{"id":2124,"date":"2016-04-13T15:00:00","date_gmt":"2016-04-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2115"},"modified":"2016-04-13T15:00:00","modified_gmt":"2016-04-13T14:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/13\/ocima-spolecnosti-zakazane-1\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 1."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Teda \u0159eknu v\u00e1m, od chv\u00edle, co jsem dopsala N\u00e1vraty, pot\u00fdkala jsem se celkem s kriz\u00ed – inspirace se mi, bestie jedna prohnan\u00e1, vyh\u00fdbala obrovsk\u00fdm obloukem, asi jako da\u0148 za to, \u017ee jsem l\u00edtala po v\u0161ech \u010dertech a nepodpl\u00e1cela si j\u00ed. \ud83d\ude42 Ned\u00e1vno jsem s n\u00ed ale ve\u010der za\u010dala znovu koketovat a vzniklo z toho tohle.<\/em><\/div>\n

Nev\u00edm, jak dlouh\u00e1 pov\u00eddka bude, nebo jak skon\u010d\u00ed. V podstat\u011b toho v\u00edm pom\u011brn\u011b m\u00e1lo – v\u00edm ale, \u017ee Bill je osmn\u00e1ctilet\u00fd samot\u00e1\u0159, a vzhledov\u011b si ho m\u016f\u017eete p\u0159edstavovat s jeho kr\u00e1snou \u010dernou h\u0159\u00edvou spadanou na ramena (ostatn\u011b jako t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy u m\u011b \ud83d\ude42 a Bushida\u2026 Jako Bushida. Tam se toho moc zm\u011bnit ned\u00e1 \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
Te\u010f u\u017e v\u00e1s ale nebudu ru\u0161it od \u010dten\u00ed, pus\u0165te se sm\u011ble do toho, snad si to u\u017eijete. \ud83d\ude42 A je\u0161t\u011b moc d\u011bkuji za v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e u p\u0159edchoz\u00ed pov\u00eddky. \u2665 N\u011bco jsem si z toho vzala a mo\u017en\u00e1 v\u00e1s brzy p\u0159ekvap\u00edm je\u0161t\u011b n\u011b\u010d\u00edm nov\u00fdm. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Pac a pusu<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/a><\/em><\/div>\n
<\/div>\n

pairing: Bill\/Bushido<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

\u00davod<\/strong><\/div>\n
\n

Jak se zvuk podpatk\u016f \u010d\u00edm d\u00e1l hlasit\u011bji rozl\u00e9hal pr\u00e1zdnou chodbou, ticho se \u0161\u00ed\u0159ilo z m\u00edstnosti do m\u00edstnosti rychlost\u00ed sv\u011btla. Byl to zvuk pro v\u0161echny v budov\u011b tak nezvykl\u00fd, \u017ee zmlkli a uji\u0161\u0165ovali sami sebe, \u017ee je skute\u010dn\u00fd. Jakmile si byli jist\u00ed, \u017ee se jim to nezd\u00e1, jeden po druh\u00e9m nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b p\u0159e\u0161li p\u0159\u00edmo k m\u0159\u00ed\u017e\u00edm. Byli tak omr\u00e1\u010deni t\u00edm, co vid\u011bli, \u017ee se snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nezmohli na slovo.<\/p><\/div>\n

\n

Bill si pevn\u011bji p\u0159itiskl knihy k \u00fatl\u00e9mu t\u011blu, s hlavou vzty\u010denou rychl\u00fdm krokem upaloval podle p\u0159esn\u00fdch instrukc\u00ed mu\u017ee na vr\u00e1tnici. „Hlavn\u011b nedejte zn\u00e1t, \u017ee se boj\u00edte. Mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee se nepodd\u00e1te.“<\/em> Vzhledem k tomu, \u017ee mlad\u00edk i p\u0159es sv\u016fj vzhled nikdy nepat\u0159il k pr\u016fbojn\u00fdm lidem a rad\u011bji se schov\u00e1val v kout\u011b n\u011bkter\u00e9ho z um\u011bleck\u00fdch krou\u017ek\u016f, nebyl si jist\u00fd, zda se str\u00e1\u017en\u00edkova rada nemine \u00fa\u010dinkem. V\u011bd\u011bl, \u017ee si ho v\u0161ichni prohl\u00ed\u017eej\u00ed. Varovali ho, \u017ee bude m\u00edt probl\u00e9m, pokud na sv\u00e9m zevn\u011bj\u0161ku radik\u00e1ln\u011b neubere. Proto\u017ee ale cel\u00e9 roky z domu nevych\u00e1zel jinak ne\u017e perfektn\u011b upraven\u00fd, bylo v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee bude muset p\u0159ekonat s\u00e1m sebe a zvyknout si na jejich hladov\u00e9 pohledy. Ostatn\u011b, co by mu mu\u017ei, \u010dty\u0159i a dvacet hodin denn\u011b, sedm dn\u00ed v t\u00fddnu, sledovan\u00ed kamerami a dozorci se zbran\u011bmi, mohli ud\u011blat?<\/div>\n

