{"id":2135,"date":"2016-04-08T15:00:00","date_gmt":"2016-04-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2126"},"modified":"2016-04-08T15:00:00","modified_gmt":"2016-04-08T14:00:00","slug":"be-prepared-to-get-it-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/08\/be-prepared-to-get-it-14\/","title":{"rendered":"Be prepared to get it 14."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/p>\n

„Gustav. Gustav!“ vyk\u0159ikla nad\u0161en\u011b Bell a za\u010dala bouchat malou p\u011bsti\u010dkou do okenn\u00edho skla. „U\u017e jsou tady.“<\/div>\n

„Uklidni se, hol\u010di\u010dko,“ kroutil hlavou pobaven\u011b Bill a pomohl j\u00ed sl\u00e9zt z parapetu, aby mohla vyb\u011bhnout ven ze dve\u0159\u00ed pokoje. Sv\u011btl\u00e9 vl\u00e1sky j\u00ed divoce vl\u00e1ly.<\/div>\n
„Ch\u00e1pe\u0161 to? Pro\u010d je tak hrozn\u011b pobl\u00e1zn\u011bn\u00e1 do Gustava?“ pronesl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a p\u0159e\u0161el skrz pr\u00e1zdnou m\u00edstnost k oknu, aby mohl shl\u00e9dnout dol\u016f na p\u0159\u00edjezdovou cestu. Tam spat\u0159il, jak Bell vyst\u0159elila z hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed a rozb\u011bhla se sm\u011brem k jejich buben\u00edkovi. Kdy\u017e mu\u017e zaznamenal, \u017ee k n\u011bmu p\u0159ib\u00edh\u00e1, p\u0159id\u0159epl si a do\u0161iroka rozt\u00e1hl ruce, aby mu mohla sko\u010dit do n\u00e1ru\u010de. Zvedl ji a zato\u010dil ve vzduchu. Pak si ji posadil na p\u0159edlokt\u00ed a pron\u00e1\u0161el v\u011bty, kter\u00e9 nemohli sly\u0161et. Georg stoj\u00edc\u00ed vedle nich se usm\u00edval a o\u010dividn\u011b tak\u00e9 pokl\u00e1dal Bell n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky. Hol\u010di\u010dka uk\u00e1zala prstem k oknu, kde s Billem st\u00e1li, a oba kamar\u00e1di vzhl\u00e9dli. Bell zam\u00e1vala a Bill j\u00ed pozdrav oplatil.<\/div>\n
\n

„Miluje ho, proto\u017ee vypad\u00e1 jako ply\u0161ov\u00fd medv\u00eddek,“ za\u017eertoval Bill a sledoval, jak se kamar\u00e1di vydali sm\u011brem k domu. „Poj\u010f, p\u016fjdeme je p\u0159iv\u00edtat.“<\/p><\/div>\n

„Po\u010dkej,“ zastavil jej Tom, popadl za ruku a p\u0159it\u00e1hl si ho do objet\u00ed. Ve vte\u0159in\u011b jejich rty spojil do hlubok\u00e9ho, intenzivn\u00edho polibku. Hladov\u011b za\u010dal jazykem dob\u00fdvat bratrova \u00fasta a cel\u00fdm t\u011blem se k n\u011bmu p\u0159imykal.<\/div>\n
„Co to bylo?“ vydechl Bill, kdy\u017e se od sebe odtrhli. Rty m\u011bl nab\u011bhl\u00e9 a hork\u00e9.<\/div>\n
„G\u00e9\u010dka tady budou cel\u00fd v\u00edkend. Kdo v\u00ed, jestli bude n\u011bjak\u00e1 \u0161ance b\u00fdt spolu o samot\u011b,“ pokr\u010dil Tom prost\u011b rameny. „Poj\u010f, te\u010f u\u017e p\u016fjdeme za nimi.“ Popadl Billa za ruku, propletl jejich prsty dohromady a t\u00e1hnul jej chodbou pry\u010d. D\u0159\u00edv, ne\u017e stihli n\u011bkoho potkat, naposledy zm\u00e1\u010dkl Billovu dla\u0148 a pustil ji.<\/div>\n
\n

„Teda p\u00e1ni, tohle nen\u00ed d\u016fm, ale hrad. Netu\u0161il jsem, \u017ee jste takhle zazoban\u00ed,“ rozhl\u00ed\u017eel se bas\u00e1k po prostoru, kter\u00fd ji\u017e brzy m\u011bl b\u00fdt ob\u00fdvac\u00edm pokojem. S otev\u0159enou pusou zakl\u00e1n\u011bl hlavu a pohledem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po vysok\u00e9m strop\u011b. „Dokonce se tady d\u011bl\u00e1 ozv\u011bna. Poslouchejte. Hu,“ za\u010dal vyd\u00e1vat houkav\u00e9 zvuky jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p><\/div>\n

