{"id":2086,"date":"2016-05-01T16:00:00","date_gmt":"2016-05-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2077"},"modified":"2016-05-01T16:00:00","modified_gmt":"2016-05-01T15:00:00","slug":"foe-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/05\/01\/foe-11\/","title":{"rendered":"FOE 11."},"content":{"rendered":"
autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Mal\u00e1 osada za zdmi ar\u00e9ny byla tich\u00e1, bez \u017eivota. Stopy boje byly v\u0161ude. Na zemi bylo bezpo\u010det t\u011bl, v\u011bzni i Je\u0161t\u011b\u0159i. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bez z\u00e1mk\u016f a p\u0159\u00ed\u0161er Je\u0161t\u011b\u0159i v\u011bd\u011bli, \u017ee jsou ztraceni. Ti, kte\u0159\u00ed ostatn\u00ed potla\u010duj\u00ed, se maj\u00ed za mocn\u00e9, kdy\u017e maj\u00ed sv\u00e9 prost\u0159edky, ale jakmile dojde na vyrovnan\u00fd boj, tak bu\u010f zem\u0159ou, nebo ute\u010dou. Je\u0161t\u011b\u0159i rad\u0161i utekli, ne\u017e aby se postavili v\u011bz\u0148\u016fm.<\/div>\n
Kdy\u017e se dostal do doku, posledn\u00ed z lod\u00ed byla pry\u010d, ale to Tomeka moc netr\u00e1pilo. V lese m\u011bl st\u00e1le je\u0161t\u011b svou lo\u010f. Nev\u011bd\u011bl, jestli je na planet\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e on a kocour, ale vypadalo to, \u017ee v\u0161ichni byli bu\u010f mrtv\u00ed, nebo pry\u010d.<\/div>\n
Dech kocoura se zpomaloval a jeho k\u016f\u017ee chladla. Tomek si ho rychle p\u0159ehodil p\u0159es rameno a vyb\u011bhl do les\u016f sm\u011brem ke sv\u00e9 st\u00edha\u010dce.<\/div>\n
„Co to, kurva, d\u011bl\u00e1m?“ zamumlal si pro sebe, po\u0159\u00e1d nerozum\u011bl tomu, pro\u010d ut\u00edkal ke sv\u00e9 lodi s kocourem p\u0159es rameno a co bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, pro\u010d se sna\u017eil zachr\u00e1nit.<\/div>\n
Kdy\u017e dob\u011bhl do m\u00edst, kde p\u0159ist\u00e1l, u\u017e skoro ned\u00fdchal. Polo\u017eil kocoura na zem. Jeho t\u011blo bylo tak hadrov\u00e9, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee je tu pozd\u011b. Zkontroloval mu pulz na krku. Byl tam, ale u\u017e skoro ne.<\/div>\n
\n

Tomek vlezl do kokpitu sv\u00e9 lodi a odemkl malou p\u0159ihr\u00e1dku. Vyndal jej\u00ed obsah a vr\u00e1til se ke kocourovi. Sklonil se a pozoroval ho v bezv\u011bdom\u00ed, pohr\u00e1val si mezi prsty se s\u00e9rem. U\u017e ho pou\u017eil dvakr\u00e1t, tohle byla jeho posledn\u00ed porce Regensk\u00e9ho S\u00e9ra; jeho posledn\u00ed \u0161ance o\u017eivit se po fat\u00e1ln\u00edm z\u00e1sahu. Pro\u010d nad t\u00edmhle v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161lel? Cht\u011bl ob\u011btovat sv\u016fj posledn\u00ed \u017eivot? Pro ko\u010dku? Ko\u010dku, kter\u00e1 zabila jeho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele?<\/p><\/div>\n

