{"id":2165,"date":"2016-03-25T16:00:00","date_gmt":"2016-03-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2156"},"modified":"2016-03-25T16:00:00","modified_gmt":"2016-03-25T15:00:00","slug":"estranged-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/03\/25\/estranged-1\/","title":{"rendered":"Estranged 1."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Hall\u00f6chen,<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
zdrav\u00edm v\u00e1s u prvn\u00edho d\u00edlu voln\u00e9ho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed pov\u00eddky Enchanted, kter\u00e1 tu byla p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny poprv\u00e9 zve\u0159ejn\u011bna. Zp\u011btn\u011b bych cht\u011bla pod\u011bkovat t\u011bm, co j\u00ed v\u011bnovali \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u010dasu a pravideln\u011b se k n\u00ed vraceli.<\/em><\/div>\n
Estranged je jinak lad\u011bn\u00e1 ne\u017e jej\u00ed p\u0159edch\u016fdkyn\u011b, co\u017e z\u00e1hy zjist\u00edte sami. Nebudu ani p\u0159ekl\u00e1dat n\u00e1zev. Spousta z v\u00e1s to svede i bez moj\u00ed pomoci a ti, co jsou neznal\u00ed angli\u010dtiny, pochop\u00ed hned, co se do d\u00edlu za\u010dtou. Je to z n\u011bj patrn\u00e9 a\u017e a\u017e. Za sebe \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ji m\u00e1m mali\u010dko rad\u011bji ne\u017e Enchanted. Neum\u00edm \u0159\u00edct pro\u010d, zkr\u00e1tka to tak je.<\/em><\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee si u\u017eijete nejen tuhle kapitolu ale i pov\u00eddku celkov\u011b. Kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed a tady u\u017e Bill a Tom podruh\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
LadyKay<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„<\/em><\/strong>Kdy\u017e mluv\u00ed\u0161 s\u00e1m k sob\u011b a nikdo nen\u00ed doma.“<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Jeden\u2026 Dva\u2026 T\u0159i\u2026 T\u0159ikr\u00e1t odbije zvon na v\u011b\u017ei. S povzdechnut\u00edm se p\u0159eval\u00edm na z\u00e1da, ruce si slo\u017e\u00edm pod hlavu a zahled\u00edm se na strop nad sebou. Zkoum\u00e1m ka\u017ed\u00fd milimetr, jako bych se snad domn\u00edval, \u017ee se b\u011bhem doby, co jsem le\u017eel na boku, n\u011bco nad moj\u00ed hlavou zm\u011bnilo. Kdepak, je st\u00e1le stejn\u00fd. Stejn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd a nudn\u00fd.<\/p><\/div>\n

Nedovedu p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, kolik noc\u00ed jsem str\u00e1vil t\u00edmto zp\u016fsobem. Kolikr\u00e1t jsem tu jen tak nehybn\u011b le\u017eel obklopen tmou a tichem a tup\u011b civ\u011bl nad sebe. Naslouchal jsem ruchu, co ke mn\u011b dol\u00e9hal z ulice, a sledoval sv\u011btla proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch aut, co se kr\u00e1tce prom\u00edtla na strop\u011b. Hlasy i zvuky se vzdalovaly, dokud nezmizely a nezavl\u00e1dlo znovu ticho, stejn\u011b jako sv\u011btla pohltila temnota.<\/div>\n
\n

Z postele vst\u00e1v\u00e1m jen, je-li to nezbytn\u011b nutn\u00e9. Vzhledem k tomu, \u017ee m\u00e1m dovolenou, zved\u00e1m se z n\u00ed pouze tehdy, kdy\u017e jdu na z\u00e1chod nebo se nap\u00edt. Na j\u00eddlo nem\u00e1m ani pomy\u0161len\u00ed. U\u017e si ani nepamatuji, kdy a co jsem naposledy sn\u011bdl. Mo\u017en\u00e1 bych mohl zkusit smrt vyhladov\u011bn\u00edm, proto\u017ee to moje pitom\u00e9 srdce prost\u011b samo b\u00edt nep\u0159estane. Beztak tlu\u010de jen ze zvyku. Z pouh\u00e9 setrva\u010dnosti. Ot\u00e1zkou v\u0161ak je, jak dlouho se d\u00e1 bez j\u00eddla p\u0159e\u017e\u00edt\u2026 Odhadoval bych to na des\u00edtky dn\u016f, co\u017e se mi jev\u00ed jako p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e1 doba. Rychlej\u0161\u00ed by tedy bylo, kdybych p\u0159estal p\u00edt. Bez vody se p\u0159ece jen moc dlouho vydr\u017eet ned\u00e1. Kdysi jsem sly\u0161el, \u017ee jakmile \u010dlov\u011bk p\u0159estane poci\u0165ovat hlad a \u017e\u00edze\u0148, znamen\u00e1 to, \u017ee mu za\u010d\u00ednaj\u00ed selh\u00e1vat \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 org\u00e1ny. Je-li to pravda, tak mohu s klidem konstatovat, \u017ee ty moje prozat\u00edm funguj\u00ed.<\/p><\/div>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r dny jsem c\u00edtil bolest. Spalovala moje nitro, kompletn\u011b m\u011b pohlcovala. Zrovna tak jsem vn\u00edmal smutek, co m\u011b bez p\u0159est\u00e1n\u00ed mu\u010dil. A te\u010f? Ani jedno z toho. Vlastn\u011b nec\u00edt\u00edm v\u016fbec nic. Snad jsem si na oboj\u00ed zvykl natolik, \u017ee jsem to za\u010dal ignorovat. \u010clov\u011bk si p\u0159ece p\u0159ivykne na ledasco. Tak pro\u010d by to u m\u011b nemohl b\u00fdt pr\u00e1v\u011b \u017eal?<\/div>\n
<\/p>\n

