{"id":2112,"date":"2016-04-18T16:00:00","date_gmt":"2016-04-18T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2103"},"modified":"2016-04-18T16:00:00","modified_gmt":"2016-04-18T15:00:00","slug":"divine-intervention-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/18\/divine-intervention-27\/","title":{"rendered":"Divine Intervention 27."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1vrat dom\u016f<\/strong><\/div>\n
\n

Bill z\u00edral z okna vedle sebe, zat\u00edmco Tom bezc\u00edln\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bl m\u011bstem. V Tomovi to kyp\u011blo je\u0161t\u011b i pot\u00e9, co se n\u011bkolik minut po rva\u010dce vyno\u0159il ze \u0161koly a na\u0161el Billa op\u0159en\u00e9ho o auto, p\u0159esn\u011b jak mu \u0159ekl.<\/p><\/div>\n

And\u011bl toho od toho incidentu moc ne\u0159ekl. Jeho obli\u010dej byl kamenn\u00fd, byl st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd a m\u011bl starost o Billa, kter\u00fd tak\u00e9 nebyl zrovna pan hovorn\u00fd. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee n\u011bco tak jednoduch\u00e9ho nabralo na tempu a prom\u011bnilo se v n\u011bco mnohem v\u011bt\u0161\u00edho a mimo jeho kontrolu.<\/div>\n
Tom jej op\u011bt p\u0159i\u0161el zachr\u00e1nit. Kdyby tam nebyl, Bill by ur\u010dit\u011b byl ten, kdo by le\u017eel na podlaze a rukama si zakr\u00fdval sv\u016fj zkrvaven\u00fd nos. Nebo mo\u017en\u00e1, kdyby tam Tom nebyl, tak by nem\u011bl tolik odvahy se s\u00e1m za sebe takhle postavit. Bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159\u00edct, co by se stalo. V\u011bd\u011bl jen to, co se stalo, a to bylo, \u017ee Tom pra\u0161til toho kluka do nosu, aby br\u00e1nil jeho \u010dest. A Bill c\u00edtil, jak je hrd\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
\n

Povzdechl si na sedadle spolujezdce a vt\u00e1hl si spodn\u00ed ret mezi zuby, sledoval, jak se sv\u011btla m\u011bsta t\u0159pyt\u00ed a sl\u00e1bnou, kdy\u017e kolem nich bezpe\u010dnou rychlost\u00ed projeli. R\u00e1dio ti\u0161e hraj\u00edc\u00ed v pozad\u00ed bylo p\u0159ipom\u00ednkou, \u017ee mezi nimi bylo hodn\u011b pr\u00e1zdn\u00e9ho prostoru k vypln\u011bn\u00ed. Ticho bylo jako oce\u00e1n, a hudba byla jen p\u0159ikr\u00fdvka. Nikdy nemohla p\u0159ikr\u00fdt v\u0161echno; nikdy by nezakryla v\u0161e, co nebylo \u0159e\u010deno.<\/p><\/div>\n

