u00e1rove\u0148 k n\u011bmu promlouval.<\/div>\n
\u0158\u00edkala n\u011bco o m\u011bs\u00edci, krvi a du\u0161i<\/em>, vybavoval si Tom pomalu slova, kter\u00e1 m\u011bla zm\u011bnit jeho \u017eivot. V\u011bd\u011bl, \u017ee to n\u011bjak souvis\u00ed s jeho bratrem, ale jak? Potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed j\u00edt a pod\u00edvat se na n\u011bj. B\u00e1l se. Mo\u017en\u00e1 to ale ud\u011blat m\u011bl. Mo\u017en\u00e1 by zahl\u00e9dl ten soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz, c\u00edtil by bratrovy nesn\u00e1ze, jeho \u017e\u00e1dost o pomoc.<\/div>\n
Ne, Tome, je\u0161t\u011b ne. Mus\u00ed\u0161 po\u010dkat na znamen\u00ed.<\/em><\/div>\n
Sv\u011bt se p\u0159\u00edli\u0161 rychle \u017eene a te\u010f \u017e\u00e1d\u00e1 zpomalen\u00ed.<\/em><\/div>\n
Ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle p\u0159ijde, v\u011b\u0159 m\u011bs\u00edci, nezrad\u00ed t\u011b.<\/em><\/div>\n
Br\u00e1\u0161ka ti jedn\u00e1n\u00edm sv\u00fdm vst\u0159\u00edc vyjde, du\u0161e stejn\u00e1, miluje t\u011b.<\/em><\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
R\u00e1no bylo t\u011b\u017ek\u00e9, Tom po zbytek noci neusnul. V hlav\u011b se mu po\u0159\u00e1d opakovala v\u011bta vysloven\u00e1 on\u00edm klidn\u00fdm, m\u00edrumilovn\u00fdm hlasem. Nev\u011bd\u011bl, co si o tom m\u00e1 myslet, ale spojitost s bratrem byla v\u00edce ne\u017e jasn\u00e1. Jemu ano. A kdy\u017e spat\u0159il Billa, tenhle pocit se je\u0161t\u011b prohloubil. Br\u00e1\u0161kovy \u010dern\u011b obta\u017een\u00e9 o\u010di ho upoutaly. Jinak, ne\u017e obvykle. Bylo v nich n\u011bco v\u00edc. Do Toma jakoby v tu chv\u00edli uhodil blesk. V\u011bd\u011bl, s naprostou jistotou, \u017ee dnes je ten den\u2026 Jen nev\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1. Sna\u017eil se zapomenout, uvolnit se, ale nedok\u00e1zal to. Na to mu na Billovi moc z\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
Cel\u00fd den chodil jako ve sn\u00e1ch, p\u0159em\u00fd\u0161lel, vym\u00fd\u0161lel, sna\u017eil se obalamutit \u010dist\u00fd rozum, kter\u00fd mu nad domn\u011bnkou tajemn\u00fdch \u010dar a kouzel kroutil hlavou. Ale on v\u011bd\u011bl, \u017ee je v tom n\u011bco v\u00edc, a \u017ee bude muset taky n\u011bco v\u00edc ob\u011btovat. Pokud chce Billa se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Pokud ho chce s du\u0161\u00ed, s l\u00e1skou, s city. Jen nev\u011bd\u011bl, co\u2026<\/div>\n
Bez du\u0161e se \u010dlov\u011bk ztr\u00e1c\u00ed, \u017eiv\u00e9 t\u011blo nec\u00edt\u00ed.<\/em><\/div>\n
Teprv, kdy\u017e se du\u0161e vrac\u00ed, uc\u00edt\u00ed horkost na l\u00edc\u00edch.<\/em><\/div>\n
Tom sebou trhl. Musel usnout. Sed\u011bl u sebe v pokoji a d\u00edval se z okna. Na m\u011bs\u00edc. Na z\u00e1chranu jeho bratra\u2026 V\u011b\u0159 m\u011bs\u00edci, nezrad\u00ed t\u011b\u2026<\/em> Jedinou v\u011btu po\u0159\u00e1dn\u011b nech\u00e1pal. A kdy\u017e opatrn\u011b, jako ka\u017edou noc, nahl\u00e9dl k Billovi do pokoje, p\u0159ejel mu po z\u00e1dech mr\u00e1z. Jeho br\u00e1\u0161ka sed\u011bl na posteli, o\u010dima hypnotizoval no\u010dn\u00ed oblohu a plakal. Spal. S otev\u0159en\u00fdma, uslzen\u00fdma o\u010dima, spal. Ale \u010d\u00edm byla noc hlub\u0161\u00ed, t\u00edm v\u00edc se v n\u011bm probouzelo n\u011bco, co nikdy nec\u00edtil. Nec\u00edtil\u2026<\/div>\n
