{"id":216,"date":"2019-02-04T15:00:00","date_gmt":"2019-02-04T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=211"},"modified":"2019-02-04T15:00:00","modified_gmt":"2019-02-04T14:00:00","slug":"wenn-nichts-mehr-geht","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/02\/04\/wenn-nichts-mehr-geht\/","title":{"rendered":"Wenn nichts mehr geht"},"content":{"rendered":"
autor: Evil<\/strong><\/div>\n
\n

Vzdaluje se mi. Nechce se mi tomu v\u011b\u0159it. Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee se to m\u016f\u017ee n\u011bkdy st\u00e1t. Je moj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. Ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed. M\u00e1 polovina. Ta, kter\u00e1 um\u011bla st\u00e1t pevn\u011b na zemi. Ta, kter\u00e1 v\u011bd\u011bla, jak\u00fd sv\u011bt skute\u010dn\u011b je. J\u00e1 to nikdy v\u011bd\u011bt necht\u011bl. Odjak\u017eiva jsem byl ten sn\u00edlek. Ten divn\u00fd, s pohledem v oblac\u00edch, s mysl\u00ed n\u011bkde daleko. V m\u00fdch snech, kter\u00fdm jsem za\u010dal postupem \u010dasu v\u011b\u0159it. To byla chyba.<\/p><\/div>\n

\n

V\u017edy st\u00e1l po m\u00e9m boku. St\u0159e\u017eil m\u011b jako sv\u016fj nejcenn\u011bj\u0161\u00ed poklad a nikdy nedopustil, aby mi n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil. Kdy\u017e se rozhl\u00e9dnu kolem sebe, tak tu stoj\u00edm s\u00e1m. Nen\u00ed tady. Sice jej v\u00edd\u00e1m denn\u011b. C\u00edt\u00edm u\u017e z d\u00e1lky, \u017ee se ke mn\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed. Ale u\u017e dlouho jsem nec\u00edtil to siln\u00e9 pouto. Splynut\u00ed du\u0161\u00ed. Jeho cit ke mn\u011b ochabl. M\u00e1 jin\u00e9 z\u00e1jmy, ch\u00e1pu. Chce se bavit, \u017e\u00edt. P\u0159eji mu to. Tak\u00e9 bych se r\u00e1d bavil a \u017eil. Ale bez n\u011bj to nejde.<\/p><\/div>\n

\n

U\u017e jakou dobu jsem nevylezl z na\u0161eho domu. Byl jsem zrovna schoulen\u00fd na pohovce, zachumlan\u00fd v dece. Na stole mi stydnul \u010daj, na dece se v\u00e1lel zmuchlan\u00fd list pap\u00edru, na kter\u00e9m st\u00e1lo p\u00e1r ver\u0161\u016f, kter\u00e9 sm\u00e1\u010dely moje slzy. Ta slova by nikdo nem\u011bl vid\u011bt. Jenom d\u00e1v\u00e1m sv\u011btu najevo, jak jsem slab\u00fd. S\u00e1m. Takovou dobu s\u00e1m. Ani si neuv\u011bdomuje, jak m\u011b samota zab\u00edj\u00ed. V\u017edycky tomu tak bylo. T\u00e1hli jsme za jeden provaz. Byl mi oporou, kdy\u017e jsem pot\u0159eboval. A j\u00e1 tu pro n\u011bj tak\u00e9 byl, kdy\u017e pot\u0159eboval.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Es ist vorbei\u2026<\/em><\/div>\n

\n

Dal\u0161\u00ed slzy. V\u0161ichni si o mn\u011b mus\u00ed myslet, \u017ee u\u017e mi tot\u00e1ln\u011b hr\u00e1blo. Ze sl\u00e1vy, z bohatstv\u00ed. K \u010demu mi to ale v\u0161echno je? K \u010demu mi je tu\u010dn\u00fd konto, k \u010demu mi je, \u017ee m\u011b na ulici v\u0161ichni pozn\u00e1vaj\u00ed, kdy\u017e nem\u00e1m to, po \u010dem jsem v \u017eivot\u011b tou\u017eil nejv\u00edc? Jak z toho m\u016f\u017eu m\u00edt radost, kdy\u017e nem\u00e1m l\u00e1sku\u2026<\/p><\/div>\n