„Jsi na\u0161tvan\u00fd?“<\/div>\n
Bill se oto\u010dil ke zdroji toho hlasu. Dokonce i ve sl\u00e1bnouc\u00edm sv\u011btle vid\u011bl nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 Tom c\u00edtil. Vych\u00e1zelo z n\u011bj ve vln\u00e1ch, kroutilo se kolem nich, zat\u00edmco v tichosti jeli. Rukama pevn\u011b sv\u00edral volant a ka\u017ed\u00fd jeho pohyb byl trhan\u00fd a ne\u00fastupn\u00fd, co\u017e byl docela kontrast k ladnosti, kterou obvykle opl\u00fdval.<\/div>\n
„Jsem nasran\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl okam\u017eit\u011b Bill, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak bylo pro Georga snadn\u00e9 ho zastra\u0161it, aby se c\u00edtil v pasti a tak mal\u00fd. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee m\u011bl ty nervy, aby-„<\/div>\n
„Na m\u011b,“ vlo\u017eil se do toho Tom, d\u00e1l p\u0159itom dr\u017eel o\u010di pevn\u011b na silnici. Po\u0159\u00e1d byl napjat\u00fd, prsty st\u00e1le pevn\u011b sv\u00edral volant a pa\u017ee mezi t\u011blem a volantem m\u011bl napnut\u00e9.<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d bych m\u011bl b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd na tebe? Zachr\u00e1nil jsi m\u011b.“ Bill zahanben\u011b sklonil hlavu k oknu a zamumlal, „zase.“ Bylo to skoro trapn\u00e9, jak \u010dasto musel Tom p\u0159ij\u00edt na jeho z\u00e1chranu.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem ho pra\u0161til,“ \u0159ekl Tom, st\u0159elil pohledem sm\u011brem k Billovi a Bill zvedl hlavu od chladn\u00e9ho skla a pod\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „Nemusel jsem-„<\/div>\n
\n
„Chystal se pra\u0161tit m\u011b<\/em>,“ procedil Bill skrz za\u0165at\u00e9 zuby, jeho frustrace prudce vzrostla a pak stejn\u011b rychle klesla. Nem\u011blo smysl Toma je\u0161t\u011b v\u00edce dr\u00e1\u017edit. „Nejsem na tebe na\u0161tvan\u00fd, jen se boj\u00edm.“ Tom se na n\u011bj pod\u00edval a pak se oto\u010dil zp\u00e1tky k silnici. Ulice za\u010d\u00ednaly b\u00fdt zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed, vezl ho dom\u016f. Bill doufal, \u017ee z\u016fstane. Pot\u0159eboval sly\u0161et tento slib nebo jak\u00fdkoli jin\u00fd slib, kter\u00fd by zahnal jeho obavy.<\/div>\n
„Neboj se,“ \u0159ekl Tom se zavrt\u011bn\u00edm hlavy, kdy\u017e s autem zastavil na stopce. Billovi se zachv\u011blo srdce nad t\u00edm, jak opatrn\u00fd byl, jak decentn\u00ed a jemn\u00fd. A jak ochran\u00e1\u0159sk\u00fd.<\/div>\n
\u010cekal na v\u00edc v nad\u011bji, \u017ee to Tom rozvede. M\u00edsto toho se auto dalo znovu do pohybu, hudba byla p\u0159ehlu\u0161ena hu\u010den\u00edm pneumatik na asfaltu a Bill zjistil, \u017ee st\u00e1le hled\u00e1 n\u011bco v\u00edc. Pot\u0159eboval, aby mu Tom \u0159ekl, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, \u017ee to, co Tom dneska ud\u011blal, nebyl za\u010d\u00e1tek i konec jejich vztahu. Ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee by mu Tom nelhal a \u017e\u00e1dn\u00fd z nich s jistotou nev\u011bd\u011bl, co se bude d\u00edt v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika hodin\u00e1ch. Oba chlapci ml\u010deli po celou cestu a\u017e do okam\u017eiku, kdy domy okolo za\u010daly b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l pov\u011bdom\u011bj\u0161\u00ed a Bill u\u017e to nedok\u00e1zal vydr\u017eet.<\/div>\n
\n

Jeho hlas byl tich\u00fd a nesm\u011bl\u00fd, kdy\u017e promluvil. „Jsem si docela jist\u00fd, \u017ee pra\u0161tit jednoho z \u017eij\u00edc\u00edch je proti pravidl\u016fm. Boj\u00edm se, \u017ee se dostane\u0161 do probl\u00e9m\u016f a j\u00e1 u\u017e t\u011b nikdy znovu neuvid\u00edm.“<\/p><\/div>\n

