{"id":2149,"date":"2016-04-01T16:00:00","date_gmt":"2016-04-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2140"},"modified":"2016-04-01T16:00:00","modified_gmt":"2016-04-01T15:00:00","slug":"estranged-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/04\/01\/estranged-2\/","title":{"rendered":"Estranged 2."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„<\/em><\/strong>Jak m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee jsem t\u011b nikdy nepot\u0159eboval, kdy\u017e sis vzal v\u0161echno. \u0158ekl jsem, \u017ee jsi mi vzal v\u0161echno.“<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Venku se pomalu rozedn\u00edv\u00e1. Slunce i nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 skryto za mraky, ale do pokoje pomalu za\u010d\u00edn\u00e1 pronikat denn\u00ed sv\u011btlo. Zakryji si tv\u00e1\u0159 dlan\u011bmi a dlouze za\u00fap\u00edm. Nechci r\u00e1no. To r\u00e1no, kter\u00e9ho jsem se tolik ob\u00e1val. T\u00edmto dnem mi skon\u010dila dovolen\u00e1, ji\u017e mi Klaus v\u00edcem\u00e9n\u011b dal p\u0159\u00edkazem. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e ho nebavilo sledovat, jak se po placu plou\u017e\u00edm jako t\u011blo bez du\u0161e. Nam\u00edtal jsem, \u017ee to n\u011bjak zvl\u00e1dnu, ale byl neoblomn\u00fd. Se slovy, \u017ee se uvid\u00edme za t\u00fdden, m\u011b propustil z kancel\u00e1\u0159e. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9. Ani m\u011bs\u00edc by mi nesta\u010dil, abych se vzpamatoval a byl takov\u00fd jako d\u0159\u00edv. A on v\u011b\u0159\u00ed tomu, \u017ee po pouh\u00fdch sedmi dnech budu zase ten star\u00fd, dobrou n\u00e1ladou p\u0159ekypuj\u00edc\u00ed Tom, kter\u00e9ho s nad\u0161en\u00edm p\u0159ij\u00edmal? Sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

L\u00edn\u011b se nadzvednu na loktech, rozhl\u00e9dnu se po m\u00edstnosti a hlava mi padne zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159. Bo\u017ee. Nechce se mi ani myslet, nato\u017e n\u011bco d\u011blat. Noc jsem v\u00edcem\u00e9n\u011b probd\u011bl, na co\u017e jsem si v podstat\u011b zvykl. Sp\u00e1nek m\u011b obch\u00e1z\u00ed m\u00edlov\u00fdm obloukem, ale ob\u010das se mu m\u011b z\u017eel\u00ed, tak\u017ee m\u011b p\u0159ijde na chv\u00edli nav\u0161t\u00edvit. Zdr\u017e\u00ed se hodinu a zase se se mnou rozlou\u010d\u00ed. Vlastn\u011b bych m\u011bl b\u00fdt snad i vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee mi bylo dnes v noci dop\u0159\u00e1no sp\u00e1t d\u00e9le. Cel\u00e9 dv\u011b hodiny. Jsem vy\u010derpan\u00fd. P\u0159ipad\u00e1m si jako vyma\u010dkan\u00fd citr\u00f3n. Nejrad\u011bji bych si p\u0159es hlavu p\u0159et\u00e1hl pe\u0159inu a p\u0159edst\u00edral, \u017ee neexistuji. Jen\u017ee m\u00e1m sm\u016flu. Mus\u00edm vst\u00e1t a \u010delit realit\u011b.<\/p><\/div>\n

Spust\u00edm nohy z postele, z\u016fstanu je\u0161t\u011b chvilku sed\u011bt, ne\u017e donut\u00edm sv\u00e9 t\u011blo k pohybu a vstanu. Loud\u00e1m se do koupelny, na nohou se dr\u017e\u00edm jen st\u011b\u017e\u00ed. Nen\u00ed divu, v\u017edy\u0165 jsem posledn\u00ed dny jen prole\u017eel v posteli a vst\u00e1val jsem jen velmi vz\u00e1cn\u011b. Doufejme, \u017ee m\u011b za\u010dnou co nevid\u011bt poslouchat, dneska je budu pot\u0159ebovat. Mus\u00edm si d\u00e1t sprchu. S jej\u00ed pomoc\u00ed bych se mohl alespo\u0148 tro\u0161ku probrat k \u017eivotu nebo sp\u00ed\u0161 \u017eivo\u0159en\u00ed, to je p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed pro aktu\u00e1ln\u00ed stav. A co si budeme pov\u00eddat, dvakr\u00e1t nevon\u00edm.<\/div>\n
P\u0159i pohledu do zrcadla se zd\u011bs\u00edm vlastn\u00edho odrazu. Ne\u010dekal jsem, \u017ee ze m\u011b bude s\u00e1lat sex-appeal, ale tohle je hr\u016fza. Vypad\u00e1m p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. M\u00e9 o\u010di na m\u011b pr\u00e1zdn\u011b hled\u00ed, pod nimi m\u00e1m tmav\u00e9 kruhy, kter\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edc zd\u016fraz\u0148uj\u00ed bledost m\u00e9ho obli\u010deje, a jeliko\u017e jsem se neobt\u011b\u017eoval s holen\u00edm, za\u010d\u00edn\u00e1m p\u0159ipom\u00ednat Rasputina. Pr\u00e1v\u011b k n\u011bmu m\u011b p\u0159irovn\u00e1val Bill. Bill\u2026<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

