{"id":2198,"date":"2016-03-10T16:00:00","date_gmt":"2016-03-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2189"},"modified":"2016-03-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-03-10T15:00:00","slug":"divine-intervention-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/03\/10\/divine-intervention-16\/","title":{"rendered":"Divine Intervention 16."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Porucha v logice<\/strong><\/div>\n
\n

Ozval se zvuk \u0159in\u010den\u00ed lahv\u00ed v m\u00edst\u011b, kde se Tom nakl\u00e1n\u011bl k lednici a hledal n\u011bco k j\u00eddlu, n\u011bjakou formu v\u00fd\u017eivy k napln\u011bn\u00ed sv\u00e9ho kru\u010d\u00edc\u00edho \u017ealudku. Jedl toho r\u00e1na Billovu sn\u00eddani v Billov\u011b posteli, ale to bylo p\u0159ed n\u011bkolika hodinami<\/em>. Zbytek odpoledne str\u00e1vili leno\u0161en\u00edm v posteli, pov\u00edd\u00e1n\u00edm si a dot\u00fdk\u00e1n\u00edm, u\u017e\u00edvali si jen tu p\u0159edstavu prost\u011b b\u00fdt<\/em> spolu.<\/div>\n

Nakonec byl Tom ten, kdo se odt\u00e1hl od Billov\u00fdch ach-tak-sladk\u00fdch dotek\u016f a potvrdil, \u017ee se nakonec bude muset vr\u00e1tit dom\u016f. Bill si ho cht\u011bl nechat napo\u0159\u00e1d, ale tak to prost\u011b nemohlo fungovat. Stejn\u011b tak, jako Tom necht\u011bl<\/em> j\u00edt zp\u00e1tky dom\u016f, necht\u011bl \u010delit Andymu nebo VS, tak taky v\u011bd\u011bl, \u017ee se tomu nem\u016f\u017ee vyh\u00fdbat v\u011b\u010dn\u011b. Musel b\u00fdt chlap a \u010delit n\u00e1sledk\u016fm. Nade v\u0161e doufal, \u017ee ta noc neovlivn\u00ed jeho p\u0159i\u0159azen\u00ed k Billovi. Ta samotn\u00e1 my\u0161lenka to d\u011blala je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e musel opustit postel. Ale musel, jak p\u0159ipom\u00ednal sob\u011b i Billovi, kter\u00fd sl\u00edbil sv\u00e9 matce, \u017ee uklid\u00ed d\u016fm, zat\u00edmco ona bude pry\u010d. Rozhodn\u011b by tam nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1ce hotova, dokud by oba chlapci byli zaujati sebou navz\u00e1jem.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee ses nakonec rozhodl vr\u00e1tit zp\u00e1tky dom\u016f.“<\/p><\/div>\n

