{"id":2123,"date":"2016-04-13T16:00:00","date_gmt":"2016-04-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2114"},"modified":"2016-04-13T16:00:00","modified_gmt":"2016-04-13T15:00:00","slug":"foe-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/13\/foe-6\/","title":{"rendered":"FOE 6."},"content":{"rendered":"
autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Velitel letky Ko\u010dkovit\u00fdch vstoupil do Velk\u00e9 Haly a jako obvykle byla pln\u00e1 v\u0161ech mo\u017en\u00fdch druh\u016f Ko\u010dkovit\u00fdch, v\u0161ichni byli poddan\u00ed Kr\u00e1lovsk\u00e9 rodin\u011b, nikdo z nich ale netan\u010dil nebo se neveselil. V\u0161ichni st\u00e1li na m\u00edst\u011b, n\u00e1sledovali ho pohledem, zat\u00edmco \u0161el k vyv\u00fd\u0161en\u00e9 podlaze, kde \u010dekala Kr\u00e1lovsk\u00e1 rodina.<\/div>\n
Dav se d\u00edval na n\u011bj a p\u00e1r dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f jeho skupiny, kter\u00e1 sama let\u011bla na \u00fazem\u00ed ps\u016f. V\u0161ichni byli bez pochyb ohromeni t\u00edm, co se stalo nebo jak m\u00e1lo z nich bylo ob\u011bt\u00ed \u00fatoku flotily Psovit\u00fdch.<\/div>\n
Leader letky p\u0159edstoupil p\u0159ed Kr\u00e1lovskou Rodinu. Sundal si helmu, dlouh\u00e9 vlasy mu spadly na ramena, s \u00factou se poklonil.<\/div>\n
„Va\u0161e V\u00fdsosti,“ \u0159ekl a dom\u00fd\u0161liv\u011b se u\u0161kl\u00edbl. Kr\u00e1l musel b\u00fdt jeho \u010dinem ohromen. Musel mu p\u0159iznat jeho \u00fasp\u011bch. Bude ho muset poct\u00edt. Kr\u00e1l se zamra\u010dil. Zvedl se z tr\u016fnu a zam\u00ed\u0159il k n\u011bmu.<\/div>\n
\n

Hned jak byli tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, Kr\u00e1l zvedl ruku a vrazil mu silnou facku. Kr\u00e1lova man\u017eelka si \u0161okovan\u011b dala ruku p\u0159es pusu a princ vyd\u011b\u0161en\u011b vykulil o\u010di. S\u00e1lem se ozval \u0161epot a lap\u00e1n\u00ed po dechu. Velitel flotily byl v \u0161oku, ale ne tak, aby to na sob\u011b dal zn\u00e1t. Dotkl se sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e, st\u00e1le se sna\u017eil pochopit, co se pr\u00e1v\u011b stalo.<\/p><\/div>\n

Kr\u00e1l se pod\u00edval na Ko\u010dkovit\u00e9 v S\u00e1le. „A\u017e se znovu kdokoliv pokus\u00ed p\u0159ehl\u00ed\u017eet m\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed nebo se neuv\u00e1\u017een\u011b pokus\u00ed vyzvat Psovit\u00e9, pak bude vyhnan\u00fd z na\u0161\u00ed svatyn\u011b a bude donucen zhynout spole\u010dn\u011b s tyrany silou na\u0161\u00ed zbran\u011b. Nikdo nebude zpro\u0161t\u011bn viny.“ Pod\u00edval se na velitele letky a uk\u00e1zal na n\u011bj prstem. „Za sv\u00e9 neloaj\u00e1ln\u00ed chov\u00e1n\u00ed bude\u0161 uv\u011bzn\u011bn,“ zavr\u010del. „Odve\u010fte ho z m\u00e9ho dohledu!“ zah\u0159m\u011bl.<\/div>\n
Str\u00e1\u017ee Ko\u010dkovit\u00fdch vzali velitele letky a t\u00e1hli ho pry\u010d ze s\u00e1lu.<\/div>\n
\n

Ub\u011bhlo n\u011bkolik hodin, ne\u017e p\u0159i\u0161el prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk. Uk\u00e1zal se princ Ko\u010dkovit\u00fdch a pod\u00edval se na velitele, kter\u00fd le\u017eel na matraci, vypadal naprosto znepokojen\u011b, p\u0159esn\u011b tak, jak princ o\u010dek\u00e1val.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se princ s tv\u00e1\u0159\u00ed plnou znepokojen\u00ed. Velitel vid\u011bl, kdo to je a okam\u017eit\u011b se zvedl z postele. \u0160el bl\u00ed\u017e, tak bl\u00edzko, jak to jen \u0161lo, z\u016fstal st\u00e1t za silov\u00fdm polem, kter\u00e9 je odd\u011blovalo.<\/div>\n
„Musel jsem. \u010c\u00edm d\u00e9le budeme \u010dekat, t\u00edm men\u0161\u00ed \u0161anci zab\u00edt je budeme m\u00edt. S\u00e1m jsi mi to \u0159ekl. Psi u\u017e v\u011bd\u00ed, \u017ee m\u00e1me zbra\u0148. Jestli nikdy nic neud\u011bl\u00e1me, budeme vypadat jako bl\u00e1zni! Budou si myslet, \u017ee to byla jen kachna!“<\/div>\n
„Tak je nechme b\u00fdt vystra\u0161en\u00e9 pouhou my\u0161lenkou na tu kachnu,“ odpov\u011bd\u011bl princ. „To oni budou vypadat jako naivn\u00ed bl\u00e1zni.“ Velitel letky zalo\u017eil ruce. „Pros\u00edm, nechci, abys tohle d\u011blal. D\u011bl\u00e1m si o tebe starosti.“<\/div>\n
Velitel si povzdychl. „Poslouchej, nejsp\u00ed\u0161 by ses m\u011bl vr\u00e1tit a nechat m\u011b; tv\u016fj otec t\u011b bude hledat.“<\/div>\n
„Oh, nebude m\u011b hledat, to ti zaru\u010duju. Vyjad\u0159ovat l\u00e1sku ke mn\u011b um\u00ed opravdu \u0161patn\u011b, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„To mi pov\u00eddej,“ \u0159ekl velitel, promnul si tv\u00e1\u0159, kterou Kr\u00e1l poctil svou nespokojenost\u00ed. Oba dva se zasm\u00e1li.<\/div>\n
\n
Princ se p\u0159estal sm\u00e1t a d\u00e1l se d\u00edval na velitele. „Trp\u00edm, kdy\u017e t\u011b vid\u00edm tady ve v\u011bzen\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, no, mohl bys s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat.“<\/div>\n
Princ si odfrkl. „Zabij\u00ed m\u011b, kdy\u017e t\u011b pust\u00edm.“<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee ne. Jsi princ. Jen t\u011b uv\u011bzn\u00ed. Nen\u00ed to tak zl\u00e9, jak vid\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Princ se zasm\u00e1l. „Jist\u011b, dostanu t\u011b ven, pokud se u\u017e nebude\u0161 sna\u017eit n\u011bco dokazovat. U\u017e te\u010f si mysl\u00edm, \u017ee jsi ten nejlep\u0161\u00ed\u2026 chci \u0159\u00edct, v\u0161ichni si mysl\u00edme, \u017ee jsi nejlep\u0161\u00ed.“ Princ rychle odvr\u00e1til pohled. Velitel se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„A j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee jsi ten nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, Va\u0161e V\u00fdsosti,“ zazubil se.<\/div>\n
Princ proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
\n