\n
Neum\u00edm se vr\u00e1tit do star\u00fdch kolej\u00ed. Boj\u00edm se. Vracel bych se tam s\u00e1m. A to nedok\u00e1\u017eu. Rozhl\u00e9dl jsem se. Bez\u00fa\u010deln\u011b. Nostalgicky. P\u0159es clonu slz jsem vid\u011bl rozmazan\u00e9 obrysy na\u0161eho luxusn\u00edho domu. Je kr\u00e1sn\u00fd. N\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd. Ale je v n\u011bm ticho. Zase je pry\u010d. Jako ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Pomalu jsem se do\u0161oural do lo\u017enice. Do jeho spole\u010dnosti nepat\u0159\u00edm. Nemohl jsem tam z\u016fstat. Propad\u00e1m panice mezi t\u011bmi lidmi, mezi kter\u00fdmi se nach\u00e1z\u00ed. T\u011bch lid\u00ed je tam tolik a jsou ciz\u00ed. Sta\u010dilo mi to jednou, a hned jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011b stejn\u011b nikdy nep\u0159ijali mezi sebe. A j\u00e1 o to ani nestoj\u00edm.<\/div>\n
\n

Cel\u00fd ve\u010der jsem tam sed\u011bl nad skleni\u010dkou v\u00edna a pozoroval jej, jak se bav\u00ed a m\u011b si nev\u0161\u00edm\u00e1. V\u016fbec. Ani pohledem o m\u011b nezavadil. Nezaj\u00edmalo jej, \u017ee mi tam nen\u00ed dob\u0159e a nejrad\u0161i bych byl n\u011bkde pry\u010d. Ale hlavn\u011b s n\u00edm. Bolelo to. Moc. Nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee si ani nev\u0161iml, kdy\u017e jsem ode\u0161el. Esemeska mi p\u0159i\u0161la asi za t\u0159i hodiny, co jsem se vr\u00e1til dom\u016f a bre\u010del do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/p><\/div>\n

\n

U\u017e to ned\u00e1v\u00e1m. Z postele jsem shodil p\u00e1r rozpit\u00fdch ver\u0161\u016f, sebral z no\u010dn\u00edho stolku pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed. Vzal jsem si dva a po\u0159\u00e1dn\u011b to zapil t\u00edm odporn\u00fdm chlastem, co se mi tu v\u00e1lel na zemi. Mo\u017en\u00e1 to jednoho dne p\u0159e\u017eenu, pr\u00e1\u0161k\u016f si vezmu v\u00edc a lahev dopiju do dna. Mo\u017en\u00e1 ne. Asi jsem na to slab\u00fd. Sakra! Na nic nem\u00e1m. Ale je mi to u\u017e putna. Pro\u010d<\/em> mi to d\u011bl\u00e1\u0161\u2026 Pro\u010d\u2026 Pro\u010d m\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed\u0161\u2026<\/em> Vys\u00edlal jsem k n\u011bmu sv\u00e9 my\u0161lenky. Po\u0159\u00e1d jsem v\u011b\u0159il v na\u0161e pouto. Ale j\u00e1 u\u017e nec\u00edtil nic, co by mi jej by\u0165 jen p\u0159ipom\u00ednalo. V\u017edy jsem v\u011bd\u011bl, jak mu zrovna je, i kdy\u017e byl na kilometry daleko. Te\u010f ale ne. Ticho. A samota.<\/div>\n

\n

Ani to nev\u00ed, ale poh\u0159b\u00edv\u00e1 m\u00e9 sny. Moji v\u00edru a touhu j\u00edt d\u00e1l. Touhu n\u011bco dok\u00e1zat. U\u017e nechci nic. V posledn\u00ed dob\u011b si sp\u00ed\u0161 jen p\u0159eji, aby ten humbuk kolem m\u011b a kapely nadobro utichl. Za tu dobu jsem napsal hromadu text\u016f, kter\u00e9 sv\u011bt nikdy nespat\u0159\u00ed. V\u0161echny jsou stejn\u011b na jedno a to sam\u00e9 t\u00e9ma. On. Kdo um\u00ed \u010d\u00edst mezi \u0159\u00e1dky, tomu by to mohlo doj\u00edt, ale takov\u00fdch lid\u00ed je m\u00e1lo. M\u00e1lo t\u011bch, co pochop\u00ed poezii pomaten\u00fdho bl\u00e1zna. Asi jsem v\u00e1\u017en\u011b jenom sn\u00edlek. Ale ten te\u010f spadl z nebe p\u0159\u00edmo na hubu.<\/p><\/div>\n