Krom\u011b Ko\u010dkovit\u00fdch, kte\u0159\u00ed m\u011bli super s\u00edlu regenerace, Psovit\u00ed a ostatn\u00ed humanoidn\u00ed rasy m\u011bli hojen\u00ed p\u0159irozen\u00e9, co\u017e pro fat\u00e1ln\u00ed r\u00e1ny nen\u00ed nikdy dost rychl\u00e9. Psovit\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee to byla jejich nev\u00fdhoda v\u016f\u010di Ko\u010dkovit\u00fdm, a tak po spoustu let studovali zp\u016fsoby, jak obelst\u00edt smrt, a nakonec se jim povedlo vymyslet Regensk\u00e9 S\u00e9rum; byla to tk\u00e1n\u011b obnovuj\u00edc\u00ed medic\u00edna, kter\u00e1 povzbudila regeneraci t\u011bla, tak\u017ee hojen\u00ed r\u00e1ny se zm\u011bnilo na vte\u0159iny. Bohu\u017eel zjistili, \u017ee Regensk\u00e9 S\u00e9rum se d\u00e1 pou\u017e\u00edt pouze t\u0159ikr\u00e1t. V\u011b\u0159\u00ed se, \u017ee je to ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu, pro\u010d se t\u011blo ko\u010dek neodk\u00e1\u017ee obnovit po des\u00e1t\u00e9; t\u011blo je vy\u010derpan\u00e9 z nucen\u00e9ho hojen\u00ed a u\u017e to nedok\u00e1\u017ee ust\u00e1t. Psovit\u00ed se pokou\u0161eli z Regensk\u00e9ho S\u00e9ra dostat v\u00edc \u017eivot\u016f, ale po \u010dtvrt\u00e9m pou\u017eit\u00ed nem\u011blo v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd efekt a tak\u00e9 ob\u010das zap\u0159\u00ed\u010dinilo neblah\u00e9 \u00fa\u010dinky s nepravidelnou a nekontrolovatelnou regenerac\u00ed tk\u00e1n\u011b, co\u017e vedlo k v\u00fdvoji n\u00e1dor\u016f v poran\u011bn\u00e9 tk\u00e1ni a nakonec je stejn\u011b zabilo.<\/div>\n
Tomek v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdy nebude m\u00edt \u0161anci z\u00edskat dal\u0161\u00ed injekci a opravdu nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jestli bude Regensk\u00e9 S\u00e9rum fungovat na jin\u00e9 rase, ale nevypadalo to, \u017ee m\u00e1 na v\u00fdb\u011br. Povzdychl si a odhalil kus k\u016f\u017ee na krku ko\u010dky.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Andrazi,“ \u0159ekl a dal ko\u010dce svou posledn\u00ed d\u00e1vku.<\/div>\n
\n
Tomek zacouval a \u010dekal. D\u00edval se, jak se kocour\u016fv hrudn\u00edk za\u010dal viditeln\u011bji zvedat a klesat. Kocour se zavrt\u011bl, zast\u00e9nal a polkl, pak vydechl \u00falevou, kdy\u017e bolest z jeho t\u011bla ustoupila. Pootev\u0159el o\u010di. Rozhl\u00e9dl se po sv\u00e9m okol\u00ed, zamra\u010dil se, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je uprost\u0159ed lesa. Za\u010dal se zvedat, po\u0159\u00e1d se tv\u00e1\u0159il naprosto zmaten\u011b a pak ztuhl, kdy\u017e kone\u010dn\u011b spat\u0159il Tomeka. <\/div>\n
Tomek st\u00e1le sed\u011bl ve d\u0159epu vedle n\u011bj. C\u00edtil se opravdu provinile a jako zr\u00e1dce za to, \u017ee kocoura zachr\u00e1nil, ale v tu samou chv\u00edli m\u011bl i radost, \u017ee znovu vid\u00ed ty karamelov\u00e9 o\u010di. Nikdy ze v\u0161ech setk\u00e1n\u00ed s Ko\u010dkovit\u00fdmi nebyl ovlivn\u011bn jejich vzhledem, tak pro\u010d nemohl p\u0159estat na tohohle z\u00edrat? Byl v\u00edc ne\u017e p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, to byla jeho jedin\u00e1 v\u00fdmluva. V obli\u010deji m\u011bl \u017eenskou jemnost, tak hebkou a jako vytesanou z mramoru, m\u011bl dlouh\u00e9 obsidi\u00e1nov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy s b\u00edl\u00fdmi prou\u017eky, kter\u00e9 na n\u011bm byly ty jedin\u00e9 zna\u010dky, kter\u00e9 vid\u011bl krom\u011b \u010dern\u00e9, je\u017e r\u00e1movala jeho omra\u010duj\u00edc\u00ed o\u010di. Nemohl si pomoci, ale po\u0159\u00e1d si musel p\u0159edstavovat, kde jinde m\u00e1 dal\u0161\u00ed zna\u010dky.<\/div>\n
Kocour se neh\u00fdbal, jako by znovu st\u00e1l tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 p\u0159\u00ed\u0161e\u0159e. D\u00edval se na Tomeka pohledem pln\u00fdm ned\u016fv\u011bry.<\/div>\n
\n

