{"id":2190,"date":"2016-03-14T15:00:00","date_gmt":"2016-03-14T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2181"},"modified":"2016-03-14T15:00:00","modified_gmt":"2016-03-14T14:00:00","slug":"cassiopeia-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/03\/14\/cassiopeia-33\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 33."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch slov jsem dala v\u0161echno. Ve\u0161ker\u00fd smutek a zklam\u00e1n\u00ed jsem p\u0159etransformovala do p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed podoby, a kone\u010dn\u011b se c\u00edt\u00edm o n\u011bco l\u00e9pe. Douf\u00e1m, \u017ee pochop\u00edte. P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zdolal posledn\u00edch p\u00e1r metr\u016f a po n\u011bkolika minut\u00e1ch zdlouhav\u00e9, pomal\u00e9 ch\u016fze byl kone\u010dn\u011b na m\u00edst\u011b. Od chv\u00edle, kdy opustil d\u016fm, se odv\u00e1\u017eil zvednout hlavu teprve p\u0159ed velk\u00fdmi luxusn\u00edmi dve\u0159mi rodinn\u00e9ho dvojdomku jeho spolu\u017e\u00e1ka, za kter\u00fdmi se m\u011bla odehr\u00e1vat oslava jeho osm\u00fdch narozenin. Ta, na kterou dostal pozv\u00e1nku pouze ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou. Dve\u0159e byly vyrobeny z elegantn\u00edho tmav\u00e9ho d\u0159eva, do n\u011bho\u017e byly z\u0159ejm\u011b ji\u017e b\u011bhem v\u00fdroby vryty drobn\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u00e9 ornamenty kv\u00edtk\u016f.<\/em><\/div>\n
Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l a v mysli se mu vybavily dve\u0159e od jejich domu. Star\u00e9, rezav\u00e9, ledva dr\u017e\u00edc\u00ed na sk\u0159\u00edpaj\u00edc\u00edch pantech, byly jen jak\u00fdmsi varov\u00e1n\u00edm pro n\u00e1hodn\u00e9 hosty p\u0159ed t\u00edm, co je m\u011blo \u010dekat uvnit\u0159. Nikdo k nim v\u0161ak nikdy nep\u0159i\u0161el, a tak si Bill mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee dve\u0159e splnily sv\u016fj \u00fa\u010del a odpla\u0161ily lidi od v\u0161ech hr\u016fz, kter\u00e9 se nach\u00e1zely za nimi. On o tom v\u011bd\u011bl dost. Pro sv\u00e9 rodi\u010de byl jednou z takov\u00fdch hr\u016fz, pokud ne tou nejv\u011bt\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Daniel Cole pat\u0159il spolu se sv\u00fdmi rodi\u010di a star\u0161\u00edm bratrem k nejbohat\u0161\u00edm lidem \u017eij\u00edc\u00edm v mal\u00e9 vesni\u010dce a podle vzoru sv\u00e9ho otce a bratra to v\u0161em d\u00e1val pat\u0159i\u010dn\u011b najevo. I p\u0159es sv\u016fj n\u00edzk\u00fd v\u011bk se nosil po \u0161kole jako mlad\u00fd p\u00e1v s nosem v\u011b\u010dn\u011b vystr\u010den\u00fdm k nebes\u016fm a s oblibou se p\u0159edv\u00e1d\u011bl se v\u0161\u00edm, co m\u011bl zrovna po ruce. Jednou to bylo zna\u010dkov\u00e9 oble\u010den\u00ed dokonale sed\u00edc\u00ed na jeho obtloustl\u00e9m t\u011ble, jindy nejnov\u011bj\u0161\u00ed model mobiln\u00edho telefonu, kter\u00fd mu jako pozornost p\u0159inesl otec p\u0159i jedn\u00e9 ze sv\u00fdch obvykl\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv zahrani\u010dn\u00edch destinac\u00ed.<\/em><\/div>\n