„<\/em>Vypad\u00e1\u0161 jako Rasputin.“ Zasm\u011bje se a zatah\u00e1 m\u011b za vousy.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Kdo?“ Vyplivnu zbytek zubn\u00ed pasty do umyvadla a vypl\u00e1chnu si pusu vodou. Kam na ta p\u0159irovn\u00e1n\u00ed chod\u00ed, to by m\u011b opravdu zaj\u00edmalo.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Ten rusk\u00fd mnich, ne? P\u016fsobil na dvo\u0159e cara Mikul\u00e1\u0161e a te\u010f nev\u00edm kter\u00e9ho, ale \u0159ekl bych, \u017ee druh\u00e9ho. To je ale jedno,“ m\u00e1vne rukou nad po\u0159ad\u00edm rusk\u00fdch car\u016f a pokra\u010duje: „Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 mi ho siln\u011b p\u0159ipom\u00ednat. M\u011bl bys to zkr\u00e1tit, l\u00e1sko.“ N\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed zatah\u00e1n\u00ed za ozdobu moj\u00ed brady, po n\u011bm\u017e m\u011b la\u0161kovn\u011b pl\u00e1cne po zadku.<\/em><\/div>\n
„<\/em>V\u017edy\u0165 se to je\u0161t\u011b d\u00e1,“ prohl\u00e9dnu si s\u00e1m sebe v zrcadle. Nep\u0159ijde mi, \u017ee bych byl n\u011bjak moc zarostl\u00fd. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1m vousy o kousek del\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b, to je toho.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Kdy\u017e mysl\u00ed\u0161.“ Bill se u\u0161kl\u00edbne a rozepne si kostkovanou ko\u0161ili, kterou po mn\u011b se sm\u00edchem hod\u00ed. V rychlosti se zbav\u00ed zbytku svr\u0161k\u016f a stoupne si pod sprchu. Naslouch\u00e1m zvuku tekouc\u00ed vody a p\u0159edstavuji si, jak st\u00e9k\u00e1 po jeho nah\u00e9m t\u011ble. Ko\u0161ili hod\u00edm do ko\u0161e se \u0161pinav\u00fdm pr\u00e1dlem, posb\u00edr\u00e1m i zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed kusy oble\u010den\u00ed, co nechal povalovat se po podlaze, a vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky k zrcadlu. Zat\u00edmco si pro\u010des\u00e1v\u00e1m vlasy, sleduji sv\u016fj odraz a uva\u017euji nad pravdivost\u00ed p\u0159irovn\u00e1n\u00ed moj\u00ed osoby k n\u011bjak\u00e9mu rusk\u00e9mu tajtrl\u00edkovi.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„<\/em>Ra Ra Rasputin, lover of the Russian queen.“ Zanotuje Bill ze sprchy a zachichot\u00e1 se. „There was a cat that really was gone.“<\/em><\/div>\n

„<\/em>Bille!“ Ok\u0159iknu ho a smot\u00e1m si vlasy do drdolu v t\u00fdlu. „Nech\u00e1\u0161 toho?“<\/em><\/div>\n
„<\/em>\u010ceho?“ P\u0159edst\u00edr\u00e1, \u017ee netu\u0161\u00ed, co by mi mohlo vadit, a za\u010dne si prozp\u011bvovat je\u0161t\u011b hlasit\u011bji. „Ra Ra Rasputin. Russia’s greatest love machine\u2026“<\/em><\/div>\n
„<\/em>J\u00e1 tam na tebe ale v\u00e1\u017en\u011b p\u016fjdu.“ Pohroz\u00edm mu se sm\u00edchem. Reaguje p\u0159esn\u011b, jak jsem \u010dekal a tak trochu i doufal.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Tak poj\u010f,“ vyzve m\u011b. Nemus\u00ed to opakovat dvakr\u00e1t. St\u00e1hnu si boxerky a ne\u017e se nad\u011bje, stoj\u00edm za n\u00edm, l\u00edb\u00e1m jej na \u0161\u00edji a dlan\u011bmi prozkoum\u00e1v\u00e1m nejtajn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1kout\u00ed jeho t\u011bla. T\u00e1hle zast\u00e9n\u00e1 a oto\u010d\u00ed se \u010delem ke mn\u011b. T\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti oba dva ihned vyu\u017eijeme a za\u010dneme se o sebe t\u0159\u00edt podb\u0159i\u0161ky, tiskneme se k sob\u011b. Jeho ruce pomalu klou\u017eou po m\u00e9m mokr\u00e9m t\u011ble n\u00ed\u017e, a \u010d\u00edm bl\u00ed\u017ee je k m\u00e9mu nap\u016fl ztopo\u0159en\u00e9mu penisu, t\u00edm rychleji za\u010d\u00edn\u00e1m d\u00fdchat. Bill m\u011b uchop\u00ed do ruky a za\u010dne mi ho pomalu honit. Za \u0161\u00edji si ho p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b, p\u0159itisknu sv\u00e1 \u00fasta na jeho, a abych nez\u016fstal pozadu, sjedu rukou k jeho chloub\u011b, ji\u017e pevn\u011b stisknu u ko\u0159ene, na co\u017e zareaguje t\u00edm, \u017ee prudce vydechne. Polibek je sm\u011bs\u00ed cht\u00ed\u010de, vzru\u0161en\u00ed a touhy. Pohyby rukou se zrychluj\u00ed, n\u00e1\u0161 dech je p\u0159er\u00fdvav\u00fd, tv\u00e1\u0159e zk\u0159iven\u00e9 v d\u016fsledku pro\u017e\u00edvan\u00e9 rozko\u0161e\u2026<\/em><\/div>\n
\n

