{"id":2125,"date":"2016-04-12T16:00:00","date_gmt":"2016-04-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2116"},"modified":"2016-04-12T16:00:00","modified_gmt":"2016-04-12T15:00:00","slug":"the-ties-that-bind-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/12\/the-ties-that-bind-1\/","title":{"rendered":"The Ties That Bind 1."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jak u\u017e jste u Zuzu zvykl\u00ed, kdy\u017e jeden p\u0159eklad skon\u010dil, za\u010d\u00edn\u00e1 hned dal\u0161\u00ed. \ud83d\ude42 Tentokr\u00e1t si k p\u0159ekladu vybrala pov\u00eddku od elvisfan z roku 2012. Nen\u00ed dlouh\u00e1, m\u00e1 jen patn\u00e1ct d\u00edl\u016f, a budete ji tu m\u00edt klasicky dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b, tak\u017ee v \u00fater\u00fd a v sobotu. Zuzu vzkazuje, \u017ee pro lep\u0161\u00ed p\u0159edstavivost je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee kluk\u016fm je v pov\u00eddce 23 a 17. U\u017eijte si to. J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dva mu\u017ei vstoupili do sv\u00e9 obvykl\u00e9 zavla\u017eovac\u00ed d\u00edry, do stejn\u00e9ho baru, kam chodili po pr\u00e1ci ka\u017edou sobotu od chv\u00edle, kdy to pro n\u011b bylo leg\u00e1ln\u00ed. Ron, obvykl\u00fd barman v tuto denn\u00ed dobu, p\u0159ed n\u011b postavil jejich obvykl\u00e9 pivn\u00ed lahve, ani\u017e by jej o n\u011b museli \u017e\u00e1dat.<\/div>\n
„Tak na co se, chlapi, chyst\u00e1te po zbytek v\u00edkendu?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Na rande!“ Odpov\u011bd\u011bl Georg, ten men\u0161\u00ed ze dvou p\u0159\u00e1tel. „Jist\u00e1 mal\u00e1 blond\u00fdnka, se kterou jsem se tady minul\u00fd t\u00fdden setkal, bude dnes ve\u010der poct\u011bn\u00e1 mou spole\u010dnost\u00ed.“<\/div>\n
„Blond\u00fdnka?“ Zeptal se jeho p\u0159\u00edtel Tom zmaten\u011b. „A co ta zrzka, kter\u00e1 pracuje s Nat?“<\/div>\n
„Se\u0161li jsme se na p\u00e1r drink\u016f,“ odpov\u011bd\u011bl Georg vyh\u00fdbav\u011b. „Je roztomil\u00e1, ale zn\u00e1\u0161 m\u011b. L\u00edb\u00ed se mi m\u00edt sv\u00e9 mo\u017enosti otev\u0159en\u00e9.“<\/div>\n
„Jak to, \u017ee ti jedna z tv\u00fdch ob\u011bt\u00ed je\u0161t\u011b nevy\u0161kr\u00e1bala o\u010di, to nikdy nepochop\u00edm,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Na to jsem a\u017e moc dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
\n

Oba mu\u017ei se zasm\u00e1li do sv\u00fdch pivn\u00edch lahv\u00ed a sledovali nejnov\u011bj\u0161\u00ed sportovn\u00ed v\u00fdsledky na televizi nad barem. Po kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli Georg zabodl pohled do cop\u00e1nkat\u00e9ho mu\u017ee vedle sebe a sledoval, jak si zapaluje cigaretu.<\/p><\/div>\n