„<\/em>Ten n\u00e1pis se rozplyne, ale na\u0161e l\u00e1ska ne\u2026“<\/em><\/div>\n

\n

\u0158\u00edkal, \u017ee na\u0161e l\u00e1ska je nav\u017edy, a j\u00e1 mu v\u011b\u0159il. Nep\u0159ipou\u0161t\u011bl jsem si, \u017ee by to mohlo b\u00fdt jinak. Sl\u00fdchal jsem, \u017ee l\u00e1ska bol\u00ed a zp\u016fsobuje zklam\u00e1n\u00ed, \u010dlov\u011bk m\u00e1 naivn\u00ed p\u0159edstavy a ide\u00e1ly a najednou, ani nev\u00ed jak, tu stoj\u00ed st\u0159\u00edzliv\u00fd, zklaman\u00fd, zrazen\u00fd a s\u00e1m. Jen\u017ee to se mohlo p\u0159ihodit jen druh\u00fdm, ne n\u00e1m. My jsme byli k smrti \u0161\u0165astn\u00ed a milovali jsme se. M\u011bla to b\u00fdt l\u00e1ska a\u017e za hrob.<\/p><\/div>\n

\n
Kdy se to v\u0161echno vlastn\u011b pokazilo? Z\u00e1le\u017e\u00ed n\u00e1m po\u0159\u00e1d na tom druh\u00e9m? Je to, co d\u011bl\u00e1me, opravdu spr\u00e1vn\u00e9? Spojuje n\u00e1s v\u016fbec je\u0161t\u011b n\u011bco? Tyto \u00favahy se mi neust\u00e1le st\u0159\u00eddaj\u00ed v mysli, ale odpov\u011bdi na n\u011b nep\u0159ich\u00e1zej\u00ed. Mluven\u00ed je pro n\u00e1s moment\u00e1ln\u011b t\u00edm nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00edm. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, kdy naposledy jsme spolu prohodili jedin\u00e9 slovo. Budou to t\u00fddny. Po tom pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi mezi n\u00e1mi zavl\u00e1dlo ticho, kter\u00e9 dosud ani jeden z n\u00e1s neprolomil.<\/div>\n
Zatracen\u011b. Byli jsme si p\u0159ece tak bl\u00edzc\u00ed. Dv\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161e. Musel bych si p\u0159ece v\u0161imnout, kdyby se to za\u010dalo m\u011bnit. Musel bych to vyc\u00edtit. Musel bych poznat, \u017ee u\u017e m\u011b nechce. Ur\u010dit\u011b\u2026<\/div>\n
<\/p>\n

