{"id":2094,"date":"2016-04-27T15:00:00","date_gmt":"2016-04-27T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2085"},"modified":"2016-04-27T15:00:00","modified_gmt":"2016-04-27T14:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/27\/ocima-spolecnosti-zakazane-3\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 3."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill otr\u00e1ven\u011b odsunul se\u0161it s esej\u00ed stranou a s povzdychem si promnul ko\u0159en nosu. Bolela ho hlava a vzhledem k omezen\u00fdm mo\u017enostem v\u011bznice nem\u011bl k dispozici nic v\u00edc ne\u017e chabou n\u00e1hra\u017eku k\u00e1vy z automatu. P\u0159esto\u017ee mu zbyte\u010dn\u011b dr\u00e1\u017edila \u017ealudek, nemohl si pomoci a u\u017e pot\u0159et\u00ed b\u011bhem prvn\u00ed hodiny tam si pro ni loudav\u00fdm krokem br\u00e1zdil cestu mezi stoly.<\/div>\n
\n

„Myslel jsem, \u017ee kdy\u017e jsi tu pravideln\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva zven\u010d\u00ed, bude\u0161 m\u00edt n\u011bjak\u00e1 privilegia. Alespo\u0148, co se toho blafu t\u00fd\u010de.“<\/p><\/div>\n

„Oh, Kayi, ahoj,“ Bill se unaven\u011b usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Mysl\u00edm, \u017ee kdybych o to po\u017e\u00e1dal, Saki by mi to umo\u017enil. Ale pokud bych si m\u011bl ka\u017ed\u00fdch deset minut chodit pro k\u00e1vu a\u017e na dozornu, nejsp\u00ed\u0161 bych toho moc ud\u011blat nestihl.“<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si, \u017ee tam po\u0159\u00e1d n\u011bco drt\u00ed\u0161 do pap\u00edru. Na \u010dem pracuje\u0161?“<\/div>\n
„Esej do \u0161koly. Do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho t\u00fddne mus\u00edm napsat \u00favahu na t\u00e9ma Vztahy zak\u00e1zan\u00e9 o\u010dima spole\u010dnosti.“<\/div>\n
Kay pozvedl obo\u010d\u00ed. „Vztahy zak\u00e1zan\u00e9 o\u010dima spole\u010dnosti? Co to sakra studuje\u0161?“<\/div>\n
Bill se up\u0159\u00edmn\u011b rozesm\u00e1l. „Gympl, ale u\u017e od t\u0159e\u0165\u00e1ku jsem si navolil p\u0159edm\u011bty nav\u00edc se zam\u011b\u0159en\u00edm na psychologii a sociologii,“ s \u00fasm\u011bvem prsty obemknul kel\u00edmek s k\u00e1vou a sklopil k n\u011bmu pohled. Ani si nev\u0161iml, jak k n\u011bmu vzhl\u00e9dlo n\u011bkolik p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed, zat\u00edmco se usm\u00edval. „Douf\u00e1m, \u017ee mi to trochu usnadn\u00ed p\u0159echod na vysokou.“<\/div>\n
„Tak\u017ee zam\u011b\u0159en\u00ed na psychologii, jo?“ Kenneth uznale zamru\u010del, pohledem p\u0159el\u00e9tl celou knihovnu. „Tipoval bych t\u011b sp\u00ed\u0161 na um\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
„To je kon\u00ed\u010dek. Mysl\u00edm, \u017ee kdybych ho za\u010dal studovat, ztratil bych o n\u011bj ve\u0161ker\u00fd z\u00e1jem, a to si nem\u016f\u017eu dovolit. Um\u011bn\u00ed je moje v\u0161echno.“<\/div>\n
„V jak\u00fdm sm\u011bru se anga\u017euje\u0161?“<\/div>\n