„A co ty, Tome?“ U\u0161kl\u00edbl se. „N\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 pl\u00e1ny?“<\/div>\n
„Obrovsk\u00e9 pl\u00e1ny,“ odpov\u011bd\u011bl Tom sarkasticky. „Moje man\u017eelka se ve\u010der vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. Cel\u00e9 t\u0159i dny svobody p\u0159i\u0161ly ke sv\u00e9mu konci.“<\/div>\n
„A to, m\u016fj p\u0159\u00edteli…“ Georg k n\u011bmu naklonil l\u00e1hev, „… je d\u016fvod, pro\u010d nejsem \u017eenat\u00fd.“<\/div>\n
Georg si prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kdy\u017e projel prsty sv\u00e9 cornrows.<\/div>\n
„V\u011bci v dom\u011b u Kaulitz\u016f st\u00e1le nejsou \u0161\u0165astn\u00e9?“ Zeptal se nakonec.<\/div>\n
„A jsou snad n\u011bkdy?“ Polo\u017eil Tom \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, Geo. N\u011bkter\u00e9 dny jsme v pohod\u011b, a pak spolu ostatn\u00ed dny ani nemluv\u00edme. A chv\u00edle, kdy spolu vych\u00e1z\u00edme, jsou st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l od sebe. Je to, jako bychom byli spolubydl\u00edc\u00ed a ne man\u017eel\u00e9. A ano, j\u00e1 v\u00edm, co chce\u0161 \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ \u0159ekl Georg a je\u0161t\u011b jednou zvedl l\u00e1hev. „Proto\u017ee se nerad opakuju.“<\/div>\n
„Odpus\u0165 mi, \u017ee m\u00e1m pot\u00ed\u017ee zahodit cel\u00fdch posledn\u00edch sedm let.“<\/div>\n
„A kolik z t\u011bch let bylo \u0161\u0165astn\u00fdch, Tome? Zhruba polovina?“<\/div>\n
\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl, a to p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Georg m\u00e1 pravdu. T\u00edpl svou cigaretu a dopil zbytek piva p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vstal.<\/div>\n
„Bal\u00edme to?“ Zeptal se Georg.<\/div>\n
„Jo. Natino letadlo p\u0159istane za p\u00e1r hodin. V\u010dera ve\u010der volala a \u0159\u00edkala, \u017ee se mnou pot\u0159ebuje mluvit o n\u011b\u010dem d\u016fle\u017eit\u00e9m. P\u016fjdu dom\u016f se osprchovat a vym\u00fd\u0161let nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed teorie toho, co by mohlo b\u00fdt tak d\u016fle\u017eit\u00e9. Pivo je tentokr\u00e1t na tebe?“<\/div>\n
„Pivo je na m\u011b. Bav se se svou man\u017eelkou.“<\/div>\n
„Bav se s tou svou blonckou.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Po vyslechnut\u00ed ohl\u00e1\u0161en\u00ed letadla sv\u00e9 \u017eeny Tom vstal a p\u0159ipojil se ke skupin\u011b lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 \u010dekali na doraziv\u0161\u00ed cestuj\u00edc\u00ed. N\u011bjak\u00e1 mal\u00e1 \u010d\u00e1st jeho mozku se st\u00e1le sna\u017eila p\u0159ij\u00edt na to, o \u010dem s n\u00edm cht\u011bla mluvit, a tak si ani nev\u0161iml jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti, dokud nest\u00e1la t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed n\u00edm. Spat\u0159il na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv a s\u00e1m se musel taky usm\u00e1t. A\u010dkoliv p\u0159ed Georgem remcal o jej\u00edm n\u00e1vratu dom\u016f, musel uznat, \u017ee mu na n\u00ed st\u00e1le z\u00e1le\u017eelo a byl alespo\u0148 trochu r\u00e1d, \u017ee ji po tolika dnech vid\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Hej, ty!“ Nat\u00e1liin \u00fasm\u011bv vzrostl a ona sp\u011bchala posledn\u00edch p\u00e1r krok\u016f, aby Toma objala kolem krku.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi zp\u00e1tky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, pa\u017ee j\u00ed omotal kolem pasu a stiskl. Sklonil hlavu k rychl\u00e9mu polibku, ne\u017e se odt\u00e1hla. „Jak bylo v Chicagu?“<\/div>\n
„No, byl to poh\u0159eb,“ pokr\u010dila rameny Nat\u00e1lie. „Ne moc slavnostn\u00ed atmosf\u00e9ra.“ Rychle se ohl\u00e9dla a obr\u00e1tila se zp\u00e1tky k Tomovi, nerv\u00f3zn\u011b se kousala do vnit\u0159ku tv\u00e1\u0159e. „Ehm, Tome…“<\/div>\n
\n

Tom se pod\u00edval na dosp\u00edvaj\u00edc\u00edho chlapce, kter\u00fd st\u00e1l asi t\u0159icet centimetr\u016f za Nat. Tomu se na tv\u00e1\u0159i objevil kr\u00e1tk\u00fd, nepohodln\u00fd \u00fasm\u011bv a se sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi, obarven\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy a tmav\u00fdm o\u010dn\u00edm make-upem Tomovi p\u0159ipadal pov\u011bdom\u00fd. Zv\u011bdav\u011b zvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e Nat\u00e1lie s mlad\u0161\u00edm chlapcem propletla pa\u017ee.<\/p><\/div>\n