—-<\/p><\/div>\n

\n

„Po posledn\u00edm setk\u00e1n\u00ed s Ko\u010dkovit\u00fdmi, se Lordi Psovit\u00fdch rozhodli-„<\/p><\/div>\n

„Teto Janine, po\u010dkej,“ \u0159ekl Jimmy. Teta Janine se k n\u011bmu oto\u010dila, hlavu naklon\u011bnou na stranu. „Kte\u0159\u00ed z nich jsou ti \u0161patn\u00ed?“<\/div>\n
„Oh\u2026 za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 m\u00edt pochyby o psech?“ zazubila se teta Janine zlov\u011bstn\u011b.<\/div>\n
„Ne, chci \u0159\u00edct\u2026 No, myslel jsem si, \u017ee psi jsou ti dob\u0159\u00ed, ale ko\u010dky nezn\u011bj\u00ed tak \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. No, to ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct; to bude\u0161 muset posoudit s\u00e1m, te\u010f budeme pokra\u010dovat.“<\/div>\n
„Po\u010dkej\u2026 \u0159ekni mi alespo\u0148, jak vypadaj\u00ed.“<\/div>\n
Teta Janine se zamra\u010dila. „Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee je bude\u0161 soudit podle vzhledu?“<\/div>\n
„Uh\u2026 ne, ne\u2026 Jen chci v\u011bd\u011bt, jak vypadaj\u00ed. Chci m\u00edt lep\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
„No dob\u0159e,“ \u0159ekla teta Janine. „Jak jsem \u0159ekla, jsou to humanoidi, tak\u017ee vypadaj\u00ed hodn\u011b jako my, ale tak\u00e9 trochu jako jejich p\u0159edci. Nemaj\u00ed srst ani ocasy, ale maj\u00ed lep\u0161\u00ed smysly.<\/div>\n
\n

„Humanoidn\u00ed Psi se vyvinuli z kmene Canini, kter\u00fd je p\u0159\u00edbuzn\u00fd s vlky. Jejich t\u011bla jsou atletick\u00e1 a velmi dob\u0159e stav\u011bn\u00e1 se statn\u00fdmi a siln\u00fdmi kon\u010detinami. Fyzicky jsou o hodn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Ko\u010dkovit\u00ed. V porovn\u00e1n\u00ed s nimi maj\u00ed pln\u011bj\u0161\u00ed obli\u010deje, \u0161ir\u0161\u00ed nosy a jsou op\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed. Tak\u00e9 je o nich zn\u00e1mo, \u017ee maj\u00ed hust\u00e9 vlasy. Vlastn\u011b, spousta z jejich rasy m\u00e1 dlouh\u00e9 a bujn\u00e9 k\u0161tice. Rostou do takov\u00e9 d\u00e9lky, \u017ee si je ob\u010das u\u017e ani ne\u010de\u0161ou. Tomek, kup\u0159\u00edkladu, m\u00e1 tolik vlas\u016f, \u017ee si z nich d\u011bl\u00e1 dredy a nos\u00ed kolem hlavy \u010delenku, aby je udr\u017eel na m\u00edst\u011b. Jeho neohro\u017eenost v boji a jeho vzhled m\u016f\u017eou za to, \u017ee \u017eensk\u00e9 jejich rasy ho maj\u00ed za neskute\u010dn\u00e9ho samce.<\/p><\/div>\n

