{"id":2083,"date":"2016-05-04T16:00:00","date_gmt":"2016-05-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2074"},"modified":"2016-05-04T16:00:00","modified_gmt":"2016-05-04T15:00:00","slug":"foe-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/04\/foe-12\/","title":{"rendered":"FOE 12."},"content":{"rendered":"
autor: blame_my_dirty_mine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Tomek \u0161el odhodlan\u011b ke sv\u00e9 lodi. Kocour na n\u011bj sy\u010del a vr\u010del. Nebyl v\u016fbec vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee ho zrovna nakrmil, to bylo zjevn\u00e9, v jeho hlase byla sly\u0161et \u010dist\u00e1 zloba. Skoro si myslel, \u017ee jeho ko\u010di\u010d\u00ed nen\u00e1vist p\u0159ekro\u010dila \u00farove\u0148 nen\u00e1visti, kterou on v\u017edy proti Ko\u010dkovit\u00fdm c\u00edtil.<\/div>\n
Bude muset vymyslet, co s n\u00edm ud\u011bl\u00e1, te\u010f kdy\u017e ho zachr\u00e1nil, pro te\u010f se alespo\u0148 rozhodl, \u017ee se na n\u011bj nebude d\u00edvat, i kdy\u017e to bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9. Byl na nervy z toho, \u017ee kocour \u00fato\u010dil na jeho p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed instinkty jako \u0161\u00edlen\u00fd, ale to bylo samoz\u0159ejm\u011b jen kv\u016fli tomu, \u017ee u\u017e se dlouho nep\u00e1\u0159il a \u017ee si jeho \u017eensk\u00fd obli\u010dej hr\u00e1l s jeho mysl\u00ed.<\/div>\n
Te\u010f, kdy\u017e m\u011bl pln\u00fd \u017ealudek, dok\u00e1zal p\u0159em\u00fd\u0161let jasn\u011bji. Dostal se do sv\u00e9 lodi a zkontroloval rezervu paliva a syst\u00e9m pro hyper skoky. Nespokojen\u011b za\u00fap\u011bl, proto\u017ee to, co na\u0161el, bylo o dost hor\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel, \u017ee bude. Nem\u011bli dost paliva a kapsle s pohonn\u00fdm jadern\u00fdm pulzem byla tak\u00e9 prakticky vypot\u0159ebovan\u00e1. Nebude moc vzl\u00e9tnout a odlet\u011bt z planety, a u\u017e v\u016fbec ne sko\u010dit do hyperprostoru bez sko\u010dn\u00e9 br\u00e1ny. I tak, i kdy\u017e by to byl nejsp\u00ed\u0161 z\u00e1zrak, byla mo\u017enost, \u017ee by mohl naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 palivo v doc\u00edch ve vesnici.<\/div>\n
\n

Sko\u010dil zp\u00e1tky na zem a zam\u00ed\u0159il ke ko\u010dce. „Dob\u0159e, Billeame, vypad\u00e1 to, \u017ee se budeme muset proj\u00edt.“ Te\u010f se cht\u011bl vydat mnohem d\u00e1l, a tak nemohl riskovat nech\u00e1vat kocoura o samot\u011b.<\/p><\/div>\n

