{"id":2097,"date":"2016-04-25T16:00:00","date_gmt":"2016-04-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2088"},"modified":"2016-04-25T16:00:00","modified_gmt":"2016-04-25T15:00:00","slug":"divine-intervention-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/25\/divine-intervention-29\/","title":{"rendered":"Divine Intervention 29."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pozastaven\u00ed \u010dasu<\/strong><\/div>\n
\n

„Neus\u00ednej.“<\/p><\/div>\n

Bill vystr\u010dil ruku z jejich kokonu vytvo\u0159en\u00e9ho z p\u0159ikr\u00fdvek, aby Toma \u0161t\u00edpl do tv\u00e1\u0159e a zahih\u0148al se, kdy\u017e Tom zavr\u010del. Sp\u00e1nkov\u00e1 deprivace je oba pomalu dost\u00e1vala.<\/div>\n
„J\u00e1 neus\u00edn\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl and\u011bl, ale jeho slova byla zast\u0159en\u00e1 a v\u00ed\u010dka m\u011bl zt\u011b\u017ekl\u00e1.<\/div>\n
„Lh\u00e1\u0159i.“ Billovo obvin\u011bn\u00ed vy\u0161lo ven jako zamuml\u00e1n\u00ed, a\u010dkoliv jeho rty byly zkroucen\u00e9 do \u00fa\u0161klebku, jak se sna\u017eil potla\u010dit dal\u0161\u00ed sm\u00edch. Naklonil se, aby zru\u0161il prostor mezi nimi, vzal Tom\u016fv spodn\u00ed ret mezi sv\u00e9 a o\u017ediboval jeho piercing, dokud z and\u011bla nedostal odpov\u011b\u010f v podob\u011b polibku na dobr\u00e9 r\u00e1no. Nebo na dobrou noc, to z\u00e1le\u017eelo na \u00fahlu pohledu.<\/div>\n
Slunce u\u017e bylo nad horizontem, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se jim poda\u0159ilo z\u016fstat vzh\u016fru po celou noc. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 zb\u00fdvala, bylo rozlou\u010dit se, a ani jeden z nich se na to zat\u00edm nechystal. Bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 sm\u00ed\u0159it se s realitou, \u017ee tohle mohla b\u00fdt dost dob\u0159e jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 noc.<\/div>\n
\n

„Chce\u0161 sn\u00eddani?“ Nab\u00eddl Bill, kdy\u017e poc\u00edtil po\u010d\u00e1tky kru\u010den\u00ed v \u017ealudku. Necht\u011bl opustit postel, ale taky necht\u011bl b\u00fdt nezdvo\u0159il\u00fd a nenab\u00eddnout nic.<\/p><\/div>\n

„Mmph,“ odm\u00edtl Tom se zavrt\u011bn\u00edm hlavy, pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a p\u0159itulil se k Billovi je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Teplo jeho k\u016f\u017ee bylo pro Billa uklid\u0148uj\u00edc\u00ed a z\u00e1rove\u0148 i trochu alarmuj\u00edc\u00ed, a to je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e o tom Tom cokoliv \u0159ekl. „Vlastn\u011b mi nen\u00ed moc dob\u0159e.“<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Zeptal se Bill, v jeho mysli okam\u017eit\u011b zablikala varovn\u00e1 \u010derven\u00e1 sv\u011btla. Jeho ruka, kter\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Toma \u0161t\u00edpla do tv\u00e1\u0159e, se nyn\u00ed p\u0159itiskla k jeho \u010delu a p\u00e1trala po zn\u00e1mk\u00e1ch hore\u010dky. Zd\u00e1lo se to b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, c\u00edtil teplo pouze ze dvou t\u011bl, p\u0159itisknut\u00fdch k sob\u011b po takovou dlouhou dobu a sna\u017eil se p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, \u017ee si nen\u00ed t\u0159eba d\u011blat starosti. Ale jeho obli\u010dej vypadal trochu pobledle a Bill se kousl do rtu a pozoroval Toma, kter\u00fd k n\u011bmu zvedl sv\u016fj pohled.<\/div>\n
„Je mi fajn,“ ujistil ho sv\u00fdm nejpevn\u011bj\u0161\u00edm a nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, ale Bill nebyl zcela p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd.<\/div>\n
„Mohl bych j\u00edt naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky nebo\u2026 n\u011bco.“<\/div>\n
Tom se zazubil a st\u0159\u00edbrn\u00fd krou\u017eek v jeho rtu mu zasv\u00edtil proti dokonale b\u00edl\u00fdm zub\u016fm. „Nemysl\u00edm si, \u017ee tv\u016fj l\u00e9k bude fungovat na n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1.“ Bill se zamra\u010dil a otev\u0159el \u00fasta, aby protestoval, ale Tom byl rychlej\u0161\u00ed. „M\u00e1me na tento druh v\u011bc\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed l\u00e9ky,“ zalhal. Pravdou bylo, \u017ee si Tom ani nebyl jist\u00fd, jestli ochr\u00e1nci mohou<\/em> onemocn\u011bt. Ale zase, u n\u011bj se v\u0161e vzp\u00edralo logice. Zd\u00e1lo se, \u017ee na jeho existenci nikomu nic ned\u00e1valo smysl.<\/div>\n
\n
Tom si myslel, \u017ee toto prohl\u00e1\u0161en\u00ed Billa uklidn\u00ed, ale o n\u011bkolik okam\u017eik\u016f pozd\u011bji si jej Bill st\u00e1le se zamra\u010den\u00edm prohl\u00ed\u017eel a Tom se zazubil. „Poj\u010f sem,“ zamumlal l\u00e1skypln\u011b, p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e a p\u0159itiskl mu rty na \u010delo. Jeho v\u016fn\u011b byla opojn\u00e1, ten pocit m\u00edt Billa tak bl\u00edzko ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, st\u00e1le \u010derstv\u00e9 vzpom\u00ednky na jejich spojen\u00ed p\u0159edchoz\u00ed noc, to v\u0161e d\u011blalo odchod mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed.<\/div>\n
Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed, a v\u011bd\u011bl, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e9le z\u016fstane, t\u00edm t\u011b\u017e\u0161\u00ed to bude. Copak to u\u017e takhle neud\u011blal dostate\u010dn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9?<\/div>\n
„Ty odch\u00e1z\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Bill d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl cokoliv \u0159\u00edct Tom. Bylo to, jako by mohl vid\u011bt ten boj v and\u011blov\u00fdch o\u010d\u00edch, a\u010dkoliv si Tom myslel, \u017ee se mu dob\u0159e da\u0159\u00ed to skr\u00fdt. Necht\u011bl p\u0159iznat, jak moc jej p\u0159ekvapilo, \u017ee v n\u011bm Bill dok\u00e1\u017ee tak dob\u0159e \u010d\u00edst.<\/div>\n
„Nakonec budu muset,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom smutn\u011b a p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e, aby c\u00edtil tlukot srdce na jeho nah\u00e9 hrudi.<\/div>\n
„Mohl bys z\u016fstat,“ \u0159ekl Bill. „Nav\u017edy.“<\/div>\n
Tom\u016fv \u017ealudek ud\u011blal n\u011bkolik p\u0159emet\u016f, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak v\u00e1\u017en\u011b to Bill myslel, a p\u0159\u00e1l si, aby to mohla b\u00fdt pravda. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u016f\u017eu,“ odpov\u011bd\u011bl l\u00edtostiv\u011b. Bill otev\u0159el \u00fasta, aby se dohadoval, ale Tom ho p\u0159eru\u0161il. „Nejsem jako ty, Bille. Nemohl bych tady p\u0159e\u017e\u00edt.“<\/div>\n
\n

