{"id":2077,"date":"2016-05-08T15:00:00","date_gmt":"2016-05-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2068"},"modified":"2016-05-08T15:00:00","modified_gmt":"2016-05-08T14:00:00","slug":"my-bodyguard-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/08\/my-bodyguard-30\/","title":{"rendered":"My bodyguard 30."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Ahoj v\u0161ichni, omlouv\u00e1m se za to \u010dek\u00e1n\u00ed, ale term\u00edny st\u00e1tnic jsou na spadnut\u00ed a j\u00e1 dost nest\u00edh\u00e1m, tak\u017ee v\u00e1m d\u00e1v\u00e1m p\u0159edem v\u011bd\u011bt, \u017ee tohle je prvn\u00ed a posledn\u00ed d\u00edl na m\u011bs\u00edc kv\u011bten. Dal\u0161\u00ed p\u0159ijde a\u017e v \u010dervnu, a\u017e bude po v\u0161em, tak se pros\u00edm nezlobte. U\u017eijte si \u010dten\u00ed. M.<\/em> :o*<\/div>\n

<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Kousek m\u011b, tebe, n\u00e1s<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

N\u00e1hl\u00fd strach a obavy o \u017eivot jeho klienta p\u0159inutily Billa chodit se do Tomovy lo\u017enice t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou \u010dtvrt hodinu p\u0159esv\u011bd\u010dovat, \u017ee mu\u017e v po\u0159\u00e1dku a sp\u00ed. Nech\u00e1val si pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, aby sp\u00edc\u00ed osobu neru\u0161il ve span\u00ed v\u011b\u010dn\u00fdm otev\u00edr\u00e1n\u00edm a zav\u00edr\u00e1n\u00edm. Poka\u017ed\u00e9 do dve\u0159\u00ed jemn\u011b drcnul, vstoupil do m\u00edstnosti polovinou t\u011bla, zkontroloval cel\u00fd prostor i Toma a pot\u00e9 zase nesly\u0161n\u011b zmizel. Nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, \u017ee p\u0159i jeho p\u0159edposledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Tom procitl a o jeho posledn\u00ed kontrole u\u017e v\u011bd\u011bl na sto procent, jeliko\u017e byl pln\u011b vzh\u016fru, jen nech\u00e1val v\u00ed\u010dka sev\u0159en\u00e1. N\u011bkolik hodin sp\u00e1nku mu pomohlo se trochu uvolnit a zregenerovat a moment\u00e1ln\u011b byl p\u0159ipraven\u00fd vst\u00e1t a uspokojit sv\u016fj \u017ealudek, kter\u00fd byl na ve\u010de\u0159i p\u0159\u00edmo nat\u011b\u0161en\u00fd. Ne\u017e v\u0161ak stihl otev\u0159\u00edt o\u010di, usly\u0161el, jak se dve\u0159e znovu ti\u0161e pootev\u00edraj\u00ed. Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee o Billov\u00fdch tajn\u00fdch v\u00fdletech do jeho pokoje uva\u017eoval dal\u0161\u00edch 15 minut. Skoro by podle Billa mohl na\u0159izovat hodiny, proto\u017ee chodil se \u017eeleznou pravidelnost\u00ed. Po\u010dkal, dokud se dve\u0159e neotev\u0159ou, a dokud jeho bodyguard nenakoukne dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

\n

„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco, nebo m\u00e1\u0161 strach, \u017ee se m\u011b pokus\u00ed zadusit pe\u0159ina?“ zeptal se Tom a teprve pak pomalu otev\u0159el o\u010di, aby se st\u0159etl s agentem p\u0159isti\u017een\u00fdm p\u0159i \u010dinu.<\/p><\/div>\n

