{"id":208,"date":"2019-02-10T16:00:00","date_gmt":"2019-02-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=203"},"modified":"2019-02-10T16:00:00","modified_gmt":"2019-02-10T15:00:00","slug":"what-matters-most-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/02\/10\/what-matters-most-24\/","title":{"rendered":"What Matters Most 24."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u00e1ni!“<\/div>\n
Bill s otev\u0159enou pusou z\u00edral na \u0161irokou chodbu, kter\u00e1 vypadala, \u017ee se t\u00e1hne po cel\u00e9 d\u00e9lce t\u0159et\u00edho patra hradu. Podlaha byla pokryta rozmanit\u00fdmi orient\u00e1ln\u00edmi koberci a st\u011bny byly oblo\u017eeny obrovsk\u00fdmi zar\u00e1movan\u00fdmi obrazy.<\/div>\n
„Galerie portr\u00e9t\u016f,“ pov\u011bd\u011bl mu Tom. „O\u010dividn\u011b. Ka\u017ed\u00fd kr\u00e1l Stennheimu za posledn\u00edch\u2026 p\u011bt set let, nebo tak\u2026 mysl\u00edm.“<\/div>\n
Bill si prohl\u00ed\u017eel portr\u00e9ty, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd vyobrazoval jin\u00e9ho neusm\u00edvaj\u00edc\u00edho se mu\u017ee oble\u010den\u00e9ho v t\u00e9 sam\u00e9 \u010derven\u00e9 k\u00e1pi s ko\u017ee\u0161inou jako ten p\u0159ed n\u00edm. Portr\u00e9t vis\u00edc\u00ed nad velk\u00fdm mramorov\u00fdm krbem jej p\u0159inutil se zastavit.<\/div>\n
„Tohle mus\u00ed b\u00fdt tv\u016fj otec,“ h\u00e1dal a pod\u00edval se na Toma. „Vypad\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b jako on.“<\/div>\n
„Nat\u00e1lie a j\u00e1 oba vypad\u00e1me jako on,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Georg je v\u00edce po matce.“<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl a Tom rychle uh\u00e1dl pro\u010d.<\/div>\n
„Portr\u00e9ty se obvykle nemaluj\u00ed d\u0159\u00edv, dokud nen\u00ed kr\u00e1l na tr\u016fnu rok,“ vysv\u011btlil. „J\u00e1 jsem byl kr\u00e1lem jen m\u011bs\u00edc.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil nos. „Stejn\u011b si t\u011b nedok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit v \u010derven\u00e9 k\u00e1pi.“<\/div>\n
„J\u00e1 si v n\u00ed neum\u00edm p\u0159edstavit Georga.“ Tom se uchechtl. „Nejsp\u00ed\u0161 budou muset ohrnout v\u0161echny form\u00e1ln\u00ed r\u00f3by. Georg je podstatn\u011b men\u0161\u00ed, ne\u017e j\u00e1 a n\u00e1\u0161 otec.“<\/div>\n
Bill vyprskl. „To nebylo hezk\u00e9, Tome.“<\/div>\n
„No, je to pravda!“ Tom pokr\u010dil rameny a vzal Billa za ruku. „P\u0159ipraven\u00fd?“<\/div>\n
\n

Bill se nepohnul. M\u00edsto toho sev\u0159el Tomovu ruku pevn\u011bji a p\u0159it\u00e1hl si jej zp\u011bt, rozhl\u00e9dl se na ob\u011b strany chodby, aby se ujistil, \u017ee jsou o samot\u011b. Koketn\u011b se usm\u00e1l a rukama vklouznul kolem Tomova krku. Tom Billa chytil kolem pasu a hladov\u011b se pol\u00edbili, kousali se do rt\u016f a jejich jazyky se hluboce propl\u00e9taly, dokud oba t\u011b\u017ece neoddychovali. Bill si ol\u00edznul rty a trhnul hlavou vzad.<\/p><\/div>\n