Tom se prudce narovnal nad t\u00edm ne\u010dekan\u00fdm hlasem a vrazil z\u00e1tylkem do horn\u00ed \u010d\u00e1sti ledni\u010dky tak siln\u011b, a\u017e mohl p\u0159\u00edsahat<\/em>, \u017ee na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik spat\u0159il hv\u011bzdy. Nap\u0159\u00edmil se mnohem opatrn\u011bji a oto\u010dil se, zat\u00edmco si s grimasou mnul zran\u011bn\u00ed, aby na\u0161el sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho, jak se op\u00edr\u00e1 o r\u00e1m dve\u0159\u00ed odd\u011bluj\u00edc\u00ed kuchy\u0148 od ob\u00fdvac\u00edho pokoje. M\u011bl zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 pa\u017ee na hrudi a pov\u00fd\u0161en\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i. Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup a st\u00e1le si p\u0159itom t\u0159el zadn\u00ed \u010d\u00e1st hlavy.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem se vr\u00e1til dom\u016f.“<\/div>\n
„Kde jsi byl?“<\/div>\n
Tom p\u0159imhou\u0159il o\u010di nad vy\u010d\u00edtav\u00fdm t\u00f3nem sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a sv\u011bsil ruku, aby zm\u00edrnil tlak na sv\u00e9 nov\u00e9 zran\u011bn\u00ed. „To je hloup\u00e1 ot\u00e1zka, Andy,“ \u0159ekl su\u0161e. „Kde mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem byl?“<\/div>\n
„Doufal jsem, \u017ee bude\u0161 m\u00edt lep\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f,“ zamra\u010dil se blon\u010fat\u00fd and\u011bl a Tom si odfrkl a oto\u010dil se zp\u00e1tky k lednici.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem t\u011b zklamal,“ zamumlal, v \u017ealudku mu zakru\u010delo, jak n\u011bco hledal, cokoliv<\/em>. „Pro\u010d nem\u00e1m\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo<\/em>?“<\/div>\n
Andy zav\u00e1hal, n\u011bkolik dlouh\u00fdch chvil neodpov\u00eddal, jak se sna\u017eil rozhodnout, jestli to Tom mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b<\/em>. Cel\u00e9 jeho zb\u011bsil\u00e9 prohrab\u00e1v\u00e1n\u00ed lednice mu napov\u011bd\u011blo, \u017ee mysl\u00ed. „Ty n\u011bco \u0159\u00edkej o hloup\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch,“ odsekl Andy a Tom se odt\u00e1hl od ledni\u010dky a zav\u0159el ji. „Nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo, proto\u017ee nepot\u0159ebujeme<\/em> \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo. Mysl\u00edm, \u017ee jsi str\u00e1vil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu-„<\/div>\n
\n
Tom\u016fv \u017ealudek hlasit\u011b zabur\u00e1cel p\u0159es celou m\u00edstnost, co\u017e zachytilo Andyho pozornost, a Tom si povzdechl. „Um\u00edr\u00e1m hlady.“<\/div>\n
„To ned\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl<\/em>, Tome,“ dohadoval se Andy, kdy\u017e kolem n\u011bj Tom pro\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, nejist\u00fd, co d\u011blat s\u00e1m se sebou. „Jak m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt hlad, kdy\u017e ani nepot\u0159ebuje\u0161 j\u00edst?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b a mnul si b\u0159icho, „hej, mysl\u00ed\u0161, \u017ee obchody tady kolem budou m\u00edt n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo? V\u0161ak v\u00ed\u0161, pro lidi, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed j\u00edst, i kdy\u017e nemus\u00ed?“<\/div>\n
Andy naklonil hlavu a Tom svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „Ne, pravd\u011bpodobn\u011b ne.“<\/div>\n
„Sakra,“ pronesl Tom, ale stejn\u011b p\u0159e\u0161el m\u00edstnost, aby si obul boty. Stejn\u011b musel j\u00edt ven a pod\u00edvat se. Kdy\u017e se dostal bl\u00ed\u017e, v\u0161iml si, jak jeho kamar\u00e1d opovr\u017eliv\u011b nakr\u010dil nos, a na opl\u00e1tku se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Ty p\u00e1chne\u0161, Tome,“ ozn\u00e1mil chyt\u0159e. „Smrd\u00ed\u0161 jako\u2026 sex?“<\/div>\n
„Ach!“ Zvolal Tom a vyt\u0159e\u0161til o\u010di p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence. Uva\u017eoval, jestli by dlouh\u00e1, hork\u00e1 sprcha, mohla odstranit trochu z t\u00e9 bodav\u00e9 bolesti z hladu, kterou c\u00edtil. „M\u011bl bych si d\u00e1t sprchu.“<\/div>\n
Tom se okam\u017eit\u011b oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti bytu, zcela p\u0159itom p\u0159ehl\u00e9dl zkroucen\u00ed rt\u016f sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho, kter\u00fd byl znechucen\u00fd t\u00edm do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00edm nedostatkem pop\u0159en\u00ed toho obvin\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tomova sprcha byla hork\u00e1, p\u00e1ra stoupala kolem jeho t\u011bla p\u0159esn\u011b t\u00edm zp\u016fsobem, jak\u00fdm si to v\u017edy u\u017e\u00edval. Kapi\u010dky vody dopadaj\u00edc\u00ed na jeho t\u011blo zanech\u00e1valy jeho k\u016f\u017ei lehce nar\u016f\u017eov\u011blou a postupn\u011b byla \u010d\u00edm d\u00e1l tmav\u0161\u00ed, jak se doba pod sprchou prodlu\u017eovala. Voda dopadala na dno vany s jemn\u00fdmi \u00fadery a on nechal ten zvuk, aby pohltil vzpom\u00ednku na Andyho k\u00e1rav\u00fd kritick\u00fd hlas.<\/p><\/div>\n