„Nesp\u00ed\u0161?“ zeptal se Bill hloup\u011b na naprosto zjevnou v\u011bc.<\/div>\n
„U\u017e p\u016fl hodiny ne, co\u017e jsou v p\u0159epo\u010dtu dv\u011b tvoje n\u00e1v\u0161t\u011bvy tady,“ popichoval ho z legrace. Bill na jeho pokusy o vtip nereagoval.<\/div>\n
„M\u011bl bys n\u011bco sn\u00edst a vr\u00e1tit se zp\u011bt do postele,“ doporu\u010dil mu.<\/div>\n
„To m\u00e1m taky v pl\u00e1nu,“ odhodil Tom pe\u0159inu a shodil nohy na podlahu.<\/div>\n
„A obl\u00e9kni se,“ poru\u010dil mu Bill.<\/div>\n
„Na r\u00fdmu se neum\u00edr\u00e1,“ uchechtl se Tom, ale s\u00e1hl po tepl\u00e1c\u00edch, kter\u00e9 le\u017eely p\u0159ehozen\u00e9 p\u0159es matraci v noh\u00e1ch postele.<\/div>\n
„Nejde o r\u00fdmu,“ vyvr\u00e1til mu agent.<\/div>\n
„Zneklid\u0148uje t\u011b pohled na moje vypracovan\u00e9 t\u011blo?“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Zneklid\u0148uje m\u011b pohled na ty mod\u0159iny, za kter\u00e9 jsem zodpov\u011bdn\u00fd,“ pronesl Bill chladn\u011b a z pokoje ode\u0161el. Tom rychle provl\u00e9kl ruku ruk\u00e1vem sv\u00e9 mikiny a vyb\u011bhl za Billem.<\/div>\n
\n
„Bille, po\u010dkej,“ hm\u00e1tl po jeho p\u0159edlokt\u00ed a donutil agenta se zastavit. „Nechci, aby ses t\u00edm po\u0159\u00e1d tr\u00e1pil. Byla to jen chyba, kter\u00e1 se u\u017e nebude opakovat, tak to tak ber,“ promlouval k n\u011bmu Tom. Bill zvedl pohled a zad\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To nebyla jen chyba. Bylo to moje selh\u00e1n\u00ed a j\u00e1 m\u016f\u017eu jen d\u011bkovat komukoli, kdo za\u0159\u00eddil, aby to dopadlo jen takhle, a potrestal m\u011b jen t\u00edmhle varov\u00e1n\u00edm,“ pohodil hlavou k Tomovu t\u011blu.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee t\u011b \u017eivot potrestal u\u017e dostate\u010dn\u011b,“ pov\u011bd\u011bl mu. Bill nakr\u010dil \u010delo a okam\u017eit\u011b se sna\u017eil naj\u00edt v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch odpov\u011bdi. „Je mi jasn\u00e9, \u017ee sis pro\u0161el n\u011b\u010d\u00edm, co pro tebe bylo trestem nad v\u0161echny tresty, proto\u017ee v\u00ed\u0161 pro\u010d? Ty se d\u00e1l trest\u00e1\u0161 s\u00e1m.“ Bill vst\u0159eb\u00e1val v\u0161echna Tomova slova a nech\u00e1val je proniknout a\u017e ke sv\u00e9 du\u0161i. Sledoval Tomovy klidn\u00e9 rysy ve tv\u00e1\u0159i a teplo, kter\u00e9 vyza\u0159ovalo z jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed a kter\u00e9 Bill u\u017e od za\u010d\u00e1tku \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ignoroval. Nikdy si nev\u0161iml, jak velk\u00fd kus dobra v sob\u011b Tom skr\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to ud\u011blal? Pro\u010d ses p\u0159ede m\u011b postavil, i kdy\u017e jsi musel podv\u011bdom\u011b tu\u0161it, \u017ee jedna r\u00e1na m\u00ed\u0159en\u00e1 vedle a mohl jsi b\u00fdt mrtv\u00fd?“ zeptal se Bill na ot\u00e1zku, kter\u00e1 ho p\u00e1lila na jazyku od t\u00e9 chv\u00edle, kdy z podlahy auta sb\u00edral Tomovo post\u0159elen\u00e9 a bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt expert ve st\u0159\u00edlen\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161 um\u011bt zach\u00e1zet s no\u017eem a tv\u00e1\u0159it se jako ten nejtvrd\u0161\u00ed boss v okol\u00ed, ale kdy\u017e se na tebe pod\u00edv\u00e1m, kdy\u017e stoj\u00ed\u0161 vedle m\u011b, jsem to j\u00e1, kdo m\u00e1 pocit, \u017ee mus\u00ed chr\u00e1nit toho druh\u00e9ho. V\u00edm, \u017ee t\u00edmhle v\u0161\u00edm, jak jsi vysok\u00fd, huben\u00fd a vypad\u00e1\u0161 k\u0159ehce a zraniteln\u011b jen klame\u0161 t\u011blem, ale j\u00e1 vid\u00edm hloub\u011bji, ne\u017e jen na povrch. Jestli ti ale tvoje nyn\u011bj\u0161\u00ed j\u00e1 br\u00e1n\u00ed v m\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed vid\u011bt n\u011bco hlub\u0161\u00edho, ber to tak, \u017ee to byl prost\u011b instinkt a moje blbost. V\u00edc ti k tomu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu,“ pokr\u010dil Tom bezradn\u011b rameny a nechal tam Billa st\u00e1t, aby si jeho slova p\u0159ebral po sv\u00e9m.<\/div>\n
\n

S hlavou plnou vlastn\u00edch my\u0161lenek se p\u0159esunul do kuchyn\u011b, aby v lednici na\u0161el n\u011bco, \u010d\u00edm by se dostate\u010dn\u011b nasytil. Na va\u0159en\u00ed nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pomy\u0161len\u00ed, proto vyt\u00e1hl z lednice v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 na p\u0159\u00edpravu s\u00fdrov\u00e9ho sendvi\u010de a s p\u0159em\u00fd\u0161livou vr\u00e1skou na \u010dele se pustil do p\u0159\u00edprav. Nevn\u00edmal, jestli u\u017e pl\u00e1tek chleba namazal majon\u00e9zou, ani jestli do sendvi\u010de vlo\u017eil dva pl\u00e1tky s\u00fdra nebo jen jeden. Nechal ruce, aby pracovaly automaticky, proto\u017ee v my\u0161lenk\u00e1ch se vracel ke v\u0161emu, co \u0159ekl Billovi jen p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky. Venku se pomalu za\u010dalo stm\u00edvat d\u00edky tomu, \u017ee Tom prakticky cel\u00e9 odpoledne prospal.<\/p><\/div>\n

