{"id":2091,"date":"2016-04-29T16:00:00","date_gmt":"2016-04-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2082"},"modified":"2016-04-29T16:00:00","modified_gmt":"2016-04-29T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/29\/ocima-spolecnosti-zakazane-4\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 4."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Od chv\u00edle, kdy mezi Billem a Bushidem prob\u011bhl jejich prvn\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 posledn\u00ed rozhovor, uplynuly u\u017e dv\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvy a Bushido splnil p\u0159esn\u011b to, co \u0159ekl a je\u0161t\u011b v\u00edc. Nejen\u017ee se na Billa ned\u00edval – v\u016fbec se toti\u017e neukazoval. Poprv\u00e9 si Bill myslel, \u017ee se t\u0159eba n\u011bkde zpozdil, kdy\u017e ale nep\u0159i\u0161el za celou dobu, co se Bill po v\u011bznici pohyboval, a neuk\u00e1zal se ani podruh\u00e9, Billovi u\u017e to bylo divn\u00e9. Nav\u00edc si nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd, co ho \u0161tve v\u00edc – \u017ee Bushido nen\u00ed kolem, nebo \u017ee se Bill star\u00e1.<\/p><\/div>\n

Pot\u00e9, co byl celou sobotu zna\u010dn\u011b rozmrzel\u00fd a v pln\u011bn\u00ed ve\u0161ker\u00fdch zadan\u00fdch \u00fakol\u016f byl jedn\u00edm slovem mizern\u00fd<\/em>, je\u0161t\u011b odpoledne zavolal Sakimu a po\u017e\u00e1dal ho, zda by mohl v ned\u011bli p\u0159ij\u00edt a str\u00e1vit tam del\u0161\u00ed dobu. P\u0159esto\u017ee byl Saki z dotazu p\u0159ekvapen\u00fd, zd\u00e1lo se, \u017ee nem\u00e1 nic proti a Billovu \u017e\u00e1dost bez probl\u00e9m\u016f schv\u00e1lil. Proto Bill hned brzo r\u00e1no vyrazil z domu, aby tam byl co nejd\u0159\u00edve.<\/div>\n
\n

S \u00fasm\u011bvem prokli\u010dkoval skrze v\u0161echny kontroly, ignoruje zv\u011bdav\u00e9 a p\u0159ekvapen\u00e9 pohledy dozorc\u016f, dokud se nedostal a\u017e na „sv\u00e9“ patro, kde okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159il do spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti. Ned\u011ble byla n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edm dnem, proto o\u010dek\u00e1val, \u017ee Bushido by mohl b\u00fdt s ostatn\u00edmi a \u010dekat na n\u011bkoho z rodiny, co\u017e by znamenalo, \u017ee by mohl m\u00edt dobrou n\u00e1ladu a mo\u017en\u00e1 by byl ochotn\u00fd si s Billem trochu promluvit. Prvn\u00ed vlna zklam\u00e1n\u00ed zaplavila jeho t\u011blo, jakmile mezi hlavami v\u011bz\u0148\u016f pr\u00e1v\u011b tu Bushidovu nevid\u011bl. S dal\u0161\u00ed nad\u011bj\u00ed zam\u00ed\u0159il na rozlehl\u00fd dv\u016fr, kdy\u017e ale Bushida nena\u0161el ani tam, zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Jedinou \u00fat\u011bchou mu v tu chv\u00edli bylo, \u017ee n\u011bkde Bushido b\u00fdt musel – nebyla mo\u017enost, aby ode\u0161el, tak\u017ee Bill v\u011bd\u011bl, kde by ho m\u011bl hledat.<\/p><\/div>\n

Jak se pomalu roze\u0161el sm\u011brem k jeho vlastn\u00ed cele, \u017ealudek se mu stahoval nervozitou. Bylo to poprv\u00e9, co se rozhodl zaj\u00edt k n\u011bmu p\u0159\u00edmo na celu, a rovnou je\u0161t\u011b k Bushidovi. K mu\u017ei, kter\u00fd s n\u00edm za cel\u00fd m\u011bs\u00edc prohodil sotva deset v\u011bt.<\/div>\n
\n