„<\/em>Tome, tohle je Lisa a tohle Bill.“ M\u016fj nov\u00fd \u0161\u00e9f mi jednoho po druh\u00e9m p\u0159edstav\u00ed moje kolegy, kte\u0159\u00ed m\u011b maj\u00ed za \u00fakol zasv\u011btit do toho, jak to tu chod\u00ed. Na oba se usm\u011bji a pozorn\u011b si je prohl\u00e9dnu. Na mlad\u00e9m blon\u010fat\u00e9m mu\u017ei s kovov\u00fdmi ozdobami v obli\u010deji setrv\u00e1 m\u016fj zrak p\u0159ece jen o n\u011bco d\u00e9le ne\u017e na jeho kolegyni. Nikdy jsem takovou bytost nespat\u0159il. K moj\u00ed nelibosti to v\u0161ak nen\u00ed on, kdo se m\u011b ujme, aby m\u011b tu provedl, n\u00fdbr\u017e pr\u00e1v\u011b ta\u2026 Lisa, tu\u0161\u00edm, \u017ee se jmenuje usm\u011bvav\u00e1 a upov\u00eddan\u00e1 zrzka. Odt\u00e1hne m\u011b s sebou za pult, zat\u00edmco Billovy kroky m\u00ed\u0159\u00ed mezi hosty kav\u00e1rny. Sna\u017e\u00edm se soust\u0159edit na to, co mi Lisa \u0159\u00edk\u00e1, ale m\u016fj pohled st\u00e1le p\u0159itahuje m\u016fj nov\u00fd sexy kolega a douf\u00e1m, \u017ee se k n\u00e1m brzy p\u0159id\u00e1.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„<\/em>Mus\u00ed\u0161 ochutnat Billovo frapp\u00e9.“ Prohl\u00e1s\u00ed Lisa chvilku pot\u00e9, co byly moje prosby vysly\u0161eny, a Bill se vr\u00e1til zp\u00e1tky, aby vy\u0159\u00eddil objedn\u00e1vku. Neunikne mi, jak ji zpra\u017eil pohledem, ani to, jak proto\u010dil o\u010dima, kdy\u017e m\u011b nov\u00e1 kolegyn\u011b za\u010dala uji\u0161\u0165ovat, \u017ee nikdo neum\u00ed frapp\u00e9 p\u0159ipravit l\u00e9pe ne\u017e on. Z\u0159ejm\u011b nebude typem, kter\u00e9mu d\u011blaj\u00ed dob\u0159e lichotky. Sp\u00ed\u0161 se d\u00edk nim c\u00edt\u00ed rozpa\u010dit\u011b. P\u0159esto o jedno po\u017e\u00e1d\u00e1m a on p\u0159ekvapiv\u011b moj\u00ed \u017e\u00e1dosti vyhov\u00ed. O n\u011bkolik chvil pozd\u011bji m\u00e1m tedy mo\u017enost p\u0159esv\u011bd\u010dit se, \u017ee Lisa ani v nejmen\u0161\u00edm nep\u0159eh\u00e1n\u011bla, kdy\u017e chv\u00e1lila jeho dovednosti. Bill je jen zbyte\u010dn\u011b skromn\u00fd. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. \u010clov\u011bk by sp\u00ed\u0161 \u010dekal, \u017ee n\u011bkdo s jeho vzhledem bude m\u00edt velk\u00e9 ego. Nebudu lh\u00e1t, \u017ee m\u011b nepot\u011b\u0161ilo zji\u0161t\u011bn\u00ed o opaku.<\/em><\/div>\n

M\u00edrn\u011b znejist\u00edm, sotva si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee jsme za pultem sami. Nechci ml\u010det, r\u00e1d bych si s n\u00edm za\u010dal pov\u00eddat, ale moje nervozita mi br\u00e1n\u00ed. Nakonec za\u010dnu konverzaci na t\u00e9ma, kter\u00e9 je n\u00e1m ob\u011bma bl\u00edzk\u00e9. O k\u00e1v\u011b. Zabol\u00ed m\u011b, \u017ee se mnou p\u0159es ve\u0161kerou mou snahu komunikuje v podstat\u011b jen pohyby hlavy. Jazyk se mu rozv\u00e1\u017ee, teprve kdy\u017e hovor zavedu na jeho za\u010d\u00e1tky tady\u2026<\/em><\/div>\n
\n

To bylo poprv\u00e9, co jsem ho vid\u011bl, a p\u0159esto\u017ee od t\u00e9 doby uplynulo mnoho t\u00fddn\u016f, dodnes si v\u0161echno pamatuji do nejmen\u0161\u00edho detailu. V\u011brn\u011b bych dok\u00e1zal popsat, jak se Bill v ten nebo ten moment tv\u00e1\u0159il. Slovo od slova bych svedl od\u0159\u00edkat, co mi pov\u00eddal. Je to divn\u00e9. Pam\u011b\u0165 p\u0159\u00edli\u0161 dobrou nem\u00e1m, ale v\u0161echno, co souvis\u00ed s n\u00edm, si pamatuji dokonale.<\/p><\/div>\n

Okam\u017eik trvalo, ne\u017e jsme se ujistili, \u017ee ten druh\u00fd na\u0161e city op\u011btuje. Dokonce mezi n\u00e1mi do\u0161lo k nedorozum\u011bn\u00ed, a to tehdy, kdy Bill nabyl dojmu, \u017ee moje nete\u0159 Mae-Mae je mou dcerou a p\u0159isoudil mi tak roli fot\u0159\u00edka od rodiny. V\u0161echno se nakonec vysv\u011btlilo, a a\u010dkoli se du\u0161oval, \u017ee d\u011bti nesn\u00e1\u0161\u00ed, moje nete\u0159inka mu u\u010darovala a b\u011bhem jednoho spole\u010dn\u00e9ho odpoledne si ho omotala kolem prst\u00edku. Troufl bych si tvrdit, \u017ee sv\u016fj n\u00e1zor na d\u011bti d\u00edk n\u00ed p\u0159ece jen p\u0159ehodnotil.<\/div>\n
<\/p>\n

