{"id":2082,"date":"2016-05-05T16:00:00","date_gmt":"2016-05-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2073"},"modified":"2016-05-05T16:00:00","modified_gmt":"2016-05-05T15:00:00","slug":"divine-intervention-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/05\/divine-intervention-32\/","title":{"rendered":"Divine Intervention 32."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Udr\u017eet klamn\u00e9 zd\u00e1n\u00ed<\/strong><\/div>\n
\n

Udr\u017eet klamn\u00e9 zd\u00e1n\u00ed, jak Bill zjistil, bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si kdy myslel, \u017ee by mohlo b\u00fdt. Zvl\u00e1\u0161t\u011b kolem jeho matky Billovi p\u0159i\u0161lo nam\u00e1hav\u00e9 sna\u017eit se udr\u017eet si po celou dobu \u0161\u0165astnou tv\u00e1\u0159, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e Toma nevid\u011bl u\u017e t\u0159i dny a kone\u010dn\u011b mu do\u0161lo, \u017ee u\u017e se nemus\u00ed nikdy vr\u00e1tit. Sna\u017eil se b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd s t\u00edm, co dostal, sna\u017eil se vzpom\u00ednat na dobr\u00e9 \u010dasy, kter\u00e9 s Tomem sd\u00edlel a kter\u00e9 by jinak nikdy nepro\u017eil, ale st\u00e1le to bylo t\u011b\u017ek\u00e9. St\u00e1le se minim\u00e1ln\u011b jednou za hodinu cht\u011bl zhroutit a plakat.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e jeho matka v\u00edce ne\u017e jen navrhla, aby si \u0161el promluvit se \u0161koln\u00ed poradkyn\u00ed, Bill zask\u0159\u00edpal zuby a kopal nohama. Kdy\u017e mu jeho matka \u0159ekla, \u017ee u\u017e domluvila sch\u016fzku, tak byl na\u0161tvan\u00fd. Necht\u011bl s nik\u00fdm o ni\u010dem mluvit ze strachu, \u017ee by se pod\u0159ekl a \u0159ekl n\u011bco, co by ho dostalo do cel\u00e9 hromady probl\u00e9m\u016f.<\/div>\n
\n

Ale \u0161el si s n\u00ed promluvit a n\u011bco v jej\u00edch o\u010d\u00edch Billa p\u0159inutilo j\u00ed v\u011b\u0159it. Obvykle to trvalo mnohem d\u00e9le ne\u017e patn\u00e1ct minut, aby n\u011bkdo pronikl skrz jeho st\u011bny, ale pan\u00ed Thompsonov\u00e1 byla nesm\u00edrn\u011b vst\u0159\u00edcn\u00e1 a zd\u00e1lo se, \u017ee i d\u016fv\u011bryhodn\u00e1. Bill t\u00e9m\u011b\u0159 poc\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed \u0159\u00edct j\u00ed v\u0161echno. Kdyby si jen mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee \u0159e\u010d o ob\u010das-viditeln\u00e9m, ob\u010das-hmotn\u00e9m and\u011blu str\u00e1\u017en\u00e9m by ho neposlala n\u011bkam do bl\u00e1zince.<\/p><\/div>\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1 si opravdu za\u010d\u00ednala myslet, \u017ee ten tv\u016fj p\u0159\u00edtel neexistuje.“<\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dl od stohu knih ve sv\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce a spat\u0159il Claru, jak stoj\u00ed vedle n\u011bj s mil\u00fdm a v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd byl nam\u00ed\u0159en jeho sm\u011brem.<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbl se, sna\u017eil se vyj\u00e1d\u0159it sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed z toho koment\u00e1\u0159e m\u00edrnou zlost\u00ed. „To bys nebyla jedin\u00e1,“ \u0159ekl a vnit\u0159n\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00edm myslel v\u00edce ne\u017e jen zbytek student\u016f. B\u00fdvaly doby, kdy Bill zjistil, \u017ee se pot\u00fdk\u00e1 s my\u0161lenkou, \u017ee je Tom mo\u017en\u00e1 jen v\u00fdplodem jeho fantazie.<\/div>\n
\n

Bill prohrab\u00e1val nepo\u0159\u00e1dek ve sv\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce, jak se sna\u017eil naj\u00edt dal\u0161\u00ed tu\u017eku na hodinu matematiky, kterou m\u011bl po ob\u011bd\u011b. Po t\u00fddnu bezduch\u00e9ho potulov\u00e1n\u00ed b\u011bhem sv\u00e9 p\u0159est\u00e1vky na ob\u011bd byl zp\u00e1tky u tr\u00e1ven\u00ed t\u011bch chvil v knihovn\u011b, kde pracoval na dom\u00e1c\u00edch \u00fakolech. S Tomem po boku si dok\u00e1zal p\u0159ipustit, \u017ee jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 nebyli jeho skute\u010dn\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a bylo mu l\u00e9pe bez nich. Nyn\u00ed, a to i bez Toma po sv\u00e9m boku, byl Bill odhodlan\u00fd m\u00edt to na pam\u011bti. B\u00fdt s\u00e1m a bez p\u0159\u00e1tel jej u\u017e ned\u011bsilo, jakmile si jednou uv\u011bdomil, co to znamen\u00e1 m\u00edt dobr\u00e9ho<\/em> p\u0159\u00edtele.<\/div>\n