Daniel Cole rozhodn\u011b nepat\u0159il k Billov\u00fdm kamar\u00e1d\u016fm a jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f, pro\u010d tomu tak bylo, bylo pr\u00e1v\u011b to, \u017ee Bill nem\u011bl oble\u010den\u00ed dokonale sed\u00edc\u00ed na jeho t\u011ble, nem\u011bl ani drah\u00e9 hra\u010dky ani telefony, dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee v porovn\u00e1n\u00ed s Danielem nem\u011bl v\u016fbec nic. V\u017edy vedle n\u011bj p\u016fsobil o\u0161unt\u011ble a strhan\u011b; ve velik\u00e9m voln\u00e9m oble\u010den\u00ed a se st\u0159apat\u00fdmi havran\u00edmi vlasy, je\u0161t\u011b ke v\u0161emu v\u011b\u010dn\u011b \u0161pinav\u00fd od pastelek a s hlavou v oblac\u00edch, byl \u010dast\u00fdm objektem Danielov\u00fdch nem\u00edstn\u00edch \u017eert\u00edk\u016f a ur\u00e1\u017eek.<\/em> A neb\u00fdt toho, \u017ee se jeho opil\u00ed rodi\u010de zrovna v\u00e1leli po podlaze v ob\u00fdv\u00e1ku, nikdy by nep\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed a rad\u011bji by z\u016fstal zav\u0159en ve sv\u00e9m pokoji.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zhluboka se nadechl a zvedl do vzduchu hubenou b\u00edlou ruku. Na sn\u011bhov\u00e9 k\u016f\u017ei se vyj\u00edmaly drobn\u00e9 \u0161kr\u00e1bance a mod\u0159iny, kter\u00e9 se sna\u017eil maskovat dlouh\u00fdmi ruk\u00e1vy sv\u00e9ho voln\u00e9ho oble\u010den\u00ed, a doufal, \u017ee si jich nikdo dal\u0161\u00ed nev\u0161imne. Se strachem vepsan\u00fdm v hloubce \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed opatrn\u011b zaklepal. Jednou, dvakr\u00e1t, a kdy\u017e se zvedal na \u0161pi\u010dky, aby mohl zaklepat po t\u0159et\u00ed, dve\u0159e se pomalu otev\u0159ely a z v\u00fd\u0161ky na n\u011bj hled\u011bla usm\u011bvav\u00e1 tv\u00e1\u0159 jak\u00e9si sv\u011btlovlas\u00e9 pan\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Bill,“ promluvila laskav\u00fdm t\u00f3nem, na kter\u00fd Bill nebyl zvykl\u00fd, a usm\u00e1la se na n\u011bj. Napravila si l\u00edmec elegantn\u00ed halenky a na\u0161pulila rty. Byla upraven\u00e1 a hezk\u00e1, von\u011bla po jasm\u00ednu, co\u017e bylo n\u011bco, s \u010d\u00edm se Bill nikdy nesetkal. Jeho matka si na sv\u00e9m vzhledu nikdy ned\u00e1vala p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1le\u017eet, a kdy\u017e se n\u00e1hodou dostal do jej\u00ed bl\u00edzkosti, c\u00edtil pouze kou\u0159 a alkohol.<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ odpov\u011bd\u011bl t\u0159esouc\u00edm se hl\u00e1skem, ruku, v n\u00ed\u017e sv\u00edral d\u00e1rek pro Daniela, bedliv\u011b ukr\u00fdval za z\u00e1dy. „Omlouv\u00e1m se, asi jdu pozd\u011b,“ \u0161pitl.<\/em><\/div>\n
„To v\u016fbec nevad\u00ed, srd\u00ed\u010dko,“ chystala se jej pohladit po vlasech, neunikl j\u00ed v\u0161ak chlapc\u016fv ostra\u017eit\u00fd pohled, to jak ne\u010dekan\u011b ztuhnul a podv\u011bdom\u011b couvnul p\u0159ed jej\u00edm dotekem. V duchu Kaulitze poslala do horouc\u00edch pekel, povzdechla si a uvolnila chlapci cestu, aby mohl vej\u00edt dovnit\u0159.<\/em><\/div>\n
„V\u0161ichni ostatn\u00ed jsou v Danielov\u011b pokoji a hraj\u00ed videohry,“ promluvila, jakmile ze sebe svl\u00e9kl tenkou bundi\u010dku a vzorn\u011b ji zav\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k. „Nechce\u0161 se k nim p\u0159ipojit?“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill t\u011b\u017ece polkl a m\u00edsto odpov\u011bdi p\u0159ed ni nastavil ruku se sv\u00fdm d\u00e1rkem. Kdy\u017e se tak d\u00edval na mal\u00fd ne\u00fahledn\u011b zabalen\u00fd bal\u00ed\u010dek, kter\u00fd celou cestu tak \u00fap\u011bnliv\u011b sv\u00edral mezi prsty, zastyd\u011bl se. V\u011bd\u011bl, co se pat\u0159\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee by mu m\u011bl k narozenin\u00e1m v\u011bnovat n\u011bco hezk\u00e9ho, n\u011bco, \u010d\u00edm mu ud\u011bl\u00e1 radost i p\u0159esto, jak o\u0161kliv\u011b s Billem zach\u00e1zel hned od prvn\u00edho dne, co nastoupili do stejn\u00e9 t\u0159\u00eddy, ale nebylo to snadn\u00e9. Vzhledem k tomu, \u017ee nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze a k rodi\u010d\u016fm se p\u0159ibli\u017eoval pouze ve chv\u00edl\u00edch, kdy to bylo nev\u00fdslovn\u011b nutn\u00e9, z\u016fstala pouze jedin\u00e1 mo\u017enost, a to darovat mu n\u011bco z toho, co m\u011bl.<\/em><\/div>\n
Nem\u011bl toho hodn\u011b; m\u011bl p\u00e1r hra\u010dek – n\u011bkolik star\u00fdch aut\u00ed\u010dek a jednoho ply\u0161\u00e1ka, kter\u00e9mu chyb\u011bly ob\u011b u\u0161i, n\u011bkolik kn\u00ed\u017eek, pak tady byly v\u011bci, kter\u00e9 si s\u00e1m vyrobil – r\u016fzn\u00e9 postavi\u010dky a zv\u00ed\u0159\u00e1tka z ka\u0161tan\u016f, pap\u00edrov\u00e9 labut\u011b a sb\u00edrka vz\u00e1cn\u00fdch pta\u010d\u00edch per r\u016fzn\u00fdch barev, ale nic z toho mu nep\u0159i\u0161lo jako vhodn\u00fd d\u00e1rek pro Daniela.<\/em><\/div>\n
Nakonec se rozhodl pro velk\u00e9 o\u0159ez\u00e1v\u00e1tko ve tvaru psa, kter\u00e9 zabalil do oby\u010dejn\u00e9ho listu pap\u00edru.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e si od n\u011bj Danielova matka vzala bal\u00ed\u010dek, bylo mu do pl\u00e1\u010de.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„To je od tebe moc hezk\u00e9, Bille. Nemusel sis d\u011blat starosti,“ \u0159ekla stejn\u011b laskav\u00fdm t\u00f3nem jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lela, co by mu m\u011bla je\u0161t\u011b pov\u011bd\u011bt, aby v jeho o\u010d\u00edch alespo\u0148 na jedinou vte\u0159inku spat\u0159ila jiskry. Aby ty roztomil\u00e9 rty pro jednou vid\u011bla usm\u00edvat se. Zamyslela se a pak ji n\u011bco napadlo.<\/em><\/div>\n

„Na v\u010derej\u0161\u00edm rodi\u010dovsk\u00e9m sdru\u017een\u00ed o tob\u011b pan\u00ed u\u010ditelka mluvila moc hezky. Pr\u00fd jsi jej\u00edm nej\u0161ikovn\u011bj\u0161\u00edm \u017e\u00e1kem. Tv\u00ed rodi\u010de by na tebe m\u011bli b\u00fdt py\u0161n\u00ed. Mus\u00ed\u0161 jim d\u011blat velkou radost.“<\/em><\/div>\n
Co vlastn\u011b \u0159ekla, j\u00ed do\u0161lo ve chv\u00edli, kdy Bill beze slova odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a sv\u016fj uslzen\u00fd pohled zabodl do podlahy.<\/em> „Nem\u00e1\u0161 hlad?“ zeptala se, aby od\u010dinila svou bezohlednost. „M\u00e1me tady spoustu dobrot. Chleb\u00ed\u010dky, sladkosti, oh a taky ovocn\u00fd dort se \u0161leha\u010dkou.“<\/em><\/div>\n
Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l. „D\u011bkuji, ale nem\u00e1m hlad,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Mohl bych se p\u0159ipojit k ostatn\u00edm?“<\/em><\/div>\n
Adele Coleov\u00e9 se v t\u00e9 chv\u00edli zna\u010dn\u011b ulevilo. „Samoz\u0159ejm\u011b, jen b\u011b\u017e. Po schodech nahoru, je to prvn\u00ed pokoj vpravo. A hezky se bav.“ Naposled se na n\u011bj usm\u00e1la, ne\u017e se obr\u00e1tila a zam\u00ed\u0159ila do ob\u00fdv\u00e1ku, kde u\u017e na ni \u010dekaly ostatn\u00ed maminky.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill v\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat, ale tak moc se mu do toho necht\u011blo. Necht\u011bl se p\u0159ipojit k ostatn\u00edm, necht\u011bl hr\u00e1t videohry, a u\u017e v\u016fbec se necht\u011bl setkat s Danielem, ale pokud na sebe necht\u011bl poutat pozornost, musel donutit sv\u00e9 zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00e9 kon\u010detiny k pohybu. Pomalu stoupal po schodech a podle slov Danielovy matky zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm na prav\u00e9 stran\u011b, k t\u011bm, na kter\u00fdch blikala velik\u00e1 sv\u00edt\u00edc\u00ed tabule s Danielov\u00fdm jm\u00e9nem a dv\u011bma bal\u00f3nky.<\/em><\/div>\n