„Hlavn\u011b zp\u011bv,“ pokr\u010dil Bill rameny. Tentokr\u00e1t i on pohledem p\u0159el\u00e9tl m\u00edstnost, a jakmile si v\u0161iml t\u011bch n\u011bkolika p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed, kter\u00e9 na n\u011bj byly st\u00e1le up\u0159eny, nejist\u011b se o\u0161il. „M\u011bl bych se vr\u00e1tit k t\u00e9 eseji. M\u00e1 pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 zad\u00e1n\u00ed a j\u00e1 ji pot\u0159ebuju dokon\u010dit co nejd\u0159\u00edv\u2026“ v\u011bnoval mu\u017ei omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv, ne\u017e se sp\u011b\u0161n\u011b roze\u0161el zp\u011bt ke sv\u00e9mu stolu n\u00e1sledov\u00e1n zraky ostatn\u00edch.<\/div>\n
\n
Ml\u010dky z\u00edral na pap\u00edry s \u010d\u00e1st\u00ed sv\u00e9 dosud napsan\u00e9 eseje o vztahu dvou mu\u017e\u016f, nehtem poklep\u00e1val do desky stolu. Jemn\u011b si skousl ret, ne\u017e pap\u00edry chvatn\u011b sev\u0159el v dlani a zmuchlal do jedin\u00e9 kuli\u010dky. U\u017e kdy\u017e za\u010d\u00ednal ps\u00e1t, m\u011bl o vybran\u00e9m t\u00e9matu pochyby. Nebylo ni\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00e9, krom\u011b snad sv\u00e9ho stylu psan\u00ed nem\u011bl \u010d\u00edm zaujmout, a pravda byla, \u017ee pot\u0159eboval p\u0159inejmen\u0161\u00edm \u0161okovat.<\/div>\n
Op\u0159el se o \u017eidli a loudav\u00fdm pohybem si p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke rt\u016fm kel\u00edmek s k\u00e1vou, zat\u00edmco pohledem pozoroval mu\u017ee rozsazen\u00e9 u jednotliv\u00fdch stol\u016f. Zarazil se, kdy\u017e mu pohled padl na mu\u017ee, s n\u00edm\u017e znovu sed\u011bl Kay. Sn\u011bd\u00e1 poko\u017eka a strni\u0161t\u011b zd\u016fraz\u0148ovaly ost\u0159e \u0159ezan\u00e9 rysy jeho obli\u010deje, ze kter\u00e9ho na n\u011bj z\u00edraly tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di tvrd\u00fdm pohledem. Na rtech nem\u011bl ani n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, jen \u017e\u00edla vystupuj\u00edc\u00ed na krku nap\u0159\u00ed\u010d tetov\u00e1n\u00edm prozrazovala, \u017ee nen\u00ed socha.<\/div>\n
Bill ztuhle polknul, jak mu po z\u00e1dech p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z z intenzity mu\u017eova pohledu. Roztr\u017eit\u011b vydechl a vlastn\u00ed zrak sklopil, ruka s tu\u017ekou se mu samovoln\u011b rozb\u011bhla po pap\u00edru. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl ps\u00e1t esej nebo se v\u011bnovat jin\u00fdm \u00fakol\u016fm do \u0161koly, ale zat\u00edmco si hrub\u00fdmi tahy \u010drtal obrysy tetov\u00e1n\u00ed na mu\u017eov\u011b krku a dovolil tak my\u0161lenk\u00e1m rozb\u011bhnout se do v\u0161ech stran bez jedin\u00e9ho omezen\u00ed, za\u010d\u00ednal tu\u0161it, o \u010dem bude jeho \u00favaha. Jen nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, pro\u010d ho pohled ono v\u011bzn\u011b na poko\u017ece tolik p\u00e1lil.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

„Bille, m\u016f\u017eu s tebou na vte\u0159inku mluvit?“ Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, ale se souhlasn\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm n\u00e1sledoval profesorku do jej\u00edho skromn\u00e9ho kabinetu a s tich\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm se usadil do men\u0161\u00edho k\u0159es\u00edlka, zv\u011bdav\u011b vy\u010dk\u00e1vaje na jej\u00ed sd\u011blen\u00ed. „Byla jsem p\u0159ekvapen\u00e1, kdy\u017e jsi mi odevzdal svou pr\u00e1ci je\u0161t\u011b p\u0159ed term\u00ednem.