Humanoidn\u00ed Ko\u010dky se vyvinuly pov\u011bt\u0161inou z rodu Felis, co\u017e odkazuje na m\u00e9n\u011b \u0161lachovit\u00e9 ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy. Tak\u00e9 maj\u00ed op\u00e1lenou k\u016f\u017ei, ale jsou mnohem \u0161t\u00edhlej\u0161\u00ed ne\u017e Psovit\u00ed. Jeliko\u017e je jim to d\u00e1no od p\u0159\u00edrody, nem\u016f\u017eou se fyzicky Psovit\u00fdm rovnat, a tak jsou vychytral\u00ed a lstiv\u00ed, maj\u00ed vytr\u00e9novan\u00e9 pozn\u00e1vac\u00ed smysly, aby tak dohnali sv\u00e9 nedostatky. Nam\u00edsto s\u00edly pou\u017e\u00edvaj\u00ed mozky – i kdy\u017e si psovit\u00ed mysl\u00ed, \u017ee jsou mist\u0159i podvodu. Jsou p\u011bkn\u011b ohebn\u00ed a maj\u00ed dlouh\u00e9 nehty. Ob\u010das maj\u00ed na t\u011ble zna\u010dky, fleky nebo pruhy. O\u010di maj\u00ed skoro jako mandle a jejich duhovky maj\u00ed \u017eiv\u00e9 a intenzivn\u00ed barvy. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee je radost se na n\u011b d\u00edvat. Tak tady to m\u00e1\u0161.“ Teta Janine se pod\u00edvala na Jimmyho. Jimmy se sna\u017eil p\u0159edstavit si ty tvory. Tohle v\u016fbec ne\u010dekal, byl zvykl\u00fd na obvykl\u00e9 zlo\u010dince a kladn\u00e9 hrdiny. Bylo jednoduch\u00e9 je rozeznat, jeliko\u017e ti zl\u00ed v\u011bt\u0161inou vypadali o\u0161kliv\u011b a ti hodn\u00ed vypadali hezky. „U\u017e m\u016f\u017eu pokra\u010dovat?“<\/div>\n
Jimmy zamrkal. „Uh\u2026 Jo.“ K \u010dertu s t\u00edm, nejsp\u00ed\u0161 se bude muset rozhodnout s\u00e1m, kdo z nich je ten \u0161patn\u00fd a dobr\u00fd, jak mu \u0159ekla teta Janine.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 vzhledem k jejich posledn\u00edmu \u017ealostn\u00e9mu setk\u00e1n\u00ed, Lordi Psovit\u00fdch se rozhodli, \u017ee u\u017e nebudou sed\u011bt a \u010dekat, ale \u017ee ud\u011blaj\u00ed cokoliv, co bude v jejich sil\u00e1ch, aby Ko\u010dkovit\u00e9 zastavili by\u0165 jen od p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed se k jejich Hv\u011bzdn\u00e9 soustav\u011b.“<\/div>\n
\n

—–<\/p><\/div>\n

\n

Technik letky za\u00fap\u011bl hned, jak usly\u0161et, \u017ee vzn\u00e1\u0161ec\u00ed platforma p\u0159ijela s letci Psovit\u00fdch, kte\u0159\u00ed ani chv\u00edli ne\u010dekali a rovnou se vrhli ke sv\u00fdm lod\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Sakra, tady jsou.“<\/div>\n
„To snad nem\u016f\u017eou myslet v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl in\u017een\u00fdr hang\u00e1ru. „V\u017edy\u0165 jsme je sotva doopravili.“<\/div>\n
„Zjevn\u011b nem\u016f\u017eou \u010dekat, kdy\u017e jde o ko\u010dky,“ zabru\u010del technik.<\/div>\n
„Jo, no, nebude to na\u0161e vina, jestli se jim za\u010dnou lod\u011b rozpadat je\u0161t\u011b v na\u0161em meziprostoru.“<\/div>\n
\n

„Hej, Jagele, jak je na tom moje zlato?“ zahul\u00e1kal Tomek, kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k lodi, na kter\u00e9 pracovali. P\u00e1r oprav\u00e1\u0159sk\u00fdch robot\u016f mu pr\u00e1v\u011b poupravovalo panely na povrchu.<\/p><\/div>\n

„Moc dob\u0159e ne,“ odpov\u011bd\u011bl Jagel, in\u017een\u00fdr z\u00e1kladny. „Boj\u00edm se, \u017ee u\u017e dal\u0161\u00ed st\u0159elbu nevydr\u017e\u00ed, Tomeku.“<\/div>\n
„M\u011bl bys s n\u00ed l\u00e9pe zach\u00e1zet, to je fakt,“ souhlasil technik.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dla v\u00edc ne\u017e tohle a v\u017edycky se postavila na nohy. Mimo to v\u00edm, \u017ee se j\u00ed to l\u00edb\u00ed.“ Tomek s l\u00e1skou pohladil dlouh\u00e9 \u010derven\u00e9 pruhy na sv\u00e9 st\u00edha\u010dce.<\/div>\n
Jagel proto\u010dil o\u010di a za\u010dal sl\u00e9zat po \u017eeb\u0159\u00edku. „Opravdu nev\u00edm, co na tob\u011b vid\u00ed,“ za\u017eertoval.<\/div>\n
„Asi se j\u00ed l\u00edb\u00ed zlodu\u0161i,“ p\u0159idal se technik.<\/div>\n
„Hej, oba dva v\u00edte, \u017ee jsem ten nejmilej\u0161\u00ed pes, kter\u00fdho kdy bude m\u00edt, nebo snad nesouhlas\u00edte?“ pod\u00edval se Tomek na ostatn\u00ed letce.<\/div>\n
In\u017een\u00fdr a technik se pod\u00edvali na piloty a jejich lod\u011b, kter\u00fd byly opravdu v mnohem hor\u0161\u00edm stavu ne\u017e Tomekova. „Dob\u0159e, v tom m\u00e1\u0161 pravdu. M\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee t\u011b m\u00e1.“<\/div>\n
Tomek se zasm\u00e1l. Za\u010dal vyl\u00e9zat po \u017eeb\u0159\u00edku a do kokpitu sv\u00e9 lodi. „A te\u010f, kdy\u017e n\u00e1s omluv\u00edte, mus\u00edm ji sakra projet.“<\/div>\n
Jagel si odfrkl. „Jist\u011b, d\u00e1me v\u00e1m prostor.“<\/div>\n
\n

Dve\u0159e hang\u00e1ru se otev\u0159ely a objevila se p\u0159ist\u00e1vac\u00ed rampa. V\u0161echny st\u00edha\u010dky za\u017eehly motory a vyrazily ke hv\u011bzd\u00e1m.<\/p><\/div>\n