„<\/em>Ona je tak sladk\u00e1,“ za\u010dne se rozpl\u00fdvat hned nad prvn\u00ed fotkou Mae-Mae. S\u00e9gra mi poslala p\u00e1r fotografi\u00ed z jejich v\u00fdletu do Disneylandu. P\u016fvodn\u011b jsme s Billem pl\u00e1novali, \u017ee bychom jeli s nimi. Ani jeden z n\u00e1s tam dote\u010f nebyl, jen\u017ee jsem nedostal volno v pr\u00e1ci. Mus\u00edme se tedy spokojit jen s obr\u00e1zky, kter\u00e9 si usazeni na pohovce spole\u010dn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edme.<\/em> Sl\u00edbili jsme si v\u0161ak, \u017ee si to vynahrad\u00edme a v budoucnu se tam pod\u00edv\u00e1me.<\/em><\/div>\n

„<\/em>Ale,“ oto\u010d\u00edm se na n\u011bho a \u00fa\u017easem zvednu obo\u010d\u00ed. „Nejsou n\u00e1hodou v\u0161echna d\u011bcka rozmazlen\u00e1 zt\u011blesn\u011bn\u00ed \u010f\u00e1bla?“<\/em><\/div>\n
„<\/em>Ciz\u00ed ano.“ P\u0159ejde s klidem moje r\u00fdpnut\u00ed a ihned dod\u00e1. „Mae-Mae je ale na\u0161e.“<\/em><\/div>\n
„<\/em>To \u00fapln\u011b m\u011bn\u00ed situaci.“ Zasm\u011bji se a vyslou\u017e\u00edm si za to pohlavek. Bill, p\u0159esto\u017ee si um\u00ed ud\u011blat legraci s\u00e1m sebe, nem\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e si z n\u011bho utahuji. V\u017edycky na to reaguje podobn\u011b, \u010d\u00edm\u017e to v\u011bt\u0161inou jen zhor\u0161\u00ed. Nejinak je tomu nyn\u00ed. Zat\u00edmco do m\u011b bu\u0161\u00ed p\u011bstmi, sv\u00edj\u00edm se sm\u00edchy. Je\u0161t\u011b chvilku r\u00e1ny, kter\u00e9 ani trochu nebol\u00ed, sn\u00e1\u0161\u00edm, ne\u017e ho popadnu za z\u00e1p\u011bst\u00ed a uv\u011bzn\u00edm ho pod sv\u00fdm t\u011blem.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Te\u010f se p\u0159edve\u010f,“ vyzvu ho a u\u0161kl\u00edbnu se. Ihned na mou hru p\u0159istoup\u00ed. Netrv\u00e1 dlouho a na\u0161e nah\u00e1 t\u011bla se o sebe nal\u00e9hav\u011b t\u0159ou.<\/em><\/div>\n
\n

Milovat se s Billem je jako st\u00e1le objevovat n\u011bco nov\u00e9ho. Vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, dech berouc\u00ed, fascinuj\u00edc\u00ed. Zpam\u011bti zn\u00e1m ka\u017edi\u010dk\u00fd z\u00e1hyb jeho \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla. St\u00e1le c\u00edt\u00edm jeho v\u016fn\u00ed, sametovou hebkost jeho poko\u017eky, teplo jeho n\u00e1ru\u010de nebo chu\u0165 pln\u00fdch rt\u016f. O to v\u0161echno jsem nyn\u00ed ochuzen. Nesch\u00e1z\u00ed mi v\u0161ak jen tohle, chyb\u00ed mi Bill celkov\u011b. Miluji na n\u011bm to, jak d\u00e1v\u00e1 najevo emoce. Jeho skoro a\u017e d\u011btskou radost, kdykoli nade mnou vyhr\u00e1l na playstationu. Nebo jak se dok\u00e1zal doj\u00edmat p\u0159i n\u011bkter\u00fdch filmov\u00fdch sc\u00e9n\u00e1ch a n\u00e1sledn\u011b mi nad\u00e1val, \u017ee jsem citliv\u00fd jako pa\u0159ez, kdy\u017e jsem se mu po\u0161kleboval.<\/p><\/div>\n