Auto zastavilo u krajnice a Bill t\u00e9m\u011b\u0159 nev\u011bnoval pozornost tomu, \u017ee je doma, ani kdy\u017e Tom vypnul motor a zhasl sv\u011btla. M\u00edsto toho d\u00e1l dr\u017eel sv\u016fj pohled na and\u011blovi na sedadle \u0159idi\u010de. Tom se nat\u00e1hl p\u0159es \u0159adic\u00ed p\u00e1ku pro Billovu ruku a propletl dohromady jejich prsty. Bylo to sp\u00ed\u0161e jako omluva ne\u017e slib a Billovi se v tom okam\u017eiku sev\u0159elo hrdlo.<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, \u017ees ho musel pra\u0161tit,“ poznamenal Bill ti\u0161e, bez zvuk\u016f jedouc\u00edho auta se hudba zd\u00e1la b\u00fdt hlasit\u011bj\u0161\u00ed a jeho slova v n\u00ed zanikala. Ale Tom ho sly\u0161el – Tom ho v\u017edycky sly\u0161el – a jeho rty se zkroutily do \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
P\u0159ejel si zuby p\u0159es krou\u017eek ve rtu a pak \u0159ekl: Mn\u011b ne. Jen jsem zklaman\u00fd, \u017ee jsme nem\u011bli n\u00e1\u0161 tanec.“<\/div>\n
Bill mrzut\u011b z\u00edral na and\u011bla. Opravdu netan\u010dil, ale po tom v\u0161em, co pro n\u011bj Tom ud\u011blal, pokud to bylo to, co cht\u011bl, tak Bill usoudil, \u017ee to bylo to nejmen\u0161\u00ed, co pro n\u011bj mohl ud\u011blat. Nat\u00e1hl se, aby zv\u00fd\u0161il hlasitost r\u00e1dia a p\u0159eladil p\u00edsni\u010dku. Jakoukoliv p\u00edsni\u010dku. Ozvalo se n\u011bco pomal\u00e9ho a zvu\u010dn\u00e9ho a Bill otev\u0159el dve\u0159e. „Poj\u010f,“ \u0159ekl a vystoupil z auta.<\/div>\n
\n

Tom se pobaven\u011b dostal ze sedadla \u0159idi\u010de a nechal otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, aby hudba zn\u011bla do ulice osv\u011btlen\u00e9 pouze pouli\u010dn\u00edmi lampami a slab\u00fdmi z\u00e1blesky odra\u017een\u00e9ho sv\u011btla z kapoty auta. \u010cekal s nata\u017eenou rukou, ne\u017e Bill obe\u0161el auto, a kdy\u017e se se\u0161li, tam uprost\u0159ed ulice, bylo to jako n\u00e1vrat dom\u016f.<\/p><\/div>\n

Billova ruka byla sev\u0159en\u00e1 tou Tomovou, zat\u00edmco slova p\u00edsni\u010dky za\u010dala prosakovat z otev\u0159en\u00e9ho auta a v\u00ed\u0159ila jim nad hlavami, jak se jejich t\u011bla pohybovala v synchronizaci, o kter\u00e9 si Bill nikdy nemyslel, \u017ee by byla mo\u017en\u00e1. Tom vedl a Bill jej n\u00e1sledoval; p\u0159esn\u011b tak, jak to m\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak byl p\u0159it\u00e1hnut bl\u00ed\u017e, jednou rukou na spodn\u00ed \u010d\u00e1sti jeho zad a druhou rukou na jeho boku, a polo\u017eil si hlavu na and\u011blovo rameno, zat\u00edmco ruce omotal kolem Tomova krku v p\u0159il\u00e9hav\u00e9m objet\u00ed. Jeden druh\u00e9ho dr\u017eeli bl\u00edzko, oba ml\u010dky nab\u00e1dali \u017eivot, aby kv\u016fli nim zpomalil, aby jim dal je\u0161t\u011b trochu v\u00edce spole\u010dn\u00e9ho \u010dasu.<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, co by d\u011blal, kdyby se u\u017e nikdy znovu nem\u011bl takhle c\u00edtit.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom zasy\u010del a Bill se zamra\u010dil, vydal ze sebe zklaman\u00e9 odfrknut\u00ed. Koutkem \u00fast vystr\u010dil \u0161pi\u010dku sv\u00e9ho jazyka, jak byl zam\u011b\u0159en\u00fd na lehk\u00fd tlak na poran\u011bnou k\u016f\u017ei na Tomov\u00fdch kloubech vati\u010dkou s desinfekc\u00ed. Bill mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, ale Tom se choval jako mimino a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ud\u011blal jen sebemen\u0161\u00ed gesto sm\u011brem k tomu, aby se jej dotknul, Tom ze sebe vydal zran\u011bn\u00fd zvuk, kter\u00fd pos\u00edlal bolestiv\u00e9 d\u00fdky rovnou do Billova srdce a Bill za\u010dal b\u00fdt brzy netrp\u011bliv\u00fd.<\/p><\/div>\n