„A je to tu\u2026 zase,“ povzdychnul si technik. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se tentokr\u00e1t vr\u00e1t\u00ed?“<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd,“ \u0159ekl Jagel.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to nevzd\u00e1, dokud nebude mrtv\u00fd.“<\/div>\n
„No, to je typick\u00fd Tomek, nejodhodlan\u011bj\u0161\u00ed letec, kter\u00e9ho kdy pozn\u00e1\u0161. \u0158\u00edk\u00e1m ti, \u017ee ve vesm\u00edru neexistuje nic, co by uklidnilo tu jeho obsesi zab\u00edjet ko\u010dky.“<\/div>\n
\n

—-<\/p><\/div>\n

\n

St\u00edha\u010dky dorazily ke kraji jejich Hv\u011bzdn\u00e9 soustavy a za\u010daly se rozprost\u00edrat ve dvojic\u00edch do rozd\u00edln\u00fdch sm\u011br\u016f. Tomek let\u011bl po boku s Andrazem, m\u00ed\u0159ili k jednomu z mnoha kontroln\u00edch bod\u016f, kter\u00e9 skenovaly prostor kv\u016fli pa\u0161er\u00e1k\u016fm.<\/p><\/div>\n

„Jsi odpojen\u00fd?“ zeptal se Tomek.<\/div>\n
Andraz klikl na z\u00e1mek pro komunikaci. „Te\u010f u\u017e ano. O co jde?“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsi jedna z hlavn\u00edch hlav na t\u00e9hle misi, ale chci to sly\u0161et i od tebe. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to bude fungovat?“<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, \u017ee to zmen\u0161\u00ed jejich \u0161ance o 70%.“<\/div>\n
„Bez ur\u00e1\u017eky, ale nemysl\u00edm si, \u017ee p\u0159enastaven\u00ed hl\u00eddac\u00edch satelit\u016f na ka\u017ed\u00e9 zatracen\u00e9 z\u00e1kladn\u011b bude fungovat. Ko\u010dky jsou a\u017e moc chytr\u00e9 na to, aby riskovaly detekci. Ne\u0159\u00edkal jsi, \u017ee bychom je nem\u011bli podce\u0148ovat? Nejsp\u00ed\u0161 pou\u017eij\u00ed n\u011bjakou neotestovanou sko\u010dnou dr\u00e1hu nebo n\u011bco.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edme si, \u017ee by cht\u011bly riskovat po\u0161kozen\u00ed zbran\u011b.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee je tu 30%, \u017ee budou,“ zahu\u010del Tomek.<\/div>\n
„No, tak\u00e9 jsme roz\u0161\u00ed\u0159ili lodn\u00ed s\u00edt\u011b,“ \u0159ekl Andraz.<\/div>\n
Lodn\u00ed s\u00edt\u011b, zauva\u017eoval Tomek; ty v\u011bci nen\u00e1vid\u011bl. Byly to stroje v hyperprostoru, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely gravitaci, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edvala pro naru\u0161en\u00ed hyperprostorov\u00fdch skok\u016f a vracela tak lod\u011b zp\u00e1tky na jejich p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Jednou Tomek a jeho flotila byli ob\u011bt\u00ed s\u00edt\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 lod\u011b. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se z toho dostal \u017eiv\u00fd, zat\u00edmco \u010d\u00e1st jeho letky byla rozmet\u00e1na na kousky, jeliko\u017e se srazili s jin\u00fdmi lo\u010fmi, kter\u00e9 byly vyta\u017een\u00e9 z hyperprostoru.<\/div>\n
\n

Tomek a Andraz dorazili k prvn\u00edmu kontroln\u00edmu bodu. Tomek odpojil mal\u00fd satelit ze sv\u00e9 lodi, zat\u00edmco Andraz nastavoval instrukce. Skoro o hodinu pozd\u011bji byli hotovi.<\/p><\/div>\n