Uklidil v\u0161echny zbyl\u00e9 potraviny zp\u011bt do lednice a s hotov\u00fdm j\u00eddlem se p\u0159esunul do tich\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku, kde se posadil na pohovku a zakousl se do sv\u00e9ho pokrmu. P\u0159e\u017evykoval sendvi\u010d, nad kter\u00fdm by za jin\u00fdch okolnost\u00ed p\u0159\u00edmo j\u00e1sal, jako pose\u010denou tr\u00e1vu a sna\u017eil se alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat, jak si ka\u017ed\u00e9 sousto u\u017e\u00edv\u00e1.<\/div>\n
Zanedlouho na to, co s p\u0159emlouv\u00e1n\u00edm polkl posledn\u00ed kousek, sebou polekan\u011b cukl, kdy\u017e se mu p\u0159ed obli\u010dejem objevila sklenice s colou. T\u011b\u017eko mohla sama levitovat ve vzduchu, tak\u017ee ji naho\u0159e musel n\u011bkdo dr\u017eet, a jeliko\u017e sklenici nesv\u00edraly Tomovy prsty, musel to b\u00fdt jeho bodyguard.<\/div>\n
„Uhm d\u00edky,“ pod\u011bkoval Tom a nab\u00edzen\u00fd n\u00e1poj si opatrn\u011b p\u0159evzal, aby polovinu nevylil na sebe. V\u0161iml si, \u017ee agent se posadil kousek od n\u011bj na pohovku se stejnou sklenic\u00ed a nejsp\u00ed\u0161 i stejn\u00fdm obsahem. Tom upil, zam\u011bstn\u00e1vaje se alespo\u0148 n\u011b\u010d\u00edm, proto\u017ee v\u00fdraz v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i mu napov\u00eddal, \u017ee mo\u017en\u00e1 hodlal sed\u011bt ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti, ale nehodlal nic \u0159\u00edkat, tak\u017ee je nejsp\u00ed\u0161 \u010dekal hodn\u011b dlouh\u00fd ve\u010der pln\u00fd ticha.<\/div>\n
\n

Bill ho ale velmi rychle p\u0159evezl, kdy\u017e postavil svoji sklenici s n\u00e1pojem na st\u016fl a jako prvn\u00ed promluvil.<\/p><\/div>\n

„Jak ses stal slavn\u00fdm?“ Tom nad tou ot\u00e1zkou zamrkal p\u0159ekvapen\u00edm. Nikdy by ne\u0159ekl, \u017ee by se o n\u011bj Bill mohl zaj\u00edmat i jako o \u010dlov\u011bka a ne jako o objekt, kter\u00fd mus\u00ed udr\u017eet p\u0159i \u017eivot\u011b.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b vlastn\u011b ani nev\u00edm. Po \u0161kole jsem se m\u00edsto hled\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce sp\u00ed\u0161 poflakoval po barech, hospod\u00e1ch nebo restaurac\u00edch a kytaru s sebou tahal v\u0161ude, kde se dalo. Hr\u00e1l jsem po r\u016fzn\u00fdch podnic\u00edch, kde zrovna pot\u0159ebovali \u017eivou hudbu na zpest\u0159en\u00ed, jen za p\u00e1r euro. V jednom z bar\u016f se jeden ve\u010der \u010dirou n\u00e1hodou objevil i David – m\u016fj nyn\u011bj\u0161\u00ed mana\u017eer, kter\u00fd tam byl s p\u0159\u00e1teli za z\u00e1bavou. Sly\u0161el m\u011b ten ve\u010der hr\u00e1t a ani ve sv\u00e9m voln\u00e9m \u010dase si nedal volno od pr\u00e1ce, proto\u017ee si m\u011b po vystoupen\u00ed odchytl, dal mi svoji vizitku a \u0159ekl, \u017ee se mu m\u00e1m ur\u010dit\u011b ozvat. Pak to \u0161lo v\u0161echno stra\u0161n\u011b rychle, n\u011bjakou dobu jsem byl \u010dlenem v r\u016fzn\u00fdch skupin\u00e1ch, ale uk\u00e1zalo se, \u017ee m\u00e1m v\u00edc talentu na produkci songu, ne\u017e jako vytv\u00e1\u0159en\u00ed s kapelami, kter\u00e9 se neust\u00e1le st\u0159\u00eddaly, tak\u017ee jsme nebyli dostate\u010dn\u011b sehran\u00ed. Rozjel jsem kari\u00e9ru jako producent a s t\u00edm p\u0159i\u0161ly i rozhovory, \u00fa\u010dasti v r\u016fzn\u00fdch show, focen\u00ed a podobn\u011b, a\u017e si m\u011b za\u010daly vyb\u00edrat m\u00f3dn\u00ed \u010dasopisy \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji, tak\u017ee tady jsem. Hudebn\u00ed producent a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b model,“ shrnul Tom Billovi ve zkratce velkou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n
\n