Do\u0161el a\u017e ke dve\u0159\u00edm a jemn\u011b pohladil jeden z bal\u00f3nk\u016f. V o\u010d\u00edch op\u011bt uc\u00edtil p\u0159\u00edtomnost slz. Danielovy narozeniny byly t\u011bmi opravdov\u00fdmi narozeninami, t\u011bmi s p\u0159\u00e1teli, d\u00e1rky, dortem a bal\u00f3nky, zat\u00edmco jeho v\u010derej\u0161\u00ed narozeniny byly ignorov\u00e1ny i jeho vlastn\u00edmi rodi\u010di. Netu\u0161il, \u010d\u00edm to bylo. Asi nebyl tak dobr\u00fd syn jako Daniel.<\/em><\/div>\n
Z pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed Danielova pokoje vych\u00e1zela hudba, sm\u00edch, a kdy\u017e se l\u00e9pe zaposlouchal, dok\u00e1zal rozeznat \u00fatr\u017eky rozhovoru, kter\u00fd mezi sebou vedl Daniel se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Ne\u0159\u00edkals, \u017ee p\u0159ijde?“<\/em><\/div>\n

„U\u017e tady m\u011bl b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 si to nakonec rozmyslel,“ zaslechl Daniel\u016fv mrzut\u00fd hlas.<\/em><\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, pro\u010d jsi ho pozval.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1?! Zbl\u00e1znil ses? To moje m\u00e1ma\u2026 je tak hloup\u00e1. J\u00e1 ho tady nechci. Je\u0161t\u011b n\u011bco zni\u010d\u00ed nebo h\u016f\u0159, co kdy\u017e mi ukrade n\u011bjakou hra\u010dku, kdy\u017e jsou tak chud\u00ed? Uboh\u00e9.“<\/em><\/div>\n
„Jo, b\u00fdt chud\u00fdm je naprosto uboh\u00e9,“ ozval se dal\u0161\u00ed z Danielov\u00fdch kamar\u00e1d\u016f a hlasit\u011b se zachechtal vlastn\u00edm slov\u016fm.<\/em><\/div>\n
„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b bychom se na n\u011bj m\u011bli p\u0159ipravit,“ ozval se znovu Daniel. „Pokud se jen dotkne n\u011bjak\u00e9 z m\u00fdch v\u011bc\u00ed, hezky si to odsk\u00e1\u010de.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill za dve\u0159mi zadr\u017eel dech. Jeho srd\u00ed\u010dko se zb\u011bsile roztlouklo p\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak se dotkl Danielova bal\u00f3nku. Mohl Daniel n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zjistit, \u017ee se jej dotkl?<\/em><\/div>\n

S vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima a rozmazan\u00fdm pohledem couval ode dve\u0159\u00ed, a\u017e dokud z\u00e1dy nenarazil na tvrdou p\u0159ek\u00e1\u017eku. Oto\u010dil se a v\u0161iml sil, \u017ee vrazil do prot\u011bj\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel ani vte\u0159inu; otev\u0159el je a proklouzl dovnit\u0159. Jakmile si ocitnul v druh\u00e9 m\u00edstnosti, dostate\u010dn\u011b vzd\u00e1len od Danielova pokoje a potenci\u00e1ln\u00edho nebezpe\u010d\u00ed, zav\u0159el za sebou a oto\u010dil se.<\/em><\/div>\n
Byla to prosv\u011btlen\u00e1, polopr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edstnost; zdi byly hol\u00e9, bez obraz\u016f a ozdob, jak\u00fdch si stihl v\u0161imnout v ostatn\u00edch m\u00edstnostech, cel\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed se skl\u00e1dalo pouze z konferen\u010dn\u00edho stolku, \u017eidle, n\u011bkolika polic s knihami a velk\u00e9ho gau\u010de kr\u00e9mov\u00e9 barvy, kter\u00fd se nach\u00e1zel jen p\u00e1r metr\u016f od v\u011bci, kter\u00e9 si Bill na prvn\u00ed pohled nev\u0161iml, co\u017e bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee se jednalo o nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed kus n\u00e1bytku, s n\u00edm\u017e se kdy setkal.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159ekvapen\u011b zamrkal a v\u00e1hav\u011b vykro\u010dil kup\u0159edu. Jednalo se o velk\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd p\u0159edm\u011bt \u010dern\u00e9 barvy, stejn\u00e9, jakou m\u011bly i jeho vlasy. Z \u00fahlu, ze kter\u00e9ho Bill tento p\u0159edm\u011bt pozoroval, se zd\u00e1lo, \u017ee m\u00e1 svrchu velk\u00e9 k\u0159\u00eddlo a uvnit\u0159 pr\u00e1zdno, ale samoz\u0159ejm\u011b to mohlo b\u00fdt pouze zd\u00e1n\u00ed. Vep\u0159edu byl \u00fazk\u00fd p\u00e1s pln\u00fd st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00edch se \u010dern\u00fdch a b\u00edl\u00fdch p\u00e1sk\u016f a mal\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 \u017eidli\u010dka slou\u017e\u00edc\u00ed k sezen\u00ed v bl\u00edzkosti tohoto zvl\u00e1\u0161tn\u00edho p\u0159edm\u011btu.<\/em><\/div>\n

Bill se s uchv\u00e1cen\u00fdm pohledem pomalu p\u0159ibli\u017eoval, nosem zoufale nas\u00e1val okoln\u00ed v\u016fni, ani\u017e by je\u0161t\u011b pomyslel na Daniela a na jeho p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed se mu chystali ubl\u00ed\u017eit. Se zatajen\u00fdm dechem se usadil na \u017eidli a p\u0159esto, jak zoufale se tou\u017eil dotknout t\u00e9 v\u011bci, nedovolil si to. Nemohl. Daniel si p\u0159eci nep\u0159\u00e1l, aby se dot\u00fdkal jeho v\u011bc\u00ed.<\/em><\/div>\n
Sta\u010dilo mu d\u00edvat se na p\u0159edm\u011bt, b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti a v\u0161\u00edmat si kr\u00e1sn\u00fdch detail\u016f, t\u00e9m\u011b\u0159 neviditeln\u00fdch ornament\u016f vryt\u00fdch do d\u0159eva. Byla to rozhodn\u011b ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, jakou kdy vid\u011bl, a to jich za sv\u016fj kr\u00e1tk\u00fd \u017eivot stihl zahl\u00e9dnout pouze p\u00e1r.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Kousl se do rtu a zvedl do vzduchu pravou ruku ohnutou v lokti. Bojoval s t\u00edm dlouho a state\u010dn\u011b, ale nakonec p\u0159eci jen podlehl kouzlu a p\u0159ita\u017elivosti onoho n\u00e1stroje, polo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek na jeden z b\u00edl\u00fdch p\u00e1sk\u016f a jemn\u011b po n\u011bm p\u0159ejel p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zatla\u010dil.<\/em><\/div>\n

Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di, jeho smysly napjat\u00e9 na maximum. Rozlehlou m\u00edstnost\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkolik vte\u0159in rezonovala ozv\u011bna zvuku vych\u00e1zej\u00edc\u00edho z toho n\u00e1stroje. Bill se osm\u011blil a ud\u011blal ten pohyb je\u0161t\u011b jednou, tentokr\u00e1t v\u0161ak p\u00e1sek nepohladil, rovnou zatla\u010dil a hlasit\u011b vydechl.<\/em><\/div>\n
C\u00edtil, jak se jeho drobn\u00fdm t\u011bl\u00ed\u010dkem rozl\u00e9v\u00e1 p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo. Jeho srdce tlouklo jako spla\u0161en\u00e9, \u017e\u00edzniv\u00e9 po dal\u0161\u00edm t\u00f3nu, kter\u00fd by jej rozechv\u011bl. Bill tentokr\u00e1t p\u0159ilo\u017eil na p\u00e1sky celou dla\u0148; ka\u017ed\u00fd z p\u011bti prst\u016f na jeden p\u00e1sek a zatla\u010dil.<\/em><\/div>\n
V t\u00e9 chv\u00edli se pro n\u011bj zastavil sv\u011bt a on v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b objevil nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech poklad\u016f.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak,“ Bill se odml\u010del, ubrouskem si ot\u0159el \u00fasta a zahled\u011bl se na Toma, kter\u00fd se po celou dobu, co sed\u011bli v cukr\u00e1rn\u011b, nedok\u00e1zal zbavit \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a p\u016fsobil dojmem, \u017ee je nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem pod sluncem. „Mysl\u00edm, \u017ee je na\u010dase vyj\u00edt s pravdou ven.“<\/div>\n
„Jakou pravdu m\u00e1\u0161 na mysli?“ zeptal se a nevinn\u011b na Billa zamrkal sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi \u0159asami.<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl. Mo\u017en\u00e1 se jednalo o fale\u0161n\u00e9 podez\u0159en\u00ed, p\u0159esto se v\u0161ak nedok\u00e1zal zbavit pocitu, \u017ee n\u011bco vis\u00ed ve vzduchu a to n\u011bco m\u011blo co do\u010din\u011bn\u00ed s Tomem a jeho nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem. Nev\u011bd\u011bl, co mezi sebou ti dva m\u011bli, ale od chv\u00edle, co se vr\u00e1tili z m\u011bsta, se chovali opravdu velice zvl\u00e1\u0161tn\u011b a v\u0161echno bylo n\u00e1hle je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e Tom ne\u010dekan\u011b zahl\u00e1sil, \u017ee by si m\u011bli ud\u011blat men\u0161\u00ed v\u00fdlet a nechat Georga, aby si trochu odpo\u010dinul. Jen Bill mohl s jistotou \u0159\u00edct, \u017ee jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel v\u011bt\u0161inu dn\u00ed ned\u011blal nic jin\u00e9ho, tak\u017ee si na nedostatek odpo\u010dinku rozhodn\u011b st\u011b\u017eovat nemohl.<\/div>\n
„Co jste provedli?“ zeptal se a prohl\u00e9dl si Tom\u016fv obli\u010dej naoko podez\u0159\u00edvav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Nic, p\u0159\u00edsah\u00e1m,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem a nat\u00e1hl se p\u0159es st\u016fl, aby mohl Beth sed\u00edc\u00ed na Billov\u011b kl\u00edn\u011b jemn\u011b dloubnout do nosu. Od r\u00e1na mu p\u0159i\u0161la pon\u011bkud smutn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v jin\u00e9 dny, a tak se ji spole\u010dn\u011b s Billem sna\u017eili v\u0161emo\u017en\u011b rozveselit. Nepomohla n\u00e1v\u0161t\u011bva d\u011btsk\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b, dokonce se zd\u00e1lo, \u017ee sel\u017ee i jejich posledn\u00ed nad\u011bje – sladkosti.<\/div>\n
\n

„Nev\u00edm pro\u010d, ale nev\u011b\u0159\u00edm ti,“ \u0159ekl Bill a p\u0159imhou\u0159il o\u010di, jako by Toma skenoval, a Tom pod jeho rentgenov\u00fdm pohledem t\u00e1l. Do tv\u00e1\u0159e mu sv\u00edtilo slunce zv\u00fdraz\u0148uj\u00edc\u00ed tajemnou mod\u0159 jeho vlas\u016f, na sob\u011b m\u011bl bled\u00fd pleten\u00fd svetr s kr\u00e9mov\u00fdmi knofl\u00ed\u010dky a tmav\u00e9 d\u017e\u00edny. Byl p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, a\u017e se Tomovi zatajil dech poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e k n\u011bmu zvedl pohled a obda\u0159il jej sv\u00fdm plach\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p><\/div>\n

„M\u011bl jsem pocit, \u017ee se m\u011b sna\u017e\u00edte co nejrychleji dostat z domu.“<\/div>\n
„Byl to jen pocit, opravdu jsme nic neprovedli. A\u017e doj\u00edme, m\u016f\u017eeme se je\u0161t\u011b trochu proj\u00edt a pak p\u016fjdeme dom\u016f a ty se tak bude\u0161 moct kone\u010dn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee ti \u0159\u00edk\u00e1m pravdu.“<\/div>\n
„Tomi.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pousm\u00e1l na znamen\u00ed, \u017ee poslouch\u00e1 a pod stolem jej n\u011b\u017en\u011b pohladil po koleni. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 sledovat, jak m\u00e1lo sta\u010dilo k tomu, aby dostal Billa do rozpak\u016f. Sta\u010dil jedin\u00fd dotek a Bill rychle odvracel tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se zalila nachem.<\/div>\n
„Nekoupili jste mi dal\u0161\u00ed d\u00e1rky, \u017ee ne?“<\/div>\n
Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di a t\u011b\u017ece polkl. „Ne, opravdu jsme nic nekoupili. Jak t\u011b to v\u016fbec mohlo napadnout?“<\/div>\n
„Proto\u017ee t\u011b zn\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a s \u00fasm\u011bvem Toma dloubl do hrudi. „Nebylo by to poprv\u00e9.“<\/div>\n
„Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee ti v budoucnu pl\u00e1nuji koupit celou hromadu d\u00e1rk\u016f a \u017ee se pro tebe chyst\u00e1m ud\u011blat, co jen bude\u0161 cht\u00edt, ale dnes m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt klidn\u00fd.“<\/div>\n
Bill pobaven\u011b zakroutil hlavou. „Dob\u0159e, v\u011b\u0159\u00edm ti.“<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d.“ Tom Billa znovu pohladil po koleni, tentokr\u00e1t v\u0161ak nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00e9mu odvracen\u00ed tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

Bill nad\u00e1le udr\u017eoval jejich o\u010dn\u00ed kontakt, usm\u00edval se a Tom nemohl uv\u011b\u0159it tomu, kolik se toho stihlo za tak kr\u00e1tk\u00fd \u010das zm\u011bnit.<\/p><\/div>\n

Sed\u011bli na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b jako p\u0159ed m\u011bs\u00edcem, pochutn\u00e1vali se na stejn\u00fdch z\u00e1kusc\u00edch, a p\u0159esto bylo v\u0161echno tak jin\u00e9. A mo\u017en\u00e1 se zm\u011bnil jen Bill a jeho p\u0159\u00edstup k Tomovi. Pustil jej do sv\u00e9ho sv\u011bta, u\u017e nebyl ledov\u011b odta\u017eit\u00fd a zamlkl\u00fd, ne, byl jin\u00fd; zd\u00e1l se mu v\u00edce otev\u0159en\u00fd, a i kdy\u017e to po\u0159\u00e1d nebylo to, \u010deho cht\u011bl dos\u00e1hnout, rozhodn\u011b to bylo v\u00edc, ne\u017e v co mohl doufat.<\/div>\n
D\u00edval se na n\u011bj a bojoval s touhou zru\u0161it tu nicotnou vzd\u00e1lenost, p\u0159itisknout jej k sob\u011b a zasypat hladov\u00fdmi polibky a ve chv\u00edli, kdy si Bill skousl spodn\u00ed ret a odvr\u00e1til pohled, pochopil, \u017ee myslel na to sam\u00e9.<\/div>\n
\n