\n
„V\u00ed\u0161, sna\u017e\u00edm se t\u011b odchytit u\u017e cel\u00fd t\u00fdden,“ \u0159ekla Clara ti\u0161e a up\u0159\u00edmnost v jej\u00edm hlase Billa p\u0159inutila p\u0159estat hledat tu zatracenou tu\u017eku a pod\u00edvat se jej\u00edm sm\u011brem. „Cht\u011bla jsem se omluvit za to, \u017ee jsem na ples p\u0159i\u0161la s Georgem.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny, najednou si vzpomn\u011bl, jak \u0161patn\u011b cel\u00e1 ta noc \u0161la, ne\u017e se to skute\u010dn\u011b zlep\u0161ilo. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee by stejn\u011b p\u0159i\u0161el, a\u0165 u\u017e s tebou, nebo bez tebe.“<\/div>\n
Koutky Cla\u0159in\u00fdch rt\u016f poklesly do zamra\u010den\u00ed a Bill si povzdechl, ne\u017e se vr\u00e1til k hled\u00e1n\u00ed sv\u00e9 tu\u017eky. Pro\u010d se Tom nemohl chopit t\u00e9 iniciativy a uklidit i Billovu sk\u0159\u00ed\u0148ku?<\/div>\n
„Ale i p\u0159esto jsem to nem\u011bla d\u011blat,“ \u0159ekla Clara, „jako tv\u00e1 kamar\u00e1dka bych k tob\u011b m\u011bla m\u00edt v\u00edce respektu.“ Bill ustal ve sv\u00fdch pohybech, ale nespou\u0161t\u011bl o\u010di z nepo\u0159\u00e1dku ve sk\u0159\u00ed\u0148ce. Pova\u017eovala je za p\u0159\u00e1tele. Nebylo to tak neobvykl\u00e9, Bill s\u00e1m si s tou my\u0161lenkou pohr\u00e1val, ale nic se nezd\u00e1lo b\u00fdt tak d\u016fle\u017eit\u00e9 jako Tom, dokud byl Tom kolem. Te\u010f si ani nemohl st\u011b\u017eovat, \u017ee je naprosto s\u00e1m, kdy\u017e m\u011bl Claru jako svou kamar\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 j\u00ed je\u0161t\u011b nedok\u00e1zal v\u011b\u0159it tak moc, jako v\u011b\u0159il Tomovi, ale spojenec byl spojenec. „Prost\u011b jsem sly\u0161ela, \u017ee nep\u016fjde\u0161, a myslela jsem si, \u017ee by to nebyl takov\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
\n

Bill na ni koutkem oka pohl\u00e9dl a pokr\u010dil rameny, frustrovan\u011b zabouchl kovov\u00e1 dv\u00ed\u0159ka sv\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky. P\u016fj\u010d\u00ed si tu\u017eku od n\u011bkoho jin\u00e9ho, pokud bude muset. „Nebyl to velk\u00fd probl\u00e9m.“<\/p><\/div>\n

„Pro Toma ano.“<\/div>\n
Bill ud\u011blal krok sm\u011brem ke knihovn\u011b a ut\u011b\u0161ila jej skute\u010dnost, \u017ee se Clara p\u0159ipojila k n\u011bmu. „Jo,“ souhlasil ti\u0161e a na rtech mu hr\u00e1l \u00fasm\u011bv, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak Tom tak rychle p\u0159isko\u010dil, aby jej br\u00e1nil a jeho p\u011bst se spojila s Georgov\u00fdm nosem s uspokojiv\u00fdm k\u0159upnut\u00edm. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee m\u016fj p\u0159\u00edtel pra\u0161til do nosu tv\u00e9 rande,“ \u0159ekl, ale \u00fasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i vzrostl a Clara se vedle n\u011bj rozesm\u00e1la.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsme si kvit,“ navrhla d\u00edvka kompromis a nat\u00e1hla k Billovi pravou ruku. „P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed?“<\/div>\n
„P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed,“ souhlasil Bill a spole\u010dn\u011b si na to pot\u0159\u00e1sli rukama.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Cht\u011bla jsem se zeptat,“ za\u010dala Billova matka ti\u0161e, kdy\u017e se posadili ke kuchy\u0148sk\u00e9mu stolu s tal\u00ed\u0159i s ve\u010de\u0159\u00ed – extra sal\u00e1mov\u00e1 a extra s\u00fdrov\u00e1 z nejbli\u017e\u0161\u00ed pizzerie. Bill se na ni pod\u00edval p\u0159es okraj sklenice s colou. „Jak \u0161lo to tv\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s poradkyn\u00ed?“<\/p><\/div>\n