„Vtipn\u00fd jako v\u017edy, Georgu,“ pop\u00edchnul jej Tom, kdy\u017e p\u0159e\u0161el a\u017e k n\u011bmu, aby mu mohl podat ruku a sev\u0159\u00edt jej v kr\u00e1tk\u00e9m objet\u00ed.<\/div>\n
„Je to tu p\u011bkn\u00fd,“ ohodnotil Gustav pot\u00e9, co se p\u0159iv\u00edtal i s n\u00edm. „Kdy se sem st\u011bhujete?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b to n\u011bjakou dobu potrv\u00e1,“ vydechl Tom a rozhl\u00e9dl se po b\u00edl\u00fdch st\u011bn\u00e1ch. „V\u0161ude se mus\u00ed vymalovat. M\u00e1me n\u011bjak\u00e9 p\u0159ed\u011bl\u00e1vky v kuchyni, a hlavn\u011b se mus\u00ed p\u0159ed\u011blat studio.“<\/div>\n
„Ano, studio je ze v\u0161eho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed,“ dloubnul do bratra Bill a pobaven\u011b kroutil hlavou.<\/div>\n
„No co? Kdy\u017e u\u017e to m\u00e1 b\u00fdt na\u0161e, a\u0165 je to dokonal\u00e9,“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
\n
„Tak\u017ee v\u00edkend str\u00e1v\u00edme je\u0161t\u011b ve va\u0161em star\u00e9m dom\u011b?“ uji\u0161\u0165oval se Georg, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b vynad\u00edval.<\/div>\n
„Jo, cht\u011bli jsme v\u00e1m to tu jen uk\u00e1zat,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a pokynul jim rukou, aby \u0161li do patra za n\u00edm. Vystoupali po schodech a blon\u010f\u00e1k otev\u0159el prvn\u00ed dve\u0159e napravo.<\/div>\n
„Tady bude m\u00edt sv\u016fj pokoj Bell. M\u00e1 perfektn\u00ed v\u00fdhled na mo\u0159e,“ uk\u00e1zal jim, kdy\u017e ve\u0161li do m\u00edstnosti, kter\u00e1 byla a\u017e na p\u00e1r plechovek s r\u016f\u017eovou barvou \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1. Skrz trojd\u00edln\u00e9 okno, kter\u00e9 sahalo a\u017e k podlaze, sem sv\u00edtilo jasn\u00e9 slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Za b\u00edle r\u00e1movan\u00fdm sklem byl vid\u011bt mal\u00fd balk\u00f3n.<\/div>\n
„Tak\u017ee barvu pokoje u\u017e sis vybrala. Co hol\u010di\u010dko?“ sto\u010dil Gustav svou pozornost k d\u00edvce, kterou m\u011bl st\u00e1le usazenou na ruce. Ta mu zni\u010dehonic sklouzla, p\u0159e\u0161la a\u017e k Billovi a zatahala jej za ruk\u00e1v, aby se k n\u00ed naklonil a ona mu mohla po\u0161eptat n\u011bco do ucha. Mu\u017e si kleknul a s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem j\u00ed naslouchal. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se mu po obli\u010deji rozlil \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ obr\u00e1til se na ni s ot\u00e1zkou v o\u010d\u00edch. Bell jen p\u0159ik\u00fdvla a zatv\u00e1\u0159ila se d\u016fle\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Tak to \u0159ekni tat\u00ednkovi,“ k\u00fdvl Bil sm\u011brem k bratrovi, kter\u00fd se te\u010f tv\u00e1\u0159il naprosto nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
\n

„Tati, j\u00e1 nechci m\u00edt r\u016f\u017eov\u00fd pokoj,“ pronesla odhodlan\u011b. „Za prv\u00e9 je to pro mimina a za druh\u00e9 to nen\u00ed d\u00e1vno v m\u00f3d\u011b.“<\/p><\/div>\n

„A jak\u00e9 bys to cht\u011bla m\u00edt?“ vyst\u0159elilo Tomovo obo\u010d\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e k linii vlas\u016f, byl naprosto \u0161okov\u00e1n t\u00edmto prohl\u00e1\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„T\u0159i st\u011bny fialov\u00e9 a tu z\u00e1padn\u00ed st\u0159\u00edbrnou,“ ozn\u00e1mila pohotov\u011b Bell.<\/div>\n
„Do h\u00e1je, holka, jak v\u016fbec v\u00ed\u0161, kter\u00e1 st\u011bna je z\u00e1padn\u00ed?“ vyt\u0159e\u0161til na n\u00ed o\u010di Tom.<\/div>\n
„Tati, nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9 na to p\u0159ij\u00edt. Kdy\u017e t\u00e1mhle vych\u00e1z\u00ed slun\u00ed\u010dko, je tahle z\u00e1padn\u00ed,“ kroutila hlavou hol\u010di\u010dka nad neznalost\u00ed sv\u00e9ho vlastn\u00edho otce.<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, po kom tohle m\u00e1,“ sm\u00e1l se pobaven\u011b.<\/div>\n
„Gustave, poj\u010f se pod\u00edvat na zahradu. Tat\u00ednek a Bill mi sl\u00edbili, \u017ee si budu moct po\u0159\u00eddit pejska, a\u017e se sem nast\u011bhujeme. V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee tat\u00ednek m\u011bl d\u0159\u00edv velik\u00e9ho psa? A Bibi m\u011bl takov\u00e9ho mal\u00e9ho a tlust\u00e9ho. Ukazoval mi ho na fotk\u00e1ch,“ popadla Bell buben\u00edka za kalhoty a t\u00e1hla ho pry\u010d za neust\u00e1l\u00e9ho \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee nebude cht\u00edt, aby byl r\u016f\u017eov\u00fd,“ narovnal se Bill do pln\u00e9 v\u00fd\u0161ky a k\u00fdvnul sm\u011brem k barv\u011b.<\/div>\n
„Je to mal\u00e1 hol\u010di\u010dka. Myslel jsem, \u017ee bude r\u00e1da,“ p\u0159iznal trochu zasmu\u0161ile Tom.<\/div>\n
„Je evidentn\u011b a\u017e moc dlouho pod Billov\u00fdm vlivem,“ neodpustil si Georg kousavou pozn\u00e1mku, p\u0159i tom se ale dobr\u00e1cky usm\u00edval.<\/div>\n
„Vtipn\u00fd,“ odbyl ho doty\u010dn\u00fd. „Rad\u0161i poj\u010fte. M\u00e1me toho je\u0161t\u011b dost na pr\u00e1ci.“<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ta holka m\u011b jednou zni\u010d\u00ed,“ zaskuhral Gustav a s bolestn\u00fdm zasku\u010den\u00edm dopadl na \u017eidli vedle Toma. Pohl\u00e9dl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed terasy na L. A. koupaj\u00edc\u00ed se ve sv\u011btle zapadaj\u00edc\u00edho slunce a hlavou mu bleskla my\u0161lenka, jak mohou dvoj\u010data tak kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edsto opustit.<\/p><\/div>\n

