{"id":2169,"date":"2016-03-23T16:00:00","date_gmt":"2016-03-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2160"},"modified":"2016-03-23T16:00:00","modified_gmt":"2016-03-23T15:00:00","slug":"faded-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/03\/23\/faded-3\/","title":{"rendered":"Faded 3."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Je \u00fater\u00fd. Od ned\u011ble mi Tom volal asi \u010dty\u0159ikr\u00e1t, ale nemohl jsem mu to vz\u00edt. Nec\u00edtil jsem se na to. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, b\u00e1l jsem se s\u00e1m sebe. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem se pod\u00edval na Justina, a\u0165 jsme se h\u00e1dali, nebo ne, m\u011bl jsem hrozn\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem na Toma \u010dasto myslel a mo\u017en\u00e1 pro ty pocity, kter\u00e9 jsem za\u017e\u00edval, kdy\u017e jsme byli tak bl\u00edzko. St\u00e1le jsem se c\u00edtil podle, jako bych Justina zrazoval. I kdy\u017e\u2026 dal bych cokoli za to, abych to mohl c\u00edtit znovu. Pod\u00edval jsem se na malou krabi\u010dku polo\u017eenou na stole, kter\u00e1 za\u010dala znovu vibrovat. Justin sed\u011bl vedle m\u011b.<\/div>\n
„Kdo je to?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00edslo\u2026“ P\u0159esn\u011b jsem v\u011bd\u011bl, koho \u010d\u00edslo to je, ale nemohl jsem to zvednout p\u0159ed n\u00edm. Nikdy mu ne\u0159eknu, \u017ee chci d\u011blat barmana, ne pot\u00e9, co si mysl\u00ed, \u017ee je to n\u011bco pod\u0159adn\u00e9ho. A samoz\u0159ejm\u011b\u2026 Kdyby se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem se setkal s Tomem, dopadlo by to hodn\u011b \u0161patn\u011b. V\u017edy mi lezla na nervy Justinova \u017e\u00e1rlivost. \u017d\u00e1rlil dokonce i na \u017eeny, a to jsem s nimi nikdy nic nem\u011bl a ani nikdy m\u00edt nebudu.<\/div>\n
„Aha\u2026 A nechce\u0161 to zvednout?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, nezved\u00e1m ciz\u00ed \u010d\u00edsla\u2026“<\/div>\n
„Aha\u2026 Tak j\u00e1 to tedy zvednu.“<\/div>\n
\n

Justin se nat\u00e1hl po m\u00e9m telefonu. Z\u016fstal jsem v \u0161oku, v hlav\u011b se mi automaticky prom\u00edtly v\u0161echny dal\u0161\u00ed h\u00e1dky, kter\u00e9 momentutem, co zvedne telefon.“Justine, ne!“<\/p><\/div>\n

„Pros\u00edm?“<\/div>\n
Pozd\u011b\u2026<\/div>\n
„Hal\u00f3! Billi? Pro\u010d mi nezved\u00e1\u0161 telefon? Sna\u017e\u00edm se ti dovolat u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed!“<\/div>\n
Justin se na m\u011b vy\u010d\u00edtav\u011b pod\u00edval. Jasn\u011b jsem vid\u011bl, jak se mu vl\u00e9v\u00e1 \u010derve\u0148 do tv\u00e1\u0159e. Vzteky\u2026 Ach, tohle nebude dobr\u00e9.<\/div>\n
„Billi,“ m\u00e9 jm\u00e9no po\u0159\u00e1dn\u011b zv\u00fdraznil, proto\u017ee jemu jsem nedovolil, aby mi tak \u0159\u00edkal, „tady nen\u00ed. Jsem jeho bratr. Kdo jsi?“ Kdy\u017e jsem sly\u0161el, co \u0159ekl, sev\u0159elo m\u011b u srdce. Justin si za\u010d\u00ednal vym\u00fd\u0161let a j\u00e1 se za\u010dal seri\u00f3zn\u011b b\u00e1t, \u017ee mu Tom prozrad\u00ed n\u011bco, co nechci.<\/div>\n
„Jsem Tom, pros\u00edm t\u011b, \u0159ekni mu, a\u0165 mi co nejrychleji zavol\u00e1 hned, jak to bude mo\u017en\u00e9. Pot\u0159ebuji se s n\u00edm dohodnout na dal\u0161\u00edm setk\u00e1n\u00ed, moc mi tu chyb\u00ed.“<\/div>\n
Justin u\u017e v\u00edc nic ne\u0159ekl\u2026 t\u00edpnul telefon, zhluboka se nadechl a probodl m\u011b stra\u0161n\u011b ostr\u00fdm pohledem. Za\u010d\u00ednal jsem se a\u017e b\u00e1t.<\/div>\n
\n
„Tom, ano?“<\/div>\n
„Ne, zlato, to v\u016f-v\u016fbec nen\u00ed tak, j-jak si mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl j\u00edt za n\u00edm! Moc mu tam chyb\u00ed\u0161!“ Justin za\u010dal nekontrolovateln\u011b k\u0159i\u010det. Vzal sklenici, kter\u00e1 byla na konferen\u010dn\u00edm stolku, a v\u0161\u00ed silou ji hodil na zem.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by ses s n\u00edm m\u011bl j\u00edt odreagovat! L\u00e1k\u00e1 t\u011b n\u011bco nov\u00e9ho, \u017ee jo?!“<\/div>\n
P\u011bst\u00ed bouchl do ledni\u010dky, kterou jsme m\u011bli v kuchyni hned u vchodu do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, \u010dili ji m\u011bl po ruce. Stra\u0161n\u011b jsem se b\u00e1l. Nikdy v \u017eivot\u011b jsem ho nevid\u011bl takhle na\u0161tvan\u00e9ho. Srdce mi vynechalo jeden \u00fader, kdy\u017e se op\u011bt na displeji m\u00e9ho telefonu objevilo tot\u00e9\u017e volaj\u00edc\u00ed \u010d\u00edslo. Necht\u011bl jsem si ani p\u0159edstavit, jak bude Justin reagovat.<\/div>\n
„Zvedni to.“ \u0158ekl klidn\u00fdm hlasem. D\u011bsil m\u011b. Nereagoval jsem tak rychle, jak si myslel, \u017ee budu, tak mi to zopakoval. Ale tentokr\u00e1t jsem m\u011bl z jeho hlasu hr\u016fzu.“Zvedni to!!!“<\/div>\n
„D-dob\u0159e\u2026“ Necht\u011bl jsem se rozplakat, necht\u011bl jsem d\u00e1t najevo sv\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed, ale nemohl jsem jinak. Moje pocity si se mnou d\u011blaly \u00fapln\u011b, co cht\u011bly.<\/div>\n
„Ano?“ \u0158ekl jsem uplakan\u00fdm hlasem, ale v moment\u011b jsem si vzpomn\u011bl, \u017ee telefonuji s Tomem. Mus\u00edm se vzchopit.<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b jsi to ty. Uhm, d\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne, v po\u0159\u00e1dku. Jasn\u011b, \u017ee p\u0159ijdu z\u00edtra do pr\u00e1ce, \u0159\u00edkal jsi, \u017ee u\u017e nastupuji.“<\/div>\n
„Co\u017ee? O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ Musel jsem to n\u011bjak zahr\u00e1t. Justin nesly\u0161el, co \u0159\u00edk\u00e1 Tom mn\u011b, tak\u017ee jsem cht\u011bl ud\u011blat rozhovor, kter\u00fd by mi pasoval.<\/div>\n
„Ano, v\u011bci m\u00e1m p\u0159ipraven\u00e9, nebyl jsem u telefonu, byl rozbitej.“<\/div>\n
„Bille, jsi s\u00e1m?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Ten, kdo mi to zvedl, nebyl tv\u016fj bratr, \u017ee?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku? Pokud chce\u0161, p\u0159ijdu pro tebe.“<\/div>\n
„Nen\u00ed, z\u00edtra p\u0159ijdu p\u0159ed tu pek\u00e1rnu, po\u010dk\u00e1m tam na tebe.“<\/div>\n
„Pochopil jsem. Za dvacet minut u pek\u00e1rny. Dr\u017e se.“<\/div>\n
„D\u00edky, p\u0159ijdu z\u00edtra ur\u010dit\u011b, ahoj.“<\/div>\n
\n