„Pod\u00edvej, mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych ti cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit po tom, co jsem ti zachr\u00e1nil \u017eivot?“ \u0159ekl Tomek obecnou \u0159e\u010d\u00ed. „P\u0159esn\u011b tak, zachr\u00e1nil jsem ti \u017eivot, kocoure. Ale to v\u00ed\u0161, nebo ne?“ Tomek mu uk\u00e1zal svou pr\u00e1zdnou lahvi\u010dku od s\u00e9ra a pak ji zahodil jako kus nepot\u0159ebn\u00e9ho smet\u00ed. Kocour nejevil \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee by Tomekovi rozum\u011bl. „Mluv\u00ed\u0161 obecnou?“ zeptal se Tomek. Kocour neodpov\u011bd\u011bl. Tomek si odfrkl. V\u011bd\u011bl, \u017ee pro v\u011bt\u0161inu ras nebylo povinn\u00e9 u\u010dit se obecnou \u0159e\u010d. V\u011bt\u0161inou se ji u\u010dili jen ti, co obchodovali nebo bojovali nap\u0159\u00ed\u010d galaxi\u00ed. Ko\u010dkovit\u00ed d\u011blali oboj\u00ed, ale byli a\u017e moc zahled\u011bn\u00ed do sebe a moc hrd\u00ed na to, aby se ji u\u010dili.<\/p><\/div>\n

„Jak se jmenuje\u0161?“ zeptal se Tomek. Kocour neodpov\u011bd\u011bl, ale jeho pohled se zm\u011bnil. Te\u010f se na Tomeka d\u00edval jako na \u0161\u00edlence, ten si povzdychl. „Tomek,“ \u0159ekl a dotkl se sv\u00e9ho hrudn\u00edku. „Te\u010f ty,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal na kocoura. Ten okam\u017eit\u011b vysko\u010dil, ruka mu vyst\u0159elila a po\u0161kr\u00e1bala Tomekovi tv\u00e1\u0159. Tomek byl v \u0161oku. Nedok\u00e1zal pochopit, jak debiln\u00ed byl. Nejen\u017ee kocoura nesv\u00e1zal, ne\u017e pou\u017eil s\u00e9rum, ale nav\u00edc ne\u010dekal, \u017ee by se tohle stalo. Sledoval, jak kocour \u0161plh\u00e1 na strom a miz\u00ed mu a vybuchl zlost\u00ed.<\/div>\n
\n

—-<\/strong><\/div>\n

\n

„Jak rozzloben\u00fd byl?“ zeptal se najednou Jimmy.<\/p><\/div>\n

„Oh, byl p\u011bkn\u011b bez sebe,“ odpov\u011bd\u011bla teta Janine. „V\u00ed\u0161 jako, jako grrrrr.“<\/div>\n
Jimmy se nespokojen\u011b za\u0161klebil.<\/div>\n
„Co?“ zeptala se teta Janine.<\/div>\n
„No t\u00e1k, teto Janine, \u0159ekni mi, jak to bylo doopravdy. V\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee jsou rozzloben\u00ed nebo zlost\u00ed bez sebe, ale j\u00e1 chci v\u011bd\u011bt v\u00edc.“<\/div>\n
„V\u00edc?“<\/div>\n
„Jo, jako co doopravdy \u0159\u00edkaj\u00ed, kdy\u017e jsou na\u0161tvan\u00ed, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Teta Janine zvedla obo\u010d\u00ed, kdy\u017e j\u00ed do\u0161lo, kam m\u00ed\u0159\u00ed. „V\u00e1\u017en\u011b, Jimmy, p\u0159eci ne\u010dek\u00e1\u0161, \u017ee budu p\u0159ed tebou mluvit sprost\u011b.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Moje sestra to d\u011bl\u00e1 po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
„To ano, \u017ee?“ zabru\u010dela teta Janine nesouhlasn\u011b. „No, nem\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct ta sprost\u00e1 slova, proto\u017ee pak by to bylo nep\u0159\u00edpustn\u00e9 tv\u00e9mu v\u011bku, ale o\u0161kliv\u00e1 slova by se nem\u011bla pou\u017e\u00edvat obecn\u011b. Mimo to, nepot\u0159ebuje\u0161 ta slova zn\u00e1t pro to, abys p\u0159\u00edb\u011bh pochopil, je to tak?“<\/div>\n
„Jo.“ Odpov\u011bd\u011bl Jimmy nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee, jak jsem \u0159\u00edkala, pes byl p\u011bkn\u011b na\u0161tvan\u00fd a ano, tak na\u0161tvan\u00fd, \u017ee sprost\u011b nad\u00e1val.“<\/div>\n
\n