„Tv\u016fj pokoj je tudy, \u017ee?“<\/div>\n
„To nebude fungovat.“ Tom Billovi vtisknul rychlou pusu. „Jde\u0161 se sezn\u00e1mit s m\u00fdm bratrem.“<\/div>\n
Bill zak\u0148u\u010del, zat\u00edmco jej Tom vedl na konec galerie.<\/div>\n
„Ch\u00e1pe\u0161, pro\u010d jsem nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee?“ Zeptal se ho Bill. „Zat\u00edm m\u011b m\u00e1 r\u00e1da jen t\u0159etina tv\u00e9 rodiny.“<\/div>\n
„Polovina.“ Tom se na n\u011bj p\u0159es rameno zazubil. „J\u00e1 t\u011b m\u00e1m opravdu r\u00e1d.“<\/div>\n
Se\u0161li po n\u011bkolika schodech a Bill po posledn\u00edm schodu zamrzl na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Zeptal se ho Tom.<\/div>\n
„Okay, te\u010f v\u00e1\u017en\u011b,“ Bill t\u00e9m\u011b\u0159 za\u0161eptal. „M\u011bl bych se poklonit nebo tak n\u011bco?“<\/div>\n
Tom vzal do dlan\u00ed ob\u011b Billovy ruce a vtisk\u00e1val mu polibky na prsty.<\/div>\n
„Bille, u\u017e ses dnes setkal s kr\u00e1lovnou a princeznou,“ p\u0159ipomn\u011bl mu. „Poklonil ses n\u011bkter\u00e9 z nich?“<\/div>\n
„No\u2026 ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Ale tv\u016fj bratr je kr\u00e1l.“<\/div>\n
„Ano, to je.“ Tom p\u0159ik\u00fdvnul a vedl Billa dal\u0161\u00ed chodbou. „Technicky bych se m\u011bl poklonit i j\u00e1, proto\u017ee m\u00e1 vy\u0161\u0161\u00ed postaven\u00ed ne\u017e j\u00e1. Ale pokud nejde o form\u00e1ln\u00ed ud\u00e1lost, obvykle nech\u00e1v\u00e1me poklony a pukrlata slu\u017eebnictvu.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Na konci chodby odbo\u010dili doprava, pro\u0161li dal\u0161\u00ed chodbou, a pak odbo\u010dili vlevo. Bill si byl celkem jist\u00fd, \u017ee by bez pomoci nedok\u00e1zal trefit zp\u00e1tky ani k posledn\u00edmu schodi\u0161ti, jakmile vkro\u010dili do celkem prost\u011b vypadaj\u00edc\u00ed kancel\u00e1\u0159e okupovan\u00e9 t\u0159emi lidmi u t\u0159\u00ed identick\u00fdch stol\u016f. V\u0161ichni vstali a poklonili se a Tom jim v\u0161em pokynul hlavou, zat\u00edmco p\u0159e\u0161el m\u00edstnost. Dvakr\u00e1t zaklepal na dal\u0161\u00ed dve\u0159e a usm\u00e1l se na sv\u00e9ho tak zjevn\u011b nerv\u00f3zn\u00edho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„P\u0159ipraven\u00fd setkat se s kr\u00e1lem?“ Po\u0161k\u00e1dlil jej ti\u0161e.<\/div>\n
„To nen\u00ed vtipn\u00e9,“ zaz\u00edral na n\u011bj Bill.<\/div>\n
\n

Bill byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e ve\u0161li do dal\u0161\u00ed kancel\u00e1\u0159e, a\u010dkoliv tentokr\u00e1t daleko hez\u010d\u00ed, ne\u017e byla ta, kterou pr\u00e1v\u011b opustili. M\u00edstnost byla oblo\u017eena tmav\u00fdm d\u0159evem a okna ozdobena t\u011b\u017ek\u00fdmi sametov\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy. Mu\u017e za p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdm stolem byl p\u0159ekvapiv\u011b mlad\u00fd, i kdy\u017e Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee bude, s kr\u00e1tk\u00fdmi ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00fdmi vlasy. Oble\u010den\u00fd v jednoduch\u00e9 \u0161ed\u00e9 ko\u0161ili nebyl v\u016fbec nic, co Bill o\u010dek\u00e1val. Jakmile spat\u0159il sv\u00e9 hosty, upustil pero na st\u016fl, narovnal se a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si pa\u017ee na hrudi.<\/p><\/div>\n