\n

„Dob\u0159e, to je jeden,“ \u0159ekl Andraz a povzdychl si.<\/p><\/div>\n

„Co\u017ee?“ \u0159ekl Tomek.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, zd\u00e1 se to zbyte\u010dn\u00e9, u\u017e to vid\u00edm taky. Vybuchneme do zapomn\u011bn\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e tohle dokon\u010d\u00edme.“<\/div>\n
„Ne, nevybuchneme,“ \u0159ekl Tomek.<\/div>\n
„Jestli ne supernovou, tak jejich \u00fatokem. Jeliko\u017e je cel\u00e1 flotila rozkouskovan\u00e1, nebudeme m\u00edt \u0161anci.“<\/div>\n
„Uklidni se, m\u00e1me \u010das, ko\u010dky na n\u00e1s znovu neza\u00fato\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d se\u0161 si tak jist\u00fd?“<\/div>\n
„Oh, no jo vlastn\u011b, j\u00e1 ti to ne\u0159ekl. No, tak n\u011bjak jsem se naboural na video zpr\u00e1vu, ne\u017e sko\u010dili. Ko\u010di\u010d\u00ed Kr\u00e1l na n\u011b prakticky \u0159val, aby se vr\u00e1tili a ne\u00fato\u010dili na n\u00e1s.“<\/div>\n
„Opravdu? Pro\u010d?“<\/div>\n
„To jsem si taky \u0159\u00edkal, ale v\u00edc jsem nevid\u011bl,“ \u0159ekl Tomek. „Oh, mimochodem, princ st\u00e1l vedle n\u011bj.“<\/div>\n
Andraz zalapal po dechu. „Tys vid\u011bl ko\u010di\u010d\u00edho prince?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„A?“ Andraz m\u011bl nad\u0161en\u00fd hlas. „Co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„\u017de p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee vypad\u00e1 dob\u0159e?“<\/div>\n
„Pro\u010d bych si to m\u011bl myslet? Je to kocour.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to je kocour, ale no tak, nejsi slep\u00fd.“<\/div>\n
„Eh, jedin\u00e9, co jsem vid\u011bl, byl kocour.“<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee ti nebylo ani trochu divn\u011b, kdy\u017e ses na n\u011bj d\u00edval?“<\/div>\n
„Ne, ale je mi divn\u011b z tohohle rozhovoru. Bu\u010f jsi \u0161\u00edlen\u00fd, nebo t\u011b zrazujou smysly, p\u0159\u00edteli.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Andraz si odfrkl. Myslel si, \u017ee vzhledem k jeho p\u00fd\u0161e a nen\u00e1visti ke Ko\u010dkovit\u00fdm by si to Tomek stejn\u011b nikdy nep\u0159iznal. V\u0161iml si, \u017ee mu monitor hl\u00e1sil varov\u00e1n\u00ed. Rychle zapnul komunikaci s m\u016fstkem velitelsk\u00e9 lodi a vykulil o\u010di, kdy\u017e jeho o\u010di zahltila varovac\u00ed zpr\u00e1va.<\/div>\n
„Tomeku!“<\/div>\n
„Jo, jo, taky to sly\u0161\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tomek.<\/div>\n
„Tolik k tomu, \u017ee na n\u00e1s znovu neza\u00fato\u010d\u00ed,“ \u0159ekl Andraz.<\/div>\n
„Nejdou po n\u00e1s,“ ozn\u00e1mil jim Gustaf. „Zd\u00e1 se, \u017ee jdou po dob\u00edjec\u00edch stanic\u00edch.“<\/div>\n
Tomek zabru\u010del. No jist\u011b! Pro\u010d je to nenapadlo d\u0159\u00edv? Kdy\u017e zni\u010d\u00ed nap\u00e1jec\u00ed stanice na hlavn\u00edch cest\u00e1ch v jejich galaxii, pak v\u011bt\u0161ina lod\u00ed nevydr\u017e\u00ed cestu do jin\u00e9 galaxie. Ko\u010dky jim ani necht\u011bly d\u00e1t \u0161anci evakuovat se z jejich zatracen\u00e9 galaxie.<\/div>\n
„Tak kde jsou, Gustafe?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b docela bl\u00edzko od v\u00e1s,“ odpov\u011bd\u011bl Gustaf. „Detekovali jsme n\u011bkolik st\u00edha\u010dek v sektoru stanice Skylo.“<\/div>\n
„Jdeme po nich.“ <\/div>\n
\n

Tomek se nahrbil; nedok\u00e1zal skousnout podl\u00e9 ko\u010di\u010d\u00ed sm\u00fd\u0161len\u00ed. Jeden aby myslel jen na to nejpodlej\u0161\u00ed, kdy\u017e \u0161lo o ko\u010dky, proto\u017ee to byl jedin\u00fd zp\u016fsob, jak b\u00fdt krok p\u0159ed nimi. Dokonce i ve v\u00e1lk\u00e1ch se nab\u00edjec\u00ed stanice nech\u00e1valy v klidu. Slou\u017eily p\u0159eci jen v\u0161em, nejen Psovit\u00fdm ras\u00e1m. Byly to stabiln\u00ed body v galaxi\u00edch, v\u017edy otev\u0159en\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm a obchodn\u00edk\u016f, pou\u017e\u00edv\u00e1ny pro opravy a pro dopln\u011bn\u00ed kysl\u00edkov\u00fdch z\u00e1sob a paliva. Ale zjevn\u011b ko\u010dky nebraly ohled na nikoho a p\u0159ed ni\u010d\u00edm se nehodlaly zastavit, pokud jim to poslou\u017e\u00ed ku prosp\u011bchu.<\/p><\/div>\n

\n

Dorazili na m\u00edsto p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, aby vid\u011bli, jak se dv\u011b st\u00edha\u010dky snesly dovnit\u0159 stanice. Jeliko\u017e st\u00edha\u010dky nem\u011bly dost muni\u010dn\u00ed s\u00edly k tomu, aby stanici po\u0161kodily, proto\u017ee nab\u00edjec\u00ed stanice byly obrovsk\u00e9, pouze dostate\u010dn\u011b siln\u00e1 mina, zasazen\u00e1 p\u0159\u00edmo do j\u00e1dra stanice, by byla schopn\u00e1 ji zni\u010dit.<\/p><\/div>\n

Andraz vykulil o\u010di a zbledl, kdy\u017e si v\u0161iml zna\u010dek na ocase jedn\u00e9 ze st\u00edha\u010dek. „No kurva, Tomeku! Tuhle lo\u010f zn\u00e1m! To je ten, co m\u011b dostal!“<\/div>\n
Ale Tomek ji vid\u011bl taky a s\u00e1m poznal, komu ta lo\u010f pat\u0159\u00ed. Tohle byl rozhodn\u011b osud, pomyslel si, proto\u017ee te\u010f m\u011bl znovu \u0161anci s n\u00edm bojovat.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli po\u017e\u00e1dat o posily,“ \u0159ekl trochu nerv\u00f3zn\u011b Andraz.<\/div>\n
„\u010cekej si na n\u011b, jestli chce\u0161,“ odv\u011btil Tomek. „Ale j\u00e1 jdu dovnit\u0159.“<\/div>\n
„Tomeku, opravdu si nemysl\u00edm, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad.“<\/div>\n
„Bude pozd\u011b, ne\u017e ostatn\u00ed doraz\u00ed. Chce\u0161 n\u00e1s nechat je zni\u010dit stanici?“<\/div>\n
„Ne, jist\u011b\u017ee ne, ale m\u011bli bychom to alespo\u0148 l\u00e9pe napl\u00e1novat.“<\/div>\n
„Hele, je na zemi a vsad\u00edm se, \u017ee na zemi nen\u00ed tak kluzk\u00fd jako ve vzduchu. Klid, Andrazi, a jdeme na to.“<\/div>\n
Andraz vydechl, sna\u017eil se uklidnit, zat\u00edmco p\u0159ist\u00e1li na stanici.<\/div>\n
\n