\n

„Kdo je to?“ Zeptal se.<\/p><\/div>\n

„Tome, pamatuje\u0161 si na m\u00e9ho bratrance Billa, vi\u010f?“ Odpov\u011bd\u011bla Nat\u00e1lie. „Byl na na\u0161\u00ed svatb\u011b.“<\/div>\n
„Jo. Jist\u011b.“ Pod\u00edval se z Nat na Billa a zase zp\u00e1tky. „On… bude tady p\u00e1r dn\u00ed na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b?“<\/div>\n
„Ne tak docela.“ Nat\u00e1lie se na chlapce vedle sebe usm\u00e1la a pak zav\u00e1hala, ne\u017e pokra\u010dovala. „Tome, Bill s n\u00e1mi bude bydlet.“<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“ Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di a z\u00edral na Billa, kter\u00fd se d\u00edval kamkoli, jen ne zp\u00e1tky na Toma. „Bude s n\u00e1mi bydlet?“<\/div>\n
„V\u0161echno ti vysv\u011btl\u00edm, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f,“ \u0159ekla mu Nat\u00e1lie, p\u0159i\u010dem\u017e stiskla man\u017eelovu ruku a sna\u017eil se neucuknout, kdy\u017e tu jej\u00ed stiskl jako do sv\u011br\u00e1ku. „Pro tuto chv\u00edli, prost\u011b jen… poj\u010fme vz\u00edt na\u0161e zavazadla, okay?“<\/div>\n
\n

Tom se na m\u00edst\u011b oto\u010dil a Nat\u00e1lie sp\u011bchala za n\u00edm, aby s n\u00edm udr\u017eela krok, jak se prod\u00edrali davem. Popadl Nat\u00e1liinu ta\u0161ku a dal\u0161\u00ed dv\u011b, na kter\u00e9 Nat uk\u00e1zala jako na Billovy, ne\u017e zam\u00ed\u0159il ven ke sv\u00e9mu SUV. Jakmile vycouval z parkovac\u00edho m\u00edsta, zap\u00e1lil si cigaretu a ti\u0161e na svou \u017eenu na okam\u017eik zaz\u00edral, zat\u00edmco hledal cestu ven z parkovi\u0161t\u011b a na hlavn\u00ed silnici. Nat\u00e1lie ho ignorovala a oto\u010dila se na sv\u00e9m sedadle.<\/p><\/div>\n

\n

„V\u00edtej ve Phoenixu, Bille,“ usm\u00e1la se Nat\u00e1lie p\u0159es rameno. „Zaku\u0159 si, jestli m\u00e1\u0161 co. Jsem si jist\u00e1, \u017ee by sis po t\u011bch \u010dty\u0159ech hodin\u00e1ch dal.“<\/p><\/div>\n

„D\u00edky.“<\/div>\n
Kdy\u017e poprv\u00e9 usly\u0161el chlapc\u016fv hlas, Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Prohrab\u00e1val se v \u010dern\u00e9 ko\u017een\u00e9 ta\u0161ce a v\u00edt\u011bzoslavn\u011b se usm\u00e1l, jakmile vyt\u00e1hl krabi\u010dku marlborek.<\/div>\n
„V Tomov\u011b n\u00e1kla\u010f\u00e1ku m\u016f\u017ee\u0161 kou\u0159it, kolik chce\u0161,“ bl\u00e1bolila d\u00e1l Nat\u00e1lie. „Vzadu taky. Ale byla bych rad\u011bji, kdybys nekou\u0159il v m\u00e9m aut\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tady bude\u0161 m\u00edt brzy sv\u00e9 auto, tak\u017ee si nebude\u0161 muset d\u011blat p\u0159\u00edli\u0161 dlouho obavy s p\u016fj\u010den\u00edm t\u011bch na\u0161ich. Taky bude\u0161 m\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed pokoj. Je to jen star\u00fd, nudn\u00fd pokoj pro hosty, ale m\u016f\u017eeme j\u00edt na n\u00e1kupy a n\u011bjak to napravit, pokud bys cht\u011bl.“<\/div>\n
Nat\u00e1lie nad\u00e1le Toma ignorovala po celou cestu dom\u016f a prolomila ticho v\u017edy jen proto, aby sv\u00e9mu bratranci uk\u00e1zala r\u016fzn\u00e9 zaj\u00edmavosti.<\/div>\n
\n