Kv\u016fli t\u00e9to vzpom\u00ednce jsem byl nucen sprchu zopakovat, napodruh\u00e9 jsem si dal po\u0159\u00e1dn\u011b ledovou, proto mi u\u017e nezbyl \u010das na sn\u00eddani. Nevad\u00ed. Stejn\u011b mi cokoli, co vlo\u017e\u00edm do \u00fast, chutn\u00e1, jako bych \u017ev\u00fdkal polystyren. Ani kafe jsem si neuva\u0159il. Kdy\u017e budu cht\u00edt, d\u00e1m si je v pr\u00e1ci. Kr\u00e1\u010d\u00edm po chodn\u00edku, potahuji z cigarety, kterou jsem si hned po otev\u0159en\u00ed domovn\u00edch dve\u0159\u00ed zap\u00e1lil. V\u016fbec nevn\u00edm\u00e1m lidi, kter\u00e9 m\u00edj\u00edm. V\u0161ichni vypadaj\u00ed stejn\u011b. Rozmazan\u00e9 \u010dmouhy bez tv\u00e1\u0159e. P\u0159esto\u017ee jsem ne\u0161el nijak svi\u017en\u00fdm tempem, doraz\u00edm do pr\u00e1ce d\u0159\u00edve, ne\u017e bych si s\u00e1m p\u0159\u00e1l.<\/p><\/div>\n

K\u00f3dem si otev\u0159u zadn\u00ed vchod a s hlubok\u00fdm nadechnut\u00edm vstoup\u00edm. U dve\u0159\u00ed \u0161atny se zaraz\u00edm. S tlukouc\u00edm srdcem sv\u00edr\u00e1m kliku a boj\u00edm se ji stla\u010dit dol\u016f. Ob\u00e1v\u00e1m se toho, koho najdu uvnit\u0159. Dokonce natolik, \u017ee zva\u017euji oto\u010dit se a zmizet odsud. Nikoho jsem zat\u00edm nepotkal, tak\u017ee bych se mohl vypa\u0159it a pak zavolat Klausovi, \u017ee jsem ocho\u0159el. Kdy\u017e to pro\u0161lo jednomu, pro\u010d ne mn\u011b? Pohr\u00e1v\u00e1m si s tou my\u0161lenkou do chv\u00edle, kdy se dve\u0159e naproti zprudka rozlet\u00ed a moje srdce na okam\u017eik p\u0159estane b\u00edt. Tlouct za\u010dne teprve, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee naproti mn\u011b sice stoj\u00ed mu\u017e, ale nen\u00ed j\u00edm Bill, n\u00fdbr\u017e m\u016fj druh\u00fd kolega. Dote\u010f vlastn\u011b nem\u00e1m zd\u00e1n\u00ed, jestli je nebo nen\u00ed Ital. Jm\u00e9no, vzhled i temperament by tomu odpov\u00eddaly, ale nakolik a zda v\u016fbec tomu tak je, jsem se nikdy neptal.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ pozdrav\u00ed m\u011b Marcello a p\u0159id\u00e1 \u00fasm\u011bv. P\u0159esto\u017ee se sna\u017e\u00ed chovat jako obvykle, neujde mi, \u017ee si m\u011b pozorn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Nic se tu neutaj\u00ed a podle m\u011b v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, co se mezi mnou a Billem p\u0159ihodilo. Museli by b\u00fdt naprosto slep\u00ed, kdyby si toho nev\u0161imli, nebo natvrdl\u00ed, pokud by jim to nedo\u0161lo. Samoz\u0159ejm\u011b neznaj\u00ed podrobnosti, pokud jim je tedy Bill ne\u0159ekl, \u010demu\u017e se mi nechce v\u011b\u0159it. Nesed\u00ed to k n\u011bmu. Vyjma Lisy s nik\u00fdm nevych\u00e1z\u00ed natolik, aby se mu sv\u011b\u0159oval.<\/p><\/div>\n

Nedivil bych se, kdybychom byli aktu\u00e1ln\u011b t\u00e9matem hovor\u016f \u010d\u00edslo jedna. P\u0159esn\u011b tak to toti\u017e bylo, kdy\u017e se n\u00e1\u0161 vztah provalil. Sna\u017eili jsme se ho, co nejd\u00e9le to jen \u0161lo, dr\u017eet v tajnosti, ale nemohli jsme v tom pokra\u010dovat v\u011b\u010dn\u011b. Jakmile kolegov\u00e9 zjistili, \u017ee spolu chod\u00edme, p\u0159ipadal jsem si jak pod mikroskopem.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ odpov\u00edm mu a prot\u00e1hnu se kolem n\u011bho dovnit\u0159. Nikdo dal\u0161\u00ed tu nen\u00ed. Odemknu sk\u0159\u00ed\u0148ku a za\u010dnu se p\u0159evl\u00e9kat do pracovn\u00edho oble\u010den\u00ed. Netu\u0161\u00edm, zda to je Klausova pr\u00e1ce nebo ne, ale sm\u011bna s Marcellem se jev\u00ed jako nejp\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed v\u016fbec. Kdybych m\u011bl slou\u017eit s kteroukoli z kolegy\u0148, byl bych vystaven soucitn\u00fdm pohled\u016fm a nucen hovo\u0159it o Billovi. Ptaly by se m\u011b na n\u011bho, zn\u00e1m je. A j\u00e1 bych po p\u00e1r minut\u00e1ch vybouchl. Sm\u011bna s Billem nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu ani trochu, skon\u010dila by katastrofou. N\u00e1\u0161 \u0161\u00e9f si je toho jist\u011b dob\u0159e v\u011bdom a podle m\u011b m\u00e1me doch\u00e1zku na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch p\u00e1r dn\u016f napl\u00e1novanou tak, abychom se potk\u00e1vali minim\u00e1ln\u011b, nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe – abychom se nest\u0159et\u00e1vali v\u016fbec.<\/p><\/div>\n

