{"id":2195,"date":"2016-03-12T15:00:00","date_gmt":"2016-03-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2186"},"modified":"2016-03-12T15:00:00","modified_gmt":"2016-03-12T14:00:00","slug":"faded-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/03\/12\/faded-1\/","title":{"rendered":"Faded 1."},"content":{"rendered":"
autor: Diana
<\/strong><\/p>\n

Ahojte \ud83d\ude42 Po p\u00e1r rokoch sa v\u00e1m hl\u00e1sim s novou poviedkou, ktor\u00e1 vlastne ani poviedka nemala by\u0165. Mal to by\u0165 len ak\u00fdsi m\u00f4j osobn\u00fd denn\u00ed\u010dek, tak\u017ee ve\u013ea vec\u00ed je in\u0161pirovan\u00fdch mojim osobn\u00fdm \u017eivotom. Ke\u010f som za\u010dala p\u00edsa\u0165, povedala som si, \u017ee u\u017e ke\u010f to potrebujem, pre\u010do by som z toho nespravila nie\u010do, \u010do by si mohli pre\u010d\u00edta\u0165 v\u0161etci v akejsi „kraj\u0161ej“ forme. Prekladala som ju kv\u00f4li V\u00e1m do \u010de\u0161tiny, tak\u017ee ak tam bud\u00fa nejak\u00e9 nezmyseln\u00e9 vety, ospravedl\u0148ujem sa \ud83d\ude42 Prajem teda pr\u00edjemn\u00e9 \u010d\u00edtanie a ka\u017ed\u00fd koment\u00e1rik pote\u0161\u00ed \ud83d\ude42 Diana<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Byla to u\u017e n\u011bjak\u00e1 doba, co moji rodi\u010de zem\u0159eli. Nez\u016fstal mi u\u017e nikdo bl\u00edzk\u00fd, vlastn\u011b jen m\u016fj p\u0159\u00edtel Justin, se kter\u00fdm bydl\u00edm a kter\u00fd mi je jedinou oporou na sv\u011bt\u011b. Bez n\u011bj bych asi nikdy nep\u0159e\u017eil tu s\u017e\u00edraj\u00edc\u00ed samotu a hlavn\u011b pocit viny. Kdy\u017e se to stalo, n\u00e1\u0161 vztah byl je\u0161t\u011b v za\u010d\u00e1tc\u00edch, vlastn\u011b jsme spolu chodili jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, ale z Justina se vyklubal opravdu ch\u00e1pav\u00fd kluk s neuv\u011b\u0159itelnou schopnost\u00ed uklid\u0148ovat lidi. N\u011bkdy si mysl\u00edm, \u017ee je to n\u011bjak\u00e1 nadpozemsk\u00e1 s\u00edla, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee naprosto ovl\u00e1dat m\u016fj psychick\u00fd stav.<\/div>\n
Miluji ty momenty, kdy po \u00famorn\u00e9m hled\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f v m\u00e9 obrovsk\u00e9 kabele otev\u0159u dve\u0159e od na\u0161eho mal\u00e9ho jednoduch\u00e9ho bytu a ani nestihnu proj\u00edt p\u0159es pr\u00e1h dve\u0159\u00ed, u\u017e m\u011b bere do n\u00e1ru\u010de a v moment\u011b n\u011bkam un\u00e1\u0161\u00ed m\u016fj milovan\u00fd.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1, Jussi, pus\u0165 m\u011b! Spadneme!“ Zaje\u010del jsem a zuby nehty se dr\u017eel Justinova krku.<\/div>\n
Jemn\u011b m\u011b polo\u017eil na postel a zul mi boty. Podep\u0159el jsem se, abych l\u00e9pe vid\u011bl, co zam\u00fd\u0161l\u00ed, i kdy\u017e mi bylo zcela jasn\u00e9, co mu v t\u00e9 jeho blon\u010fat\u00e9 hlavi\u010dce b\u011bh\u00e1 za my\u0161lenky.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„\u010cau Bille, jak se m\u00e1\u0161? Jsi n\u011bjakej vysm\u00e1tej,“ pro\u0161el kolem m\u011b Georg – jedin\u00fd kolega z pr\u00e1ce, kter\u00fd se se mnou bav\u00ed. Dokonce bych \u0159ekl, \u017ee celkov\u011b dost dob\u0159e vych\u00e1z\u00edme. Mo\u017en\u00e1 bych ho ozna\u010dil i za dobr\u00e9ho kamar\u00e1da. Je to pro m\u011b jedine\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk, proto\u017ee jsem nem\u011bl nikdy \u017e\u00e1dn\u00e9 kamar\u00e1dy. Mo\u017en\u00e1 p\u00e1r zn\u00e1m\u00fdch, ale to je asi tak v\u0161echno.<\/p><\/div>\n

\u010castokr\u00e1t jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, pro\u010d\u2026 Mo\u017en\u00e1 to bylo kv\u016fli tomu, \u017ee nejsem tuctov\u00fd kluk s kr\u00e1tk\u00fdmi vlasy, zanedbanou tv\u00e1\u0159\u00ed, ale prav\u00fd opak.<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se s\u00e1m na sebe do mali\u010dk\u00e9ho zrcadla, kter\u00e9 m\u00e1m polo\u017een\u00e9 hned vedle st\u0159\u00edbrn\u00e9 d\u00edrkov\u00e9 sklenice na pera a tu\u017eky. I kdy\u017e j\u00e1 tam m\u00e1m v\u0161elijak\u00fd binec.<\/div>\n
Odhrnul jsem si p\u00e1r \u010dern\u00fdch vlas\u016f z \u010dela. Dost mi p\u0159ek\u00e1\u017eely, proto\u017ee v\u0161echny ostatn\u00ed vlasy jsem m\u011bl zapleten\u00e9 do del\u0161\u00edch \u010derno-b\u00edl\u00fdch dred\u016f a nebyl jsem zvykl\u00fd na vlasy jako takov\u00e9. Ty potvory se v\u0161ak n\u011bkdy objevily. V\u017edy na m\u00edst\u011b, kde jsem se nemohl po\u0161kr\u00e1bat, jak m\u011b to svrb\u011blo, proto\u017ee by mi z\u016fstal \u010derven\u00fd flek po nehtech – klasika\u2026<\/div>\n
\n

„Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se m\u00e1m fajn. Velmi dlouho jsem se nem\u011bl tak fajn.“ Popravd\u011b, celou dobu jsem myslel na v\u010derej\u0161\u00ed sex s Justinem. P\u0159i t\u00e9 my\u0161lence jsem se musel usm\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„Hmm\u2026 To vid\u00edm. Z\u00e1\u0159\u00ed\u0161 jako slun\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
„To j\u00e1 v\u017edycky!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Bille, j\u00e1 v\u00edm\u2026“ povzdechl si a ode\u0161el n\u011bkam pry\u010d. Pravd\u011bpodobn\u011b na toaletu. Na t\u00e9 on toti\u017e str\u00e1vil b\u011bhem pracovn\u00ed doby mnoho \u010dasu\u2026<\/div>\n
Hypnotizoval jsem obrovsk\u00e9 hodiny vis\u00edc\u00ed ve st\u0159edu pracovi\u0161t\u011b. Do konce pracovn\u00ed doby chyb\u011bla u\u017e jen p\u016flhodinka, ale zd\u00e1lo se mi, jako by to byla cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee posledn\u00ed hodina se mi ka\u017ed\u00fd den t\u00e1hne nejd\u00e9le. Minuta po minut\u011b\u2026 jako by snad trvaly roky. Fakt nesn\u00e1\u0161\u00edm svou pr\u00e1ci.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

„Zlato?“<\/p><\/div>\n

„Hm?“ Odpov\u011bd\u011bl jsem zahlad\u011bn\u00fd do telky. Vlastn\u011b ta telka mi byla naprosto ukraden\u00e1, d\u00edval jsem se do pr\u00e1zdna se znud\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem a bradou podlo\u017eenou p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne, pro\u010d?“ Op\u011bt jsem jen procedil skrz zuby. Necht\u011blo se mi u\u017e ani mluvit. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, jestli se mnou lomcovala \u00fanava, nuda, nenapln\u011bn\u00fd \u017eivot\u2026 Netu\u0161\u00edm. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, ale z\u00e1rove\u0148 jsem m\u011bl \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou hlavu.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 tak\u2026 Divn\u011b. Ne, fakt, proto\u017ee pokud se n\u011bco stalo nebo t\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, klidn\u011b mi to \u0159ekni. V\u00ed\u0161, \u017ee si \u0159\u00edk\u00e1me v\u0161echno.“ Justin se na m\u011b usm\u00e1l, p\u0159isedl si na seda\u010dku a objal m\u011b kolem ramen. V\u017edycky mi tak d\u00e1val najevo, \u017ee stoj\u00ed p\u0159i mn\u011b a \u017ee je tu jen pro m\u011b, a\u0165 se d\u011bje cokoliv.<\/div>\n
„J\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm, nem\u00e1m n\u00e1ladu. Nebav\u00ed m\u011b to\u2026“<\/div>\n
„Co t\u011b nebav\u00ed?“<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026 Nic\u2026 Pr\u00e1ce. Chod\u00edm tam \u00fapln\u011b s nechut\u00ed, ka\u017ed\u00e1 minuta se mi zd\u00e1 jako kdyby trvala sto let prost\u011b\u2026 je to takov\u00e9 divn\u00e9, ale nesn\u00e1\u0161\u00edm to tam.“<\/div>\n
\n

„Tak si najdi jinou pr\u00e1ci.“<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161?“ Najednou se mi ten n\u00e1pad docela zal\u00edbil. Ale co bych asi tak mohl d\u011blat? Popravd\u011b, rad\u011bji bych asi myl z\u00e1chody ne\u017e tohle. Myslel jsem si, \u017ee d\u011blat redaktora bude lep\u0161\u00ed, mo\u017en\u00e1 z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed. Plat fajn, ale to je tak v\u0161echno. Nerad d\u011bl\u00e1m n\u011bco, co m\u011b nebav\u00ed. Rad\u011bji bych d\u011blal n\u011bco, co m\u011b bav\u00ed. Kdy\u017e i za m\u00e9n\u011b prach\u016f. Je mi to jedno\u2026<\/div>\n
„Vymysli si, co bys tak cht\u011bl. Co by t\u011b tak napl\u0148ovalo, nebo nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebuji k \u017eivotu pr\u00e1ci, kde se m\u011bn\u00ed lid\u00e9. Nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Nic, pop\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, uvid\u00edm.“<\/div>\n
„Hlavn\u011b pros\u00edm t\u011b nebu\u010f smutnej, v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b takov\u00e9ho stra\u0161n\u011b nerad vid\u00edm, jo?“ Justin m\u011b pohladil po hlav\u011b a pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. Musel jsem se na n\u011bj usm\u00e1t, v\u017edy je mil\u00fd, kdy\u017e mi chce zvednout n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Booooo\u017eeeee, stra\u0161n\u011b se mi nechce j\u00edt z\u00edtra do pr\u00e1ce.“ Nat\u00e1hl jsem se dop\u0159edu po gau\u010di jako znechucen\u00e1 ko\u010dka. Najednou jsem dostal obrovskou chu\u0165 na cigaretu. Ale to j\u00e1 v\u017edycky, kdy\u017e jsem znechucen\u00fd. Zlozvyk\u2026<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bud\u00edk, obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, \u010di\u0161t\u011bn\u00ed zub\u016f, jemn\u00fd make-up – m\u00e1m ho toti\u017e zak\u00e1zan\u00fd – vlasy, sjet v\u00fdtahem a j\u00edt p\u011b\u0161ky v t\u00e9 krut\u00e9 zim\u011b do pr\u00e1ce. Bo\u017ee, jak j\u00e1 stra\u0161n\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm tu denn\u00ed rutinu. Je mi z toho u\u017e \u0161patn\u011b. Nejrad\u011bji bych tam p\u0159i\u0161el, ka\u017ed\u00e9mu, krom\u011b Georga, bych uk\u00e1zal fakera, \u0161\u00e9fovi polo\u017eil na st\u016fl v\u00fdpov\u011b\u010f a nashledanou. Je\u0161t\u011b jsem ani nesta\u010dil p\u0159ij\u00edt, a dostal jsem okam\u017eit\u011b hodn\u011b studenou sprchu. Hned z r\u00e1na.<\/p><\/div>\n