\n

Dokonce mi sch\u00e1z\u00ed i ten nepo\u0159\u00e1dek, co dok\u00e1zal nad\u011blat a kter\u00fd jsem po n\u011bm musel ukl\u00edzet. Kdy\u017e se r\u00e1no vypravoval do pr\u00e1ce, byl schopen vytahat ze sk\u0159\u00edn\u011b v\u0161echno oble\u010den\u00ed, dokud nena\u0161el spr\u00e1vn\u00fd outfit pro dan\u00fd den. V\u011bt\u0161inou jsem to b\u00fdval j\u00e1, kdo jednotliv\u00e9 svr\u0161ky vr\u00e1til zp\u011bt na jejich m\u00edsto, proto\u017ee Bill byl zanepr\u00e1zdn\u011bn p\u00e9\u010di o sv\u016fj zevn\u011bj\u0161ek natolik, \u017ee m\u00e1lokdy mu zb\u00fdval \u010das na n\u011bco jin\u00e9ho. N\u011bkdy se ani nestihl nasn\u00eddat. M\u011bl jsem p\u0159irozen\u011b na vybranou. Bu\u010f tam ty hadry nechat le\u017eet a roz\u010d\u00edlit se p\u0159i pohledu na n\u011b hned, co se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f, nebo je s\u00e1m uklidit a m\u00edt klid. Ne v\u017edy jsem mu oble\u010den\u00ed poskl\u00e1dal a ulo\u017eil zp\u011bt do sk\u0159\u00edn\u011b, p\u00e1rkr\u00e1t jsem je nechal povalovat se v\u0161ude kolem a Bill ten brajgl musel ukl\u00edzet po n\u00e1vratu z pr\u00e1ce. To se pak p\u0159i rann\u00edch m\u00f3dn\u00edch p\u0159ehl\u00eddk\u00e1ch ovl\u00e1dal a v\u011bt\u0161inou si obl\u00e9kl prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 mu padla do ruky. Vydr\u017eelo mu to v\u0161ak jen do doby, ne\u017e zapomn\u011bl, jak d\u011bsn\u00e1 otrava je v\u0161echno to oble\u010den\u00ed skl\u00e1dat. Pak to odstartovalo nanovo.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„<\/em>Dobr\u00e9 r\u00e1no.“ Vesel\u00fd t\u00f3n hlasu m\u011b p\u0159im\u011bje otev\u0159\u00edt o\u010di. Zamrk\u00e1m, promnu si je dlan\u011bmi a tro\u0161ku se nadzvednu. Bill se s podnosem a \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem akor\u00e1t p\u0159ibli\u017euje k posteli. Na sob\u011b m\u00e1 pouze spodn\u00ed pr\u00e1dlo, a aby mu nebyla zima, s\u00e1hl po jedn\u00e9 z m\u00fdch ko\u0161il. Pr\u00fd mu stejn\u011b slu\u0161\u00ed v\u00edc. Opatrn\u011b polo\u017e\u00ed podnos na kraj l\u016f\u017eka. Nem\u00fdlil jsem se, kdy\u017e jsem se domn\u00edval, \u017ee si p\u0159ivstal, aby n\u00e1m p\u0159ipravil sn\u00eddani. Ba co v\u00edc, aby mi ji p\u0159inesl a\u017e do postele. Nen\u00ed zrovna rann\u00edm pt\u00e1\u010detem, a kdy\u017e nemus\u00ed vst\u00e1vat do pr\u00e1ce, r\u00e1d si p\u0159isp\u00ed. B\u00fdv\u00e1m to p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b j\u00e1, kdo je prvn\u00ed na nohou. O to v\u00edc si cen\u00edm jeho snahy.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„<\/em>D\u011bkuju,“ \u0159eknu chraplav\u00fdm hlasem, kter\u00fd po r\u00e1nu m\u00edv\u00e1m, a s \u00fasm\u011bvem p\u0159ijmu hrnek s k\u00e1vou, jen\u017e mi pod\u00e1v\u00e1. Opatrn\u011b po kolenou p\u0159eleze na voln\u00e9 m\u00edsto vedle m\u011b a p\u0159ehod\u00ed si p\u0159es nohy pe\u0159inu.<\/em><\/div>\n