Prvn\u00ed t\u00fdden po Billov\u011b odchodu jsme se v pr\u00e1ci v podstat\u011b m\u00edjeli, a pokud n\u00e1hodou hrozilo, \u017ee bychom spolu m\u011bli m\u00edt sm\u011bnu, uprosil n\u011bkoho z koleg\u016f, aby to vzal m\u00edsto n\u011bho. Nev\u00edm, co jim sl\u00edbil, jak\u00e9 d\u016fvody udal, ale ani jeden ne\u0159ekl ne. Nikdo ho neodm\u00edtl. T\u00fdden nato n\u00e1hle onemocn\u011bl. Na tu zpr\u00e1vu jsem nijak nereagoval. Musel bych se Sarah, kter\u00e1 s n\u00ed jako prvn\u00ed p\u0159i\u0161la, vysm\u00e1t do obli\u010deje. V\u0161ichni tomu uv\u011b\u0159ili. A\u017e na m\u011b. J\u00e1 v\u011bd\u011bl, kde je pravda. Nic mu nebylo, vyh\u00fdbal se mi. Jsem opravdu zv\u011bdav, zda je Bill „zdr\u00e1v“, nebo si na\u0161el jinou v\u00fdmluvu, pro\u010d nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
\n

Naposledy zkontroluji sv\u016fj vzhled v zrcadle, uprav\u00edm si l\u00edme\u010dek u poloko\u0161ile a uhlad\u00edm si z\u00e1st\u011bru, kterou jsem si dnes uvazoval nat\u0159ikr\u00e1t. V r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed spokojen\u00fd s t\u00edm, jak vypad\u00e1m, vyraz\u00edm za sv\u00fdm kolegou, abych mu jednak pomohl nachystat v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9, a taky se mus\u00edm p\u0159eptat, jestli je tu n\u011bco nov\u00e9ho. P\u0159ece jen jsem tu t\u00fdden nebyl.<\/p><\/div>\n

Sotva otev\u0159u dve\u0159e \u0161atny, dolehnou ke mn\u011b prvn\u00ed t\u00f3ny songu Runaway Train.<\/em> P\u0159ekvapuje m\u011b, \u017ee m\u00e1 Marcello pu\u0161t\u011bn\u00e9 r\u00e1dio takhle nahlas, nebo sp\u00ed\u0161 \u017ee je poslouch\u00e1 v\u016fbec. V\u011bt\u0161inou pracuje v naprost\u00e9m tichu a b\u00fdval jsem to j\u00e1, kdo se do\u017eadoval hudby. Nem\u00e1m r\u00e1d ticho a p\u0159i hudb\u011b se mi celkov\u011b d\u011bl\u00e1 l\u00e9pe. Nech\u00e1m plavat, co zp\u016fsobilo zm\u011bnu jeho zvyku. Pova\u017euji za zbyte\u010dn\u00e9 se t\u00edm zab\u00fdvat. V uplynul\u00fdch dnech jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad tolika v\u011bcmi, \u017ee se mi myslet ani nechce. Jsem z toho unaven\u00fd. Mo\u017en\u00e1 zkr\u00e1tka nejsem jedin\u00fd, kdo v noci \u0161patn\u011b spal a pot\u0159ebuje vzpru\u017eit.<\/div>\n
<\/p>\n

‚So tired that I couldn’t even sleep. So many secrets I couldn’t keep. I promised myself I wouldn’t weep. One more promise I couldn’t keep\u2026‘<\/em><\/div>\n

\n

„Promi\u0148,“ omluv\u00edm se, kdy\u017e se k n\u011bmu kone\u010dn\u011b p\u0159ipoj\u00edm a rozhl\u00ed\u017e\u00edm se, co je pot\u0159eba je\u0161t\u011b p\u0159ipravit. Marcello se nat\u00e1hne po ovlada\u010di a ztlum\u00ed hudbu, abychom na sebe nemuseli \u0159v\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„Sm\u011bny s Klaudi\u00ed.“ Vysv\u011btl\u00ed mi, pro\u010d to m\u011bl pu\u0161t\u011bn\u00e9 nahlas. To naprosto ch\u00e1pu a v\u00edc \u0159\u00edkat nemus\u00ed. \u010clov\u011bk rad\u0161i ohluchne kv\u016fli \u0159vouc\u00edmu r\u00e1diu, ne\u017e by poslouchal jej\u00ed afektovan\u00fd sm\u00edch a nep\u0159irozen\u011b vysok\u00fd hlas. Ta holka je \u0161\u00edlen\u00e1. Chod\u00edc\u00ed Barbie, tak j\u00ed p\u0159ezd\u00edv\u00e1 m\u016fj Bill. Sotva mi mysl\u00ed bleskne hlavou spojen\u00ed ‚m\u016fj Bill‘, uc\u00edt\u00edm prudkou bolest na prsou. Je v\u016fbec st\u00e1le m\u016fj? M\u00e1m pr\u00e1vo naz\u00fdvat ho tak?<\/div>\n
„Co m\u00e1m ud\u011blat?“ Zept\u00e1m se p\u0159\u00edmo, jakmile se mi poda\u0159\u00ed potla\u010dit my\u0161lenky na Billa. P\u0159ipad\u00e1m si sice hloup\u011b, ale opravdu nevid\u00edm nic, co bych mohl d\u011blat. Marn\u011b hled\u00e1m, jak bych se mohl zapojit.<\/div>\n
„Nic,“ odv\u011bt\u00ed s \u00fasm\u011bvem a zept\u00e1 se, jestli si s n\u00edm d\u00e1m k\u00e1vu. P\u0159ik\u00fdvnu a popros\u00edm o espresso.<\/p>\n