„Kaulitzi?“<\/div>\n
„Pros\u00edm, dobr\u00e9 r\u00e1no, pane Kinney.“<\/div>\n
„Co to m\u00e1 b\u00fdt?“<\/div>\n
„Co, co m\u00e1 b\u00fdt?“ Fakt jsem nech\u00e1pal, co se d\u011bje. Najednou jen na\u0161tvan\u011b uk\u00e1zal prstem na \u010dl\u00e1nek v \u010dasopisu, kter\u00fd jsem d\u011blal j\u00e1. Vy\u0161el asi v\u010dera. Mysl\u00edm\u2026<\/div>\n
„Tob\u011b to nikdo nekontroloval?“<\/div>\n
„Netu\u0161\u00edm, pro\u010d?“<\/div>\n
„No pro\u010d asi! Pro\u010d asi!!! \u010cetls to v\u016fbec po sob\u011b? To je n\u011bco ot\u0159esn\u00e9ho!“
P\u0159esn\u011b v\u00edm, jak jsem se asi mohl tv\u00e1\u0159it. Pozdvihnut\u00e9 obo\u010d\u00ed, nech\u00e1paj\u00edc\u00ed v\u00fdraz.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou vymysl\u00ed\u0161 takovou hovadinu, okam\u017eit\u011b odsud let\u00ed\u0161!!“ Ten mu\u017e na m\u011b tot\u00e1ln\u011b \u0159val.<\/div>\n
Bille, uklidni se.<\/div>\n
Asi mi moc nepom\u016f\u017ee, kdy\u017e si tu budu mluvit s\u00e1m pro sebe. Vlastn\u011b mi to nepomohlo v\u016fbec, proto\u017ee pot\u00e9, co na m\u011b d\u00e1l pou\u0161t\u011bl ostrou sprchu slov, jsem to nevydr\u017eel.<\/div>\n
\n

„V\u00edte co? Ne! S\u00e1m d\u00e1v\u00e1m v\u00fdpov\u011b\u010f! V t\u00e9hle odporn\u00e9 d\u00ed\u0159e nevydr\u017e\u00edm u\u017e ani minutu!“ Okam\u017eit\u011b jsem se za\u010dal br\u00e1nit. M\u011bl jsem chu\u0165 ud\u011blat p\u0159esn\u011b tu p\u0159edstavu s vystr\u010den\u00fdm prost\u0159edn\u00ed\u010dkem, ale natolik jsem se ovl\u00e1dl. Pan Kinney mi u\u017e ne\u0159ekl nic. Jen z\u010dervenal. Chv\u00edli jsem si myslel, \u017ee mu dokonce praskne \u017eilka v oku, jak byl na\u0161tvan\u00fd. Sbalil jsem si nejnutn\u011bj\u0161\u00ed osobn\u00ed v\u011bci ze stolu do kabely. Nemohl jsem si odpustit svou tu\u017eku s modr\u00fdmi p\u00edrky jm\u00e9nem Fluffy. Co nejrychleji, jak se dalo, jsem odtamtud ode\u0161el. Byl jsem u\u017e skoro u dve\u0159\u00ed, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo zad\u00fdchan\u00fd chytil za rameno. Tro\u0161ku jsem se lekl, ne\u010dekal jsem, \u017ee by pr\u00e1v\u011b m\u011b cht\u011bl n\u011bkdo zastavit.<\/p><\/div>\n

„Bille, po\u010dkej!“<\/div>\n
„Co?“ Oto\u010dil jsem se s dost podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem na tv\u00e1\u0159i. Nem\u011bl jsem chu\u0165 se v\u016fbec s nik\u00fdm bavit.<\/div>\n
„Podle m\u011b jsi nem\u011bl tak vybuchnout.“ Byl to Georg. Nev\u00edm, pro\u010d m\u011b to nenapadlo, ale jen on jedin\u00fd je norm\u00e1ln\u00ed. Tedy alespo\u0148 podle m\u011b.<\/div>\n
„Jednou to p\u0159ij\u00edt muselo. V\u016fbec to nen\u00ed nic, co bych cht\u011bl d\u011blat. Ne, fakt, v\u017edy\u0165 tahle pr\u00e1ce je tak nudn\u00e1, tak bezv\u00fdznamn\u00e1, tak tuctov\u00e1\u2026 Nen\u00ed tu NIC, co by m\u011b tady dr\u017eelo. „<\/div>\n
„Ty u\u017e m\u00e1\u0161 n\u011bco jin\u00e9ho, \u200b\u200b\u017ee jo?“ Hodil si sv\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu p\u0159ek\u00e1\u017eely, dozadu.<\/div>\n
\n