Bill rychle spolkl n\u00e1poj, co\u017e mu zp\u016fsobilo p\u00e1len\u00ed v krku a bublinky mu vlet\u011bly do nosu, a\u017e mu zaslzely o\u010di. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a dal se dohromady, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Bylo to v pohod\u011b,“ \u0159ekl a ujistil se, \u017ee jeho hlas byl vyrovnan\u00fd a klidn\u00fd, kdy\u017e opatrn\u011b postavil sklenici na st\u016fl. Od t\u00e9 noci s plesem se obzvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ece sna\u017eil chovat norm\u00e1ln\u011b, aby se o n\u011bj jeho matka m\u00e9n\u011b b\u00e1la, a d\u011blal to, o co jej Tom po\u017e\u00e1dal, aby d\u00e1val pozor v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jednoho dne nebude<\/em> kolem, aby jej chr\u00e1nil. Bill nesn\u00e1\u0161el jen pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by ten den p\u0159i\u0161el, ale ub\u011bhlo u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed bez jedin\u00e9ho n\u00e1znaku Tomovy p\u0159\u00edtomnosti. Po noci, kterou spolu pro\u017eili, si nemyslel, \u017ee by bylo nespr\u00e1vn\u00e9 se domn\u00edvat, \u017ee n\u011bco nebylo spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
Bill sebral kus pizzy a stiskl okraj mezi ukazov\u00e1\u010dkem a palcem. „Je mil\u00e1.“<\/div>\n
\n

„Ano je, \u017ee?“ Koneckonc\u016f se v\u0161ichni znali u\u017e dlouh\u00e1 l\u00e9ta. Bill a Clara spolu od d\u011btstv\u00ed chodili do \u0161koly a jejich rodi\u010de se setkali ve \u0161kole a \u00fazce se sp\u0159\u00e1telili. I kdy\u017e v pr\u016fb\u011bhu let ten vztah vybledl stejn\u011b tak jako ten, kter\u00fd m\u011bl Bill s Clarou.<\/p><\/div>\n

Bill zuby utrhl \u0161pi\u010dku pizzy, ot\u0159el si \u00fasta a v\u011bt\u0161inu rozkousal, ne\u017e pokra\u010doval. „Nab\u00eddla mi, abych si s n\u00ed p\u0159i\u0161el promluvit, kdykoli budu cht\u00edt.“<\/div>\n
Na to Bill sledoval, jak se obli\u010dej jeho matky rozsv\u00edtil a on byl odhodl\u00e1n chovat se norm\u00e1ln\u011b po cel\u00fd zbytek sv\u00e9ho \u017eivota, i kdy\u017e se tak nec\u00edtil. Vid\u011bt kontrast toho, jak rychle se jej\u00ed n\u00e1lada zvedla, sta\u010dilo, aby si Bill vzpomn\u011bl, \u017ee jsou t\u00fdm. Ztratili toho u\u017e tolik; nemohli ztratit i sebe navz\u00e1jem. „Bude\u0161 s n\u00ed je\u0161t\u011b mluvit?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jo,“ odpov\u011bd\u011bl a nebyla to le\u017e. Ty pocity pohodl\u00ed a po\u010d\u00e1tk\u016f d\u016fv\u011bry, kter\u00e9 za\u010dal c\u00edtit toho dne v jej\u00ed kancel\u00e1\u0159i, nezmizely. Kdy\u017e ho uvid\u011bla ve \u0161koln\u00edch chodb\u00e1ch, v\u017edycky se na n\u011bj usm\u00e1la, a t\u00edm jej p\u0159inutila se c\u00edtit pohodln\u011b. A mo\u017en\u00e1 by nebylo tak \u0161patn\u00e9 z\u00edskat jednou za \u010das objektivn\u00ed n\u00e1zor zven\u010d\u00ed. Koneckonc\u016f, za ten kr\u00e1tk\u00fd \u010das si toho pro\u017eil opravdu hodn\u011b.<\/div>\n
Mimo Toma ztratil sv\u00e9ho otce, ud\u011blal ten prvn\u00ed p\u0159\u00edslove\u010dn\u00fd krok k odhalen\u00ed sv\u00e9 orientace a m\u00e1lem p\u0159i\u0161el o \u017eivot. Sta\u010dilo by to na to, aby to p\u0159ivedlo jak\u00e9hokoliv norm\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka do bl\u00e1zince a Billovi v\u017edy bylo zn\u00e1mo, \u017ee nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
\n