Co Andy v\u016fbec v\u011bd\u011bl? Jen proto, \u017ee jeho \u00fakol byl jin\u00fd a norm\u00e1ln\u00ed a neporu\u0161oval \u017e\u00e1dn\u00e1 pravidla logiky. Dokonce ani Tom nemohl p\u0159ij\u00edt na to, pro\u010d ho Bill c\u00edtil, pro\u010d on m\u011bl najednou pot\u0159ebu j\u00edst a sp\u00e1t, pro\u010d prahnul po intimit\u011b. Nedok\u00e1zal vysv\u011btlit, pro\u010d bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 to odpoledn\u011b Billa opustit, nebo pro\u010d m\u011bl takov\u00e9 probl\u00e9my dr\u017eet si odstup, p\u0159esto\u017ee znal v\u0161echny katastrofick\u00e9 n\u00e1sledky.<\/div>\n
Byla to n\u011bjak\u00e1 p\u0159ita\u017eliv\u00e1 s\u00edla<\/em>. To byl jedin\u00fd zp\u016fsob, jak to dok\u00e1zal popsat. Byla to s\u00edla, proti kter\u00e9 nedok\u00e1zal bojovat bez ohledu na to, jak moc se sna\u017eil.<\/div>\n
A samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee proti tomu cht\u011bl bojovat, cht\u011bl si Billa ponechat jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem, jak\u00fdm jen mohl. Pro\u010d by to dobrovoln\u011b ohro\u017eoval? Byl by bl\u00e1zen, kdyby jednal impulzivn\u011b, proto\u017ee moc dob\u0159e znal t\u00edhu d\u016fsledk\u016f. Ale pro n\u011bj byl Bill v\u00edc ne\u017e jen \u00fakol. To za\u010dalo b\u00fdt bolestn\u011b z\u0159ejm\u00e9 b\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika t\u00fddn\u016f od Billovy nehody, b\u011bhem t\u00fddn\u016f, kdy se vz\u00e1jemn\u011b za\u010dali pozn\u00e1vat.<\/div>\n
\n

Tom si jen p\u0159\u00e1l, aby byl n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, jak Andyho p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby tomu porozum\u011bl, aby VS<\/em> pochopil tu p\u0159ita\u017elivou s\u00edlu, kter\u00e1 ho t\u00e1hla k Billovi. Nebylo to nic, \u010demu by dok\u00e1zal zabr\u00e1nit.<\/div>\n

Po ukon\u010den\u00ed sprchy se Tom osu\u0161il t\u00edm nejna\u010dechran\u011bj\u0161\u00edm ru\u010dn\u00edkem, jak\u00fd jen dok\u00e1zal naj\u00edt, a pak se obl\u00e9kl do \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed, p\u0159ipraven na den pln\u00fd nudy. Bez Billa po sv\u00e9m boku byl na rozpac\u00edch, co d\u011blat. Byl znud\u011bn s\u00e1m sebou, bytem, i \u010d\u00edmkoliv dal\u0161\u00edm, co by mohlo p\u0159ij\u00edt. Nebylo tam nic, co by zn\u011blo tak l\u00e1kav\u011b, jako le\u017eet po cel\u00fd den s Billem v posteli.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by ho mohl j\u00edt nav\u0161t\u00edvit, usoudil. Neviditeln\u011b, samoz\u0159ejm\u011b, proto\u017ee Tom si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e vy\u010derpal ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed pro tento den. Tak\u00e9 si pot\u0159eboval naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, proto\u017ee jeho \u017ealudek byl tak pr\u00e1zdn\u00fd, a\u017e to bolelo poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu v n\u011bm zakru\u010delo.<\/div>\n
Ne\u010dekan\u011b, kdy\u017e Tom otev\u0159el dve\u0159e pro odchod z p\u00e1rou napln\u011bn\u00e9 koupelny, na\u0161el Andyho op\u0159en\u00e9ho o ze\u010f naproti koupeln\u011b, s rukama p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00fdma na hrudi, jako je m\u011bl v posledn\u00edch dnech v\u017edy. Tom s t\u00edm necht\u011bl op\u011bt za\u010d\u00ednat, ale Andy byl vytrval\u00fd, rozhodnut\u00fd p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bt, co se to d\u011bje s jeho spolubydl\u00edc\u00edm.<\/div>\n
\n