„Billi?“<\/p><\/div>\n

„Ano, srd\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Tamten p\u00e1n rozd\u00e1v\u00e1 bal\u00f3nky,“ \u0161eptla mu Beth do ucha a drobnou rukou uk\u00e1zala sm\u011brem ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm cukr\u00e1rny, u kter\u00fdch st\u00e1l mlad\u00edk s tmav\u00fdmi vlasy, m\u011bl na sob\u011b oble\u010den\u00ed stejn\u00fdch barev jako \u010d\u00ed\u0161nice, kter\u00e1 je jen p\u0159ed chv\u00edli obslou\u017eila, a v ruce dr\u017eel svazek prov\u00e1zk\u016f, na jejich\u017e konc\u00edch visely barevn\u00e9 bal\u00f3nky ve tvaru srdce. „Mohla bych si jeden vz\u00edt?“ zeptala se a pohl\u00e9dla na n\u011bj sv\u00fdma velk\u00fdma smutn\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0161eptl, l\u00edbl ji do vl\u00e1sk\u016f a d\u00edval se, jak opatrn\u011b klou\u017ee z jeho kl\u00edna a vr\u00e1vorav\u011b p\u0159ist\u00e1v\u00e1 na podlaze.<\/div>\n
„P\u016fjdu s n\u00ed,“ ozval se z druh\u00e9 strany stolu Tom a d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill sta\u010dil jakkoliv reagovat, chytil Beth za ruku a spole\u010dn\u011b m\u00ed\u0159ili ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e se o necel\u00e9 dv\u011b minuty vr\u00e1tili, Beth se po n\u011bkolika hodin\u00e1ch kone\u010dn\u011b znovu usm\u00edvala a rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima sledovala velk\u00fd \u017elut\u00fd bal\u00f3n, kter\u00fd si sama vybrala.<\/div>\n
\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile se Tom vr\u00e1til na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, nat\u00e1hl se po jeho prav\u00e9 ruce a kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed, p\u0159esn\u011b v m\u00edst\u011b, kdy kon\u010dila vrstva s\u00e1dry, mu omotal tenk\u00fd prov\u00e1zek. Bill vzhl\u00e9dl od jeho obli\u010deje a nad hlavou spat\u0159il \u010derven\u00fd bal\u00f3n ve tvaru srdce, kter\u00fd byl dokonce o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ten, kter\u00fd si vybrala Beth.<\/p><\/div>\n

Rychle zamrkal a pootev\u0159el \u00fasta ve snaze promluvit, ale Tom jej uml\u010del drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a prstem, kter\u00fd mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itiskl ke rt\u016fm.<\/div>\n
„Tohle je jen za\u010d\u00e1tek,“ \u0161eptl a usm\u00e1l se.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak se jeho t\u011blem rozl\u00e9v\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Pocit natolik intenzivn\u00ed a hlubok\u00fd, a\u017e se jej zalekl. Cht\u011bl jej uchopit, uschovat ve sv\u00e9m nitru u\u017e nav\u017edy, ale nepat\u0159il mu a v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e se jednoho dne rozhodne odej\u00edt, bude ho muset nechat j\u00edt.<\/div>\n
Mohl tento pocit nazvat \u0161t\u011bst\u00edm?<\/div>\n
\n

…<\/strong><\/div>\n

\n

Z mal\u00e9 proch\u00e1zky se stala n\u00e1v\u0161t\u011bva sousedn\u00edho m\u011bsta a pout\u011b, d\u00edky kter\u00e9 se jim poda\u0159ilo zvednout n\u00e1ladu mali\u010dk\u00e9 na maximum. Bill m\u011bl neust\u00e1le pocit, \u017ee se Tom sna\u017e\u00ed prodlu\u017eovat jejich spole\u010dnou chv\u00edli a rozhodn\u011b si nest\u011b\u017eoval, ale za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt podez\u0159el\u00e9. V jednu chv\u00edli mu zazvonil mobil a on se na chv\u00edli vzd\u00e1lil a s n\u011bk\u00fdm si pov\u00eddal. Kdy\u017e se vr\u00e1til, z\u00e1\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm a prohl\u00e1sil, \u017ee je na\u010dase vr\u00e1tit se dom\u016f.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ocitli p\u0159ede dve\u0159mi Billova bytu, bylo u\u017e d\u00e1vno po setm\u011bn\u00ed. Tom Billovi hned u dve\u0159\u00ed p\u0159ev\u00e1zal o\u010di tmav\u00fdm \u0161\u00e1tkem a Bill okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee se ve sv\u00e9m podez\u0159en\u00ed nem\u00fdlil, ne\u0159ekl v\u0161ak ani slovo a poslu\u0161n\u011b se nechal Tomem v\u00e9st dovnit\u0159. Tom mu \u0159ekl, \u017ee nejd\u0159\u00edve ulo\u017e\u00ed sp\u00edc\u00ed Beth do postele a pak si pro n\u011bj p\u0159ijde, a Billovi nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e souhlasit, a tak z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b s bal\u00f3nkem omotan\u00fdm kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed, t\u0159esouc\u00ed se jak nervozitou, tak o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. V\u0161ude kolem se rozl\u00e9halo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ticho, skute\u010dn\u011b nezvykl\u00e9 pro Georgovu p\u0159\u00edtomnost, tak\u017ee za\u010d\u00ednal pochybovat, \u017ee se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkde pobl\u00ed\u017e. Zhluboka vdechoval okoln\u00ed vzduch ve snaze zachytit jak\u00fdkoliv pach, kter\u00fd by mohl b\u00fdt n\u00e1pomocn\u00fd p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed t\u00e9hle z\u00e1hady, ale nec\u00edtil nic krom\u011b obvykl\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u016fn\u011b, takov\u00e9, kterou c\u00edt\u00edte hned p\u0159i vstupu na m\u00edsta, kter\u00e1 pova\u017eujete za sv\u016fj domov. C\u00edtil bezpe\u010d\u00ed a jistotu, a kdy\u017e se k tomu v\u0161emu jen za malou chv\u00edli p\u0159idala v\u016fn\u011b vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomova t\u011bla, kter\u00e9 se zezadu p\u0159itisklo na to jeho, v\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt naprosto dokonal\u00e9.<\/div>\n
\n