„Ach\u2026“ povzdechl jsem si ze zoufalstv\u00ed. M\u00e1m mu \u0159\u00edct pravdu? Nebo ne, ka\u0161lat na to, nebo co\u2026 S\u00e1m nev\u00edm. Byl jsem tak zmaten\u00fd, \u017ee mi za\u010d\u00ednalo b\u00fdt seri\u00f3zn\u011b v\u0161echno \u00fapln\u011b jedno.<\/p><\/div>\n

„Pr\u00e1v\u011b \u017ee v\u016fbec ne\u2026 J\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm, co ud\u011bl\u00e1m, ale tohle bylo u\u017e nesnesiteln\u00e9, st\u00e1le proti mn\u011b n\u011bco ten idiot m\u011bl, popichoval m\u011b a tak\u2026 u\u017e nem\u00e1m na takov\u00e9 v\u011bci nervy, ch\u00e1pe\u0161\u2026“ Nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdvalo, jen si sbalit v\u011bci a odej\u00edt. U\u017e nikdy nechci tu budovu vid\u011bt. Ani zd\u00e1lky.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych ti mohl pomoct. Je p\u00e1tek, poj\u010fme dnes ve\u010der na pivo – p\u00e1r p\u00edv a \u0159eknu ti v\u00edc. S\u00e1m jsem nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, ale tob\u011b se to bude hodit v\u00edc. V\u0161echno ti \u0159eknu ve\u010der.“ Georg na m\u011b mrkl, omluvil se a v rychlosti ode\u0161el. Ch\u00e1pu, \u017ee se mus\u00ed co nejrychleji vr\u00e1tit zp\u011bt. On p\u0159ece o pr\u00e1ci nechce p\u0159ij\u00edt a v moment\u00e1ln\u00edm psychick\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed Kinneyho se to velmi snadno m\u016f\u017ee st\u00e1t.<\/div>\n
\n

P\u0159ed vchodem jsem to kone\u010dn\u011b ud\u011blal – vystr\u010dil jsem symbolicky prost\u0159edn\u00ed\u010dek na celou budovu. Douf\u00e1m, \u017ee to alespo\u0148 n\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bch mukl\u016f vid\u011bli. Mo\u017en\u00e1 je to d\u011btinsk\u00e9, ale fakt se mi ulevilo.<\/p><\/div>\n

„\u010cau zlato!“ Zak\u0159i\u010del jsem do bytu. Tich\u00e9ho bytu? \u017d\u00e1dn\u00fd televizor? To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 Justin by m\u011bl b\u00fdt doma.<\/div>\n
„Jussi???“<\/div>\n
Nic. Asi nen\u00ed doma. Ale kde by touhle dobou byl? Je p\u0159ece p\u00e1tek a on b\u00fdv\u00e1 p\u00e1tky v\u017edycky doma. Vyndal jsem telefon a jedn\u00edm tahem vyto\u010dil Justinovo \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„Hal\u00f3?!“<\/div>\n
„A-ahoj, l\u00e1sko. D\u011bje se n\u011bco?“ V telefonu zn\u011bl fakt dost p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Kde jsi?“<\/div>\n
„Doma, pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“ Pozvedl jsem jedno obo\u010d\u00ed. Doma? Pro\u010d by mi asi lhal?<\/div>\n
„Kde jako doma? J\u00e1 jsem doma a ty tu rozhodn\u011b nejsi!“<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161 doma? Nem\u00e1\u0161 b\u00fdt v pr\u00e1ci?“ Vylet\u011bl na m\u011b, jako bych j\u00e1 byl na vin\u011b, \u017ee mi l\u017ee.<\/div>\n
„To nen\u00ed podstatn\u00e9! Ale\u2026 Ach\u2026 v\u00ed\u0161 co, ka\u0161li na to\u2026 Jsem zv\u011bdav\u00fd, co mi \u0159ekne\u0161, a\u017e p\u0159ijde\u0161. M\u011bj se!“<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej\u2026“ nestihl do\u0159\u00edct, byl jsem rychlej\u0161\u00ed ne\u017e on. Nerad kon\u010d\u00edm hovory, s\u00e1m to nen\u00e1vid\u00edm a zab\u00edjel bych kv\u016fli tomu, ale byl jsem fakt p\u0159\u00edli\u0161 na\u0161tvan\u00fd, zbyte\u010dn\u011b by se to vyhrotilo. Te\u010f mi pom\u016f\u017ee jen hork\u00e1 sprcha. Nic nen\u00ed lep\u0161\u00edho na uklidn\u011bn\u00ed. A k\u00e1va. Rozhodn\u011b k\u00e1va.<\/div>\n
\n