„Mluv se mnou, Tome,“ trval na sv\u00e9m s o\u010dima pln\u00fdma starost\u00ed. „M\u00e1m velk\u00e9 obavy.“<\/p><\/div>\n

„Nen\u00ed tu nic-“ Tom s\u00e1m sebe p\u0159eru\u0161il. Samoz\u0159ejm\u011b<\/em>, \u017ee tam bylo n\u011bco, z \u010deho by m\u011bl m\u00edt obavy. Bylo tam v\u0161e<\/em>, z \u010deho by m\u011bl m\u00edt obavy. N\u011bco s n\u00edm bylo \u0161patn\u011b, byla tam n\u011bjak\u00e1 s\u00edla, proti kter\u00e9 nedok\u00e1zal bojovat, a kdykoliv mohl p\u0159ij\u00edt o sv\u016fj \u00fakol s Billem.<\/div>\n
„N\u011bco se d\u011bje, Tome,“ \u0159ekl Andy sv\u00e9mu spolubydl\u00edc\u00edmu, jako by si toho u\u017e Tom nebyl s\u00e1m v\u011bdom. Tom kolem n\u011bj pro\u0161el a zastavil se v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, st\u00e1le nejist\u00fd, co m\u00e1 d\u011blat. V hlav\u011b m\u011bl zmatek, m\u011bl na mysli a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v\u011bc\u00ed. Andy ho n\u00e1sledoval a postavil se vedle n\u011bj. „N\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm<\/em>,“ \u0159ekl Tom rozhodn\u011b, „ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026 M\u00e1m pocit, jako \u017ee to pot\u0159ebuju<\/em>. Stejn\u011b jako pot\u0159ebuju t\u0159eba vzduch. Stejn\u011b jako pot\u0159ebuju j\u00eddlo, o\u010dividn\u011b.“ Tom si p\u0159ejel rukou po ko\u0159enech sv\u00fdch nezakryt\u00fdch dred\u016f a poc\u00edtil t\u00edhu cel\u00e9 t\u00e9 situace je\u0161t\u011b desetkr\u00e1t siln\u011bji. Jeho o\u010di se obr\u00e1tily k Andymu s jemnou up\u0159\u00edmnost\u00ed a nal\u00e9havost\u00ed, o kter\u00e9 si nemohl vzpomenout, \u017ee by ji n\u011bkdy v\u016fbec c\u00edtil. „Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak moc se sna\u017e\u00edm, po\u0159\u00e1d nach\u00e1z\u00edm s\u00e1m sebe zp\u00e1tky u n\u011bj. J\u00e1 mysl\u00edm\u2026“<\/div>\n
Andy zast\u00e9nal a vzdorovit\u011b vrt\u011bl hlavou. „Ne\u0159\u00edkej to, Tome.“<\/div>\n
„\u2026mysl\u00edm, \u017ee ho miluju.“<\/div>\n
\n

„Do prdele<\/em>, Tome,“ zasy\u010del Andy a dlan\u011bmi si prot\u0159el obli\u010dej, jako by se sna\u017eil set\u0159\u00edt v\u0161echny starosti. „Sakra. \u0158ekl jsem ti, abys to ne\u0159\u00edkal.“<\/div>\n