Musel jsem vymyslet, jak se dostanu ven. Pot\u0159ebuji odsud nutn\u011b vypadnout, s Justinem se nec\u00edt\u00edm bezpe\u010dn\u011b. Nechci s n\u00edm tady z\u016fstat ani minutu, ne te\u010f.<\/p><\/div>\n

„Chyb\u00ed\u0161 mu? Sch\u00e1z\u00ed\u0161 se s n\u00edm?“ Justin m\u011bl zalo\u017een\u00e9 ruce na prsou, propaloval m\u011b ostr\u00fdm, na\u0161tvan\u00fdm pohledem, dokonce se \u0161petkou z\u00e1ludnosti. Nikdy jsem ho takov\u00e9ho nevid\u011bl. Skute\u010dn\u011b jsem m\u011bl z n\u011bho strach.<\/div>\n
„L\u00e1sko, nen\u00ed to tak, jak si\u2026“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak. Neodpov\u011bd\u011bl jsi mi.“ V\u0161echno mi \u0159\u00edkal s takov\u00fdm klidem, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to jen ticho p\u0159ed bou\u0159\u00ed. Boj\u00edm se, co se stane d\u00e1l. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, um\u011bl bych se fyzicky ubr\u00e1nit, kdyby k n\u011b\u010demu do\u0161lo, ale psychicky bych to nedok\u00e1zal ur\u010dit\u011b. Jsem slab\u00e1, zraniteln\u00e1 povaha a na n\u011bco takov\u00e9ho nejsem. Proto i ten strach\u2026<\/div>\n
„Ne, nesch\u00e1z\u00edm. Nic s n\u00edm nem\u00e1m, v\u017edy\u0165 m\u00e1 p\u0159\u00edtelkyni. Je to Georg\u016fv kamar\u00e1d, p\u0159es n\u011bj m\u00e1m tu pr\u00e1ci. P\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„L\u017ee\u0161\u2026,“ \u0159ekl nejprve potichu, „l\u017ee\u0161 mi!!!“ P\u0159istoupil ke mn\u011b a tvrd\u011b m\u011b chytil za \u010delist. Pokud m\u011b ihned nepust\u00ed, celkem ur\u010dit\u011b mi ji zlom\u00ed.<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b!“ Chytil jsem mu ruku, sna\u017eil se ji d\u00e1t pry\u010d, ale byl siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.“\u0158\u00edk\u00e1m pus\u0165 m\u011b!“ Na\u0161el jsem v sob\u011b posledn\u00ed kousek odvahy a odstr\u010dil ho. \u010celist mi sice pustil, ale v tom moment\u011b mi dal facku.
Bolela.<\/p>\n

Hodn\u011b bolela\u2026 Ne samotn\u00e1 facka, bolelo m\u011b to, \u017ee mi ji v\u016fbec dal. Nikdy si nic takov\u00e9ho nedovolil a mysl\u00edm si, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd miluje, by to ani nikdy neud\u011blal.<\/div>\n