„<\/em>Jak ses vyspal?“ Zaj\u00edm\u00e1 se a dlouze si p\u0159i tom prohl\u00ed\u017e\u00ed m\u016fj obli\u010dej. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem prozat\u00edm nem\u011bl mo\u017enost pod\u00edvat se do zrcadla. Mus\u00edm vypadat p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Po v\u010derej\u0161\u00ed celodenn\u00ed \u0161icht\u011b jsem se zmohl akor\u00e1t na rychlou sprchu, ve\u010de\u0159i jsem s d\u00edky odm\u00edtl. Z posledn\u00edch sil jsem se dobelhal do lo\u017enice, padl do pe\u0159in a b\u011bhem n\u011bkolika minut jsem nev\u011bd\u011bl o sv\u011bt\u011b.<\/em><\/div>\n
„<\/em>A\u017e m\u011b p\u0159\u00ed\u0161t\u011b napadne vz\u00edt za n\u011bkoho sm\u011bnu a t\u0159i dny po sob\u011b makat denn\u011b t\u0159in\u00e1ct hodin v kuse, m\u00e1\u0161 povoleno m\u011b profackovat.“ Odv\u011bt\u00edm a usrknu trochu k\u00e1vy, o n\u00ed\u017e douf\u00e1m, \u017ee m\u011b postav\u00ed na nohy. Odlo\u017e\u00edm hrnek na no\u010dn\u00ed stolek a pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 potla\u010d\u00edm z\u00edvnut\u00ed. Nev\u00edm, co m\u011b p\u0159ivedlo k n\u00e1zoru, \u017ee po pracovn\u00edm v\u00edkendu zvl\u00e1dnu odpracovat dal\u0161\u00ed den nav\u00edc. Sm\u011bny m\u00edv\u00e1me p\u0159es t\u00fdden rann\u00ed a odpoledn\u00ed, s v\u00edkendy je to slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Jeden odpracujeme cel\u00fd s t\u00edm, \u017ee jsme od r\u00e1na do ve\u010dera v pr\u00e1ci, z dal\u0161\u00edho na n\u00e1s p\u0159ipad\u00e1 jen jeden den, bu\u010f sobota nebo ned\u011ble, a dva v\u00edkendy v m\u011bs\u00edci jsou voln\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„<\/em>\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee je to blbost.“ P\u0159ipomene mi, \u017ee mi ten n\u00e1pad rozmlouval. Nel\u00edbilo se mu to od za\u010d\u00e1tku a \u0159\u00edkal mi, \u017ee po t\u00e9 sm\u011bn\u011b budu naprosto nepou\u017eiteln\u00fd.<\/em> Zase m\u011bl pravdu.<\/em><\/div>\n

„<\/em>Dneska si t\u011b ale budu h\u00fd\u010dkat.“ Pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u010delo a m\u00e9 rty se rozt\u00e1hnou v uli\u010dnick\u00fd \u00fasm\u011bv. Tahle p\u0159edstava se mi v\u00edc ne\u017e zamlouv\u00e1.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Po\u010dkej,“ vyp\u00edskne Bill, kter\u00fd se akor\u00e1t natahoval po druh\u00e9m hrnku s kofeinov\u00fdm \u017eivotabudi\u010dem, jak k\u00e1v\u011b p\u0159ezd\u00edv\u00e1. Nepo\u010d\u00edtal v\u0161ak s t\u00edm, \u017ee po n\u011bm ch\u0148apnu a st\u00e1hnu zp\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„<\/em>V\u017edy\u0165 to v\u0161ude rozleju.“<\/em><\/div>\n
„<\/em>Nevad\u00ed.“ U\u0161kl\u00edbnu se. Polit\u00e9 povle\u010den\u00ed je posledn\u00ed, z \u010deho bych si v tuhle chv\u00edli d\u011blal t\u011b\u017ekou hlavu. I jeho hrn\u00ed\u010dek postav\u00edm na stolek a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. Hlavou spo\u010dinu na jeho hrudi a spokojen\u011b vydechnu.<\/em><\/div>\n
\n

To byl jeden z okam\u017eik\u016f, kdy jsem byl naprosto \u0161\u0165astn\u00fd a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee m\u011b o \u0161t\u011bst\u00ed nikdo nem\u016f\u017ee p\u0159ipravit. Zbo\u017e\u0148oval jsem, kdy\u017e jsem se mu mohl schoulit do n\u00e1ru\u010d\u00ed a nechal se j\u00edm hladit. Jen jsem le\u017eel, obj\u00edmal ho, naslouchal tlukotu jeho srdce a vdechoval jeho v\u016fni, zat\u00edmco m\u011b Bill v\u00edskal ve vlasech a sem tam mi do nich vtiskl polibek. Jeho n\u00e1ru\u010d mi byla i jak\u00fdmsi \u00fato\u010di\u0161t\u011bm, kde jsem se schov\u00e1val p\u0159ed sv\u011btem. Pokud jsem se tr\u00e1pil nebo m\u011bl starosti, sta\u010dilo, aby m\u011b sev\u0159el v objet\u00ed, a v tu r\u00e1nu jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161echno bude zase dobr\u00e9. M\u011bl jsem po sv\u00e9m boku toti\u017e miluj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka a v\u011b\u0159il jsem, \u017ee spole\u010dn\u011b v\u0161echno zvl\u00e1dneme a p\u0159ekon\u00e1me. Nenapadlo m\u011b, \u017ee bych se mohl m\u00fdlit.<\/p><\/div>\n