—<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

„Ty zasranej zkurvysyne!“<\/em><\/div>\n

Sly\u0161el, jak pes \u0161t\u011bk\u00e1 a nad\u00e1v\u00e1 jako h\u0159m\u011bn\u00ed vzd\u00e1len\u00e9 bou\u0159ky. \u0158e\u010d Psovit\u00fdch mu v\u017edycky zn\u011bla jako bou\u0159e. A\u0165 psi \u0159\u00edkali cokoliv, bylo to neomalen\u00e9 a rozmrzel\u00e9, a\u017e na to, \u017ee to, co pes \u0159\u00edkal te\u010f, zn\u011blo o dost h\u016f\u0159, dokonce rouhav\u011b a on nem\u011bl pochyby, \u017ee to tak zn\u011blo pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee to slova vyjad\u0159ovala.<\/div>\n
Dostal se na nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u011btev stromu a p\u0159esko\u010dil z v\u011btve na v\u011btev. Stromy byly tak hust\u00e9 a bl\u00edzko vedle sebe, \u017ee to vypadalo, jako by mohl b\u011bhat po jejich \u0161pi\u010dk\u00e1ch.<\/div>\n
Srdce mu rychle tlouklo. Ze v\u0161ech bezmy\u0161lenkovit\u00fdch situac\u00ed, do kter\u00fdch se kdy dostal, tohle musela b\u00fdt ta nejhor\u0161\u00ed. I kdy\u017e se mu ulevilo, \u017ee u\u017e je pry\u010d z ar\u00e9ny, byl do morku kosti vystra\u0161en\u00fd, kdy\u017e se probudil tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 psovi, a nav\u00edc kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ho pes zachr\u00e1nil. Nepot\u0159eboval psovi rozum\u011bt, aby mu to do\u0161lo. Bylo to jedin\u00e9 mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d ho zachr\u00e1nil, ale a\u0165 se rad\u0161i do zem\u011b propadne, ne\u017e aby se nechal psem chytit.<\/div>\n
\n

Najednou se v\u011btve pod n\u00edm prom\u011bnily v ohe\u0148 a on se pustil. Za\u010dal padat, ale rychle p\u0159ist\u00e1l na jin\u00e9 v\u011btvi. Zrychlen\u011b d\u00fdchal a pod\u00edval se dol\u016f, sna\u017eil se vid\u011bt psa. Dal\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159el ho p\u0159ekvapil a on se od v\u011btve odrazil zrovna ve chv\u00edli, kdy za\u010dala ho\u0159et i tahle. Chytil se dal\u0161\u00ed v\u011btve, ale to okam\u017eit\u011b zas\u00e1hla dal\u0161\u00ed st\u0159ela. Za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet na v\u00fd\u0161ce, jeliko\u017e ka\u017ed\u00e1 z v\u011btv\u00ed, kter\u00e9 se dotkl, byla psem zni\u010dena.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e mu do\u0161ly v\u011btve, za\u010dal padat voln\u00fdm p\u00e1dem. Vypadalo to, \u017ee si zlom\u00ed vaz, kdy\u017e se n\u011bkolik centimetr\u016f nad zem\u00ed jeho t\u011blo oto\u010dilo a on hladce p\u0159ist\u00e1l na nohou.<\/div>\n
Narovnal se a zamra\u010dil se na psa, kter\u00fd mu zbran\u00ed m\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo do obli\u010deje.<\/div>\n
<\/p>\n

„Pitom\u00e1 ko\u010dko, to si opravdu mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi jen tak ute\u010de\u0161?“<\/em> Pes se sklonil, ale svou zbra\u0148 nesklopil, za\u010dal si rozvazovat boty. Kocour zasy\u010del a naje\u017eil se, jak se pes p\u0159ibli\u017eoval. „Jo, p\u0159esn\u011b tak, sv\u00e1\u017eu t\u011b. Ani se o nic nepokou\u0161ej; to j\u00e1 jsem tady ten, kdo m\u00e1 zbra\u0148.“<\/em><\/div>\n

Pes ve vzduchu zat\u0159\u00e1sl svou zbran\u00ed, jako by mu vyhro\u017eoval, \u017ee ho zast\u0159el\u00ed, pokud se pohne. St\u00e1l na m\u00edst\u011b, \u010dekal. Pes ho chytil za rameno a oto\u010dil ho. Poslouchal, ale kdy\u017e ho pes vzal za z\u00e1p\u011bst\u00ed, s oto\u010dkou se odrazil, p\u0159esko\u010dil ho a vykopl do strany. Pes vyblokoval kopnut\u00ed rukou, ani se nehnul a pak mu jednu vrazil. Silou mu z plic vyrazil vzduch a vjely mu slzy do o\u010d\u00ed z bolesti v b\u0159i\u0161e. Tentokr\u00e1t nep\u0159ist\u00e1l na nohy, ale s r\u00e1nou. Pes st\u00e1l nad n\u00edm, p\u0159im\u00e1\u010dkl mu z\u00e1p\u011bst\u00ed k sob\u011b.<\/div>\n
\n

„Ne! Nech m\u011b j\u00edt!“ pral se s n\u00edm, jak jen mohl. Nikdy neza\u017eil fyzickou s\u00edlu Psovit\u00e9ho, ale te\u010f u\u017e ch\u00e1pal, pro\u010d se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je nesmysln\u00e9 s nimi bojovat jeden na jednoho. S\u00edla psa byla brut\u00e1ln\u00ed; klidn\u011b by se mohl pr\u00e1t s jedn\u00edm z t\u011bch velk\u00fdch robot\u016f, kdyby cht\u011bl. Nikdy p\u0159edt\u00edm se \u017e\u00e1dn\u00e9mu psovi nepodrobil. Bylo to naprosto poni\u017euj\u00edc\u00ed a nesnesiteln\u00e9.<\/p><\/div>\n