Dr\u017eel jsem si m\u00edsto, kde jsem to schytal. U\u017e to za\u010d\u00ednalo po\u0159\u00e1dn\u011b \u0161t\u00edpat.<\/div>\n
„Cos to ud\u011blal\u2026“ pod\u00edval jsem se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. U\u017e jsem v nich nevid\u011bl hn\u011bv ani z\u00e1ke\u0159nost, ale l\u00edtost. Mysl\u00edm si, \u017ee s\u00e1m nev\u011b\u0159il tomu, co ud\u011blal.<\/div>\n
„Promi\u0148, j\u00e1-j\u00e1 jsem necht\u011bl\u2026“<\/div>\n
Nezaj\u00edmalo m\u011b v\u00edc, co \u0159\u00edk\u00e1. Vzal jsem si kabelu a bez slova ode\u0161el. Sly\u0161el jsem, \u017ee Justin na m\u011b je\u0161t\u011b k\u0159i\u010d\u00ed n\u011bco ve smyslu, abych neodch\u00e1zel, ale bylo mi to \u00fapln\u011b jedno. Moc m\u011b bolelo, co ud\u011blal.<\/div>\n
\n

Pek\u00e1rna byla hned vedle vchodu do na\u0161eho bytu. Tom tam u\u017e byl, tak\u017ee jsem okam\u017eit\u011b nasedl do jeho auta. O\u010di jsem m\u011bl st\u00e1le uslzen\u00e9, make-up jsem musel m\u00edt rozmazan\u00fd v\u0161ude.<\/p><\/div>\n

„Bille, proboha, co se stalo?“<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, je\u010f n\u011bkam pry\u010d odsud a pak ti to pov\u00edm. Nem\u016f\u017eu tu b\u00fdt. Chci jet pry\u010d.“<\/div>\n
Zastavili jsme na velk\u00e9m pr\u00e1zdn\u00e9m parkovi\u0161ti pro kamiony. B\u011bhem cesty jsem Tomovi v\u0161echno vypr\u00e1v\u011bl se slzami v o\u010d\u00edch. Nezn\u00e1m ho, ale je to jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mi pomohl, kdy\u017e jsem to nejv\u00edc pot\u0159eboval, a to mu nikdy nezapomenu. Vystoupili jsme s auta, nutn\u011b jsem si pot\u0159eboval zakou\u0159it.<\/div>\n
„Moc m\u011b to mrz\u00ed. Poj\u010f sem\u2026“ popo\u0161el ke mn\u011b a siln\u011b m\u011b objal. R\u00e1zem jsem zapomn\u011bl na v\u0161echny probl\u00e9my a jen si u\u017e\u00edval to objet\u00ed. Nic v\u00edc. Nas\u00e1val jsem Tomovou v\u016fni – stejnou jako tehdy. Nemysl\u00edm si, \u017ee existuje n\u011bco kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e toto\u2026<\/div>\n
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No\u2026 pro\u010d mi pom\u00e1h\u00e1\u0161\u2026 T\u00e9m\u011b\u0159 se nezn\u00e1me.“<\/div>\n
Tom se na m\u011b mohl vyka\u0161lat, nemusel pro m\u011b p\u0159ijet, nemusel m\u011b te\u010f ut\u011b\u0161ovat\u2026 Nemusel nic. A stejn\u011b je tady, poslouch\u00e1 m\u00e9 probl\u00e9my a marn\u00ed \u010das, kter\u00fd mohl vyu\u017e\u00edt zcela jinak.<\/div>\n
„V\u00edm, ale\u2026 jsem nerad, kdy\u017e jsou lid\u00e9 kolem m\u011b ne\u0161\u0165astn\u00ed, a nav\u00edc\u2026 pot\u0159eboval jsi to. A je to lep\u0161\u00ed, ne\u017e bych se m\u011bl nudit, nebo d\u011blat n\u011bco nepodstatn\u00e9ho\u2026 Jsem r\u00e1d, \u017ee tu mohu b\u00fdt s tebou.“<\/div>\n
\n

Byl jsem tak rozcitliv\u011bl\u00fd, \u017ee p\u0159i jeho slovech jsem se neudr\u017eel a op\u011bt mi vyhrkly slzy. Krom\u011b Justina jsem na sv\u011bt\u011b nem\u011bl nikoho, pokud nepo\u010d\u00edt\u00e1m Georga, ale jeho jsem bral jen jako kamar\u00e1da. Nebyl to p\u0159\u00edtel. Najednou je tu Tom, se kter\u00fdm se c\u00edt\u00edm dob\u0159e, dr\u017e\u00ed m\u011b, obj\u00edm\u00e1 m\u011b a pom\u00e1h\u00e1 mi.<\/p><\/div>\n