„Rodi\u010de na tebe mus\u00ed b\u00fdt py\u0161n\u00ed,“ poznamenal Bill.<\/p><\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee jsou. Zeptat se jich ale budu moct, teprve a\u017e sel\u017ee ve\u0161ker\u00e1 moje ochrana a j\u00e1 se dostanu na onen sv\u011bt,“ pousm\u00e1l se Tom, aby takovou informace p\u0159edal s trochou humoru, ale Bill v jeho \u00fasm\u011bvu jasn\u011b zaznamenal bolest a pocit osam\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed.“<\/div>\n
„Je to u\u017e dlouho,“ odv\u011btil Tom rychle a m\u00e1vl rukou. Necht\u011bl o tom mluvit. \u010c\u00e1st n\u011bho si smrt rodi\u010d\u016f st\u00e1le kladla za vinu.<\/div>\n
„Na takov\u00e9 v\u011bci nen\u00ed nikdy dostate\u010dn\u011b dlouho,“ dovolil si Bill \u0159\u00edct. „Nemus\u00ed\u0161 odpov\u00eddat, ale co se stalo?“<\/div>\n
„Spadlo s nimi soukrom\u00e9 letadlo. Zaplatil jsem jim ze sv\u00e9ho prvn\u00edho velk\u00e9ho honor\u00e1\u0159e dovolenou sn\u016f, aby si kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b odpo\u010dinuli od pr\u00e1ce a str\u00e1vili \u010das spolu, ale letadlo, kter\u00e9 jim spole\u010dnost poskytla, m\u011blo n\u011bjakou z\u00e1vadu na motoru, kter\u00e1 se projevila a\u017e p\u0159i letu. Pilot nebyl schopn\u00fd s t\u00edm nic ud\u011blat. Z\u0159\u00edtili se zhruba hodinu a p\u016fl po vzl\u00edtnut\u00ed,“ \u0161eptl Tom a sklonil hlavu ke sv\u00e9mu kl\u00ednu, aby Bill nezaznamenal slzy, kter\u00e9 se mu vytvo\u0159ily v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Nebyla to tv\u00e1 vina, Tome,“ promluvil k n\u011bmu Bill a\u017e nezvykle soucitn\u011b.<\/div>\n
„Nebyla, ale p\u0159esto si n\u011bkdy \u0159\u00edk\u00e1m, co by bylo, kdybych byl sobeck\u00fd syn a nic jim nezaplatil. Mo\u017en\u00e1 by z\u016fstali sed\u011bt doma a bylo by jim to l\u00edto, ale byli by na\u017eivu.“<\/div>\n
„Pokud se to m\u011blo st\u00e1t, osud by si na\u0161el jinou cestu.“<\/div>\n
\n

„Na\u0161el?“ trhl Tom hlavou Billov\u00fdm sm\u011brem. „V\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu, \u017ee by si osud na\u0161el jinou cestu?“<\/p><\/div>\n