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, ale nasb\u00edralo se mi toho trochu v\u00edc, a \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee kdy\u017e to odevzd\u00e1m d\u0159\u00edv, t\u0159eba v tom pak nebudu m\u00edt takov\u00fd zmatek na stole,“ usm\u00e1l se Bill. Nep\u0159i\u0161lo mu na tom nic \u0161patn\u00e9ho, nehled\u011b na to, \u017ee m\u011bl z eseje up\u0159\u00edmnou radost. Jak ale profesorku sledoval, jeho nad\u0161en\u00ed za\u010d\u00ednalo pomalinku opadat. „Je s n\u00ed snad n\u011bco \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Jsem z n\u00ed pon\u011bkud\u2026 nev\u00edm jak\u00fdm slovem to nazvat, aby to p\u0159esn\u011b vyj\u00e1d\u0159ilo moje pocity, ale jsem z toho trochu znepokojen\u00e1, Bille,“ \u017eena na mlad\u00edka opatrn\u011b pohl\u00e9dla. „Moc se mi l\u00edbil styl, jak\u00fdm jsi to napsal, m\u00e1\u0161 na to opravdu talent. Ale ta my\u0161lenka\u2026“<\/div>\n
„Promi\u0148te, ale moc tomu nerozum\u00edm. Co je na tom \u0161patn\u00e9ho? Zad\u00e1n\u00ed p\u0159eci jasn\u011b zn\u011blo, \u017ee m\u00e1me rozebrat vztah, kter\u00fd je spole\u010dnost\u00ed odsuzovan\u00fd. M\u011bli jsme do dan\u00e9ho probl\u00e9mu nahl\u00e9dnout a vn\u00e9st do n\u011bj n\u00e1\u0161 vlastn\u00ed n\u00e1zor.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. A jsem si v\u00edc ne\u017e jist\u00e1, \u017ee za jin\u00fdch okolnost\u00ed bych tvou pr\u00e1ci mezi v\u0161emi vyzdvihovala jako jednu z nejlep\u0161\u00edch, kter\u00e9 jsem kdy na dan\u00e9 t\u00e9ma dostala, ale\u2026“<\/div>\n
„Za dan\u00fdch okolnost\u00ed?“ Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.“<\/div>\n
\n

\u017dena za stolem si promnula z\u00e1p\u011bst\u00ed, ne\u017e k Billovi znovu vzhl\u00e9dla. „Bille, je mou povinnost\u00ed ti p\u0159ipomenout, \u017ee kdy\u017e jsme ti s kolegy nab\u00eddli mo\u017enost doch\u00e1zet do m\u00edstn\u00ed v\u011bznice, \u010dinili jsme tak zejm\u00e9na z toho d\u016fvodu, abys m\u011bl mo\u017enost se s v\u011bzni sezn\u00e1mit a nahl\u00e9dnout do jejich my\u0161len\u00ed, z\u00edskat informace o tom, co je vedlo ke sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed trestn\u00e9ho \u010dinu a mohl tak l\u00e9pe pochopit uva\u017eov\u00e1n\u00ed krimin\u00e1ln\u00edk\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e odm\u011bnou ti m\u011bly b\u00fdt kredity nav\u00edc, kter\u00e9 ti mohou pomoci z\u00edskat m\u00edsto na t\u011bch nejlep\u0161\u00edch \u0161kol\u00e1ch. Vzhledem k tomu, \u017ee tam doch\u00e1z\u00ed\u0161 v r\u00e1mci \u0161koln\u00edch povinnost\u00ed, mus\u00ed\u0161 k tomu p\u0159istupovat vysoce profesion\u00e1ln\u011b, a i p\u0159es jak\u00e9koliv sympatie si od nich udr\u017eovat odstup. Ti lid\u00e9 nejsou odsouzen\u00ed bezd\u016fvodn\u011b, v\u0161ichni si sv\u00e9 m\u00edsto tam zaslou\u017eili, a nyn\u00ed si mus\u00ed odpykat sv\u016fj trest, aby n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem kompenzovali sv\u00e9 \u0161patn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Ty jsi tam pro to, abys jejich pobyt sledoval, ne jim ho zp\u0159\u00edjem\u0148oval.