„A co Tom?“ Bill vzhl\u00e9dl, spat\u0159il, \u017ee se mat\u010din obli\u010dej zm\u011bnil na v\u00e1\u017en\u00fd, a sklopil hlavu ke sv\u00e9mu tal\u00ed\u0159i, nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee se, jak si byl jist\u00fd, jeho emoce zobrazily na jeho vlastn\u00edm. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Toma, uc\u00edtil bolestn\u00e9 \u0161kubnut\u00ed v b\u0159i\u0161e. „U\u017e se ti ozval?“<\/p><\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou, vyt\u00e1hl ze sv\u00e9 pizzy kousek sal\u00e1mu a nab\u00eddl ho Charliemu u sv\u00fdch nohou. Byl to jak akt pro pot\u011b\u0161en\u00ed psa, tak i pro rozpt\u00fdlen\u00ed od konverzace. Kdy\u017e znovu vzhl\u00e9dl, zjistil, \u017ee jeho matka st\u00e1le \u010dek\u00e1 na slovn\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne,“ odpov\u011bd\u011bl. „J\u00e1 nev\u00edm, jestli se ozve.“<\/div>\n
„Ozve,“ uklid\u0148ovala ho jeho matka a Bill si tak moc p\u0159\u00e1l, aby j\u00ed mohl v\u011b\u0159it. Kdyby znala cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, mo\u017en\u00e1 by m\u011bla jin\u00fd n\u00e1zor. Kdyby znala cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, znovu to zv\u00e1\u017eil, tak by musela m\u00edt jin\u00fd n\u00e1zor. „Byl by bl\u00e1zen, kdyby se k tob\u011b nevr\u00e1til.“<\/div>\n
Bill se sna\u017eil udr\u017eet sv\u00e9 emoce na uzd\u011b, kdy\u017e se zazubil dol\u016f na sv\u016fj tal\u00ed\u0159. Tom sl\u00edbil, \u017ee se k n\u011bmu n\u011bjak vr\u00e1t\u00ed. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee je bl\u00e1zen,“ zamumlal, ale mat\u010din sm\u00edch jeho nad\u011bji nijak nezv\u00fd\u0161il.<\/div>\n
„Setkala jsem se s n\u00edm,“ \u0159ekla nesouhlasn\u011b, „a rozhodn\u011b nen\u00ed.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Mo\u017en\u00e1 by sis prost\u011b m\u011bl j\u00edt lehnout nebo tak n\u011bco,“ navrhl Andy, kdy\u017e Tom vyklop\u00fdtal z koupelny a st\u011b\u017e\u00ed na\u0161el energii na to, aby zhasnul sv\u011btlo. „Opravdu nevypad\u00e1\u0161 moc dob\u0159e.“ Dredat\u00fd and\u011bl se op\u0159el pro podporu o ze\u010f a Andy vysko\u010dil z gau\u010de, aby mu pomohl z\u016fstat na nohou. Zah\u00e1kl si jednu z Tomov\u00fdch pa\u017e\u00ed kolem ramen a p\u0159itiskl se k jeho boku, aby mu pomohl do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 mus\u00edm,“ \u0159ekl Tom a pak se zarazil, aby se nadechl. B\u00fdval zad\u00fdchan\u00fd \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji, sotva byl schopen se pohybovat, nato\u017e d\u00fdchat, a tu skute\u010dnost nen\u00e1vid\u011bl. Pod v\u0161\u00ed tou nemoc\u00ed, kterou c\u00edtil, byla vrstva strachu. P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se b\u00e1l, \u017ee tohle bylo ono, \u017ee u\u017e to nikdy nezvl\u00e1dne zp\u00e1tky k Billovi, aby mu \u0159ekl, co se d\u011bje, \u017ee nebude schopn\u00fd dodr\u017eet sv\u016fj slib o tom, \u017ee jednou najde zp\u016fsob, jak se k n\u011bmu vr\u00e1tit. „Mus\u00edm j\u00edt za n\u00edm.“<\/div>\n
„Tome, v\u00e1\u017en\u011b,“ sna\u017eil se Andy a pom\u00e1hal sv\u00e9mu zad\u00fdchan\u00e9mu kamar\u00e1dovi usadit se na gau\u010d. Nat\u00e1hl se pro sklenici vody, ze kter\u00e9 d\u0159\u00edve pil a vtiskl ji Tomovi do dlan\u011b, \u010d\u00edm\u017e jej p\u0159inutil se nap\u00edt. Tom skleni\u010dku rezignovan\u011b zvedl k \u00fast\u016fm, ale sotva si pouze navlh\u010dil rty.<\/div>\n
\n