„V\u011b\u0159\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill.<\/div>\n
„Tak pro\u010d se neust\u00e1le top\u00ed\u0161 ve sv\u00e9m ne\u0161t\u011bst\u00ed? Z n\u011b\u010deho se vin\u00ed\u0161, za n\u011bco se trest\u00e1\u0161, ale pro\u010d? I kdybys n\u011bco ud\u011blal jinak, osud by si stejn\u011b na\u0161el jinou cestu, nebo ne? S\u00e1m jsi mi to te\u010f \u0159ekl. Nebo to byla jen plan\u00e1 slova, abys m\u011b ut\u011b\u0161il? Proto\u017ee kdy\u017e jim s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, tak j\u00e1 o n\u011b nestoj\u00edm. Jedno m\u011b toti\u017e tenhle \u0161pinavej byznys nau\u010dil – a sice \u017ee je jedno, jak s tebou kdo p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b souc\u00edt\u00ed. Ve skute\u010dnosti jim na tob\u011b absolutn\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed a jen si u\u017e\u00edvaj\u00ed, \u017ee jsi na dn\u011b, proto\u017ee to pak znamen\u00e1, \u017ee oni jsou na vrcholu a \u0161lapou po tv\u00fdch ramenech, aby se tam udr\u017eeli,“ sykl Tom. Z Billova neup\u0159\u00edmn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed se mu d\u011blalo zle. V\u0161ichni kolem n\u011bj mu d\u00e1vali najevo sv\u016fj nez\u00e1jem a lhostejnost, ale Bill se sna\u017eil o mil\u00e1 slova, a p\u0159itom mu bylo ukraden\u00e9, jak se Tom c\u00edt\u00ed. Byl to jen oby\u010dejn\u00fd pokrytec.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u00fapln\u011b jin\u00e1 situace, Tome. V\u011b\u0159\u00edm t\u011bm slov\u016fm v tv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, proto\u017ee tam maj\u00ed v\u00fdznam, u m\u011b jsou to jen pr\u00e1zdn\u00e9 slabiky.“<\/div>\n
„To soud\u00ed\u0161 jen ze sv\u00e9ho pohledu, kdyby se na to pod\u00edval n\u011bkdo jin\u00fd, tak…“<\/div>\n
„Ne\u0159eknu ti to. Nesna\u017e se to ze m\u011b dostat ani po dobr\u00e9m ani po zl\u00e9m. Je to n\u011bco, co z\u016fstane ve mn\u011b, a nespat\u0159\u00ed to sv\u011btlo sv\u011bta.“<\/div>\n
„Neureuther to ale v\u00ed, \u017ee jo? Proto jsi mu zlomil ruku. Proto\u017ee tnul do \u017eiv\u00e9ho.“<\/div>\n
„Kdo ti tohle \u0159ekl?“ zeptal se Bill znepokojen\u011b.<\/div>\n
„On. Kdo jin\u00fd?“ p\u0159iznal Tom. Bill se chystal vst\u00e1t a o cel\u00e9 ud\u00e1losti informovat komisa\u0159e, proto\u017ee tohle bylo hrub\u00e9 poru\u0161en\u00ed pracovn\u00ed k\u00e1zn\u011b, ale Tom ho zadr\u017eel. „Nikam necho\u010f,“ stiskl jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed. „V\u00edc jsem z n\u011bj nedostal a to mi v\u011b\u0159. Moc dob\u0159e si uv\u011bdomoval, \u017ee kdyby si pustit pusu na \u0161pac\u00edr, poru\u0161il by ty va\u0161e protokoly a ty bys mu znovu nakopal zadek. \u0158ekl mi to jen proto, abych t\u011b zbyte\u010dn\u011b neprovokoval a nezahr\u00e1val si. Pou\u017eil to, co jsi mu ud\u011blal, jako v\u00fdstrahu,“ vysv\u011btlil mu Tom a pomalu pou\u0161t\u011bl jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed, kdy\u017e uc\u00edtil, \u017ee Bill uvol\u0148uje sta\u017een\u00e9 t\u011blo a vrac\u00ed se do sedu.<\/div>\n
„Vid\u00edm, \u017ee jeho slova na tebe nem\u011bla nejmen\u0161\u00ed \u00fa\u010dinek, proto\u017ee od t\u00e9 doby neust\u00e1le pokou\u0161\u00ed\u0161 moji trp\u011blivost a svoje \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„To bylo taky to jedin\u00e9, co jsem tu mohl d\u011blat pro z\u00e1bavu,“ uchechtl se Tom, aby trochu uvolnil atmosf\u00e9ru. „Nebudu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee na tebe nem\u00e1m milion ot\u00e1zek, ale nau\u010dil jsem se s t\u00edm \u017e\u00edt, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee i kdybych se zeptal, v lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b m\u011b bude\u0161 ignorovat. V tom hor\u0161\u00edm schyt\u00e1m zase n\u011bjakou r\u00e1nu,“ proto\u010dil Tom o\u010dima.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017ee\u0161 se pokusit,“ vyzval ho Bill ne\u010dekan\u011b.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eu?“ vyt\u0159e\u0161til Tom o\u010di. Bill lhostejn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Fajn, ale jestli m\u011b pra\u0161t\u00ed\u0161, p\u0159iprav se na to, \u017ee ti to tentokr\u00e1t vr\u00e1t\u00edm,“ upozornil ho Tom. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se zalesklo m\u00edrn\u00e9 pobaven\u00ed.<\/div>\n
„R\u00e1d si po\u010dk\u00e1m, a\u017e to bude\u0161 zkou\u0161et,“ prohodil ledabyle. Jeho tv\u00e1\u0159 byla st\u00e1le kamenn\u00e1 a nep\u0159\u00edstupn\u00e1. Ani na chv\u00edli nezrcadlila \u017e\u00e1dnou emoci.<\/div>\n
„Okay, tak\u017ee uhm, cht\u011bl jsi v\u017edycky d\u011blat tuhle pr\u00e1ci?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednodu\u0161e, ale popravd\u011b. Tom se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„To jsem se toho teda dov\u011bd\u011bl,“ proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Pak zkus svoje ot\u00e1zky formulovat jinak,“ poradil mu Bill m\u00edrn\u011b sarkasticky.<\/div>\n
„Co t\u011b vedlo k tomu, aby ses stal agentem?“ zavrt\u011bl se Tom v\u00edt\u011bzn\u011b, jak nad Billem vyzr\u00e1l.<\/div>\n
„\u0160ikana,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednoslovn\u011b a Tom si na\u0161tvan\u011b odfrknul.<\/div>\n
„M\u011bl bys ve sv\u00e9m slovn\u00edku i n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jednoslovn\u00e9 odpov\u011bdi?“ Bill po dlouh\u00e9 dob\u011b poc\u00edtil chu\u0165 se nad Tomovou zoufalost\u00ed alespo\u0148 pousm\u00e1t, ale nakonec se jen nadechl a klidn\u00fdm vyrovnan\u00fdm hlasem se pustit do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n