Nezapomn\u011bl, \u017ee to byla jeho chyba, \u017ee je Tom zran\u011bn\u00fd. Kdyby se nikdy nesetkal s Georgem, Tom by jej nikdy nemusel pra\u0161tit a Bill by nikdy nemusel sed\u011bt na okraji vany se sv\u00fdm tajn\u00fdm and\u011blsk\u00fdm p\u0159\u00edtelem, zat\u00edmco se jej sna\u017eil o\u0161et\u0159it, jako by byl skute\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se prost\u011b nevyl\u00e9\u010d\u00ed\u0161 nebo tak n\u011bco,“ poznamenal Bill ti\u0161e, v\u011bdom si toho, \u017ee jeho matka sp\u00ed pouze o p\u00e1r dve\u0159\u00ed d\u00e1l. Stiskl v prstech vatov\u00fd tampon, ot\u0159el m\u00edsto kolem Tomova zran\u011bn\u00ed a Tom ti\u0161e zakv\u00edlel.<\/div>\n
„Obvykle ano,“ \u0159ekl, zatnul zuby a pot\u00e9 uvolnil, kdy\u017e Bill kone\u010dn\u011b hodil vatov\u00fd tampon do ko\u0161e a nat\u00e1hl se pro n\u00e1plast le\u017e\u00edc\u00ed na zav\u0159en\u00e9m z\u00e1chodov\u00e9m sed\u00e1tku naproti nim. Dr\u017eel Tomovy nezran\u011bn\u00e9 prsty, zat\u00edmco lovil n\u00e1plast. „Nev\u00edm, co je se mnou \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„Nic s tebou nen\u00ed \u0161patn\u011b,“ dohadoval se rychle Bill, sundal z n\u00e1plasti pap\u00edr a byl p\u0159ipraven ji um\u00edstit p\u0159es Tomovy klouby.<\/div>\n
\n