Vyndal sv\u016fj blaster a pak d\u00fdku z kapsy. Kocour sebou cuknul a zasy\u010del, kdy\u017e se po n\u011bm nat\u00e1hl. „V\u00edm, jak to vypad\u00e1, ale nechci t\u011b zab\u00edt.“ Kocour se mu kroutil a da\u0159ilo se mu dost\u00e1vat se nohama i rukama pry\u010d poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho cht\u011bl Tomek chytit. „Co bych dal za tlumo\u010dn\u00edka,“ zamru\u010del Tomek. „M\u011blo by to b\u00fdt na seznamu v\u011bc\u00ed, co si vz\u00edt s sebou, kdy\u017e ztroskot\u00e1te na nezmapovan\u00e9 planet\u011b, nemysl\u00ed\u0161?“ Kocour zak\u0148u\u010del a d\u00e1l nep\u0159etr\u017eit\u011b sy\u010del. Tomek si povzdychl. „Opravdu budeme muset vy\u0159e\u0161it tenhle komunika\u010dn\u00ed probl\u00e9m.“ Chytil ho za nohy. „Neh\u00fdbej se, ko\u010dko, nebo ti ubl\u00ed\u017e\u00edm a bude to tvoje vina.“ Rychle mu mezi n\u011b dal d\u00fdku a trhnul. Tkani\u010dky se p\u0159etrhly.<\/div>\n
Kocour se okam\u017eit\u011b vy\u0161kr\u00e1bal na nohy.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Jen jsem ti cht\u011bl rozv\u00e1zat nohy,“ \u0159ekl Tomek. Kocour nespokojen\u011b na\u0161pulil ret. „Oh, no tak mi promi\u0148, \u017ee cokoliv, co ud\u011bl\u00e1m, t\u011b obt\u011b\u017euje. Te\u010f se pohni!“ Tomek mu uk\u00e1zal sm\u011br sv\u00fdm blasterem. Kocour st\u00e1l na m\u00edst\u011b. „No tak. Jdi vp\u0159ed\u2026 Cho\u010f\u2026 d\u011blej to, co j\u00e1.“ Za\u010dal pochodovat, demonstrovat, co od ko\u010dky cht\u011bl. Kocour se na n\u011bj mra\u010dil, ale nakonec se oto\u010dil a \u0161el. „P\u0159esn\u011b tak, vid\u00ed\u0161, \u017ee to jde.“<\/div>\n
„Kam to sakra jdeme?“<\/em> \u0159ekl kocour, ned\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„To byla ot\u00e1zka, \u017ee? Co jsi \u0159\u00edkal? \u0158ekni to znovu\u2026 zn\u011blo to jako\u2026 Kam to sakrajeme?“<\/em><\/div>\n
Kocour se na n\u011bj zamra\u010den\u011b oto\u010dil. „Kam to sakra jdeme?“<\/em> \u0159ekl v\u00edc jasn\u011b, p\u0159i\u0161lo mu odporn\u00e9, jak pes ni\u010d\u00ed jeho jazyk. <\/em><\/div>\n
„Kam to sakra jdeme?“<\/em> Zopakoval Tomek. „Co to znamen\u00e1? Vsad\u00edm se, \u017ee je to n\u011bco jako ‚Chc\u00edpni, pitomej pse‘. Ne, po\u010dkej, bylo to sp\u00ed\u0161 jako ot\u00e1zka\u2026 ‚Pro\u010d nechc\u00edpne\u0161, pitomej pse?‘ To je ono?“<\/div>\n
\n
Kocour se na n\u011bj pod\u00edval, jako by byl opravdu idiot, ale pak hlavou pokynul dop\u0159edu. „Oh! Chce\u0161 v\u011bd\u011bt, kam to jdeme? Jdeme do vesm\u00edrn\u00fdch dok\u016f\u2026 dok\u016f,“ \u0159ekl Tomek posledn\u00ed slovo v obecn\u00e9 \u0159e\u010di, jako by to m\u011blo n\u011bco zm\u011bnit. Rukou nazna\u010dil vesm\u00edrnou lo\u010f a pak ud\u011blal zvuk. Ukazoval, \u017ee lo\u010f p\u0159ist\u00e1v\u00e1 a ud\u011blal u toho swooosh, jako by um\u00edral motor.<\/div>\n
„Do dok\u016f?“<\/em> \u0158ekl kocour pohotov\u011b, jako by ch\u00e1pal a zvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Do dok\u016f,<\/em>“ zopakoval Tomek s \u00fasm\u011bvem, uv\u011bdomil si, \u017ee pr\u00e1v\u011b trochu komunikovali. Nebyl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee musel mluvit po ko\u010di\u010d\u00edm. Tak n\u011bjak p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to takhle bude muset dopadnout, proto\u017ee pochyboval, \u017ee by se ko\u010dka nau\u010dila po ps\u00edm. Touha komunikovat \u0161la sp\u00ed\u0161 z jeho strany ne\u017e ze strany ko\u010dky; nebo mo\u017en\u00e1 jen z jeho \u00fahlu pohledu.<\/div>\n
Kocour se zamra\u010dil, nejsp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d jdou pr\u00e1v\u011b k dok\u016fm, ale i p\u0159esto pokra\u010doval v ch\u016fzi.<\/div>\n
\n