„A tohle je st\u0159edn\u00ed \u0161kola, kam bude\u0161 chodit,“ zvolala a znovu se na sv\u00e9m sedadle oto\u010dila. „Bude\u0161 ve \u010dtvr\u0165\u00e1ku, \u017ee?“<\/p><\/div>\n

„Spr\u00e1vn\u011b,“ potvrdil Bill s k\u00fdvnut\u00edm. Vyhl\u00e9dl z okna na dlouhou, cihlovou budovu, kterou m\u00edjeli, a pomyslel si, \u017ee nevypad\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 odli\u0161n\u011b od v\u0161ech t\u011bch ostatn\u00edch st\u0159edn\u00edch \u0161kol, kter\u00e9 kdy vid\u011bl.<\/div>\n
„No, m\u00e1\u0161 t\u00fdden, ne\u017e za\u010dne nov\u00fd \u0161koln\u00ed rok, tak\u017ee nebude\u0161 muset do v\u0161eho sko\u010dit moc rychle.“<\/div>\n
Zbytek j\u00edzdy byl tich\u00fd a pro Billa docela nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Asi deset minut po odjezdu z leti\u0161t\u011b zabo\u010dili do vilov\u00e9 ulice lemovan\u00e9 mal\u00fdmi p\u0159\u00edzemn\u00edmi domky. Tom zastavil na \u0161t\u011brkov\u00e9 p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b a Bill se pod\u00edval skrz \u010deln\u00ed sklo na to, o \u010dem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je to jeho nov\u00fd domov.<\/div>\n
Nebylo to moc.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b t\u0159i kroky vedly k tmav\u011b modr\u00fdm dve\u0159\u00edm s ok\u00fdnkem z ml\u00e9\u010dn\u00e9ho skla v horn\u00ed \u010d\u00e1sti. Samotn\u00fd d\u016fm byl oblo\u017een vinylov\u00fdmi deskami v jak\u00e9si \u0161pinav\u00e9 b\u00edl\u00e9 barv\u011b s tmav\u011b modr\u00fdmi okny po obou stran\u00e1ch dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tady jsme doma,“ \u0159ekla Nat\u00e1lie \u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e otev\u0159ela dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

Znovu s Billem propletla pa\u017ee, jak vystoupali po schodech. Odemkla dve\u0159e a nechala Billa vej\u00edt jako prvn\u00edho. Ocitl se uprost\u0159ed ob\u00fdvac\u00edho pokoje, mal\u00e9ho, ale p\u011bkn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9ho, a rozhl\u00e9dl se.<\/div>\n
„Je to hezk\u00e9,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Nen\u00ed to nic moc,“ odpov\u011bd\u011bla Nat\u00e1lie. „Ale je to na\u0161e. Pronaj\u00edmatel je v pohod\u011b, kdy\u017e cokoliv vymalujeme a tak, tak\u017ee se n\u00e1m poda\u0159ilo to ud\u011blat p\u011bkn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e je oby\u010dejn\u00fd n\u00e1jemn\u00fd byt. Poj\u010f, provedu t\u011b a pak ti uk\u00e1\u017eu tv\u016fj pokoj.“<\/div>\n
\n

Bill byl proveden sv\u011btlou kuchyn\u00ed, j\u00eddelnou, kter\u00e1 vypadala, jako by nikdy nebyla pou\u017eita, kr\u00e1tkou chodbou s pokojem na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b a malou koupelnou uprost\u0159ed. Bill\u016fv pokoj byl ten men\u0161\u00ed v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti domu a byl p\u0159esn\u011b takov\u00fd, jak ho Nat\u00e1lie popisovala. \u010cty\u0159i b\u00edl\u00e9 st\u011bny, b\u00e9\u017eov\u00fd koberec, z\u00e1v\u011bsy a jednoduch\u00e1 man\u017eelsk\u00e1 postel. Naproti posteli byl pr\u00e1deln\u00edk a zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, o kter\u00fdch Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee vedou k \u0161atn\u00edku. Postel pokr\u00fdvala hn\u011bdo-b\u00edl\u00e1 p\u0159ikr\u00fdvka a Billovo vnit\u0159n\u00ed o\u0161it\u00ed se muselo b\u00fdt z\u0159ejm\u011b v\u00edce viditeln\u00e9, ne\u017e si myslel. Kdy\u017e se pod\u00edval na Nat\u00e1lii, v\u011bdoucn\u011b se na n\u011bj usm\u00edvala.<\/p><\/div>\n