„On m\u011b pot\u0159ebuje,“ zachrapt\u011bl Tom, kdy\u017e se Andy usadil vedle n\u011bj. P\u0159ejel dlan\u00ed p\u0159es Tomovu tv\u00e1\u0159 a na\u0161el ji lepkavou na dotek, p\u0159esn\u011b jak p\u0159edpokl\u00e1dal. Stejn\u011b tak jako v\u011bd\u011bl, jak odhodlan\u00fd je Tom naj\u00edt cestu zp\u00e1tky k Billovi, tak m\u011bl Andy taky obavy. Jeho spolubydl\u00edc\u00ed – jeho kamar\u00e1d<\/em> – si proch\u00e1zel n\u011b\u010d\u00edm stra\u0161n\u00fdm, n\u011b\u010d\u00edm, nad \u010d\u00edm se zd\u00e1lo, \u017ee nikdo nem\u00e1 kontrolu. Nebyl tady \u017e\u00e1dn\u00fd l\u00e9k, kter\u00fd by jej vyl\u00e9\u010dil, \u017e\u00e1dn\u00e1 pomoc, aby se za den, dva c\u00edtil l\u00e9pe. Nebyl tady ani \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee Tom tu prom\u011bnu zvl\u00e1dne.<\/div>\n

Andy sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele mohl velmi dob\u0159e ka\u017edou minutou v\u00edce a v\u00edce ztr\u00e1cet. A i kdyby to Tom zvl\u00e1dl p\u0159es celou prom\u011bnu bez \u00fahony a stal se pln\u011b \u017eij\u00edc\u00edm, jak VS Tomovi vysv\u011btlil, Andy by sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele i p\u0159esto ztratil.<\/div>\n
Po tom ve\u0161ker\u00e9m \u00fasil\u00ed, kter\u00e9 Andy vlo\u017eil do toho, aby udr\u017eel Toma d\u00e1l od probl\u00e9m\u016f, to v\u0161e dosp\u011blo k tomuhle – k n\u011bjak\u00e9 stupidn\u00ed chyb\u011b, kter\u00e1 postavila cel\u00e9 Tomovo byt\u00ed na tenkou hranici.<\/div>\n
„Takhle t\u011b nepot\u0159ebuje,“ argumentoval Andy ti\u0161e a sna\u017eil se, aby Tom dostal rozum, a\u010dkoliv za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it, \u017ee v l\u00e1sce se ned\u00e1 hledat n\u011bjak\u00fd rozum. „Pot\u0159ebuje, abys byl siln\u00fd a zdrav\u00fd, abys s n\u00edm mohl z\u016fstat dlouhou dobu.“<\/div>\n
Tom rychle zavrt\u011bl hlavou a pot\u00e9 se nahrbil a omotal si ruku kolem t\u011bla, kdy\u017e se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b zkroutil \u017ealudek. „J\u00e1 tohle mo\u017en\u00e1 nezvl\u00e1dnu-„<\/div>\n
\n

„Tohle ne\u0159\u00edkej!“ P\u0159eru\u0161il ho Andy, ale Tom mu nev\u011bnoval \u017e\u00e1dnou pozornost.<\/p><\/div>\n

„- a j\u00e1 jsem mu to sl\u00edbil. Sl\u00edbil jsem mu-“ Tom se zastavil, aby se znovu narovnal, a pohl\u00e9dl sv\u00e9mu spolubydl\u00edc\u00edmu do o\u010d\u00ed. Pokud nedok\u00e1zal naj\u00edt slova, musel si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee zoufalstv\u00ed v jeho slovech doru\u010d\u00ed poselstv\u00ed, kter\u00e9 jeho \u00fasta nemohla. „\u0158ekl jsem mu, \u017ee i kdy\u017e budu p\u0159elo\u017een\u00fd, najdu si k n\u011bmu cestu zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Andy nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Tome, v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nem\u016f\u017ee\u0161-„<\/div>\n
„Bude na m\u011b \u010dekat, Andy. Bude \u010dekat v\u011b\u010dn\u011b.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ne,“ sna\u017eil se Andy a kousal se do spodn\u00edho rtu, zat\u00edmco se d\u00edval na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdt v tr\u00fdzniv\u00e9m nepohodl\u00ed. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee si uv\u011bdom\u00ed-„<\/div>\n
„Zn\u00e1m ho, bude \u010dekat v\u011b\u010dn\u011b,“ oponoval Tom a podal sklenici vody zp\u00e1tky Andymu, ne\u017e se opatrn\u011b zvedl z gau\u010de. Zd\u00e1lo se, \u017ee vlna nevolnosti na okam\u017eik zmizela. St\u00e1le se je\u0161t\u011b c\u00edtil nemocn\u00fd, slab\u00fd a neschopn\u00fd se pohybovat, ale nebylo to tak \u0161patn\u00e9. Ob\u010das to bylo snesiteln\u00e9. „Mus\u00edm j\u00edt, jen mu \u0159\u00edct, aby na m\u011b ne\u010dekal.“<\/div>\n
\n