S \u00fasm\u011bvem pozdravil p\u00e1r z odsouzen\u00fdch, kte\u0159\u00ed z\u016fstali na sv\u00fdch cel\u00e1ch, ne\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161el k t\u00e9, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt Bushidova. Nejist\u00fd, jak se zachovat, kdy\u017e m\u00edsto dve\u0159\u00ed m\u011bl pouze m\u0159\u00ed\u017ee, s nejist\u00fdm odka\u0161l\u00e1n\u00edm nakro\u010dil, ale okam\u017eit\u011b se zarazil. Bushido, oto\u010den\u00fd z\u00e1dy, si zrovna p\u0159evl\u00e9kal tri\u010dko, d\u00edky \u010demu\u017e m\u011bl Bill mo\u017enost vid\u011bt perfektn\u011b vypracovan\u00e9 svaly. Sotva se ale Bushido v sam\u00e9m \u0161oku oto\u010dil, ne\u017e mu tri\u010dko spadlo na t\u011ble dol\u016f, Bill se marn\u011b sna\u017eil ignorovat vr\u00fdv\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b perfektn\u011bj\u0161\u00edho b\u0159icha do jeho pam\u011bti.<\/p><\/div>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
S hlasit\u00fdm polknut\u00edm zdvihl pohled od Bushidova t\u011bla k jeho o\u010d\u00edm a nejist\u011b o p\u016fl krok ucouvl. „Promi\u0148, necht\u011bl jsem t\u011b ru\u0161it\u2026“<\/div>\n
„Pokud jsi u m\u011b v cele, o\u010dividn\u011b jsi m\u011b ru\u0161it cht\u011bl,“ se zamra\u010den\u00edm si Bushido zalo\u017eil ruce na prsou, na chlapce pohl\u00ed\u017eel s p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem v o\u010d\u00edch. „Pro\u010d jsi tu?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Nevid\u011bl jsem t\u011b ve spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti\u2026 Rodina nemohla?“<\/div>\n
„Rodina nen\u00ed,“ odsekl mu\u017e.<\/div>\n
\n
Bill se v duchu fackoval za svou hloupost. M\u011blo ho napadnout, \u017ee pokud nen\u00ed s ostatn\u00edmi, n\u011bco je o\u010dividn\u011b \u0161patn\u011b, a jemu rozhodn\u011b nepom\u016f\u017ee, pokud na to upozorn\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ vydechl. „V\u017edycky hloup\u011b \u017evan\u00edm, kdy\u017e jsem nerv\u00f3zn\u00ed. Necht\u011bl jsem se t\u011b dotknout.“<\/div>\n
Bushido si j\u00edzliv\u011b odfrkl. „Jsi nerv\u00f3zn\u00ed? Pro\u010d, proboha? V\u0161ude na tebe m\u00ed\u0159\u00ed kamery a na chodb\u00e1ch m\u00e1\u0161 chlapy se zbran\u011bmi. Nem\u00e1\u0161 d\u016fvod b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed.“<\/div>\n
„Jsem nerv\u00f3zn\u00ed kv\u016fli tob\u011b,“ za\u0161eptal Bill a nejist\u011b k mu\u017ei vzhl\u00e9dl. Bylo vid\u011bt, \u017ee up\u0159\u00edmn\u00e1 odpov\u011b\u010f Bushida zarazila, p\u016fvodn\u00ed p\u0159\u00edsnost se z jeho o\u010d\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vytratila. „Znovu se omlouv\u00e1m, \u017ee naru\u0161uju tvoje soukrom\u00ed. Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 na n\u011bkter\u00e9m ze spole\u010dn\u00fdch m\u00edst.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi m\u011b \u0161el hledat a\u017e sem?“<\/div>\n
„Proto\u017ee ses mi dvakr\u00e1t vyh\u00fdbal,“ pohledem okam\u017eit\u011b uhnul a zhoupnul se na pat\u00e1ch.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee to je to, co si p\u0159eje\u0161.“<\/div>\n
\n