„Ve \u0161kole jsem nikdy \u00fapln\u011b nezapadl do kolektivu. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se moji spolu\u017e\u00e1ci rozhodli, \u017ee jsem divn\u00fd a od prvn\u00edho dne mi to n\u00e1le\u017eit\u011b d\u00e1vali najevo. Kradli mi sva\u010diny, vyl\u00e9vali pit\u00ed do umyvadla, h\u00e1zeli v\u011bci do ko\u0161e. Dok\u00e1zali si naj\u00edt ty nejhloup\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1minky. Jednou to byly moje \u010derven\u00e9 tkani\u010dky, podruh\u00e9 potisk na m\u00e9m tri\u010dku, jindy n\u011bjak\u00e1 z m\u00fdch v\u011bc\u00ed do \u0161koly jako nov\u00fd z\u00e1pisn\u00edk, sada pastelek a podobn\u011b. Chodil jsem dom\u016f s mod\u0159inami, od\u011brkami a s v\u011b\u010dn\u011b \u0161patnou n\u00e1ladou. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no jsem se h\u00e1dal s matkou, bre\u010del jsem, \u017ee do \u0161koly nep\u016fjdu, ale nakonec jsem v\u017edycky musel. B\u00fdval jsem v\u017edycky takov\u00fd. Huben\u00fd a jako d\u00edt\u011b dost slab\u00fd. Otce u\u017e unavovalo neust\u00e1le volat do \u0161koly a tr\u00e1vit \u010das v \u0159editeln\u011b, kdy\u017e jsem se doma objevil poml\u00e1cen\u011bj\u0161\u00ed v\u00edc ne\u017e obvykle, a tak m\u011b p\u0159ihl\u00e1sil do kurzu sebeobrany, abych nabral trochu svalov\u00e9 hmoty a nau\u010dil se chvaty, kter\u00fdmi budu schopn\u00fd se br\u00e1nit. Nejd\u0159\u00edv jsem odm\u00edtal tam chodit, ale poprv\u00e9, kdy jsem byl schopn\u00fd se sv\u00fdm spolu\u017e\u00e1k\u016fm postavit, jsem tomu naprosto propadl. Z\u00e1kladn\u00ed chvaty se zm\u011bnily v propracovan\u00e9 a j\u00e1 brzy postoupil ze skupiny za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk\u016f do pokro\u010dil\u00fdch. Tren\u00e9r m\u011b za\u010dal br\u00e1t na sout\u011b\u017ee, zapojoval m\u011b do tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed nov\u00e1\u010dk\u016f a m\u011b nadchlo to kouzlo b\u00fdt schopn\u00fd se br\u00e1nit vlastn\u00edmi silami. Po kurzu sebeobrany jsem se dostal do dal\u0161\u00edch kurz\u016f, ale tentokr\u00e1t u\u017e bojov\u00e9ho um\u011bn\u00ed, ve kter\u00e9m nebylo c\u00edlem se pouze ubr\u00e1nit, ale z\u00e1rove\u0148 protivn\u00edka zne\u0161kodnit. Dost\u00e1val jsem se kv\u016fli tomu \u010dasto do probl\u00e9m\u016f, proto\u017ee jsem nebyl schopn\u00fd ty nov\u00e9 schopnosti pou\u017e\u00edvat p\u0159im\u011b\u0159en\u011b, tak\u017ee jsem byl na policejn\u00ed stanici \u010dast\u011bji ne\u017e doma. Pak u\u017e nev\u00edm p\u0159esn\u011b, jak se to stalo, ale jeden z policist\u016f se domn\u00edval, \u017ee by bylo dobr\u00e9 m\u011b nau\u010dit discipl\u00edn\u011b a pomoct mi zvl\u00e1dnout pou\u017eit\u00ed m\u00fdch schopnost\u00ed, a\u017e jsem se jednoho dne ocitl v z\u00e1kladn\u00edm policejn\u00edm v\u00fdcviku. M\u011bl jsem za to, \u017ee m\u011b tam budou peskovat, co a kdy d\u011blat nebo ned\u011blat, ale bylo to pr\u00e1v\u011b naopak. Dokon\u010dil jsem nejvy\u0161\u0161\u00ed level v\u0161ech bojov\u00fdch um\u011bn\u00ed, nau\u010dili m\u011b st\u0159\u00edlet ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch zbran\u00ed a um\u011bt pracovat s bodn\u00fdmi a se\u010dn\u00fdmi zbran\u011bmi. Myslel jsem, \u017ee m\u011b budou v m\u00fdch schopnostech omezovat, ale oni je naopak d\u00e1l rozv\u00edjeli, tak\u017ee jsem neprotestoval. Pevn\u00fd denn\u00ed re\u017eim a pravidelnost zklidnily moje emoce a hormony a j\u00e1 byl schopn\u00fd se ovl\u00e1dat. Po projit\u00ed v\u0161ech \u00farovn\u00ed v\u00fdcviku jsem z\u016fstal st\u00e1t na konci jako jeden s nejlep\u0161\u00edmi v\u00fdsledky a po prvn\u00edm zachr\u00e1n\u011bn\u00e9m \u017eivot\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee nic jin\u00e9ho d\u011blat nechci, i kdy\u017e jsem si byl v\u011bdom rizika, \u017ee ka\u017ed\u00fd den m\u016f\u017ee b\u00fdt m\u016fj posledn\u00ed,“ dopov\u011bd\u011bl a pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd na n\u011bj z\u00edral s neskr\u00fdvan\u00fdm obdivem.<\/p><\/div>\n