\n

„No pod\u00edvejme se, kdopak to p\u0159i\u0161el,“ \u0159ekl. „P\u0159i\u0161el jsi zm\u011bnit mou budoucnost je\u0161t\u011b v\u00edc, Tome?“<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee pro te\u010f u\u017e jsem skon\u010dil,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
Georg vstal a sv\u00e9ho bratra objal, pak sv\u016fj \u00fasm\u011bv oto\u010dil k Billovi a nap\u0159\u00e1hl ruku.<\/div>\n
„Tak\u017ee to jsi ty,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„Moc r\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, hlas se mu t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e Georgovi podal ruku.<\/div>\n
Georg pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra, ne\u017e potla\u010dil \u0161k\u00e1dliv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„\u010cekal jsi, \u017ee m\u011b uvid\u00ed\u0161 na tr\u016fnu nebo tak n\u011bco?“ Zeptal se.<\/div>\n
Bill si odfrkl. „Vlastn\u011b jo.“<\/div>\n
Jakmile zaslechl sv\u016fj hlas, vykulil o\u010di a pohledem sk\u00e1kal mezi ob\u011bma bratry.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b.“ Georg m\u00e1vl rukou ke dv\u011bma k\u0159esl\u016fm naproti sv\u00e9mu stolu, zat\u00edmco se zp\u00e1tky posadil. „Uklidni se. Ud\u011blej si pohodl\u00ed.“<\/div>\n
„Nebyl opravdu v klidu a uvoln\u011bn\u00fd od chv\u00edle, co jsme opustili New York,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a pro uklidn\u011bn\u00ed Billovi stiskl ruku. „Obvykle je mnohem otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b,“ trval na sv\u00e9m Bill, posko\u010den\u00ed jeho hlasu v\u0161ak nazna\u010dovalo opak.<\/div>\n
\n

Bill c\u00edtil, jak se \u010derven\u00e1, zat\u00edmco Georg s Tomem spolu sd\u00edleli dal\u0161\u00ed pohled. Vydechl a zavrt\u011bl hlavou nad svou vlastn\u00ed hloupost\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Okay, te\u010f u\u017e jsem v pohod\u011b,“ zamumlal ti\u0161e.<\/div>\n
„Uji\u0161\u0165uju t\u011b, Bille, \u017ee jsme \u00fapln\u011b stejn\u00ed jako ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1 rodina,“ usm\u00edval se Georg. „Jen jsme prost\u011b opravdu bohat\u00ed.“<\/div>\n
„A \u017eijeme v opravdu velk\u00e9m dom\u011b,“ dodal Tom. „S hromadou lid\u00ed, kte\u0159\u00ed d\u011blaj\u00ed v\u0161echno za n\u00e1s.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m p\u011bt lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se zodpov\u00eddaj\u00ed pouze mn\u011b,“ pokr\u010dil rameny Georg. „Po\u0159\u00e1d si ani nejsem tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, co p\u0159esn\u011b d\u011blaj\u00ed.“<\/div>\n
„A u\u017e m\u00e1\u0161 tu\u0161en\u00ed, co p\u0159esn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 ty?“ \u0160k\u00e1dlil ho Tom.<\/div>\n
„Tak trochu.“ Georg uk\u00e1zal na spoustu pap\u00edr\u016f roztrou\u0161en\u00fdch po stole. „Jen mezi n\u00e1mi, ne\u010dtu v\u017edycky \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00e9 slovo, ne\u017e n\u011bco podep\u00ed\u0161u.“<\/div>\n
„Ach, j\u00e1 to ch\u00e1pu,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Naprosto.“<\/div>\n
„O co si v\u0161ak nemus\u00edm d\u011blat starosti, je to, koho si budu br\u00e1t,“ u\u0161kl\u00edbnul se Georg, s podivn\u00fdm odleskem v oku.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee matka bude nal\u00e9hat, aby sis n\u011bkoho na\u0161el tak rychle, jak jen to bude mo\u017en\u00e9,“ zasm\u00e1l se Tom. „P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok touto dobou u\u017e nejsp\u00ed\u0161 bude cht\u00edt m\u00edt vnuka.“<\/div>\n
„Ach, j\u00e1 se budu \u017eenit,“ zazubil se Georg. „Ve skute\u010dnosti p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc. Bille, jsi v\u00edtan\u00fd Toma doprovodit, pokud bude\u0161 cht\u00edt.“<\/div>\n
„No jist\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
„O co jde?“ Zeptal se Tom sv\u00e9ho bratra. „Co znamen\u00e1 ten \u010f\u00e1belsk\u00fd \u00fa\u0161klebek?“<\/div>\n
„M\u011bla by to b\u00fdt nezapomenuteln\u00e1 ud\u00e1lost, to je v\u0161echno,“ \u0159ekl mu Georg. „Moje korunovace, a pak, o dva dny pozd\u011bji moje svatba.“ Odml\u010del se. „S Johannou.“<\/div>\n
\n