\n

Nat\u00e1hnu se po mobilu, abych ho sp\u00ed\u0161 ze zvyku zkontroloval. \u017d\u00e1dn\u00fd zme\u0161kan\u00fd hovor, \u017e\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va. Nic. Jen ml\u010den\u00ed. D\u0159\u00edve jsme spolu dok\u00e1zali otev\u0159en\u011b hovo\u0159it o \u010demkoli. Te\u010f bychom se spolu nebyli schopni bavit ani o po\u010das\u00ed, nato\u017e \u0159e\u0161it n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m. Nebo sp\u00ed\u0161 nechceme. Prvn\u00ed krok by m\u011bl ud\u011blat ten, kdo chyboval. Nebyl jsem to j\u00e1, kdo druh\u00e9mu lhal, je\u010del po n\u011bm a pak za sebou t\u0159\u00edskl dve\u0159mi, aby se v\u00edc neuk\u00e1zal. Byl to Bill. Jen\u017ee ten si te\u010f l\u00ed\u017ee r\u00e1ny a odm\u00edt\u00e1 jak\u00fdkoli kontakt se mnou. Vlastn\u011b, te\u010f bych mu m\u00e1lem k\u0159ivdil. P\u0159ece jen mi napsal. Dvakr\u00e1t. Kdy\u017e jsem po h\u00e1dce vychladl, poslal jsem mu zpr\u00e1vu, kdy se hodl\u00e1 vr\u00e1tit dom\u016f. Obratem mi p\u0159i\u0161la textovka, kterou jsem dote\u010f nesmazal a v n\u00ed\u017e mi oznamoval, \u017ee z\u016fstane p\u00e1r dn\u00ed u sv\u00e9ho kamar\u00e1da Joachima. Z p\u00e1r dn\u016f se stalo p\u00e1r t\u00fddn\u016f.<\/p><\/div>\n

‚Az se s tebou bude dat mluvit jako s inteligentni bytosti.‘<\/em>, takhle vypadala jeho druh\u00e1 a z\u00e1rove\u0148 posledn\u00ed SMSka, kterou mi poslal jako odpov\u011b\u010f na to, kdy si spolu promluv\u00edme. Pr\u00fd se mnou! Chov\u00e1m se rozumn\u011b, to on jedn\u00e1 jak d\u00edt\u011b.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed, co oddaluje jeho n\u00e1vrat, je pr\u00e1v\u011b pobyt u Joachima. Tomu klukovi jsem nikdy moc nesedl, co si budu nalh\u00e1vat. Nevad\u00ed mi to v\u0161ak ani trochu, antipatie byly od po\u010d\u00e1tku vz\u00e1jemn\u00e9. Vlastn\u011b jsem se sna\u017eil vych\u00e1zet s n\u00edm jen kv\u016fli Billovi. Jedin\u011b kv\u016fli n\u011bmu jsem ho toleroval a sn\u00e1\u0161el pohled na ten jeho ksicht. Dovedu si p\u0159edstavit, co za bl\u00e1boly mu ten jeho Jo vykl\u00e1d\u00e1. Utvrzuje ho v tom, \u017ee ud\u011blal dob\u0159e, kdy\u017e ode m\u011b ode\u0161el. Pokra\u010duje t\u00edm, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, ne\u017e jsem j\u00e1. Vypo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1 v\u0161echny moje chyby a nach\u00e1z\u00ed na m\u011b i takov\u00e9, kter\u00e9 ve skute\u010dnosti nem\u00e1m. Te\u010f tak trochu lituji toho, \u017ee jsem mu nikdy nerozbil hubu. Za ty debiln\u00ed p\u0159ipom\u00ednky, co ke v\u0161emu m\u011bl, si o to koledoval.<\/div>\n
<\/p>\n

„<\/em>Do jist\u00e9 doby mluvil Bill \u00fapln\u011b jinak.“ Za\u0161kleb\u00ed se na m\u011b Joachim a napije se piva.<\/em><\/div>\n

„<\/em>Jak do jist\u00e9 doby?“ Zept\u00e1m se a pohledem v davu vyhled\u00e1m Billa, kter\u00fd mi od baru vesele zam\u00e1v\u00e1 a vr\u00e1t\u00ed se k rozhovoru s Danim, sv\u00fdm dal\u0161\u00edm kamar\u00e1dem.<\/em> Kam se vytratil Nikolaus, zvan\u00fd Nikki, nem\u00e1m zd\u00e1n\u00ed. Z\u0159ejm\u011b chce dost\u00e1t sv\u00e9 pov\u011bsti lva sal\u00f3n\u016f a poohl\u00ed\u017e\u00ed se po vhodn\u00e9m objektu.<\/em><\/div>\n
„<\/em>Tak,“ pokr\u010d\u00ed ten napom\u00e1dovan\u00fd krasavec rameny. „Od ur\u010dit\u00e9 doby se chov\u00e1 jinak ne\u017e d\u0159\u00edv.“<\/em><\/div>\n
„<\/em>T\u00edm chce\u0161 nazna\u010dit co?“ M\u00edrn\u011b se p\u0159edklon\u00edm a zatnu v p\u011bst ruku, ji\u017e m\u00e1m polo\u017eenou na noze. Bylo p\u0159ed\u010dasn\u00e9 domn\u00edvat se, \u017ee dneska d\u00e1 pokoj. Prsty si prohr\u00e1bne havran\u00ed vlasy, pohledem zkontroluje, jestli se jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 nevrac\u00ed, a znovu na m\u011b up\u0159e chladn\u00e9 \u0161ed\u00e9 o\u010di.<\/em><\/div>\n
„<\/em>J\u00e1? Nic. Jen \u0159\u00edk\u00e1m, jak to prost\u011b je.“ \u0158ekne s ledov\u00fdm klidem, \u010d\u00edm\u017e m\u011b na\u0161tve je\u0161t\u011b v\u00edc. Moc dob\u0159e v\u00edm, na\u010d nar\u00e1\u017e\u00ed. Nen\u00ed to poprv\u00e9, co zavedl \u0159e\u010d na toto t\u00e9ma. V minulosti mi nazna\u010dil, \u017ee se Bill zm\u011bnil, kdy\u017e m\u011b poznal. Zprvu jsem t\u00e9 pozn\u00e1mce nev\u011bnoval pozornost. Za\u010dal jsem ji \u0159e\u0161it a\u017e v moment\u011b, kdy mi objasnil, jak to myslel. Jeho dlouholet\u00fd kamar\u00e1d se m\u00fdm vlivem m\u011bl zm\u011bnit k hor\u0161\u00edmu. Dokonce m\u011b i obvinil z toho, \u017ee ho m\u00e1m natolik zpracovan\u00e9ho, aby papou\u0161koval moje n\u00e1zory. Takov\u00e1 hloupost!<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