Sm\u011bny s Marcellem maj\u00ed oproti t\u011bm s ostatn\u00edmi jednu v\u00fdhodu, na kterou jsem pozapomn\u011bl. \u010clov\u011bk se nemus\u00ed moc honit. Tenhle m\u016fj kolega je toti\u017e rychl\u00fd, v oboru pracuje l\u00e9ta a to, co v\u011bt\u0161inou chyst\u00e1me ve dvou, zvl\u00e1dne p\u0159ipravit s\u00e1m. Tak\u017ee si p\u0159ed \u0161ichtou klidn\u011b m\u016f\u017eeme sednout a d\u00e1t si kafe.<\/div>\n

„Klidn\u011b bys tu mohl b\u00fdvat s\u00e1m,“ poznamen\u00e1m a pod\u011bkuji za espresso, kter\u00e9 mi p\u0159inese. Von\u00ed bo\u017esky, pr\u00fd je to n\u011bjak\u00e1 nov\u00e1 v\u00e1rka, kterou \u0161\u00e9f testuje. Jsem zv\u011bdav, zda je jej\u00ed chu\u0165 aspo\u0148 z poloviny tak dobr\u00e1 jako v\u016fn\u011b.<\/div>\n
„My ob\u010das ani ve dvou nest\u00edh\u00e1me a ty to m\u00e1\u0161 hned.“<\/div>\n
„Nen\u00ed nad dobrou organizaci,“ odpov\u00ed mi. Tuhle v\u011btu jsem od n\u011bho sly\u0161el nes\u010detn\u011bkr\u00e1t. V\u00edm, \u017ee si \u010dlov\u011bk mus\u00ed um\u011bt pr\u00e1ci rozvrhnout, ale a\u0165 mi netvrd\u00ed, \u017ee nem\u00e1 n\u011bjak\u00fd f\u00edgl, o kter\u00e9m nikomu z n\u00e1s ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Hodn\u011b mi ale pomohla odpoledn\u00ed sm\u011bna.“ P\u0159izn\u00e1, \u017ee kolegov\u00e9 mu pr\u00e1ci usnadnili t\u00edm, \u017ee si po sob\u011b nejen uklidili, ale taky doplnili v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9. Na n\u00e1s v podstat\u011b zbylo jen nachystat stoly a p\u0159in\u00e9st z\u00e1kusky a dorty, aby m\u011bly b\u00e1brle co ke kaf\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Kdo m\u011bl odpoledn\u00ed?“ Zept\u00e1m se sp\u00ed\u0161 jen, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak svoj\u00ed ot\u00e1zky ho\u0159ce lituji.<\/div>\n
„Sarah a Bill.“ Prozrad\u00ed mi. Tak\u017ee se b\u011bhem m\u00e9 dovolen\u00e9 „uzdravil“ a op\u011bt chod\u00ed do pr\u00e1ce. \u017de m\u011b to vlastn\u011b p\u0159ekvapuje.<\/div>\n
„Tohle je Billova pr\u00e1ce, pozn\u00e1m to.“ Pokra\u010duje Marcello a zvedne k \u00fast\u016fm \u0161\u00e1lek, z n\u011bj\u017e se napije. „Je jedin\u00fd, kdo po konci sm\u011bny kontroluje z\u00e1soby a co chyb\u00ed, to dopln\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ hlesnu a sev\u0159u \u0161\u00e1lek pevn\u011bji v dlan\u00edch. Pamatuji si, \u017ee to d\u011bl\u00e1. V\u017edycky mi tvrdil, \u017ee t\u00edm uleh\u010d\u00ed pr\u00e1ci druh\u00e9mu, a bylo mu jedno, \u017ee s v\u00fdjimkou Marcella na to ostatn\u00ed ka\u0161lou. Zrovna tak by neode\u0161el, dokud by nem\u011bl v\u0161echno nale\u0161t\u011bno a uklizeno na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Nikdy by tu nenechal povalovat se ani jedinou hloupou l\u017ei\u010dku. V\u017edycky jsem si ho kv\u016fli tomu dob\u00edral, proto\u017ee doma takov\u00fd pedant rozhodn\u011b nebyl a pohled na \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed ho nikterak z m\u00edry nevyv\u00e1d\u011bl. Mohlo by se tam povalovat t\u00fdden a jemu by to neubralo na klidu.<\/div>\n
\n