\n
„Bill Kaulitz! Saki, moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed. R\u00e1d vid\u00edm, \u017ee jsi dorazil,“ postar\u0161\u00ed mu\u017e za stolem r\u00e1zn\u011b vstal, jakmile mlad\u00edka uvid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet. Bill se b\u00e1zliv\u011b zarazil, i p\u0159es o\u010dividn\u011b pokro\u010dilej\u0161\u00ed v\u011bk mu\u017e vypadal p\u0159\u00edsn\u011b, nepochyboval, \u017ee mezi v\u011bzni se t\u011b\u0161\u00ed respektu. Jakmile se ale p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1l a okolo o\u010d\u00ed se mu vytvo\u0159ily v\u011bj\u00ed\u0159ky, Bill se uvolnil. „Up\u0159\u00edmn\u011b jsem o\u010dek\u00e1val, \u017ee to vzd\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Bill mu lehce pot\u0159\u00e1sl nab\u00edzenou rukou, ale zmaten\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Vzd\u00e1t to? Pro\u010d? V\u017edy\u0165 jsme se p\u0159eci domluvili, myslel jsem, \u017ee je to z\u00e1vazn\u00e9\u2026“<\/div>\n
„To ano, samoz\u0159ejm\u011b,“ Saki se kr\u00e1tce zasm\u00e1l, op\u00edraje se o sv\u016fj st\u016fl. „Ale u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t n\u00e1s o tuhle mo\u017enost studenti \u017e\u00e1dali, ale z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch d\u016fvod\u016f nakonec nenastoupili. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se jim rozle\u017eelo v hlav\u011b, kde vlastn\u011b by museli n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f tr\u00e1vit sv\u016fj \u010das.“<\/div>\n
„Lhal bych, kdybych \u0159ekl, \u017ee z toho nejsem nesv\u016fj,“ p\u0159iznal mlad\u00edk s pokr\u010den\u00edm ramen, „ale nem\u00e1m r\u00e1d vzd\u00e1v\u00e1n\u00ed rozd\u011blan\u00fdch v\u011bc\u00ed. Nav\u00edc, za ty extra kredity na vysokou mi to opravdu stoj\u00ed.“<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem tvoje zn\u00e1mky a m\u00e1m pocit, \u017ee zrovna mlad\u00edk jako ty extra kredity nepot\u0159ebuje,“ usm\u00e1l se Saki povzbudiv\u011b. „V\u00e1\u017e\u00edm si ale tv\u00e9ho p\u0159\u00edstupu, ur\u010dit\u011b to pak zohledn\u00edm ve tv\u00e9m kone\u010dn\u00e9m hodnocen\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b, na to je je\u0161t\u011b trochu brzy. Co kdybychom se nejd\u0159\u00edve pro\u0161li po budov\u011b? Uk\u00e1\u017eu ti, kde co m\u00e1me, a pak se dostaneme k tomu, co tu bude\u0161 d\u011blat.“ Bill souhlasn\u011b p\u0159itakal, lehce se pousm\u00e1l a mu\u017ee n\u00e1sledoval. „Nev\u00edm, jak moc jsi sezn\u00e1men\u00fd s v\u011bze\u0148sk\u00fdm syst\u00e9mem, ale tahle v\u011bznice pat\u0159\u00ed k t\u011bm s nejm\u00edrn\u011bj\u0161\u00edm re\u017eimem. Jsou tu odsouzen\u00ed za trestn\u00e9 \u010diny z nedbalosti nebo ne p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1va\u017en\u00e9 trestn\u00e9 \u010diny. Zjednodu\u0161en\u011b, m\u00e1me tu v\u011bzn\u011b, kte\u0159\u00ed nejsou ohro\u017een\u00edm pro ve\u0159ejnost. Mohou se tu tedy pohybovat bez jak\u00e9hokoliv omezen\u00ed.“<\/div>\n
„Te\u010f maj\u00ed ale cely zav\u0159en\u00e9,“ Bill k Sakimu zmaten\u011b vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
\n