„Jak\u00fd je v tom rozd\u00edl, jestli to \u0159eknu, nebo ne?“ Odsekl Tom ost\u0159e, podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd reakc\u00ed sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Pot\u0159eboval od n\u011bj empatii a ne odsouzen\u00ed. Toho dostal spoustu od VS. „Po\u0159\u00e1d to c\u00edt\u00edm stejn\u011b.“<\/div>\n
„Ty jsi v tak velk\u00e9m pr\u016f\u0161vihu,“ uzav\u0159el to Andy. „Ty jsi tak-„<\/div>\n
Blon\u010fat\u00fd and\u011bl byl p\u0159eru\u0161en pronikav\u00fdm zvon\u011bn\u00edm \u010dern\u00e9ho telefonu na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti. Jejich o\u010di se synchronizovan\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily, jak na sebe p\u0159ekvapen\u011b z\u00edrali, zat\u00edmco telefon zazvonil podruh\u00e9, pot\u0159et\u00ed a po \u010dtvrt\u00e9.<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, pro\u010d zvon\u00ed, \u017ee to je pro n\u011bj a ne pro Andyho, ale byl v tak dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b, navzdory v\u0161em sv\u00fdm konfliktn\u00edm pocit\u016fm, \u017ee necht\u011bl, aby to v\u0161echno u\u017e skon\u010dilo, je\u0161t\u011b ne. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to \u0161patn\u00e9, ale cht\u011bl ten telefon ignorovat a nechat ho zvonit, dokud to VS nevzd\u00e1 a nezkus\u00ed to jindy.<\/div>\n
„Nezvedej to,“ na\u0159\u00eddil Tom \u0161eptem, jako by jej osoba na druh\u00e9m konci linky mohla sly\u0161et je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e n\u011bkdo zvedne sluch\u00e1tko.<\/div>\n
\n

Andy po Tomovi st\u0159elil zni\u010duj\u00edc\u00edm pohledem, zat\u00edmco \u010dern\u00fd p\u0159\u00edstroj d\u00e1l zvonil. Byl dost chytr\u00fd na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee nep\u0159estane<\/em> zvonit, dokud to nezvednou, a on nepot\u0159eboval, aby jej Tom op\u011bt zat\u00e1hl do sv\u00fdch probl\u00e9m\u016f. Rozhodl se a ud\u011blal krok kup\u0159edu, pry\u010d od sv\u00e9ho rebelsk\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho. D\u00e1l se ale nedostal, proto\u017ee Tom se vrhnul vp\u0159ed, omotal pa\u017ee kolem men\u0161\u00edho and\u011bla a st\u00e1hnul jej k podlaze, m\u00e9n\u011b ne\u017e t\u0159icet centimetr\u016f od telefonu – na d\u00e9lku pa\u017ee.<\/div>\n

„Ne-zve-dej-to,“ opakoval pevn\u011b.<\/div>\n
Andy bojoval s Tomovou v\u00e1hou a sna\u017eil se osvobodit. Sna\u017eil se m\u00e1chat lokty a vykop\u00e1vat koleny, ale Tom jej dr\u017eel pevn\u011b. \u010c\u00edm v\u00edc se sna\u017eil, t\u00edm pevn\u011bji jej Tom dr\u017eel. Nakonec Toma unavilo poslouchat zvon\u011bn\u00ed telefonu, a z\u00e1rove\u0148 z\u00e1pasit se sv\u00fdm spolubydl\u00edc\u00edm, a tak se k telefonu nat\u00e1hl on s\u00e1m. Zvedl sluch\u00e1tko a polo\u017eil ho zp\u00e1tky na dr\u017e\u00e1tko, \u010d\u00edm\u017e to sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi vzdorovit\u011b a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zav\u011bsil.<\/div>\n
\n

Andy pod Tomem vyt\u0159e\u0161til o\u010di hr\u016fzou. „Ty jsi tak v prdeli,“ \u0159ekl, zat\u00edmco Tom vstal a opr\u00e1\u0161il si oble\u010den\u00ed, tohle v\u011bd\u011bl i s\u00e1m. Nebylo to jedno z T\u011bch Pravidel<\/em>, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to sta\u010dilo, aby se dostal do probl\u00e9m\u016f. Tom se rychle p\u0159esunul ke dve\u0159\u00edm, necht\u011bl se kolem zdr\u017eovat dost dlouho na to, aby zjistil, jak dlouho to bude trvat, ne\u017e ten mu\u017e zavol\u00e1 znovu. „Kam jde\u0161?“<\/div>\n