„D\u011bkuji\u2026 Ani nev\u00ed\u0161, jak moc si toho v\u00e1\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku, opravdu. M\u00e1m chu\u0165 tomu tv\u00e9mu \u200b\u200bJustinovi po\u0159\u00e1dn\u011b nakopat zadek. Jak n\u011bco takov\u00e9ho mohl ud\u011blat? V\u017edy\u0165\u2026 to je nenorm\u00e1ln\u00ed! Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by pomohlo, kdybych \u0161el za n\u00edm a v\u0161echno mu vysv\u011btlil? V\u017edy\u0165\u2026 to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby my dva\u2026 M\u00e1m p\u0159ece p\u0159\u00edtelkyni, a nav\u00edc nejsem gay. Tak\u017ee\u2026 Mezi n\u00e1mi by nikdy k ni\u010demu nemohlo doj\u00edt. Nev\u00edm, o co mu jde, ale \u0161tve m\u011b\u2026“<\/div>\n
Tomova slova m\u011b zasko\u010dila. Vlastn\u011b\u2026 zklamala. Nejde o to, \u017ee by mi \u0159ekl n\u011bco, co jsem nev\u011bd\u011bl, ale o to, \u017ee to v\u016fbec \u0159ekl. S Tomem p\u0159ece nem\u00e1m v\u016fbec nic, a p\u0159esto\u2026 Nev\u00edm, co se to se mnou d\u011bje, ale mus\u00edm to zahr\u00e1t do outu. Nem\u016f\u017eu d\u00e1t na sob\u011b zn\u00e1t, \u017ee se s n\u00edm c\u00edt\u00edm dob\u0159e. P\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b! Nev\u00edm, co mu sedlo na nos. Nikdy nio takov\u00e9ho neud\u011blal a ani jsem nev\u011b\u0159il, \u017ee by to dok\u00e1zal. Dokonce jsme se tak moc je\u0161t\u011b nepoh\u00e1dali. Ani ne\u017e\u00e1rlil\u2026 Jsem z toho skute\u010dn\u011b zmaten\u00fd, j\u00e1\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat, Tome\u2026 J\u00e1\u2026 miluju ho, ale\u2026 tohle si nezaslou\u017e\u00edm\u2026“<\/div>\n
Tom m\u011b op\u011bt objal, ale tentokr\u00e1t jsem mu to op\u011btoval. Nemohl jsem jinak\u2026 Tak stra\u0161n\u011b jsem pot\u0159eboval n\u011bjakou oporu\u2026 A on byl jedin\u00fd, kdo mi ji dok\u00e1zal d\u00e1t.<\/div>\n
„Bude to lep\u0161\u00ed, slibuji\u2026 Chce\u0161 jet dneska dom\u016f? Nebo\u0165 jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159espat v baru.“ Tahle mo\u017enost se mi zamlouvala, ale\u2026 Rad\u011bji ne. P\u016fjdu dom\u016f a uvid\u00edm, co bude d\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, ne, d\u011bkuji. P\u016fjdu dom\u016f, nem\u016f\u017eu p\u0159ed sv\u00fdmi probl\u00e9my ut\u00edkat. Uhm, Tome, mohl bys m\u011b vz\u00edt dom\u016f? Nechci t\u011b ob\u00edrat o tolik \u010dasu, a nav\u00edc je u\u017e dost hodin. Pot\u0159ebuju se vyspat.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b? Opravdu m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat v baru.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, ur\u010dit\u011b.“ Nesm\u011ble jsem se na n\u011bj usm\u00e1l zpod \u0159as.<\/div>\n
\n

Cesta dom\u016f se mi zd\u00e1la stra\u0161n\u011b kr\u00e1tk\u00e1. S Tomem jsme \u00fapln\u011b zm\u011bnili t\u00e9ma, byla legrace, dozv\u011bd\u011bli jsme se o sob\u011b n\u011bco nov\u00e9ho. \u00dapln\u011b m\u011b p\u0159ivedl na jin\u00e9 my\u0161lenky. Teprve kdy\u017e jsme zastavili p\u0159ed pek\u00e1rnou, v\u0161echno to na m\u011b op\u011bt dolehlo. Necht\u011bl jsem odej\u00edt\u2026<\/p><\/div>\n

„Bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b\u2026“<\/div>\n
„Bille, sl\u00edb\u00ed\u0161 mi n\u011bco?“<\/div>\n
Z\u016fstal jsem zara\u017een\u00fd. Neum\u011bl jsem si p\u0159edstavit, co by ode m\u011b mohl cht\u00edt.“Jist\u011b.“<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee kdyby se n\u011bco stalo, okam\u017eit\u011b mi zavol\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Ou, aha. Samoz\u0159ejm\u011b, ale pevn\u011b v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to bude v po\u0159\u00e1dku\u2026“ Pot\u011b\u0161ilo m\u011b to. Lichotila mi jeho p\u00e9\u010de. Byl to skv\u011bl\u00fd pocit, kdy\u017e se o m\u011b n\u011bkdo takhle zaj\u00edmal\u2026 Ano, Justin se zaj\u00edmal, ale\u2026 je to n\u011bco nov\u00e9ho. Jin\u00e9ho\u2026<\/div>\n
„Douf\u00e1m. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, ur\u010dit\u011b mi volej. A\u2026 budu r\u00e1d, kdy\u017e mi nap\u00ed\u0161e\u0161 alespo\u0148 zpr\u00e1vu, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku. Budu klidn\u011bj\u0161\u00ed.“ Tom mi v\u011bnoval jeden ze sv\u00fdch b\u011blostn\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f a na rozlou\u010denou m\u011b siln\u011b objal.<\/div>\n
„D\u011bkuju, Tome.“<\/div>\n
„Kdykoliv. Ka\u017ed\u00fd pot\u0159ebuje n\u011bjakou vrbu.“<\/div>\n
„Ale stejn\u011b\u2026 Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj.“<\/div>\n
\n

Justin na m\u011b \u010dekal doma. V\u0161ude byla tma, on le\u017eel v posteli. Myslel jsem si, \u017ee sp\u00ed, tak jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co mi \u0159ekne. Shodil jsem ze sebe v\u0161echno \u0161atstvo a zav\u0159el se do koupelny. Nutn\u011b jsem pot\u0159eboval sprchu.<\/p><\/div>\n