„Co v\u00edc pot\u0159ebuje\u0161?“ Zeptal se Bill, hlas mu zakol\u00edsal nejistotou a zoufalstv\u00edm. Pohledem hledal v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch jak\u00fdkoliv poz\u016fstatek zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, na kter\u00fd by se mohl upnout, a Tom se mu sna\u017eil nic takov\u00e9ho neuk\u00e1zat, a\u010dkoliv to c\u00edtil od hlavy a\u017e k pat\u011b. „M\u016f\u017eu ti d\u00e1t cokoliv, co pot\u0159ebuje\u0161.“<\/p><\/div>\n

Sev\u0159elo se mu srdce nad t\u00edm nal\u00e9hav\u00fdm slibem. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to Bill mysl\u00ed up\u0159\u00edmn\u011b, ale mezi jejich sv\u011bty bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho rozd\u00edl\u016f. V hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee by to v Billov\u011b sv\u011bt\u011b nikdy nezvl\u00e1dl, stejn\u011b jako by to Bill nezvl\u00e1dl v tom jeho. Bylo to nef\u00e9r, ale oba v\u011bd\u011bli u\u017e d\u0159\u00edve, \u017ee jsou ze dvou velmi odli\u0161n\u00fdch sv\u011bt\u016f. \u017d\u00e1dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u017eebr\u00e1n\u00ed nebo proseb to nemohlo zm\u011bnit. Kdyby to z\u00e1le\u017eelo na Tomovi – a v\u0161ichni dosp\u011bli k n\u00e1zoru, \u017ee to rozhodn\u011b nez\u00e1le\u017eelo na Tomovi – ob\u011btoval by se ke kompromisu. Dal by tomu \u0161anci. Ale nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by to mohlo fungovat. Tom si nebyl jist\u00fd celou tou logistikou, ale byl natolik realistick\u00fd, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee sm\u00edch\u00e1n\u00ed obou sv\u011bt\u016f by ur\u010dit\u011b zp\u016fsobilo v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m, ne\u017e je on s\u00e1m, a on prost\u011b nemohl Billa zat\u00e1hnout do takov\u00e9ho chaosu, ne po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si u\u017e pro\u0161el.<\/div>\n
\n

„Bille, poj\u010f ke mn\u011b,“ \u0159ekl a p\u0159it\u00e1hl si jej a\u017e nemo\u017en\u011b bl\u00edzko. Zpo\u010d\u00e1tku byl Bill ztuhl\u00fd, vzdoruj\u00edc\u00ed nevyhnuteln\u00e9mu, ale jakmile m\u011bl kolem sebe Tomovy pa\u017ee, zabo\u0159il nos do ohb\u00ed Tomova krku a ost\u0159e d\u00fdchal, aby potla\u010dil slzy. Tom se sna\u017eil ignorovat nep\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u00ed\u0159en\u00ed v b\u0159i\u0161e a vlo\u017eil v\u0161echnu svou energii do uklidn\u011bn\u00ed Billa t\u00edm jedin\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd znal. Dlan\u011bmi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl nahoru a dol\u016f po jeho z\u00e1dech a vydechoval mu na krk. Dr\u017eel ho pevn\u011b u sebe a pohupoval se s n\u00edm dozadu a dop\u0159edu, jejich nah\u00e9 hrudn\u00edky byly h\u0159ejiv\u011b p\u0159itisknut\u00e9 k sob\u011b. Kdy\u017e Tom na sv\u00e9 k\u016f\u017ei uc\u00edtil nepopirateln\u00e9 stopy slz, vydal ze sebe rozt\u0159esen\u00fd, bolestn\u00fd povzdech.<\/p><\/div>\n

Jak jen mohl dovolit, aby se v\u011bci takhle vymkly kontrole?<\/div>\n
„Jestli budu p\u0159elo\u017een\u00fd, najdu si zp\u016fsob, jak se k tob\u011b vr\u00e1tit,“ sl\u00edbil a doufal, \u017ee toto je slib, kter\u00fd nebude muset poru\u0161it. Koneckonc\u016f, byl velmi pevn\u011b odhodlan\u00fd. A a\u010dkoliv v\u0161echna pravidla \u0159\u00edkala, \u017ee by to bylo nemo\u017en\u00e9, Tom si byl jist\u00fd, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 logika pravidel je\u0161t\u011b nikdy neumo\u017enila tak siln\u00e9 spojen\u00ed mezi and\u011blem a jeho sv\u011b\u0159encem. Vzep\u0159eli se logice u\u017e d\u0159\u00edv a Tom byl odhodlan\u00fd se ujistit, \u017ee to mohou ud\u011blat znovu.<\/div>\n
\n