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill v naprost\u00e9m \u0161oku op\u011btoval p\u0159\u00edsn\u00fd pohled profesorky, ne\u017e se zavrt\u011bn\u00edm hlavou vstal a p\u0159ehodil si ta\u0161ku p\u0159es rameno. „Profesorko Rigbyov\u00e1, nezlobte se na m\u011b, ale kdy\u017e jste n\u00e1m zad\u00e1vala tohle t\u00e9ma na esej, mohlo v\u00e1s napadnout, \u017ee vzhledem k prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m te\u010f tr\u00e1v\u00edm ka\u017ed\u00fd druh\u00fd den, m\u011b napadne ot\u00e1zka vztahu \u010dlov\u011bka odsouzen\u00e9ho k trestu odn\u011bt\u00ed svobody s n\u011bk\u00fdm, kdo je na svobod\u011b. M\u011bl jsem u\u017e mo\u017enost vid\u011bt ty mu\u017ee, kdy\u017e jim p\u0159i\u0161la n\u00e1v\u0161t\u011bva zven\u010d\u00ed, a tak v\u00edm, \u017ee moje volba byla spr\u00e1vn\u00e1. Samoz\u0159ejm\u011b v\u00edm, \u017ee museli sp\u00e1chat n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, kdy\u017e je odsoudili, ale oni denn\u011b trp\u00ed vlastn\u00ed mysl\u00ed a t\u00edm, jak se k nim postav\u00ed spole\u010dnost, a\u017e je znovu propust\u00ed a oni u\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota budou muset chodit s v\u011bdom\u00edm, \u017ee kv\u016fli z\u00e1pisu v trestn\u00edm rejst\u0159\u00edku u\u017e nikdy pro nikoho nebudou bez\u00fahonn\u00fdm ob\u010danem, a\u0165 u\u017e se budou sna\u017eit jakkoliv. Vy byste se dok\u00e1zala sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee va\u0161e dcera si dom\u016f p\u0159ivede b\u00fdval\u00e9ho v\u011bzn\u011b? Ne. Spole\u010dnost takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka automaticky odsoud\u00ed. Proto jsem napsal tuhle esej. Ne proto, \u017ee bych s n\u011bjak\u00fdm v\u011bzn\u011bm m\u011bl pom\u011br,“ zamra\u010dil se nad pouh\u00fdm sm\u011brem my\u0161lenek jeho profesorky a bez dal\u0161\u00edho ot\u00e1len\u00ed zam\u00ed\u0159il z kabinetu pry\u010d.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e pr\u00e1ci za\u010d\u00ednal ps\u00e1t, v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee by to mohlo vzbudit pozdvi\u017een\u00ed – ve sv\u00fdch n\u00e1zorech se nedr\u017eel nijak zp\u00e1tky, psal to p\u0159esn\u011b tak, jak ho to napadlo a bylo mu pom\u011brn\u011b jedno, co si kdo o jeho postaven\u00ed pomysl\u00ed. Za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed ho ale ani na okam\u017eik nenapadlo, \u017ee by si z toho snad profesorka Rigbyov\u00e1 mohla vyvodit, \u017ee s n\u011bk\u00fdm odtamtud m\u00e1 pom\u011br. Ne pot\u00e9, co zrovna s n\u00ed prob\u00edral svoje probl\u00e9my s Tomov\u00fdmi p\u0159\u00e1teli a jejich sexu\u00e1ln\u00edmi ataky na n\u011bj.<\/p><\/div>\n