„Jdu za Billem,“ prohl\u00e1sil a nezn\u011bl ani trochu provinile.<\/div>\n
„P\u0159ed chv\u00edl\u00ed ses vr\u00e1til,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Andy s kamenn\u00fdma, vyz\u00fdvav\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„J\u00e1 mus\u00edm j\u00edst,“ odsekl Tom a jeho \u017ealudek pohotov\u011b zakru\u010del, aby potvrdil jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed. „Mus\u00edm.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill st\u00e1l ve spr\u0161e a zp\u00edval sv\u00e9 vlastn\u00ed ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed p\u00edsn\u011b Ninety-Nine Red Balloons<\/em>, kdy\u017e se k n\u011bmu Tom vr\u00e1til jen p\u00e1r hodin pot\u00e9, co ode\u0161el a trval na tom, \u017ee nem\u016f\u017ee z\u016fstat na cel\u00fd den. Evidentn\u011b si nemohl po cel\u00fd den ani dr\u017eet odstup.<\/div>\n

Opatrn\u011b a ti\u0161e se posadil na zav\u0159en\u00e9 wc a poslouchal Billa, jak na cel\u00e9 kolo vy\u0159v\u00e1v\u00e1 p\u00edse\u0148, kter\u00e1 byla stejn\u011b star\u00e1 jako on s\u00e1m. Bill\u016fv hlas p\u0159ehlu\u0161oval i zvuk vody, odr\u00e1\u017eel se od st\u011bn, a Tom c\u00edtil, jak ho to uklid\u0148uje – zapom\u00ednal na v\u0161echny sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 probl\u00e9my – a u\u017e\u00edval si, \u017ee m\u016f\u017ee Billa spat\u0159it v tomto zraniteln\u00e9m stavu. Tomova n\u00e1klonnost k tomu klukovi u\u017e p\u0159erostla v\u0161echny hranice, a to d\u00edky noci, kterou spolu str\u00e1vili, ale zp\u011bv byla t\u0159e\u0161ni\u010dka na dortu.<\/div>\n
„Ninety-nine knights of the air, riding super high-tech jet fighters<\/em>, (devades\u00e1t dev\u011bt vzdu\u0161n\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f \u0159\u00edd\u00ed super hi-tech st\u00edha\u010dky),“ zp\u00edval Bill nahlas a Tom se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l a kousal se do rtu, aby se nerozesm\u00e1l nahlas a neprozradil se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzy. „Everyone’s a super hero, everyone’s Captain Kirk<\/em> (ka\u017ed\u00fd je superhrdina, ka\u017ed\u00fd je kapit\u00e1n Kirk).“<\/div>\n
Zpoza z\u00e1v\u011bsu mohl Tom vid\u011bt, jak Bill ve spr\u0161e vesele poskakuje, oplachuje ze sebe m\u00fddlo a vlasov\u00fd kondicion\u00e9r, a jeho p\u00edse\u0148 p\u0159itom ani na chvilku nezesl\u00e1bne. Tom na n\u011bj dohl\u00ed\u017eel, instinktivn\u011b jej cht\u011bl chr\u00e1nit, i kdy\u017e to nebyl d\u016fvod, pro\u010d tady byl.<\/div>\n
\n

Bill se sehnul, zav\u0159el kohoutek a voda p\u0159estala dopadat na dno vany, pouze Bill\u016fv hlas d\u00e1l vypl\u0148oval malou m\u00edstnost. Akustika tak zp\u016fsobovala, \u017ee se to zd\u00e1lo b\u00fdt mnohem hlasit\u011bj\u0161\u00ed a Tom jen poslouchal, jak mu Bill nev\u011bdomky zp\u00edv\u00e1 popovou seren\u00e1du z 80. let.<\/p><\/div>\n