Bill proti jeho hrudi hlasit\u011b popot\u00e1hl a Tom jej stiskl, dr\u017eel jejich t\u011bla pevn\u011b u sebe. „Ale tys \u0159\u00edkal-„<\/p><\/div>\n

„Miluju t\u011b,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom, odt\u00e1hl hlavu a odhrnul Billovi z \u010dela n\u011bkolik pramen\u016f. Jejich o\u010di se spole\u010dn\u011b unaven\u011b zachv\u011bly a and\u011bl se na chlapce ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed zamilovan\u011b usm\u00e1l. „Miluju t\u011b a najdu si cestu.“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee by to bylo proti pravidl\u016fm, jen dal\u0161\u00ed probl\u00e9my, do kter\u00fdch se dostane, ale jestli by p\u0159i\u0161el o sv\u016fj \u00fakol s Billem, co v\u00edce mohl ztratit? Bill byl v\u0161e, na \u010dem mu opravdu z\u00e1le\u017eelo, a jestli to VS nevid\u011bl, pak to byla jeho sm\u016fla. Tom nedok\u00e1zal pomoct tomu, co c\u00edtil k Billovi, o nic v\u00edce, ne\u017e jej VS dok\u00e1zal p\u0159inutit, aby to p\u0159estal c\u00edtit.<\/div>\n
Se zarudl\u00fdma o\u010dima pln\u00fdma slz se Bill kousal do rtu a bolestn\u011b k Tomovi vzhl\u00e9dl. „Neslibuj mi n\u011bco, co nem\u016f\u017ee\u0161 dodr\u017eet,“ prosil se z\u0159ejm\u00fdm utrpen\u00edm v o\u010d\u00edch. Tom cht\u011bl set\u0159\u00edt jeho slzy spolu se v\u0161\u00ed tou nejistotou. Ol\u00edzl si rty, \u0161\u0165ouchl jazykem do krou\u017eku ve rtu a uzamkl pohled s Billem.<\/div>\n
„Najdu si zp\u016fsob, jak t\u011b naj\u00edt,“ sl\u00edbil s jistotou v srdci. „Na\u0161el jsem tv\u00e9ho otce, nebo ne?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a sna\u017eil se dovolit tomu uji\u0161t\u011bn\u00ed, aby jej ut\u011b\u0161ilo. Koneckonc\u016f, bylo to lep\u0161\u00ed ne\u017e ta druh\u00e1 mo\u017enost. „Jo,“ zachrapt\u011bl, „okay.“<\/div>\n
„Nepla\u010d,“ za\u0161eptal Tom a naklonil se, aby sl\u00edbal toulavou slzu, kter\u00e1 Billovi st\u00e9kala po tv\u00e1\u0159i. „N\u011bco vymysl\u00edm.“<\/div>\n
Byl pevn\u011b odhodlan\u00fd n\u011bco vymyslet.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje a\u017e mnohem pozd\u011bji toho ve\u010dera, pot\u00e9, co Tom byl u\u017e d\u00e1vno pry\u010d a sp\u00e1nek vysu\u0161il v\u0161echny jeho slzy. Ani se neobt\u011b\u017eoval sprchov\u00e1n\u00edm, pouze na sebe hodil n\u011bjak\u00e9 star\u00e9 oble\u010den\u00ed a zam\u00ed\u0159il dol\u016f, aby zm\u00edrnil kru\u010den\u00ed v \u017ealudku.<\/p><\/div>\n

Charlie jej p\u0159iv\u00edtal za dve\u0159mi jeho pokoje a vrt\u011bl ocasem zp\u016fsobem, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdt soucitn\u00fd. Bylo to, jako by v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom je pry\u010d a Bill se t\u00e9m\u011b\u0159 cht\u011bl znovu rozplakat, ale udr\u017eel se, pod\u0159epl si a omotal ruce kolem krku sv\u00e9ho psa. Krom\u011b Toma byl Charlie ten nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, jak\u00e9ho Bill m\u011bl a v\u011bd\u011bl, \u017ee psovi bude taky chyb\u011bt and\u011blova p\u0159\u00edtomnost. Oni t\u0159i u\u017e vytvo\u0159ili malou semknutou skupinku. V\u011bci u\u017e nikdy nebudou stejn\u00e9, pokud Tom nikdy\u2026<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a po\u0161kr\u00e1bal Charlieho za u\u0161ima. Nemohl takhle myslet. Tom je\u0161t\u011b ani nebyl pry\u010d tak dlouho, aby rozsv\u011bcoval v\u00fdstra\u017en\u00e1 sv\u011btla.<\/div>\n
„Vr\u00e1t\u00ed se,“ za\u0161eptal Bill sm\u011brem ke psovi a modlil se, aby m\u011bl pravdu a Tom nebyl pry\u010d nadobro. I p\u0159es v\u0161echna uji\u0161t\u011bn\u00ed, kter\u00e1 mu Tom dal, a v\u0161echnu sebejistotu, kterou se mu and\u011bl sna\u017eil zprost\u0159edkovat, Bill st\u00e1le nebyl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd. Jak si mohl b\u00fdt Tom tak jist\u00fd, \u017ee by k n\u011bmu mohl naj\u00edt cestu zp\u00e1tky, kdy\u017e tolik dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed na jeho existenci bylo ob\u011bma tak nejist\u00fdch?<\/div>\n
\n