„Ty lh\u00e1\u0159i,“ \u0161eptl s \u00fasm\u011bvem, zat\u00edmco pomalu kr\u00e1\u010deli vp\u0159ed, zjevn\u011b m\u00ed\u0159ili do Billova pokoje, ale v\u0161echno to byly pouze jeho dohady a nemusely se v\u016fbec zakl\u00e1dat na pravd\u011b.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ vydechl mu Tom do ucha a Bill poznal, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. P\u0159itiskl si jeho dlan\u011b je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji ke sv\u00e9mu b\u0159ichu a je\u0161t\u011b v\u00edce se tak pono\u0159il do jeho objet\u00ed. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, co za p\u0159ekvapen\u00ed si pro n\u011bj p\u0159ipravil. Nic nemohlo b\u00fdt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho bl\u00edzkost a objet\u00ed, ve kter\u00e9m cht\u011bl z\u016fstat u\u017e nav\u017edy, chr\u00e1n\u011bn dv\u011bma siln\u00fdmi pa\u017eemi a p\u0159\u00edslibem n\u011b\u010deho, co bylo nad jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„V\u00edm co to je,“ \u0159ekl ti\u0161e, jakmile spole\u010dn\u011b p\u0159ekro\u010dili pr\u00e1h dve\u0159\u00ed a ve\u0161li do Billova pokoje.<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
Tom\u016fv hlas rozechv\u00edval ka\u017edi\u010dkou bu\u0148ku v jeho t\u011ble, zp\u016fsoboval, \u017ee mu na \u0161\u00edji vzru\u0161en\u00edm st\u00e1ly chloupky a z\u00e1p\u011bst\u00ed m\u011bl pokryt\u00e9 hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Je to stan.“<\/div>\n
„Stan?“ zopakoval Tom se sm\u00edchem a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej n\u011b\u017en\u011b l\u00edbl na ucho.<\/div>\n
T\u011blo na t\u011blo m\u00ed\u0159ili vp\u0159ed, bal\u00f3nek poletuj\u00edc\u00ed ve vzduchu n\u011bkde nad jejich hlavami se prom\u011bnil ve st\u00edn, stejn\u00fd jako velk\u00fd p\u0159edm\u011bt v samotn\u00e9m rohu Billova pokoje.<\/div>\n
„Tehdy v nemocnici jsi mi \u0159ekl, \u017ee p\u016fjdeme spole\u010dn\u011b kempovat. Dostal jsem od tebe baterku a dalekohled, tak\u017ee chyb\u00ed u\u017e jen stan.“<\/div>\n
„Bude\u0161 se muset p\u0159esv\u011bd\u010dit na vlastn\u00ed o\u010di.“ Tom jej znovu l\u00edbl na ucho, tentokr\u00e1t pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty vs\u00e1l Bill\u016fv u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek a n\u011b\u017en\u011b jej stiskl mezi zuby. Bill okam\u017eit\u011b zavr\u00e1voral a neb\u00fdt Tomov\u00fdch reflex\u016f, z\u0159ejm\u011b by upadl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edve ten d\u00e1rek a pak v\u0161echno ostatn\u00ed.“ Tom rozev\u0159enou dlan\u00ed schv\u00e1ln\u011b sklouzl po Billov\u011b b\u0159i\u0161e n\u00ed\u017e a zastavil se t\u011bsn\u011b nad jeho kl\u00ednem.<\/div>\n
Bill v duchu zast\u00e9nal. Co m\u011bl na mysli t\u00edm, \u017ee pak p\u0159ijde v\u0161echno ostatn\u00ed? Co ostatn\u00ed?<\/div>\n
D\u0159\u00edv, ne\u017e se nad v\u00fdznamem Tomov\u00fdch slov stihl zamyslet, zjevn\u011b byli u c\u00edle, proto\u017ee Tom ne\u010dekan\u011b zastavil, propustil Billa ze sv\u00e9ho objet\u00ed a postavil se naproti n\u011bmu. Alespo\u0148 tak mohl usoudit z hork\u00e9ho dechu dopadaj\u00edc\u00edho na jeho rty.<\/div>\n
„U\u017e si m\u016f\u017eu sundat ten \u0161\u00e1tek?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne.“ Bylo mu tichou odpov\u011bd\u00ed a vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil, jak Tom bere do rukou jeho levou ruku. Prsty nap\u0159\u00edmil Bill\u016fv ukazov\u00e1\u010dek, ty ostatn\u00ed stiskl v p\u011bst a p\u0159ibl\u00ed\u017eil ji k Billovu d\u00e1rku. Chv\u00edli se nic ned\u011blo, Bill\u016fv prst ne\u010dinn\u011b plul vzduchem stejn\u011b jako srdce nad nimi a najednou narazil na p\u0159ek\u00e1\u017eku.<\/div>\n
„Pozn\u00e1v\u00e1\u0161 to?“ vydechl mu Tom do vlas\u016f a Bill se pokou\u0161el soust\u0159edit na p\u0159edm\u011bt p\u0159ed sebou. C\u00edtil obrys n\u011b\u010deho mali\u010dk\u00e9ho na tvrd\u00e9m pozad\u00ed, prstem pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl z\u00e1hyby drobn\u00e9ho p\u0159edm\u011btu a ve chv\u00edli, kdy narazil na p\u00e1t\u00fd c\u00edp, poznal, \u017ee se jedn\u00e1 o hv\u011bzdu. Zachv\u011bl se a p\u0159ik\u00fdvl. Tom posunul jeho ukazov\u00e1\u010dek o n\u011bco doprava a Bill vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil dal\u0161\u00ed hv\u011bzdu. V duchu za\u010dal po\u010d\u00edtat.<\/div>\n
Jedna\u2026 druh\u00e1\u2026 t\u0159et\u00ed\u2026 \u010dtvrt\u00e1\u2026 p\u00e1t\u00e1\u2026 dvojit\u00e9 W\u2026<\/em><\/div>\n
\n

„Kassiopeia,“ vyslovil do ticha pokoje t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/p><\/div>\n

Tom se za jeho z\u00e1dy spokojen\u011b usm\u00e1l, naklonil hlavu dop\u0159edu a n\u011b\u017en\u011b jej l\u00edbl na \u0161\u00edji.<\/div>\n
„Velmi dob\u0159e,“ \u0161eptl, kdy\u017e se znovu vzd\u00e1lil, vzal Billovu ruku do sv\u00e9 a vedl Bill\u016fv vystr\u010den\u00fd prst n\u00ed\u017e.<\/div>\n
Bill zhluboka d\u00fdchal nosem, t\u0159\u00e1sl se jen mal\u00fd kousek od Tomova t\u011bla a sna\u017eil se pln\u011b soust\u0159edit i na to mali\u010dko, co mu nab\u00edzel. Vn\u00edmal, jak prstem klou\u017ee n\u00ed\u017e, jak nesm\u011ble hlad\u00ed hladk\u00fd tvrd\u00fd povrch, a\u017e dokud jeho prst nezastavil na m\u00edst\u011b, kde jej Tom cht\u011bl m\u00edt. Tehdy na Bill\u016fv prst vyvinul drobn\u00fd tlak, spole\u010dn\u011b zatla\u010dili na hladkou p\u0159ek\u00e1\u017eku a ztichlou m\u00edstnost\u00ed se vz\u00e1p\u011bt\u00ed rozlehl t\u00f3n, kter\u00fd Billa p\u0159ipravil i o posledn\u00ed zbytky dechu. Rozt\u0159\u00e1sl se, ve sp\u00e1nc\u00edch mu tepalo, sv\u011bt se ji\u017e podruh\u00e9 v jeho \u017eivot\u011b zastavil a v\u0161echny tyto pocity se je\u0161t\u011b v\u00edce prohloubily, kdy\u017e Tom rozv\u00e1zal uzl\u00edk na \u0161\u00e1tku a on jej spat\u0159il.<\/div>\n
Byl p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm; n\u00e1dhern\u00fd, \u010dern\u00fd jako samotn\u00e1 noc, lesknouc\u00ed se v z\u00e1\u0159i m\u011bs\u00edce, se souhv\u011bzd\u00edm vsazen\u00fdm do d\u0159ev\u011bn\u00e9ho povrchu. Z o\u010d\u00ed se mu spustily slzy, nedok\u00e1zal vn\u00edmat nic jin\u00e9ho, ne\u017e t\u0159es vlastn\u00edho t\u011bla a ni\u010d\u00edc\u00ed p\u0159ival n\u00e1klonnosti v\u016f\u010di \u010dlov\u011bku, kter\u00fd to v\u0161echno zp\u016fsobil. Zavrt\u011bl hlavou, chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty si p\u0159ekryl dlan\u00ed a siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. Vzlykl a ud\u011blal krok zp\u011bt, kdy\u017e vrazil do Toma, stoj\u00edc\u00edho za n\u00edm.<\/div>\n
\n