„To bylo zejm\u00e9na kv\u016fli tob\u011b. Cht\u011bl jsem, aby ses poprv\u00e9 c\u00edtil bezpe\u010dn\u011b, a\u017e ke mn\u011b p\u016fjde\u0161. Jakmile dokon\u010d\u00edme prohl\u00eddku, v\u0161ichni budou m\u00edt zp\u00e1tky svoji omezenou svobodu pohybu.“<\/p><\/div>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Co tady v\u0161ichni cel\u00e9 dny d\u011blaj\u00ed?“<\/div>\n
„Spousta z nich pracuje, nedaleko odtud pro n\u011b m\u00e1me za\u0159\u00edzen\u00e1 pracovn\u00ed m\u00edsta, proto je tu te\u010f tak\u00e9 podstatn\u011b m\u00e9n\u011b lid\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed tr\u00e1v\u00ed spoustu \u010dasu v posilovn\u011b, n\u011bkdo si dod\u011bl\u00e1v\u00e1 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, co\u017e jim st\u00e1t umo\u017e\u0148uje, jak je ti jasn\u00e9, a pak jsou tu samoz\u0159ejm\u011b i tac\u00ed, kte\u0159\u00ed to berou jako dovolenou. A je jich tu spousta,“ Saki se kr\u00e1tce zasm\u00e1l. „Dokud ale ned\u011blaj\u00ed probl\u00e9my, je mi v podstat\u011b jedno, co tu d\u011blaj\u00ed. Hlavn\u011b, \u017ee dodr\u017euj\u00ed pravidla.“ Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ikyvoval, zat\u00edmco zv\u011bdav\u00fdm pohledem nen\u00e1padn\u011b nakukoval do jednotliv\u00fdch cel, kolem kter\u00fdch proch\u00e1zeli. Zv\u011bdavost byla oboustrann\u00e1, tak\u017ee ne jednou se Bill pohledem setkal s n\u011bkter\u00fdm z v\u011bz\u0148\u016f. „Jak vid\u00ed\u0161, mu\u017ei jsou tu klidn\u00ed, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee nebudou d\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my. Samoz\u0159ejm\u011b, asi se nevyhne\u0161 pozn\u00e1mk\u00e1m, p\u0159eci jen jsi hezk\u00fd mlad\u00fd mu\u017e a pro n\u011b jsi n\u011bco jako svat\u00fd gr\u00e1l, ale v\u0161ichni moc dob\u0159e v\u011bd\u00ed, \u017ee by sta\u010dilo jedin\u00e9 tv\u00e9 slovo a m\u011bli by z toho po\u0159\u00e1dn\u00fd mal\u00e9r. Neboj se mi tedy s \u010d\u00edmkoliv sv\u011b\u0159it, dob\u0159e?“<\/div>\n
\n

„Jste moc hodn\u00fd, d\u011bkuju,“ usm\u00e1l se Bill. „Douf\u00e1m ale, \u017ee nebude t\u0159eba.“<\/p><\/div>\n