„A u\u017e aspo\u0148 sp\u00ed?“ zasm\u00e1l se kytarista a podal kamar\u00e1dovi pivo z chladic\u00edho boxu vedle sebe.<\/div>\n
„Jo, ale byl to boj. Nech\u00e1pu, jak to v\u0161echno dok\u00e1\u017ee\u0161 zvl\u00e1dat s\u00e1m, kdy\u017e je te\u010f Ria pry\u010d. J\u00e1 bych to s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem asi nedal. Jako jo, Bell je ta nejslad\u0161\u00ed hol\u010di\u010dka na sv\u011bt\u011b, ale i jedno odpoledne s n\u00ed mi d\u00e1 zabrat,“ p\u0159iznal a dop\u0159\u00e1l si p\u00e1r lok\u016f chladiv\u00e9ho n\u00e1poje.<\/div>\n
„Obvykle neb\u00fdv\u00e1 takhle rozdivo\u010del\u00e1. Nemohla se t\u011b do\u010dkat. Takhle jen ventiluje v\u0161echnu tu l\u00e1sku k tob\u011b,“ za\u017eertoval Tom a zlehka mu p\u011bst\u00ed drcnul do ramene. Gustav jen zak\u0148u\u010del a znovu p\u0159ilo\u017eil l\u00e1hev k \u00fast\u016fm.<\/div>\n
„Nav\u00edc na to nejsem s\u00e1m. Je tady Bill,“ pokr\u010dil rameny Tom a tak\u00e9 se napil.<\/div>\n
„Mam\u010da Bill,“ za\u017eertoval Georg sed\u00edc\u00ed naproti nim. „Kde v\u016fbec je?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee \u0161el objednat n\u011bco k j\u00eddlu,“ k\u00fdvl Tom sm\u011brem k prosklen\u00fdm dve\u0159\u00edm, za nimi\u017e tu\u0161il p\u0159\u00edtomnost bratra.<\/div>\n
„Och, p\u016fjdu za n\u00edm. V\u017edycky objedn\u00e1 n\u011bjak\u00fd humus a j\u00e1 se pak vrac\u00edm do N\u011bmecka \u00fapln\u011b hladov\u00fd,“ vysko\u010dil Georg na nohy a sp\u011b\u0161n\u011b odb\u011bhl do domu.<\/div>\n
\n

Gustav se op\u0159el z\u00e1dy do pohodln\u00e9ho k\u0159esla a nohy v \u0161ortk\u00e1ch si nat\u00e1hl p\u0159ed sebe. Zavl\u00e1dlo mezi nimi p\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho, kter\u00e9 nem\u011bli pot\u0159ebu p\u0159eru\u0161ovat. Po dlouh\u00fdch hodin\u00e1ch ve studiu obklopen\u00ed hlu\u010dnou hudbou a Bellin\u00fdm radostn\u00fdm v\u00edsk\u00e1n\u00edm byli r\u00e1di za chv\u00edle klidu.<\/p><\/div>\n

„Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na toho nov\u00e9ho producenta?“ obr\u00e1til se Tom znenad\u00e1n\u00ed ke kamar\u00e1dovi. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsme zvykl\u00ed pracovat jen s lidmi z N\u011bmecka, ale tenhle se mi v\u00e1\u017en\u011b zamlouv\u00e1.“<\/div>\n
„Jo, ujde,“ p\u0159ik\u00fdvl Gustav. „Vid\u011bl jsem ho dneska poprv\u00e9, tak\u017ee zat\u00edm nem\u016f\u017eu hodnotit, ale mysl\u00edm, \u017ee to p\u016fjde.“<\/div>\n
\n