P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee po v\u0161em, o \u010dem se j\u00ed sv\u011b\u0159il, j\u00ed bude v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, jak\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed pot\u0159ebuje, a pokud by se mu ve v\u011bznici dostalo n\u011b\u010deho jin\u00e9ho, rozhodn\u011b by to neschvaloval a utekl by, co nejd\u0159\u00edve by mohl. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee ji opravdu napadlo, \u017ee by s n\u011bk\u00fdm z nich mohl m\u00edt pom\u011br.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se op\u0159el o ze\u010f a pa\u017e\u00ed se objal kolem pasu, zat\u00edmco druhou rukou si ke rt\u016fm p\u0159ibl\u00ed\u017eil cigaretu. Byly to u\u017e t\u0159i t\u00fddny od chv\u00edle, kdy odevzdal tu zpropadenou esej a a\u017e nyn\u00ed mu ji profesorka Rigbyov\u00e1 vr\u00e1tila ozn\u00e1mkovanou. Pochopiteln\u011b nem\u011bla jinou mo\u017enost, ne\u017e mu d\u00e1t jedni\u010dku vzhledem k tomu, \u017ee zad\u00e1n\u00ed splnil perfektn\u011b. P\u0159esto si ale neodpustila pozn\u00e1mku pod \u010darou, kde mu p\u0159ipomn\u011bla sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed varov\u00e1n\u00ed. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by se s n\u00ed \u0161el kv\u016fli tomu h\u00e1dat, ale tentokr\u00e1t v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl rad\u011bji ml\u010det, a to zejm\u00e9na kv\u016fli rozr\u016fstaj\u00edc\u00ed se sb\u00edrce kreseb tetov\u00e1n\u00ed tajemn\u00e9ho mu\u017ee.<\/p><\/div>\n

Do v\u011bznice doch\u00e1zel u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 m\u011bs\u00edc t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b. Vzhledem k tomu, \u017ee \u0161lo o v\u011bznici s pom\u011brn\u011b n\u00edzkou kapacitou, s odsouzenci se za\u010dal d\u00e1vat do omezen\u00e9ho kontaktu. Se spoustou z nich m\u011bl mo\u017enost posed\u011bt v jedn\u00e9 ze spole\u010densk\u00fdch m\u00edstnost\u00ed nebo d\u00e1t se do \u0159e\u010di pr\u00e1v\u011b nad cigaretou, kterou si minim\u00e1ln\u011b jednou t\u00fddn\u011b za\u0161el dop\u0159\u00e1t. O ka\u017ed\u00e9m z nich tak v\u011bd\u011bl alespo\u0148 z\u00e1kladn\u00ed informace, o n\u011bkter\u00fdch i trochu v\u00edc – z\u00e1le\u017eelo na jejich sd\u00edlnosti.<\/div>\n
P\u0159esto tady byl ale mu\u017e, Bushido, jak ho naz\u00fdvali ostatn\u00ed, o kter\u00e9m nev\u011bd\u011bl v\u016fbec nic. Sna\u017eil se opatrn\u011b vyzv\u00eddat od Kaye, se kter\u00fdm se Bushido o\u010dividn\u011b jako s jedin\u00fdm p\u0159\u00e1telil, ale ten mu pouze odv\u011btil, \u017ee nen\u00ed jeho pr\u00e1vo prozrazovat informace o n\u011bm. Billova frustrace z absence informac\u00ed tak rostla s ka\u017ed\u00fdm pohledem, kter\u00fd mu Bushido v\u011bnoval, p\u0159i\u010dem\u017e jich nebylo zrovna m\u00e1lo. Kdykoliv se Bill objevil, chv\u00edli na to se v m\u00edstnosti objevil i Bushido a v\u00edc ne\u017e \u010dasto se Bill p\u0159istihl, jak ho Bushido pozoruje. Nemohl mu ale nic vy\u010d\u00edtat, proto\u017ee jeho o\u010di v sob\u011b m\u011bly n\u011bco, co mlad\u00edka p\u0159itahovalo, a jeho ruce jako by samy kreslily v\u0161echna Bushidova tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 mohl zahl\u00e9dnout. P\u0159ed span\u00edm si je pak zkoumav\u00fdm pohledem prohl\u00ed\u017eel a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, zda jich skr\u00fdv\u00e1 v\u00edc\u2026<\/div>\n
\n