\n

Z m\u00e9ho uboh\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed m\u011b probral \u0161ramot v z\u00e1mku. Venku u\u017e pomalu sv\u00edtalo, zase jsem tu \u0159val a\u017e do r\u00e1na. Par\u00e1da. Za okam\u017eik se ke mn\u011b dostalo jeho opil\u00e9 prozp\u011bvov\u00e1n\u00ed. Za dal\u0161\u00ed chv\u00edli se ke mn\u011b p\u0159i\u0159\u00edtil i on. „Br\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1cha voleeeee, ses vypa\u0159il a m\u011b tu nechal s t\u011bma ko\u010di\u010dkama, co si to s tebou taky cht\u011bly rozdat\u2026“ za\u010dal se sm\u00e1t jak idiot a m\u011b do tv\u00e1\u0159e pra\u0161til alkoholov\u00fd smrad spojen\u00fd s hnusem z tuny vykou\u0159en\u00fdch cigaret. Zvedl se mi \u017ealudek.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee zrovna stoj\u00edm o to, n\u011bjakou p\u0159ehnout p\u0159es st\u016fl a druhej den si ani nepamatovat, kter\u00e1 to v\u016fbec byla?“ Pod\u00edval se na m\u011b jako na nejv\u011bt\u0161\u00edho kripla ve vesm\u00edru a po jeho zkoumav\u00e9m pohledu s v\u00fdrazem vo\u017eral\u00fdho in\u017een\u00fdra se rozchl\u00e1mal na cel\u00fd kolo.<\/div>\n
„Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b kret\u00e9n,“ odpochodoval z m\u00e9ho pokoje a je\u0161t\u011b na chodb\u011b se sm\u00e1l a \u017evatlal cosi o tom, \u017ee m\u00e1 br\u00e1chu dementa. S ka\u017ed\u00fdm jeho dal\u0161\u00edm slovem se mi do srdce zar\u00fdvaly \u017eiletky a j\u00e1 se nemohl udr\u017eet a hystericky se rozbre\u010del.<\/div>\n
\n

U\u017e pro n\u011bj nejsem nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Jsem jenom ten mlad\u0161\u00ed br\u00e1cha, kterej je tak trochu v\u00edc dement, a nev\u00edm, co v\u0161echno. Nic v\u00edc pro n\u011bj neznamen\u00e1m. U\u017e ne. Ty \u010dasy, co ke mn\u011b p\u0159i\u0161el, objal m\u011b a \u0161eptal mi ty n\u00e1dhern\u00fd slova, \u017ee jsem pro n\u011bj v\u0161echno a nikdy nedopust\u00ed, aby mi n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil\u2026 Ne\u2026 Je to pry\u010d. Plakal jsem. Dlouho. U\u017e jsem nemohl ani popadnout dech. Jenom jsem se t\u0159\u00e1sl, vzlykal a slzy nechal voln\u011b kanout po tv\u00e1\u0159\u00edch. To ne.<\/p><\/div>\n

\n

Napadaly m\u011b sam\u00fd hnusn\u00fd my\u0161lenky. U\u017e nem\u016f\u017eu. Nem\u016f\u017eu. Nikdy to nebude jako d\u0159\u00edv. Nikdy. Sebral jsem znovu plat\u00ed\u010dko s pr\u00e1\u0161kama a v\u0161echny jsem si je vym\u00e1\u010dkl do dlan\u011b. Chv\u00edli jsem je\u0161t\u011b plakal. P\u0159em\u00fd\u0161lel. Ale u\u017e jsem nem\u011bl nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let. U\u017e nic nebylo. Nebylo na co \u010dekat. Pr\u00e1\u0161ky jsem si rychle hodil do \u00fast a zapil je po\u0159\u00e1dn\u00fdm lokem chlastu. Ani nev\u00edm, co to v\u016fbec je. Whisky, nebo jinej hnus? Je to jedno. Za okam\u017eik jsem si z lahve p\u0159ihnul v\u00edc.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e nic v\u00edc nep\u016fjde<\/em><\/div>\n

Stanu se and\u011blem\u2026<\/em><\/div>\n
And\u011blem, kter\u00fd vedle tebe let\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
\n

Sbohem, Tome.<\/p>\n

autor: Evil<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Evil Vzdaluje se mi. Nechce se mi tomu v\u011b\u0159it. Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee se to m\u016f\u017ee n\u011bkdy st\u00e1t. Je moj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. Ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed. M\u00e1 polovina. Ta, kter\u00e1 um\u011bla st\u00e1t pevn\u011b na zemi. Ta, kter\u00e1 v\u011bd\u011bla, jak\u00fd sv\u011bt skute\u010dn\u011b je. J\u00e1 to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-216","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/216","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=216"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/216\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=216"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=216"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=216"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}