—-<\/p><\/div>\n

\n

„Nech\u00e1pu, jak jsi m\u011b mohl k tomuhle ukecat.“<\/p><\/div>\n

„Proto\u017ee v\u00ed\u0161, \u017ee to mus\u00edme ud\u011blat, kdy\u017e to nechce ud\u011blat nikdo jin\u00fd.“<\/div>\n
„Ale po\u0159\u00e1d si mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nutn\u00e9, co si chce\u0161 dokazovat?“<\/div>\n
„Chci Kr\u00e1li dok\u00e1zat, \u017ee m\u016f\u017eeme zbra\u0148 pou\u017e\u00edt u\u017e te\u010f a \u017ee u\u017e nemus\u00edme d\u00e9le \u010dekat. U\u017e jsem mu uk\u00e1zal, jak jen hrstka z n\u00e1s dok\u00e1\u017ee oklamat jejich hlavn\u00ed flotilu.“<\/div>\n
„Ano, dok\u00e1zals to a on si toho je v\u011bdom. Tak\u017ee pro\u010d jsme ale tady?“<\/div>\n
„Proto\u017ee on nechce \u00fato\u010dit! Nem\u011bli bychom se zni\u010den\u00edm ps\u016f d\u00e1l \u010dekat. D\u00e1v\u00e1me jim jen \u010das k p\u0159ipraven\u00ed se na opu\u0161t\u011bn\u00ed jejich syst\u00e9mu a k tomu, aby se dostali, jak daleko pot\u0159ebuj\u00ed, aby nebyli v dosahu hv\u011bzdy. K \u010demu n\u00e1m zbra\u0148 bude, kdy\u017e t\u0159eba jen hrstka z nich p\u0159e\u017eije? No, j\u00e1 je nechci nechat ut\u00e9ct. A douf\u00e1m, \u017ee jsi v tom se mnou. Jsi?“<\/div>\n
„V\u017edycky.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, poj\u010fme na to.“<\/div>\n
\n

Ko\u010di\u010d\u00ed piloti vystoupili ze sv\u00fdch lod\u00ed a ve\u0161li do stanice. Vstoupili do analyza\u010dn\u00ed komory a \u010dekali, a\u017e jim automat dovol\u00ed p\u0159\u00edstup. Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch se objevilo zelen\u00e9 sv\u011bt\u00e9lko na z\u00e1mku komory. Dve\u0159e se otev\u0159ely. Nezastavovali se a ignorovali robotickou pos\u00e1dku asistent\u016f, zat\u00edmco proch\u00e1zeli kolem modul\u016f, ob\u010das je museli paralyzovat, aby se jim do ni\u010deho nepletli. M\u00ed\u0159ili p\u0159\u00edmo k srdci stanice: ke gener\u00e1toru energie a kontroln\u00edmu syst\u00e9mu.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e do\u0161li na m\u00edsto, cht\u011bli p\u0159ipevnit minu k jedn\u00e9 z v\u011b\u017e\u00ed pro kontrolu gravitace, bohu\u017eel jim ale mina byla r\u00e1zn\u011b vyra\u017eena ze sev\u0159en\u00ed silou laserov\u00e9ho paprsku.<\/div>\n
Druh\u00fd paprsek jim m\u00e1lem ust\u0159elil hlavy. Ko\u010dkovit\u00ed zasy\u010deli, kdy\u017e uvid\u011bli, jak na n\u011b st\u0159\u00edlej\u00ed psi.<\/div>\n
\n

—-<\/p><\/div>\n

\n

„Hah, ti idioti n\u00e1s ne\u010dekali,“ \u0159ekl Tomek a d\u00edval se, jak byli Ko\u010dkovit\u00ed v \u0161oku z jejich p\u0159\u00edtomnosti. Ko\u010dkovit\u00ed jim to okam\u017eit\u011b za\u010dali opl\u00e1cet, st\u0159\u00edleli ze sv\u00fdch blaster\u016f zp\u00e1tky na psy. Tomek uhnul, schoval se za ze\u010f.<\/p><\/div>\n

„Hezky jsme je zahnali do koutka, co,“ odpov\u011bd\u011bl Andraz. V\u0161iml si, jak jeden z Ko\u010dkovit\u00fdch \u0161el po min\u011b. Vyst\u0159elil z blasteru a odrazil minu d\u00e1l od nich. „Ne tak rychle, \u010d\u00ed\u010do,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Ko\u010dkovit\u00ed byli vztekem bez sebe a za\u010dali nep\u0159etr\u017eit\u011b p\u00e1lit ze zbran\u00ed, sna\u017eili se ut\u00e9ci.<\/div>\n
„Tentokr\u00e1t t\u011b ut\u00e9ct nenech\u00e1m,“ \u0159ekl Tomek. Vyrazil ze sv\u00e9ho krytu, \u0161el po nich a st\u0159\u00edlel.<\/div>\n
„Tomeku, po\u010dkej!“ vyk\u0159ikl Andraz. „Ksakru!“ zamru\u010del, Tomekova bezohlednost mu na klidu nep\u0159id\u00e1vala.<\/div>\n
Ko\u010dky m\u011bly rychl\u00e9 nohy. Tomek v\u011bd\u011bl, \u017ee je skoro nemo\u017en\u00e9 je dohonit, stejn\u011b jako bylo nemo\u017en\u00e9 p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159it za b\u011bhu. B\u00e1l se, \u017ee je ztrat\u00ed hned, jak vb\u011bhnou do labyrintu tunel\u016f. Zastavil, zvedl zbra\u0148 ob\u011bma rukama, jedn\u00edm okem se pod\u00edval do odst\u0159elova\u010dsk\u00e9ho m\u00ed\u0159\u00edtka a vyp\u00e1lil. <\/div>\n
\n