Tom jen z\u00edral s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima, jak na okam\u017eik p\u0159i\u0161el o \u0159e\u010d. „To si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu.“<\/p><\/div>\n

„Jsem naprosto v\u00e1\u017en\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Georg. „Jakmile se jej\u00ed rodi\u010de dostali p\u0159es tu hrubou potupu, \u017ees zlomil jejich dce\u0159i srdce, nejsp\u00ed\u0161 se rozhodli, \u017ee jak\u00fdkoliv kr\u00e1l bude dobr\u00fd, a ona souhlasila, \u017ee si m\u011b vezme.“<\/div>\n
„Po\u010dkat.“ Bill se zamra\u010dil a sk\u00e1kal pohledem z jednoho na druh\u00e9ho. „Chce\u0161 \u0159\u00edct\u2026 \u017ee si bude br\u00e1t tvou Johannu?“ Zeptal se Toma.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b jo,“ uchechtl se Tom.<\/div>\n
„To m\u016f\u017ee?“<\/div>\n
Georg se okam\u017eit\u011b p\u0159estal sm\u00e1t a poda\u0159ilo se mu na tv\u00e1\u0159i vytvo\u0159it v\u011brohodn\u00e9 zamra\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Billovi p\u0159\u00edsn\u011b. „Kdo jsi, abys mi \u0159\u00edkal, \u017ee nem\u016f\u017eu?“<\/div>\n
Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di a nerv\u00f3zn\u011b polkl.<\/div>\n
„Ale ne! J\u00e1 t\u00edm nemyslel\u2026 Chci \u0159\u00edct, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017eete\u2026“<\/div>\n
Odml\u010del se, kdy\u017e uc\u00edtil, jak jej Tom vzal za ruku. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd na n\u011bj hled\u011bl s \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Jen si s tebou zahr\u00e1v\u00e1, Bille.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a pod\u00edval se na Georga. Ten si rukou p\u0159ikr\u00fdval \u00fasta a ramena se mu t\u0159\u00e1sla tich\u00fdm sm\u00edchem. Bill si se zabru\u010den\u00edm p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee na hrudi a na oba bratry zaz\u00edral.<\/div>\n
„To nebylo vtipn\u00e9, Va\u0161e V\u00fdsosti.“<\/div>\n
To je, samoz\u0159ejm\u011b, p\u0159inutilo rozesm\u00e1t se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan P\u00e1ni!“ Bill s otev\u0159enou pusou z\u00edral na \u0161irokou chodbu, kter\u00e1 vypadala, \u017ee se t\u00e1hne po cel\u00e9 d\u00e9lce t\u0159et\u00edho patra hradu. Podlaha byla pokryta rozmanit\u00fdmi orient\u00e1ln\u00edmi koberci a st\u011bny byly oblo\u017eeny obrovsk\u00fdmi zar\u00e1movan\u00fdmi obrazy. „Galerie portr\u00e9t\u016f,“ pov\u011bd\u011bl mu Tom. „O\u010dividn\u011b. Ka\u017ed\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[703],"tags":[],"class_list":["post-208","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-what-matters-most"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/208","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=208"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/208\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=208"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=208"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=208"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}