Tomovi se rozbu\u0161ilo srdce. Pomalu p\u0159e\u0161el k Billovi, sedl si vedle n\u011bj a chytil ho za ruku. Nebyla tu mo\u017enost, \u017ee by ho snad Bill odstr\u010dil. Nevn\u00edmal nic okolo. \u010cokol\u00e1da v jeho o\u010d\u00edch se va\u0159ila a jeho tv\u00e1\u0159e dost\u00e1valy r\u016f\u017eovou barvu. Cel\u00fd pokoj se za\u010d\u00ednal zal\u00e9vat \u010derven\u00fdm sv\u011btlem. Tom pohl\u00e9dl z okna. Tenkr\u00e1t se m\u011bs\u00edc zalil krv\u00ed a va\u0161e spole\u010dn\u00e1 du\u0161e p\u0159ipadla tob\u011b\u2026<\/em> M\u011bs\u00edc se zalil krv\u00ed\u2026 Rud\u00e1 z\u00e1\u0159e byla siln\u00e1, oza\u0159ovala cel\u00fd Bill\u016fv pokoj, d\u00e1vala najevo svou moc, kter\u00e9 si byl Tom stoprocentn\u011b v\u011bdom. Nedok\u00e1zal se pohnout. Ona s\u00edla jej upoutala. Kradla jeho rozum, v\u00ed\u0159ila jeho my\u0161lenkami, na\u0161ept\u00e1vala cudn\u00e9 nab\u00eddky. On se v\u0161ak dr\u017eel jen jednoho. Tich\u00e9ho hlasu, kter\u00fd k n\u011bmu promlouval ve snu. M\u011bs\u00edc d\u00e1v\u00e1 znamen\u00ed a on v\u00ed, \u017ee mus\u00ed jednat, mo\u017en\u00e1 u\u017e nebude jin\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
P\u0159ibl\u00ed\u017eil se k Billovi, kter\u00fd mezit\u00edm zav\u0159el o\u010di. Pravideln\u011b oddechoval a lehounce se pod n\u00e1porem v\u0161ech venkovn\u00edch sil pohupoval.<\/div>\n
Tom sesko\u010dil z postele, klekl si p\u0159ed br\u00e1\u0161ku, chytil jej za ruce, kter\u00e9 mu voln\u011b vysely u t\u011bla a naklonil se. Nev\u011bd\u011bl, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t. Mohlo ho to zab\u00edt; rud\u00fd, jako krv\u00ed zalit\u00fd m\u011bs\u00edc na to p\u0159inejmen\u0161\u00edm vypadal, ale on se strachu vyh\u00fdbal. Miloval Billa natolik, aby sv\u00e9 vlastn\u00ed z\u00e1chran\u011b nev\u011bnoval pozornost. Odol\u00e1val poku\u0161en\u00ed, kter\u00e1 mu noc p\u0159in\u00e1\u0161ela, soust\u0159edil se na c\u00edl\u2026 Na bratrovy rty. Chv\u011bj\u00edc\u00ed se, jakoby nedo\u010dkavost\u00ed. Vpil se do t\u011bch sladk\u00fdch cukr\u00e1tek, do sametov\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f, n\u011b\u017en\u00fdch rt\u016f sv\u00e9ho bratra. Nechal se un\u00e1\u0161et n\u00e1dhern\u00fdm pocitem znovuzrozen\u00ed a i se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima poznal, \u017ee rud\u00e1 z\u00e1\u0159e odch\u00e1z\u00ed, vzd\u00e1v\u00e1 se.<\/div>\n
Bude m\u00edt kus z tebe a ty zas p\u0159ijde\u0161 o svou \u010d\u00e1st,<\/em><\/div>\n
V\u0161ak milujete sebe. A du\u0161i? Tu zahoj\u00ed \u010das.<\/em><\/div>\n
Bill procitl. Jakoby se probudil z \u0161estn\u00e1ctilet\u00e9ho sp\u00e1nku, trhl sebou, zhluboka se nadechl a ruka mu vyst\u0159elila ke rt\u016fm. Pohladil je. C\u00edtil ty Tomovi. Ten se zat\u00edm st\u00e1hl. Kle\u010del na zemi, s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm pohl\u00ed\u017eel do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed a tiskl jeho prsty ve sv\u00e9 dlani. Op\u011bt bez indici\u00ed, \u010dekal. \u010cekal a b\u00e1l se. C\u00edtil se najednou podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Jakoby kus jeho du\u0161e s polibkem zmizel. Pod\u00edval se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Byly pln\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, ot\u00e1zek, ale i neskute\u010dn\u00e9 radosti. Probudil se v n\u011bm ten, \u0161estn\u00e1ct let sp\u00edc\u00ed, \u017eivot, kter\u00fd tak dlouho nemohl m\u00edt. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu za\u010daly t\u00e9ct slzy. Slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Neskonal\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Jakoby mu v\u0161echno do\u0161lo. Nemohl to v\u011bd\u011bt, ale c\u00edtil to. C\u00edtil!<\/div>\n