„Kresl\u00ed\u0161 si v\u0161echna moje tetov\u00e1n\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Bill sebou polekan\u011b cukl, kdy\u017e se p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj z ni\u010deho nic objevil mu\u017e, o jeho\u017e o\u010d\u00edch se mu u\u017e nejednou zd\u00e1lo. Napr\u00e1zdno otev\u0159el pusu, ne\u017e nejist\u011b zavrt\u011bl hlavou. „V\u0161echna ne,“ zamumlal ti\u0161e. „N\u011bkter\u00e1 jsem nem\u011bl mo\u017enost vid\u011bt.“<\/div>\n
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ mal\u00e1 vr\u00e1ska ozdobila jinak zatvrzelou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Mlad\u00edk si neodpustil my\u0161lenku na to, jak charismatick\u00fd mu\u017e vlastn\u011b je, te\u010f kdy\u017e st\u00e1l jen kousek od n\u011bj a mluvil k n\u011bmu. Jako by ho lapal do s\u00ed\u0165ky na mot\u00fdly. „Ned\u011blal jsem to \u00famysln\u011b. Ne poprv\u00e9. N\u011bco m\u011b na nich zaujalo a j\u00e1 je cht\u011bl m\u00edt po ruce,“ pousm\u00e1l se. „Jsou hodn\u011b dobr\u00e1.“<\/div>\n
Bushido zavrt\u011bl hlavou, st\u00e1le se lehce mra\u010dil. „Nep\u00e1trej, Bille.“<\/div>\n
P\u0159es Billova z\u00e1da p\u0159ejel mr\u00e1z ze zp\u016fsobu, jak\u00fdm mu\u017e vyslovil jeho jm\u00e9no. Okam\u017eit\u011b se zastyd\u011bl p\u0159i n\u011bm\u00e9 prosb\u011b, aby ho \u0159\u00edkal \u010dast\u011bji. „Nep\u00e1tr\u00e1m, j\u00e1 jen\u2026 U\u017e sem n\u011bjakou dobu chod\u00edm a s tebou jsem je\u0161t\u011b nikdy nemluvil.“<\/div>\n
„M\u00e1 to sv\u00e9 d\u016fvody.“<\/div>\n
„Jak\u00e9?“ vyp\u00e1lil hned Bill ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„Nep\u00e1trej,“ upozornil ho znovu Bushido, trochu p\u0159\u00edsn\u011bji. „Ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 si.“<\/div>\n
Bill zmaten\u011b zavrt\u011bl hlavou a nohou za\u0161l\u00e1pl nedopalek cigarety. T\u00f3n, jak\u00fdm s n\u00edm mu\u017e za\u010d\u00ednal mluvit, se mu v\u016fbec nel\u00edbil. „Pro\u010d na m\u011b neust\u00e1le z\u00edr\u00e1\u0161? Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na tebe pod\u00edv\u00e1m, sleduje\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
„Jen se d\u00edv\u00e1m. Neubli\u017euju,“ pokr\u010dil Bushido rameny. „Ale pokud ti to vad\u00ed, u\u017e nebudu,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a l\u00edn\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il zp\u011bt do budovy d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill stihl \u0159\u00edct, \u017ee mu to nevad\u00ed.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Bill otr\u00e1ven\u011b odsunul se\u0161it s esej\u00ed stranou a s povzdychem si promnul ko\u0159en nosu. Bolela ho hlava a vzhledem k omezen\u00fdm mo\u017enostem v\u011bznice nem\u011bl k dispozici nic v\u00edc ne\u017e chabou n\u00e1hra\u017eku k\u00e1vy z automatu. P\u0159esto\u017ee mu zbyte\u010dn\u011b dr\u00e1\u017edila \u017ealudek,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-2094","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2094","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2094"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2094\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2094"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2094"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2094"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}