Pes n\u00e1sledoval Billa dol\u016f ze schod\u016f sm\u011brem do kuchyn\u011b, kde se p\u0159ekvapen\u011b zastavil, kdy\u017e na\u0161el svou matku, jak sed\u00ed u stolu, pije k\u00e1vu a \u010dte si noviny. Nezvedla hlavu, kdy\u017e Bill p\u0159e\u0161el m\u00edstnost, aby si tak\u00e9 nalil k\u00e1vu. Dal si na \u010das s p\u0159id\u00e1v\u00e1n\u00edm smetany a cukru, aby byla akor\u00e1t po jeho chuti, ale bylo to hlavn\u011b proto, aby odd\u00e1lil nevyhnuteln\u00e9. V\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile skon\u010d\u00ed, ot\u00e1zky se jen pohrnou.<\/p><\/div>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jeho matka bude m\u00edt ot\u00e1zky ohledn\u011b plesu, ohledn\u011b Toma a ohledn\u011b Billovy n\u00e1hl\u00e9 zm\u011bny n\u00e1zoru na z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00ed se plesu spolu s Tomem. Stejn\u011b tak, jako se mu ta my\u0161lenka nel\u00edbila, tak taky v\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00ed bude muset n\u011bco \u0159\u00edct a krom\u011b tajemn\u00e9ho str\u00e1\u017en\u00e9ho and\u011bla mezi sebou nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e1 tajemstv\u00ed. Nyn\u00ed, s Tomem v obraze, u\u017e opravdu nebylo co skr\u00fdvat, krom\u011b drobn\u00fdch detail\u016f o tom, kdo Tom opravdu je a co k n\u011bmu Bill ve skute\u010dnosti c\u00edt\u00ed.<\/div>\n
\n

Se \u0161\u00e1lkem k\u00e1vy pevn\u011b v rukou se Bill oto\u010dil ke sv\u00e9 matce. Povystr\u010den\u00fdm bokem se op\u0159el o linku a zvedl si hrnek ke rt\u016fm, aby fouk\u00e1n\u00edm ochladil tu horkou tekutinu. „Jdi na to,“ povzbudil ji, ne\u017e se poprv\u00e9 napil. Jeho matka pooto\u010dila hlavu a pohl\u00e9dla na n\u011bj nevinn\u00fdm pohledem, ale Bill se nenechal zm\u00e1st. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 ot\u00e1zky, na kter\u00e9 \u010dek\u00e1\u0161 u\u017e cel\u00fd den, aby ses mohla zeptat, tak se prost\u011b ptej.“<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e,“ \u0159ekla jeho matka, odka\u0161lala si a poskl\u00e1dala noviny. Oto\u010dila se na sv\u00e9 \u017eidli \u010delem k n\u011bmu a zvedla obo\u010d\u00ed do dokonale tvarovan\u00fdch oblouk\u016f, p\u0159ipraven\u00e1 na tvrd\u00fd v\u00fdslech. Odhodl\u00e1vala se zah\u00e1jit palbu ot\u00e1zek a pravd\u011bpodobn\u011b se sna\u017eila p\u0159ij\u00edt na to, kde za\u010d\u00edt, odhrnula si stranou n\u011bkolik pramen\u016f vlas\u016f a zam\u011b\u0159ila pohled na sv\u00e9ho syna. Bill trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1val, ne\u017e si srovn\u00e1 sv\u00e9 my\u0161lenky. „Tom, spr\u00e1vn\u011b?“<\/div>\n
Bill pok\u00fdval hlavou a zam\u011bstn\u00e1val se fouk\u00e1n\u00edm k\u00e1vy, aby zabr\u00e1nil sv\u00fdm o\u010d\u00edm v prozrazen\u00ed, jak jej rozru\u0161ilo op\u011bt sly\u0161et Tomovo jm\u00e9no. Bylo ne\u0161\u0165astn\u00e9, \u017ee museli m\u00edt tento rozhovor hned pot\u00e9, co Tom ode\u0161el, kdy\u017e tu byla \u0161ance, \u017ee se u\u017e nikdy nevr\u00e1t\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 se za to ale c\u00edtil b\u00fdt t\u00e9m\u011b\u0159 hrd\u00fd. U\u017e kdy\u017e Toma spat\u0159il poprv\u00e9, jak st\u00e1l v rohu jeho nemocni\u010dn\u00edho pokoje, kdy\u017e mu nalil sklenici vody a Billova matka se zrovna vr\u00e1tila, v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom je tajemstv\u00ed, kter\u00e9 mus\u00ed udr\u017eet, kter\u00e9 by nikdo skute\u010dn\u011b nepochopil. Dokonce i kdy\u017e si toho nebyl zcela v\u011bdom, Bill u\u017e tohle v\u0161echno v\u011bd\u011bl o brzk\u00e9m vztahu s podivn\u00fdm dredat\u00fdm chlapcem v jeho nemocni\u010dn\u00edm pokoji.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Nyn\u00ed, o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, Bill byl schopn\u00fd st\u00e1t v kuchyni a mluvit o tom chlapci, kter\u00e9ho potkala, ani\u017e by v\u016fbec v\u011bd\u011bla, \u017ee on byl t\u00edm, kdo jej\u00edmu synovi zachr\u00e1nil \u017eivot. M\u011bli za sebou u\u017e dlouhou cestu v tak kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase. A jak u\u017e se to \u0159\u00edk\u00e1, je lep\u0161\u00ed milovat a ztratit<\/em> –<\/div>\n