Bill se rukama objal kolem trupu, mezi zuby drtil sv\u016fj spodn\u00ed ret. Ze strohosti, se kterou s n\u00edm Bushido mluvil, mu nebylo moc dob\u0159e. Doufal, \u017ee kdy\u017e za n\u00edm p\u0159ijde a pokus\u00ed se s n\u00edm o konverzaci, dostane se mu na opl\u00e1tku alespo\u0148 mal\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed. Nam\u00edsto toho mu ale p\u0159i\u0161lo, \u017ee Bushida obt\u011b\u017euje<\/em>. „Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee si to p\u0159eju, nebo \u017ee mi vad\u00ed, \u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1\u0161,“ zamumlal ti\u0161e. „Zaj\u00edmalo m\u011b, pro\u010d se na m\u011b neust\u00e1le d\u00edv\u00e1\u0161, ale nikdy si nep\u0159ijde\u0161 popov\u00eddat. Se v\u0161emi ostatn\u00edmi jsem m\u011bl mo\u017enost si n\u011bco \u0159\u00edct, ale ty\u2026“<\/div>\n

„Nejsem moc komunikativn\u00ed typ,“ odv\u011btil Bushido. Z\u00e1dy se op\u0159el o ze\u010f za sebou a chlapce p\u00e1trav\u011b pozoroval, p\u0159i\u010dem\u017e jen n\u00e1sil\u00edm zadr\u017eel \u00fasm\u011bv, aby se mu vkradl na rty. Obdivoval chlapcovu odvahu, se kterou za n\u00edm p\u0159i\u0161el, p\u0159esto\u017ee jakmile ho spat\u0159il, odvaha byla tatam a nahradila ji plachost. Ta jedin\u00e1 byla na m\u00edst\u011b, hned po ostra\u017eitosti.<\/div>\n
„S Kayem si pov\u00edd\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Proto\u017ee Kay je m\u016fj p\u0159\u00edtel,“ p\u0159ik\u00fdvl souhlasn\u011b. „S nik\u00fdm jin\u00fdm ale nemluv\u00edm.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ vyhrkl Bill zv\u011bdav\u011b a znovu k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Nem\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost s n\u00edm mluvit, a p\u0159esto mu ten mu\u017e p\u0159ipadal jako jeden z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed, se kter\u00fdmi se kdy setkal. Mo\u017en\u00e1 to bylo zp\u016fsobem, jak\u00fdm se na n\u011bj d\u00edval, nebo t\u00edm, jak dr\u017eel lidi daleko od sebe. Nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, ale stoprocentn\u011b cht\u011bl v\u011bd\u011bt v\u00edc.<\/div>\n
\n

Bushido zavrt\u011bl hlavou. Pomalu se odlepil ode zdi a roze\u0161el se sm\u011brem z cely, ale jakmile to zpozoroval Bill, nev\u011bdomky sebou trhl. „Pokud se m\u011b boj\u00ed\u0161, pro\u010d jsi za mnou p\u0159i\u0161el?“<\/p><\/div>\n