S k\u00e1vou na stole, zabalen\u00fd v ru\u010dn\u00edku a le\u017e\u00edc\u00ed na seda\u010dce jsem \u010dekal na Justina, kter\u00fd se st\u00e1le nevracel dom\u016f. Byl jsem doma u\u017e asi 4 hodiny a on st\u00e1le nikde. Sna\u017eil jsem se na to nemyslet, v televizi d\u00e1vali n\u011bjak\u00fd tis\u00edckr\u00e1t odehran\u00fd seri\u00e1l, na kter\u00fd jsem se cht\u011bl soust\u0159edit, ale ne\u0161lo to. V hlav\u011b jsem m\u011bl tolik v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u011b \u0161tvaly, \u017ee jsem v\u016fbec nemohl vypnout mozek. A pak najednou, jako by dostal zkrat, a vypnul se \u00fapln\u011b. Zni\u010dehonic jsem se pono\u0159il do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Tak hlubok\u00e9ho, \u017ee jsem si ani nev\u0161iml, kolik hodin za ten \u010das p\u0159e\u0161lo.<\/p><\/div>\n

\n

„Zlato?“ Usly\u0161el jsem n\u011b\u010d\u00ed hlas a jemn\u00e9 t\u0159esen\u00ed m\u00fdm t\u011blem. „Zlato, no tak\u2026“<\/p><\/div>\n

„Hmmm\u2026“ zamru\u010del jsem, necht\u011blo se mi je\u0161t\u011b vst\u00e1vat. Nepamatuji si co, ale zd\u00e1lo se mi n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho, proto jsem se tak br\u00e1nil.<\/div>\n
„Vst\u00e1vej pros\u00edm t\u011b, mus\u00edme si promluvit. Chci ti to vysv\u011btlit.“<\/div>\n
Pochopil jsem, \u017ee osoba, kter\u00e1 m\u011b bud\u00ed, je Justin. Kdo jin\u00fd by to byl, \u017ee?<\/div>\n
„Nechci s tebou mluvit.“ Ura\u017een\u011b jsem se oto\u010dil zp\u00e1tky, abych ho nevid\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem ho\u0159el zv\u011bdavost\u00ed, kde byl a vlastn\u011b pro\u010d mi lhal, ale v\u00edm, \u017ee bych mu to odpustil velmi rychle. A to nechci. Nechci, aby se to Justin nau\u010dil zneu\u017e\u00edvat. U\u017e p\u0159edt\u00edm se mi zd\u00e1lo, \u017ee dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee se nedok\u00e1\u017eu dlouho zlobit, nato\u017e na n\u011bj. V\u00edckr\u00e1t u\u017e na n\u011bj ur\u010dit\u00e9 v\u011bci praskly.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci.“ Tentokr\u00e1t jsem se na n\u011bj oto\u010dil. Cht\u011bl jsem vid\u011bt jeho v\u00fdraz. „Lhal jsi mi. A ne, nechci v\u011bd\u011bt, kde jsi a\u017e dote\u010f byl a nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Jen mne, pros\u00edm t\u011b, te\u010f nech na pokoji.“ Letmo jsem ve tm\u011b koukl na velk\u00e9 hodiny na st\u011bn\u011b. Bylo p\u016fl osm\u00e9. M\u011bl bych se j\u00edt p\u0159ipravit, dohodl jsem se p\u0159ece s Georgem. Nerad bych se opozdil. Pro jistotu jsem mu zavolal, kde p\u0159esn\u011b se m\u00e1me setkat.<\/div>\n
\n

„Ty n\u011bkam jde\u0161?“<\/p><\/div>\n

„Jo,“ odsekl jsem a zvedl se z gau\u010de. Sna\u017eil jsem se Justina tak trochu ignorovat. Byl jsem hodn\u011b na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„A kam?“<\/div>\n
„To t\u011b nemus\u00ed zaj\u00edmat. Jdu ven.“<\/div>\n
Justin m\u011b pron\u00e1sledoval a\u017e do koupelny. Zasyp\u00e1val m\u011b ot\u00e1zkami celou dobu, co jsem se sna\u017eil nal\u00ed\u010dit.<\/div>\n
„Kam? A s k\u00fdm? Pro\u010d jsi mi o tom ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem kdy a mimochodem, ani ty jsi mi nic ne\u0159ekl, tak\u017ee ti nem\u00e1m absolutn\u011b co vysv\u011btlovat.“<\/div>\n
„Billi, ale\u2026“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi Billi\u2026 A te\u010f, pokud dovol\u00ed\u0161, r\u00e1d bych \u0161el na toaletu, tak\u017ee t\u011b popros\u00edm\u2026“ nazna\u010dil jsem mu rukou, kde jsou dve\u0159e.<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej, j\u00e1 ti to opravdu chci vysv\u011btlit!“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci!!!“ Vztekle jsem ho postr\u010dil, abych mohl zav\u0159\u00edt dve\u0159e od koupelny. Nechci od n\u011bj nic sly\u0161et a vlastn\u011b ho nechci ani vid\u011bt. V\u00edm, mo\u017en\u00e1 opravdu reaguji p\u0159ehnan\u011b, ale nejde o to, \u017ee n\u011bkde byl. Oukej, to beru, mohl b\u00fdt kdekoliv. Ale lhal mi. A to j\u00e1 v\u016fbec nestrp\u00edm.<\/div>\n
„Dob\u0159e! Dob\u0159e!!! Jak chce\u0161! Jdi si kamkoli, je mi to \u00fapln\u011b jedno, cht\u011bl jsem ti to vysv\u011btlit, ale vid\u00edm, \u017ee to nem\u00e1 v\u00fdznam! Tak se dob\u0159e bav!“<\/div>\n
K\u0159i\u010del na m\u011b. Chv\u00edli bylo ticho, najednou jsem jen zaslechl siln\u00e9 zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Justine?“ Pootev\u0159el jsem dve\u0159e, abych se ujistil, zda tady je, nebo nen\u00ed. Byt byl pr\u00e1zdn\u00fd. Tohle miluji\u2026 Kdy\u017e se uraz\u00ed a odejde. A\u0165 jde k \u010dertu! Nejhor\u0161\u00ed na tom je, \u017ee si za\u010d\u00edn\u00e1m myslet, \u017ee to byla moje vina\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