Andy nem\u011bl jinou mo\u017enost, ne\u017e mu to dovolit. Tom byl Tom, a kdy\u017e \u0161lo o Billa, Tom si d\u011blal, co cht\u011bl, ve\u0161ker\u00fd rozum a logika \u0161ly stranou. Ovinul sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty kolem skleni\u010dky a sledoval, jak Tom zav\u0159el o\u010di a p\u0159ipravoval se na cestu k Billovi.<\/p><\/div>\n

Po dobu n\u011bkolika minut byl byt tich\u00fd, krom\u011b tik\u00e1n\u00ed hodin a \u0161um\u011bn\u00ed ledni\u010dky. Andy \u010dekal, jen ml\u010dky pozoroval.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom o\u010di otev\u0159el, Andy v jeho duhovk\u00e1ch spat\u0159il odraz strachu a poklesl mu \u017ealudek. „Co se d\u011bje?“ Zeptal se okam\u017eit\u011b, i kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e to v\u00ed. „Myslel jsem, \u017ee jde\u0161 za Billem.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Tom, alarm v jeho hlase dopl\u0148oval strach v jeho o\u010d\u00edch. „J\u00e1 ho v\u016fbec nec\u00edt\u00edm.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Jedin\u00e1 chv\u00edle, kterou m\u011bl Bill s\u00e1m pro sebe, byla ve spr\u0161e, tak\u017ee sprcha byl ten jedin\u00fd \u010das, kdy Bill mohl odlo\u017eit svou \u0161\u0165astnou fas\u00e1du a dovolit si c\u00edtit to, co opravdu c\u00edtil. S horkou vodou pulzuj\u00edc\u00ed p\u0159es v\u0161echny jeho napjat\u00e9 svaly si Bill dovolil opravdu plakat – v\u00edce, ne\u017e jen n\u011bkolik n\u00e1hodn\u00fdch slz – poprv\u00e9 od uv\u011bdom\u011bn\u00ed si toho, \u017ee se Tom u\u017e mo\u017en\u00e1 nevr\u00e1t\u00ed. Stejn\u011b tak, jak siln\u011b Toma miloval a jak v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom miluje jeho, a stejn\u011b tak moc, jako cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee Tom ud\u011bl\u00e1 cokoliv, aby se k n\u011bmu vr\u00e1til, Bill si prost\u011b nemohl b\u00fdt jist\u00fd. Vid\u011bl v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, \u017ee dokonce ani on si nebyl jist\u00fd.<\/p><\/div>\n

Dovolil si plakat pro Toma, pro sv\u00e9ho otce, pro to, co lid\u00e9 \u0159\u00edkali ve \u0161kole o n\u011bm, o jeho autonehod\u011b a o tom, co se stalo s Georgem. Dovolil si c\u00edtit v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 potla\u010doval, kdy\u017e se je sna\u017eil d\u00e1t stranou. Snaha chovat se po celou dobu tak vesele pouze vynesla v\u0161echny v\u011bci na povrch a p\u0159inutila jej uv\u011bdomit si, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm si u\u017e pro\u0161el a jak moc by jej to mohlo st\u00e1hnout k zemi, pokud by je ze sebe nedostal. K\u00e9\u017e by byl ve stavu bezt\u00ed\u017ee a mohl prost\u011b odlet\u011bt. Mohl by odlet\u011bt a naj\u00edt Toma a u\u017e nikdy by nemuseli dodr\u017eovat v\u0161echna pravidla.<\/div>\n
\n

Nad tou my\u0161lenkou, jak se skute\u010dn\u011b sna\u017e\u00ed l\u00e9tat, mu z krku vy\u0161el p\u0159i\u0161krcen\u00fd sm\u00edch a rty se mu zkroutily do maniak\u00e1ln\u00edho \u00fa\u0161klebku. Mo\u017en\u00e1, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b nebyl v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1, \u017ee opravdu byl na pokraji \u0161\u00edlenstv\u00ed a pot\u0159eboval mluvit s poradkyn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e jeho vlasy a t\u011blo byly umyt\u00e9 a o\u010di o\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 od slz, Bill vy\u0161el ze sprchy a nechal kruh p\u00e1ry, aby jej obklopil jako tepl\u00e1 deka. Napadlo ho, jestli kdyby prost\u011b jen zav\u0159el o\u010di a dostate\u010dn\u011b se modlil, mohl by ve sv\u00e9 pokoji naj\u00edt Toma, jak leno\u0161\u00ed na jeho posteli a listuje jednou z jeho kn\u00ed\u017eek nebo kresl\u00ed do jednoho z jeho \u0161koln\u00edch se\u0161it\u016f. Usoudil, \u017ee to nem\u00e1 smysl, ale nad\u011bje st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vala, kdykoliv na Toma jen pomyslel.<\/div>\n
A Toma mu p\u0159ipom\u00ednalo v\u0161e<\/em>.<\/div>\n
\n