Po cest\u011b se oz\u00fdvaly nejroztodivn\u011bj\u0161\u00ed zvuky: bzu\u010den\u00ed hmyzu, hv\u00edzd\u00e1n\u00ed pt\u00e1k\u016f a vr\u010den\u00ed divo\u010diny. Kocour zpomalil a skoro zastavil poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e usly\u0161el cokoliv, co mohlo znamenat nebezpe\u010d\u00ed, ale Tomek ho nutil j\u00edt d\u00e1l. Vid\u011bl, \u017ee je kocour nerv\u00f3zn\u00ed, ale jeho smysly mu o \u017e\u00e1dn\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed ne\u0159\u00edkaly.<\/p><\/div>\n

„No tak, ko\u010di\u010dko, cokoliv, co tady venku je, se v\u00edc boj\u00ed tebe ne\u017e ty toho n\u011b\u010deho, to t\u011b m\u016f\u017eu ujistit.“ Kocour opatrn\u011b na\u0161lapoval. Tomek k n\u011bmu do\u0161el bl\u00ed\u017e. „V\u00ed\u0161, dovedu n\u00e1s oba dva ochr\u00e1nit.“<\/div>\n
Kocour zavr\u010del a odd\u00e1lil se od n\u011bj. „Dr\u017e se zp\u00e1tky! Nep\u0159ibli\u017euj se ke mn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Dej si pohov, bru\u010doune,“ \u0159ekl Tomek. Rychle mu p\u0159eru\u0161il cestu rukou. Kocour se na n\u011bj jedovat\u011b pod\u00edval. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt s\u00e1m, kdy\u017e ani nev\u00ed\u0161, kam \u0161lape\u0161,“ vyhrkl Tomek. Zvedl z cesty k\u00e1men a hodil ho p\u0159ed n\u011b. Zem, kter\u00e1 se a\u017e dote\u010f zd\u00e1la pevnou, se rozvlnila a pak zase ztuhla.<\/div>\n
Kocourovi klesla \u010delist. Rychle se sebral, ale Tomek si jeho p\u0159ekvapen\u00e9ho v\u00fdrazu v\u0161iml. „Chce\u0161 z\u016fstat v bezpe\u010d\u00ed? Tak se dr\u017e u m\u011b\u2026 nebo\u2026 si jdi s\u00e1m a uvid\u00edme, jestli se dok\u00e1\u017ee\u0161 vyhnout tekut\u00fdm p\u00edsk\u016fm nebo \u010demukoliv jin\u00e9mu, co tady v les\u00edch najdeme a co ty nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edv\u00eddat tak dob\u0159e jako j\u00e1.“ Uk\u00e1zal rozho\u0159\u010den\u011b ko\u010dce, aby \u0161la d\u00e1l sama.<\/div>\n
Kocour se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edval koutkem oka a pak se roze\u0161el, i kdy\u017e se po\u0159\u00e1d mra\u010dil. Ov\u0161em kdy\u017e se k n\u011bmu Tomek p\u0159ibl\u00ed\u017eil, u\u017e nic ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n
\n

\u0160li asi hodinu a nenarazili na dal\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky, hlavn\u011b proto, \u017ee Tomek zm\u011bnil kurz poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u011bl pocit, \u017ee se cesta zd\u00e1 riskantn\u00ed. Celou dobu m\u011bl smysly na\u0161picovan\u00e9, p\u0159estal se soust\u0159edit, pouze kdy\u017e ho kocour n\u011bkam odstr\u010dil.<\/p><\/div>\n

„Nebu\u010f tak bl\u00edzko!“<\/em> Sem tam odsekl kocour, a kdy\u017e to \u0159ekl u\u017e po\u010dtvrt\u00e9, Tomekovi do\u0161lo, co to znamen\u00e1, ale to, \u017ee \u0161el a\u017e moc bl\u00edzko n\u011bj, mu nedoch\u00e1zelo. A tak se jejich ruce jednou i dotkly, i kdy\u017e to nebylo naschv\u00e1l; prost\u011b se jen dostal a\u017e moc bl\u00edzko.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e do\u0161li do dok\u016f, vzduch za\u010dal smrd\u011bt. Tomek zavedl kocoura do budovy, a kdy\u017e byli uvnit\u0159, smrad se zost\u0159il na sm\u011bs smrti, krve, \u017eeleza a popelu. Doky byly pln\u00e9 t\u011bl v\u011bz\u0148\u016f a Je\u0161t\u011br\u016f a dal\u0161\u00edch obyvatel planety. P\u0159esn\u011b jako uvnit\u0159 ar\u00e9ny, do dok\u016f vtrhl chaos a v\u00e1lka o to, kdo se dostane prvn\u00ed k lodi. Tomek v\u011bd\u011bl, \u017ee tu budou u\u017e jen nepou\u017eiteln\u00e9 lodi, jen vraky, ale stejn\u011b se sna\u017eil b\u00fdt optimistick\u00fd.<\/p><\/div>\n