„Tak\u2026 co tomu \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Odv\u00e1\u017eil se Tom promluvit. „L\u00edb\u00ed se ti?“<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se k n\u011bmu Bill oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed, nebyl schopen vn\u00edmat v\u00edc ne\u017e pohled, v n\u011bm\u017e se v tu chv\u00edli odr\u00e1\u017eela nekone\u010dnost no\u010dn\u00ed oblohy za okny a drobn\u00e9 krystaly vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed z jeho o\u010d\u00ed, t\u0159pyt\u00edc\u00ed se v temnot\u011b. Cht\u011bl se jej dotknout, set\u0159\u00edt mu slzy a \u0159\u00edct mu, \u017ee a\u0165 u\u017e se mu mysl\u00ed hon\u00ed cokoliv, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, proto\u017ee Tom m\u011bl pravdu p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima. Vid\u011bl ji v Billov\u011b rozz\u00e1\u0159en\u00e9m pohledu. V pohledu, kter\u00fd se mo\u017en\u00e1 topil v slz\u00e1ch, ale nemuselo se jednat v\u00fdhradn\u011b o slzy bolesti. Byl p\u0159ipraven na Billovu reakci; p\u0159ipravoval se na ni cel\u00fd den, skoro a\u017e sly\u0161el jeho odm\u00edt\u00e1n\u00ed a r\u00e1zn\u00fd nesouhlas, o to v\u00edc jej p\u0159ekvapila jeho n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova.<\/div>\n
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill bez dechu v tu chv\u00edli tak bl\u00edzko Tomovi, \u017ee jej sv\u00fdm dechem \u0161imral na tv\u00e1\u0159i a zp\u016fsoboval, \u017ee naprosto podl\u00e9hal jeho kouzlu. Tomu, o n\u011bm\u017e nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1m?“ Ani na okam\u017eik nep\u0159eru\u0161il jejich o\u010dn\u00ed kontakt, dokonce ani tehdy, kdy\u017e ve tm\u011b omotal dlan\u011b kolem Billov\u00fdch bok\u016f a p\u0159itiskl jej na sv\u00e9 t\u011blo. Bill se nebr\u00e1nil, a to bylo dobr\u00fdm znamen\u00edm.<\/div>\n
„Nut\u00ed\u0161 m\u011b uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011b kdy potkalo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, p\u0159i\u010dem\u017e mu ze rt\u016f pronikala nejen tich\u00e1 slova ale i drobn\u00e9 vzlyky.<\/div>\n
„No,“ Tom hrav\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se p\u0159es cel\u00fd jeho obli\u010dej prolila vlna hlubok\u00e9 oddanosti. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem,“ \u0159ekl, \u010d\u00edm\u017e cht\u011bl Billa rozveselit.<\/div>\n
\n

„Koupil jsi mi klav\u00edr.“<\/p><\/div>\n

„U\u017e to tak vypad\u00e1.“ Tom nesm\u011ble sklonil hlavu.<\/div>\n
„Tomi\u2026 tys\u2026 mi koupil klav\u00edr.“<\/div>\n
„Koupil.“ Tom se zhluboka nadechl a znovu zvedl tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 Billov\u011b.<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil ses?“ zeptal se Bill n\u011b\u017en\u011b a t\u0159esouc\u00ed se rukou sev\u0159el Tomovu \u010delist. Z oka mu vyklouzla dal\u0161\u00ed slza.<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil,“ \u0159ekl Tom, a aby dodal sv\u00e9mu tvrzen\u00ed je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu, k\u00fdvl hlavou. P\u0159itiskl se tv\u00e1\u0159\u00ed proti Billov\u011b, byla vlhk\u00e1 a n\u00e1dhern\u011b von\u011bla n\u011b\u010d\u00edm sladk\u00fdm a samotn\u00fdm Billem. „Zbl\u00e1znil jsem se u\u017e ve chv\u00edli, kdy jsem t\u011b p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o pomoc v projektu a ty ses na m\u011b poprv\u00e9 pod\u00edval.“<\/div>\n
„U\u017e tehdy jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee to projektem neskon\u010d\u00ed,“ podotkl Bill, kter\u00fd mezit\u00edm zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se zhluboka d\u00fdchat.<\/div>\n
„Doufal jsem v to, ale tys mi to v\u016fbec neuleh\u010doval.“ Pol\u00edbil jej na sp\u00e1nek a dovolil, aby si \u010dernovl\u00e1sek op\u0159el hlavu o jeho rameno. „Nechce\u0161 si ho vyzkou\u0161et?“ zeptal se, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to byla hloupost. Ani jeden z nich p\u0159eci necht\u011bl probudit Beth, kter\u00e1 mezit\u00edm spokojen\u011b spala za jejich z\u00e1dy ve sv\u00e9 nov\u00e9 post\u00fdlce, kter\u00e9 si Bill prozat\u00edm nev\u0161iml. Na\u0161t\u011bst\u00ed se jim ji poda\u0159ilo um\u00edstit do t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti Billovy postele, tak\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee se nic nezm\u011bnilo.<\/div>\n
\n

„Chci takhle je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u016fstat.“ Bylo mu tichou odpov\u011bd\u00ed a Tom se rozhodl to respektovat. „M\u00e1m pocit, \u017ee jsem se pr\u00e1v\u011b rozpadl na kousky.“<\/p><\/div>\n

„Tak t\u011b budu dr\u017eet, dokud se n\u00e1m ty kousky nepoda\u0159\u00ed znovu slepit dohromady.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e se to nepoda\u0159\u00ed nikdy?“ Bill u\u017e nem\u011bl s\u00edlu protestovat. U\u017e v\u00edce nem\u011bl s\u00edlu odm\u00edtat, ukracovat se o n\u00e1dhern\u00e9 chv\u00edle a slova.<\/div>\n
„Pak t\u011b nikdy nepust\u00edm.“<\/div>\n
Bill znovu zavzlykal, zatla\u010dil na Tomovo t\u011blo a donutil jej dosednout na kraj matrace. Chv\u00edli se beze slova ty\u010dil nad n\u00edm, poda\u0159ilo se mu dokonce zaregistrovat nov\u00fd kus n\u00e1bytku, ve kter\u00e9m oddechovalo kudrnat\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko, ale nekomentoval to, v\u011bd\u011bl, \u017ee na v\u0161echno ostatn\u00ed budou m\u00edt \u010das pozd\u011bji. Kone\u010dn\u011b mu do\u0161el v\u00fdznam Tomov\u00fdch slov. To, co m\u011bli te\u010f, bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161eho, v\u0161echno mimo toho nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
Se sklon\u011bnou hlavou se usadil na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b, omotal nohy kolem jeho bok\u016f a sv\u00fdm kl\u00ednem se p\u0159i tom pohybu ot\u0159el o ten Tom\u016fv. Vzhl\u00e9dli a pohl\u00e9dli si do o\u010d\u00ed a pr\u00e1v\u011b ten pohled byl zlomov\u00fdm bodem.<\/div>\n
\n