„Tati,“ ozvalo se tich\u00e9 kn\u00edknut\u00ed ode dve\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Bell, pro\u010d je\u0161t\u011b nesp\u00ed\u0161?“ Vstal okam\u017eit\u011b Tom ze sv\u00e9ho m\u00edsta, t\u0159emi kroky p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi j\u00edm a dcerou a p\u0159id\u0159epl k n\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu usnout. Gustav mi vypr\u00e1v\u011bl stra\u0161ideln\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy a mn\u011b se o tom te\u010f zd\u00e1,“ mnula si hol\u010di\u010dka ospal\u00e9 o\u010di\u010dko, v druh\u00e9 ruce sv\u00edrala svou ply\u0161ovou baletku. Tom se na buben\u00edka oto\u010dil a zm\u011b\u0159il si ho p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Cht\u011bla to po mn\u011b,“ pokr\u010dil Gustav bezelstn\u011b rameny. Mu\u017e jen zavrt\u011bl hlavou a zvedl dceru do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 u tebe z\u016fstanu, dokud neusne\u0161, ano, zlat\u00ed\u010dko?“ pohladil ji ukazov\u00e1\u010dkem po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Mohl by s n\u00e1mi j\u00edt i Bibi?“ nasadila hol\u010di\u010dka sv\u016fj ps\u00ed pohled, p\u0159i kter\u00e9m Tom nikdy nedok\u00e1zal \u0159\u00edct ne. Velmi podobn\u00fd Billovu uhran\u010div\u00e9mu pohledu.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo. Aspo\u0148 n\u00e1s bude na ty p\u0159\u00ed\u0161ery v\u00edc. P\u016fjdeme Bibiho naj\u00edt. Vydr\u017e\u00ed\u0161 tady, Gustave?“ obr\u00e1til svou pozornost na blon\u010f\u00e1ka.<\/div>\n
„Jasn\u011b, na m\u011b si p\u0159\u00ed\u0161ery netroufnou,“ vypjal bojovn\u011b hru\u010f.<\/div>\n
„Dobrou noc, strejdo Gustave,“ poslal mu Bell vzdu\u0161nou pusinku. Pak u\u017e se nechala otcem odn\u00e9st do domu.<\/p>\n

Billa na\u0161li v jeho pokoji, jak s Georgem z\u00edraj\u00ed do notebooku a o n\u011b\u010dem v\u00e1\u0161niv\u011b debatuj\u00ed.<\/div>\n

„Bille,“ oslovil jej bratr. „Tady ko\u010di\u010dka nem\u016f\u017ee usnout a vy\u017eaduje si p\u0159\u00edtomnost n\u00e1s obou.“<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ vzhl\u00e9dl p\u0159ekvapen\u011b blon\u010f\u00e1k s obavou v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Ale ne. Jen strejdu Gustava nenapadlo nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e vypr\u00e1v\u011bt Bell p\u0159ed span\u00edm stra\u0161ideln\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy,“ vysv\u011btlil Tom.<\/div>\n
„To je pako. Copak se zbl\u00e1znil?“ vykulil Bill o\u010di.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee tu\u0161il, co t\u00edm zp\u016fsob\u00ed,“ h\u00e1jil ho a p\u0159ehodil si dceru na druh\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„Geo, m\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt ten notebook dol\u016f za Gustavem? My p\u0159ijdeme, a\u017e usp\u00edme tuhle divokou r\u016f\u017ei,“ obr\u00e1til se Bill obli\u010dejem ke kamar\u00e1dovi, kter\u00fd jen p\u0159ik\u00fdvl. „Tak poj\u010fte.“<\/div>\n
\n

O dv\u011b des\u00edtky minut pozd\u011bji u\u017e sed\u011bla dvoj\u010data na kraji postele a sledovala, jak Bell se propad\u00e1 do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f. Jej\u00ed mal\u00fd hrudn\u00ed\u010dek se zvedal nahoru a dol\u016f p\u0159i ka\u017ed\u00e9m n\u00e1dechu a v\u00fddechu. Bill si polo\u017eil hlavu na bratrovo rameno, propletl jejich prsty dohromady a ti\u0161e vydechl.<\/p><\/div>\n

„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd?“ zeptal se ne\u010dekan\u011b, ale na bratra nepohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jsem. Pro\u010d se na to pt\u00e1\u0161?“ zamra\u010dil se nech\u00e1pav\u011b Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem n\u00e1m celou situaci zkomplikoval t\u00edm, jak moc jsem tou\u017eil po d\u00edt\u011bti,“ p\u0159iznal. „Kdybych si to odpustil, nemuseli bychom proj\u00edt celou tou anab\u00e1z\u00ed s Riou. Nemuseli bychom se skr\u00fdvat ve vlastn\u00edm dom\u011b,“ k\u00fdvl hlavou sm\u011brem k Bell, ne\u017e pokra\u010doval. „M\u011bli bychom to o tolik jednodu\u0161\u0161\u00ed. U\u017e tak je t\u011b\u017ek\u00e9 udr\u017eovat vztah se sourozencem a j\u00e1 n\u00e1m to je\u0161t\u011b takhle opep\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„Ale no tak,“ p\u0159it\u00e1hl si jej do n\u00e1ru\u010de Tom. „J\u00e1 ti nic nevy\u010d\u00edt\u00e1m. Bell je dokonal\u00e1. Kdybychom j\u00ed nem\u011bli, asi by to mezi n\u00e1mi viselo. Ta my\u0161lenka, \u017ee jsme se navz\u00e1jem p\u0159ipravili o mo\u017enost m\u00edt d\u00edt\u011b. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee k tomu nevedla zrovna snadn\u00e1 cesta, ale nakonec jsme se s t\u00edm zvl\u00e1dli vypo\u0159\u00e1dat. Dosp\u011bli jsme do bodu, kdy jsou v\u0161ichni spokojen\u00ed, a nikdo neutrp\u011bl \u017e\u00e1dnou \u00fajmu. Ani my, ani Ria a ani Bell. Kter\u00e9 d\u00edt\u011b m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1 t\u0159i oddan\u00e9 a miluj\u00edc\u00ed rodi\u010de?“<\/div>\n
„Ty v\u017edycky v\u00ed\u0161, co \u0159\u00edct, abys m\u011b uklidnil, \u017ee jo?“ usm\u00e1l se Bill na bratra a p\u0159itiskl rty na jeho.<\/div>\n
„Od toho jsem tady,“ oplatil mu \u00fasm\u011bv. „Tak u\u017e se t\u00edm p\u0159esta\u0148 u\u017e\u00edrat, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee ti to le\u017e\u00ed v hlav\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechl Bill a nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit sv\u00edraj\u00edc\u00ed mu \u017ealudek za\u010dal ustupovat.<\/p>\n