P\u0159i pohledu do zrcadla jsem se zhrozil. Proboha! Vypadal jsem jako stra\u0161idlo na Halloween! \u0158asenku jsem m\u011bl \u00fapln\u011b rozteklou, d\u00edky slz\u00e1m d\u011blala dokonale soum\u011brn\u00e9 \u010dern\u00e9 cesti\u010dky a\u017e k m\u00e9mu krku. Bo\u017ee, jak se na m\u011b musel Tom d\u00edvat\u2026 Musel to b\u00fdt hrozn\u00fd pohled.<\/div>\n
Dlouho jsem si neu\u017e\u00edval sprchu tak jako te\u010f. C\u00edtil jsem ka\u017edou horkou kapku, jak st\u00e9k\u00e1 po m\u00e9m t\u011ble. Tv\u00e1\u0159 jsem nastavil tak, aby mi proud vody tekl rovnou do n\u00ed. Och\u2026 Tak osvobozuj\u00edc\u00ed\u2026 Najednou jsem poc\u00edtil, jak m\u011b n\u011b\u010d\u00ed ruce chytily v pase. V\u016fbec jsem si nev\u0161iml, kdy se odhrnuly dve\u0159e od sprchy, ani kdy do n\u00ed Justin stihl vl\u00e9zt.<\/div>\n
\n

„Myslel jsem, \u017ee sp\u00ed\u0161,“ \u0159ekl jsem \u00fapln\u011b klidn\u011b. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, cht\u011bl jsem si tu sprchu u\u017e\u00edt s\u00e1m a ani by m\u011b nenapadlo, \u017ee bych m\u011bl spole\u010dnost. Ale\u2026 Mo\u017en\u00e1 je to takhle lep\u0161\u00ed, mo\u017en\u00e1 se udob\u0159\u00edme.<\/p><\/div>\n

„Ne. \u010cekal jsem na tebe. Kde jsi byl?“<\/div>\n
„Setkal jsem se s\u2026“ na okam\u017eik jsem zav\u00e1hal, jestli mu m\u00e1m lh\u00e1t, nebo \u0159\u00edct pravdu. Srdce mi \u0159\u00edkalo, \u017ee lh\u00e1t ve vztahu se nem\u00e1, ale tentokr\u00e1t jsem dal na mozek.“\u2026Georgem. Jen tak jsme se bavili, musel jsem se uklidnit. V\u00ed\u0161, zranilo m\u011b to.“<\/div>\n
„Odpus\u0165 mi to\u2026 J\u00e1\u2026 j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee pokud bych mohl vr\u00e1tit \u010das, nikdy bych to neud\u011blal. U\u017e jsem toho minim\u00e1ln\u011b tis\u00edckr\u00e1t litoval, to ti p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„\u010clov\u011bk ned\u011bl\u00e1 v\u011bci, kdy\u017e je ud\u011blat nechce.“ Cht\u011bl jsem b\u00fdt nekompromisn\u00ed, ale Justin v\u011bd\u011bl, jak na m\u011b. Nedok\u00e1zal jsem b\u00fdt k n\u011bmu chladn\u00fd. Nedalo se to.<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026 P\u0159\u00edsah\u00e1m\u2026 Opravdu jsem necht\u011bl. J\u00e1 jen\u2026 Boj\u00edm se o tebe, v\u00ed\u0161? Nem\u016f\u017eu za to, ale nep\u0159e\u017eil bych, kdybys m\u011b opustil. V\u017edy\u0165 jsi to jedin\u00e9, co na sv\u011bt\u011b m\u00e1m, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161\u2026 Miluju t\u011b. Opravdu, moc, moc, moc, t\u011b miluju, Bille. Mus\u00ed\u0161 mi odpustit, pros\u00edm.“<\/div>\n
Justinova slova m\u011bla na m\u011b p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd vliv na to, abych nad t\u00edm nad\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nem\u011bl bych mu odpustit. Ud\u011blal to jednou, co kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1 znovu? Znovu mu to odpust\u00edm? Ale nemohl jsem jinak\u2026 Nen\u00e1vid\u00edm se za to.<\/div>\n
\n

Neodpov\u011bd\u011bl jsem, byl jsem \u00fapln\u011b zticha, slova mi ne\u0161la ven z \u00fast. D\u00e1l jsem u\u017e ani nem\u011bl mo\u017enost, Justin si m\u00e9 ml\u010den\u00ed vysv\u011btlil po sv\u00e9m. Pozvedl mi bradu a v\u011bnoval mi n\u011b\u017en\u00fd, opatrn\u00fd polibek. Pravd\u011bpodobn\u011b neum\u011bl odhadnout mou reakci, proto na to \u0161el tak pomalu. Jemn\u00fd polibek se pomali\u010dku prohluboval do v\u00e1\u0161niv\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed. Voda n\u00e1m st\u00e9kala po vlasech, \u00fastech, t\u011blech\u2026 v\u0161ude. Jeho l\u00edb\u00e1n\u00ed se mi l\u00edbilo, ale bylo v n\u011bm n\u011bco jin\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 je to mnou a mo\u017en\u00e1 nen\u00ed. Sna\u017eil jsem se myslet na v\u0161echno dobr\u00e9, co jsem s Justinem pro\u017eil, v\u0161echny p\u011bkn\u00e9 vzpom\u00ednky, ale my\u0161lenkov\u00fdmi pochody jsem se dostal a\u017e k dne\u0161ku. Ne v\u0161ak na to, jak m\u011b Justin uhodil. Dostal jsem se k Tomovi. Oh, Bo\u017ee! Nem\u016f\u017eu p\u0159ece p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed s m\u00fdm p\u0159\u00edtelem myslet na n\u011bkoho \u00fapln\u011b jin\u00e9ho!<\/p><\/div>\n