„To jsme dva,“ Saki se rozesm\u00e1l. „Tak, na konci ka\u017ed\u00e9ho patra se nach\u00e1z\u00ed takzvan\u00e1 dozorna. Je to m\u00edsto, kam si dozorci chod\u00ed odpo\u010dinout, naj\u00edst se a tak. Tak\u00e9 je tu \u010d\u00e1st s kamerami, kde neust\u00e1le n\u011bkdo sed\u00ed a monitoruje prostor, nic n\u00e1m tu tedy neunikne. Samoz\u0159ejm\u011b ale st\u00e1le ct\u00edme ur\u010dit\u00e9 pr\u00e1vo na soukrom\u00ed, nemus\u00edme vid\u011bt v\u0161echno,“ mrknul na chlapce pobaven\u011b. „Hned vedle dozorny se nach\u00e1z\u00ed m\u00edstnost, skrz kterou mus\u00ed proj\u00edt ka\u017ed\u00fd, kdo chce dovnit\u0159 nebo ven, s \u010d\u00edm\u017e ty u\u017e jsi ostatn\u011b obezn\u00e1men\u00fd. Poka\u017ed\u00e9 ti budou kontrolovat ta\u0161ku, jestli nepron\u00e1\u0161\u00ed\u0161 n\u011bjakou zbra\u0148, drogy a podobn\u011b. U\u017e od pohledu je mi ale jasn\u00e9, \u017ee ty zrovna nejsi p\u0159\u00edznivec ani jednoho, \u017ee?“<\/div>\n
„Rozhodn\u011b ne,“ Bill r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Ke zbran\u00edm m\u00e1m odpor tak velk\u00fd, \u017ee m\u011b dokonce znerv\u00f3z\u0148uje i ta, kterou m\u00e1te za opaskem. V\u00edm, \u017ee by m\u011b m\u011bla uklid\u0148ovat, ale m\u00e1 to na m\u011b sp\u00ed\u0161 opa\u010dn\u00fd \u00fa\u010dinek,“ zasm\u00e1l se kr\u00e1tce. „A drogy jsou pro m\u011b pas\u00e9 \u00fapln\u011b. Krom\u011b ob\u010dasn\u00e9 cigarety jsem v tomhle \u010dist\u00fd.“<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, v tom p\u0159\u00edpad\u011b t\u011b ur\u010dit\u011b bude zaj\u00edmat, \u017ee ka\u017ed\u00e9 patro m\u00e1 svoj\u00ed ku\u0159\u00e1rnu. Bohu\u017eel nem\u00e1me ale odd\u011blen\u00fd prostor pro v\u011bzn\u011b a dozorce, tak\u017ee pokud si bude\u0161 cht\u00edt zakou\u0159it, bude\u0161 muset sn\u00e9st jejich p\u0159\u00edtomnost.“<\/div>\n
\n

Pokr\u010dil rameny, s \u00fasm\u011bvem k Sakimu vzhl\u00e9dl. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee na tohle si budu muset zvyknout tak jako tak. Na\u0161t\u011bst\u00ed kou\u0159\u00edm opravdu jen v\u00fdjime\u010dn\u011b, tak\u017ee bych m\u011bl b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku.“<\/p><\/div>\n

Mu\u017e spokojen\u011b p\u0159itakal, chlapci p\u0159idr\u017eel dve\u0159e, zat\u00edmco proch\u00e1zeli dal\u0161\u00ed z chodeb. „Touhle chodbou se dostane\u0161 ke spole\u010dn\u00fdm prostor\u016fm. Ty se nach\u00e1z\u00ed pouze na tomhle pat\u0159e, pokud nepo\u010d\u00edt\u00e1m i dv\u016fr. V\u0161ichni v\u011bzni sem maj\u00ed stejn\u00fd p\u0159\u00edstup, nejv\u00edc se ale bude\u0161 v\u00eddat s v\u011bzni z tohoto patra. M\u00e1\u0161 tady odd\u011blenou j\u00eddelnu, kam si m\u016f\u017ee\u0161 chodit na j\u00eddlo samoz\u0159ejm\u011b i ty, odd\u011blen\u011b t\u011blocvi\u010dnu s posilovnou a knihovnu. Nev\u00edm, jestli sis v\u0161iml cestou sem, ale knihovna je jednozna\u010dn\u011b nejlep\u0161\u00ed m\u00edsto – m\u00e1\u0161 z n\u00ed p\u0159ehled na v\u011bt\u0161inu patra. Ur\u010dit\u011b se ti tam bude l\u00edbit.“<\/div>\n
„Je to knihovna, jak by se mi tam mohlo nel\u00edbit?“ Bill se mile usm\u00e1l a pouk\u00e1zal na svoje knihy. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee tam budu v\u00edc, ne\u017e spokojen\u00fd.“<\/div>\n
<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Teda \u0159eknu v\u00e1m, od chv\u00edle, co jsem dopsala N\u00e1vraty, pot\u00fdkala jsem se celkem s kriz\u00ed – inspirace se mi, bestie jedna prohnan\u00e1, vyh\u00fdbala obrovsk\u00fdm obloukem, asi jako da\u0148 za to, \u017ee jsem l\u00edtala po v\u0161ech \u010dertech a nepodpl\u00e1cela si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-2124","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2124","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2124"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2124\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2124"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2124"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2124"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}