Kdyby m\u011bl b\u00fdt \u00fapln\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd, musel by p\u0159iznat, \u017ee m\u011bl strach z toho, jestli mu bratr \u010dasem neza\u010dne vy\u010d\u00edtat, jak jim v\u0161e zt\u00ed\u017eil. Zd\u00e1lo se v\u0161ak, \u017ee plnit jeho rozmary bylo Tomov\u00fdm posl\u00e1n\u00edm. Nikdy mu za to nep\u0159estane b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd a hodlal mu tu dokazovat ka\u017ed\u00fd den, kter\u00fd spolu str\u00e1v\u00ed.<\/div>\n

„Poj\u010f, p\u016fjdeme zp\u00e1tky, ne\u017e Gustav sv\u00fdmi historkami vystra\u0161\u00ed i Georga,“ zavtipkoval Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Te\u010f u\u017e se snad nevzbud\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl blon\u010f\u00e1k a n\u00e1sledoval bratra ven ze dve\u0159\u00ed. Pro\u0161li potemn\u011bl\u00fdm domem a\u017e zp\u011bt na terasu.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi. Bylo to takhle obrovsk\u00e9 a nikdo nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, odkud se to tam vzalo,“ \u0159\u00edkal pr\u00e1v\u011b Gustav zap\u00e1len\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 d\u011bsit Georga, Gustave,“ ok\u0159ikl ho Bill, kdy\u017e vid\u011bl jak se jejich bas\u00e1k tv\u00e1\u0159\u00ed. „Nem\u00e1m chu\u0165 usp\u00e1vat i jeho.“<\/div>\n
„Kdo si d\u00e1?“ zahalekal nad\u0161en\u011b Tom, kter\u00fd se objevil v prosklen\u00fdch dve\u0159\u00edch jen p\u00e1r vte\u0159in po bratrovi. V jedn\u00e9 ruce dr\u017eel l\u00e1hev \u010dir\u00e9 tekutiny a ve druh\u00e9 \u010dty\u0159i pan\u00e1ky.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Tome? Vodka?“ povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed Georg. „V dom\u011b je d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
„Bez obav. Te\u010f u\u017e sp\u00ed a r\u00e1no p\u0159ijde ch\u016fva,“ odbyl ho m\u00e1vnut\u00edm ruky a v\u0161e polo\u017eil na st\u016fl vedle j\u00eddla, kter\u00e9 o\u010dividn\u011b dorazilo, kdy\u017e byli u Bell v pokoji.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee ty jsi to pl\u00e1noval?“ pronesl obvi\u0148uj\u00edc\u00edm t\u00f3nem Gustav a r\u00e1doby \u0161okovan\u011b si polo\u017eil ruku na srdce.<\/div>\n
„Ale no tak, kluci. Je to x m\u011bs\u00edc\u016f, co jsme se nevid\u011bli. V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00edte, \u017ee v\u00e1s nech\u00e1me odjet bez po\u0159\u00e1dn\u00e9 kocoviny? Po pr\u00e1ci mus\u00ed p\u0159ij\u00edt i z\u00e1bava,“ kroutil hlavou Tom a rozl\u00e9val do skleni\u010dek alkohol. Pak jednu po druh\u00e9 rozdal p\u0159\u00e1tel\u016fm. Na Billa se musel zamra\u010dit a v\u011bnovat mu p\u0159\u00edsn\u00fd pohled, kdy\u017e se zdr\u00e1hal si ji od n\u011bj p\u0159evz\u00edt. Nakonec v\u0161ak svolil, s \u00fatrpn\u00fdm pohledem p\u0159i\u010dichl k tekutin\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se za\u0161klebil.<\/div>\n
„Tak na co si p\u0159ipijeme?“ zeptal se Gustav a vstal.<\/div>\n
„Na novou desku,“ vyhrkl Georg bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n
„Idiote, je\u0161t\u011b jsme ani po\u0159\u00e1dn\u011b neza\u010dali. P\u0159inese n\u00e1m to sm\u016flu,“ pl\u00e1cl jej okam\u017eit\u011b Bill p\u0159es rameno, a\u017e mu m\u00e1lem vybryndal pit\u00ed.<\/div>\n
„Tak prost\u011b jen na n\u00e1s,“ \u0159ekl sm\u00ed\u0159liv\u011b Tom. „I kdybychom tuhle desku tot\u00e1ln\u011b posrali, aspo\u0148 si u\u017eijeme, \u017ee jsem zase spolu.“<\/div>\n
„Oh Tomi, nejsi n\u011bjak\u00fd sentiment\u00e1ln\u00ed?“ za\u0161i\u0161lal na n\u011bj buben\u00edk. „N\u011bjak jsi zm\u011bknul od t\u00e9 doby, co je z tebe tat\u00edk.“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu, idiote,“ ok\u0159ikl jej. „V\u0161ak tebe to taky \u010dek\u00e1.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vyvalil o\u010di Bill a nech\u00e1pav\u011b pohl\u00e9dl na k\u0159en\u00edc\u00edho se buben\u00edka, kter\u00fd jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Gustave, tak to moc gratuluju. P\u00e1ni. Nedok\u00e1\u017eu si t\u011b p\u0159edstavit jako ta\u0165ku,“ p\u0159iznal up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„Tak to d\u00edk,“ za\u0161klebil se. „Ostatn\u011b my jsme si tebe taky nedok\u00e1zali p\u0159edstavit jako mamku.“<\/div>\n
„Idiote,“ pojmenoval jej stejn\u011b jako bratr p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148te kecat a za\u010dn\u011bte chlastat,“ p\u0159ik\u00e1zal Tom p\u0159\u00edsn\u011b a zvedl pan\u00e1ka k \u00fast\u016fm, aby jej ihned vypr\u00e1zdnil.<\/div>\n
\n