Zabru\u010del, kdy\u017e mu pes pevn\u011b uv\u00e1zal tkani\u010dky kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed a pak mu sv\u00e1zal i kotn\u00edky. Kdy\u017e skon\u010dil, tak se na n\u011bj pes s \u00fa\u0161klebkem pod\u00edval.<\/div>\n
„Te\u010f si m\u016f\u017ee\u0161 zkusit mi znovu po\u0161kr\u00e1bat obli\u010dej.“<\/em><\/div>\n
„Polib si, psisko, mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsi vyhr\u00e1l? V\u0161ichni jste mrtv\u00ed! Na\u0161e zbra\u0148 v\u00e1s zni\u010d\u00ed a cel\u00e1 va\u0161e bezcenn\u00e1 rasa bude pry\u010d, a a\u017e to bude\u0161 \u010dekat nejm\u00e9n\u011b, tak zni\u010d\u00edm i j\u00e1 tebe!“<\/div>\n
„Jsi opravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, v\u00ed\u0161 to?“<\/em><\/div>\n
„A nem\u016f\u017ee\u0161 tomu nijak zabr\u00e1nit. Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti n\u011bco \u0159eknu, tak pl\u00fdtv\u00e1\u0161 \u010dasem!“<\/div>\n
„Tak\u017ee obecn\u00e9 \u0159e\u010di nerozum\u00ed\u0161. \u0160koda, opravdu jsem cht\u011bl vid\u011bt, jak se bude\u0161 tv\u00e1\u0159it.“<\/em> Pes se narovnal a povzdychl si. Za\u0161klebil se a dotkl se b\u0159icha. „Bo\u017ee, m\u00e1m hlad. P\u016fjdu n\u00e1m naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, n\u011bco, \u010d\u00edm se pro zm\u011bnu naj\u00edme.“<\/em> Pes si promnul b\u0159icho do sm\u011bru kruhu. „J\u00eddlo,“<\/em> \u0159ekl a nazna\u010dil, \u017ee kou\u0161e.<\/div>\n
Lehce porozum\u011bl, \u017ee pes chce nakrmit. A pak vid\u011bl, \u017ee se pes chyst\u00e1 odej\u00edt.<\/div>\n
„Je ti jasn\u00e9, \u017ee budu v\u011bd\u011bt, jestli se o centimetr pohne\u0161, \u017ee ano?“<\/em><\/div>\n
Pes na n\u011bj varovn\u011b uk\u00e1zal prstem, pak se oto\u010dil a ode\u0161el.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e byl pes z dohledu, za\u010dal se ve sv\u00fdch poutech vrt\u011bt. Sna\u017eil se z nich vykroutit, ale k ni\u010demu to nebylo; vl\u00e1kna byla odoln\u00e1 jako tvrd\u00fd plast. Po chv\u00edli se za\u010dal potit a bolest okolo z\u00e1p\u011bst\u00ed ho donutila p\u0159estat. Nem\u011blo to cenu a on se neodk\u00e1zal osvobodit ani o milimetr. Lehl si, unaven\u00fd a nespokojen\u00fd. Kdyby mohl, tak by utekl, co nejd\u00e1l by mohl, ale pes by ho nejsp\u00ed\u0161 vysledoval. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u011bl kam se schovat, kdy\u017e pes znal jeho pach. Povzdychl si, po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se dostal a\u017e sem, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 um\u0159e rukou psa. <\/em> <\/div>\n