Pod\u00edval se na t\u011blo jednoho z v\u011bz\u0148\u016f. Klekl si vedle n\u011bj a sebral mu \u017eel\u00edzka. Nep\u0159est\u00e1val m\u00ed\u0159it blasterem na kocoura, zat\u00edmco mu je d\u00e1val na jedno z\u00e1p\u011bst\u00ed. P\u0159e\u0159\u00edzl pak d\u00fdkou tkani\u010dky a druhou \u010d\u00e1st \u017eel\u00edzek zapnul kolem kusu \u017eelezn\u00e9ho pl\u00e1tu, kter\u00fd vykukoval z hromady trosek. I kdy\u017e to nebylo nijak p\u0159ipevn\u011bn\u00e9, bylo to v hromad\u011b smet\u00ed, a tak by se mu nepoda\u0159ilo to vyt\u00e1hnout, jeliko\u017e to zjevn\u011b bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m.<\/div>\n
Kdy\u017e bylo o kocoura postar\u00e1no, Tomek se rozhl\u00e9dnul, zam\u00ed\u0159il ke zbytk\u016fm vesm\u00edrn\u00fdch lod\u00ed a za\u010dal prohled\u00e1vat v\u0161echny n\u00e1dr\u017ee. <\/div>\n
\n

—-<\/strong><\/div>\n

\n

Billeam trhnul rukou a usykl, kdy\u017e se mu ostr\u00fd kraj \u017eel\u00edzka zarazil do k\u016f\u017ee. Netahal za to, proto\u017ee by cht\u011bl ut\u00e9ci; nebyl tak hloup\u00fd, aby si myslel, \u017ee by tu v\u011bc, ke kter\u00e9 byl p\u0159ipoutan\u00fd, dok\u00e1zal vyt\u00e1hnout. Sotva se pohnul a ten \u0159et\u011bz nebyl dost dlouh\u00fd na to, aby si mohl zakr\u00fdt nos. Pou\u017eil tedy nam\u00edsto toho svou volnou ruku a chytil se za nos. Smrad v doc\u00edch byl nesnesiteln\u00fd.<\/p><\/div>\n

Zaho\u0159kle \u010dekal a d\u00edval se, jak se pes pohyboval mezi n\u011bkolika zni\u010den\u00fdmi lo\u010fmi, po\u0159\u00e1d \u0161el d\u00e1l a nezastavoval. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co to pes d\u011bl\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 hledal n\u011bjak\u00e9 plavidlo, co\u017e mu p\u0159i\u0161lo naprosto sm\u011b\u0161n\u00e9, jeliko\u017e z toho, co tady vid\u011bl, tu nebylo nic, co by bylo schopn\u00e9 odlepit se od zem\u011b. Zd\u00e1lo se, \u017ee tohle je m\u00edsto, kde uchov\u00e1vali v\u0161echny zni\u010den\u00e9 lod\u011b jejich v\u011bz\u0148\u016f. Budova vypadala sp\u00ed\u0161 jako lodn\u00ed smeti\u0161t\u011b ne\u017e jako dok.<\/div>\n
Povzdychl si a znovu se pokusil dostat do pohodln\u011bj\u0161\u00ed pozice, op\u0159el se o to smet\u00ed a posadil se na kus \u017eeleza, kter\u00e9 mu alespo\u0148 trochu ulevovalo po t\u00e9 dlouh\u00e9 ch\u016fzi.<\/div>\n
Zamra\u010dil se a d\u00e1l psa pozoroval, trochu \u017e\u00e1rlil na jeho schopnosti a s\u00edlu, nen\u00e1vid\u011bl to, jak bezmocn\u00fd si vedle n\u011bj p\u0159i\u0161el. Co by dal za \u0161anci bojovat proti n\u011bmu ve vesm\u00edru, kde by mohl p\u0159edv\u00e9st svou nad\u0159azenost a donutit tak psa c\u00edtit se proti n\u011bmu slab\u011b.<\/div>\n
\n

„Co m\u00e1\u0161 za lubem, vo\u0159echu?“ zamru\u010del Billeam. „Pro\u010d m\u011b nech\u00e1v\u00e1\u0161 na\u017eivu? Nebudu ti k ni\u010demu, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ zv\u00fd\u0161il hlas, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu pes nerozum\u00ed. „M\u011bl bys m\u011b prost\u011b zab\u00edt.“<\/p><\/div>\n