\n

„Nen\u00ed to tv\u016fj styl?“ Zeptala se \u0159e\u010dnicky.<\/p><\/div>\n

„Je to\u2026 okay,“ odpov\u011bd\u011bl Bill diplomaticky.<\/div>\n
„Jak jsem \u0159ekla, je to nudn\u00fd pokoj pro hosty. Ale m\u016f\u017eeme ti to ud\u011blat trochu p\u011bkn\u011bj\u0161\u00ed.“ Pod\u00edvala se na Toma, kter\u00fd p\u0159inesls Billova zavazadla. „Tom d\u011bl\u00e1 n\u011bjak\u00e9 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce, kdy\u017e jdou stavebn\u00ed pr\u00e1ce pomalu. Mo\u017en\u00e1 by ti mohl hodit na st\u011bny jinou barvu.“<\/div>\n
Po zaslechnut\u00ed sv\u00e9ho jm\u00e9na Tom pohl\u00e9dl na dal\u0161\u00ed dva lidi v m\u00edstnosti a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl. „Jestli chcete.“<\/div>\n
Nat\u00e1lie se zamra\u010dila na sv\u00e9ho man\u017eela, kter\u00fd vy\u0161el z pokoje, ne\u017e se op\u011bt obr\u00e1tila s \u00fasm\u011bvem na sv\u00e9ho bratrance.<\/div>\n
\n

„On nen\u00ed moc \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee tady jsem, \u017ee?“ V\u0161iml si Bill.<\/p><\/div>\n

„Je jenom p\u0159ekvapen\u00fd, to je v\u0161echno,“ ujistila ho Nat\u00e1lie. „Tak trochu jsem to na n\u011bj vybalila v\u0161echno najednou. No, nech\u00e1m t\u011b, aby ses usadil. Tohle je tv\u016fj \u0161atn\u00edk.“ Otev\u0159ela dve\u0159e, kter\u00fdch si Bill v\u0161iml u\u017e d\u0159\u00edve. „Dej mi v\u011bd\u011bt, pokud bys pot\u0159eboval je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed ram\u00ednka na oble\u010den\u00ed, nebo kdybys pot\u0159eboval cokoliv jin\u00e9ho, ano?“<\/div>\n
„D\u00e1m.“ Bill si pohr\u00e1val s lemem sv\u00e9ho tri\u010dka. „Nat\u00e1lie, d\u011bkuju. Za to, \u017ee jsi m\u011b nechala tady z\u016fstat.“<\/div>\n
„Ach zlato, nen\u00ed za\u010d.“ Nat\u00e1lie jej zabalila do kr\u00e1tk\u00e9ho, ale pevn\u00e9ho objet\u00ed. „Douf\u00e1m, \u017ee tady bude\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
Sd\u00edleli spolu dal\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv a Nat\u00e1lie ode\u0161la do hlavn\u00ed lo\u017enice, aby \u010delila sv\u00e9mu man\u017eelovi. Sotva za sebou zav\u0159ela dve\u0159e, kdy\u017e se na ni Tom obo\u0159il: „Ty ses snad zatracen\u011b zbl\u00e1znila?“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Jak u\u017e jste u Zuzu zvykl\u00ed, kdy\u017e jeden p\u0159eklad skon\u010dil, za\u010d\u00edn\u00e1 hned dal\u0161\u00ed. \ud83d\ude42 Tentokr\u00e1t si k p\u0159ekladu vybrala pov\u00eddku od elvisfan z roku 2012. Nen\u00ed dlouh\u00e1, m\u00e1 jen patn\u00e1ct d\u00edl\u016f, a budete ji tu m\u00edt klasicky dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b, tak\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[650],"tags":[],"class_list":["post-2125","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-ties-that-bind"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2125","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2125"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2125\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2125"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2125"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2125"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}