„Ahoj!“ Pozdravil jsem s obrovsk\u00fdm, trochu fale\u0161n\u00fdm \u00fasm\u011bvem nezn\u00e1m\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed sed\u011bli vedle Georga v m\u00edstn\u00edm pubu. Ne\u010dekal jsem, \u017ee sem Georg p\u0159ivede je\u0161t\u011b n\u011bkoho. Tak trochu jsem si mu cht\u011bl post\u011b\u017eovat, co se mi dnes stalo, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el dom\u016f, ale sv\u00fdm zp\u016fsobem jsem i r\u00e1d. Koho by to taky bavilo poslouchat.<\/p><\/div>\n

„Ahoj, Bille! Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00edm. Mus\u00edm ti n\u011bkoho p\u0159edstavit. „<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm.“<\/div>\n
U stolu sed\u011bli dal\u0161\u00ed t\u0159i lid\u00e9. Jeden mu\u017e a dv\u011b \u017eeny.<\/div>\n
„Tohle je Angela, moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee se je\u0161t\u011b nezn\u00e1te.“ Angela se na m\u011b ze\u0161iroka usm\u00e1la, co\u017e mi dovolilo pokochat se jej\u00edmi n\u00e1dhern\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi zuby. Na m\u016fj vkus byly mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku velk\u00e9, ale ten \u00fasm\u011bv m\u011b fakt upoutal. Mysl\u00edm, \u017ee jsem ji u\u017e n\u011bkde vid\u011bl, ale nejsem si jist\u00fd. Krom\u011b toho \u00fasm\u011bvu nem\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 zapamatovatelnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ahoj, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b.“ \u00dasm\u011bv jsem j\u00ed op\u011btoval.<\/div>\n
„Tohle jsou moji p\u0159\u00e1tel\u00e9. Sheron,“ podal jsem j\u00ed ruku, „a Tom.“<\/div>\n
\n

Popravd\u011b t\u00e9 \u017eeny, d\u00edvky, jsem si moc nev\u0161iml. Zato jej\u00edho p\u0159\u00edtele ano. Nikdy jsem se netajil t\u00edm, \u017ee jsem gay. Nikdo si vlastn\u011b ani nikdy nemyslel, \u017ee bych nebyl. Mysl\u00edm\u2026 Kdy\u017e se mi Tom pod\u00edval do o\u010d\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 jsem se zasekl. Vlastn\u011b\u2026 ani nev\u00edm, jak si to m\u00e1m vysv\u011btlit. Je to velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. On je velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. M\u00e1 kr\u00e1sn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 hlubok\u00e9 o\u010di, vlasy zapleten\u00e9 do tenk\u00fdch had\u016f p\u0159ilnut\u00fdch k hlav\u011b a trochu le\u017e\u00e9rn\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed. Alespo\u0148 co jsem si stihl v\u0161imnout. Tom se na m\u011b usm\u00e1l, ale neudr\u017eel o\u010dn\u00ed kontakt, co\u017e m\u011b v koutku du\u0161e tro\u0161i\u010dku zamrzelo. I kdy\u017e\u2026 nev\u00edm pro\u010d. Je to jen takovej blbej pocit.<\/p><\/div>\n

V\u0161ichni jsme si sedli za st\u016fl. Tom se bavil se svoj\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no jsem u\u017e zapomn\u011bl, Georg se na m\u011b usm\u00edval, ten zas tu svou nechal tro\u0161ku bokem a v\u011bnoval se mn\u011b.<\/div>\n
„Tak, \u0159\u00edkal si, \u017ee bys pro m\u011b mo\u017en\u00e1 n\u011bco m\u011bl?“ Za\u010dal jsem zv\u011bdav\u011b. Nev\u00edm pro\u010d, ale necht\u011blo se mi prob\u00edrat tohle t\u00e9ma. Jako by m\u011b to v\u016fbec nezaj\u00edmalo, a\u010dkoli to bylo pro m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9. Nem\u016f\u017eu z\u016fstat bez pen\u011bz\u2026<\/div>\n
„Ano, ale\u2026“<\/div>\n
„Ale?“<\/div>\n
„Ale nev\u00edm, jestli by to bylo pro tebe.“ To u\u017e m\u011b za\u010dalo docela zaj\u00edmat\u2026<\/div>\n
„No, tak co. Jsem zv\u011bdav\u00fd. „<\/div>\n
„D\u011blal jsi n\u011bkdy Flair?“<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ Pozvedl jsem nech\u00e1paj\u00edcn\u011b obo\u010d\u00ed, nem\u00e1m ani pon\u011bt\u00ed, co to m\u016f\u017ee b\u00fdt\u2026 „Flair? Co to je?“<\/div>\n
„Tom ti to vysv\u011btl\u00ed, to on je tady na to odborn\u00edk.“<\/div>\n
Ten hezk\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec se na m\u011b usm\u00e1l. Hmm, skute\u010dn\u011b velmi mil\u00fd. Za\u010d\u00edn\u00e1 se mi l\u00edbit.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Bille? Vst\u00e1vej, pros\u00edm t\u011b.“<\/p><\/div>\n