\n

„Wow,“ vydechl Tom. To bylo to jedin\u00e9, na co se v tu chv\u00edli zmohl. Byl z tolika informac\u00ed o Billov\u011b osob\u011b skoro vy\u010derpan\u00fd. „Tohle bych nikdy ne\u010dekal,“ p\u0159iznal popravd\u011b.<\/p><\/div>\n

„A co jsi \u010dekal?“<\/div>\n
„No vlastn\u011b ani nev\u00edm. Asi n\u011bco divo\u010dej\u0161\u00edho, jako \u017ee jsi byl v ml\u00e1d\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b nezvladatelnej rebel, tak t\u011b rodi\u010de poslali na policejn\u00ed \u0161kolu, aby ti tam uk\u00e1zali, za\u010d je toho loket nebo tak n\u011bco,“ uchechtl se Tom.<\/div>\n
„Pravda je jin\u00e1,“ vyvr\u00e1til mu Bill.<\/div>\n
„To bych teda \u0159ekl. Kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl poprv\u00e9, v\u016fbec jsem si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee bys m\u011b n\u011bkdy mohl ochr\u00e1nit. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee agent by bylo to posledn\u00ed povol\u00e1n\u00ed, na kter\u00e9 bych t\u011b tipoval.“<\/div>\n
„Co by bylo to prvn\u00ed?“<\/div>\n
„N\u011bco kreativn\u00edho jako… co j\u00e1 v\u00edm tat\u00e9r, design\u00e9r, fotograf, n\u00e1vrh\u00e1\u0159 nebo tak n\u011bco. Se svou postavou bys klidn\u011b mohl d\u011blat i modela. Jsi vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd a na… no\u2026 na mu\u017ee jsi a\u017e nep\u0159irozen\u011b pohledn\u00fd. M\u00e1\u0161 jemn\u00e9 rysy ve tv\u00e1\u0159i, sebejistou ch\u016fzi a sv\u016fj vlastn\u00ed styl,“ okomentoval Tom agent\u016fv zevn\u011bj\u0161ek.<\/div>\n
„I to m\u016f\u017ee b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed cel\u00e9 iluze,“ odtu\u0161il Bill. Nijak ho nerozh\u00e1zelo, \u017ee mu Tom pr\u00e1v\u011b slo\u017eil ne jeden kompliment, p\u0159i kter\u00e9m s\u00e1m m\u00edrn\u011b zr\u016f\u017eov\u011bl, jak nebyl zvykl\u00fd posuzovat kr\u00e1su a vzhled stejn\u00e9ho pohlav\u00ed.<\/div>\n
„No, kdybys toho cht\u011bl n\u011bkdy nechat a zkusit to v modelingu, dej mi v\u011bd\u011bt, m\u00e1m p\u00e1r zn\u00e1m\u00fdch, kte\u0159\u00ed by se o tebe poprali,“ pousm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„To se nestane,“ odm\u00edtl Bill.<\/div>\n
„Nikdy ne\u0159\u00edkej nikdy,“ zap\u011bl Tom.<\/div>\n
„Moje nikdy plat\u00ed,“ ohradil se agent.<\/div>\n
„No jo,“ vydechl Tom v\u0161ev\u011bdoucn\u011b. „J\u00e1 zapomn\u011bl,“ na\u0161pulil rty.<\/div>\n
\n