O hodinu pozd\u011bji l\u00e1hev t\u00e9m\u011b\u0159 padla. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluhu na tom m\u011bl Tom, kter\u00fd nastavil vylo\u017een\u011b vra\u017eedn\u00e9 tempo. Posledn\u00edch p\u00e1r minut se bavili t\u00edm, \u017ee vzpom\u00ednali na kanadsk\u00e9 \u017eert\u00edky, je\u017e provedli na turn\u00e9 n\u011bkter\u00e9mu z \u010dlen\u016f teamu.<\/p><\/div>\n

„Vzpom\u00edn\u00e1te, jak jsme Sakimu schovali boty?“ p\u0159isp\u011bl svou tro\u0161kou do ml\u00fdna Bill.<\/div>\n
„Jo a pak jsme zapomn\u011bli, kam jsme je dali a on si musel p\u016fj\u010dit ty b\u00edl\u00e9 tenisky, co byly o dv\u011b \u010d\u00edsla men\u0161\u00ed. Chodil, jako by m\u011bl nad\u011bl\u00e1no v kalhot\u00e1ch,“ doplnil jej Tom a musel se p\u0159idr\u017eet stolu, aby neupadl, jak se cel\u00e9 jeho t\u011blo ot\u0159\u00e1salo sm\u00edchem.<\/div>\n
„Byli jsme v\u00e1\u017en\u011b spratci,“ kroutil hlavou Georg a ut\u00edral si slzy sm\u00edchu.<\/div>\n
„Ale byla sranda. To mus\u00ed\u0161 uznat,“ korunoval to Gustav, kdy\u017e si zavdal po\u0159\u00e1dn\u00fd dou\u0161ek ze sv\u00e9 lahve s pivem. Bas\u00e1k na to zareagoval jen p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm.<\/div>\n
„No nic, kluci. I kdy\u017e je tohle v\u00e1\u017en\u011b sranda, j\u00e1 u\u017e p\u016fjdu sp\u00e1t. Nem\u016f\u017eeme se zmrtvit \u00fapln\u011b v\u0161ichni. Jeden z n\u00e1s by m\u011bl b\u00fdt aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159\u00ed\u010detn\u00fd, kdyby t\u0159eba vypukl po\u017e\u00e1r nebo tak,“ bl\u00e1bolil Bill a opatrn\u011b vst\u00e1val, aby se mu nezato\u010dila opil\u00e1 hlava.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach, \u017ee t\u011b p\u0159epijeme a bude ti zle,“ po\u0161\u0165uchoval jej buben\u00edk.<\/div>\n
„To rozhodn\u011b,“ souhlasil blon\u010f\u00e1k, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo zastavit soukrom\u00fd koloto\u010d, kter\u00fd mu dop\u0159\u00e1val jeho opil\u00fd mozek. Bez jak\u00e9hokoli rozm\u00fd\u0161len\u00ed jej nohy zavedly a\u017e p\u0159ed bratra a zcela automaticky, nav\u00edc s my\u0161len\u00edm zaml\u017een\u00fdch alkoholem, se k n\u011bmu sklonil a p\u0159itiskl rty na ty jeho. Tom bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed jeho polibek p\u0159ijal. \u017de je n\u011bco \u0161patn\u011b, mu do\u0161lo a\u017e v okam\u017eiku, kdy usly\u0161el Gustavovo: „Co to, do prdele, je?“<\/div>\n
Ztuhnul, jako by jej n\u011bkdo p\u0159imrazil na m\u00edst\u011b, a s o\u010dima \u0161iroce otev\u0159en\u00fdma zaz\u00edral do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho bratra vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se jen n\u011bkolik milimetr\u016f nad n\u00edm. Bill \u00fapln\u011b zbledl a tak\u00e9 nebyl schopen jedin\u00e9ho pohybu. Tom p\u0159\u00edmo vid\u011bl, jak se mu v hlav\u011b \u0161kva\u0159\u00ed kole\u010dka \u00fapornou snahou vybruslit z t\u00e9to situace. Jak mohli b\u00fdt takhle hloup\u00ed? Jak se mohli p\u0159estat takhle hl\u00eddat? U\u017e dlouho nem\u011bli v dom\u011b nikoho, p\u0159ed k\u00fdm by se museli skr\u00fdvat a polibky na rozlou\u010denou se staly n\u011b\u010d\u00edm tak p\u0159irozen\u00fdm, \u017ee prost\u011b na kr\u00e1tko vypadli z role. Mno\u017estv\u00ed alkoholu jim k tomu dopomohlo.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017ee mi jeden z v\u00e1s \u0159\u00edct, co to m\u00e1 znamenat?“ na\u0161el bas\u00e1k ztracen\u00fd hlas. Bill se k n\u011bmu oto\u010dil a jen vte\u0159inu zav\u00e1hal, ne\u017e k n\u011bmu p\u0159e\u0161el, popadl ho za tv\u00e1\u0159e a p\u0159itiskl \u00fasta na jeho.<\/p><\/div>\n