Automaticky jsem p\u0159estal – byl jsem v \u0161oku s\u00e1m ze sebe.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ Justin pravd\u011bpodobn\u011b vyc\u00edtil, \u017ee ve sv\u00e9m nitru sv\u00e1d\u00edm jak\u00fdsi boj. D\u00edky Bohu za to, \u017ee nev\u011bd\u011bl jak\u00fd.<\/div>\n
„Ne\u2026 V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, jen\u2026 Poj\u010fme si lehnout, pros\u00edm t\u011b. Z\u00edtra m\u00e1m zau\u010dov\u00e1n\u00ed a pot\u0159ebuju se vyspat. Dnes u\u017e na m\u011b toho bylo moc.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, l\u00e1sko, cokoli chce\u0161.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Zase jsem se opozdil. V\u010dera jsem byl tak vylad\u011bn\u00fd, \u017ee jsem si \u00fapln\u011b zapomn\u011bl nastavit bud\u00edk a probudil jsem se asi dvacet minut p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem tu m\u011bl b\u00fdt.<\/p><\/div>\n

„Ahoj Billi! Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady, i kdy\u017e\u2026 Nejsi moc p\u0159esn\u00fd, co?“<\/div>\n
„Och, Bo\u017ee, promi\u0148, \u00fapln\u011b jsem si zapomn\u011bl nastavit bud\u00edk, nest\u00edhal jsem. Vid\u00ed\u0161? Ani jsem se nenamaloval, jak jsem sp\u011bchal.“ To byla pravda. O\u010di jsem m\u011bl jako krtek. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e jsem bez make-upu.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 skv\u011ble. O p\u011bt let mlad\u0161\u00ed, \u0159ekl bych\u2026“<\/div>\n
„Vypad\u00e1m na \u0161estn\u00e1ct?“ Pobaven\u011b jsem se zasm\u00e1l. Jeho lichocen\u00ed m\u011b h\u0159\u00e1lo u srdce.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 tak. \u0158ekni mi, jak jste to v\u010dera do\u0159e\u0161ili?“<\/div>\n
Zat\u00edmco Tom na m\u011b sypal ot\u00e1zky, p\u0159ipravoval si op\u011bt v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 jsme pou\u017e\u00edvali d\u0159\u00edve, ale te\u010f tam m\u011bl n\u011bco nav\u00edc.<\/div>\n
„Hmm, no\u2026 Kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el dom\u016f, spal. Tak\u017ee nijak. Posly\u0161, co tohle je?!“ Cht\u011bl jsem nutn\u011b zamluvit t\u00e9ma, nebudu mu p\u0159ece vypr\u00e1v\u011bt o tom, jak mi vlezl do sprchy, o tom, jak jsme skon\u010dili v posteli, jak jsme zavr\u0161ili h\u00e1dku sexem a u\u017e v\u016fbec ne o tom, jak jsem na n\u011bj myslel, kdy\u017e m\u011b ve spr\u0161e l\u00edbal.<\/div>\n
P\u0159i t\u00e9to my\u0161lence jsem se ot\u0159\u00e1sl. Jak na to mohu myslet, kdy\u017e stoj\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou? Bille\u2026 Jsi divn\u00fd!<\/div>\n
\n

„Tohle?“ Uk\u00e1zal na v\u011bc ve tvaru lahve, ale lahev to nebyla.<\/p><\/div>\n

„Je to l\u00e1hev z odleh\u010den\u00e9ho d\u0159eva. Zat\u00edm t\u011b nau\u010d\u00edm pou\u017e\u00edvat dv\u011b, pak p\u0159id\u00e1me. M\u016f\u017ee b\u00fdt?“<\/div>\n
„Pou\u017e\u00edvat?“ Tom to \u0159\u00edkal v\u0161echno tak automaticky, \u017ee jsem za\u010dal panika\u0159it, „jak pou\u017e\u00edvat? Jak dv\u011b?“<\/div>\n
„Billi\u2026 V\u017edy\u0165 jsem ti to ukazoval.“<\/div>\n
„Ou. Myslel jsem, \u017ee zat\u00edm budu d\u011blat jen ty drinky podle recept\u016f.“<\/div>\n
„No, to bude\u0161. Ale tohle t\u011b mus\u00edm nau\u010dit nutn\u011b, jestli tu chce\u0161 pracovat. Neboj, nebude to nic stra\u0161n\u00e9ho, \u200b\u200buvid\u00ed\u0161. A\u017e p\u0159ijde\u0161 na to, jak je to vlastn\u011b jednoduch\u00e9, nep\u0159estane\u0161 se divit.“<\/div>\n
„No, tak to jsem zv\u011bdav\u00fd.“<\/div>\n
„A m\u00e1\u0161 b\u00fdt na co, v\u011b\u0159 mi.“ Tom m\u011bl v\u0161e p\u0159ipraveno. \u0160ibalsk\u00fdm pohledem m\u011b za\u010dal propalovat, postupn\u011b do toho p\u0159idal \u0161kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak m\u011b t\u00edmhle dok\u00e1\u017ee odzbrojit. Prstem mi nazna\u010dil, abych p\u0159istoupil k n\u011bmu. Afektovan\u011b jsem uk\u00e1zal na sebe, jestli opravdu mysl\u00ed m\u011b, p\u0159esto\u017ee jsem byl jedin\u00fd v m\u00edstnosti krom\u011b n\u011bj. Ale aspo\u0148 jsem ho t\u00edm znovu donutil uk\u00e1zat mi jeho kr\u00e1sn\u00e9 zuby.<\/div>\n
\n