„Giorgi, kde jsi, kdy\u017e t\u011b pot\u0159ebuju?“ zamumlal. „Nev\u011b\u0159il bys, kdybych ti \u0159ekl, kde jsem,“ \u0159ekl a s\u00e1m pro sebe se zasm\u00e1l. Rozhl\u00e9dl se po lese. „Ani j\u00e1 nev\u00edm, kde to sakra jsem.“ Pak se skl\u00ed\u010den\u011b pod\u00edval do zem\u011b. „K\u00e9\u017e bych ti mohl \u0159\u00edct, \u017ee nejsem mrtv\u00fd.“<\/div>\n
Vyd\u011bsil ho zvuk zachrocht\u00e1n\u00ed. Nikde nic nevid\u011bl, ale sly\u0161el frk\u00e1n\u00ed \u010dehokoliv, co se kolem toulalo. „Alespo\u0148 prozat\u00edm,“ \u0159ekl, jeliko\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se na n\u011bj chyst\u00e1 za\u00fato\u010dit obyvatel lesa. Stvo\u0159en\u00ed se p\u0159ibl\u00ed\u017eilo: bylo mal\u00e9, kulat\u00e9 a tlust\u00e9 jako mal\u00fd hroch, ale m\u011blo n\u011bkolik \u0159ad jehlovit\u00fdch zub\u016f. Stvo\u0159en\u00ed zavr\u010delo, odhalilo \u010delisti a rozeb\u011bhlo se jeho sm\u011brem.<\/div>\n
„Kurva!“ sklonil obli\u010dej a pokr\u010dil si nohy pod hrudn\u00edk. Vysko\u010dil a za\u010dal poskakovat, co nejrychleji mohl, pry\u010d od toho stvo\u0159en\u00ed. Brzy zakopl o n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho na zemi a spadl. Vid\u011bl, jak se stvo\u0159en\u00ed bl\u00ed\u017eilo a u\u017e te\u010f se vid\u011bl, jak je po\u017e\u00edran\u00fd.<\/div>\n
Stvo\u0159en\u00ed ale najednou za\u00fap\u011blo a padlo mu mrtv\u00e9 k noh\u00e1m. V\u0161iml si vyp\u00e1len\u00e9 d\u00edry v k\u016f\u017ei a oto\u010dil se, ve snaze naj\u00edt, kde je pes. Pes se objevil mezi kmeny strom\u016f, po\u0159\u00e1d na stvo\u0159en\u00ed m\u00ed\u0159il zbran\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to vypad\u00e1 masit\u011b, ale nechutn\u011b to smrd\u00ed.“<\/em><\/div>\n
\n

Pes nakopl mrtv\u00e9 stvo\u0159en\u00ed z cesty a hodil na zem n\u011bkolik kus\u016f dr\u016fbe\u017ee, p\u011bkn\u011b vykrmen\u00e9 a pln\u00e9 pe\u0159\u00ed. „Dobr\u00fd \u00falovek, co?“<\/em> \u0159ekl a pod\u00edval se jeho sm\u011brem. Pes se tv\u00e1\u0159il hrd\u011b a jemu bylo jasn\u00e9, \u017ee se chce jen p\u0159edv\u00e9st, jak um\u00ed lovit. Odvr\u00e1til se cel\u00fd roz\u010dilen\u00fd. Pes se zasm\u00e1l.<\/div>\n

Pes za\u010dal sb\u00edrat kameny a pak l\u00e1mat klac\u00edky a kousky k\u016fry, d\u00e1val je k sob\u011b. Celou dobu, co pes chodil kolem, on si p\u0159\u00e1l, aby v\u011bd\u011bl, co pl\u00e1nuje, pro\u010d ho dr\u017e\u00ed na\u017eivu.<\/div>\n
„A te\u010f ohe\u0148.“<\/em> Pes pou\u017eil sv\u016fj blaster na d\u0159evo a rozho\u0159el se ohe\u0148. O\u0161kubal dr\u016fbe\u017e a dal ji na klacek p\u0159es ohe\u0148. V\u016fn\u011b pe\u010den\u011b byla skv\u011bl\u00e1, ale on jen doufal, \u017ee to nep\u0159il\u00e1k\u00e1 dal\u0161\u00ed divokou zv\u011b\u0159. <\/div>\n
Znovu se na psa zmaten\u011b pod\u00edval. Ten pes nemohl nic v\u011bd\u011bt. To, \u017ee je chycen\u00fd, je jen v\u00fdsledek jeho sm\u016fly, tak\u017ee nemohl p\u0159ij\u00edt na \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by ho pes cht\u011bl dr\u017eet na\u017eivu.<\/div>\n
Pes se na n\u011bj pod\u00edval a znovu za\u010dal mluvit obecnou \u0159e\u010d\u00ed, zat\u00edmco ot\u00e1\u010del dr\u016fbe\u017e\u00ed na klacku. Nerozum\u011bl ani slovo Ps\u00ed \u0159e\u010di a jeho znalost obecn\u00e9 byla chab\u00e1, ale t\u00f3n jeho hlasu byl jemn\u00fd, nevyhro\u017eoval mu, a jeho to m\u00e1tlo.<\/div>\n
\n

„\u0158ekne\u0161 mi u\u017e, jak se jmenuje\u0161? Jsem Tomek.“<\/em> \u0158ekl pes a dotkl se sv\u00e9ho hrudn\u00edku, pak uk\u00e1zal na n\u011bj.<\/div>\n