„A te\u010f Gustav,“ obr\u00e1til svou pozornost k buben\u00edkovi, kdy\u017e se od n\u011bj odtrhl a vykro\u010dil k n\u011bmu.<\/div>\n
„Na to, kurva, zapome\u0148,“ br\u00e1nil se okam\u017eit\u011b a odr\u00e1\u017eel zp\u011bv\u00e1kovy \u0161t\u00edhle pa\u017ee. „Co t\u011b to popadlo?“<\/div>\n
„Tak se to d\u011bl\u00e1 ve Francii. Tam se po\u0159\u00e1d v\u0161ichni l\u00edbaj\u00ed,“ vysv\u011btlil a s chichot\u00e1n\u00edm se sna\u017eil Gustavovi vlepit polibek.<\/div>\n
„Tak si ty sv\u00e9 francouzsk\u00e9 zvyky nech,“ pra\u0161til jej p\u011bst\u00ed do ruky, tak\u017ee kone\u010dn\u011b dal pokoj.<\/div>\n
„Jste nekulturn\u00ed barba\u0159i,“ povzdechl si dramaticky Bill a zalo\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
„Je to zatracen\u011b nechutn\u00e9,“ maskoval i svou chybu Tom a r\u00e1doby pohor\u0161en\u011b si ot\u00edral rty h\u0159betem ruky.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Bille, asi budete m\u00edt zak\u00e1z\u00e1no do Pa\u0159\u00ed\u017ee jezdit, pokud si odtamtud hodl\u00e1\u0161 vozit tyhle man\u00fdry,“ odstrkoval jej od sebe buben\u00edk pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se na n\u011bj znovu pokou\u0161el za\u00fato\u010dit.<\/div>\n
„Jste nudn\u00ed,“ rozhodil Bill ruce a se vzty\u010denou hlavou ode\u0161el pry\u010d.<\/div>\n
\n

„Co to do n\u011bj vjelo?“ pohl\u00e9dl Gustav vy\u010d\u00edtav\u011b na Toma, jako by za to mohl on. Ten jej zavrt\u011bl hlavou a vykulil o\u010di, jako\u017ee v\u016fbec nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Chud\u00e1k, asi si to s nik\u00fdm dlouho nerozdal,“ pronesl Georg soucitn\u011b.<\/div>\n
„To snad neznamen\u00e1, \u017ee si tuhle frustraci bude vyb\u00edjet na n\u00e1s. Tome, jsi jeho br\u00e1cha. M\u011bl by ses ob\u011btovat pro team,“ dob\u00edral si jej Gustav.<\/div>\n
„Haha, hrozn\u011b vtipn\u00fd,“ zasm\u00e1l se ironicky mu\u017e. Doufal, \u017ee se bratrovi poda\u0159ilo katastrofu za\u017eehnat. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee si z n\u011bj kluci te\u010f budou n\u011bjakou dobu d\u011blat srandu. Bill to v\u0161ak bude muset vydr\u017eet. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, \u017ee ani jednoho z nich nenapadlo p\u0159ikl\u00e1dat polibku mezi bratry v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam. Kamar\u00e1di se je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu hloup\u011b sm\u00e1li a vym\u00fd\u0161leli vt\u00edpky na t\u00e9ma Bill\u016fv chab\u00fd sexu\u00e1ln\u00ed \u017eivot, ale nakonec zm\u011bnili t\u00e9ma.<\/div>\n
\n