„Jen poj\u010f, poj\u010f\u2026 ni\u010deho se neboj.“<\/p><\/div>\n

Tom vzal dv\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 lahve a dal mi je do rukou. Wow, myslel jsem si, \u017ee jsou t\u011b\u017e\u0161\u00ed! Alespo\u0148 tak vypadaly. Druh\u00e9 dv\u011b si vzal on.<\/div>\n
„Tak, te\u010f zkus tohle,“ uk\u00e1zal mi jedno vyhozen\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 chycen\u00ed. Nezd\u00e1lo se mi to tak t\u011b\u017ek\u00e9, tak jsem to zkusil.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161! V\u00fdborn\u011b! Napoprv\u00e9? Jsi perfektn\u00ed!“ Bylo mi dokonce dop\u0159\u00e1no i gesto vynikaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce. Mil\u00e9, jak na\u0161pulil pusu.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
„No, tak je\u0161t\u011b jednou.“<\/div>\n
Ud\u011blal jsem v\u0161echno, co mi k\u00e1zal jako poslu\u0161n\u00fd \u017e\u00e1k. Zjistil jsem, \u017ee nejsem a\u017e takov\u00e9 nemehlo, jak jsem si myslel. I kdy\u017e\u2026 jsou to teprve za\u010d\u00e1tky. Tuhle v\u011bc jsme tr\u00e9novali asi dv\u011b hodiny, z\u00e1p\u011bst\u00ed jsem m\u011bl u\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b obouchan\u00e9, jako bych si do nich schv\u00e1ln\u011b bouchal gumov\u00fdm kladivem. Tohle bude cht\u00edt n\u011bjak\u00e9 ocelov\u00e9 chr\u00e1ni\u010de.<\/div>\n
„Te\u010f ti uk\u00e1\u017eu n\u011bco slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edho. C\u00edt\u00ed\u0161 se na to?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ Tom mi uk\u00e1zal dal\u0161\u00ed trik, a to ot\u00e1\u010den\u00ed lahv\u00ed pomoc\u00ed lokt\u016f. Tak, to u\u017e je t\u011b\u017e\u0161\u00ed o\u0159\u00ed\u0161ek. Ale d\u00e1m se do toho. Vid\u00edm Tomovo nad\u0161en\u00ed ze m\u011b, a to m\u011b \u00fapln\u011b \u017eene kup\u0159edu.<\/div>\n
Vzal jsem mu l\u00e1hve s rukou a zkusil napodobit p\u0159esn\u011b to, co d\u011blal on. Vy\u0161lo mi to dokonale! Musel jsem si zatleskat, c\u00edtil jsem se b\u00fdt \u00fa\u017easn\u00fd.<\/div>\n
\n

„Wow! To bylo dokonal\u00e9! Jsi si jist\u00fd, \u017ee mi n\u00e1hodou nel\u017ee\u0161 a nem\u00e1\u0161 u\u017e l\u00e9ta praxe? A te\u010f si jen hraje\u0161 na to, \u017ee nic nev\u00ed\u0161, ha?!“ Tro\u0161ku do m\u011b kamar\u00e1dsk\u00fd \u0161\u0165ouchl.<\/p><\/div>\n

„Ne, to ur\u010dit\u011b ne, neboj se.“<\/div>\n
„Te\u010f to zkus znovu, ale zkus to ud\u011blat dvakr\u00e1t po sob\u011b.“<\/div>\n
„Teda, tak to nev\u00edm\u2026“ v tom jsem byl u\u017e nejist\u00fd.<\/div>\n
„Podle m\u011b to dok\u00e1\u017ee\u0161. Zkus to.“<\/div>\n
„Oukej. Tak\u2026 D\u00edvej.“<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Tohle bylo n\u011bco, v \u010dem dokonce i Tom n\u011bkdy ud\u011bl\u00e1 chybu. Nevad\u00ed, mus\u00edm to zkusit.<\/div>\n
\n

Vyhodil jsem ob\u011b lahve do vzduchu a u\u017e jen pozorn\u011b sledoval, jak dopadaly na m\u00e9 ruce. Poda\u0159ilo se mi je odrazit na centimetr p\u0159esn\u011b, ale jakmile byly zase ve vzduchu, ka\u017ed\u00e1 l\u00e1hev nabrala \u00fapln\u011b jin\u00fd sm\u011br. Sna\u017eil jsem se je zachytit, ale cht\u011bl jsem j\u00edt sou\u010dasn\u011b na jednu i na druhou strau,y a to samoz\u0159ejm\u011b ne\u0161lo. Jako nejv\u011bt\u0161\u00ed nemehlo jsem zakopl o vlastn\u00ed nohu a v moment\u011b let\u011bl na zem. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem c\u00edtil dopad, ale v tom se nat\u00e1hly Tomovy ruce a on m\u011b v posledn\u00ed chv\u00edli zachytil. Pod mou v\u00e1hou jsme spadli oba. Le\u017eel na mn\u011b, j\u00e1 pod n\u00edm. Tv\u00e1\u0159e tak bl\u00edzko u sebe\u2026 d\u00fdchali jsme si na \u00fasta. Tom m\u011b st\u00e1le pevn\u011b dr\u017eel, i kdy\u017e jsme spadli na zem. Hled\u011bli jsme si p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. \u010cekal jsem, \u017ee se Tom za\u010dne oddalovat, ale ne. St\u00e1le byl stejn\u011b bl\u00edzko, snad i bl\u00ed\u017e. St\u00e1le bl\u00ed\u017e\u2026 Tom zdol\u00e1val milimetr po milimetru a p\u0159itom se mi d\u00edval do o\u010d\u00ed. Na rty, pak zase do o\u010d\u00ed. St\u0159\u00eddal pohled sem a tam a neust\u00e1le se p\u0159ibli\u017eoval. D\u011blily n\u00e1s od sebe u\u017e jen milimetry, a\u017e se jeho rty dotkly t\u011bch m\u00fdch. Jemn\u011b, n\u011b\u017en\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 neciteln\u011b. \u017d\u00e1dn\u00fd polibek, jen dotknut\u00ed. Nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed dotknut\u00ed rt\u016f, jak\u00e9 jsem v \u017eivot\u011b za\u017eil. Ani s Justinem jsem nec\u00edtil nic tak intenzivn\u00edho, \u00fa\u017easn\u00e9ho. Cel\u00fd \u017ealudek jsem m\u011bl sta\u017een\u00fd do chv\u011bj\u00edc\u00edho se klub\u00ed\u010dka. C\u00edtil jsem, jako by mi v n\u011bm l\u00e9talo tis\u00edce mot\u00fdl\u016f. Nemohl jsem odolat\u2026<\/p>\n