Zamra\u010dil se, kdy\u017e vid\u011bl, jak pes najednou vysko\u010dil z kokpitu lodi a rozeb\u011bhl se k n\u011bmu. Zvedl se. Na chv\u00edli si myslel, \u017ee mu pes opravdu rozum\u011bl, trochu klop\u00fdtl sm\u011brem dozadu.<\/div>\n
Ozvalo se rachocen\u00ed, kter\u00e9 rozvibrovalo zdi.<\/div>\n
Vykulil o\u010di. „Co to bylo?!“ ozv\u011bnou se rozezn\u011bl d\u011bsiv\u00fd \u0159ev. Zalapal po dechu; st\u00e1hl se mu \u017ealudek \u00fapln\u011b stejn\u00fdm strachem, jako kdy\u017e ho vypustili do ar\u00e9ny.<\/div>\n
Zdi se za\u010daly bortit, kdy\u017e se jedno z p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch monster v\u0159\u00edtilo do dok\u016f, dob\u011bhlo p\u0159esn\u011b do prostoru mezi n\u011bj a psa.<\/div>\n
Pes okam\u017eit\u011b zastavil. „Kurva!“<\/em><\/div>\n
\n

Byla to ta p\u0159\u00ed\u0161era, co vypadala jako wyverna, a\u017e na to, \u017ee nem\u011bla k\u0159\u00eddla, aby nemohla ut\u00e9ct, a tak m\u011bla na stran\u00e1ch sv\u00e9ho dlouh\u00e9ho krku jen pah\u00fdly. To ale rozhodn\u011b nezni\u010dilo jej\u00ed zabij\u00e1ckost. Bestie byla rychl\u00e1, jej\u00ed ocas obrn\u011bn\u00fd ostr\u00fdmi ostny a vydechovala jedovat\u00fd kysel\u00fd dech.<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161era za\u010dichala a oto\u010dila se p\u0159\u00edmo Billeamov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Kurva!“<\/div>\n
P\u0159\u00ed\u0161era zam\u00ed\u0159ila k n\u011bmu, otev\u00edrala \u00fasta. Billeam usly\u0161el v\u00fdst\u0159el blasteru. P\u0159\u00ed\u0161era zavr\u010dela a oto\u010dila se. Pes st\u00e1l za n\u00ed a za\u010dal couvat, kdy\u017e se te\u010f vydala jeho sm\u011brem. Pokra\u010doval ve st\u0159elb\u011b, ale bestii to neubli\u017eovalo. Nejsp\u00ed\u0161 m\u011bla blasterem nepr\u016fst\u0159elnou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
Pes zam\u00ed\u0159il na jej\u00ed hlavu. P\u0159\u00ed\u0161era se za\u0161klebila. Rohy, kter\u00e9 r\u00e1movaly jej\u00ed hlavu, te\u010f vyjely do dlouh\u00fdch ostn\u016f, kter\u00e9 se na konc\u00edch rozdvojovaly, vytvo\u0159ily tak ochranou hradbu.<\/div>\n
„Um\u2026 okay,“<\/em> zabru\u010del pes.<\/div>\n
P\u0159\u00ed\u0161era sekla ocasem, zas\u00e1hla psa a odhodila ho pry\u010d. Blaster mu vyl\u00e9tl z ruky.<\/div>\n
Billeam pohledem neopou\u0161t\u011bl zbra\u0148 a d\u00edval se, jak prol\u00e9tla vzduchem. Dopadla a sklouzla, p\u0159ist\u00e1la jen p\u00e1r centimetr\u016f od n\u011bj.<\/p>\n

autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: blame_my_dirty_mine Tomek \u0161el odhodlan\u011b ke sv\u00e9 lodi. Kocour na n\u011bj sy\u010del a vr\u010del. Nebyl v\u016fbec vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee ho zrovna nakrmil, to bylo zjevn\u00e9, v jeho hlase byla sly\u0161et \u010dist\u00e1 zloba. Skoro si myslel, \u017ee jeho ko\u010di\u010d\u00ed nen\u00e1vist p\u0159ekro\u010dila \u00farove\u0148<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[648],"tags":[],"class_list":["post-2083","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-foe"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2083","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2083"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2083\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2083"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2083"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2083"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}