—-<\/p><\/div>\n

\n

„Argh!“ vyk\u0159ikl princ Ko\u010dkovit\u00fdch a sk\u00e1cel se k zemi. Velitel flotily zastavil, aby se pokusil mu pomoci. „Ne! Jsem v pohod\u011b! B\u011b\u017e!“ \u0159ekl princ, ale velitel u\u017e se k n\u011bmu nakl\u00e1n\u011bl, aby mu pomohl. Princ pou\u017eil v\u0161echno, co v sob\u011b m\u011bl, aby ho odstr\u010dil pry\u010d. Bylo to bezohledn\u00e9, ale zachr\u00e1nil tak veliteli \u017eivot. D\u00edky tomu to byla ze\u010f vedle n\u011bj, kter\u00e1 byla zasa\u017eena st\u0159elou, a ne jeho hlava. „Pros\u00edm! B\u011b\u017e!“ sy\u010del princ.<\/p><\/div>\n

Velitel zav\u00e1hal. Zamrkal a jen tak tak unikl dal\u0161\u00ed st\u0159ele t\u00edm, \u017ee usko\u010dil pry\u010d. St\u0159ela se znovu zabo\u0159ila do st\u011bny a vytvo\u0159ila tak sprchu jisker. D\u00edval se, jak se Ko\u010di\u010d\u00ed princ dostal zp\u00e1tky na nohy.<\/div>\n
„Tak vypadni odsud!“ zahul\u00e1kal princ Ko\u010dkovit\u00fdch. Velitel kone\u010dn\u011b poslechl a dal se na \u00faprk, ne proto\u017ee mu to princ na\u0159\u00eddil, ale proto\u017ee mu bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se psi ned\u00e1vali jinou mo\u017enost.<\/div>\n
\n

—-<\/p><\/div>\n

\n

Tomek se d\u00edval, jak se Ko\u010dkovit\u00ed rozd\u011blili do rozd\u00edln\u00fdch tunel\u016f. „Rychle!“ \u0159ekl Andrazovi. „Nem\u016f\u017eeme je pustit z dohledu.“ Oba dva v\u011bd\u011bli, \u017ee i kdyby se jim ztratili a ub\u011bhli m\u00edle, tak oni m\u011bli \u010dichov\u00e9 smysly, kter\u00e9 by jim pomohly je vystopovat, pokud na sob\u011b ko\u010dky ov\u0161em nem\u011bly obleky a helmy, kter\u00e9 byly vytvo\u0159en\u00e9 speci\u00e1ln\u011b pro to, aby nezanech\u00e1valy \u017e\u00e1dn\u00fd pach. Obleky Ko\u010dkovit\u00fdch byly vytvo\u0159eny speci\u00e1ln\u011b pro pozemn\u00ed boj, kdy\u017e pot\u0159ebovali oklamat Psovit\u00e9 a jejich \u010dich. <\/p><\/div>\n

Tomek a Andraz se rozd\u011blili, ka\u017ed\u00fd z nich b\u011b\u017eel za jin\u00fdm Ko\u010dkovit\u00fdm. Tomek pron\u00e1sledoval toho, kter\u00e9ho zas\u00e1hl, i p\u0159esto mu ale ut\u00edkal, jako by se mu nic nestalo. Sledoval ko\u010dku tunely, a tak jak p\u0159edpokl\u00e1dal, ho dost rychle ztratil. Na\u0161t\u011bst\u00ed ho ale mohl sledovat podle rezonance jeho krok\u016f, kter\u00e1 putovala \u017eelezn\u00fdmi tunely.<\/div>\n
Najednou b\u011bh zastavil. Tomek se zamra\u010dil. Tunel ho dovedl k v\u00fdchodu a on vb\u011bhl do otev\u0159en\u00e9ho prostoru, ve kter\u00e9m byly v\u0161ude ob\u0159\u00ed struktury ve tvaru ban\u011bk. Nejsp\u00ed\u0161 se dostali k jednomu podp\u016frn\u00e9mu sub syst\u00e9mu j\u00e1dra. P\u0159es m\u00edstnost plnou cisteren byla jen jedna cesta, ale Ko\u010dkovit\u00fd nebyl nikde na dohled. Jist\u011b, byl rychl\u00fd, ale takhle rychl\u00fd b\u00fdt nemohl. Tomek by ho vid\u011bl alespo\u0148 v d\u00e1lce.<\/div>\n
\n

„Kurva,“ zanad\u00e1val Tomek. „Kam do prdele zmizel?“<\/p><\/div>\n

Jeho u\u0161i zachytily zvuk gumy, kter\u00e1 se t\u0159ela o \u017eelezo, a zvedl pohled ke zdroji. U\u0161kl\u00edbl se. „M\u00e1m t\u011b.“<\/div>\n
\n

Ko\u010dkovit\u00fd \u0161plhal po \u017eelezn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 byly na ob\u0159\u00ed n\u00e1dob\u011b s vodou. Tomek si prohl\u00eddl spletit\u00e9 \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159sk\u00e9 mosty a platformy nad cisternami, a pak si v\u0161iml \u00fanikov\u00e9ho v\u00fdchodu. Uv\u011bdomil si, \u017ee tam chce ko\u010dka j\u00edt. Vyst\u0159elil po n\u011bm blasterem, ale Ko\u010dkovit\u00fd usko\u010dil ze \u017eeb\u0159\u00edku a jeho r\u00e1na zas\u00e1hla n\u00e1dr\u017e. Okam\u017eit\u011b z n\u00ed za\u010dala unikat voda.<\/p><\/div>\n