Chytil jsem Toma kolem krku a \u00fapln\u011b se vpil do jeho rt\u016f. Nev\u00edm, kde jsem nabral tolik odvahy, ale mysl\u00edm, \u017ee je to to nejlep\u0161\u00ed, co jsem mohl ud\u011blat. Jeho rty byly takov\u00e9 jemn\u00e9 a smysln\u00e9, z\u00e1rove\u0148 m\u011bkou\u010dk\u00e9. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b jsem si ten polibek u\u017e\u00edval a c\u00edtil se jako v sedm\u00e9m nebi. V t\u00e9 chv\u00edli jsem cht\u011bl, aby to nikdy neskon\u010dilo. Nem\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky, \u017e\u00e1dn\u00e9 obavy\u2026 Byl jsem \u00fapln\u011b mimo, n\u011bkde v r\u00e1ji. Trochu jsem se odt\u00e1hl, ale jen proto, abych nas\u00e1l vzduch a op\u011bt se mohl p\u0159itisknout. N\u00e1\u0161 polibek se prohloubil je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Pootev\u0159el jsem \u00fasta, abych se mohl nadechnout, ale tehdy Tom vyu\u017eil situace a vplul mi jazykem rovnou do \u00fast. Z na\u0161eho doteku rt\u016f se stal kr\u00e1sn\u00fd v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, jak\u00fd jsem kdy za\u017eil. C\u00edtil jsem, \u017ee se Tom za\u010dal pomalu oddalovat. Modlil jsem se, aby toho nenechal, ale bohu\u017eel. Moje rty z\u016fstaly osamocen\u00e9. Nebyl jsem schopen otev\u0159\u00edt o\u010di, st\u00e1le jsem c\u00edtil Toma. Nev\u00edm, jestli se na m\u011b d\u00edval, nebo ne a nechci si ani p\u0159edstavit, jak jsem asi musel vypadat. Instinktivn\u011b jsem si p\u0159ejel prsty po rtech, st\u00e1le jsem nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se stalo. Kdy\u017e jsem pomalu otv\u00edral o\u010di, naskytl se mi pohled na Tomovu tv\u00e1\u0159. U\u017e nebyla tak bl\u00edzko, jak bych cht\u011bl. Chv\u00edli jsme se na sebe jen tak d\u00edvali. Bylo to velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nem\u011bl jsem ani pon\u011bt\u00ed, co mu asi tak m\u016f\u017ee l\u00edtat hlavou, co si tak m\u016f\u017ee myslet. Nejhor\u0161\u00ed na tom je, \u017ee nev\u00edm, jestli to chci v\u011bd\u011bt, nebo ne.<\/div>\n

\n

Tom se pod\u00edval do zem\u011b, neunesl v\u00edc n\u00e1por m\u00e9ho pohledu.<\/p><\/div>\n

„Tome, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ne, nic ne\u0159\u00edkej\u2026 Je to moje chyba.“ Chyba? Tak\u2026 pro n\u011bj to byla jen\u2026 chyba\u2026<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to byla chyba\u2026 J\u00e1\u2026 Cht\u011bl jsem to.“<\/div>\n
„Bille\u2026 Nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9. J\u00e1\u2026 M\u00e1m p\u0159\u00edtelkyni, ty m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtele\u2026 j\u00e1 ani nejsem gay! Nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal\u2026 Mrz\u00ed m\u011b to, j\u00e1\u2026 Mus\u00edm u\u017e j\u00edt.“ Zvedl se ze zem\u011b, v\u0161echno nechal tak. Neuklidil st\u016fl, nezbalil v\u011bci, dokonce si ani jen nevzal bundu. Ode\u0161el\u2026 Z\u016fstal jsem \u00fapln\u011b s\u00e1m v pr\u00e1zdn\u00e9m baru. C\u00edtil jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u011b\u2026 Smutn\u011b, nic jsem nech\u00e1pal, mo\u017en\u00e1 i trochu pon\u00ed\u017een\u011b. Stra\u0161n\u011b m\u011b tr\u00e1pilo, \u017ee m\u011b odm\u00edtl, tedy\u2026 Ani nev\u00edm, co se vlastn\u011b stalo! Pro\u010d to ud\u011blal? \u0158ekl, \u017ee nen\u00ed gay, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edtelkyni a \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Pro\u010d to p\u0159esto ud\u011blal? Pro\u010d m\u011b pol\u00edbil? Byl jsem tak zmaten\u00fd, \u017ee se mi cht\u011blo bre\u010det\u2026 Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc v m\u00e9m \u017eivot\u011b byla podle Toma chyba\u2026<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Je \u00fater\u00fd. Od ned\u011ble mi Tom volal asi \u010dty\u0159ikr\u00e1t, ale nemohl jsem mu to vz\u00edt. Nec\u00edtil jsem se na to. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, b\u00e1l jsem se s\u00e1m sebe. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem se pod\u00edval na Justina, a\u0165 jsme se h\u00e1dali, nebo ne,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[646],"tags":[],"class_list":["post-2169","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-faded"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2169","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2169"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2169\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2169"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2169"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2169"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}