„No tak\u2026 Vst\u00e1vej.“ Jemn\u00e9 zat\u0159esen\u00ed.<\/div>\n
„Bille, notak\u2026“<\/div>\n
„Hmmmm\u2026 nech m\u011b sp\u00e1t.“ \u0158ekl jsem n\u011bkomu. Netu\u0161\u00edm ani, kde jsem, ani kdo jsem, ani jestli v\u016fbec jsem.<\/div>\n
„Nenech\u00e1m t\u011b sp\u00e1t! Kdy jsi proboha p\u0159i\u0161el?!“ \u0158ekne mi trochu zostra. Jeho hlas mi rezonuje v u\u0161\u00edch. Ale u\u017e aspo\u0148 um\u00edm rozeznat, komu hlas pat\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Justine, pros\u00edm t\u011b. Nev\u00edm, j\u00e1\u2026 v\u016fbec nev\u00edm.“ \u0158ekl bych, \u017ee lep\u0161\u00ed ot\u00e1zka je, JAK jsem se dostal dom\u016f, ne kdy. To by m\u011b opravdu zaj\u00edmalo. Sna\u017e\u00edm se vzpomenout si na jak\u00fdkoliv detail v\u010derej\u0161\u00ed noci, ale m\u00e1m tot\u00e1ln\u00ed okno. Zcela bez \u0161ance – nedok\u00e1\u017eu si ani vzpomenout, s k\u00fdm jsem byl.<\/div>\n
„Pro\u010d mi tohle, do prdele, d\u011bl\u00e1\u0161? Jak si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se te\u010f c\u00edt\u00edm? Nev\u00edm, kde jsi byl, ani s k\u00fdm jsi byl! A je\u0161t\u011b p\u0159ijde\u0161 dom\u016f o\u017eral\u00fd tak, \u017ee ani nev\u00ed\u0161, jak se jmenuje\u0161 a \u0159\u00edk\u00e1\u0161 mi tu n\u011bjak\u00e1 naprosto nesmysln\u00e1 slova! Co se to s tebou stalo?! To mi chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee tohle s tebou ud\u011blala jedna blb\u00e1 h\u00e1dka? V\u00e1\u017en\u011b?! Nechci si ani p\u0159edstavit, co bys d\u011blal, kdybychom m\u011bli nap\u0159\u00edklad krizi! A nenu\u0165 m\u011b, abych si to p\u0159edstavoval! V\u00ed\u0161 co, Bille\u2026 Zklamal jsi m\u011b\u2026 J\u00e1 myslel, \u017ee spolu zvl\u00e1dneme v\u0161echno\u2026 Ale\u2026“<\/div>\n
\n

„Justine\u2026“ Jeho slova m\u011b za\u010d\u00ednala p\u011bkn\u011b \u0161tv\u00e1t. Vlastn\u011b ne \u0161tv\u00e1t. Jeho slova m\u011b za\u010d\u00ednala p\u011bkn\u011b mrzet. Bylo mi stra\u0161n\u011b \u0161patn\u011b, o to to bylo hor\u0161\u00ed. Stra\u0161n\u011b jsem mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b to mrz\u00ed a \u017ee ho miluji, ale nedok\u00e1zal jsem naj\u00edt ta spr\u00e1vn\u00e1 slova. M\u016fj mozek byl toti\u017e st\u00e1le mimo.<\/p><\/div>\n

„Co?!“ Odsekl na\u0161tvan\u011b a odvr\u00e1til pohled n\u011bkam pry\u010d. Cht\u011bl odej\u00edt z postele, ale stihl jsem ho slab\u011b chytit za ruku. Necht\u011bl jsem, aby odch\u00e1zel. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem opravdu reagoval p\u0159ehnan\u011b.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
„Ach\u2026“ Zt\u011b\u017eka si povzdechl, ale neode\u0161el. A za to jsem byl r\u00e1d. Lehl si ke mn\u011b do postele a hluboce se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Byl to tr\u00fdzniv\u00fd pohled.<\/div>\n
„Opravdu t\u011b miluju, Jussi. Odpus\u0165 mi to, pros\u00edm.“ Trochu jsem se k n\u011bmu p\u0159itulil. Stra\u0161n\u011b mi chyb\u011bl.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe miluju, Billi. Mohli bychom si u\u017e promluvit? Nebo t\u011b nech\u00e1m nejprve vyst\u0159\u00edzliv\u011bt, dob\u0159e? To bude asi nejlep\u0161\u00ed, proto\u017ee sotva ze sebe n\u011bco vybrble\u0161 a j\u00e1 to chci s tebou norm\u00e1ln\u011b urovnat. Nechci se u\u017e v\u00edc h\u00e1dat. Nebav\u00ed m\u011b to. „<\/div>\n
„Taky m\u011b to ne-nebav\u00ed. Nechci t\u011b ztratit a nechci, aby se n\u011bco mezi n\u00e1mi s-stalo.“ Neudr\u017eel jsem se. Justin\u016fv postoj m\u011b tak dojal, \u017ee jsem nedok\u00e1zal ovl\u00e1dat sv\u00e9 emoce. Bylo vid\u011bt, \u017ee mu na mn\u011b opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm, ne, l\u00e1sko, nebre\u010d mi tady. To nechci.“ Objal m\u011b a dal mi pusu na \u010delo.<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1 v\u00edm, ale\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale, zlato. Zkus se je\u0161t\u011b vyspinkat, nezat\u011b\u017euj se te\u010f ni\u010d\u00edm\u2026 Pak to vy\u0159e\u0161\u00edme.“<\/div>\n
Justinovi jsem ani nestihl nic \u0159\u00edct, okam\u017eit\u011b jsem ho poslechl. Jen jsem zav\u0159el o\u010di a hned usnul.<\/div>\n
\n