„Douf\u00e1m, \u017ee dneska bude klid.“ Vyslov\u00ed kolega nahlas sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9mu jsem nucen se sm\u00e1t. Nevzpom\u00edn\u00e1m si, kdy by tu byl naposled klid. Naopak, na\u0161i kav\u00e1rnu nav\u0161t\u011bvuje \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc host\u016f. Klaus byl dokonce nucen upravit n\u00e1m sm\u011bny. Doned\u00e1vna jsme na nich b\u00fdvali ve dvou, te\u010f chod\u00edv\u00e1me v n\u011bkter\u00e9 dny ve t\u0159ech a i tak m\u00e1me pr\u00e1ce a\u017e nad hlavu. Dost m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee mi na\u0159\u00eddil volno obzvl\u00e1\u0161\u0165 po t\u00e9 Billov\u011b \u00fadajn\u00e9 nemoci. P\u0159i\u0161el tak najednou o dva lidi. A\u010dkoli v tom stavu bych mu tu stejn\u011b nebyl moc platn\u00fd, d\u011blal jsem jeden sek za druh\u00fdm. Budu se modlit, abych to dneska zvl\u00e1dl a nep\u0159id\u011bl\u00e1val Marcellovi pr\u00e1ci.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Kapky de\u0161t\u011b dopadaj\u00ed na sluncem rozp\u00e1lenou zem. Takovou pr\u016ftr\u017e mra\u010den jsem ne\u010dekal. Cel\u00e9 odpoledne byla obloha blankytn\u011b modr\u00e1 bez jedin\u00e9ho mr\u00e1\u010dku, znenad\u00e1n\u00ed se ale zat\u00e1hlo a z nebe se spustil lij\u00e1k, uprost\u0159ed n\u011bj\u017e posp\u00edch\u00e1me dom\u016f. Bill se ne\u010dekan\u011b zastav\u00ed, a jeliko\u017e se m\u011b dr\u017e\u00ed za ruku, donut\u00ed t\u00edm z\u016fstat st\u00e1t i m\u011b.<\/em><\/div>\n

„<\/em>Bl\u00e1zn\u00ed\u0161?“ Zavrt\u00edm hlavou a nakr\u010d\u00edm nos, kdy\u017e mi na n\u011bj dopadne n\u011bkolik studen\u00fdch kapek za sebou.<\/em><\/div>\n
„<\/em>No co,“ pokr\u010d\u00ed rameny a pro\u010d\u00edsne si prsty zm\u00e1\u010den\u00e9 vlasy. „Stejn\u011b jsme promo\u010den\u00ed na kost.“<\/em><\/div>\n
„<\/em>Ty jsi bl\u00e1zen, Billi.“ Prohl\u00e1s\u00edm a p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00edm, jak zav\u00edr\u00e1 o\u010di a zakl\u00e1n\u00ed hlavu. Po obli\u010deji mu st\u00e9kaj\u00ed kapky a jeho \u00fasm\u011bv se roz\u0161i\u0159uje. Vid\u011bl jsem toho mnoho, ale do dne\u0161n\u00edho dne jsem nespat\u0159il nikoho, kdo by st\u00e1l uprost\u0159ed chodn\u00edku a dobrovoln\u011b se nech\u00e1val sm\u00e1\u010det de\u0161t\u011bm.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Ale m\u016fj,“ p\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu a obejmu ho kolem pasu. Bill se narovn\u00e1, ovine mi ruce kolem krku a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed obli\u010dej k m\u00e9mu. Nejprve o m\u00e9 rty jen zlehka zavad\u00ed sv\u00fdmi \u00fasty, ne\u017e se jich naplno zmocn\u00ed. L\u00edb\u00e1 m\u011b nal\u00e9hav\u011b a stejn\u011b tak se ke mn\u011b tiskne. Najednou je mi jedno, \u017ee stoj\u00edme na ulici v hust\u00e9m de\u0161ti. Nevad\u00ed mi, \u017ee n\u00e1s m\u00edjej\u00ed lid\u00e9 s de\u0161tn\u00edky a vrhaj\u00ed na n\u00e1s nech\u00e1pav\u00e9 pohledy. L\u00edb\u00e1m ho se v\u0161\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, co v sob\u011b m\u00e1m, a Bill mi opl\u00e1c\u00ed stejnou m\u011brou. V dlan\u00edch sv\u00edr\u00e1 moji tv\u00e1\u0159, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f m\u011b n\u011b\u017en\u011b hlad\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
\n

„M\u00e1m pro tebe specialitu, Tome.“ Marcell\u016fv hlas m\u011b vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt do tohoto \u010dasu a prostoru a sv\u00fdm zp\u016fsobem jsem mu za to vd\u011b\u010dn\u00fd. A\u010dkoli to r\u00e1no nevypadalo, po poledni se rozpr\u0161elo a zat\u00edm to nevypad\u00e1, \u017ee by m\u011blo p\u0159estat. Kapky de\u0161t\u011b st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdplni obrovsk\u00fdch oken kav\u00e1rny nejen\u017ee p\u0159iv\u00e1bily m\u016fj pohled, ale p\u0159inesly s sebou i tuhle vzpom\u00ednku. A to jsem se radoval, \u017ee jsem se cel\u00e9 dopoledne dok\u00e1zal soust\u0159edit a ani jednou na Billa nepomyslet. Sta\u010dilo p\u00e1r kapek a byl jsem ztracen\u2026<\/p><\/div>\n

Bill mi p\u0159ed \u010dasem prozradil, \u017ee miluje d\u00e9\u0161\u0165 a v\u016fni, kter\u00e1 po n\u011bm z\u016fst\u00e1v\u00e1. Taky \u0159\u00edk\u00e1val, \u017ee m\u00e1 uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinky a kdykoli za\u010dne pr\u0161et, dok\u00e1\u017ee des\u00edtky minut prost\u00e1t u okna, sledovat padaj\u00edc\u00ed kapky a naslouchat jejich bubnov\u00e1n\u00ed na parapet. Ur\u010dit\u011b m\u00e1 te\u010f radost, a zat\u00edmco ostatn\u00ed budou prskat, \u017ee se mus\u00ed tahat s de\u0161tn\u00edkem, on tuhle pr\u016ftr\u017e bude v\u00edtat s nad\u0161en\u00edm.<\/div>\n
\n