Bill s\u00e1m sob\u011b nad\u00e1val, \u017ee takhle p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Neztratil Toma, Tom sl\u00edbil, \u017ee najde zp\u016fsob, jak se vr\u00e1tit. A ani to neznamenalo, \u017ee bude skute\u010dn\u011b p\u0159elo\u017een\u00fd. Byla tu jen velmi velk\u00e1 \u0161ance, a Bill\u2026<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
Bill se vytrhl ze sv\u00fdch my\u0161lenek a ohl\u00e9dl se na mat\u010dinu starostlivou tv\u00e1\u0159. „Hmm? Promi\u0148, co jsi to \u0159\u00edkala?“ Zvedl si \u0161\u00e1lek zp\u00e1tky k \u00fast\u016fm, aby zakryl n\u00e1hl\u00e9 zamra\u010den\u00ed na sv\u00fdch rtech.<\/div>\n
„Ptala jsem se, jak jsi ho potkal na t\u00e9 p\u00e1rty.“<\/div>\n
„Aha, ehm,“ zakoktal se Bill. Nemohl sv\u00e9 matce \u0159\u00edct, \u017ee se prost\u011b vzdal sv\u00e9ho panictv\u00ed za cenu n\u011bkolika piv a uboh\u00e9ho pocitu norm\u00e1lnosti. „Zrovna jsem se tam poflakoval jen tak s\u00e1m a Tom se mnou za\u010dal mluvit a\u2026 my\u2026 sp\u0159\u00e1telili jsme se.“<\/div>\n
„A vy chod\u00edte do stejn\u00e9 \u0161koly?“<\/div>\n
Bill si neur\u010dit\u011b pamatoval, \u017ee u\u017e to sv\u00e9 matce \u0159\u00edkal, a tak jen souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Nejd\u0159\u00edv jsme to nev\u011bd\u011bli, proto\u017ee jsme nikdy nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 hodiny.“ Bill byl hrozn\u00fd lh\u00e1\u0159, ale postupem \u010dasu to b\u00fdvalo \u010d\u00edm d\u00e1l jednodu\u0161\u0161\u00ed a on si nebyl tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, jak se m\u00e1 ohledn\u011b toho c\u00edtit.<\/div>\n
\n

Simone si slo\u017eila ruce do kl\u00edna a na\u0161pulila rty, p\u0159i\u010dem\u017e nasadila obli\u010dej v\u00e1\u017en\u00e9 \u017eeny, se kterou nen\u00ed radno si zahr\u00e1vat. „R\u00e1da bych se s n\u00edm znovu setkala, abych ho mohla l\u00e9pe poznat.“<\/p><\/div>\n

A bylo to tady. Billovi poklesl \u017ealudek a n\u00e1hl\u00fd t\u0159es jeho rukou jej m\u00e1lem p\u0159inutil pustit \u0161\u00e1lek s k\u00e1vou. Pro v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010d\u00ed p\u0159e\u0161el vzd\u00e1lenost mezi sebou a stolem a usadil se naproti sv\u00e9 matce. „Bude to probl\u00e9m?“ Nal\u00e9hala.<\/div>\n
„Ehm,“ za\u010dal Bill a odfoukl si prameny vlas\u016f z o\u010d\u00ed. Zachytil mat\u010din zaduman\u00fd pohled a zavrt\u011bl hlavou. „Mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e bude pobl\u00ed\u017e, tak p\u0159ijde moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„Ale?“ Jeho matka se na \u017eidli oto\u010dila, aby mu op\u011bt \u010delila, sepjala si ruce na stole a naklonila se kup\u0159edu, aby v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch p\u00e1trala po pravd\u011b, o kter\u00e9 si byla jist\u00e1, \u017ee ji p\u0159ed n\u00ed taj\u00ed. Bill se sna\u017eil udr\u017eet o\u010dn\u00ed kontakt, a\u010dkoliv v\u0161e, co opravdu cht\u011bl, bylo uh\u00e1n\u011bt z kuchyn\u011b do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
„On je – j\u00e1 nev\u00edm, jak \u010dasto ho uvid\u00edm.“ To prohl\u00e1\u0161en\u00ed poslalo mat\u010dino obo\u010d\u00ed a\u017e na vrcholek jej\u00ed hlavy a Bill j\u00ed to opravdu nemohl vy\u010d\u00edtat. Byl tady prvn\u00ed kluk, kter\u00e9ho j\u00ed kdy Bill dovolil poznat, a pr\u00e1v\u011b kdy\u017e j\u00ed za\u010d\u00ednal p\u0159ir\u016fstat k srdci, Bill musel j\u00edt a podrazit j\u00ed nohy. „Jsme prost\u011b ze dvou zcela odli\u0161n\u00fdch sv\u011bt\u016f.“<\/div>\n
„Oh, zlato,“ zavrkala a Bill okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee si to \u0161patn\u011b vylo\u017eila. „On je na holky?“<\/div>\n
\n

Bill zav\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou, sna\u017eil se odtla\u010dit svou frustraci z toho v\u00fdslechu. Najednou cht\u011bl b\u00fdt zp\u00e1tky ve sv\u00e9 posteli, zavrtan\u00fd pod horou p\u0159ikr\u00fdvek a ukryt\u00fd p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. Jak mohla ta bolestn\u00e1 touha za\u010d\u00edt ustupovat, kdy\u017e byl nucen na Toma st\u00e1le myslet?<\/p><\/div>\n