„Ksakru!“ zabru\u010del Tomek. Pou\u017e\u00edvat tady pistol byl \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Rozhl\u00e9dl se a vid\u011bl v\u00fdtah na stran\u011b jedn\u00e9 z cisteren.<\/div>\n
Kocour se dostal na most \u00fadr\u017eby, jen aby vid\u011bl, jak mu Tomek zablokoval cestu k v\u00fdchodu. Tomek zam\u00ed\u0159il a vyst\u0159elil. Kocour ud\u011blal salto dozadu a uhnul st\u0159ele. Tomek za\u010dal st\u0159\u00edlet rychleji, ned\u00e1val mu \u0161anci dostat se zp\u00e1tky na nohy. Kocour kone\u010dn\u011b upadl, shodil si helmu a rozpl\u00e1cl se na most. Couval od Tomeka pry\u010d. Tomek se usm\u00e1l zl\u00fdm, ale \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, poznal ho. Ko\u010dkovit\u00fd princ se na n\u011bj d\u00edval, chladn\u00e9 berylov\u00e9 o\u010di p\u0159imhou\u0159en\u00e9. M\u011bl oslniv\u00e9 o\u010di, p\u0159iznal Tomek, ale to m\u011bly v\u0161echny ko\u010dky. Nech\u00e1pal, jak se mohl Andraz za\u010d\u00edt ztr\u00e1cet t\u00edm, \u017ee se na n\u011bj jen pod\u00edval. Tomek v\u017edy doufal, \u017ee potk\u00e1 Ko\u010di\u010d\u00ed \u0160lechtu, a \u017ee a\u017e ji potk\u00e1, tak nebude \u010dekat. Zam\u00ed\u0159il na hlavu ko\u010dky, byl poct\u011bn, \u017ee to bude pr\u00e1v\u011b on, kdo zabije Ko\u010di\u010d\u00edho prince.<\/div>\n
\n

Jeho pozornost zachytil zvuk st\u0159elby od v\u00fdchodu. To musel b\u00fdt Andraz, kter\u00fd honil toho druh\u00e9ho, pomyslel si. Kdy\u017e se oto\u010dil zp\u00e1tky, m\u00ed\u0159il na vzduch. Zalapal po dechu. Jeho pohled zam\u00ed\u0159il dol\u016f. Ko\u010di\u010d\u00ed princ sko\u010dil a te\u010f byl na zemi. Tomek c\u00edtil, jak uvnit\u0159 za\u010d\u00ednal zu\u0159it a m\u00e1lem na m\u00edst\u011b vzpl\u00e1l. Ten skok byl pro n\u011bj a\u017e moc vysok\u00fd. Kdyby to zkusil, ur\u010dit\u011b by se rozpl\u00e1cl na kousky. Ko\u010dka nejsp\u00ed\u0161e p\u0159ist\u00e1la na nohou jakoby nic, a i kdyby ne, tak by jen ztratila dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch \u017eivot\u016f, zvedla by se a utekla. Tomek nam\u00ed\u0159il sv\u00fdm blasterem, ale neriskoval, \u017ee zas\u00e1hne cisternu. Ko\u010dkovit\u00fd mu brzy zmizel z dohledu. Tomek zavr\u010del, ale jeho zlost nebyla nic v porovn\u00e1n\u00ed s jeho zklam\u00e1n\u00edm.<\/p><\/div>\n

Znovu usly\u0161el zvuk st\u0159elby a tentokr\u00e1t zam\u00ed\u0159il za jej\u00edm zdrojem. Alespo\u0148 Andrazovi pom\u016f\u017ee s tou druhou ko\u010dkou. Kdy\u017e byl za \u00fanikov\u00fdmi dve\u0159mi, vstoupil na \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159sk\u00fd most, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161 ne\u017e ten p\u0159edchoz\u00ed. Dole na zemi vid\u011bl Andraze, kter\u00fd honil Ko\u010dkovit\u00e9ho, ale byl a\u017e moc pozadu. Tomek vid\u011bl, jak Ko\u010dkovit\u00fd minul trubky a rychle na n\u011b vyst\u0159elil. Trubky se rozmotaly a svalily se mu p\u0159\u00edmo do cesty. Ko\u010dkovit\u00fd zakopl, upustil sv\u016fj blaster a p\u0159ist\u00e1l na z\u00e1dech. Andraz ho rychle dohnal a te\u010f st\u00e1l nad n\u00edm.<\/div>\n
\n

„Dora\u017e ho, Andrazi!“ povzbuzoval ho Tomek.<\/p><\/div>\n

Andraz nam\u00ed\u0159il zbra\u0148 na jeho hlavu. Ko\u010dkovit\u00fd si zvedl hled\u00ed a zamumlal n\u011bco ve sv\u00e9 \u0159e\u010di, Tomek nem\u011bl pochyby o tom, \u017ee to byla nad\u00e1vka. Andraz st\u00e1l na m\u00edst\u011b, nest\u0159\u00edlel.<\/div>\n
„Na co \u010dek\u00e1\u0161, Andrazi?“ \u0159ekl Tomek. „Zabij ho.“ K jeho nepochopen\u00ed a \u00fa\u017easu Andraz sklonil blaster. „Ne! Co to d\u011bl\u00e1\u0161?!“ rozk\u0159ikl se Tomek, ale Andraz st\u00e1l a jeho slova jako by nesly\u0161el. Tomek c\u00edtil, jak mu srdce bu\u0161\u00ed rychleji a jak se mu ruce pot\u00ed chladn\u00fdm potem, kdy\u017e ho p\u0159emohla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 hr\u016fza. „NEEE!“ vyk\u0159ikl, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Ko\u010dkovit\u00fd nat\u00e1hl po sv\u00e9 zbrani a vyst\u0159elil po Andrazovi. Andraz n\u00e1razem let\u011bl vzad, p\u0159ist\u00e1l na zemi naprosto nehybn\u00fd.<\/p>\n

autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: blame_my_dirty_mind Velitel letky Ko\u010dkovit\u00fdch vstoupil do Velk\u00e9 Haly a jako obvykle byla pln\u00e1 v\u0161ech mo\u017en\u00fdch druh\u016f Ko\u010dkovit\u00fdch, v\u0161ichni byli poddan\u00ed Kr\u00e1lovsk\u00e9 rodin\u011b, nikdo z nich ale netan\u010dil nebo se neveselil. V\u0161ichni st\u00e1li na m\u00edst\u011b, n\u00e1sledovali ho pohledem, zat\u00edmco \u0161el k vyv\u00fd\u0161en\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[648],"tags":[],"class_list":["post-2123","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-foe"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2123","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2123"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2123\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2123"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2123"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2123"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}