„Co? Neboj\u00edm!“ Bill vykulil o\u010di. Zpo\u010d\u00e1tku ho jeho p\u0159\u00edtomnost znerv\u00f3z\u0148ovala a mo\u017en\u00e1 se p\u00e1r v\u011bz\u0148\u016f b\u00e1l, ale ani na okam\u017eik nezapochyboval, kdy\u017e vstupoval hloub\u011bji do Bushidovy cely poprv\u00e9. V\u011b\u0159il mu.<\/div>\n
„Cukl jsi sebou.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem ne\u010dekal, \u017ee se ke mn\u011b rozejde\u0161,“ zamra\u010dil se, a aby sv\u00e1 slova podpo\u0159il, ud\u011blal krok k Bushidovi. St\u00e1li proti sob\u011b ve vzd\u00e1lenosti n\u011bkolika centimetr\u016f. Bill mohl c\u00edtit teplo s\u00e1laj\u00edc\u00ed z jeho t\u011bla, sledovat \u017e\u00edlu vystupuj\u00edc\u00ed skrz jeho tetov\u00e1n\u00ed na krku. To, kter\u00e9 si v p\u0159ede\u0161l\u00fdch t\u00fddnech kreslil snad stokr\u00e1t. „Vid\u00ed\u0161?“ zalkl se, kdy\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Zhluboka se nadechl, ne\u017e znovu promluvil. „Neboj\u00edm se.“<\/div>\n
Bushido p\u0159imhou\u0159il o\u010di, poprv\u00e9 m\u011bl mo\u017enost zbl\u00edzka si prohl\u00e9dnout chlapcovu tv\u00e1\u0159, kterou do t\u00e9 doby m\u011bl mo\u017enost vid\u011bt pouze z bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Ne\u010dekal, \u017ee bude m\u00edt tak bledou poko\u017eku, ani o\u010di nevypadaly tak tmav\u00e9. „Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl.“<\/div>\n
Bill se zazubil. „Ale neboj\u00edm.“<\/div>\n
\n

Bushido semknul rty do pevn\u00e9 linky, ne\u017e p\u0159ik\u00fdvl a chlapce obe\u0161el, znovu zam\u00ed\u0159il pry\u010d ze sv\u00e9 cely. „Jdu na dv\u016fr, ty neodbytn\u00fd d\u011bcko.“<\/p><\/div>\n

Bill se s tich\u00fdm sm\u00edchem okam\u017eit\u011b za\u0159adil po jeho bok, spokojen\u00fd se sv\u00fdm \u00fasp\u011bchem. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b p\u016fjdu s tebou, pokud ti to nevad\u00ed. Venku je kr\u00e1sn\u011b, byla by \u0161koda str\u00e1vit takov\u00fd den uvnit\u0159.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee i kdybych \u0159ekl, \u017ee mi to vad\u00ed, stejn\u011b bys \u0161el.“<\/div>\n
„To ne,“ zavrt\u011bl hlavou. „Kdybys nesouhlasil, tvoje rozhodnut\u00ed bych respektoval. Zalezl bych si do knihovny nebo na druh\u00fd konec dvora.“<\/div>\n
Bushidovy rty ozdobil sotva znateln\u00fd pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e zavrt\u011bl hlavou. „Co tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161? Je ned\u011ble. V\u00edkend, m\u011bl bys b\u00fdt n\u011bkde venku.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a str\u010dil si ruce do kapes, zat\u00edmco s p\u0159ekvapen\u00edm zaznamenal, \u017ee v\u011bzni, kte\u0159\u00ed nebyli se sv\u00fdmi rodinami, Bushida a jeho zara\u017een\u011b sleduj\u00ed. Copak ten mu\u017e opravdu s nik\u00fdm nekomunikoval? „Nejsem zrovna spole\u010densk\u00fd typ. Norm\u00e1ln\u011b bych pracoval na zad\u00e1n\u00ed do \u0161koly, ale po v\u010derej\u0161\u00edm fiasku\u2026“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ne\u0161lo ti to?“<\/div>\n
„V\u016fbec ne. Z\u00e1kladn\u00ed \u00fakony jsem tot\u00e1ln\u011b zpackal, v\u0161echny.“<\/div>\n
„Jak se to stalo?“ Bushido chlapci v\u011bnoval zv\u011bdav\u00fd pohled. Nev\u011bd\u011bl, kde se to v n\u011bm bralo, ale Billova nen\u00e1siln\u00e1 snaha zav\u00e9st s n\u00edm rozhovor byla p\u0159ekvapiv\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, z \u010deho\u017e byl on s\u00e1m up\u0159\u00edmn\u011b v \u0161oku. Nikomu jin\u00e9mu se je\u0161t\u011b nepovedlo s n\u00edm mluvit. Co v tom klukovi je?<\/div>\n
\n