„Ninety-nine dreams I have had, in every one a red balloon. Now it’s all over and I’m standing pretty, in this dust that was a cit<\/em>– (99 sn\u016f jsem m\u011bl, v ka\u017ed\u00e9m z \u010derven\u00fdch bal\u00f3nk\u016f. U\u017e je po v\u0161em a j\u00e1 stoj\u00edm kr\u00e1sn\u00fd v tomto prachu, kter\u00fd b\u00fdval m\u011bs-)“<\/div>\n
P\u00edse\u0148 se n\u00e1hle zastavila, kdy\u017e Bill odhrnul sprchov\u00fd z\u00e1v\u011bs a na\u0161el Toma, jak sed\u00ed naproti n\u011bmu na zav\u0159en\u00e9m wc a sleduje celou sc\u00e9nu p\u0159ed sebou s \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i. \u010cervenaj\u00edc\u00ed – a\u010dkoliv jen tro\u0161ku, jak si Tom pov\u0161iml – se Bill nat\u00e1hl pro ru\u010dn\u00edk a omotal si ho kolem pasu.<\/div>\n
„Za v\u0161ech okolnost\u00ed kr\u00e1sn\u00fd, jo?“ Popichoval jej Tom v dobr\u00e9m rozmaru a Billova nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e1 poko\u017eka ztmavla.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tady, kdy\u017e se sprchuju? Nem\u016f\u017eu m\u00edt v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 soukrom\u00ed?“ Jeho slova byla chladn\u00e1 a kousav\u00e1, ale na jeho tv\u00e1\u0159i byl st\u00e1l\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd Tomovi prozradil, se v\u0161\u00ed jistotou, \u017ee se Bill v\u016fbec nezlobil, \u017ee tam sed\u00ed a \u010dek\u00e1, ne\u017e dokon\u010d\u00ed svou sprchu.<\/div>\n
S tak moc v\u00e1\u017enost\u00ed, jak jen Tom dok\u00e1zal, udr\u017eel kamennou tv\u00e1\u0159 a odpov\u011bd\u011bl: „Mohl jsi uklouznout a spadnout.“ Ani to nebyla le\u017e. Zejm\u00e9na se zp\u016fsobem, jak\u00fdm Bill za z\u00e1v\u011bsem poskakoval a u\u017e\u00edval si jak sprchu, tak i p\u00edsni\u010dku.<\/div>\n
\n

Bill and\u011blovi odpustil, a\u010dkoliv ve skute\u010dnosti na n\u011bj v\u016fbec nebyl na\u0161tvan\u00fd, a postoupil kup\u0159edu s \u00famyslem omotat kolem Toma sv\u00e9 pa\u017ee a vt\u00e1hnout jej do mokr\u00e9ho, v\u00edtac\u00edho objet\u00ed. I kdy\u017e to bylo jen n\u011bkolik hodin, Billovi to p\u0159ipadalo jako v\u011b\u010dnost od chv\u00edle, kdy Toma naposledy vid\u011bl. Cht\u011bl jej znova kolem sebe, znovu si osv\u011b\u017eit pam\u011b\u0165 na to, jak\u00e9 to je, kdy\u017e m\u00e1 kolem sebe Tomovy pa\u017ee.<\/p><\/div>\n

Ale kdy\u017e se Bill nat\u00e1hl, aby se dotkl sv\u00e9ho and\u011bla, jeho ruce pro\u0161ly rovnou skrz n\u011bj, jako by nic z toho, co se stalo za posledn\u00edch dvacet \u010dty\u0159i hodin, v\u016fbec nebylo skute\u010dn\u00e9. „Tome,“ \u0159ekl Bill, o\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily a jeho slova panika\u0159ila. „J\u00e1 t\u011b nec\u00edt\u00edm. Pro\u010d t\u011b nec\u00edt\u00edm?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a sna\u017eil se z\u016fstat v klidu, a\u010dkoliv uvnit\u0159 c\u00edtil, jak mu \u017ealudek poklesl stejn\u011b rychle, jako Billovi uvadl obli\u010dej. U\u017e v\u016fbec nic nev\u011bd\u011bl. „Ale neboj, jsem si jist\u00fd, \u017ee to n\u011bjak bude fungovat.“ Kdyby jen Tom s\u00e1m tomu mohl v\u011b\u0159it, pak by o tom snad dok\u00e1zal p\u0159esv\u011bd\u010dit i Billa. „Mo\u017en\u00e1 je to jen porucha.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee schopnost t\u011b c\u00edtit byla porucha,“ odporoval Bill, jeho slova byla zaho\u0159kl\u00e1 a chladn\u00e1. Odstoupil od Toma a omotal ruce kolem vlastn\u00edho trupu, aby chr\u00e1nil s\u00e1m sebe p\u0159ed \u00fajmou, kterou moment\u00e1ln\u011b proch\u00e1zelo jeho srdce.<\/div>\n
\n