K\u016f\u017ee tam byla \u010derven\u00e1, od\u0159en\u00e1 a citliv\u00e1. Ani jeden z nich si nejd\u0159\u00edve neuv\u011bdomil, jak moc se Tom zranil, a Bill nem\u011bl odvahu se zeptat, jestli uvnit\u0159 t\u011blocvi\u010dny pra\u0161til i do n\u011b\u010deho jin\u00e9ho, jeliko\u017e jeho zran\u011bn\u00ed jen st\u011b\u017e\u00ed ukazovalo na jedinou r\u00e1nu do tv\u00e1\u0159e. Prot\u00e9kal jimi adrenalin, strach a \u00fazkost. Ale pot\u00e9 tan\u010dili a jejich srdce se zpomalila do tich\u00e9ho uspokojen\u00ed, a pak si Tom uv\u011bdomil, \u017ee ho bol\u00ed ruka a Bill jej okam\u017eit\u011b vzal dovnit\u0159, zavedl ho nahoru a posadil na okraj vany, aby prohl\u00e9dl jeho zran\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Koneckonc\u016f, to bylo to nejmen\u0161\u00ed, co mohl ud\u011blat.<\/div>\n
„Zah\u00fdbej prsty.“<\/div>\n
Tom poslechl a okam\u017eit\u011b se \u0161kubnut\u00edm p\u0159estal. „Au, sakra,“ zasy\u010del a ochranitelsky si p\u0159itiskl sev\u0159enou p\u011bst bl\u00ed\u017ee k hrudi. Jeho velk\u00e9, smutn\u00e9 o\u010di se zam\u011b\u0159ily na Billa, kter\u00fd zamumlal n\u011bco, co zn\u011blo hodn\u011b jako \u00b4je to dobr\u00e9\u00b4 a Tom se rozho\u0159\u010den\u011b nafoukl. „Dobr\u00e9?“ zeptal se ost\u0159e.<\/div>\n
„\u017de nejsou zlomen\u00e9,“ vysv\u011btlil Bill Tomovi soucitn\u011b, jeho \u010dern\u00fd smoking, kter\u00fd m\u011bl st\u00e1le na sob\u011b, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zv\u00fdraz\u0148oval jeho hn\u011bd\u00e9 duhovky, kdy\u017e je nam\u00ed\u0159il na and\u011bla. „Ne, \u017ee bol\u00ed.“<\/div>\n
„To douf\u00e1m,“ \u0159ekl Tom, jeho hlas byl tak nevrl\u00fd a \u00fase\u010dn\u00fd, a\u017e se Billovo zamra\u010den\u00ed prohloubilo.<\/div>\n
\n

„Tome,“ \u0159ekl, sna\u017eil se zabr\u00e1nit tomu, aby sv\u016fj spodn\u00ed ret nevy\u0161pulil v\u00edc ne\u017e horn\u00ed, ale selhal. Nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee musel vid\u011bt Toma v bolestech s v\u011bdom\u00edm, \u017ee jejich p\u0159\u00ed\u010dinou byl on s\u00e1m. To nebylo f\u00e9r. Linie mezi t\u00edm, co Tom byl a co Tom nebyl, byly rozmazan\u00e9. N\u011bkdy se zd\u00e1l b\u00fdt tak fantastick\u00fd a nadp\u0159irozen\u00fd, a\u017e Bill zapom\u00ednal, \u017ee nebyl \u00fapln\u011b nedotknuteln\u00fd.<\/p><\/div>\n

Tom vzhl\u00e9dl pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby p\u0159istihl Billa, jak nep\u0159\u00edtomn\u011b vystr\u010dil spodn\u00ed ret, a navzdory v\u0161emu se zazubil. Zuby se mu zabl\u00fdskly za st\u0159\u00edbrn\u00fdm odleskem jeho piercingu a on se naklonil kup\u0159edu, aby zachytil Bill\u016fv vy\u0161pulen\u00fd ret, ne\u017e m\u011bl \u010das ho vt\u00e1hnout za zuby. „Omlouv\u00e1m se,“ zamumlal Tom, kdy\u017e se od sebe odpoutali s tich\u00fdm mlasknut\u00edm. „Nen\u00ed to tvoje chyba. Jen prost\u011b nejsem zvykl\u00fd c\u00edtit\u2026 bolest<\/em>.“<\/div>\n
Bill ze sebe vydal zvuk odpu\u0161t\u011bn\u00ed a nat\u00e1hl se po Tomov\u011b ruce pro dal\u0161\u00ed inspekci. Se v\u0161\u00edm t\u00edm su\u0161en\u00edm po notn\u00e9 d\u00e1vce desinfekce to Bill pova\u017eoval za p\u0159ipraven\u00e9 k p\u0159ekryt\u00ed a lehce p\u0159ilo\u017eil n\u00e1plast na r\u00e1ny v k\u016f\u017ei. „M\u011blo by se to rychle zahojit,“ zamumlal, zvedl si zran\u011bn\u00e9 klouby k \u00fast\u016fm a p\u0159ejel po nich sv\u00fdmi rty v lehk\u00e9m polibku.<\/div>\n
\n