„Nesm\u00ed\u0161 se sm\u00e1t,“ Bill k n\u011bmu pobaven\u011b vzhl\u00e9dl, „ale vlastn\u011b za to m\u016f\u017ee\u0161 ty. Celou dobu jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, pro\u010d ses mi p\u0159i m\u00fdch posledn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch vyh\u00fdbal. Hodn\u011b jsem si zvykl na to, \u017ee jsi v\u017edycky n\u011bkde kolem,“ s pokr\u010den\u00edm ramen se usadil na lavi\u010dce do tureck\u00e9ho sedu vedle Bushida, aby na n\u011bj dob\u0159e vid\u011bl. „Najednou jsi nebyl a j\u00e1 z toho byl trochu nerv\u00f3zn\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„M\u011bl bys b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed sp\u00ed\u0161 ve chv\u00edli, kdy jsem pobl\u00ed\u017e, Bille. Nezapom\u00ednej, \u017ee jsem ve v\u011bzen\u00ed.“<\/div>\n
„Stejn\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed tady,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill jemn\u011b. „A krom\u011b p\u00e1r prvn\u00edch dn\u00ed, kdy jsem si teprve zvykal, se tu c\u00edt\u00edm celkem dob\u0159e,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Co tob\u011b se muselo st\u00e1t, \u017ee se c\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e uprost\u0159ed odsouzenc\u016f pod kontrolou kamer a dozorc\u016f se zbran\u011bmi?“ Bushido nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Bylo jasn\u00e9, \u017ee si musel proj\u00edt n\u011bjakou o\u0161klivou zku\u0161enost\u00ed, kdy\u017e se pod dozorem c\u00edtil dob\u0159e.<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l, zavrt\u011bl hlavou. „Nic, o \u010dem by st\u00e1lo za to mluvit. Rad\u0161i mi \u0159ekni, jak jsi zjistil moje jm\u00e9no? Nikdy jsme se nep\u0159edstavili.“<\/div>\n
\n

„Jak jsi zjistil ty moje?“ oplatil mu Bushido ot\u00e1zkou.<\/p><\/div>\n

„Od Kaye a p\u00e1r dal\u0161\u00edch.“<\/div>\n
„Tady m\u00e1\u0161 odpov\u011b\u010f i na svou ot\u00e1zku,“ v\u011bnoval mu sotva znateln\u00fd \u00fasm\u011bv. „Kay o tob\u011b celkem \u010dasto mluv\u00ed, tvoje jm\u00e9no je v podstat\u011b na po\u0159adu dne.“<\/div>\n
„Opravdu? A ty poslouch\u00e1\u0161?“ Bill zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu, \u00fasm\u011bv mu rozz\u00e1\u0159il tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„S Kayem u\u017e jsi m\u011bl n\u011bkolikr\u00e1t tu \u010dest, tak\u017ee moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee jakmile on za\u010dne mluvit, nedovol\u00ed ti neposlouchat. Tak\u017ee u\u017e jsem o tob\u011b n\u011bco m\u00e1lo sly\u0161el.“<\/div>\n
„Za to j\u00e1 nesly\u0161el v\u016fbec nic o tob\u011b,“ zamra\u010dil se Bill lehce. „Sna\u017eil jsem se o tob\u011b t\u0159eba i n\u011bco zjistit, ale nikdo nic nev\u00ed a Kay, jedin\u00fd, kter\u00fd n\u011bco v\u00ed, mi ozn\u00e1mil, \u017ee nem\u00e1 pr\u00e1vo \u0161\u00ed\u0159it informace o tv\u00e9m soukrom\u00ed.“<\/div>\n
„No, v\u017edy\u0165 to je taky spr\u00e1vn\u00fd,“ p\u0159ik\u00fdvl Bushido. „V\u00ed, \u017ee o sob\u011b nerad mluv\u00edm a pe\u010dliv\u011b si vyb\u00edr\u00e1m, s k\u00fdm bych o sob\u011b mluvit cht\u011bl. Tohle rozhodnut\u00ed nele\u017e\u00ed na jeho ramenou, ale na m\u00fdch.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ Bill se nejist\u011b zavrt\u011bl na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Poslu\u0161n\u011b \u010dekal, ne\u017e Bushido lhostejn\u011b m\u00e1vnul rukou v pob\u00eddnut\u00ed. Stejn\u011b by se ho ten kluk zeptal, lep\u0161\u00ed bylo m\u00edt to za sebou. „Jak to, \u017ee s Kayem se bav\u00ed\u0161 a s ostatn\u00edmi mu\u017ei ne? S p\u00e1r z nich je tu opravdu sranda a d\u00e1 se s nimi dob\u0159e mluvit.“<\/div>\n
\n