„Ne – on – ne.“ Oto\u010dil hlavu pod z\u00e1minkou po\u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00edm se za uchem, ale byl si jist\u00fd, \u017ee vyc\u00edtila jeho nepohodl\u00ed. Kdy\u017e se oto\u010dil zp\u00e1tky k matce, st\u00e1le se na n\u011bj d\u00edvala a on poc\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed \u0159\u00edct n\u011bco v\u00edce, a tak to ujasnil. „Nen\u00ed na holky.“<\/div>\n
Nikdy o tom vlastn\u011b nemluvili, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Tom miluje, tak\u017ee to muselo n\u011bco znamenat.<\/div>\n
„No, ty ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d, \u017ee ano?“ Zeptala se jeho matka a Bill p\u0159ik\u00fdvl. „A on m\u00e1 r\u00e1d tebe?“ Bill op\u011bt p\u0159ik\u00fdvl a jeho matka zmaten\u011b na\u0161pulila rty. K\u00e9\u017e by to bylo tak jednoduch\u00e9, jako m\u00edt r\u00e1d jeden druh\u00e9ho. On a Tom by to m\u011bli spo\u010d\u00edtan\u00e9 u\u017e d\u00e1vno.<\/div>\n
„Je to slo\u017eit\u00e9,“ vymluvil se Bill, zvedl si \u0161\u00e1lek ke rt\u016fm a doufal, \u017ee u\u017e to nech\u00e1 b\u00fdt.<\/div>\n
„Str\u00e1vil tady noc?“<\/div>\n
Bill vyprskl a m\u00e1lem se udusil k\u00e1vou nad tou p\u0159\u00edmo\u010darost\u00ed sv\u00e9 matky. Nedok\u00e1zal se p\u0159inutit k tomu j\u00ed p\u0159edlo\u017eit le\u017e, ale tak\u00e9 nedok\u00e1zal naj\u00edt odvahu j\u00ed odpov\u011bd\u011bt. Nam\u00edsto toho rozho\u0159\u010den\u011b zvolal: „Mami!“<\/div>\n
„Jako tv\u00e1 matka se mus\u00edm zeptat,“ \u0159ekla a sev\u0159ela rty do \u00fazk\u00e9 linky, ale Bill v jej\u00edch o\u010d\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 vid\u011bl pobavenou jiskru.<\/div>\n
„A jako tv\u016fj syn se mus\u00edm vyhnout ot\u00e1zce.“<\/div>\n
„Jen se chci ujistit,“ za\u010dala znova a n\u00e1hle tam byla ta v\u00e1havost, na kterou byl Bill v\u00edce zvykl\u00fd. Kousl se do rtu, zat\u00edmco se jeho matka sna\u017eila p\u0159ij\u00edt s t\u011bmi spr\u00e1vn\u00fdmi slovy k vysloven\u00ed sv\u00fdch obav. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee jen pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee jestli se kluci chyst\u00e1te\u2026 \u017ee se budete chr\u00e1nit.“<\/div>\n
Pod jej\u00edm zkoumav\u00fdm pohledem Bill zrudl a nepohodln\u011b se rozesm\u00e1l, kdy\u017e zamrkal. Co mohl \u0159\u00edct proti takov\u00fdm p\u0159edpoklad\u016fm?<\/div>\n
„Tom by nikdy neud\u011blal nic, co by mi ubl\u00ed\u017eilo,“ pronesl a slavnostn\u011b si sl\u00edbil, \u017ee u toho to z\u016fstane.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom vydechl \u00fazkost\u00ed, kdy\u017e se zastavil p\u0159ed dve\u0159mi sv\u00e9ho bytu. Odchod od Billa byla jednou z t\u011bch nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 kdy musel ud\u011blat, a p\u0159ipadal si jako zbab\u011blec, \u017ee ode\u0161el, zat\u00edmco Bill spal. P\u0159esto s\u00e1m sob\u011b zd\u016fvod\u0148oval, \u017ee by to tak m\u011blo b\u00fdt pro oba snaz\u0161\u00ed: Bill se nemusel d\u00edvat, jak odch\u00e1z\u00ed, a Tom se nemusel lou\u010dit, zat\u00edmco na n\u011bj byla zam\u011b\u0159en\u00e1 bolest v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

P\u0159esto i pot\u00e9, co ode\u0161el, Tom nebyl schopen j\u00edt dom\u016f. Nam\u00edsto toho se celou noc proch\u00e1zel, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, kam jde, nebo co tam bude d\u011blat, a\u017e se tam dostane. V jednom okam\u017eiku prodl\u00e9val kolem Billova domu, ale nikdy dovnit\u0159 neve\u0161el, proto\u017ee opou\u0161t\u011bt ho podruh\u00e9 – i kdyby Bill nev\u011bd\u011bl, \u017ee tam je – by bylo je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e napoprv\u00e9. V jin\u00fdch okam\u017eic\u00edch bloumal po sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b a m\u00edsil se mezi ostatn\u00ed and\u011bly, kte\u0159\u00ed se v\u0161ichni zd\u00e1li b\u00fdt tak bezstarostn\u00ed. Tom uva\u017eoval, pro\u010d on nemohl b\u00fdt takov\u00fd. Pro\u010d mu muselo na n\u011bkom tolik z\u00e1le\u017eet? Pro\u010d se musel zamilovat do Billa? Byl to akt vzdoru, anebo n\u011bco jednodu\u0161e mimo jeho kontrolu?<\/div>\n
\n

Bill byl ten posledn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu by cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, ale v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku to bylo p\u0159esn\u011b to, co ud\u011blal. Jeho trest, a\u0165 u\u017e to bude cokoliv, bude zaslou\u017een\u00fd, usoudil, ale nic se nedalo srovn\u00e1vat s vinou, kterou s\u00e1m sebe t\u00fdral.<\/p><\/div>\n

Tom byl napjat\u00fd, kdy\u017e se v pond\u011bl\u00ed dopoledne kone\u010dn\u00e9 vr\u00e1til dom\u016f, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee ani p\u0159ekro\u010den\u00edm prahu jeho bytu se to nezm\u011bn\u00ed. Jeho konstantn\u00ed obavy nezmiz\u00ed, dokud nebude v\u011bd\u011bt, co bude d\u00e1l. Usoudil, \u017ee bude p\u0159elo\u017een\u00fd, ale cht\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo p\u0159evezme jeho m\u00edsto v opatrov\u00e1n\u00ed Billa. Cht\u011bl toho ochr\u00e1nce naj\u00edt a ujistit se, \u017ee je podle jeho m\u011b\u0159\u00edtek, cht\u011bl se ujistit, \u017ee i kdyby Billa po dlouhou dobu nebyl schopn\u00fd naj\u00edt, \u017ee o n\u011bj bude v dob\u011b jeho nep\u0159\u00edtomnosti postar\u00e1no.<\/div>\n
St\u00e1lo mu to za to, i p\u0159es v\u0161echny n\u00e1ro\u010dn\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00fdmi musel proj\u00edt. Str\u00e1ven\u00ed jedn\u00e9 noci s Billem jako norm\u00e1ln\u00ed p\u00e1r bylo v\u0161e, v co mohl jen doufat. Ale to, v co opravdu doufal, bylo to, jestli to i p\u0159es v\u0161echna ta poru\u0161en\u00e1 pravidla st\u00e1lo za to i Billovi.<\/div>\n
A on poru\u0161il spoustu<\/em> pravidel.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e oto\u010dil klikou, dve\u0159e zask\u0159\u00edpaly a on byl p\u0159ipraven\u00fd padnout tv\u00e1\u0159\u00ed na pohovku a sp\u00e1t, dokud ta bou\u0159e nep\u0159ejde. Ozn\u00e1milo to jeho p\u0159\u00edchod jako n\u011bjak\u00fd zabezpe\u010dovac\u00ed syst\u00e9m, ale jakmile si dob\u0159e prohl\u00e9dl cel\u00fd ob\u00fdvac\u00ed pokoj, uv\u011bdomil si, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9ho ozn\u00e1men\u00ed nebylo t\u0159eba. Na gau\u010di s nohama nata\u017een\u00fdma p\u0159ed sebe sed\u011bl Andy a vzhl\u00e9dl k Tomovi s hlubok\u00fdm, nesouhlasn\u00fdm zamra\u010den\u00edm.<\/p><\/div>\n