On se nafoukl a odvr\u00e1til pohled. Jak\u00e1 nestoudnost, u\u017e jen to, \u017ee si myslel, \u017ee s n\u00edm bude jen tak mluvit, pt\u00e1t se ho na jm\u00e9no, jako by byli p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/div>\n
„No dob\u0159e, kdy\u017e mi ne\u0159ekne\u0161 sv\u00e9 jm\u00e9no, tak ti budu muset n\u011bco vymyslet. Kr\u00e1lovna na tebe docela sed\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Oto\u010dil se zp\u00e1tky na psa a dot\u010den\u011b se uchechtl.<\/div>\n
„Oh, tak\u017ee tohle slovo zn\u00e1\u0161,“<\/em> zasm\u00e1l se pes. „Mysl\u00edm, \u017ee jsi ho musel u\u017e n\u011bkdy sly\u0161et, co? Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee j\u00ed se\u0161, jen tak vypad\u00e1\u0161. Tak\u017ee\u2026 Tomek – Kr\u00e1lovna.“<\/em> Pes na n\u011bj uk\u00e1zal a znovu ho nazval ko\u010di\u010d\u00ed samic\u00ed. Podvol\u00ed se, ale jen aby si ho p\u0159estal dob\u00edrat.<\/div>\n
\n

„Billeam,“ zamumlal zlostn\u011b.<\/p><\/div>\n

Pes se spokojen\u011b usm\u00e1l. „Billeam. Nikdy jsem nepoznal Ko\u010dkovit\u00e9ho, jako jsi ty,<\/em> Billeame. Nikdy jsem ani s \u017e\u00e1dn\u00fdm nemluvil. Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, m\u00e1m pocit, \u017ee to, \u017ee jsem t\u011b zachr\u00e1nil, je jen d\u016fsledkem m\u00e9ho \u0161patn\u00e9ho \u00fasudku. Sakra, v\u0161echno je to tak \u0161patn\u011b, \u017ee ani nev\u00edm, co to sakra d\u011bl\u00e1m a\u2026 tady jsem, mluv\u00edm s tebou. Je to \u0161\u00edlen\u00e9. Vsad\u00edm se, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem bl\u00e1zen,<\/em> Billeam.“<\/div>\n
Pes mluvil a mluvil a ob\u010das jen tak prohodil jeho jm\u00e9no. Billeam za\u0165al zuby, p\u0159\u00e1l si, aby mu mohl sebrat ten zatracen\u00fd blaster. Kdyby ho m\u011bl, tak by se role obr\u00e1tily, a\u017e na to, \u017ee on by ho jako v\u011bzn\u011b nedr\u017eel, zabil by ho na prvn\u00ed dobrou. Zamra\u010dil se, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e budou.“<\/em> Tomek sundal pe\u010denou dr\u016fbe\u017e z klacku. Utrhl si stehno a zabo\u0159il do n\u011bj sv\u00e9 tes\u00e1ky. „Hmm, to je dobr\u00e9, ale vsad\u00edm se, \u017ee v\u0161echno chutn\u00e1 dob\u0159e, kdy\u017e m\u00e1\u0161 hlad.“<\/em><\/div>\n
Billeam se d\u00edval, jak pes jedl a c\u00edtil, jak mu kru\u010d\u00ed v b\u0159i\u0161e bolest\u00ed.<\/div>\n
\n

Pes utrhl dal\u0161\u00ed stehno a \u0161el k n\u011bmu. D\u0159epl si. „Tady,“<\/em> \u0159ekl a nab\u00eddl mu stehno. Billeam nev\u011bd\u011bl, kde se v n\u011bm brala s\u00edla odol\u00e1vat sv\u00e9mu instinktu p\u0159e\u017e\u00edt, ale povedlo se mu odvr\u00e1tit se pry\u010d a j\u00eddlo odm\u00edtnout. Nenech\u00e1 psa udr\u017eet ho na\u017eivu a dokon\u010dit sv\u016fj pl\u00e1n; rad\u0161i um\u0159e hlady, ne\u017e aby byl v\u011bzn\u011bn.<\/div>\n

„Co? A\u017e moc hrd\u00fd na to, abys nechal psa nakrmit t\u011b?“<\/em> pes mu p\u0159ejel stehnem po rtech. Billeam se oto\u010dil pry\u010d. „No tak, kousni si. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 hlad,“<\/em> nal\u00e9hal pes, natla\u010dil mu steh\u00fdnko na pusu. Billeam se na n\u011bj vztekle pod\u00edval koutkem oka. Otev\u0159el pusu a ukousl si velk\u00fd kus masa, pak se k n\u011bmu oto\u010dil \u010delem a plivl mu to do obli\u010deje.<\/div>\n
Pes si ut\u0159el obli\u010dej. V rychl\u00e9m pohybu chytil Billeama pod krkem a p\u0159irazil ho proti kmenu. „Poslouchej m\u011b,<\/em> Billeame, tohle sn\u00ed\u0161, rozum\u00ed\u0161? Proto\u017ee jsem na tebe nevypl\u00fdtval sv\u016fj posledn\u00ed \u017eivot proto, aby ses mohl zab\u00edt vyhladov\u011bn\u00edm.“<\/em><\/div>\n
Pes byl tak bl\u00edzko, \u017ee Billeamovi za\u010dalo srdce tlouct rychleji. Nikdy psovi nebyl tak bl\u00edzko; te\u010f byl tak bl\u00edzko, \u017ee jeho t\u011blo za\u010dalo vys\u00edlat v\u0161elijak\u00e9 varovn\u00e9 sign\u00e1ly. D\u00edval se psovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed, nevid\u011bl v nich \u017e\u00e1dn\u00e9 opravdov\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, co\u017e bylo divn\u00e9. Zlost z n\u011bj ale c\u00edtil, stejn\u011b jako pes z n\u011bj musel c\u00edtit strach.<\/div>\n
\n