Bushido se op\u0159el o op\u011brku, obo\u010d\u00ed se mu st\u00e1hlo do jedn\u00e9 linie, jak se zamra\u010dil. Dech se mu zpomalil v hlubok\u00e9 n\u00e1dechy a v\u00fddechy, dlan\u011b sev\u0159el v p\u011bst. Okam\u017eik ml\u010del, ne\u017e se k Billovi znovu oto\u010dil. „Proto\u017ee n\u00e1s odsoudili spolu,“ odv\u011btil nakonec.<\/p><\/div>\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Matn\u011b si pamatoval Kayovo vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o autonehod\u011b. „Byl jsi v\u017edycky takov\u00fd uzav\u0159en\u00fd?“<\/div>\n
„Jsi hodn\u011b zv\u011bdav\u00fd,“ zabru\u010del Bushido, ale zavrt\u011bl hlavou. „Ne, ne\u017e m\u011b odsoudili, byl jsem hodn\u011b spole\u010densk\u00fd, v ni\u010dem jsem se nedr\u017eel zp\u00e1tky. To je taky sv\u00fdm zp\u016fsobem d\u016fvod, pro\u010d m\u011b odsoudili.“<\/div>\n
„Pro\u010d ses tak uzav\u0159el?“<\/div>\n
„Proto\u017ee kdy\u017e ka\u017ed\u00fd den p\u0159ed span\u00edm vid\u00ed\u0161 malou hol\u010di\u010dku, kterou jsi zabil, trochu si to s tvoj\u00ed psychikou pohraje,“ vydechl Bushido a promnul si obli\u010dej. Bylo to u\u017e n\u011bkolik dlouh\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f a st\u00e1le neuplynul jedin\u00fd den, kdy by si nevzpomn\u011bl na tu chv\u00edli, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee st\u0159etu u\u017e nezabr\u00e1n\u00ed. Nikdy nezapomn\u011bl na vte\u0159iny, kdy si to uv\u011bdomila i matka s malou hol\u010di\u010dkou a s hr\u016fzou a nen\u00e1vist\u00ed vepsanou v o\u010d\u00edch ji pevn\u011b sev\u0159ela v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Od chv\u00edle, kdy mezi Billem a Bushidem prob\u011bhl jejich prvn\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 tak\u00e9 posledn\u00ed rozhovor, uplynuly u\u017e dv\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvy a Bushido splnil p\u0159esn\u011b to, co \u0159ekl a je\u0161t\u011b v\u00edc. Nejen\u017ee se na Billa ned\u00edval – v\u016fbec se toti\u017e neukazoval.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-2091","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2091","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2091"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2091\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2091"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2091"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2091"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}