Dva p\u00e1ry rukou se vz\u00e1p\u011bt\u00ed jako o \u017eivot rozb\u011bhly po t\u011ble toho druh\u00e9ho v zu\u0159iv\u00e9 snaze dotknout se ka\u017ed\u00e9ho milimetru, p\u0159isvojit si ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek. Jejich rty se n\u011bkde na t\u00e9 cest\u011b srazily, hladov\u00fd polibek a divoce propl\u00e9taj\u00edc\u00ed se jazyky donutily oba ve stejnou chv\u00edli zast\u00e9nat a zahodit i posledn\u00ed z\u00e1brany. Tom poslepu soupe\u0159il s knofl\u00ed\u010dky na Billov\u011b svetru, zat\u00edmco Bill se svou typickou plachost\u00ed za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed z Toma pomalu svl\u00e9kal tepl\u00fd svetr.<\/p><\/div>\n

Po chv\u00edli zbyla z jejich oble\u010den\u00ed jen hrom\u00e1dka nepot\u0159ebn\u011b pohozen\u00e1 na podlaze. Jejich nah\u00e1, propleten\u00e1 t\u011bla byla zahalena st\u00ednem. Bill le\u017eel v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed; beze slov se vp\u00edjel do jeho o\u010d\u00ed, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se pr\u00e1v\u011b d\u011blo a byl r\u00e1d, \u017ee Tom ani na vte\u0159inu neopou\u0161t\u011bl jeho pohled, \u017ee \u010dekal na svolen\u00ed, na sign\u00e1l, kter\u00fd odstartuje opravdovou chemickou reakci. Rozt\u0159esen\u011b p\u0159ijal do plic alespo\u0148 mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed kysl\u00edku, tolik, kolik mu Tomovo t\u011blo p\u0159itiskl\u00e9 k tomu jeho dovolilo a sn\u011bhovou dlan\u00ed sjel po cel\u00e9 d\u00e9lce Tomov\u00fdch zad, dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se tak hork\u00e9 k\u016f\u017ee, kter\u00e1 se v m\u00edstech styku s jeho prsty rozt\u0159\u00e1sla.<\/div>\n
Tom se dotkl jeho tv\u00e1\u0159e p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se naklonil k jeho uchu a za\u0161eptal.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
Bill om\u00e1men\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Chci, abys zapomn\u011bl na v\u0161echno, co bylo, aby ses dotknul samotn\u00fdch hv\u011bzd. Dovol\u00ed\u0161 mi uk\u00e1zat ti chemii tak, jak ji nezn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill se do tmy zamilovan\u011b pousm\u00e1l. Tom nepot\u0159eboval svolen\u00ed. Nikdy jej nepot\u0159eboval.<\/div>\n
Nat\u00e1hl hlavu a pol\u00edbil jej. N\u00e1hle to byli jen oni dva; propleten\u00e9 st\u00edny, no\u010dn\u00ed obloha za okny a rud\u00e9 srdce poletuj\u00edc\u00ed nad jejich hlavami jako and\u011bl, st\u0159e\u017e\u00edc\u00ed jejich k\u0159ehk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
\n

…<\/strong><\/div>\n

\n

Georg se zhluboka nadechl a po dlouh\u00fdch minut\u00e1ch p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed zvedl ruku a zaklepal. Kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch po chv\u00edli zjevila zn\u00e1m\u00e1 tv\u00e1\u0159 a sjela jej p\u0159ekvapen\u00fdm pohledem od hlavy k pat\u011b, zav\u00e1hal, n\u00e1hle si nebyl jist\u00fd, jestli ud\u011blal dob\u0159e.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ promluvil Andreas jako prvn\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ vy\u0161lo z n\u011bj ti\u0161e, p\u0159i\u010dem\u017e se nedok\u00e1zal p\u0159estat mra\u010dit a vrhat po sv\u011btlovlas\u00e9m chlapci na\u0161tvan\u00e9 pohledy.<\/div>\n
„To je od tebe moc mil\u00e9, \u017ee ses obt\u011b\u017eoval, abys mi to ozn\u00e1mil osobn\u011b, ale mus\u00edm t\u011b zklamat, to jsem si stihl v\u0161imnout i s\u00e1m.“ Andreas sklonil hlavu a chystal se zav\u0159\u00edt dve\u0159e. V posledn\u00ed chv\u00edli mezi n\u011b stihl Georg str\u010dit nohu.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ \u0159ekl a bylo z\u0159ejm\u00e9, jak t\u011b\u017ece se mu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova vyslovuj\u00ed. „Nem\u00e1m t\u011b r\u00e1d, ale\u2026 jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd za to, cos ud\u011blal pro Billa,“ dostal ze sebe na jeden n\u00e1dech. „Tak\u017ee jsem ti p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct jen to, \u017ee ti d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co.“<\/div>\n
Georg zamra\u010den\u011b k\u00fdvl hlavou, ani\u017e by zvedl o\u010di od podlahy a chystal se k odchodu.<\/div>\n
„Georgu?“<\/div>\n
Zastavil, ale neohl\u00e9dl se.<\/div>\n
„Zrovna jsem si objednal pizzu a otev\u0159el lahev v\u00edna. Co kdybys z\u016fstal a pomohl mi s t\u00edm?“<\/div>\n
Georg se nejist\u011b oto\u010dil a pod\u00edval se na Andrease, kter\u00fd se k p\u0159ekvapen\u00ed obou p\u0159\u00e1telsky usm\u00edval. „No\u2026“ zav\u00e1hal. „I kdy\u017e t\u011b nem\u00e1m r\u00e1d?“<\/div>\n
„Noc je dlouh\u00e1,“ \u0159ekl Andreas s \u00fasm\u011bvem a ud\u011blal mu prostor, aby mohl vej\u00edt dovnit\u0159. „T\u0159eba si to do r\u00e1na rozmysl\u00ed\u0161.“<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch slov jsem dala v\u0161echno. Ve\u0161ker\u00fd smutek a zklam\u00e1n\u00ed jsem p\u0159etransformovala do p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed podoby, a kone\u010dn\u011b se c\u00edt\u00edm o n\u011bco l\u00e9pe. Douf\u00e1m, \u017ee pochop\u00edte. P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed! Bill zdolal posledn\u00edch p\u00e1r metr\u016f a po n\u011bkolika minut\u00e1ch zdlouhav\u00e9, pomal\u00e9 ch\u016fze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2190","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2190","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2190"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2190\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2190"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2190"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2190"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}