Tom si odfrkl a jemn\u00fdm tahem ruku vyt\u00e1hl zp\u011bt m\u00edrn\u011b ura\u017een, ale ne ve skute\u010dnosti. „Nejsem holka,“ p\u0159ipomn\u011bl Billovi podobn\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm jej napom\u00ednal Bill a ten obr\u00e1til o\u010di v sloup.<\/p><\/div>\n

„To uvid\u00edme dnes v noci, \u017ee?“ st\u0159elil Bill nazp\u011bt a Tom se p\u0159istihl, jak jej t\u00e9m\u011b\u0159 polilo horko, zat\u00edmco uva\u017eoval, kdy se Bill stal tak p\u0159\u00edmo\u010dar\u00fdm v tom, co chce. Bill zachytil \u00fazkostn\u00fd pohled v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch. „Chyst\u00e1me se st\u00e1le, nebo ne?“<\/div>\n
Pak tam byl ten mal\u00fd z\u00e1blesk nejistoty v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch a starostliv\u00e1 vr\u00e1ska na jeho \u010dele, kterou Tom cht\u011bl okam\u017eit\u011b sl\u00edbat. „Jak jsem u\u017e \u0159\u00edkal,“ st\u0159elil po Billovi v\u0159el\u00fdm pohledem, kter\u00fdm cht\u011bl rozp\u00fdtlit v\u0161echny jeho obavy. „Cokoli chce\u0161. Dne\u0161ek je tv\u016fj.“<\/div>\n
Bill si ol\u00edzl rty a cht\u011bl se pustit do toho t\u00e9matu, ale z\u00e1rove\u0148 se mu cht\u011bl vyhnout. Ale vyh\u00fdbali se tomu celou noc, tan\u010dili kolem toho v kruz\u00edch, ale nikdy se toho t\u00e9matu nedotkli. Alespo\u0148 ne p\u0159\u00edmo.<\/div>\n
\n

Bill si odka\u0161lal a sklouzl proti chladn\u00e9mu okraji vany, aby sed\u011bl bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, sv\u00e9mu milenci, n\u011bkomu, kdo byl\u2026 \u010d\u00edmkoliv, \u010d\u00edm se po dne\u0161n\u00ed noci mohl st\u00e1t. Sklonil bradu dol\u016f, ale jeho o\u010di z\u016fstaly p\u0159ilepen\u00e9 k Tomovi jako k z\u00e1chrann\u00e9mu lanu, jako by se chystal utopit v mo\u0159i nejistoty.<\/p><\/div>\n

„Pokud je<\/em> dne\u0161n\u00ed noc na\u0161e posledn\u00ed noc-“ za\u010dal a Tom rychle otev\u0159el \u00fasta p\u0159ipraven\u00fd Billovi \u0159\u00edct, aby o tom nemluvil, \u017ee se mus\u00ed soust\u0159edit na p\u0159\u00edtomnost, ale Bill zvedl ruku a Tomova \u00fasta zav\u0159el. Pot\u0159ebovali o tom mluvit. „Pokud je<\/em> dne\u0161n\u00ed noc na\u0161e posledn\u00ed noc,“ zopakoval a tentokr\u00e1t Tom ml\u010del. „Co se bude d\u00edt d\u00e1l?“<\/div>\n
To bylo n\u011bco, \u010d\u00edm si ani Tom s\u00e1m nebyl jist\u00fd. V t\u00e9to chv\u00edli u\u017e by m\u011bl b\u00fdt zvykl\u00fd na to, \u017ee m\u00e1 Bill tolik ot\u00e1zek, na kter\u00e9 nem\u011bl odpov\u011b\u010f, ale nebyl. St\u00e1le cht\u011bl d\u00e1t Billovi v\u0161echno, st\u00e1le mu cht\u011bl d\u00e1t v\u0161echny odpov\u011bdi a potla\u010dit v\u0161echnu jeho \u00fazkost.<\/div>\n
\n