Oble\u010den\u00fd v tepl\u00e1k\u00e1ch a star\u00e9m, otrhan\u00e9m tri\u010dku Bill pomalu p\u0159e\u0161el p\u0159es chodbu do sv\u00e9ho pokoje, p\u0159i\u010dem\u017e vzal na v\u011bdom\u00ed, \u017ee sv\u011btlo zpod dve\u0159\u00ed mat\u010diny lo\u017enice u\u017e zmizelo. P\u0159istihl se, jak je nerv\u00f3zn\u00ed poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e p\u0159ech\u00e1z\u00ed z jedn\u00e9 m\u00edstnosti do druh\u00e9, nikdy toti\u017e nev\u011bd\u011bl, jestli to je ta chv\u00edle, kdy otev\u0159e dve\u0159e a bude tam Tom. Jako obvykle na n\u011bj u prahu jeho dve\u0159\u00ed \u010dekal Charlie a Bill se sklonil, aby ho pohladil a po\u0161eptal mu rychl\u00e9 uji\u0161t\u011bn\u00ed, kter\u00e9 bylo v\u00edce pro n\u011bj ne\u017e pro psa, \u017ee to bude okay, dokonce i kdy\u017e Tom nebude za dve\u0159mi.<\/p><\/div>\n

Ale kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e do sv\u00e9ho pokoje a zjistil, \u017ee Tom tam nen\u00ed, jen sotva dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout my\u0161lenku, \u017ee tam z\u016fstane s\u00e1m. Vyt\u00e1hl si boty zpod postele, na\u0159\u00eddil Charliemu, aby z\u016fstal, a pak vyklouzl z domu ti\u0161e jako my\u0161ka, a modlil se, aby jeho matka opravdu spala.<\/div>\n
Vydal se kolem domu ke stromu, na kter\u00fd vylezl jako d\u00edt\u011b stokr\u00e1t. Jeho v\u011btve byly siln\u00e9 a perfektn\u011b postaven\u00e9, jako ur\u010den\u00e9 pro vy\u0161plh\u00e1n\u00ed, a dosahovaly a\u017e ke st\u0159e\u0161e domu. Bill nev\u00e1hal a vy\u0161plhal nahoru, pot\u0159eboval b\u00fdt o samot\u011b. Iracion\u00e1ln\u011b si myslel, \u017ee jej to n\u011bjak p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed k Tomovi.<\/div>\n
\n

V\u00edtr na st\u0159e\u0161e domu byl siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e tomu bylo na zemi a Bill na\u0161el \u00fat\u011bchu v tom, jak ochladil jeho k\u016f\u017ei je\u0161t\u011b teplou z hork\u00e9 sprchy, kterou si u\u017eil. Na\u0161el si m\u00edsto na okraji st\u0159echy, odkud mohl vid\u011bt do dvora a stejn\u011b tak i na v\u0161echny hv\u011bzdy na jasn\u00e9 obloze. Mezi hv\u011bzdami visel m\u011bs\u00edc, velk\u00fd a z\u00e1\u0159iv\u00fd, a Billa napadlo, jestli ho Tom vid\u011bl taky.<\/p><\/div>\n

S v\u011btrem ve tv\u00e1\u0159i to Bill uc\u00edtil znovu. Kdyby mohl l\u00e9tat, mohl by od v\u0161eho odlet\u011bt. Mohl by naj\u00edt Toma a p\u0159iv\u00e9st ho zp\u011bt, nebo z\u016fstat tam u n\u011bj, a b\u00fdt zase \u0161\u0165astn\u00fd. Kdyby mohl l\u00e9tat, m\u011bl by naprostou svobodu si p\u0159ij\u00edt a odej\u00edt, jak by se mu zl\u00edbilo, ani\u017e by pro v\u0161echny kolem musel nasazovat \u0161\u0165astnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill pohl\u00e9dl p\u0159es \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot, kter\u00e9 visely jen m\u00edrn\u011b p\u0159es okraj domu a dol\u016f sm\u011brem k zemi. P\u00e1d ze dvou podla\u017e\u00ed by mu mohl ubl\u00ed\u017eit, pokud by nemohl l\u00e9tat, ale pravd\u011bpodobn\u011b by to nesta\u010dilo k tomu, aby jej to zabilo. A ta p\u0159ita\u017eliv\u00e1 s\u00edla, kterou uc\u00edtil, to nal\u00e9hav\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 projelo jeho t\u011blem p\u0159i my\u0161lence je\u0161t\u011b naposledy Toma poc\u00edtit (i kdy\u017e racion\u00e1ln\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee jednou naposledy nebude nikdy dost) jej p\u0159inutilo v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eovat nad p\u0159ehl\u00e9dnut\u00edm n\u00e1sledk\u016f.<\/div>\n
\n