M\u00e1 kliku, \u017ee m\u00e1 Bill dneska narozeniny a nechci mu je pokazit. Proto se dr\u017e\u00edm zp\u00e1tky a ovl\u00e1d\u00e1m se, a\u010d m\u011b to stoj\u00ed mnoho \u00fasil\u00ed. Jenom proto jsem p\u0159istoupil na to, \u017ee n\u011bkam vyraz\u00edme s jeho p\u0159\u00e1teli. Dani mi na nervy neleze. S t\u00edm jsme si padli do noty hned, jsme si povahov\u011b podobn\u00ed. Nikki se mnou komunikuje o n\u011bco m\u00e9n\u011b, ale probl\u00e9m spolu nem\u00e1me ani ten nejmen\u0161\u00ed. Kde\u017eto Joachima nem\u016f\u017eu ani c\u00edtit. A zhor\u0161uje se to, je mi \u010d\u00edm d\u00e1l protivn\u011bj\u0161\u00ed. Docela bych ocenil, kdyby se k n\u00e1m op\u011bt p\u0159ipojili. Bavil bych se s Danim a toho blbe\u010dka bych mohl zase chvilku p\u0159ehl\u00ed\u017eet.<\/em><\/div>\n

\n

Nen\u00ed to sm\u011b\u0161n\u00e9? Joachim m\u011b celou dobu obvi\u0148oval z toho, \u017ee jsem Billa zmanipuloval. \u017de jsem mu tot\u00e1ln\u011b vymyl mozek a on nem\u00e1 na nic vlastn\u00ed n\u00e1zor. P\u0159itom bych se klidn\u011b vsadil, \u017ee to on mu val\u00ed kl\u00edny do hlavy a \u0161tve ho proti mn\u011b. Nikdy jsem mu nezakazoval, aby se s n\u00edm st\u00fdkal. Samoz\u0159ejm\u011b jsem mu \u0159ekl, co si o Joachimovi mysl\u00edm, co\u017e Billovi moc po chuti nebylo. L\u00e9ta je to jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d a m\u00e1 ho r\u00e1d, \u010demu\u017e sice nerozum\u00edm, ale respektuji to.<\/p><\/div>\n

Bill mu ur\u010dit\u011b hned poreferoval o na\u0161\u00ed h\u00e1dce, co\u017e bylo jako voda na Joa\u016fv ml\u00fdn. Jen mu t\u00edm nahr\u00e1l. Trouf\u00e1m si \u0159\u00edct, \u017ee v tuhle chv\u00edli po sv\u011bt\u011b nechod\u00ed hor\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk ne\u017e j\u00e1. Aspo\u0148 podle Joachimova n\u00e1zoru, o n\u011bj\u017e se jist\u011b u\u017e sta\u010dil s kamar\u00e1dem pod\u011blit.<\/div>\n
\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Hall\u00f6chen, zdrav\u00edm v\u00e1s u prvn\u00edho d\u00edlu voln\u00e9ho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed pov\u00eddky Enchanted, kter\u00e1 tu byla p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny poprv\u00e9 zve\u0159ejn\u011bna. Zp\u011btn\u011b bych cht\u011bla pod\u011bkovat t\u011bm, co j\u00ed v\u011bnovali \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u010dasu a pravideln\u011b se k n\u00ed vraceli. Estranged je jinak lad\u011bn\u00e1 ne\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[647],"tags":[],"class_list":["post-2165","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-estranged-by-ladykay"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2165","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2165"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2165\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2165"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2165"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2165"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}