Tom mu cht\u011bl \u0159\u00edct, aby ani neza\u010d\u00ednal, ale byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vy\u010derpan\u00fd na to, aby v\u016fbec otev\u0159el pusu.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zacvrlikal Andy, ale jeho hlas byl sev\u0159en\u00fd a napjat\u00fd. O\u010dividn\u011b tam toho bylo v\u00edce, co cht\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
Tom na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho p\u0159imhou\u0159il o\u010di, zat\u00edmco za sebou zav\u0159el dve\u0159e a op\u0159el se o n\u011b. „Neza\u010d\u00ednej,“ zachrapt\u011bl varovn\u011b, ale zn\u011blo to slab\u011b a mdle.<\/div>\n
„Jsi p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b na\u0161\u0148o\u0159en\u00fd a vr\u00e1til ses d\u011bsn\u011b pozd\u011b. Dva dny, \u017ee?“<\/div>\n
To nevinn\u00e9, zv\u011bdav\u00e9 a starostliv\u00e9 rodi\u010dovsk\u00e9 divad\u00fdlko nefungovalo. Tom si z kapsy vyt\u00e1hl p\u00edp\u00e1tko a hodil ho na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho, s c\u00edlem trefit p\u0159\u00edmo tu jeho blon\u010fatou hlavu, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Andy ho zachytil ve vzduchu jen okam\u017eik p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mohlo p\u0159elet\u011bt p\u0159es pohovku a rozt\u0159\u00ed\u0161tit se, uspokojiv\u011b, na n\u011bkolik kus\u016f.<\/div>\n
\n

Oba chlapci z\u016fstali zticha, ka\u017ed\u00fd na sv\u00e9m konci m\u00edstnosti. Andy se naklonil kup\u0159edu, aby um\u00edstil p\u00edp\u00e1tko na konferen\u010dn\u00ed stolek vedle sv\u00e9ho toto\u017en\u00e9ho, a Tom si vzdorovit\u011b zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a p\u0159\u00e1l si, aby m\u011bl lep\u0161\u00ed mu\u0161ku. Nebyl si tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, kde se v n\u011bm ten hn\u011bv v\u016f\u010di sv\u00e9mu spolubydl\u00edc\u00edmu a nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli vzal, ale tak n\u011bjak si myslel, \u017ee to bylo t\u00edm, jak byl Andy v\u017edy tak perfektn\u00ed a d\u016fsledn\u00fd a nikdy se nedostal do pot\u00ed\u017e\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee \u017e\u00e1rlil, \u017ee Andy dostal n\u011bjak\u00e9ho sta\u0159\u00edka, kter\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b stejn\u011b brzy zem\u0159e, a nemusel se b\u00e1t toho, \u017ee by se zamiloval.<\/p><\/div>\n

Proto\u017ee tak to bylo. Tom se zamiloval a nyn\u00ed m\u011bl b\u00fdt odtr\u017een od toho jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, na kter\u00e9m mu opravdu z\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsi to, nebo ne?“ Prolomil Andy ml\u010den\u00ed tich\u00fdm hlasem. Tom mohl v jeho o\u010d\u00edch spat\u0159it nejistotu sm\u00edchanou s obavami. Jako obvykle si Tom byl jist\u00fd, \u017ee zv\u011bdavost nad obavami p\u0159eva\u017eovala. „Poru\u0161il jsi dal\u0161\u00ed pravidlo, tentokr\u00e1t n\u011bco velk\u00e9ho.“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl, ne\u017e p\u0159e\u0161el m\u00edstnost a odkopl boty. Jako by snad ta ostatn\u00ed pravidla, kter\u00e1 poru\u0161il, nebyla velk\u00e1. Ale Andy m\u011bl pravdu. Ve srovn\u00e1n\u00ed s tou noc\u00ed s Billem v\u0161echna ostatn\u00ed poru\u0161en\u00e1 pravidla vybledla. „Nechci o tom mluvit,“ \u0159ekl sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli a c\u00edtil, jak se mu sev\u0159elo srdce a zav\u00ed\u0159ilo mu v \u017ealudku.<\/div>\n
\n

Nemoc, kterou za\u010dal poci\u0165ovat v posteli p\u0159edchoz\u00edho dne, neustupovala. Ve skute\u010dnosti, pokud v\u016fbec n\u011bco, tak to bylo hor\u0161\u00ed. Co se to s n\u00edm d\u011blo? Str\u00e1\u017eci by nem\u011bli onemocn\u011bt, nebo ano? Mo\u017en\u00e1 to byl trest. Mo\u017en\u00e1 to c\u00edtil, proto\u017ee u\u017e byl p\u0159elo\u017een\u00fd a u\u017e by s Billem v\u016fbec nem\u011bl b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1, \u017ee byli v procesu, kdy mu zcela odeb\u00edrali jeho ochran\u00e1\u0159sk\u00e1 privilegia. Ta my\u0161lenka mu taky n\u011bjak moc nesed\u011bla.<\/p><\/div>\n