Jeho zadek se posunul bl\u00ed\u017ee k okraji, o\u010dima st\u00e1le nahl\u00ed\u017eel dol\u016f na zem a pak zp\u00e1tky k nebi a na m\u011bs\u00edc, kter\u00fd vypadal, jako by jej nab\u00e1dal, a\u0165 to ud\u011bl\u00e1. Kolena m\u011bl prakticky vtla\u010den\u00e1 pod bradou, kdy\u017e se zastavil. Mohl by to ud\u011blat, v\u00edtr nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed mu do tv\u00e1\u0159e byl dostate\u010dnou p\u0159ipom\u00ednkou toho, \u017ee je st\u00e1le na\u017eivu, \u017ee Tom byl st\u00e1le n\u011bkde tam venku, \u017ee nic se nezd\u00e1lo b\u00fdt tak spr\u00e1vn\u00e9, jako kdy\u017e byli spolu.<\/p><\/div>\n

\n

„Ani na to nemysli.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill okam\u017eit\u011b oto\u010dil hlavu po zaslechnut\u00ed dal\u0161\u00edho hlasu na st\u0159e\u0161e. Vedle n\u011bj n\u00e1hle sed\u011bl chlapec, kter\u00fd nebyl Tom. Byl zavalit\u011bj\u0161\u00ed a men\u0161\u00ed. M\u011bl br\u00fdle s \u010dern\u00fdmi obrou\u010dkami a kr\u00e1tk\u00e9 blond vlasy, tri\u010dko s obr\u00e1zkem n\u011bjak\u00e9 kapely spolu s khaki \u0161ortkami a \u0161pinav\u00e9 tenisky s tkani\u010dkami, kter\u00e9 neladily k ni\u010demu z t\u011bch ostatn\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b. Nebyl to Tom a nic na n\u011bm mu Toma nep\u0159ipom\u00ednalo, s v\u00fdjimkou toho, \u017ee mu Toma p\u0159ipom\u00ednalo naprosto v\u0161echno a on si nemohl pomoct, aby je okam\u017eit\u011b neza\u010dal srovn\u00e1vat.<\/p><\/div>\n

„Kdo jsi?“ Do\u017eadoval se Bill odpov\u011bdi a chlapec si p\u0159ehodil nohy p\u0159es okraj a nechal je pohupovat pod\u00e9l st\u011bny domu.<\/div>\n
„M\u00e9 jm\u00e9no je Gustav,“ odpov\u011bd\u011bl s jistotou a d\u00edval se do dvora, zat\u00edmco ve stejnou dobu pozoroval i Billa. „Jsem tv\u016fj nov\u00fd SA.“<\/div>\n
„SA?“ Vyp\u00edskl Bill s hr\u016fzou v \u017ealudku.<\/div>\n
Gustav pot\u00e9 pohl\u00e9dl p\u0159\u00edmo na n\u011bj, v jeho chlapeck\u00fdch rysech bylo zn\u00e1t jasn\u00e9 pobaven\u00ed. „Str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl?“ zat\u00edmco se Bill sna\u017eil tuto informaci vst\u0159ebat, d\u00e1l tup\u011b z\u00edral zp\u00e1tky na Gustava. „Ochr\u00e1nce? Nehraj hloup\u00e9ho, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi o n\u00e1s sly\u0161el.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a ol\u00edzl si rty, c\u00edtil, jak je v\u00edtr okam\u017eit\u011b osu\u0161il. „Kde je Tom?“<\/div>\n
Gustav nejist\u011b pokr\u010dil rameny, ale ne nevl\u00eddn\u011b. „Nen\u00ed moje pr\u00e1ce udr\u017eovat si o n\u011bm p\u0159ehled.“<\/div>\n
V\u00edtr se zvedl a v z\u00e1chv\u011bvu posledn\u00ed my\u0161lenky pokusit se l\u00e9tat Bill pohl\u00e9dl dol\u016f na zem. Poc\u00edtil zklam\u00e1n\u00ed, kdy\u017e zjistil, \u017ee jeho nutk\u00e1n\u00ed k l\u00e9t\u00e1n\u00ed pominulo.<\/div>\n
\n

Tom byl definitivn\u011b pry\u010d.<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven Udr\u017eet klamn\u00e9 zd\u00e1n\u00ed Udr\u017eet klamn\u00e9 zd\u00e1n\u00ed, jak Bill zjistil, bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si kdy myslel, \u017ee by mohlo b\u00fdt. Zvl\u00e1\u0161t\u011b kolem jeho matky Billovi p\u0159i\u0161lo nam\u00e1hav\u00e9 sna\u017eit se udr\u017eet si po celou dobu \u0161\u0165astnou tv\u00e1\u0159, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e Toma nevid\u011bl u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[643],"tags":[],"class_list":["post-2082","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-divine-intervention"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2082","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2082"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2082\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2082"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2082"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2082"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}