„Sem s t\u00edm.“ Vyzvu ho, aby se se mnou pod\u011blil, po jak\u00e9 specialit\u011b kter\u00fd z host\u016f zatou\u017eil.<\/p><\/div>\n

„T\u00e1mhleta d\u00e1ma,“ nen\u00e1padn\u011b mi uk\u00e1\u017ee asi pades\u00e1tiletou \u017eenu. Bill m\u00e1 pro tenhle typ ironick\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed v\u011b\u010dn\u011b mlad\u00e1 blond\u00fdna a vylo\u017een\u011b se vy\u017e\u00edv\u00e1 v jedn\u00e1n\u00ed s nimi. Um\u00ed ty \u017eensk\u00e9 tak zpracovat, \u017ee mu ve v\u0161em daj\u00ed zapravdu. Naprosto ve v\u0161em.<\/div>\n
„Co s n\u00ed?“ Pohod\u00edm hlavou a d\u00e1l si ji, op\u00edraje se dlan\u011bmi o hranu, prohl\u00ed\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Nic,“ pokr\u010d\u00ed rameny a op\u0159e se vedle m\u011b. „Jen jsem zv\u011bdav, jak zvl\u00e1dne\u0161 splnit jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Madam si p\u0159eje piccolo.“<\/div>\n
„A to jsi j\u00ed, ty chytr\u00e1ku, ne\u0159ekl, \u017ee to neexistuje?“ Obr\u00e1t\u00edm se na n\u011bj s dotazem a naoko pohor\u0161en jeho chov\u00e1n\u00edm zavrt\u00edm hlavou. Za ta l\u00e9ta by v podobn\u00e9 situaci m\u011bl um\u011bt pohotov\u011b reagovat.<\/div>\n
„Ale jo, dvakr\u00e1t.“ Nam\u00edtne a prozrad\u00ed mi, \u017ee se j\u00ed slu\u0161n\u011b sna\u017eil vysv\u011btlit, \u017ee piccolo je nesmysl, a nab\u00eddl ji jinou alternativu. Jen\u017ee ona z\u016fstala k jeho slov\u016fm hluch\u00e1 a trvala na sv\u00e9 objedn\u00e1vce.<\/div>\n
„Co s t\u00edm?“ Zaj\u00edm\u00e1m se, jestli nem\u00e1 n\u011bjak\u00fd n\u00e1pad, jak situaci vy\u0159e\u0161it. Kdy\u017e po mn\u011b host\u00e9 cht\u011bj\u00ed velk\u00e9 espresso, co\u017e je dal\u0161\u00ed hloupost, proto\u017ee espresso je jen jedno a konec, donesu jim americano. N\u011bkdy je to lep\u0161\u00ed, ne\u017e se s nimi dohadovat. Nen\u00ed to poprv\u00e9, co po mn\u011b n\u011bkdo po\u017eadoval piccolo. P\u00e1rkr\u00e1t jsem se t\u00edm u\u017e setkal, ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f si host\u00e9 nechali vysv\u011btlit, \u017ee nic takov\u00e9ho dostat nemohou, nebo\u0165 je to nonsence a objednali si n\u011bco jin\u00e9ho. Jen\u017ee s touhle pani\u010dkou to tak snadn\u00e9 nebude, od pohledu p\u016fsob\u00ed jako p\u011bkn\u00e1 megera.<\/div>\n
\n

„No nazdar. Jde\u0161 jako na zavolanou!“ Zvol\u00e1 Marcello a nap\u0159\u00edm\u00ed se. Oto\u010d\u00edm hlavou a podlom\u00ed se mi kolena. Pomalu k n\u00e1m sm\u011b\u0159uje Bill a uvazuje si z\u00e1st\u011bru kolem pasu. I na d\u00e1lku dovedu rozpoznat, \u017ee zm\u011bnil \u00fa\u010des. Po stran\u00e1ch m\u00e1 vlasy v\u00fdrazn\u011b tmav\u0161\u00ed a vr\u0161ek m\u00e1 takov\u00fd rozcuchan\u00fd, d\u0159\u00edve si je s\u010des\u00e1val dozadu a uhlazoval. Je to n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e na\u010d jsem byl zvykl\u00fd, ale slu\u0161\u00ed mu to. Nesm\u00edrn\u011b mu to slu\u0161\u00ed. Snad za tu dobu je\u0161t\u011b v\u00edc zkr\u00e1sn\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ pozdrav\u00ed se sklon\u011bnou hlavou a polo\u017e\u00ed si ruku na bar. \u010cekal jsem, \u017ee se p\u0159ipoj\u00ed k n\u00e1m, ale z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1t na druh\u00e9 stran\u011b. Najednou nejsem schopen vn\u00edmat nic kolem sebe, ve\u0161ker\u00e1 moje pozornost se soust\u0159ed\u00ed jen na n\u011bho. Jeho p\u0159\u00edtomnost m\u011b naprosto vykolejila. V\u00edm, mohl jsem po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee se setk\u00e1me. Byl jsem ale p\u0159ipraven na to, \u017ee se mineme na chodb\u011b. Nenapadlo m\u011b, \u017ee p\u0159ijde d\u0159\u00edv a bude mi n\u011bjakou dobu nabl\u00edzku. Zat\u00edmco j\u00e1 na n\u011bm vis\u00edm o\u010dima, jemu nestoj\u00edm ani za jedin\u00fd krati\u010dk\u00fd pohled. Rad\u011bji sleduje d\u011bn\u00ed v kav\u00e1rn\u011b, to je nejsp\u00ed\u0161 zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bkdo, o kom doned\u00e1vna prohla\u0161oval, \u017ee je jeho cel\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
„Pan\u00ed by si dala piccolo.“ Marcello zasv\u011bt\u00ed Billa do men\u0161\u00edho probl\u00e9mu, co tu spolu \u0159e\u0161\u00edme a \u017e\u00e1d\u00e1 po n\u011bm radu. Z\u00e1rove\u0148 si post\u011b\u017euje, \u017ee ho v\u016fbec neposlouchala, kdy\u017e se j\u00ed sna\u017eil vysv\u011btlit, \u017ee nic takov\u00e9ho nem\u00e1me.<\/div>\n
„Tak to nech na mn\u011b.“ Bill se odraz\u00ed od baru a se \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem vyraz\u00ed za d\u00e1mou. Pod\u00edv\u00e1m se na Marcella a oba dva za\u010dneme sledovat sc\u00e9nu p\u0159ed sebou. Ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv ji pozdrav\u00ed a p\u0159id\u00e1 jeden ze sv\u00fdch odzbrojuj\u00edc\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f. \u017dena k n\u011bmu vzhl\u00e9dne a dlouze si ho prohl\u00e9dne. Potom za\u010d\u00edn\u00e1 Bill\u016fv dlouh\u00fd monolog doprov\u00e1zen dob\u0159e na\u010dasovan\u00fdmi gesty a v\u00fdrazy tv\u00e1\u0159e. M\u011bl se d\u00e1t na herectv\u00ed, u\u017eivil by se t\u00edm.<\/div>\n
„Pan\u00ed si d\u00e1 espresso macchiato.“ Sd\u011bl\u00ed n\u00e1m, jakmile se vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt. Marcello se oto\u010d\u00ed na m\u011b, jako bych snad v\u011bd\u011bl, jak to Bill dok\u00e1zal. Jen pokr\u010d\u00edm rameny. Copak v\u00edm, co j\u00ed tam vykl\u00e1dal? Stejn\u011b jako on jsem st\u00e1l celou dobu tady.<\/div>\n
\n