Pod\u00edval se na Toma. Ten se chv\u011bl. Strach ho dokonale ovl\u00e1dl. Vid\u011bl svou du\u0161i v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch a cht\u011bl ji zp\u00e1tky. Cht\u011bl alespo\u0148 jej\u00ed \u010d\u00e1st. L\u00e1sku. Jak\u00e1 byla pravd\u011bpodobnost, \u017ee se jedna du\u0161e rozd\u011bl\u00ed? Men\u0161\u00ed, ne\u017e ta, \u017ee se znovu spoj\u00ed. Tom doufal. Dal do polibku v\u0161echny sv\u00e9 nad\u011bje. P\u0159esto, \u017ee netu\u0161il, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t. V\u011b\u0159il v l\u00e1sku, kter\u00e1 mo\u017en\u00e1, n\u011bkde uvnit\u0159 Billa byla. Sem\u00ednko v zemi, kter\u00e9 dosud nevykl\u00ed\u010dilo. Pot\u0159ebovalo slunce, vodu a l\u00e1sku. L\u00e1sku, kterou mohlo m\u00edt v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e. Z\u00e1le\u017eelo jen na n\u011bm, jestli ji p\u0159ijme. L\u00e1ska za l\u00e1sku, je to f\u00e9r.<\/div>\n
Billovy o\u010di se zvedly k t\u011bm Tomov\u00fdm. Dva druhy \u010dokol\u00e1dy se slily v jeden. Bylo tomu kone\u010dn\u011b tak, jak m\u011blo od za\u010d\u00e1tku b\u00fdt. Protiklady byly zru\u0161eny, t\u011bsn\u00e1, n\u00e1siln\u00e1 pouta rozv\u00e1z\u00e1na a naopak ta, pln\u00e1 touhy a l\u00e1sky se svazovala. Mlad\u00fd \u017eivot kl\u00ed\u010dil a sem\u00ednko l\u00e1sky nez\u016fst\u00e1valo pozadu.<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec se usm\u00e1l. Poprv\u00e9 za \u0161estn\u00e1ct let se usm\u00e1l. Tomovi to ale nedalo. Sev\u0159el Billovu ruku v t\u00e9 sv\u00e9 a t\u00edm br\u00e1\u0161ku upozornil, \u017ee by cht\u011bl n\u011bco zp\u00e1tky. N\u011bco, o \u010dem tolik pochybovala a b\u00e1l se o to.<\/div>\n
Jedna du\u0161e, dv\u011b poloviny,<\/em><\/div>\n
D\u00edvaj\u00ed se pla\u0161e, v\u0161ak zp\u0159\u00edma, do roviny.<\/em><\/div>\n
„Tomi,“ vydechl Bill, p\u0159it\u00e1hl si Toma k sob\u011b, dlan\u011bmi hladil jeho rud\u00e9 tv\u00e1\u0159e a l\u00edbal jeho n\u00e1dhern\u00e9 rty. Uvnit\u0159 sebe pro\u017e\u00edval cel\u00fd sv\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot znovu, ke v\u0161em z\u00e1\u017eitk\u016fm se \u0159adily pocity, jakoby je n\u011bkdo zapomn\u011bl p\u0159idat do \u0161katulek, a te\u010f svou pr\u00e1ci musel cht\u011b necht\u011b dokon\u010dit. Jak d\u016fle\u017eitou pr\u00e1ci\u2026<\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Pan\u00ed s pletac\u00edmi jehlicemi se usm\u00e1la. Jak dlouho \u010dekala na tento den? Nikdo to nev\u00ed, nikdo ji nezn\u00e1, nepamatuje si ji.<\/div>\n
Osud rozhodl, sudi\u010dka zprost\u0159edkovala jeho zpr\u00e1vu, \u010das se zastavil. Pro m\u011bs\u00edc, zalit\u00fd krv\u00ed, pro babi\u010dku na houpac\u00edm k\u0159esle, pro dvoj\u010data l\u00edbaj\u00edc\u00ed se na kolenou, se spojen\u00fdma rukama.<\/div>\n
\u010cas za v\u0161echno mohl, \u010das v\u0161echno napravil. V\u011bd\u011bl, \u017ee dal plnou n\u00e1hradu a snad je\u0161t\u011b v\u00edc za to, co sebral. Byl si jist.<\/div>\n
Tak jako babi\u010dka v k\u0159esle t\u00edm, \u017ee jej\u00ed \u017eivot kon\u010d\u00ed, tak jako dvoj\u010data svou za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed l\u00e1skou. Jistota. Kone\u010dn\u011b\u2026<\/p>\n

autor: Teddy<\/strong>
betaread: Kajess<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(A\/N: V\u011bnov\u00e1no Ad\u00e9lce. M\u00e1m T\u011b r\u00e1da : )) Hodiny odb\u00edj\u00ed p\u016flnoc a star\u00e1 pan\u00ed v houpac\u00edm k\u0159esle unaven\u011b pokl\u00e1d\u00e1 pletac\u00ed jehlice. Dnes si svou obvyklou ve\u010derku prot\u00e1hla. \u010cekala na posledn\u00ed \u00fahoz n\u00e1st\u011bnn\u00fdch hodin, na tu jedine\u010dnou chv\u00edli. Na vte\u0159inu, kdy se jeden<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-20764","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20764","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20764"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20764\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20764"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20764"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20764"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}