„Je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dotazy?“ zeptal se Bill zni\u010dehonic.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1, ale nechci pokou\u0161et svoje \u0161t\u011bst\u00ed a n\u011bjak\u00e9 historky by n\u00e1m m\u011bly zb\u00fdt i na jindy. Podzimn\u00ed ve\u010dery budou dlouh\u00e9 – nemluv\u011b o t\u011bch zimn\u00edch,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b si jdi lehnout. P\u0159inesu ti chladiv\u00fd gel na ty mod\u0159iny,“ zvedl se Bill z pohovky a popadl svoji skoro dopitou colu.<\/div>\n
„Nejsem mimino. Pro gel si m\u016f\u017eu doj\u00edt s\u00e1m a jsem dost velk\u00fd na to, abych v\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1m j\u00edt sp\u00e1t nebo ne,“ upozornil agenta opatrn\u011b. Pohled, kter\u00fd mu v\u0161ak Bill vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u011bnoval, Toma usadil. Zvedl ruce v pora\u017eeneck\u00e9m gestu a ud\u011blal, co se po n\u011bm cht\u011blo. Necht\u011bl jejich sbl\u00ed\u017een\u00ed zbyte\u010dn\u011b pokazit dal\u0161\u00edm dohadov\u00e1n\u00edm. Poslu\u0161n\u011b do\u0161el do lo\u017enice, rozepnul zip sv\u00e9 mikiny a st\u00e1hl ji ze sv\u00fdch ramen. S\u00e1hl po \u0161\u0148\u016frce od tepl\u00e1k\u016f, ale rozv\u00e1zat ji u\u017e nestihl, proto\u017ee za sebou uc\u00edtil p\u0159\u00edtomnost n\u011bkoho dal\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ pokynul mu Bill a otev\u0159el kulatou n\u00e1dobu s gelem.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, j\u00e1 to…“<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m to,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. „Je to to nejmen\u0161\u00ed, co m\u016f\u017eu ud\u011blat,“ dodal a p\u0159e\u0161el k sed\u00edc\u00edmu Tomovi. Klekl si p\u0159ed n\u011bj na podlahu, p\u0159ilezl po kolenou mezi jeho do\u0161iroka rozta\u017een\u00e1 stehna a nabral si na prsty d\u00e1vku mazlav\u00e9 hust\u00e9 tekutiny. Se soust\u0159ed\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed za\u010dal gelem pokr\u00fdvat nejen poran\u011bn\u00e1 m\u00edsta, ale i jejich bezprost\u0159edn\u00ed okol\u00ed. „Gel by se m\u011bl rychle vs\u00e1knout, tak\u017ee si bude\u0161 moct hned navl\u00e9knout tri\u010dko,“ informoval ho agent.<\/div>\n
„Lecht\u00e1 to v nose,“ zah\u00fdbal Tom nosem. Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jsou v tom v\u00fdta\u017eky z eukalyptu.“<\/div>\n
„Bude mi to celou noc smrd\u011bt pod nos,“ zabru\u010del Tom.<\/div>\n
„Z\u00e1pach by m\u011bl po vst\u0159eb\u00e1n\u00ed rychle vyprchat,“ pronesl Bill dal\u0161\u00ed z vlastnost\u00ed gelu a p\u0159esunul se k druh\u00e9 mod\u0159in\u011b.<\/div>\n
\n

„Sss au,“ cukl sebou Tom, kdy\u017e Billovy prsty vmas\u00edrovaly gel do poko\u017eky na kosti a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 horliv\u011b.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ odt\u00e1hl agent prsty na okam\u017eik do \u00factyhodn\u00e9 vzd\u00e1lenosti.<\/div>\n
„To nic, jen opatrn\u011b. Na kostech to bol\u00ed v\u00edc ne\u017e na svalech,“ upozornil ho. Bill p\u0159i v\u00fddechu hlasit\u011b vypustil velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vzduchu p\u0159es nosn\u00ed d\u00edrky. „Hey, hey!“ promluvil Tom, p\u0159ilo\u017eil prsty na Billovu bradu a zvedl jeho obli\u010dej ke sv\u00e9mu. „Budu v pohod\u011b,“ pronesl Tom bezstarostn\u011b. „U\u017e to pus\u0165 z hlavy.“ Bill stiskl Tomovu ruku a opatrn\u011b, ale d\u016frazn\u011b ji odt\u00e1hnul od sv\u00e9ho obli\u010deje. N\u00e1padn\u011b rychle dokon\u010dil o\u0161et\u0159en\u00ed Tomov\u00fdch ran a ponechal mu l\u00e9\u010div\u00fd prost\u0159edek na no\u010dn\u00edm stolku.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome,“ pop\u0159\u00e1l mu Bill a zvedl se na nohy.<\/div>\n
„Dobrou, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom a nespustil z agentov\u00fdch zad pohled, dokud mu nezmizel za rohem a on v lo\u017enici definitiv\u011b neosam\u011bl.<\/div>\n
\n

**<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Abstinen\u010dn\u00ed p\u0159\u00edznaky“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni, omlouv\u00e1m se za to \u010dek\u00e1n\u00ed, ale term\u00edny st\u00e1tnic jsou na spadnut\u00ed a j\u00e1 dost nest\u00edh\u00e1m, tak\u017ee v\u00e1m d\u00e1v\u00e1m p\u0159edem v\u011bd\u011bt, \u017ee tohle je prvn\u00ed a posledn\u00ed d\u00edl na m\u011bs\u00edc kv\u011bten. Dal\u0161\u00ed p\u0159ijde a\u017e v \u010dervnu, a\u017e bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2077","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2077","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2077"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2077\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2077"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2077"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2077"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}