Zauva\u017eoval, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee pokud ho bude m\u00edt pes za dobr\u00e9ho v\u011bzn\u011b, pak mu mo\u017en\u00e1 povol\u00ed pouta. Nech\u00e1 psa myslet si, \u017ee je v\u0161e po jeho a pak bude \u010dekat na svou \u0161anci, proto\u017ee ur\u010dit\u011b p\u0159ijde chv\u00edle, kdy nebude d\u00e1vat pozor a on kone\u010dn\u011b v\u0161echno naprav\u00ed a zabije ho.<\/p><\/div>\n

Billeam se submisivn\u011b uvolnil, a kdy\u017e mu pes znovu zvedl stehno k puse, ukousl si maso a \u017ev\u00fdkal. Pes ho sledoval podez\u0159\u00edvav\u00fdm pohledem. Billeam polkl a pes se usm\u00e1l, kdy\u017e vid\u011bl, jak mu j\u00eddlo putuje krkem. <\/div>\n
Pes ho nechal doj\u00edst toto stehno a pak p\u0159inesl dal\u0161\u00ed kus dr\u016fbe\u017ee a potom dal\u0161\u00ed, dokud nebyl spokojen\u00fd. Nakonec musel odvr\u00e1tit hlavu, proto\u017ee kdyby sn\u011bdl je\u0161t\u011b v\u00edc, tak by zvracel. Pes mu ale st\u00e1le nutil dal\u0161\u00ed sousta. Zavr\u010del.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148, psisko! U\u017e sta\u010d\u00ed, jsem pln\u00fd!“<\/div>\n
„Fajn. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to znamen\u00e1, \u017ee u\u017e nechce\u0161.“<\/em> Pes dal kone\u010dn\u011b j\u00eddlo pry\u010d a v tichosti se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
\n

Billeam p\u0159imhou\u0159il o\u010di, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee pes pl\u00e1nuje n\u011bco zl\u00e9ho. Odvr\u00e1til se a trochu z\u00e1polil, byl vztekl\u00fd z toho, \u017ee je tak bezmocn\u00fd. Zaslou\u017eil si poj\u00edt za to, \u017ee tak pon\u00ed\u017eil jeho rasu. Te\u010f si za\u010d\u00ednal p\u0159\u00e1t, aby poslechl Kr\u00e1lovy rozkazy. Oto\u010dil se zp\u00e1tky a s naprost\u00fdm opovr\u017een\u00edm se na psa pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

Pes to ne\u010dekal, rychle se pod\u00edval jinam. Billeam se d\u00edval, jak se rychle postavil a m\u00ed\u0159il k lodi, o\u0161\u00edval se. Zamrkal, tuhle reakci nech\u00e1pal, jako by jeho o\u010di p\u00edchly do psa jed hada, ale nejsp\u00ed\u0161 jen pochopil, co mu t\u00edm pohledem cht\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Ano, opravdu d\u011bl\u00e1\u0161 chybu, kdy\u017e m\u011b dr\u017e\u00ed\u0161 na\u017eivu, psisko. Te\u010f ti ze \u017eivota ud\u011bl\u00e1m \u017eivouc\u00ed peklo!“<\/p>\n

autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: blame_my_dirty_mind Mal\u00e1 osada za zdmi ar\u00e9ny byla tich\u00e1, bez \u017eivota. Stopy boje byly v\u0161ude. Na zemi bylo bezpo\u010det t\u011bl, v\u011bzni i Je\u0161t\u011b\u0159i. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bez z\u00e1mk\u016f a p\u0159\u00ed\u0161er Je\u0161t\u011b\u0159i v\u011bd\u011bli, \u017ee jsou ztraceni. Ti, kte\u0159\u00ed ostatn\u00ed potla\u010duj\u00ed, se maj\u00ed za mocn\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[648],"tags":[],"class_list":["post-2086","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-foe"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2086","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2086"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2086\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2086"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2086"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2086"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}