Ve snu se mi m\u00edhaly n\u011bjak\u00e9 my\u0161lenky. Pamatuji si, jak Georg nal\u00e9val ka\u017ed\u00e9mu z l\u00e1hve vodky. Jen nev\u00edm, komu ka\u017ed\u00e9mu. Pamatuji si velk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Ale nev\u00edm, komu pat\u0159ily. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, takov\u00e9 obrovsk\u00e9 okno jako z posledn\u00ed noci jsem nem\u011bl ani nepamatuji.<\/p><\/div>\n

„Zlato? Zvon\u00ed ti telefon. „<\/div>\n
„Kdo je to?“<\/div>\n
Je to divn\u00e9. Je sobota, z pr\u00e1ce mi volat nemohou. Konec konc\u016f, u\u017e ani nemaj\u00ed z jak\u00e9. Justin je tady se mnou a nikdo jin\u00fd mi nevol\u00e1.<\/div>\n
„Netu\u0161\u00edm, je to n\u011bjak\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo.“ Justin mi podal telefon. Byl jsem je\u0161t\u011b trochu rozespal\u00fd.<\/div>\n
„Pros\u00edm? Eh, ehm, pros\u00edm?“ Hlas mi nep\u0159\u00edjemn\u011b zachraptel.<\/div>\n
„Hal\u00f3?“<\/div>\n
„Ano? Kdo je tam? „<\/div>\n
„To jsem j\u00e1, Tom, j\u00e1 jen, \u017ee u\u017e tady \u010dek\u00e1m asi hodinku a nevid\u00edm t\u011b.“ Ta nezn\u00e1m\u00e1 osoba se usm\u00edvala do telefonu. Sly\u0161el jsem to. Ale kdo k \u010dertu je Tom!<\/div>\n
„Noo\u2026 Promi\u0148te, ale to bude asi omyl. J\u00e1, j\u00e1 nev\u00edm, o \u010dem to mluv\u00edte. „<\/div>\n
„Hmm, tak to je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, dovolal jsem se Billovi?“<\/div>\n
On zn\u00e1 m\u00e9 jm\u00e9no! Do prdele\u2026<\/div>\n
„No, ano.“ \u0158ekl jsem nejist\u011b. Fakt jsem nev\u011bd\u011bl, o co se jedn\u00e1.<\/div>\n
\n

„Billi, to si na m\u011b nepamatuje\u0161? Jsem Tom, Tom Tr\u00fcmper, v\u010dera jsme byli spolu s Georgem v baru, dohodli jsme se, \u017ee se dnes setk\u00e1me kv\u016fli t\u00e9 pr\u00e1ci! Nepamatuje\u0161? M\u011bli jsme se setkat\u2026 no\u2026 p\u0159ed hodinou asi. Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee m\u00e1\u0161 takov\u00e9 okno,“ pobaven\u011b se zasm\u00e1l, i kdy\u017e mn\u011b to moc vtipn\u00e9 nep\u0159ipad\u00e1. Necht\u011bl jsem v\u0161ak b\u00fdt za idiota, tak jsem na setk\u00e1n\u00ed p\u0159istoupil.<\/p><\/div>\n

„Ne, nech to tak, a\u2026 kde jsme se to m\u011bli setkat?“<\/div>\n
„U baru Babylon. V\u00ed\u0161, kde to je?“<\/div>\n
„Ano, v\u00edm. A pros\u00edm t\u011b\u2026 Po\u010dkal bys tam na m\u011b je\u0161t\u011b chvili\u010dku? Budu tam co nejrychleji, slibuji.“ V hlav\u011b se mi prom\u00edtlo, co v\u0161echno mus\u00edm ud\u011blat, abych se dal jak\u017e tak\u017e do po\u0159\u00e1dku. U\u017e te\u010f v\u00edm, \u017ee prvn\u00ed, v jeho p\u0159\u00edpad\u011b druh\u00fd, dojem je fu\u010d. Nestihnu d\u00e1t na sebe ani kapku make-upu.<\/div>\n
„Jist\u011b, v pohod\u011b. Budu uvnit\u0159. Jo?“<\/div>\n
„Jist\u011b, u\u017e u\u017e jsem tam.“<\/div>\n
Uff, tak poj\u010fme na to, Bille. Nenech\u00e1\u0161 ho p\u0159ece \u010dekat dal\u0161\u00ed hodinu, ne?<\/div>\n
„Kdo to byl?“<\/div>\n
Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee Justin na m\u011b celou dobu nech\u00e1pav\u011b civ\u00ed.<\/div>\n
„No\u2026 M\u00e1m setk\u00e1n\u00ed a \u00fapln\u011b jsem na to zapomn\u011bl! Dohodl jsem se s jedn\u00edm \u010dlov\u011bkem ohledn\u011b pr\u00e1ce, v\u00ed\u0161, nem\u016f\u017eeme z\u016fstat bez pen\u011bz. To nejde. Mus\u00edm tam b\u00fdt.“<\/div>\n
B\u00fdt Jussem, asi m\u011b odst\u0159el\u00edm.<\/div>\n
\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Ahojte \ud83d\ude42 Po p\u00e1r rokoch sa v\u00e1m hl\u00e1sim s novou poviedkou, ktor\u00e1 vlastne ani poviedka nemala by\u0165. Mal to by\u0165 len ak\u00fdsi m\u00f4j osobn\u00fd denn\u00ed\u010dek, tak\u017ee ve\u013ea vec\u00ed je in\u0161pirovan\u00fdch mojim osobn\u00fdm \u017eivotom. Ke\u010f som za\u010dala p\u00edsa\u0165, povedala som si,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[646],"tags":[],"class_list":["post-2195","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-faded"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2195","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2195"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2195\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2195"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2195"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2195"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}