Posadil se na gau\u010d naproti Andymu a odka\u0161lal si, a kdy\u017e oto\u010dil hlavu a spat\u0159il, jak se na n\u011bj st\u00e1le d\u00edv\u00e1, zav\u0159el o\u010di. „Hodn\u011b mi toho le\u017e\u00ed v hlav\u011b.“<\/div>\n
Andy nedbale pokr\u010dil rameny a zkoumal si sv\u00e9 nehty. „No, stejn\u011b je to tak mo\u017en\u00e1 nejlep\u0161\u00ed,“ \u0159ekl a Tom prudce oto\u010dil hlavu, a\u017e jej dredy siln\u011b ude\u0159ily do tv\u00e1\u0159e. „Bill byl nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen sam\u00e9 pot\u00ed\u017ee od chv\u00edle, kdy ses s n\u00edm setkal.“<\/div>\n
„Jdi do prdele, Andy,“ vy\u0161t\u011bkl Tom, vztekl\u00fd, \u017ee se Andy v\u016fbec odv\u00e1\u017eil nakousnout toto t\u00e9ma. Obvi\u0148ovat z \u010dehokoliv Billa bylo \u0161patn\u00e9 a d\u011blat to, zat\u00edmco se u\u017e tak Tom c\u00edtil p\u011bkn\u011b na dn\u011b a provinile, bylo jako r\u00e1na pod p\u00e1s a pot\u00e9 dal\u0161\u00ed kopnut\u00ed, zat\u00edmco u\u017e byl na zemi. A\u0165 u\u017e se c\u00edtil dob\u0159e nebo ne, Tom se nechystal nechat sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho degradovat vztah, kter\u00fd mohl st\u011b\u017e\u00ed ch\u00e1pat. „Nev\u00ed\u0161 ani hovno<\/em> o Billovi nebo o tom, \u010d\u00edm jsme si pro\u0161li.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsi musel chodit na pohovor s VS \u010dast\u011bji ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, koho jsem kdy potkal,“ odpov\u011bd\u011bl Andy, jeho hlas byl dom\u00fd\u0161liv\u00fd a sebev\u011bdom\u00fd. Tom ho cht\u011bl pra\u0161tit.<\/div>\n
\n

„To nem\u00e1 s Billem nic spole\u010dn\u00e9ho,“ zask\u0159\u00edpal Tom zuby a Andy zvedl obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee af\u00e9rka s Velk\u00fdm Mu\u017eem?“ Navrhl vy\u010d\u00edtav\u00fdm a posm\u011b\u0161n\u00fdm t\u00f3nem. V o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo takov\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd znamenal, \u017ee se sna\u017e\u00ed dostat Tomovi pod k\u016f\u017ei a zabrnkat na v\u0161echny jeho struny, a fungovalo to.<\/div>\n
Tom sev\u0159el p\u011bsti, vstal a shl\u00e9dl dol\u016f na blon\u010f\u00e1ka sed\u00edc\u00edho na gau\u010di. Zatnul zuby, potla\u010dil sm\u011b\u0161n\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed se rozbre\u010det a o\u010di mu ztvrdly. Andy mu pohled nevzru\u0161en\u011b oplatil a mezi ob\u011bma v tu chv\u00edli v tichosti l\u00e9taly kulky.<\/div>\n
„Ty kurva nev\u00ed\u0161 nic o tom, jak\u00e9 to je,“ odplivl si Tom a zap\u00edchl prst do Andyho hrudn\u00edku pot\u00e9, co si byl jist\u00fd, \u017ee jeho tich\u00e1 slova nem\u011bla na jeho spolubydl\u00edc\u00edho \u017e\u00e1dn\u00fd vliv, „tak\u017ee bys m\u011bl-„<\/div>\n
\n

Tom ztuhl na m\u00edst\u011b a bojovn\u00e1 slova se mu ze rt\u016f vypa\u0159ila, kdy\u017e \u010dern\u00fd vyt\u00e1\u010dec\u00ed telefon na stole vedle Andyho zazvonil. Dokonce se zd\u00e1lo, \u017ee i blon\u010fat\u00fd and\u011bl v tu chv\u00edli trochu zm\u011bknul. Tohle byla ta chv\u00edle, mohl vid\u011bt strach v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

Tomovi ztuhla krev v \u017eil\u00e1ch a on odt\u00e1hl sv\u016fj obvi\u0148uj\u00edc\u00ed prst, zat\u00edmco Andy nat\u00e1hl ruku, aby ho zvedl a zastavil tak ten \u00fato\u010dn\u00fd vyzv\u00e1n\u011bc\u00ed t\u00f3n, kter\u00fd naru\u0161oval jinak a\u017e stra\u0161ideln\u00e9 ticho v cel\u00e9m byt\u011b. Tom se ho nesna\u017eil zastavit, kdy\u017e si p\u0159ilo\u017eil k uchu sluch\u00e1tko.<\/div>\n
„Hal\u00f3?“ Odpov\u011bd\u011bl Andreas a Tom \u010dekal jako na jehl\u00e1ch, m\u011bl pocit, \u017ee to jsou snad hodiny, ne\u017e mu jeho kamar\u00e1d slavnostn\u011b p\u0159edal sluch\u00e1tko.<\/div>\n
Tom si od sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho t\u0159esouc\u00ed se rukou za\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159evzal a p\u0159ilo\u017eil ho k uchu. Hlas se mu t\u0159\u00e1sl stejn\u011b jako jeho ruce. „Hal\u00f3?“<\/div>\n
„Tomasi<\/em>,“ promluvil ost\u0159e do ticha zn\u00e1m\u00fd, plechov\u00fd hlas. „Chci t\u011b vid\u011bt v m\u00e9 kancel\u00e1\u0159i za deset minut.<\/em>„<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven Pozastaven\u00ed \u010dasu „Neus\u00ednej.“ Bill vystr\u010dil ruku z jejich kokonu vytvo\u0159en\u00e9ho z p\u0159ikr\u00fdvek, aby Toma \u0161t\u00edpl do tv\u00e1\u0159e a zahih\u0148al se, kdy\u017e Tom zavr\u010del. Sp\u00e1nkov\u00e1 deprivace je oba pomalu dost\u00e1vala. „J\u00e1 neus\u00edn\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl and\u011bl, ale jeho slova byla zast\u0159en\u00e1 a v\u00ed\u010dka<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[643],"tags":[],"class_list":["post-2097","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-divine-intervention"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2097","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2097"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2097\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2097"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2097"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2097"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}