„Bille,“ sna\u017eil se Tom, „a\u017e do te\u010f nic ned\u00e1valo smysl. Je to… n\u011bco se jen muselo st\u00e1t.“<\/p><\/div>\n

Bill nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Ta mo\u017enost se mu nel\u00edbila, ale opravdu pro to nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. „Pro\u010d ses vr\u00e1til tak brzy?“ Zeptal se, zuby mu za\u010daly cvakat o sebe, jak se m\u00edstnost postupn\u011b ochlazovala a jeho t\u011blo z\u016fst\u00e1valo mokr\u00e9 s kapi\u010dkami vody. „Myslel jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 jin\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 pot\u0159ebuje\u0161 ud\u011blat.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt,“ usm\u00e1l se Tom a nat\u00e1hl se pro dal\u0161\u00ed ru\u010dn\u00edk, aby ho podal chlapci p\u0159ed sebou. B\u00e1l se p\u0159iznat, \u017ee u\u017e dokonce ani nec\u00edt\u00ed hlad, jeho hladov\u00e9 sv\u00edr\u00e1n\u00ed \u017ealudku bylo zcela pry\u010d. „Obl\u00edkni se, chci j\u00edt do parku.“<\/div>\n
„Do parku?“ zeptal se Bill se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm, zat\u00edmco Toma poslechl a za\u010dal se ut\u00edrat. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„J\u00e1 ne- Piknik?“<\/div>\n
Bill odhodil ru\u010dn\u00edk na zem a za\u010dal na sebe obl\u00e9kat sv\u00e9 such\u00e9, tepl\u00e9 oble\u010den\u00ed. „Piknik?“ Zopakoval and\u011blova slova a Tom nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ale j\u00e1 jsem sl\u00edbil m\u00e1m\u011b, \u017ee-„<\/div>\n
„J\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m,“ sl\u00edbil Tom. „Ud\u011bl\u00e1m tvoje dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce, zat\u00edmco ty se p\u0159iprav\u00ed\u0161, a pak p\u016fjdeme do parku.“ Bill se p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b kousl do rtu a dal si na \u010das s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm a s odpov\u011bd\u00ed na Tomovu \u017e\u00e1dost. „\u0160patn\u00fd n\u00e1pad?“<\/div>\n
Bill nezvedl pohled, jak si zap\u00ednal d\u017e\u00edny a p\u0159em\u00fd\u0161lel p\u0159i tom, jak moc to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 rande. Kdy\u017e se ohl\u00e9dl na Toma, and\u011bl tam po\u0159\u00e1d st\u00e1l a pozoroval ho, zat\u00edmco se s obavami kousal do krou\u017eku ve rtu. Bill zavrt\u011bl hlavou se zazuben\u00edm, o kter\u00e9m doufal, \u017ee zas\u00e1hlo i ob\u011b jeho o\u010di. „Ne,“ \u0159ekl nakonec. „V\u016fbec to nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad.“<\/div>\n
<\/p>\n

*Billova p\u00edsni\u010dka: Nena – 99 Red Balloons<\/p>\n

<\/em> autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven Porucha v logice Ozval se zvuk \u0159in\u010den\u00ed lahv\u00ed v m\u00edst\u011b, kde se Tom nakl\u00e1n\u011bl k lednici a hledal n\u011bco k j\u00eddlu, n\u011bjakou formu v\u00fd\u017eivy k napln\u011bn\u00ed sv\u00e9ho kru\u010d\u00edc\u00edho \u017ealudku. Jedl toho r\u00e1na Billovu sn\u00eddani v Billov\u011b posteli, ale to bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[643],"tags":[],"class_list":["post-2198","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-divine-intervention"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2198","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2198"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2198\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2198"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2198"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2198"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}