„Jednou lungo, jedno ristretto a jedno frapp\u00e9.“ Vychrl\u00ed na m\u011b Bill objedn\u00e1vku akor\u00e1t, kdy\u017e si Marcello odn\u00e1\u0161\u00ed macchiato pro na\u0161i v\u011b\u010dn\u011b mladou blond\u00fdnu. U\u017e p\u0159i prvn\u00ed polo\u017ece zasku\u010d\u00edm. Zapla\u0165p\u00e1nb\u016fh, \u017ee m\u00e1me dva ml\u00fdnky, nebo\u0165 si opravdu nedovedu p\u0159edstavit, jak bych ho p\u0159i tomhle provozu p\u0159enastavoval zp\u011bt do polohy espresso. Nen\u00ed to z\u00e1le\u017eitost chvilky, spolkne to spoustu \u010dasu a \u010dlov\u011bk mus\u00ed t\u0159eba n\u011bkolikr\u00e1t vyzkou\u0161et, zda je v\u0161e spr\u00e1vn\u011b nastaveno.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ oslov\u00edm ho a donut\u00edm z\u016fstat st\u00e1t, a\u010d zam\u00fd\u0161lel pokra\u010dovat v proch\u00e1zen\u00ed mezi stoly. Oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b \u010delem a naklon\u00ed hlavu, \u010d\u00edm\u017e mi nazna\u010duje, \u017ee m\u011b poslouch\u00e1. Jist\u011b, pro\u010d by se nam\u00e1hal se mnou mluvit.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys to frapp\u00e9 mohl ud\u011blat?“ Po\u017e\u00e1d\u00e1m ho o pomoc a dod\u00e1m, \u017ee je to p\u0159ece jeho specialita. Z\u00e1rove\u0148 by se mi tak po\u0161t\u011bstilo m\u00edt ho bl\u00ed\u017e ne\u017e doposud.<\/div>\n
„V\u0161ak ty si porad\u00ed\u0161 beze m\u011b.“ Odv\u011bt\u00ed mi se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem a znovu se chyst\u00e1 k odchodu. Op\u011bt je mnou ale zadr\u017een.<\/div>\n
„Billi, pros\u00edm.“ Zkou\u0161\u00edm ho obm\u011bk\u010dit, ale z\u016fst\u00e1v\u00e1 neoblomn\u00fd. S rukama p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00fdma na hrudi na m\u011b hled\u00ed, jeho pohled je tak tvrd\u00fd. Dal\u0161\u00edmi vysloven\u00fdmi v\u011btami mi rozl\u00e1me srdce na dal\u0161\u00ed tis\u00edce malink\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f.<\/div>\n
„Ty m\u011b p\u0159ece nepot\u0159ebuje\u0161,“ \u0159ekne chladn\u011b a pohod\u00ed u toho hlavou. „Nikdy<\/em> jsi m\u011b nepot\u0159eboval.“<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Jak m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee jsem t\u011b nikdy nepot\u0159eboval, kdy\u017e sis vzal v\u0161echno. \u0158ekl jsem, \u017ee jsi mi vzal v\u0161echno.“ Venku se pomalu rozedn\u00edv\u00e1. Slunce i nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 skryto za mraky, ale do pokoje pomalu za\u010d\u00edn\u00e1 pronikat denn\u00ed sv\u011btlo. Zakryji si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[647],"tags":[],"class_list":["post-2149","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-estranged-by-ladykay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2149","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2149"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2149\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2149"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2149"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2149"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}