„No,“ za\u010dal, proto\u017ee Billovi necht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee nev\u00ed, bez ohledu na to, jak pravdiv\u00e9 to bylo. \u017dv\u00fdkal si sv\u016fj spodn\u00ed ret a p\u0159\u00e1l si, aby do t\u00e9to konverzace nebyl zahrnut jejich vztah. Ale byl a Tom m\u011bl p\u0159ed sebou rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 musel ud\u011blat. „Pokud budu p\u0159elo\u017een\u00fd, dostane\u0161 nov\u00e9ho str\u00e1\u017en\u00e9ho and\u011bla, kter\u00fd se ti mo\u017en\u00e1 neuk\u00e1\u017ee tak \u010dasto jako j\u00e1. Ale bude pro tebe dobr\u00fd, bude o tebe postar\u00e1no.“ Tom polkl, kdy\u017e dodal tu posledn\u00ed \u010d\u00e1st, nep\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o sv\u00fdch vlastn\u00edch slovech. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit nikoho, kdo by se o Billa postaral tak dob\u0159e jako on s\u00e1m. Bill byl jeho – jeho zodpov\u011bdnost – a on si prost\u011b nedok\u00e1zal p\u0159edstavit nikoho, kdo by to zvl\u00e1dl l\u00e9pe. Ale Tom to zni\u010dil t\u00edm, \u017ee byl sobeck\u00fd, \u017ee cht\u011bl z Billa v\u00edce, ne\u017e m\u011bl m\u00edt, a nyn\u00ed st\u00e1li nad propast\u00ed, ve kter\u00e9 nemaj\u00ed m\u00edt v\u016fbec nic.<\/p><\/div>\n

Zni\u010dil to jim ob\u011bma.<\/div>\n
„Bylo by to tak \u0161patn\u00e9?“ Zeptal se Bill, jeho tich\u00fdm hlasem probleskl st\u0159\u00edpek nad\u011bje. Tom na n\u011bj ost\u0159e nam\u00ed\u0159il bradu, m\u00edrn\u011b ura\u017een, \u017ee by mohl tak lehce vym\u011bnit Tomovu p\u00e9\u010di za p\u00e9\u010di od n\u011bjak\u00e9ho cizince<\/em>. „Mysl\u00edm t\u00edm, \u017ee kdybys u\u017e nebyl m\u016fj str\u00e1\u017en\u00fd and\u011bl, pak bychom m\u011bli mo\u017enost b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9, ne?“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b kousal do rtu a Tom\u016fv pohled zm\u011bkl. „Nebo\u2026 randit?“<\/div>\n
\n

„Takhle to nefunguje,“ vysv\u011btlil Tom zarmoucen\u011b, mnul si v kl\u00edn\u011b sv\u00e9 prsty a poc\u00edtil p\u0159i tom bolest v prav\u00e9 ruce. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee kdy\u017e budu p\u0159elo\u017een\u00fd, ztrat\u00edm na tebe sv\u00e9 spojen\u00ed. Te\u010f prost\u011b cestuju a m\u016f\u017eu t\u011b naj\u00edt, a\u0165 jsi kdekoliv, ale pokud budu p\u0159elo\u017een\u00fd, nebudu t\u011b moct v\u016fbec naj\u00edt, ani tady.“<\/p><\/div>\n

Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di proti n\u00e1hle ostr\u00e9mu osv\u011btlen\u00ed koupelny. Tak \u00fapln\u011b to nech\u00e1pal. „Ale Andy nen\u00ed m\u016fj ochr\u00e1nce a dok\u00e1\u017ee m\u011b naj\u00edt,“ argumentoval.<\/div>\n
„Andy a j\u00e1 jsme p\u0159\u00e1tel\u00e9,“ sna\u017eil se Tom vysv\u011btlit, i kdy\u017e i jemu byla spousta v\u011bc\u00ed nejasn\u00e1 a on usoudil, \u017ee to nemuselo m\u00edt co do\u010din\u011bn\u00ed s jeho \u0161patn\u00fdm porozum\u011bn\u00edm v p\u0159\u00edpravn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Vydoloval z pam\u011bti vzpom\u00ednku na posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu u VS, kdy se jej Tom zeptal na n\u011bkter\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 za\u017e\u00edv\u00e1 a ten mu\u017e s\u00e1m byl bezradn\u00fd. „M\u00e1me mezi sebou sv\u00e9 vlastn\u00ed spojen\u00ed – i kdy\u017e o hodn\u011b men\u0161\u00ed ne\u017e to, kter\u00e9 m\u00e1m s tebou – tak\u017ee byl schopn\u00fd proniknout do m\u00e9ho spojen\u00ed s tebou, aby t\u011b na\u0161el.“<\/div>\n
„Ale kdy\u017e bude\u0161 p\u0159elo\u017een\u00fd, nemohl bys proniknout do jeho spojen\u00ed ke mn\u011b?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou, p\u0159\u00e1l si, aby mohl Billovi odpov\u011bd\u011bt ano, ale s\u00e1m u\u017e si to v\u0161echno v hlav\u011b pro\u0161el nejm\u00e9n\u011b milionkr\u00e1t. U\u017e pro\u0161el v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi sc\u00e9n\u00e1\u0159i a nikdy z toho nevy\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd chyb\u011bj\u00edc\u00ed kousek puzzle. V\u0161e kon\u010dilo a \u017eili ne\u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti. „On na tebe \u017e\u00e1dn\u00e9 spojen\u00ed nem\u00e1. Jakmile zmiz\u00ed moje, budeme od\u0159\u00edznuti oba.“<\/div>\n
\n

Bill t\u011b\u017ece polkl kolem vznikl\u00e9ho knedl\u00edku v krku a silou v\u016fle potla\u010doval slzy. Dokonce i kdy\u017e mu Tom \u0159ekl, \u017ee se v\u0161e m\u016f\u017ee zm\u011bnit, \u017ee by mohl b\u00fdt od Billa zcela odtr\u017een, Bill st\u00e1le tajn\u011b doufal, \u017ee i kdy\u017e bude po v\u0161em, nebude to skute\u010dn\u00fd<\/em> konec. \u017de Tom by na\u0161el cestu, jak se k n\u011bmu vr\u00e1tit. Te\u010f se zd\u00e1lo, \u017ee by tohle mohlo b\u00fdt opravdu v\u0161e, co kdy m\u011bli.<\/div>\n

„Tak\u017ee tohle\u2026 tohle by mohlo b\u00fdt v\u0161e. Nav\u017edy.“<\/div>\n
Tomovi se zaml\u017eil pohled a zamra\u010den\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159i se prohloubilo. Pok\u00fdval hlavou, ale ten pohyb byl tvrd\u00fd a trhan\u00fd a nemohl se setkat s Billov\u00fdm pohledem. Nedok\u00e1zal by sn\u00e9st vid\u011bt v nich bolest.<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm, \u017ee ano.“<\/div>\n
„Tak a\u0165 to trv\u00e1 co nejd\u00e9le,“ \u0159ekl Bill a Tom naklonil hlavu, aby se na n\u011bj pod\u00edval tak dokonale, t\u00e1zav\u011b, ale s d\u016fv\u011brou, barva jeho o\u010d\u00ed dod\u00e1vala Billovi extra sebev\u011bdom\u00ed. „Poj\u010fme z\u016fstat vzh\u016fru celou noc.“<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven N\u00e1vrat dom\u016f Bill z\u00edral z okna vedle sebe, zat\u00edmco Tom bezc\u00edln\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bl m\u011bstem. V Tomovi to kyp\u011blo je\u0161t\u011b i pot\u00e9, co se n\u011bkolik minut po rva\u010dce vyno\u0159il ze \u0161koly a na\u0161el Billa op\u0159en\u00e9ho o auto, p\u0159esn\u011b jak mu \u0159ekl. And\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[643],"tags":[],"class_list":["post-2112","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-divine-intervention"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2112","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2112"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2112\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2112"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2112"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2112"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}