„Spolkli to?“ za\u0161eptal Bill, kdy\u017e uvid\u011bl siluetu bratra zav\u00edrat dve\u0159e lo\u017enice.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a svl\u00e9kl si tri\u010dko, aby jej n\u00e1sledn\u011b upustil na zem vedle postele.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 se hrozn\u011b omlouv\u00e1m. To ta vodka. J\u00e1\u2026 Prost\u011b jsem to neuhl\u00eddal. V\u016fbec jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel,“ za\u010dal ze sebe okam\u017eit\u011b chrlit. Sledoval, jak si dvoj\u010de svl\u00e9k\u00e1 d\u017e\u00edny a pokl\u00e1d\u00e1 se na postel vedle n\u011bj.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t,“ uml\u010del jej a vtiskl mu na rty polibek. „J\u00e1 jsem t\u011b od sebe taky zrovna neodh\u00e1n\u011bl. Tohle jsme posrali oba.“<\/div>\n
„A co \u0159\u00edkali? Nemaj\u00ed podez\u0159en\u00ed?“ vypt\u00e1val se Bill vyd\u011b\u0161en\u011b d\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, neboj. Se\u017erali tu tvoji v\u00fdmluvu. M\u00e1\u0161 m\u016fj obdiv. J\u00e1 bych takhle rychle nedok\u00e1zal nic vymyslet,“ st\u00e1hnul si bratra do n\u00e1ru\u010de, proto\u017ee celou dobu sed\u011bl nad n\u00edm a up\u00edral na n\u011bj pohled jako vypla\u0161en\u00e1 srnka.<\/div>\n
„Taky jsem to nevymyslel j\u00e1. N\u011bco podobn\u00e9ho se stalo v P\u0159\u00e1tel\u00edch. Chandler a Monica se tam takhle pol\u00edbili, kdy\u017e je\u0161t\u011b dr\u017eeli vztah v tajnosti a on to pak zachr\u00e1nil t\u00edm, \u017ee dal pusu v\u0161em holk\u00e1m. Hned jsem si to vybavil a nic lep\u0161\u00edho m\u011b v tu chv\u00edli nenapadlo,“ vysv\u011btloval polohlasem.<\/div>\n
„I tak to bylo geni\u00e1ln\u00ed,“ pohladil jej Tom po ruce. „Pro jistotu jsem do nich nalil zbytek t\u00e9 fla\u0161ky, abych vzpom\u00ednky na dne\u0161ek trochu v\u00edc rozmazal.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ k\u00fdvnul Bill a dovolil si trochu se v jeho objet\u00ed uvolnit. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se n\u00e1m takovou dobu da\u0159ilo to tajit p\u0159ed Riou a to s n\u00e1mi bydlela, a te\u010f se takhle hloup\u011b prokecneme p\u0159\u00edmo p\u0159ed G\u00e9\u010dkama.“<\/div>\n
\n

„U\u017e na to nemysli,“ ti\u0161il jej Tom a vtiskl mu polibek do vlas\u016f.<\/p><\/div>\n

„U\u017e \u0161li taky sp\u00e1t?“ povzdechl si.<\/div>\n
„Jo, Georg je ve tv\u00e9m pokoji a Gustav sp\u00ed dole na gau\u010di,“ potvrdil Tom a doufal, \u017ee se bratr brzy uklidn\u00ed. Za cel\u00fd den u\u017e byl unaven\u00fd a toto men\u0161\u00ed drama mu tak\u00e9 moc nep\u0159idalo. „Chvilku si je\u0161t\u011b d\u011blali srandu z toho, \u017ee te\u010f budu sp\u00e1t vedle tebe, ale kdy\u017e jsem jim \u0159ekl, \u017ee si to m\u016f\u017eeme klidn\u011b vym\u011bnit, rychle sklapli. Navrhovali mi, \u017ee si to s tebou m\u00e1m rozdat, aby sis nadr\u017eenost vybil na mn\u011b a nezkou\u0161el to pak na n\u011b.“<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ p\u0159ikryl si Bill obli\u010dej dlan\u011bmi.<\/div>\n
„Patrn\u011b se do tebe te\u010f budou n\u011bjakou dobu strefovat,“ p\u0159iznal up\u0159\u00edmn\u011b Tom a m\u00edrn\u011b se zavrt\u011bl, aby si na\u0161el pohodln\u011bj\u0161\u00ed polohu pro sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Chce se mi um\u0159\u00edt,“ zasku\u010del blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t. U\u017e na to nemysli. P\u0159edstava n\u00e1s dvou spolu je \u00fapln\u011b absurdn\u00ed. Berou to jen jako vtip, nic v\u00edc. Nemus\u00ed\u0161 se ni\u010deho b\u00e1t,“ pronesl Tom s v\u011bt\u0161\u00ed jistotou, ne\u017e jakou opravdu c\u00edtil. Jeho jedinou nad\u011bj\u00ed z\u016fst\u00e1valo, \u017ee byli kamar\u00e1di natolik opil\u00ed, aby si nev\u0161imli, s jakou n\u011bhou se pol\u00edbili. Kolik citu v tom drobn\u00e9m gestu bylo. Obr\u00e1til se na bok a bratrovo huben\u00e9 t\u011blo si p\u0159itiskl k hrudn\u00edku. S posledn\u00edm uji\u0161t\u011bn\u00edm, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, se propadl do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku. <\/a><\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs „Gustav. Gustav!“ vyk\u0159ikla nad\u0161en\u011b Bell a za\u010dala bouchat malou p\u011bsti\u010dkou do okenn\u00edho skla. „U\u017e jsou tady.“ „Uklidni se, hol\u010di\u010dko,“ kroutil hlavou pobaven\u011b Bill a pomohl j\u00ed sl\u00e9zt z parapetu, aby mohla vyb\u011bhnout ven ze dve\u0159\u00ed pokoje. Sv\u011btl\u00e9 vl\u00e1sky j\u00ed divoce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[644],"tags":[],"class_list":["post-2135","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-be-prepared-to-get-it"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2135","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2135"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2135\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2135"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2135"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2135"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}